strana 2
Finále velké betonáže
PTÁME SE
V centru Bratislavy, kde tým divize 6 vedený Ing. Vladi
slavem Horáčkem pracoval na stavbě objektu Stanica
Nivy (foto č. 1), proběhla v listopadu poslední betonáž.
Metrostav se v Bratislavě od loňského června podílel
na stavbě polyfunkční části autobusové stanice, konkrétně realizoval svislé konstrukce a stropy od 2. PP až
do 5. NP. „Náš tým zhotovil nosné železobetonové konstrukce části A (foto č. 2), kterou tvořilo pět sekcí. Bylo
zde uloženo cca 95 000 m3 betonu, 14 000 tun armatury
a zhruba 640 km předpínacích lan. Na stavbě pracovalo ve
špičce až 350 dělníků, v části, kterou zhotovil Metrostav,
bylo nasazeno devět věžových jeřábů,“ shrnuje stavbyvedoucí z útvaru ŽBK divize 6 Ing. Jiří Koukal.
Poslední betonáž stropu VIII v sekci A5- 5 (foto č. 3,
4 a 5) proběhla 8. listopadu a práce týmu divize 6 (foto č.
6) zde tak v termínu úspěšně skončily. Investor HB Reavis
plánuje terminál a nákupní centrum otevřít v roce 2020.
Ing. Romana Vildnera, MBA,
obchodního náměstka divize 8
Pracovat začal v roce 1996 jako asistent mistra ještě
před maturitou, kterou skládal v oboru vodohospodář
ských staveb. Do Metrostavu nastoupil v roce 2011
a jako vedoucí výstavby vedl třeba výstavbu dálnice D8
úsek Trmice–Úžín. Od září 2014 se stal oblastním ředi
telem divize 8 pro Ústecký kraj, do křesla obchodního
náměstka usedl letos v červenci.
foto Drahoslav Ramík a Ing. Aleš Daněk
Náročná výzva českých mostařů v Německu
3
Ocelová konstrukce z Horních Počernic
Most překračuje údolí říčky Gottleuby ve výšce více
než 70 m. Výroba ocelové konstrukce probíhá v Praze
v Horních Počernicích v prostorách Divize 3 Metrostavu.
Do konce roku 2019 bude vyrobeno 14 z plánovaných
44 podélných dílů nosné konstrukce a předpokládá se,
že výsuv bude zahájen v létě 2020.
Projekt je po technické stránce velice náročný – zejména s ohledem na kombinaci podélného výsuvu, spouštění a zmonolitnění nosné konstrukce se spodní stavbou.
Investorovi se bohužel nepodařilo zajistit přenesení požadavků statického výpočtu do podmínek zadání, zkrácení
doby výstavby se tak nejspíše nepodaří naplnit.
In g. M ar e k F o glar, P h.D.,
vizualizace DEGES
Příčný řez mostu
16 600
2300
12 000
směr
dálnice A17
směr Bad
Schandau
2300
směr Bad
Schandau
2000
2
osazení železobetonových prefabrikátů mostovky (řez)
na příčné konzoly nosné konstrukce proběhne betonáž
spřažené mostovky, budou vybetonovány římsy, položena vozovka a provedeny všechny další dokončovací
práce. Vzhledem k velké štíhlosti nosné konstrukce a také
spodní stavby je nutné plnit požadavky projektu z hlediska kmitání v důsledku působení zatížení větrem.
1200
1
Divize 4 a divize 3 ve spolupráci s BeMo Tunnelling
už nějaký čas pracují na výstavbě mostu přes údolí
Gottleuby (Gottleubatalbrücke) v Pirně. Toto historické
město vzdálené cca 30 km od Drážďan je považováno
za bránu do Saského Švýcarska a nový most v dotčené
lokalitě samozřejmě zlepší cestování.
