Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 21/2016, Strana 2
Metrostav Metrostav 21/2016, Strana 3
Metrostav usilovně rozšiřuje českou dálniční síť
Divize 4 vsoučasnosti pracuje nanovostavch tří čes-
kých dálnic vcelkové délce kolem 27 km. Neže se
sice rovnat ministerstvu dopravy, které letos naNový
rok „postavilo“ asi 450 dálničních kilometrů znou
kategorie některých rychlostních silnic, přesto skoro
16,5 km dálnice D8 přes České středohoří, víc než 8km
trasa D3 odBošilce doŠevětína ař 2,5 km dlou-
há část D11 naúseku Osky – Hradec Králové, které
dnes Metrostav buduje, představují významný příspě-
vek kvylepšení tuzemské dopravní infrastruktury.
O zakázce na D3, která běží podle harmonogramu,
jste mohli číst v minulém čísle novin. Ke zprovoznění
posledho úseku D8, jehož zpděné otevření stavbaři
nezavinili, by mělo dot zapár dnů. Zvá stavba 1105-
-2 Osičky – Hradec Králové v km 88,3090,76, kterou
zaMetrostav řídí tým Ing.Richarda Rakoe.
Územní rozhodnutí získal investor už před 15 lety
Vroce 2002 jsme ve sdrení sfirmami EUROVIA CS
a STRABAG vyhráli výběrové řízení na stavbu zhruba
12km úseku D11, který jsme si rozdělili. A zrovna my
dostali zaúkol postavit jeho poslední část, kterou kompli-
kovaly nevypádané majetkoprávní vztahy. Zajit práce
jsme proto mohli až pojejich vešení včervenci2014,
zároveň s archeology. Ti se nám i přes bohaté nálezy
pozůstatků osídlení ze 13. století snažili vyjít vsíc apro-
zkoumané prostory nám předávali přednostně, abychom
mohli stavět plynule adodržovat harmonogram,“ vzpomí-
ná vedoucí projektu Ing.Rakouš z divize 4.
Divize 4 uplatňuje nastavbě D11 vlastní kapacity
Na2,446 km dloum úseku dálnice spěti mosty aK
Kukleny (foto) jsou už hotové všechny mostní objekty vy-
jma vozovkové vrstvy ačásti vybave. Trasu dálnice kryjí
podkladní asfaltové vrstvy a doprava už místo po pro-
vizorní přeložce komunikace I/11 proudí po definitiv
silnici přes nadjezd nad budoucí dálnicí. To vše zásluhou
nejen týmu Ing.Rakoe, ale idalších kolegů zdivize 4.
Její provoz mostních technologií postavil samostat
naklíč všechny mosty. Síly napnuli zaměstnanci provozu
dopravy astředisek zemních prací iasfaltových vozovek.
Práci už teď nlo také středisko vozovek betonových –
při výstavbě monolitických odvodňovacích žlabů typu
Curb-king a i osazování části svodidel. „Využíme
naše geodety, půjčovnu drobné mechanizace divize 11
izkušební laboratoř SQZ. Nanaší stavbě je prostě dobře
vit, že Metrostav už umí dálniční stavby nejen komplex-
ně zajistit, ale iprovést vlastními silami,“ uzavírá Ing.Ra-
kouš. Ies složitou administraci změn během výstavby
aneehlednou, měcí se legislativu nastraně objedna-
tele chce divize 4 zprovoznit nový úsek D11 už vlétě 2017.
–red–, foto Helirecord
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Projekt Podbaba: historie plná změn
Metrostav pracuje na dokončení posledního objektu
rezidenčho komplexu, který se už více než 10 let bu-
duje vmístě bývalé sladovny vpražské čtvrti Podbaba.
Sedmipodlažní bytový dům s postupně ustupujími
patry (foto č. 1) začala divize 1 stat už vroce 2011,
kdy vybudovala železobetonové konstrukce doúrovně
prvního nadzemního podlaží. Daí práce, které prová-
la společnost Skanska, se otři roky později zastavily
kvůli projednání změny stavby před dokončením.
Rozestaný objekt je třetí etapou bytové výstavby
vmístech, kde původně stály patkově chráněné budo-
vy sladovny. Pojejich demolici bylo rozhodnuto, že prá
on bude připomínat starou továrnu alespoň vzhledem.
vodní zděné komíny tak třeba nahradí repliky, najejichž
vrcholku budou sochy ptáků odMichala Gabriela.
Plán výstavby bytů vznikl v90. letech 20. stole, kdy
skal areál soukromý italský investor. První projekt ještě
