strana 3
z p r a v oda j s t v í z di v i z í
1
Rezidenci Korunní opouštějí stavební stroje
Už v prosinci by se do komplexu Rezidence Korunní,
který na pražských Vinohradech v Orionce dokončuje
divize 1, měli začít stěhovat první obyvatelé. Tým
Ing. Martina Sirotka v poslední době intenzivně odstraňoval závady z přejímacího řízení, aby mohl posledního listopadu podepsat předávací protokol.
Za dva a půl roku vyrostl v rušné části Prahy rozsáhlý
bytový komplex s 289 bytovými jednotkami a ateliéry.
Soubor tří budov s názvy Boulevard, Villa a Industrial má
čtvercový půdorys (foto č. 1), v jehož středu se nachází
klidný dvůr o rozloze asi 1000 m² s vodní plochou, zelení
a lavičkami (foto č. 2). Komplex má plasticky členěné
fasády, lodžie, zvýrazněná nároží či ustupující podlaží
a sjednocuje jej vodorovné zvýraznění prvních tří nad
zemních podlaží. Jeho části jsou navíc zajímavé i různou
úrovní podlaží a specificky vybavenými prostorami.
2
Osmipatrový Boulevard přiléhá severní částí k rušné
Korunní ulici a především z vyšších pater nabízí pěkné vý
hledy na Strašnice, Bohdalec, Vršovice, Nusle, Pankrác či
Vinohrady. Východní a jižní část rezidence tvoří šestipat
rová Villa, jejíž výška se postupně svažuje směrem k uli
cím Hradešínská a Říčanská a ve svém nejnižším bodě
citlivě navazuje na stávající zástavbu městských vil, které
na Vinohradech vyrostly na začátku minulého století. Ze
západní strany sousedí Rezidence Korunní svou částí zva
nou Industrial s bytovým projektem Korunní dvůr. V této
části jsou umístěny byty o větších rozlohách. Všechny
bytové jednotky celého komplexu o velikosti 1+kk až 5+1
jsou nadstandardně vybaveny a stavbaři si v nich museli
poradit s celou řadou klientských změn. Mezi nimi třeba
s realizací vířivek a bazénu na střešní terase.
Vzhledem k umístění komplexu ve velmi rušné pražské
části se tým divize 1 v průběhu celé stavby potýkal s ne
dostatkem místa pro skladovací plochy i velmi složitou
dopravní obslužností. Také kontrola místních obyvatel
byla důsledná. Ještě na konci stavby čekal na stavbaře ne
lehký úkol: „Během deseti dnů jsme museli provést pro
tihlukové stěny kolem technologie chlazení na střechách.
Kontrolní měření totiž ukázalo, že při provozu v nočních
hodinách překračuje hlukové limity,“ dodal Ing. Sirotek.
Až za pár dní tým Ing. Sirotka Vinohrady opustí, pro
mění se Rezidence Korunní v klidné místo pro život, které
citlivě zapadá do okolní zástavby z počátku 20. století.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Divize 8 v Hrádku nad Nisou po roce končí
Zhruba po dvanácti měsících, kdy se v historickém
centru města Hrádek nad Nisou zabydleli stavbaři divize 8 pod vedením vedoucích projektů Ing. Josefa Šetka
a Ing. Jáchyma Kubečka, září Horní náměstí a přilehlé
ulice novotou. Místní obyvatele i turisty vítá nová
dominanta náměstí, fontána (foto), a zvědavým očím
neunikne ani nově objevená asi 300 let stará studna,
která je teď citlivě zakomponována do povrchu dlažby.
I když bylo Horní náměstí v Hrádku slavnostně ote
vřeno již 28. října, tým Ing. Josefa Šetka v současné
době ještě dokončuje rekonstrukci Tiché ulice. „Zde byl
problém se stávajícími inženýrskými sítěmi, které vedly
jinudy, než předpokládal projekt. Práci nám v této ulici
také komplikuje skutečnost, že je velmi úzká, v některých
místech jen asi tři metry,“ vysvětluje Ing. Šetek.
Jeho tým však v průběhu stavby musel čelit celé řadě
těžkostí. Složité bylo už rozdělení projektu, protože u ka
nalizačních a vodovodních řadů byl jiný investor, a tedy
i jiný zhotovitel pro zemní práce a pro pokládku potrubí.
V počátcích rekonstrukce do prací zasáhl intenzivní ar
cheologický průzkum, o kterém jsme psali v letní příloze.
Některé z nálezů byly zakomponovány do centra města.
