Strana 2
Slovenská jízda s neomezenou rychlostí
Asi 36 km jihovýchodně od Bratislavy v obci Orechová
Potôň se mohou motoristé od letošního října projíždět
tak rychle, jak chtějí. Sice ne na místních komunika-
cích, kde stále platí padesátka, ale na Slovakia Ringu
– nové multifunkční motoristické trati, kterou za ne-
celý rok postavil Doprastav a 1. října 2009 slavnostně
otevřel prezident Slovenska Ivan Gašparovič.
Na 85hektarovém pozemku vybudovali pracovníci vý-
robního střediska 3 ze závodu Mlynské nivy Doprastavu
spleť kroucených, 12 m širokých závodních komunikací
o celkové délce 5 km. Doplňuje je 1150 m dlouhá a o 8 m
rozšířená cílová rovinka a boxová ulička s délkou 770 m.
Díky důmyslným propojkám je Slovakia Ring možné
uspořádat do šesti obousměrných a různě dlouhých vari-
ant, takže se tu může konat až dvanáct odlišných závodů
s délkou od 2632 m do téměř šesti kilometrů.
Bezpečnost nového motoristického okruhu zajišťuje
na 200 000 m² štěrkopískových únikových zón a kolem
7 km servisních komunikací, které ve čtyřech místech
procházejí pod tratí v přesypaných tunelech. Díky nim
se v případě potřeby technici i zdravotníci mohou dostat
na jakékoliv místo za nejkratší možnou dobu.
Slovakia Ring, který navrhl známý rakouský architekt
Hans Roth, patří mezi nejdelší silniční okruhy v Evropě. Je
moderní a maximálně bezpečný, jeho špičkový kamerový
systém umožňuje snadné monitorování třeba testovaných
nebo závodních vozů. Téměř celou trať je možné sledovat
také z nové kryté tribuny pro až tisíc diváků (foto), která
byla spolu s řídicí věží, vstupní bránou a garážemi rovněž
součástí stavby Doprastavu.
„I přesto, že jsme práce zahájili na podzim, podařilo se
nám staveniště s vysokou hladinou spodní vody odvodnit
do drenážní dešťové kanalizace ještě před nástupem zi-
my,“ vzpomíná vedoucí výrobního střediska 3 Ing. Juraj
Pollák. „Za letošní leden jsme po zamrzlém terénu navezli
asi 70 000 tun štěrkopísku do náspů, v únoru jsme však
práce museli přerušit pro velké bahno a nesjízdnost ko-
munikací. V létě jsme zase kromě jiného řešili i nadměr-
nou prašnost stavby, v jejímž okolí musely zůstat po celou
dobu našeho působení čisté silnice.“
Na Slovakia Ringu najdou zaměstnání více než tři
stovky pracovníků, kteří zde budou schopní zajistit špič-
kové světové závody, testovací jízdy pro automobilky či
výcvikové a zkušební jízdy pro milovníky rychlých vozů.
„Požadavky na zdejší komunikace byly ještě náročnější,
než jsou u stavby dálnic,“ připomněl kvalitu okruhu vý-
robně-technický ředitel Doprastavu Ing. Alexander Meny-
hárt a doplnil, že vhodný výběr technologických postupů
jim umožnil všechny požadované parametry splnit. Při
svém motoristickém závodě však Doprastav úspěšně
dorazil teprve do cíle první etapy. Pro své dobré výsledky
teď stojí na startu druhé, při které začne už brzo blízko
okruhu budovat komunikace a zařízení pro školu smyku
a dvě další dráhy pro off-roadové závody a motokáry.
připravila Lenka Svobodová podle materi-
álů Doprastavu, foto Ján Babiar
Nadčasový vzhled
Architektka Alena Šrámková navrhuje po celý svůj
život jednoduché, střídmé a „obyčejné“ budovy. Klade
důraz na celek a vyhýbá se módním výkyvům.
V roce 1992 založila ateliér Šrámková architekti,
kde dnes pracuje s mladými kolegy Ing. arch. Tomášem
Koumarem a Ing. arch. Lukášem Ehlem. Od roku 1999
působí jako profesorka na ČVUT. Svou činností i osob-
ností získala v architektuře řadu následovníků. K jejím
principům se odkazují třeba prof. Ing. arch. Ladislav Lá-
bus i Ing. arch. Josef Pleskot.
Meteorologickou stanici v Chebu, která podle návrhu
ateliéru Šrámková architekti vznikla na přelomu tisíciletí,
charakterizuje střídmost a lícové zdivo.