počítal s tím, že zůstane zachována hlavní část továr
budovy. Demolice začaly vroce 2003, jee později byla
kvůli špatné statice stržena ihlavní loď sladovny. Postup-
nou demolici areálu tak přežily pouze velmi cenné sklepy
sklenutými stropy (foto č. 2). Vokolí vyrostla řada byto-
vých domů, najejichž výstavbě se polela také divize 1.
Metrostav převzal poslední objekt rozestavěný do
úrovně 5. NP letos v srpnu, předat by ho měl do říj-
na2017. Vdomě bude 122 bytů, šest komerčních jednotek
a10kanceláří. Termín pření klade velké nároky nastav-
baře itechniky divize 1. „Je to jako ukaždé bytovky. Počet
jednotek se prakticky rovná počtu investorů sjejich poža-
davky aáními. My jsme navíc objekt převzali vpokro-
čilé fázi výstavby, kdy najednání sklienty není čas. Ny
musíme všechny požadavky projekčně zpracovat, ocenit
apojejich odsouhlasení zajistit vdam termínu vlastní
realizaci,“ uzavírá vedoucí projektu Aleš Synek.
Blanka Růžičková, foto archiv MTS
Čtyři zazky ve znamení vody
Voda je vedle Metrostavu spolným jmenovatelem
hned čtyř zakázek, na nichž dnes pracuje tým Ing. Pet-
ra Brože z divize 6. V lesích u Křivoktu provádí sta-
vební práce na vodm díle Kčava, rekonstruuje hráz
drže Sedlec v Doupovských horách, opravuje čisr-
nu odpadch vod v Temelíně a jez vČernošich (foto).
Tomu se ale kvůli slitosti díla věnujeme samostatně.
Kčava i Sedlec jsou malé zakázky. Ale i takovým je
poeba dát panou péči, i když je to hodně práce za
lo peněz,“ říká vedoucí projektu na otázku, jak zvládá
čtyři stavby najednou. Práce se mu podle jeho slov daří
koordinovat díky schopmu, ale nevelmu týmu lidí,
který se navíc mění v závislosti na potřebách divize.
V sousedství lánské obory
Na obou spodních výpusch (ocelová potrubí o průru
1100 mm) vodho díla Klíčava musí stavbi vybudovat
speclní uzár, který by měl usnadnit manipulace s vý-
pustěmi. Kté levé je navíc třeba doplnit potrubí sanačho
(minimálního zaručeného) průtoku. „Zatím nejnáročnější
je bourání armaturní komory o objemu asi 150 m
3
. Ač se
to zdá z laického pohledu podivné, nevyhovuje nám, že
bouraný beton není dostatečně kvalitní. Zvolená tech-
nologie vyívající diamantové kotoe, jádrové vývrty
ahydraulické kny totiž není kli tomu účinná a práce se
prodlují,“ popisuje Ing. Brož s tím, že beton není dost
tvrdý a zároveň křehký, aby lání hydraulickými klíny
bylo efektivní, přitom ale není ani natolik měkký, aby
šel doe bourat sbíječkami. Nac se nyní oproti zadání
včásti bourané jámy vyskytla poměrně masivní výzt.
V těsné blízkosti vojenského prostoru
Práce na rekonstrukci vodho díla Sedlec, které těsně
sousedí s vojenským prostorem Doupov, začaly sanacemi
betonových konstrukcí. Tvořily totiž rozhodující objem za-
kázky, která zahrnuje kompletní renovaci sdružeho be-
tonového objektu v sypané hrázi. Stavbi už v něm opra-
vili a natřeli ocelové konstrukce, některé znich vyměnili
za kompozitové a dnes mají hotových 80 % rozsahu díla.
Čisrna pro jadernou elektrárnu
Zajímavá zakázka je kompletní přestavba technologicky
zastaralé čisrny odpadních vod jaderné elektrárny Teme-
lín. „Můj tým ji převzal na přelomu lského a letho
roku. Zhotovili jsme procí projekt, který objednatel
odsouhlasil. Doufám, že to byl ten nejtší probm ce
výstavby,“ vzpomíná Ing. Br. „ČOV už jsme rekonstru-
ovali hodně, ale žádnou ve střeženém prostoru jaderho
zařízení. Dnes v Temelíně naši divizní kolegové betonáři
budují objekt sdružených nádrží pro kontrolovanou zónu,
kde se mohou v odpadních vodách vyskytnout radionuk-
lidy. Ty byly naměřeny naíklad v kalech původní čistírny,
které ale likviduje sám objednatel,“ doplňuje Ing. Brož.
Martina Vampulová, foto Petr Adámek
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
Pískovcový reliéf vevestibulu stanice Kačerov