Akce, jejímž investorem je DEGES (Deutsche Einheit
Fernstraßenplanungs- und -bau GmbH), probíhá v rámci
přeložky spolkové silnice B172. Projekt byl vysoutěžen
s výkresy ocelové konstrukce v podobnosti realizační
dokumentace stavby (RDS), kdy při vstupní technické
radě měl být investorem předán kompletně „oprüfovaný“ (rozuměj schválený nezávislým statikem) statický
výpočet. Tímto postupem si investor sliboval dosáhnout
u tak náročného díla zkrácení trvání stavby z cca 4,5 let
na 34 měsíců. Zhotovitel si měl zajistit RDS pouze na pomocné konstrukce a pracovat na realizační dokumentaci
betonových konstrukcí podle předané statiky. Zpracovatel
realizační dokumentace stavby je Pontex, dílenské dokumentace zajišťuje PIS PECHAL.
Návrh mostu (vizualizace) vzešel z architektonické
soutěže v roce 2006, kdy byl kladen důraz na štíhlost
nosné konstrukce a spodní stavby. Jako vítězný byl
vybrán návrh, kdy je hluboké údolí říčky Gottleuba překročeno celkem devíti poli o délkách 68 – 92 – 116 – 120
– 120 – 124 – 108 – 92 – 76 m. Nosná konstrukce o délce
bezmála 1 km je navržena jako sdružený polorám o devíti
polích. Pilíře budou železobetonové proměnného průřezu
ve směru podélném i příčném na osu mostu. Nosná konstrukce bude přes údolí vysunuta ve sklonu 4 % z kopce
ve výšce 1,5 m nad hlavami pilířů. Následně po vyrovnání
deformací pilířů během výsuvu bude na hlavy pilířů nosná
konstrukce spuštěna a pevně s nimi spojena. Následovat
bude betonáž železobetonových náběhů, které budou
vytvářet požadované rámové působení konstrukce. Po
Letošní úspěchy v soutěži Nejlepší z realit
4
5
6
Metrostav_21_2019.indd 2
V polovině listopadu se v pražském Foru Karlín za
účasti zhruba tří stovek osobností českého i zahranič
ního realitního trhu uskutečnil slavnostní galavečer
prestižní ankety Best of Realty 2019 – Nejlepší z realit.
V letošním 21. ročníku zabodovalo v rámci Skupiny
Metrostav hned několik staveb.
Ocenění získaly dva projekty divize 9. Hotel Jungmannovo náměstí 1 (foto č. 1) obdržel dokonce první místo
v kategorii hotely, a to za výjimečnou a citlivou rekonstrukci objektu v samotném srdci Prahy. Díky kombinaci
funkcí bude tato budova na Jungmannově náměstí stále
žít. Hotel nabízí stylové a historicky laděné pokoje, které
jistě zanechají v návštěvnících Prahy nezapomenutelný
pozitivní dojem. Ve stejné kategorii obdržel třetí místo
horský Aparthotel Svatý Vavřinec v Peci pod Sněžkou.
Odborná porota zde ocenila především dlouhodobě systematickou přípravu výstavby, jejímž výsledkem bylo
finální architektonické řešení vhodně zakomponované do
stávající zástavby oblíbeného horského letoviska.
Gratulace dále patří dceřiné společnosti Metrostav Development, která se svým projektem Rezidence Hadovitá
(foto č. 2) získala od odborné poroty krásné druhé místo,
a to v kategorii rezidenční projekty většího rozsahu.
Vítězným projektům, resp. jejich developerům, byla
členy poroty a zástupci partnerů soutěže předána originální skleněná cena a plaketa oznamující pořadí v daném
roce. Soutěž Best of Realty – Nejlepší z realit vznikla
v roce 1999 a od data svého založení mapuje a oceňuje
nemovitosti realizované na území České republiky, které
byly nově vybudovány či prošly zásadní rekonstrukcí.
–red–, foto archiv Metrostavu a Metrostav
Development
1
2
Co se pro vás od léta změnilo?
