strana 2

Nadčasový vzhled

ptÁME sE

Architektka Alena Šrámková navrhuje po celý svůj

život jednoduché, střídmé a „obyčejné“ budovy. Klade

důraz na celek a vyhýbá se módním výkyvům.

V roce 1992 založila ateliér Šrámková architekti,

kde dnes pracuje s mladými kolegy Ing. arch. Tomášem

Koumarem a Ing. arch. Lukášem Ehlem. Od roku 1999

působí jako profesorka na ČVUT. Svou činností i osobností získala v architektuře řadu následovníků. K jejím

principům se odkazují třeba prof. Ing. arch. Ladislav Lábus i Ing. arch. Josef Pleskot.

prof. aleny Šrámkové,

významné české architektky

1

Meteorologickou stanici v Chebu, která podle návrhu

ateliéru Šrámková architekti vznikla na přelomu tisíciletí,

charakterizuje střídmost a lícové zdivo.

Dům s pečovatelskou službou v Horažďovicích byl postavený v roce 2002 a o rok později získal cenu Grand Prix

v soutěži Nový domov. Hlavním záměrem jeho autorů bylo

vytvořit přívětivý objekt, který své obyvatele potěší.

Odbavovací halu hlavního nádraží v Praze postavil Metrostav v roce 1977 podle společného návrhu Aleny Šrámkové, jejího manžela Ing. arch. Jana Šrámka a dalších architektů, mezi které patřili třeba Jan Bočan, Josef Danda

či Zdeněk Rothbauer. Její dnešní, nedávno modernizovaný

vzhled se od původního, provozně jednoduchého tvaru

odklání směrem ke komerci.

Postmoderní budovu ČKD v Praze na Můstku, která je

zapsaná do seznamu památkově chráněných objektů,

navrhla Alena Šrámková společně se svým manželem

v roce 1983. V roce 2005 se výrazně podílela i na její

rekonstrukci, při níž dům přizpůsobila změněnému účelu

užití a v návaznosti na vestibul stanice metra Můstek lépe

vyřešila komunikační zóny v jeho přízemí.

Lenka

Svobodová,

foto

archiv

Šrámková architekti, Josef Husák

Metrostav_21_09.indd 2

ateliéru

Nová část dopravní tepny Karlovarského kraje

Rychlostní silnice R6 propojuje Prahu s Chebem a prochází srdcem Karlovarského kraje. Původně dvoupruhovou komunikaci už dnes na několika místech

nahradila nová čtyřpruhová. Každá rozšířená část této

dopravní tepny přispívá k vyšší bezpečnosti motoristů

a snižuje i ekologickou zátěž okolních obcí. Další nový

7,5 km dlouhý úsek R6 byl zprovozněn 5. listopadu mezi Tisovou a Kamenným Dvorem. Zatím jen jednosměrně, od Chebu na Karlovy Vary (foto č. 1).

„Ke zprůjezdnění stavby v polovičním profilu jsme

přistoupili proto, abychom mohli otevřít objízdnou trasu

potřebnou pro zahájení výstavby dalšího úseku R6 mezi

Novým Sedlem a Sokolovem, jehož součástí bude i rekonstrukce velkého mostu přes Ohři,“ vysvětlil náměstek

hejtmana Karlovarského kraje Ing. Petr Navrátil (foto č. 2

druhý zleva). „Zprovoznění druhého dvoupruhu předpokládáme v červnu příštího roku.“

Hlavní trasa nového úseku měří 7540 m a v téměř

120 stavebních objektech zahrnuje i osm mostů s celkovou délkou dva kilometry. Silnice totiž prochází v těsném

sousedství chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a je

nutné, aby umožnila bezpečný průchod zvěře a nerozdělila zoologické či botanicky významné lokality a nepřerušila

regionální biokoridory.

„Metrostav se na stavbě podílel ve sdružení spolu

se společnostmi STRABAG a SMP CZ a pod vedením

firmy EUROVIA CS,“ říká vedoucí projektu Ing. Zdeněk

Rozsypálek z divize 4 a pokračuje: „Dostali jsme za úkol

vybudovat celkem 12 objektů včetně protihlukových stěn.

Nejdůležitější z nich je největší dálniční most na tomto

úseku, který vede přes zoologickou lokalitu nedaleko

obce Zlatá, měří 476 m a tvoří jej dvojice spojitých dvoutrámových nosníků z předpjatého betonu o 12 polích.

