strana 2

Od jedné do osmdesáti

PTÁME SE

Při 21. akci Daruj krev s Metrostavem odebrali 11. listopadu zdravotníci z ÚVN opět víc než 21 litrů krve,

a to nejen od zaměstnanců naší společnosti, ale pustili

žilou i pár kolegům z Metrostavu Facility a jednomu

ze Subterry. Poděkování patří samozřejmě všem, kdo

k odběru přišli! Některé z nich chceme představit.

Jan Kohout, řidič divize 6, Zlatý kříž ČČK 3. třídy:

„Poprvé jsem šel k odběru na vojně, po pravdě řečeno

proto, abych se z ní ulil. Když jsem pak nastoupil do Metrostavu, připojil jsem se k jeho partě a začal dávat krev

s ní. Teď už to bylo po osmdesáté a doufám, že dohoním

stovku, protože mě těší, když mohu někomu pomoci. Mám

na to deset let, než mi vyprší věk. To bych měl stihnout.“

Ing. Petra Brodíková, ved. útvaru divize 6, Krůpěj krve:

„Darovat krev jsem chtěla už několikrát, vždycky mě ale

do toho něco přišlo. Teď jsem si však dala pozor, protože

patřím do divizního týmu Doběhnout a přežít. Kromě toho,

že chodíme běhat, jsou podmínkou členství i aktivity z oblasti společenské odpovědnosti. Tak jsem si vybrala darování krve a nic to nebylo, cítím se stále dobře i po odběru.“

Ing. Veronika Přistoupilová, úsek VN divize 8, 7. odběr:

„Krev jsem začala dávat až s Metrostavem, protože to bylo

nejjednodušší. A pravý důvod? Myslím si, že každý by měl

dělat něco užitečného. A já s odběry nemám problém, jen

jsem odpoledne trošku unavenější a je mi víc zima.“

Ing. František Mach, vedoucí útvaru z centrály, Stříbrná medaile prof. Jana Janského, 25. odběr:

„S dárcovstvím krve jsem začal u svého prvního zaměstnavatele a od nástupu k Metrostavu se v něm snažím

pokračovat. Sám jsem transfuzi nikdy nepotřeboval, ale

manželka ano. A i to podpořilo rozhodnutí, proč krev dávám. Mimoto mám vyšší tlak a po odběru je mi vždy lépe.“

Lidé, kteří dávají krev s Metrostavem, jsou různí,

a přece mají mnoho společného – přijdou na jaře zase.

Metrostav_21_2016.indd 2

Ing. Zdeňka Ludvíka,

vedoucího projektu z divize 4

Tuneláři divize 5 a Doprastavu prorazili 3. listopadu jižní tubus tunelu Žilina na rozestavěné slovenské dálnici D1.

Další informace o náročné stavbě, kterou řídí tým Ing. Andreje Korby (foto), přineseme v příštím čísle novin.

Novela zákona o trestní odpovědnosti firem

Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen TOPOZ) nabyl

účinnosti 1. ledna 2012. Do života firem vnesl nečekaně tvrdou realitu, s níž se na vlastní kůži potýkáme.

A nejsme sami. Do července 2016 bylo zahájeno trestní

stíhání vůči více než 600 právnickým osobám.

Právnická osoba může podle tohoto zákona odpovídat

za 83 trestných činů. Okruh osob z řad i vně právnické

osoby, jejichž jednání zákon přičítá k její tíži, je velmi široký a většinově přičítaný automaticky, tedy bez možnosti,

aby se právnická osoba z trestní odpovědnosti vyvinila.

Novelu TOPOZ přinesl zákon č. 183/2016 Sb. Jedná

se již v pořadí o šestou změnu zákona, tato je však nejvýznamnější. Ve Sbírce zákonů byl novelizační zákon vyhlášen 13. června 2016 a účinnosti nabývá 1. prosince 2016.

Od tohoto dne bude TOPOZ platit ve znění novely, jak je

dále předestřeno.

Novela TOPOZ přináší tři zásadní změny:

novou definici okruhu trestných činů, za které

může být právnická osoba trestně odpovědná,

zpřísnění účinné lítosti,

doplnění trestní odpovědnosti právnické osoby

o možnost liberace.

Nově se budou právnické osoby moci dopustit mnohem většího spektra trestných činů, než tomu bylo dosud.

Namísto dosavadního tzv. taxativního výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná,

nová úprava využívá tzv. negativní výčet, kdy se na právnické osoby uplatní zásadně všechny trestné činy upravené ve zvláštní části trestního zákoníku vyjma výslovně

vyloučených a dále uvedených trestných činů, kterých se

právnická osoba ze své povahy nemůže dopustit. Sem

patří například trestné činy zabití, vraždy novorozeného

dítěte matkou, rvačky, vlastizrady, opilství apod.

