Metrostav

Strana 3

Metrostav usilovně rozšiřuje českou dálniční síť

Divize 4 vsoučasnosti pracuje nanovostavbách tří čes-

kých dálnic vcelkové délce kolem 27 km. Nemůže se

sice rovnat ministerstvu dopravy, které letos naNový

rok „postavilo“ asi 450 dálničních kilometrů změnou

kategorie některých rychlostních silnic, přesto skoro

16,5 km dálnice D8 přes České středohoří, víc než 8km

trasa D3 odBošilce doŠevětína atéměř 2,5 km dlou-

há část D11 naúseku Osičky – Hradec Králové, které

dnes Metrostav buduje, představují významný příspě-

vek kvylepšení tuzemské dopravní infrastruktury.

O zakázce na D3, která běží podle harmonogramu,

jste mohli číst v minulém čísle novin. Ke zprovoznění

posledního úseku D8, jehož zpožděné otevření stavbaři

nezavinili, by mělo dojít zapár dnů. Zbývá stavba 1105-

-2 Osičky – Hradec Králové v km 88,30–90,76, kterou

zaMetrostav řídí tým Ing.Richarda Rakouše.

Územní rozhodnutí získal investor už před 15 lety

„Vroce 2002 jsme ve sdružení sfirmami EUROVIA CS

a STRABAG vyhráli výběrové řízení na stavbu zhruba

12km úseku D11, který jsme si rozdělili. A zrovna my

dostali zaúkol postavit jeho poslední část, kterou kompli-

kovaly nevypořádané majetkoprávní vztahy. Zahájit práce

jsme proto mohli až pojejich vyřešení včervenci2014,

zároveň s archeology. Ti se nám i přes bohaté nálezy

pozůstatků osídlení ze 13. století snažili vyjít vstříc apro-

zkoumané prostory nám předávali přednostně, abychom

mohli stavět plynule adodržovat harmonogram,“ vzpomí-

ná vedoucí projektu Ing.Rakouš z divize 4.

Divize 4 uplatňuje nastavbě D11 vlastní kapacity

Na2,446 km dlouhém úseku dálnice spěti mosty aMÚK

Kukleny (foto) jsou už hotové všechny mostní objekty vy-

jma vozovkové vrstvy ačásti vybavení. Trasu dálnice kryjí

podkladní asfaltové vrstvy a doprava už místo po pro-

vizorní přeložce komunikace I/11 proudí po definitivní

silnici přes nadjezd nad budoucí dálnicí. To vše zásluhou

nejen týmu Ing.Rakouše, ale idalších kolegů zdivize 4.

Její provoz mostních technologií postavil samostatně

naklíč všechny mosty. Síly napnuli zaměstnanci provozu

dopravy astředisek zemních prací iasfaltových vozovek.

Práci už teď našlo také středisko vozovek betonových –

při výstavbě monolitických odvodňovacích žlabů typu

Curb-king a při osazování části svodidel. „Využíváme

naše geodety, půjčovnu drobné mechanizace divize 11

izkušební laboratoř SQZ. Nanaší stavbě je prostě dobře

vidět, že Metrostav už umí dálniční stavby nejen komplex-

ně zajistit, ale iprovést vlastními silami,“ uzavírá Ing.Ra-

kouš. Ipřes složitou administraci změn během výstavby

anepřehlednou, měnící se legislativu nastraně objedna-

tele chce divize 4 zprovoznit nový úsek D11 už vlétě 2017.

–red–, foto Helirecord

ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

strana 3

Projekt Podbaba: historie plná změn

Metrostav pracuje na dokončení posledního objektu

rezidenčního komplexu, který se už více než 10 let bu-

duje vmístě bývalé sladovny vpražské čtvrti Podbaba.

Sedmipodlažní bytový dům s postupně ustupujícími

patry (foto č. 1) začala divize 1 stavět už vroce 2011,

kdy vybudovala železobetonové konstrukce doúrovně

prvního nadzemního podlaží. Další práce, které prová-

děla společnost Skanska, se otři roky později zastavily

kvůli projednání změny stavby před dokončením.

Rozestavěný objekt je třetí etapou bytové výstavby

vmístech, kde původně stály památkově chráněné budo-

vy sladovny. Pojejich demolici bylo rozhodnuto, že právě

on bude připomínat starou továrnu alespoň vzhledem.

