strana 2
Nové mosty na R6
V úseku Nové Sedlo–Sokolov řídí Ing. Zdeněk Rozsypálek z divize 4 přestavbu několika významných mostů
na stavbě rychlostní komunikace R6. I když nejsledovanější je rekonstrukce mostu přes Ohři, náročná je
i výstavba několika dalších přemostění.
„Elektrifikovanou dvoukolejnou železnici, která vede
21 m hlubokým skalním zářezem, třeba dosud překlenoval
starý dvoupruhový železobetonový most. Při zachování
staveništního provozu jej postupně demontujeme a na
hrazujeme dvěma moderními dvoupruhovými spřaže
nými mosty s jedním polem o rozpětí 50 m,“ vysvětluje
Ing. Ronald Loydl, který na místě řídí pracovníky provozu
mostních technologií divize 4. Nejdřív tu vybudovali v od
sunuté poloze nový most pravého silničního pásu, jehož
mostovka je spřažená s ocelovou konstrukcí, kterou vyro
bila divize 7 (foto č. 1). Po převedení dopravy zdemolovali
během pouhých 12 dnů původní nosnou konstrukci. „Prv
ně jsme odřezali desku, potom mostní trámy podepřeli
skruží, rozřezali je a po částech vynesli mimo trať (foto
č. 2),“ pokračuje Ing. Loydl. „V dalších etapách vystavíme
levý most, přesuneme na něj dopravu a pravý most příčně
zasuneme do definitivní polohy na novou opěru.“
1
2
O kus dál tým Ing. Rozsypálka dokončil 3. listopadu
výsun nové ocelové konstrukce mostu přes Ohři (foto
č. 3). Dokončil tak na milimetry přesnou sedmiměsíční
práci, při níž na původní oblouk a zesílené pilíře (foto č. 4)
vysunul ocelovou mostovku, opět vyrobenou v divizi 7.
Už příští rok v dubnu musí být polovina mostu v provozu,
celý nový úsek R6 bude otevřen už koncem roku 2011.
–ls–, foto archiv divize 4, Josef Husák
Ptáme se
Ing. Marka Šacha,
vedoucího projektu z divize 3
Centrum pro školení dealerů z celého světa
Vozy značky Škoda představují dlouhodobě největší
český exportní artikl. Až koncem příštího roku přijedou
do Čech na školení jejich zahraniční dealeři, poznají
kromě profesních novinek i práci Metrostavu. Tým divize 1 pod vedením Ing. Lukáše Zeleného totiž nedávno
začal v Kosmonosech stavět centrum pro jejich výuku.
„Kvalifikované a moderní koncepty školení pro naše
partnery jsou rozhodující pro celosvětový úspěch naší
značky. Pracovníci v autosalonech totiž mají bezprostřed
ní vliv na spokojenost zákazníků. Naše investice do jejich
kvalifikace jsou proto pro nás nesmírně důležité,“ zdů
raznil 7. října Jürgen Stackmann, člen představenstva
společnosti Škoda Auto. Poté poklepal v Kosmonosech
na symbolický základní kámen Service Training Center.
Vedle něj a dalších hostů se akce zúčastnil i ředitel divi
ze 1 Metrostavu Ing. Milan Veselský (foto třetí zprava).
Školicí středisko bude přiléhat ke stávající – a nedávno
rekonstruované – šestipodlažní budově závodu servisních
služeb Škoda Auto. Z jedné strany k ní bude přistavěna
jednopodlažní hala klempírny s užitkovou plochou přes
200 m². Z protilehlé strany potom hlavní objekt (vizualiza
ce), který bude mít v podzemí garáže a technické zázemí.
Jeho dvě nadzemní podlaží s konstrukční výškou 8 a 7,2 m
budou okolo středových hal doplněna mezipatry.
Nová budova poskytne na zastavěné ploše 1390 m²
prostory pro vyškolení až 200 osob denně. Pro teoretic
kou a praktickou výuku budou moci využít učebny a jejich
zázemí s celkovou užitnou plochou 5561 m². Mezi nimi
třeba i školicí místnosti techniky s kapacitou 12–15 osob,
kam bude možné naráz umístit až tři automobily značky
Škoda. Školení účastníci na nich budou vyhledávat a od
straňovat závady či zjišťovat příčiny jejich vzniku. Service
Training Center bude jako mezinárodní školicí středisko
plnit i reprezentativní funkci. Architekti z firmy ATELIER
TSUNAMI jej proto navrhli s důrazem na funkčnost provo
zu, střízlivost forem a na výběr kvalitních materiálů, které
barevným řešením korespondují s vizuálním stylem firmy
Škoda Auto. K vnějšímu vzhledu objektu, jehož nosnou
konstrukci vytvoří železobetonový skelet, přispěje i plo
chá střecha s intenzivním ozeleněním.