Od 1. prosince 2016 tak bude právnická osoba odpovědná za více než 220 trestných činů uvedených v trestním zákoníku, a to vč. nedbalostních, jako je např. ublížení

na zdraví nebo obecné ohrožení.

Úprava v důvodech účinné lítosti

Novela zákona přinesla změnu a rovněž zpřísnění v úpravě

institutu takzvané účinné lítosti, tedy v důvodech, pro které trestní odpovědnost právnické osoby zaniká. Po 1. prosinci 2016 nezanikne, spáchala-li právnická osoba trestný

čin pletich v insolvenčním řízení, porušení předpisů

o pravidlech hospodářské soutěže (podplácení), pletich

či zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné

soutěži a veřejné dražbě, přijetí úplatku, podplacení nebo

nepřímého úplatkářství. A to i přesto, že dobrovolně upustí od dalšího protiprávního jednání a odstraní nebezpečí,

které z jednání hrozilo, či škodlivý následek z jednání

napraví nebo včas učiní oznámení policii nebo státnímu

zástupci, aby ti mohli protiprávnímu jednání nebo škodlivému následku z tohoto jednání zabránit.

Vedle zpřísnění přináší novela i pozitivní změny

Novela TOPOZ zpřesňuje vznik trestní odpovědnosti právnické osoby tak, že tato vzniká na základě přičtení protiprávního činu spáchaného v zájmu právnické osoby nebo

v rámci její činnosti, pokud tak jednal:

1 statutární orgán či jeho člen či jiná osoba ve

vedoucím postavení v rámci firmy, která je

oprávněná jménem nebo za firmu jednat,

2 osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické

osoby, která u ní vykonává řídicí nebo kontrolní

činnost, i když není osobou uvedenou výše,

3 ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení

právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň

jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího

trestní odpovědnost právnické osoby,

4 zaměstnanec či osoba v obdobném postavení

při plnění pracovních úkolů, i když není osobou

uvedenou výše.

Aktuálně podle TOPOZ se může firma vyvinit z trestní

odpovědnosti pouze u jedné kategorie jednajících osob,

a to v případě zaměstnance nebo osoby v obdobném postavení, jak je uvedeno ad (4), a to za podmínky, že orgány

právnické osoby nebo osoby uvedené ad (1–3) provedly

taková opatření, která měly provést podle jiného právního

předpisu, nebo která po nich lze spravedlivě požadovat.

Zejména když provedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou

nadřízeny, anebo učinily nezbytná opatření k zamezení

nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Nově se ale firma zprostí trestní odpovědnosti, pokud

vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila,

a to bez ohledu na to, která osoba ad (1–4) se protiprávního jednání dopustila. Možnost zproštění trestní odpovědnosti se tedy významně rozšiřuje i na případy jednání

osob, u kterých dříve platila automatická přičitatelnost.

Možnost zproštění trestní odpovědnosti je však vázáno na podmínku vynaložení veškerého úsilí k zabránění

spáchání trestného činu. A v tom bude hrát hlavní úlohu

kvalitní a komplexní trestní compliance jakožto ucelený

systém interních firemních opatření a postupů pro prevenci, detekci a reakci na případná trestněprávní jednání,

který je součástí firemní kultury společnosti a může být

efektivním nástrojem pro eliminaci rizik trestněprávní

odpovědnosti právnické osoby.

Takovým systémem právní prevence Metrostav

disponuje od června 2015, kdy jeho představenstvo

a dozorčí rada přijaly a vyhlásily Program trestněprávní compliance a následně byla přijata skupinová

norma SOŘN-5. Aktuálně je program podrobován

revizi, a to i v souvislosti s novelou TOPOZ. Připravují

se nové školicí programy a další opatření, aby systém

prevence byl aktuální a účinný.

Přes veškeré úsilí, které Metrostav a firmy jeho

Skupiny vynakládají na prevenci před riziky trestní odpovědnosti, si všichni musíme znovu a znovu připomínat

a uvědomovat, že trestní odpovědnost právnické osoby

začíná u jednotlivce, tedy zaměstnance nebo člena orgánu

společnosti. A ani sebedokonalejší systém právní prevence nás jednotlivce nemusí ochránit, pokud nebudeme jeho

funkční a fungující součástí.

J UD r. P a v el M ali š, L L .M.