První úsek sítě pražsho metra mezi stanicemi
Florenc (tehdy zvaná Sokolovská) aKačerov, obslu-
hovaný linkou C, se začal budovat vlednu roku1966.
Původní projekt byl však navržen pro provoz podzem-
ních tramvají, rozhodnutí o změně na metro přlo
pozji, ato až vdobě, kdy již byly stavební práce
vplném proudu.
Úpravy, které si zna vyžádala, nejcitelji zasáhly
Nuselský most, jehož nyní nevyhovující konstrukce mu-
sela být zesílena zabudováním odlehčovacího ocelové-
ho rtu. Konečnou stanicí se stala zastávka Kerov
sdepem. Právě ta, kde byl dne 9. ktna 1974 zaúčasti
genelního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka slav-
nostně zahájen provoz pražského metra.
Podobně jako pár daích vybrach stanic této části
linky C dostala kačerovská stanice poněkud exkluziv-
í vzezření. Projevilo se to především nazvolech
materiálech – obklady stěn téměř čtyř set metrů dlou
stanice tvoří desky bílého mramoru. Díky kombinaci
shliníkovými podhledy bylo celé nástupiště prozářeno.
Celkový vzhled stanice dotvářela také umělecká
la nacházející se vevstupním vestibulu. Krom skle-
né stěny srelfy spirál (viz Čtrnáctideník Metrostav
XXVIII, 2016, číslo 3, 22. února, str. 3) byla dovstupu
za turnikety osazena velká pískovcová deska s relié-
fem (foto), který vytvořil ostravský výtvark Vladislav
Gajda. Po absolvování Státní průmyslové školy so-
chské akamenické vHořich pokroval vestudiích
na pražské Akademii výtvarných umění pod vedením
profesora Jana Laudy. Gajdova tvorba je spjata přede-
ím sjeho rodným krajem, vsamotné Ostravě vytvil
bezpočet vejch uměleckých děl, a to především
figurálních pomníků vestylu socialistického realismu.
V šedesátých letech pod vlivem díla anglického
soche Henryho Moora, s mž měl možnost setkat
se osobně, začal Gajda inklinovat k abstraktnějším
formám umění. Dobrým příkladem jeho díla z tohoto
období je právě reliéf vkerovském vestibulu. Desku
orozměrech 3,6 x 11 metrů dokázal pronit vbohatě
rozvlněnou, téměř erodovanou plochu. Vzhledem kpo-
ité inovativní technice – síkání písku zpneumatické
pistole přes šablonu – se eroze jeví jako nejvhodí
označení jeho výtvarné techniky. Gajdovi se navíc
mistrovsky podařilo spojit hluboký, dramatický reliéf
sčástmi pojatými velice mělkým, jemm zvrásm.
lo, přeste si ponecvá jisté symetrické prvky, mů-
že také připomínat stěnu ulé jeskyně.
Jakub aVendula Potůčkovi
je počet projektů, na kterých dnes vNorsku pracuje divize5. Tunel
Langaneset bude otevřen 15. prosince 2016, tunel Joberg včervnu2017.
Stavba silničního obchvatu města Kongsberg právě začíná.
1 2
Zřízení sladovny vPodbabě zahájilo roku 1872
vybudoní cihelny, jejíž produkce financovala další
výstavbu. Odroku 1884 zde vyráběla slad firma Marie
Reislerové, ato až 9000 tun rně. Byla to vůbec
největší továrna svého druhu vEvropě. Povzniku ČSR
se rozšířila odietetické afarmaceutické výrobky,
hem 2. světové války se zbudov staly sklady. Výroba
sladu se ale do nich vrátila a skoila až roku1989.
Metrostav_21_2016.indd 3 29.11.16 13:18
Metrostav Metrostav 21/2016, Strana 4

 

Metrostav Metrostav 21/2016, Strana 1
Metrostav Metrostav 21/2016, Strana 2
Metrostav Metrostav 21/2016, Strana 3
Metrostav Metrostav 21/2016, Strana 4
Metrostav Metrostav 21/2016, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 21/2016, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 21/2016, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 21/2016, Strana 4

Strana 4

3

Sending statistics … done (414 ms)

Rendering Strana 4 (102656): (0/1) (408 ms)

Rendering Strana 3 (102651): (0/1) (451 ms)

Rendering Strana 2 (102649): (0/1) (451 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i2969/vth118985-1.jpg

 i2969/vth118987-1.jpg

 i2969/bg102651.svg

 i2969/vth118992-1.jpg

 i2969/vth118982-1.jpg