strana 2

Nové mosty na R6

V  úseku Nové Sedlo–Sokolov řídí Ing. Zdeněk Rozsypálek z divize 4 přestavbu několika významných mostů

na stavbě rychlostní komunikace R6. I když nejsledovanější je rekonstrukce mostu přes Ohři, náročná je

i výstavba několika dalších přemostění.

„Elektrifikovanou dvoukolejnou železnici, která vede

21 m hlubokým skalním zářezem, třeba dosud překlenoval

starý dvoupruhový železobetonový most. Při zachování

staveništního provozu jej postupně demontujeme a na­

hrazujeme dvěma moderními dvoupruhovými spřaže­

nými mosty s jedním polem o rozpětí 50 m,“ vysvětluje

Ing. Ronald Loydl, který na místě řídí pracovníky provozu

mostních technologií divize 4. Nejdřív tu vybudovali v od­

sunuté poloze nový most pravého silničního pásu, jehož

mostovka je spřažená s ocelovou konstrukcí, kterou vyro­

bila divize 7 (foto č. 1). Po převedení dopravy zdemolovali

během pouhých 12 dnů původní nosnou konstrukci. „Prv­

ně jsme odřezali desku, potom mostní trámy podepřeli

skruží, rozřezali je a po částech vynesli mimo trať (foto

č. 2),“ pokračuje Ing. Loydl. „V dalších etapách vystavíme

levý most, přesuneme na něj dopravu a pravý most příčně

zasuneme do definitivní polohy na novou opěru.“

1

2

O kus dál tým Ing. Rozsypálka dokončil 3. listopadu

výsun nové ocelové konstrukce mostu přes Ohři (foto

č.  3). Dokončil tak na milimetry přesnou sedmiměsíční

práci, při níž na původní oblouk a zesílené pilíře (foto č. 4)

vysunul ocelovou mostovku, opět vyrobenou v divizi 7.

Už příští rok v dubnu musí být polovina mostu v provozu,

celý nový úsek R6 bude otevřen už koncem roku 2011.

–ls–, foto archiv divize 4, Josef Husák

Ptáme se

Ing. Marka Šacha,

vedoucího projektu z divize 3

Centrum pro školení dealerů z celého světa

Vozy značky Škoda představují dlouhodobě největší

český exportní artikl. Až koncem příštího roku přijedou

do Čech na  školení jejich zahraniční dealeři, poznají

kromě profesních novinek i práci Metrostavu. Tým divize 1 pod vedením Ing. Lukáše Zeleného totiž nedávno

začal v Kosmonosech stavět centrum pro jejich výuku.

„Kvalifikované a  moderní koncepty školení pro naše

partnery jsou rozhodující pro celosvětový úspěch naší

značky. Pracovníci v autosalonech totiž mají bezprostřed­

ní vliv na spokojenost zákazníků. Naše investice do jejich

kvalifikace jsou proto pro nás nesmírně důležité,“ zdů­

raznil 7.  října Jürgen Stackmann, člen představenstva

společnosti Škoda Auto. Poté poklepal v  Kosmonosech

na  symbolický základní kámen Service Training Center.

Vedle něj a dalších hostů se akce zúčastnil i ředitel divi­

ze 1 Metrostavu Ing. Milan Veselský (foto třetí zprava).

Školicí středisko bude přiléhat ke stávající – a nedávno

rekonstruované – šestipodlažní budově závodu servisních

služeb Škoda Auto. Z  jedné strany k  ní bude přistavěna

jednopodlažní hala klempírny s  užitkovou plochou přes

200 m². Z protilehlé strany potom hlavní objekt (vizualiza­

ce), který bude mít v podzemí garáže a technické zázemí.

Jeho dvě nadzemní podlaží s konstrukční výškou 8 a 7,2 m

budou okolo středových hal doplněna mezipatry.

Nová budova poskytne na zastavěné ploše 1390 m²

prostory pro vyškolení až 200 osob denně. Pro teoretic­

kou a praktickou výuku budou moci využít učebny a jejich

zázemí s  celkovou užitnou plochou 5561 m². Mezi nimi

třeba i školicí místnosti techniky s kapacitou 12–15 osob,

kam bude možné naráz umístit až tři automobily značky

Škoda. Školení účastníci na nich budou vyhledávat a od­

straňovat závady či zjišťovat příčiny jejich vzniku. Service

Training Center bude jako mezinárodní školicí středisko

plnit i reprezentativní funkci. Architekti z firmy ATELIER

TSUNAMI jej proto navrhli s důrazem na funkčnost provo­

zu, střízlivost forem a na výběr kvalitních materiálů, které

barevným řešením korespondují s vizuálním stylem firmy

Škoda Auto. K  vnějšímu vzhledu objektu, jehož nosnou

konstrukci vytvoří železobetonový skelet, přispěje i plo­

chá střecha s intenzivním ozeleněním.