Třeba 400 let stará trautmanndorfská cesta, která bude
sloužit jako součást pěší zóny. Odkrytý zůstane i fragment
středověkého morového sloupu. Také místo nálezu zhruba
700 let staré kostry je v Kostelní ulici symbolicky přiznané
mosaznou tabulkou a materiálovou změnou dlažby.
Jen co se stavbaři rozloučili s archeology, přišla další
komplikace: blesková povodeň, která město zasáhla letos
v srpnu. Ve chvíli, kdy voda zaplavila třetinu města, měli
stavbaři již téměř dokončené přeložky sítí a prováděli kon
strukční vrstvy komunikací. Také náměstí už bylo z velké
části zadlážděno. Z rekonstruovaného historického centra
povodeň naštěstí poničila jen ulici 1. máje, povrchy ostat
ních však značně poškodila kola záchranné techniky. „Mu
seli jsme vyměnit asi 250 m² kamenné a zámkové dlažby.
Vlivem dešťů se potom na náměstí sesedlo na dvou
místech podloží. Jak jsme potom zjistili, vedla zde stará
neevidovaná a neužívaná kanalizace,“ řekl Ing. Šetek.
Povodeň přímo zpozdila stavbu o dva týdny, nepřímo
asi o měsíc. Veškerou techniku totiž stavbaři nabídli pro
odstraňování škod. Kromě finanční pomoci Metrostav po
skytl městu navíc další mechanizaci i třeba vysoušeče.
Celý poslední rok, během něhož získávalo centrum
Hrádku nový kabát, byl náročný nejen pro divizi 8, ale také
pro místní obyvatele. Museli se obrnit trpělivostí, protože
několik týdnů stavební práce probíhaly ve všech ulicích
současně. Jejich shovívavost Ing. Šetka zvlášť potěšila.
Nyní, když jsou všechny práce téměř dokončeny, jej zase
těší převážně pozitivní hodnocení díla, se kterým se se
tkává. Věřme, že historické centru Hrádku bude zářit no
votou ještě hodně dlouho a roční práci stavbařů divize 8
v dalších letech nezničí ani rozmary počasí.
Marina Vampulová, foto Josef Šetek
Metrostav_20_10.indd 3
Divize 8 dokončila Budovu služeb v EPC
Původně to byla budova složená z jednopodlažní dvoulodní haly a třípodlažního přístavku. Zčásti sloužila
k administrativním účelům, zbytek zabíraly dílny. To
vše na půdorysu 110 x 46 čtverečních metrů v severozápadním traktu počeradské elektrárny (EPC). A právě
na tuto plochu se v posledních měsících soustředila
pozornost stavbařů z divize 8 Metrostavu, které vedl
Ing. Marek Magerov.
Podle zadání objednatele a investora – ŠKODY PRAHA
Invest a společnosti CEZ – se měl tento víceméně zchát
ralý a funkčně nevyhovující objekt změnit na moderní
Budovu služeb. V jednom bloku měla soustředit prostory
pro administrativu, gastronomický provoz i sociální a hy
gienické zázemí zaměstnanců elektrárny (foto č. 1).
Projekt předpokládal demolici zhruba dvou třetin staré
budovy a rekonstrukci její zbývající třetiny tak, aby mohla
sloužit jako provozní základna pro investora i objednatele
a napojení nového třípodlažního přístavku na tuto rekon
struovanou část (foto č. 2). To vše v termínech, pro něž
označení „šibeniční“ není nadsázkou.
„Po skončení demolic jsme se pustili do vlastního sta
vění,“ popsal průběh výstavby Ing. Marek Magerov. „Sna
žili jsme se v maximální míře využívat prefa díly, protože
tato technologie zrychlovala průběh stavby. Vyplatilo se
to, i když ne vždy šlo všechno hladce. V této souvislosti
bych chtěl vyzdvihnout úsilí našich techniků, kterým se
díky chytrým nápadům i organizačním opatřením podaři
1
lo různé drobné skluzy včas eliminovat, takže jsme stavbu
skončili v termínu. Skutečnou výzvou se ukázalo napojení
třípatrového prefabrikovaného přístavku ke značně zkrou
cené zdi původní budovy. To byl problém, jehož vyřešení
nebylo snadné. Jakmile jsme ho však zvládli, měli jsme
nejhorší za sebou. Následná kompletace, montáž techno
logie a opláštění již probíhaly relativně jednoduše.“
Výjimku tvořily v tomto případě montáž a následné
zprovoznění výměníkové stanice. S tímto druhem prací
sice mají stavbaři z divize 8 dostatek zkušeností, tato
výměníková stanice však byla napájena přehřátou parou
o teplotě 160 °C. Jak poznamenal Ing. Magerov, už jen
tato skutečnost budí respekt sama o sobě a samozřejmě
vyžaduje jak maximální přesnost při vlastní montáži, tak
i patřičnou opatrnost.