Na hlubinně založených pilířích jsme vodorovnou nosnou

konstrukci levého i pravého mostu betonovali na výsuvné

skruži. Druhý most, který jsme v trase zdejší části R6 stavěli, je kratší, měří jen 235 m a dálnici převádí přes lokální

biokoridor u Šabinského rybníka.“

Tým Ing. Rozsypálka byl připraven dokončit letos

v listopadu všechny své objekty tak, aby nový úsek R6 byl

současně zprovozněn v plném profilu. Vzhledem k náročnosti ostatních částí stavby a jejich rozpracovanosti však

otevření obou dvoupruhů nebylo možné. I tak se po 5. listopadu letošního roku doprava projíždějící Karlovarským

krajem zrychlila a stala plynulejší a bezpečnější.

2

slovenská jízda s neomezenou rychlostí

Asi 36 km jihovýchodně od Bratislavy v obci Orechová

Potôň se mohou motoristé od letošního října projíždět

tak rychle, jak chtějí. Sice ne na místních komunikacích, kde stále platí padesátka, ale na Slovakia Ringu

– nové multifunkční motoristické trati, kterou za necelý rok postavil Doprastav a 1. října 2009 slavnostně

otevřel prezident Slovenska Ivan Gašparovič.

Na 85hektarovém pozemku vybudovali pracovníci výrobního střediska 3 ze závodu Mlynské nivy Doprastavu

spleť kroucených, 12 m širokých závodních komunikací

o celkové délce 5 km. Doplňuje je 1150 m dlouhá a o 8 m

rozšířená cílová rovinka a boxová ulička s délkou 770 m.

Díky důmyslným propojkám je Slovakia Ring možné

uspořádat do šesti obousměrných a různě dlouhých variant, takže se tu může konat až dvanáct odlišných závodů

s délkou od 2632 m do téměř šesti kilometrů.

Bezpečnost nového motoristického okruhu zajišťuje

na 200 000 m² štěrkopískových únikových zón a kolem

7 km servisních komunikací, které ve čtyřech místech

procházejí pod tratí v přesypaných tunelech. Díky nim

se v případě potřeby technici i zdravotníci mohou dostat

na jakékoliv místo za nejkratší možnou dobu.

Slovakia Ring, který navrhl známý rakouský architekt

Hans Roth, patří mezi nejdelší silniční okruhy v Evropě. Je

moderní a maximálně bezpečný, jeho špičkový kamerový

systém umožňuje snadné monitorování třeba testovaných

nebo závodních vozů. Téměř celou trať je možné sledovat

také z nové kryté tribuny pro až tisíc diváků (foto), která

byla spolu s řídicí věží, vstupní bránou a garážemi rovněž

součástí stavby Doprastavu.

„I přesto, že jsme práce zahájili na podzim, podařilo se

nám staveniště s vysokou hladinou spodní vody odvodnit

do drenážní dešťové kanalizace ještě před nástupem zimy,“ vzpomíná vedoucí výrobního střediska 3 Ing. Juraj

Pollák. „Za letošní leden jsme po zamrzlém terénu navezli

asi 70 000 tun štěrkopísku do náspů, v únoru jsme však

práce museli přerušit pro velké bahno a nesjízdnost komunikací. V létě jsme zase kromě jiného řešili i nadměrnou prašnost stavby, v jejímž okolí musely zůstat po celou

dobu našeho působení čisté silnice.“

Na Slovakia Ringu najdou zaměstnání více než tři

stovky pracovníků, kteří zde budou schopní zajistit špičkové světové závody, testovací jízdy pro automobilky či

výcvikové a zkušební jízdy pro milovníky rychlých vozů.

„Požadavky na zdejší komunikace byly ještě náročnější,

než jsou u stavby dálnic,“ připomněl kvalitu okruhu výrobně-technický ředitel Doprastavu Ing. Alexander Menyhárt a doplnil, že vhodný výběr technologických postupů

jim umožnil všechny požadované parametry splnit. Při

svém motoristickém závodě však Doprastav úspěšně

dorazil teprve do cíle první etapy. Pro své dobré výsledky

teď stojí na startu druhé, při které začne už brzo blízko

okruhu budovat komunikace a zařízení pro školu smyku

a dvě další dráhy pro off-roadové závody a motokáry.

připravila Lenka Svobodová podle materiálů Doprastavu, foto Ján Babiar

První stavby podle návrhů prof. Ing. akad. arch. Aleny

Šrámkové vznikly před více než 50 lety. Od té doby sama i ve spolupráci s kolegy zvítězila v řadě architektonických soutěží. V roce 1994 se stala Osobností české

architektury. Poctu České komory architektů obdržela

v roce 2007 a o rok později Medaili Za zásluhy o stát.