Každá změna s sebou něco nese. V porovnání s řízením
oblasti se nyní převážně věnuji obchodní činnosti a chodu
obchodního oddělení. Denní činnosti spojené převážně
s vedením vlastních kapacit je minulostí, to je zásadní
změna. Na minimum se rovněž omezila moje personální
činnost. Za poslední tři roky jsem absolvoval přibližně
stovku pohovorů, nyní ta potřeba není.
Na které aktivity se aktuálně nejvíce soustředíte?
Obchodních případů nyní řešíme mnoho, a to jednak
v sektoru veřejném a jednak v privátním. Je to téměř totožné, jako tomu bylo během mého působení v oblastním
zastoupení, rozdíl je jen v působnosti. Nyní je třeba operovat na širším poli a v několika regionech. V budoucnosti
se naše pozornost upře do veřejného sektoru, a to na
výstavbu trasy D pražského metra.
Jaká byla vlastně vaše cesta do divize 8 a které projek
ty si hned vybavíte?
Krátce řečeno – jednoduchá. K Metrostavu a divizi 8
jsem se dostal na doporučení jednoho z mých kolegů.
Začínal jsem jako stavbyvedoucí, vedoucí projektu a oblastní ředitel. Všechny pozice byly v něčem zajímavé. Rád
vzpomínám na několik projektů v rámci prohrábek na
Labi. Zajímavý byl objekt vnějšího spojovacího potrubí
v elektrárně Počerady na Mostecku, kde se před časem
realizovaly čtyři větve potrubí chladicí vody o DN 1800.
A asi nejvíce vzpomínám na výstavbu kanalizace a ČOV
v Horním Jiřetíně. Jednalo se o 20 km kanalizace a do jisté
míry tímto projektem žiji také v současnosti.
Od roku 2014 jste působil jako oblastní ředitel divize 8
pro Ústecký kraj. Jak vzpomínáte na tyto roky?
Mohl bych hovořit hodiny, ale mám prostor na několik
vět. Tedy jednoznačně nejlepší profesní léta. Práce se
skvělým, specifickým a hodně výjimečným týmem kolegů. Možnost budovat vlastní kapacity a rozšířit zázemí. Intenzivní spolupráce s učni. Výsledkem je největší
a respektovaná regionální firma s vlastními kapacitami.
Měl jste k Ústeckému kraji blízko?
Narodil jsem se v Teplicích. Téměř 40 let jsem žil v regionu, v Teplicích, Litvínově, Krupce a Ústí nad Labem. Chodil
jsem tu do škol, mám tu část rodiny a kamarády.
V naší firmě jste také zastával roli patrona smluvních
žáků. Jak na ni vzpomínáte?
Spousty investovaného času. Počínaje prezentacemi v základních školách, přesvědčováním rodičů, že řemeslo je
fajn, přes výběr žáků, individuální pohovory, pravidelná
setkávání, řešení osobních problémů či prospěchu ve
škole. Přesto všechno to pro mne byl naprosto perfektní
nástroj pro dobíjení energie. Každý pokrok byl na učních
vidět, a to mě těšilo. Někteří mě dokonce dokázali svým
vlastním názorem a vizí uzemnit. Obecně platí, že učni
představují správnou cestu k vlastním kapacitám.
Míval jste rád práci na stavbě. Nechybí vám?
Někdy ano. Nejde o starosti, stres či něco jiného. Každá
pozice má svá specifika a je svým způsobem náročná.
Jen by to možná byla příjemná změna. Vrátil bych se
na stavbu do pozice mistra. Vrátil bych se do doby, kdy
technický dozor byl technickým dozorem, uměl napsat
své stanovisko do stavebního deníku, případně nakreslil technické řešení. Hlavně se pod to dokázal podepsat
a trval na tom. Pozice mistra s řízením vlastních kapacit,
plánováním následující směny a týdne, objednáváním
materiálu, mechanizace. To vše v souladu s prémiovým
příslibem stavbyvedoucího, kde by byly uvedeny měsíční
parametry ke splnění. Ano, toto mi občas chybí.
Za rozhovor děkuje David Kalců
28.11.19 11:36