Dům s pečovatelskou službou v Horažďovicích byl posta-
vený v roce 2002 a o rok později získal cenu Grand Prix
v soutěži Nový domov. Hlavním záměrem jeho autorů bylo
vytvořit přívětivý objekt, který své obyvatele potěší.
Odbavovací halu hlavního nádraží v Praze postavil Met-
rostav v roce 1977 podle společného návrhu Aleny Šrám-
kové, jejího manžela Ing. arch. Jana Šrámka a dalších ar-
chitektů, mezi které patřili třeba Jan Bočan, Josef Danda
či Zdeněk Rothbauer. Její dnešní, nedávno modernizovaný
vzhled se od původního, provozně jednoduchého tvaru
odklání směrem ke komerci.
Postmoderní budovu ČKD v Praze na Můstku, která je
zapsaná do seznamu památkově chráněných objektů,
navrhla Alena Šrámková společně se svým manželem
v roce 1983. V roce 2005 se výrazně podílela i na její
rekonstrukci, při níž dům přizpůsobila změněnému účelu
užití a v návaznosti na vestibul stanice metra Můstek lépe
vyřešila komunikační zóny v jeho přízemí.
L e n k a S v o b o d o v á , f o t o a r c h i v a t e l i é r u
Šrámková architekti, Josef Husák
prof. Aleny Šrámkové,
významné české architektky
První stavby podle návrhů prof. Ing. akad. arch. Aleny
Šrámkové vznikly před více než 50 lety. Od té doby sa-
ma i ve spolupráci s kolegy zvítězila v řadě architekto-
nických soutěží. V roce 1994 se stala Osobností české
architektury. Poctu České komory architektů obdržela
v roce 2007 a o rok později Medaili Za zásluhy o stát.
Její výrazné stavby v postmodernistickém stylu zdobí
i Prahu, kde její nápady převáděl do života i Metrostav.
Před 32 lety třeba vybudoval odbavovací halu hlavního
nádraží a v roce 1983 dostavěl administrativní budo-
vu ČKD, která na Můstku uzavřela Václavské náměstí.
Dnes spolupracujete s Metrostavem na nové budově
fakulty architektury v Dejvicích. Jak stavba probíhá?
Jak práce postupují, stále řešíme nové věci, teď třeba de-
taily fasády. S realizačním týmem a speciálně s Ing. Ja-
nem Šlajsem z divize 1 se mně i mým kolegům z ateliéru
pracuje velmi dobře, odvádějí tu nejlepší práci. Jen se
obávám, že se budova bude lišit od mých původních
požadavků. Chtěli jsme, aby byla obyčejná, jednoduchá
a nechala prostor pro vznik nových myšlenek. Aby byla
důstojná, rozumná a trochu chudší, vedla žáky ke skrom-
nosti a vzbuzovala pokoru. Měla jsem touhu postavit ji pro
studenty a teď se mi zdá, že bude spíš pro profesory.
Učíte na fakultě architektury. Co je podle vás základ
každého architektonického díla?
Snažím se žákům vštípit, že každý dům by měl být jedi-
nečný. Měl by reagovat na místo, kde bude stát, respek-
tovat dobu, v níž vzniká, a architekt jej s tím musí stvořit
v mravním souladu. Měl by při tom respektovat jedinou
charakteristickou myšlenku, která musí návrhem prochá-
zet od začátku do konce, od konstrukce po detail.
Jak se vám líbí přestavba odbavovací haly hlavního
nádraží, na jejímž návrhu jste spolupracovala?
Nelíbí se mi. Halu jsme navrhli jako monumentální pod-
zemní prostor s odpovídajícími detaily pro nádražní pro-
voz, který teď podle mě obchody utiskují. Tvary, které se
v hale nově objevují, nejsou podle mě pro nádraží příliš
vhodné. Dnes totiž existují dvě profese. Stavebnictví, které
je komerční a něco předstírá. Lidé, kteří mají peníze, nepo-
čítají s tím, že jejich stavba bude stát dlouho. Chtějí se zvi-
ditelnit a budují ji jako reklamu, která je často lživá. Vzni-
kají tak obvykle ne příliš hodnotné stavby, byť na vysoké
technické úrovni. A pak se objeví architektura. Je obyčej-
ná, umožňuje příjemný život. Pracuje většinou s jedním
tvarem, který je víceméně sochařský, jednoduchý, nese
jednu myšlenku, jeden vtip. Domy, které po výšce několi-
krát mění půdorys, se mi nelíbí. Přesto je ale dvojkolejnost
staveb dobrá – vnáší do života pestrost a jsou místa, kde
se propagační a sloužící architektura stýkají.
