strana 3
z pr a v od a j s t v í z di v i z í
Nový úsek silnice R/48 odlehčí přetíženou trasu
O historickém dni hovořili v projevech také zástupci Moravskoslezského kraje, kteří novou komunikaci vnímají
jako podnět pro další rozvoj regionu i česko-slovensko-polské spolupráce. Ředitel divize 4 Ing. Josef Neuwirth
pak za sdružení zhotovitelů poděkoval za to, že právě
Metrostav a jeho partneři ve sdružení dostali příležitost
nový, téměř osm kilometrů dlouhý úsek rychlostní silnice
s desítkou mostů postavit.
„Nový úsek jsme stavěli jako jeden tým ve sdružení
s firmou Doprastav a společností MAX BÖGL a JOSEF
KRÝSL a jeho stavbu jsme zahájili v dubnu 2005 slavnostním poklepem na základní kámen v Třanovicích,“
vzpomíná vedoucí projektu Ing. Michael Dibon z divize 4.
„Trasa R/48 vede zvlněným terénem, kvůli kterému jsme
na 7,85 km dlouhém úseku nové čtyřpruhové silnice museli vykopat přes 900 000 m³ zeminy a téměř polovinu z ní
navršit ve vysokých náspech o pár set metrů dál.“
Projekt kromě vybudování vlastní rychlostní silnice zahrnoval také demolici 11 objektů, výstavbu souvisejících místních komunikací, zárubních zdí a téměř
pruhová se středním dělicím pásem, v polovině délky
je rozšířená o připojovací a odbočovací pruh, a proto je
železobetonová deska mostovky navržená s proměnlivou
šířkou. Pro každý jízdní směr stavaři podle projektu vybudovali samostatnou mostní konstrukci.
Kvůli složitým základovým poměrům je estakáda
hlubinně založená na vrtaných pilotách, vetknutých do
navětralého jílovce. S výjimkou opěr je založení řešeno
pro každou mostní konstrukci samostatně. Železobetonové základové patky nesou dva sloupy šestiúhelníkového
průřezu, jež podepírají nosnou konstrukci mostu z ocelobetonového spřaženého spojitého trámového nosníku
s horní železobetonovou mostovkou. Most prochází až
12 metrů nad terénem a zpevňují jej příhradová ztužidla.
Náspy, které místy tvoří silniční těleso, byly velmi
mohutné a musely být vybudovány s dostatečným předstihem, aby byly dobře konsolidované, než na nich byl
proveden cementobetonový povrch vozovky.
„V projektu komunikace byla zahrnuta i řešení pro
ochranu životního prostředí,“ říká Ing. Dibon. „Vybudovali
jsme proto i čtyři menší rámové železobetonové mosty,
Na slavnostní den si každý rád odnesl upomínku
Pohled vzhůru odhaluje ocelovou konstrukci estakády
25 000 m² protihlukových stěn. Mezi více než 120 nově
budovanými objekty bylo i 10 mostních, ze kterých si
pozornost zasluhuje zejména 728 metrů dlouhá silniční
estakáda přes údolí řeky Stonávky a obec Třanovice.
Estakáda má třináct polí, z nichž středních jedenáct
má rozpon 55,5 metru a krajní pole jsou o 10 a půl metru
kratší. Silnice na mostě je v základním uspořádání čtyř-
které silnici převádějí přes erozní rýhy nebo biokoridory
a umožňují pohyb velké zvěře i drobnějších živočichů.“
Nový úsek rychlostní silnice je postaven citlivě ke svému okolí, a protože ulehčí stávající přetížené komunikaci
procházející obcemi, je pro oblast velkým přínosem.
do ko n č ení z e s t r. 1
1
Pavilon XI ve střešovické nemocnici omládl
Přes padesát let starý pavilon XI v pražské Ústřední
vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích se nedávno
podrobil kompletní rekonstrukci, aby odpovídal moderním zdravotnickým standardům 21. století. V současnosti v něm probíhá místní kolaudační šetření
a sdružení divize 1 a společnosti BAK dohlíží nad odstraňováním posledních drobných závad.
Rozeběhly se už i uživatelské přejímky jednotlivých
oddělení, jež umožní, že v lednu pavilon opět zaplní zdravotníci a pacienti, kteří budou moci využít i nové neurochirurgické pracoviště s operačním sálem a intraoperační
magnetickou rezonancí v jeho suterénní přístavbě.