Původní zděné komíny tak třeba nahradí repliky, najejichž

vrcholku budou sochy ptáků odMichala Gabriela.

Plán výstavby bytů vznikl v90. letech 20. století, kdy

získal areál soukromý italský investor. První projekt ještě

počítal s tím, že zůstane zachována hlavní část tovární

budovy. Demolice začaly vroce 2003, jenže později byla

kvůli špatné statice stržena ihlavní loď sladovny. Postup-

nou demolici areálu tak přežily pouze velmi cenné sklepy

sklenutými stropy (foto č. 2). Vokolí vyrostla řada byto-

vých domů, najejichž výstavbě se podílela také divize 1.

Metrostav převzal poslední objekt rozestavěný do

úrovně 5. NP letos v srpnu, předat by ho měl do říj-

na2017. Vdomě bude 122 bytů, šest komerčních jednotek

a10kanceláří. Termín předání klade velké nároky nastav-

baře itechniky divize 1. „Je to jako ukaždé bytovky. Počet

jednotek se prakticky rovná počtu investorů sjejich poža-

davky apřáními. My jsme navíc objekt převzali vpokro-

čilé fázi výstavby, kdy najednání sklienty není čas. Nyní

musíme všechny požadavky projekčně zpracovat, ocenit

apojejich odsouhlasení zajistit vdaném termínu vlastní

realizaci,“ uzavírá vedoucí projektu Aleš Synek.

Blanka Růžičková, foto archiv MTS

Čtyři zakázky ve znamení vody

Voda je vedle Metrostavu společným jmenovatelem

hned čtyř zakázek, na nichž dnes pracuje tým Ing. Pet-

ra Brože z divize 6. V lesích u Křivoklátu provádí sta-

vební práce na vodním díle Klíčava, rekonstruuje hráz

nádrže Sedlec v Doupovských horách, opravuje čistír-

nu odpadních vod v Temelíně a jez vČernošicích (foto).

Tomu se ale kvůli složitosti díla věnujeme samostatně.

„Klíčava i Sedlec jsou malé zakázky. Ale i takovým je

potřeba dát patřičnou péči, i když je to hodně práce za

málo peněz,“ říká vedoucí projektu na otázku, jak zvládá

čtyři stavby najednou. Práce se mu podle jeho slov daří

koordinovat díky schopnému, ale nevelkému týmu lidí,

který se navíc mění v závislosti na potřebách divize.

V sousedství lánské obory

Na obou spodních výpustích (ocelová potrubí o průměru

1100 mm) vodního díla Klíčava musí stavbaři vybudovat

speciální uzávěr, který by měl usnadnit manipulace s vý-

pustěmi. Kté levé je navíc třeba doplnit potrubí sanačního

(minimálního zaručeného) průtoku. „Zatím nejnáročnější

je bourání armaturní komory o objemu asi 150 m

. Ač se

to zdá z laického pohledu podivné, nevyhovuje nám, že

bouraný beton není dostatečně kvalitní. Zvolená tech-

nologie využívající diamantové kotouče, jádrové vývrty

ahydraulické klíny totiž není kvůli tomu účinná a práce se

prodlužují,“ popisuje Ing. Brož s tím, že beton není dost

tvrdý a zároveň křehký, aby lámání hydraulickými klíny

bylo efektivní, přitom ale není ani natolik měkký, aby

šel dobře bourat sbíječkami. Navíc se nyní oproti zadání

včásti bourané jámy vyskytla poměrně masivní výztuž.

V těsné blízkosti vojenského prostoru

Práce na rekonstrukci vodního díla Sedlec, které těsně

sousedí s vojenským prostorem Doupov, začaly sanacemi

betonových konstrukcí. Tvořily totiž rozhodující objem za-

kázky, která zahrnuje kompletní renovaci sdruženého be-

tonového objektu v sypané hrázi. Stavbaři už v něm opra-

vili a natřeli ocelové konstrukce, některé znich vyměnili

za kompozitové a dnes mají hotových 80 % rozsahu díla.