Která ze staveb vás v poslední době zaujala?
Zapůsobilo na mě Hnízdo – stadion v Pekingu – a líbí se
mi i práce našich mladých architektů. Je vidět, že po roce
1989 se o hodně zlepšila výuka, když na školách začali
přednášet zahraniční odborníci. Teď stavíme ve vysoko-
školském areálu v Dejvicích, který je ukázkou architekto-
nického dějepisu od historismu po současnost, a krásně
jej doplnila Národní technická knihovna. Naše budova se
k ní bude výrazově hodit, jen bude skromnější, s nižším
standardem. Ráda stavím co nejlevněji a teď mám trochu
obavy, jestli jsem to tentokrát nepřehnala. Když totiž něco
vypadá levně, lidé si toho obvykle neváží.
Jaký prostor byste ještě ráda zastavěla? Co třeba pro-
luku na Staroměstském náměstí?
Mé největší přání je dostavět budovu pro školu architektu-
ry. Staroměstského náměstí se bojím, myslím si, že k jeho
dostavbě jsme zatím nedospěli, i když by se uskutečnit
měla. Viděla jsem pár návrhů od zahraničních autorů, a ty
byly pro nás nepřijatelné. Čech zase při vymýšlení zpívá
Kde domov můj a vytváří kýč. Obávám se, že ani dnešní
mladí architekti na takto zásadní dílo nebudou mít odstup
a pokoru, která podle mě dobré práci nejvíc sluší.
strana 2
PTÁME SE
1
Nová část dopravní tepny Karlovarského kraje
Rychlostní silnice R6 propojuje Prahu s Chebem a pro-
chází srdcem Karlovarského kraje. Původně dvou-
pruhovou komunikaci už dnes na několika místech
nahradila nová čtyřpruhová. Každá rozšířená část této
dopravní tepny přispívá k vyšší bezpečnosti motoristů
a snižuje i ekologickou zátěž okolních obcí. Další nový
7,5 km dlouhý úsek R6 byl zprovozněn 5. listopadu me-
zi Tisovou a Kamenným Dvorem. Zatím jen jednosměr-
ně, od Chebu na Karlovy Vary (foto č. 1).
„Ke zprůjezdnění stavby v polovičním profilu jsme
přistoupili proto, abychom mohli otevřít objízdnou trasu
potřebnou pro zahájení výstavby dalšího úseku R6 mezi
Novým Sedlem a Sokolovem, jehož součástí bude i re-
konstrukce velkého mostu přes Ohři,“ vysvětlil náměstek
hejtmana Karlovarského kraje Ing. Petr Navrátil (foto č. 2
druhý zleva). „Zprovoznění druhého dvoupruhu předpo-
kládáme v červnu příštího roku.“
Hlavní trasa nového úseku měří 7540 m a v téměř
120 stavebních objektech zahrnuje i osm mostů s celko-
vou délkou dva kilometry. Silnice totiž prochází v těsném
sousedství chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a je
nutné, aby umožnila bezpečný průchod zvěře a nerozděli-
la zoologické či botanicky významné lokality a nepřerušila
regionální biokoridory.
„Metrostav se na stavbě podílel ve sdružení spolu
se společnostmi STRABAG a SMP CZ a pod vedením
firmy EUROVIA CS,“ říká vedoucí projektu Ing. Zdeněk
Rozsypálek z divize 4 a pokračuje: „Dostali jsme za úkol
vybudovat celkem 12 objektů včetně protihlukových stěn.
Nejdůležitější z nich je největší dálniční most na tomto
úseku, který vede přes zoologickou lokalitu nedaleko
obce Zlatá, měří 476 m a tvoří jej dvojice spojitých dvou-
trámových nosníků z předpjatého betonu o 12 polích.
Na hlubinně založených pilířích jsme vodorovnou nosnou
konstrukci levého i pravého mostu betonovali na výsuvné
skruži. Druhý most, který jsme v trase zdejší části R6 sta-
věli, je kratší, měří jen 235 m a dálnici převádí přes lokální
biokoridor u Šabinského rybníka.“
Tým Ing. Rozsypálka byl připraven dokončit letos
v listopadu všechny své objekty tak, aby nový úsek R6 byl
současně zprovozněn v plném profilu. Vzhledem k nároč-
nosti ostatních částí stavby a jejich rozpracovanosti však
otevření obou dvoupruhů nebylo možné. I tak se po 5. lis-
topadu letošního roku doprava projíždějící Karlovarským
krajem zrychlila a stala plynulejší a bezpečnější.
2
Metrostav_21_09.indd 2 11/24/09 11:21:50 AM