Novostavba bude propojena s hlavní budovou závodu
servisních služeb, jejíž přízemí bude zčásti uzpůsobeno
potřebám nového školicího střediska. Celou výstavbu
spolufinancují strukturální fondy Evropské unie.
Divize 1 dnes v Kosmonosech řídí zemní práce, celou
stavbu dokončí v říjnu 2011. Service Training Center pro
společnost Škoda Auto bude potom uvedeno do plného
provozu ještě před koncem příštího roku.
L en k a S vobodo v á, f o t o ar c hi v di v iz e 1,
vizualizace archiv Škoda Auto
Sdílení elektronických informací
4
Metrostav_20_10.indd 2
MOSS lze použít i pro automatizaci schvalovacích po
stupů a oběhu dokumentů. Bonusem navíc jsou sledovací
a upozorňovací funkce a především fulltextové vyhledá
vání v celém jeho prostředí. Z této oblasti je v Metrostavu
zatím nejvíce rozpracován elektronický oběh faktur.
„Naše podatelny přijmou téměř 10 000 faktur měsíč
ně,“ vypočítává Ing. Caithaml. „Elektronický oběh však
nenahrazuje jen jejich fyzické přenášení z podatelny přes
kontroly a schvalování až k zaúčtování, ale nabízí i služby,
které vyloučí ztrátu faktury nebo její pozdní úhradu.“
Na divizi 3 kolují faktury elektronickou cestou už
od února. Průměrná doba jejich oběhu od přijetí do zaú
čtování se postupně zkracuje (graf), i když ještě zdaleka
ne všechny jsou zaúčtované do očekávaných 10 pra
covních dnů. Nedávno se k projektu přidaly divize 8 a 9
a připravuje se na něj divize 1. Začátkem února 2011 se
aplikace jako poslední zavede na centrále. Je poměrně
jednoduchá, má intuitivní ovládání a je dostatečně flexi
bilní, aby pokryla všechny používané varianty postupů při
schvalování faktur. Více se o ní dozvíte v příštím čísle.
Průměrná doba el. oběhu faktur na divizi 3
6,5
6,0
5,5
celý oběh (den)
3
Jako jedna z prvních velkých stavebních firem u nás
uvádí Metrostav do provozu počítačový systém pro
sdílení firemních informací. Kromě toho, že podporuje
týmovou spolupráci třeba při řízení projektů, umožňuje
bezpečné a přehledné ukládání, zveřejňování a prohlížení dokumentů prostřednictvím běžného Internet
Exploreru. A to z kteréhokoliv počítače připojeného
k intranetové síti naší společnosti nebo k veřejnému
internetu. Na několika divizích už díky němu faktury
obíhají jen v elektronické podobě.
„Po pečlivém porovnání dostupných produktů na trhu
jsme vybrali systém Share Point Portal Server (MOSS)
od Microsoftu,“ vysvětluje Ing. Pavel Caithaml, vedoucí
útvaru výpočetní techniky centrály Metrostavu. „Jeho
součástí jsou šablony a další komponenty, jejichž vlast
nosti může pokročilý uživatel intuitivně nastavovat. Tím
snadno vytvoří požadovanou strukturu sdíleného pro
středí pro svoji divizi, středisko či pracovní tým. Do této
struktury potom běžní uživatelé mohou jednoduše uklá
dat dokumenty a další informace.“
Pro projektové týmy je tak v Metrostavu připravena
rozsáhlá šablona nazvaná portál stavby. V tomto pro
středí si členové týmu mohou vytvářet i ukládat všechny
dokumenty potřebné pro řízení projektu, které se dnes
ukládají převážně na disky osobních počítačů. Všech
na data vytvořená v MOSS jsou naproti tomu uložena
na centrálních serverech. Kromě toho, že se dají sdílet,
jsou několikrát za den automaticky zálohována.
V MOSS bude fungovat i oddělená část, do které bu
dou mít přístup například naši partneři. Umožní zlepšit
komunikaci s dodavateli a sdílet s nimi třeba zadávací
dokumentaci při výběrových řízeních.