„Pavilon jsme rekonstruovali za částečného provozu,“ říká vedoucí projektu Ing. Martin Sirotek z divize 1
a vysvětluje: „V přízemí totiž po celou dobu stavby plně
fungovalo už dříve zmodernizované Ambulantní interní
a tělovýchovně lékařské oddělení, pro které jsme museli
zachovat nepřerušený přísun všech médií včetně topení
a vzduchotechniky. Stavbu omezoval i neustálý pohyb
chodců, pro něž jsme udržovali bezpečný průchod.“
2
Zděný pavilon XI s obestavěným prostorem téměř
60 000 m³ byl postavený v padesátých letech minulého
století, má dva suterény, čtyři nadzemní podlaží a nad
částí půdorysu ve tvaru dvojitého T i podkroví. Jeho
stávající stav nevyhovoval po stránce provozní ani z požárního a tepelně-technického hlediska.
Hlavní částí rekonstrukce proto bylo vybudování čtyř
nových požárních únikových schodišť na koncích budovy a osazení šesti výtahů – čtyř evakuačních lůžkových
a dvou osobních. Nové řešení dispozice si vyžádalo mnoho vnitřních úprav, do zateplené fasády byla osazena nová
okna. Byly vyměněny podlahy, provedeny opravy izolací
i střechy a vybudovány nové strojovny, rozvody instalací,
původní systém vytápění Critall nahradily radiátory.
Po rekonstrukci bude v pavilonu pracovat téměř
190 zaměstnanců, kteří se budou starat o ambulance
a 190 pacientů na lůžkových odděleních včetně léčebny
dlouhodobě nemocných. Zatímco oddělení kožní nebo interní si po stavební stránce nevyžádala zvláštní úpravy, na
psychiatrii musely být vyčleněné prostory upraveny zaoblením rohů, zajištěním oken, zabezpečením koncových
prvků elektrorozvodů, aby si pacienti nemohli ublížit.
Samostatnou částí projektu byla suterénní přístavba
neurochirurgického pracoviště s operačním sálem a vyšetřovnou magnetické rezonance, kde musela být v kulovém prostoru s průměrem šest metrů kolem magnetu
použita výhradně nerezová ocel, a to i do železobetonu.
Magnetická rezonance už od srpna pracuje ve zkušebním provozu a až odborná firma dokončí montáž zdravotnických technologií i do zbylých částí pavilonu XI, začne
UVN nabízet své služby opět v lepším prostředí.
Blanka Hrdinová, Lenka Svobodová
foto Josef Husák
Malá vodní elektrárna na co nejmenší ploše
Na špičce Císařského ostrova u Trojského jezu začal
v říjnu tým Ing. Davida Štochla z divize 6 budovat malou vodní elektrárnu. Mezi „malé“ ji řadí její plánovaný výkon do 3 MW, v porovnání s omezenou plochou,
na níž vzniká, je to však pořádně velká stavba, která
se stěží vejde na staveniště stísněné korytem Vltavy
a podbabským plavebním kanálem (foto č. 1).
Vlastní objekt strojovny pro generátory a rozvodnu
nad dvěma Kaplanovými turbínami bude z vodostavebního železobetonu a jeho řez ve výkresové dokumentaci
připomíná ponorku – nad uzavřená spodní technologická
patra jako „periskop“ vystupuje úzké přístupové schodiště, jež svým vyvýšeným vstupem zajistí vodotěsnost
suchých částí budovy, protože všechny nižší přístupy
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Stavba, která nesmí rušit náročné hosty
Přepychový pětihvězdičkový hotel Hilton Praha potřebuje rozšířit svou restaurační kapacitu. Prostory
jeho devátého nadzemního podlaží, kde donedávna
bylo jen technické zázemí hotelu (foto č. 1), proto ožily
stavebním ruchem, který musí co nejnenápadněji vybudovat novou přepychovou restauraci s vyhlídkovými
terasami přímo nad nejluxusnějším hotelovým patrem
s prezidentským apartmá. Komplikovanou stavbu řídí
tým Ing. Pavla Trojana z divize 9.