I při sebevětším úsilí o dokonalost však vnitřní tlak
v potrubí může působit různé potíže, které se naplno
projeví až po uvedení výměníkové stanice do zkušební
ho provozu. V Počeradech se tak třeba tvořil nadměrný
kondenzát. Odstranění tohoto problému si vyžádalo doda
tečné úpravy, a to jak na přívodu páry, tak ve výměníkové
stanici. To byl však zároveň i poslední problém, s nímž se
divize 8 na této stavbě setkala. A jak zdůraznil Ing. Ma
gerov, hlavní zásluhu na rychlém a úspěšném odstranění
těchto potíží měl Ing. Radek Milka, kterému se je všechny
podařilo perfektně a včas vyřešit.
–rip–, foto Josef Husák
2
Lepší bydlení na dalších třicet let
Panelová epidemie, produkující sídliště zejména
ve velkých městech, skončila v osmdesátých letech
minulého století. Paneláky však zůstaly a stárnou přímo před očima. Dva z těch velkých, na něž přišla řada při celkové rekonstrukci, stojí v Makovského ulici
na pražském sídlišti Řepy. Úkol přestavět jejich přízemí, opravit střechy, lodžie i fasády a provést zateplení
objektů připadl týmu divize 1.
„Běžná oprava panelového domu,“ popisuje zakázku,
která začala v polovině března a skončila počátkem listo
padu, vedoucí projektu Ing. Miroslav Voříšek. „Dělali jsme
standardní práce se standardními materiály předepsaný
mi projektem, používali standardní technologie a řešili
standardní problémy, jaké běžně doprovázejí každou po
dobnou výstavbu. Nic mimořádného.“ Jenže pro ty, kteří
v těchto domech žijí, je dobré zvládnutí takovéto rutiny
životně důležité.
Na necelých osm měsíců zde měla divize 1 práce více
než dost. Čekala ji kompletní změna přízemních dispozic
a sanace obvodových stěn objektů od 2. do 12. nadzem
ního podlaží, a to včetně lodžií, dodatečného zateplení
a oprav střechy a střešních nástaveb. Při rozšiřování
schodišťového prostoru patřila k prvním krokům demon
táž přilehlého obvodového pláště. Na ni postupně nava
1
zovala montáž nové ocelové konstrukce, kterou vytvořily
tenkostěnné ocelové profily ve tvaru Vierendelova nosní
ku, zakřiveného půdorysně do válcové plochy. Následo
vala betonáž rozšířených podlah, vyzdění svislých pásů
zdiva u schodišťových stěn v návaznosti na ponechaný
plášť a montáž nových plastových oken (foto č. 2).
2
Skladbu dodatečného zateplení fasád (foto č. 1) vy
tvořil izolační systém ETICS a pásy krycích hliníkových
profilů s tepelnou izolací. Pro obvodové stěny ve 2. až
9. nadzemním podlaží pak byl použit kontaktní izolant
z pěnového polystyrenu. V 10. až 12. patře, stejně jako
na obvodových stěnách nástaveb strojoven výtahů, za
jišťují tepelnou izolaci tuhé desky z minerální vlny.
Oprava střechy obnášela mimo jiné výměnu vstup
ních dveří, vybourání sklobetonů v nástavbách strojoven
výtahů, kde se měnily i parapety, náhradu konstrukce po
žárních klapek, nové oplechování, osazení vtoků, výměnu
žlabů a svodů a desítky dalších úprav.
Po skončení všech prací ocenili obyvatelé obou rekon
struovaných objektů v Řepích lepší komfort bydlení a sní
ženou provozní náročnost svých domů. Lidé na celém
sídlišti pak přivítali, že při přestavbě prvních nadzemních
podlaží vzniklo 32 nových provozních jednotek, pět bytů,
služebna pro městskou policii a pracoviště sociálního od
boru Prahy 6. Domy po celé délce doplnila i nová pasáž.
A jak už to u modernizace bytového fondu často bývá,
všechny práce prováděl tým Ing. Voříška za plného pro
vozu. „Jsme rádi, že jsme stavbu řádně a včas ukončili.
Všem majitelům bytů či jejich nájemníkům jsme na dal
ších nejméně třicet let vylepšili bydlení a obyvatelům síd
liště vylepšili infrastrukturu. V podobných domech bydlí
řada z nás, a proto nás těší, že je můžeme rekonstruovat.
Věříme proto, že podobné stavby budou pokračovat, a rá
di se jich zúčastníme,“ uzavřel Ing. Voříšek.
–rip–, foto Josef Husák
11/22/10 1:42:28 PM