2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010
7/2010 8/2010 9/2010 10/2010
Všechny stavby, na kterých Ing. Šach pracoval po absolvování stavební fakulty ČVUT, vyrostly pod logem
Metrostavu. Od roku 1996, kdy začínal na stanici metra
Černý Most, stavěl třeba pražský bytový soubor U Kříže, rozšíření centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi či Anglickou mezinárodní školu v Libuši. V srpnu
dokončil Hotel Atrium v Otrokovicích. Do nedalekého
Zlína, kde ve sdružení se společností PSG-International souběžně vedl výstavbu Kongresového centra, se
ještě vrací, aby práci uzavřel. Ve společném týmu s divizí 7 právě začal provádět montáž sekundární ocelové
konstrukce kotelny v Elektrárně Ledvice.
Obě poslední stavby, které jste řídil, jste už předal
investorovi. Jak na ně budete vzpomínat?
Jak Hotel Atrium, tak Kongresové centrum Zlín patří mezi
architektonicky velmi hodnotné stavby. Pro mě předsta
vovaly velkou zkušenost, jak v oblasti spolupráce s reno
movanými architekty, tak z hlediska regionu, ve kterém
jsem působil poprvé. Práce jsme dokončili úspěšně, obě
stavby se povedly a já na ně budu vzpomínat s hrdostí.
Atrium navrhovali brněnští architekti D&M Velehradští, pod návrhem Kongresového centra je podepsaná
světoznámá architektka Eva Jiřičná. Lišil se nějak
jejich přístup k realizaci díla?
Každá stavba měla jiného zadavatele. Hotel jsme stavěli
pro soukromého developera. Jeho stavba se dvojím pře
rušením prodražila, a proto se investor snažil co nejvíc
šetřit. Ing. arch. Miroslav Velehradský, který do Otroko
vic každý týden dojížděl, však byl neoblomný a většinou
nepřipustil žádné změny oproti své vizi. Nesouhlasil proto
ani s žádnými náhradami viditelných materiálů, které by
stavbu zrychlily. V tomto konkrétním případě však měl asi
pravdu, protože hotový hotel vypadá velmi dobře. Inves
torem Kongresového centra bylo město Zlín. I když i jeho
zástupci tlačili na snižování nákladů, objekt byl navržen
jako reprezentativní dominanta, takže jeho materiály si
autorka mohla lépe obhájit. Architektka Eva Jiřičná však
byla vstřícná a otevřená každému návrhu, který by stavbu
při dodržení stejné kvality usnadnil či zrychlil. V několika
případech jsme se proto po diskusi dohodli na změnách
materiálů, které si nakonec Eva Jiřičná pochvalovala.
Jakých materiálů konkrétně se vaše diskuse týkaly?
Už ve stadiu soutěže napadlo naše přípraváře nahradit
navržené sklolaminátové obklady ve velkém sále skloce
mentovými prvky, které se jinak běžně používají na ven
kovní konstrukce. Nejenže byly cenově přijatelnější, ale
díky vyšší objemové hmotnosti mají i lepší akustické pa
rametry. Střecha zase původně měla být z titanzinkového
plechu. Její výroba však vyšla do zimního období, kdy se
klempířské práce z technologických důvodů nemohou
provádět. Paní architektka proto přistoupila na náš návrh
a odsouhlasila fóliovou krytinu z PVC. Barevně jsme ji
přizpůsobili ocelové konstrukci diatomu a při zachování
kvality je výsledný efekt výborný. Z dalších bych zmínil
záměnu navržených parket v hlavním sále za třívrstvou
lamelovou podlahu se 4 mm silnou dubovou dýhou. Má
podobnou životnost a dá se stejně jako parkety brousit
a lakovat a časem se neseschne a nezdeformuje.
Co vás na stavbě ve Zlíně nejvíc bavilo?
Po technické stránce řešení detailů, zejména v interiéru
velkého sálu. Vybrali jsme třeba českého výrobce, který
pro něj kvalitně a levněji než ve světě vyrobil systém
pojízdných sedadel. Pohybují se po zabetonovaných ko
lejnicích zakrytých podlahovými pásky. Ty musely lícovat
tak, aby o ně nikdo nezakopl. Spoustu definitivních kon
strukcí jsme zde z technologických důvodů museli dělat
v předstihu a pak jsme vymýšleli, jak je zakrýt, aby je ná
sledné práce nepoškodily. Nejvíc mě však bavilo setkávání
s Evou Jiřičnou a spolupráce s kolegy v obou realizačních
týmech. Chtěl bych jim proto poděkovat. Kdybych s nimi
mohl znovu někdy pracovat, byl bych moc rád.
11/22/10 1:42:25 PM