Čistírna pro jadernou elektrárnu

Zajímavá zakázka je kompletní přestavba technologicky

zastaralé čistírny odpadních vod jaderné elektrárny Teme-

lín. „Můj tým ji převzal na přelomu loňského a letošního

roku. Zhotovili jsme prováděcí projekt, který objednatel

odsouhlasil. Doufám, že to byl ten největší problém celé

výstavby,“ vzpomíná Ing. Brož. „ČOV už jsme rekonstru-

ovali hodně, ale žádnou ve střeženém prostoru jaderného

zařízení. Dnes v Temelíně naši divizní kolegové betonáři

budují objekt sdružených nádrží pro kontrolovanou zónu,

kde se mohou v odpadních vodách vyskytnout radionuk-

lidy. Ty byly naměřeny například v kalech původní čistírny,

které ale likviduje sám objednatel,“ doplňuje Ing. Brož.

Martina Vampulová, foto Petr Adámek

METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE

Pískovcový reliéf vevestibulu stanice Kačerov

První úsek sítě pražského metra mezi stanicemi

Florenc (tehdy zvaná Sokolovská) aKačerov, obslu-

hovaný linkou C, se začal budovat vlednu roku1966.

Původní projekt byl však navržen pro provoz podzem-

ních tramvají, rozhodnutí o změně na metro přišlo

později, ato až vdobě, kdy již byly stavební práce

vplném proudu.

Úpravy, které si změna vyžádala, nejcitelněji zasáhly

Nuselský most, jehož nyní nevyhovující konstrukce mu-

sela být zesílena zabudováním odlehčovacího ocelové-

ho roštu. Konečnou stanicí se stala zastávka Kačerov

sdepem. Právě ta, kde byl dne 9. května 1974 zaúčasti

generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka slav-

nostně zahájen provoz pražského metra.

Podobně jako pár dalších vybraných stanic této části

linky C dostala kačerovská stanice poněkud exkluziv-

nější vzezření. Projevilo se to především nazvolených

materiálech – obklady stěn téměř čtyř set metrů dlouhé

stanice tvoří desky bílého mramoru. Díky kombinaci

shliníkovými podhledy bylo celé nástupiště prozářeno.

Celkový vzhled stanice dotvářela také umělecká

díla nacházející se vevstupním vestibulu. Krom skle-

něné stěny sreliéfy spirál (viz Čtrnáctideník Metrostav

XXVIII, 2016, číslo 3, 22. února, str. 3) byla dovstupu

za turnikety osazena velká pískovcová deska s relié-

fem (foto), který vytvořil ostravský výtvarník Vladislav

Gajda. Po absolvování Státní průmyslové školy so-

chařské akamenické vHořicích pokračoval vestudiích

na pražské Akademii výtvarných umění pod vedením

profesora Jana Laudy. Gajdova tvorba je spjata přede-

vším sjeho rodným krajem, vsamotné Ostravě vytvořil

bezpočet veřejných uměleckých děl, a to především

figurálních pomníků vestylu socialistického realismu.

V šedesátých letech pod vlivem díla anglického

sochaře Henryho Moora, s nímž měl možnost setkat

se osobně, začal Gajda inklinovat k abstraktnějším

formám umění. Dobrým příkladem jeho díla z tohoto

období je právě reliéf vkačerovském vestibulu. Desku

orozměrech 3,6 x 11 metrů dokázal proměnit vbohatě

rozvlněnou, téměř erodovanou plochu. Vzhledem kpo-

užité inovativní technice – stříkání písku zpneumatické

pistole přes šablonu – se eroze jeví jako nejvhodnější

označení jeho výtvarné techniky. Gajdovi se navíc

mistrovsky podařilo spojit hluboký, dramatický reliéf

sčástmi pojatými velice mělkým, jemným zvrásněním.

Dílo, přestože si ponechává jisté symetrické prvky, mů-

že také připomínat stěnu umělé jeskyně.

Jakub aVendula Potůčkovi

je počet projektů, na kterých dnes vNorsku pracuje divize5. Tunel

Langaneset bude otevřen 15. prosince 2016, tunel Joberg včervnu2017.

Stavba silničního obchvatu města Kongsberg právě začíná.

1 2

Zřízení sladovny vPodbabě zahájilo roku 1872

vybudování cihelny, jejíž produkce financovala další

výstavbu. Odroku 1884 zde vyráběla slad firma Marie

Reislerové, ato až 9000 tun ročně. Byla to vůbec

největší továrna svého druhu vEvropě. Povzniku ČSR

se rozšířila odietetické afarmaceutické výrobky,

během 2. světové války se zbudov staly sklady. Výroba

sladu se ale do nich vrátila a skončila až roku1989.

Metrostav_21_2016.indd 3 29.11.16 13:18

Metrostav a.s. - noviny