Zdeněk Ludvík začal v Metrostavu pracovat v roce 2006

během studií na stavební fakultě VUT v Brně. O dva roky později nastoupil na plný úvazek do divize 4 a dostal

za úkol zastupovat Metrostav ve vztahu k investorovi

při stavbě 16 mostů na dálnici D3 mezi Planou n/L

a Soběslaví. Dnes řídí společné projektové týmy ve

sdruženích při modernizaci úseků 03 a 06 dálnice D1.

Stavba na 03 skončila. Jak je na tom část 06?

Úsek 03 jsme sice celý stavebně dokončili a 29. října

zprovoznili, teď ale pracujeme na jeho dokladové části.

Na úseku 06 máme hotové všechny činnosti plánované na

letošní rok a 10. listopadu jsme stavbu uvedli do předčasného užívání před zimní technologickou přestávkou, takže

se tu jezdí v obou jízdních pásech bez omezení.

Co je na modernizaci dálnice nejnáročnější?

Koordinace činností, aby na sebe časově navazovaly. Na

dílo je totiž extrémně krátká doba a všechny práce musí

běžet současně. Staveniště je navíc velmi úzké a někdy

i téměř nepřístupné. Vedle něj totiž jezdí kolem 80 000 aut

denně rychlostí 80 km/h a do jejich nepřetržitého proudu

se skoro nedá zařadit. Práci komplikují i požadavky ŘSD

a Ministerstva dopravy, které vylučují některá omezení

provozu po D1 o svátcích či okolo prázdnin, nebo nařizují

nechat volný průjezd třeba na motorkářskou Grand Prix

v Brně. Když jsme na 03 museli za pouhé tři měsíce zmodernizovat celý pravý jízdní pás v délce 4,6 km, pohybovali

jsme se na úplné hranici technologických možností jak při

provádění cementové stabilizace, tak při betonáži cementobetonového krytu (CBK), a to bylo velmi komplikované.

Jsou stavby na úsecích 03 a 06 stejné?

I když na nich máme za úkol provést totéž, liší se způsobem provádění. Úsek 03 jsme modernizovali ve čtyřech

základních etapách po pruzích – prvně byl na řadě střední pás, pak levý jízdní pruh, pravý jízdní pruh a nakonec

dokončení středního. Na 06 pracujeme šachovnicově –

z finančních i časových důvodů, ale také proto, abychom

zachovali průjezdné mimoúrovňové křižovatky na začátku

a konci stavby, což požaduje investor. Dálnici tu sice téměř nemusíme provizorně rozšiřovat, protože dopravu

převádíme přes střední dělicí pás a pro vedení provozu

v režimu 2 + 2 využíváme stoupací pruhy, to ale vyžaduje

dělení úseku na více etap, což je o mnoho složitější.

Kolik lidí na stavbě pracovalo, měli i noční směny?

Na jednom úseku D1 pracovalo denně od 100 do 500 lidí

ve dvou směnách, v průměru tedy kolem 250 pracovníků.

V noci jsme ovšem dělali jen to, co bylo časově efektivní

a technologicky možné. Řadu činností totiž za tmy lze

provádět jen velmi obtížně, třeba geodetické práce nebo

vodorovné dopravní značení, jež se dělá v celé délce trasy, kterou nejde efektivně osvětlit. Kvůli BOZP jsou velmi

komplikované i práce v blízkosti veřejné dopravy a třeba

na mostech či ve výkopech. Pokládku asfaltu je zase nutné kontrolovat vizuálně. A každý, kdo lyžoval při umělém

osvětlení, ví, jak je vidění v noci zkreslené. Obecně lze říct,

že se v nočních směnách dají dělat jen hrubé práce prováděné stroji a činnosti s pomalým kontinuálním postupem

na jednom vymezeném místě, třeba betonáž CBK. Noční

práce jsou také na dálnici nebezpečnější, protože lidi oslňují projíždějící auta, což je velmi nepříjemné.

Co všechno zaměstnanci Metrostavu na D1 dělali?

Průřezově vše a v tom je naše síla, že jsme schopní v krátkém čase a vysoké kvalitě skloubit projektové a právní

řízení takto velkých projektů i jejich výstavbu vlastními

kapacitami včetně dodávek materiálů. Všechny činnosti

přitom provádíme na špičkové úrovni, jak stavby mostů,

tak pokládku CBK či vozovkových konstrukčních vrstev

včetně asfaltových. Výhodou je i to, že naše technologické

provozy a střediska mají jednotné vedení. Lze tak jednoduše určit priority a provést přesun výrobních kapacit. Rád

bych poděkoval všem kolegům, kteří se na modernizaci

D1 podíleli. To, že jsme stavbu 03 i etapy na 06 dokončili

včas, je výsledkem jejich vysokého nasazení – při nočních

či prodloužených směnách, o víkendech i o svátcích.

29.11.16 13:18