Její výrazné stavby v postmodernistickém stylu zdobí

i Prahu, kde její nápady převáděl do života i Metrostav.

Před 32 lety třeba vybudoval odbavovací halu hlavního

nádraží a v roce 1983 dostavěl administrativní budovu ČKD, která na Můstku uzavřela Václavské náměstí.

Dnes spolupracujete s Metrostavem na nové budově

fakulty architektury v Dejvicích. Jak stavba probíhá?

Jak práce postupují, stále řešíme nové věci, teď třeba detaily fasády. S realizačním týmem a speciálně s Ing. Janem Šlajsem z divize 1 se mně i mým kolegům z ateliéru

pracuje velmi dobře, odvádějí tu nejlepší práci. Jen se

obávám, že se budova bude lišit od mých původních

požadavků. Chtěli jsme, aby byla obyčejná, jednoduchá

a nechala prostor pro vznik nových myšlenek. Aby byla

důstojná, rozumná a trochu chudší, vedla žáky ke skromnosti a vzbuzovala pokoru. Měla jsem touhu postavit ji pro

studenty a teď se mi zdá, že bude spíš pro profesory.

Učíte na fakultě architektury. Co je podle vás základ

každého architektonického díla?

Snažím se žákům vštípit, že každý dům by měl být jedinečný. Měl by reagovat na místo, kde bude stát, respektovat dobu, v níž vzniká, a architekt jej s tím musí stvořit

v mravním souladu. Měl by při tom respektovat jedinou

charakteristickou myšlenku, která musí návrhem procházet od začátku do konce, od konstrukce po detail.

Jak se vám líbí přestavba odbavovací haly hlavního

nádraží, na jejímž návrhu jste spolupracovala?

Nelíbí se mi. Halu jsme navrhli jako monumentální podzemní prostor s odpovídajícími detaily pro nádražní provoz, který teď podle mě obchody utiskují. Tvary, které se

v hale nově objevují, nejsou podle mě pro nádraží příliš

vhodné. Dnes totiž existují dvě profese. Stavebnictví, které

je komerční a něco předstírá. Lidé, kteří mají peníze, nepočítají s tím, že jejich stavba bude stát dlouho. Chtějí se zviditelnit a budují ji jako reklamu, která je často lživá. Vznikají tak obvykle ne příliš hodnotné stavby, byť na vysoké

technické úrovni. A pak se objeví architektura. Je obyčejná, umožňuje příjemný život. Pracuje většinou s jedním

tvarem, který je víceméně sochařský, jednoduchý, nese

jednu myšlenku, jeden vtip. Domy, které po výšce několikrát mění půdorys, se mi nelíbí. Přesto je ale dvojkolejnost

staveb dobrá – vnáší do života pestrost a jsou místa, kde

se propagační a sloužící architektura stýkají.

Která ze staveb vás v poslední době zaujala?

Zapůsobilo na mě Hnízdo – stadion v Pekingu – a líbí se

mi i práce našich mladých architektů. Je vidět, že po roce

1989 se o hodně zlepšila výuka, když na školách začali

přednášet zahraniční odborníci. Teď stavíme ve vysokoškolském areálu v Dejvicích, který je ukázkou architektonického dějepisu od historismu po současnost, a krásně

jej doplnila Národní technická knihovna. Naše budova se

k ní bude výrazově hodit, jen bude skromnější, s nižším

standardem. Ráda stavím co nejlevněji a teď mám trochu

obavy, jestli jsem to tentokrát nepřehnala. Když totiž něco

vypadá levně, lidé si toho obvykle neváží.

Jaký prostor byste ještě ráda zastavěla? Co třeba proluku na Staroměstském náměstí?

Mé největší přání je dostavět budovu pro školu architektury. Staroměstského náměstí se bojím, myslím si, že k jeho

dostavbě jsme zatím nedospěli, i když by se uskutečnit

měla. Viděla jsem pár návrhů od zahraničních autorů, a ty

byly pro nás nepřijatelné. Čech zase při vymýšlení zpívá

Kde domov můj a vytváří kýč. Obávám se, že ani dnešní

mladí architekti na takto zásadní dílo nebudou mít odstup

a pokoru, která podle mě dobré práci nejvíc sluší.

11/24/09 11:21:50 AM