Novostavba bude propojena s hlavní budovou závodu

servisních služeb, jejíž přízemí bude zčásti uzpůsobeno

potřebám nového školicího střediska. Celou výstavbu

spolufinancují strukturální fondy Evropské unie.

Divize 1 dnes v Kosmonosech řídí zemní práce, celou

stavbu dokončí v říjnu 2011. Service Training Center pro

společnost Škoda Auto bude potom uvedeno do plného

provozu ještě před koncem příštího roku.

L en k a S vobodo v á, f o t o ar c hi v di v iz e 1,

vizualizace archiv Škoda Auto

Sdílení elektronických informací

4

Metrostav_20_10.indd 2

MOSS lze použít i pro automatizaci schvalovacích po­

stupů a oběhu dokumentů. Bonusem navíc jsou sledovací

a upozorňovací funkce a především fulltextové vyhledá­

vání v celém jeho prostředí. Z této oblasti je v Metrostavu

zatím nejvíce rozpracován elektronický oběh faktur.

„Naše podatelny přijmou téměř 10 000 faktur měsíč­

ně,“ vypočítává Ing.  Caithaml. „Elektronický oběh však

nenahrazuje jen jejich fyzické přenášení z podatelny přes

kontroly a schvalování až k zaúčtování, ale nabízí i služby,

které vyloučí ztrátu faktury nebo její pozdní úhradu.“

Na  divizi 3 kolují faktury elektronickou cestou už

od února. Průměrná doba jejich oběhu od přijetí do zaú­

čtování se postupně zkracuje (graf), i když ještě zdaleka

ne všechny jsou zaúčtované do  očekávaných 10 pra­

covních dnů. Nedávno se k projektu přidaly divize 8 a 9

a připravuje se na něj divize 1. Začátkem února 2011 se

aplikace jako poslední zavede na  centrále. Je poměrně

jednoduchá, má intuitivní ovládání a je dostatečně flexi­

bilní, aby pokryla všechny používané varianty postupů při

schvalování faktur. Více se o ní dozvíte v příštím čísle.

Průměrná doba el. oběhu faktur na divizi 3

6,5

6,0

5,5

celý oběh (den)

3

Jako jedna z  prvních velkých stavebních firem u  nás

uvádí Metrostav do  provozu počítačový systém pro

sdílení firemních informací. Kromě toho, že podporuje

týmovou spolupráci třeba při řízení projektů, umožňuje

bezpečné a  přehledné ukládání, zveřejňování a  prohlížení dokumentů prostřednictvím běžného Internet

Exploreru. A  to z  kteréhokoliv počítače připojeného

k  intranetové síti naší společnosti nebo k  veřejnému

internetu. Na  několika divizích už díky němu faktury

obíhají jen v elektronické podobě.

„Po pečlivém porovnání dostupných produktů na trhu

jsme vybrali systém Share Point Portal Server (MOSS)

od  Microsoftu,“ vysvětluje Ing.  Pavel Caithaml, vedoucí

útvaru výpočetní techniky centrály Metrostavu. „Jeho

součástí jsou šablony a další komponenty, jejichž vlast­

nosti může pokročilý uživatel intuitivně nastavovat. Tím

snadno vytvoří požadovanou strukturu sdíleného pro­

středí pro svoji divizi, středisko či pracovní tým. Do této

struktury potom běžní uživatelé mohou jednoduše uklá­

dat dokumenty a další informace.“

Pro projektové týmy je tak v Metrostavu připravena

rozsáhlá šablona nazvaná portál stavby. V  tomto pro­

středí si členové týmu mohou vytvářet i ukládat všechny

dokumenty potřebné pro řízení projektu, které se dnes

ukládají převážně na  disky osobních počítačů. Všech­

na data vytvořená v  MOSS jsou naproti tomu uložena

na  centrálních serverech. Kromě toho, že se dají sdílet,

jsou několikrát za den automaticky zálohována.

V MOSS bude fungovat i oddělená část, do které bu­

dou mít přístup například naši partneři. Umožní zlepšit

komunikaci s  dodavateli a  sdílet s  nimi třeba zadávací

dokumentaci při výběrových řízeních.

2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010

7/2010 8/2010 9/2010 10/2010

Všechny stavby, na kterých Ing. Šach pracoval po absolvování stavební fakulty ČVUT, vyrostly pod logem

Metrostavu. Od roku 1996, kdy začínal na stanici metra

Černý Most, stavěl třeba pražský bytový soubor U Kříže, rozšíření centrálního tankoviště ropy v  Nelahozevsi či Anglickou mezinárodní školu v  Libuši. V  srpnu

dokončil Hotel Atrium v Otrokovicích. Do  nedalekého

Zlína, kde ve sdružení se společností PSG-International souběžně vedl výstavbu Kongresového centra, se

ještě vrací, aby práci uzavřel. Ve společném týmu s divizí 7 právě začal provádět montáž sekundární ocelové

konstrukce kotelny v Elektrárně Ledvice.

Obě poslední stavby, které jste řídil, jste už předal

investorovi. Jak na ně budete vzpomínat?

Jak Hotel Atrium, tak Kongresové centrum Zlín patří mezi

architektonicky velmi hodnotné stavby. Pro mě předsta­

vovaly velkou zkušenost, jak v oblasti spolupráce s reno­

movanými architekty, tak z  hlediska regionu, ve  kterém

jsem působil poprvé. Práce jsme dokončili úspěšně, obě

stavby se povedly a já na ně budu vzpomínat s hrdostí.

Atrium navrhovali brněnští architekti D&M Velehradští, pod návrhem Kongresového centra je podepsaná

světoznámá architektka Eva Jiřičná. Lišil se nějak

jejich přístup k realizaci díla?

Každá stavba měla jiného zadavatele. Hotel jsme stavěli

pro soukromého developera. Jeho stavba se dvojím pře­

rušením prodražila, a  proto se investor snažil co nejvíc

šetřit. Ing. arch. Miroslav Velehradský, který do Otroko­

vic každý týden dojížděl, však byl neoblomný a většinou

nepřipustil žádné změny oproti své vizi. Nesouhlasil proto

ani s žádnými náhradami viditelných materiálů, které by

stavbu zrychlily. V tomto konkrétním případě však měl asi

pravdu, protože hotový hotel vypadá velmi dobře. Inves­

torem Kongresového centra bylo město Zlín. I když i jeho

zástupci tlačili na snižování nákladů, objekt byl navržen

jako reprezentativní dominanta, takže jeho materiály si

autorka mohla lépe obhájit. Architektka Eva Jiřičná však

byla vstřícná a otevřená každému návrhu, který by stavbu

při dodržení stejné kvality usnadnil či zrychlil. V několika

případech jsme se proto po diskusi dohodli na změnách

materiálů, které si nakonec Eva Jiřičná pochvalovala.

Jakých materiálů konkrétně se vaše diskuse týkaly?

Už ve  stadiu soutěže napadlo naše přípraváře nahradit

navržené sklolaminátové obklady ve velkém sále skloce­

mentovými prvky, které se jinak běžně používají na ven­

kovní konstrukce. Nejenže byly cenově přijatelnější, ale

díky vyšší objemové hmotnosti mají i lepší akustické pa­

rametry. Střecha zase původně měla být z titanzinkového

plechu. Její výroba však vyšla do zimního období, kdy se

klempířské práce z  technologických důvodů nemohou

provádět. Paní architektka proto přistoupila na náš návrh

a  odsouhlasila fóliovou krytinu z  PVC. Barevně jsme ji

přizpůsobili ocelové konstrukci diatomu a při zachování

kvality je výsledný efekt výborný. Z  dalších bych zmínil

záměnu navržených parket v  hlavním sále za  třívrstvou

lamelovou podlahu se 4 mm silnou dubovou dýhou. Má

podobnou životnost a  dá se stejně jako parkety brousit

a lakovat a časem se neseschne a nezdeformuje.

Co vás na stavbě ve Zlíně nejvíc bavilo?

Po  technické stránce řešení detailů, zejména v  interiéru

velkého sálu. Vybrali jsme třeba českého výrobce, který

pro něj kvalitně a  levněji než ve  světě vyrobil systém

pojízdných sedadel. Pohybují se po zabetonovaných ko­

lejnicích zakrytých podlahovými pásky. Ty musely lícovat

tak, aby o ně nikdo nezakopl. Spoustu definitivních kon­

strukcí jsme zde z technologických důvodů museli dělat

v předstihu a pak jsme vymýšleli, jak je zakrýt, aby je ná­

sledné práce nepoškodily. Nejvíc mě však bavilo setkávání

s Evou Jiřičnou a spolupráce s kolegy v obou realizačních

týmech. Chtěl bych jim proto poděkovat. Kdybych s nimi

mohl znovu někdy pracovat, byl bych moc rád.

11/22/10 1:42:25 PM