„Postavit restauraci není tak složité,“ tvrdí Ing. Trojan
a s pousmáním dodává: „My ji však stavíme ve výšce
45 metrů, nad rušnou ulicí, za plného provozu pětihvězdičkového hotelu, s anglicky mluvícími partnery a navíc
přes zimu. Náročné hosty v patře pod sebou nesmíme
vyrušit, a proto třeba k demolicím používáme místo obvyklých sbíječek tišší diamantovou techniku (foto č. 2).
Zástupce investora nám také každý den ráno schvaluje
1
Metrostav_22_07.indd 3
naplánované práce a ty hlučné má navíc právo kdykoliv
zakázat, i když je jinak smíme provádět ve všední den
od desíti do pěti a v sobotu můžeme začít jen o hodinu
později. Nedělní klid však nesmíme rušit vůbec, takže
koordinace prací je tu víc než složitá.“
Stavba začala letos v říjnu. V současnosti má hotel
z poloviny odkrytou střechu a díky nepřízni počasí už
zažil i nepřetržité hlídky při sněhu a dešti, kdy se divize
9 musela postarat, aby do hotelu nezateklo. Demolice
stávajících konstrukcí by měly skončit do konce roku, za
další měsíc by měla být hotová provizorní střecha i ocelová konstrukce patra, kterou novou prosklenou fasádou
opatří divize 7. Investor naléhá na zkrácení termínu prací,
a tak by hosté krásný výhled z nové restaurace mohli obdivovat už koncem příštího léta. Zatím si však stavebního
ruchu nad hlavou nesmějí ani všimnout.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
2
1
„Je velká výhoda, že na úzkém ostrohu, lemovaném
vodou, můžeme pro zajištění nejdelší strany stavební
jámy využít hotovou podzemní milánskou stěnu, která původně měla sloužit ze své druhé strany jako opevnění pro
rozšíření plavebního kanálu,“ uvádí Ing. Štochl a pokračuje: „Pracujeme zde jako lídr ve sdružení se společnostmi
Skanska DS a Navimor-Invest a i díky naší divizi 7, která
pro nás dělá zemní práce, už máme nad jezem hotovou
jednoduchou beraněnou štětovou jímku a stavební jáma je
rozpracovaná na první kotevní úroveň. Momentálně nám
nejvíc dává zabrat budování dolní dvojité pojízdné jímky,
které probíhá za jiných podmínek, než očekával projekt.“
Dno vývaru pod jezem měly před odplavením ochránit
betonové bloky a balvany, které tam byly uloženy při modernizaci jezu před 30 lety. Oproti předpokladům je však
vymleté až na pevné podloží v asi pětimetrové hloubce
a původní štětová stěna je rozvalená. Stavba jímky tak začala až po potápěčském průzkumu a probíhá z nasypané
pracovní plošiny beraněním štětovnic. Pracovní plošinu
si bagr v řečišti neustále posunuje – to, co před sebou
vytěží, přesype za sebe a vytvoří si základnu pro další
práci (foto č. 2). Teprve až jímku dokončí, budou se moci
naplno rozeběhnout zemní práce.
2
i montážní otvory budou uzavíratelné vodotěsnými poklopy. Vstupní podlaží bude asi půl metru nad úrovní
hladiny stoleté vody, novou bezobslužnou elektrárnu se
stávajícím velínem Trojského jezu propojí lávka.
Nosné železobetonové konstrukce strojovny budou
založené pod úrovní základů levého jezového pilíře a budou do něj částečně zasahovat. Pilíř není založený na
únosném podloží, jak měl být, ale na štěrkovém polštáři,
a tak jej po vybourání musí uzavřít pilotová stěna a jeho
základy zpevní trysková injektáž a mikropiloty.
„Zemní práce tu vůbec nejsou jednoduché, všechen
vytěžený materiál totiž musíme z ostrova okamžitě odvážet, a co budeme potřebovat pro zásyp, budeme muset
znovu přivézt,“ popisuje způsob výstavby Ing. Štochl
a vysvětluje: „Kromě toho, že tu pro deponii horniny
opravdu není místo, ve stavebním povolení nám investor
stavby nařídil, že v průtočném profilu Vltavy nesmíme ponechat žádný stavební materiál, který by mohl v případě
povodně zanést koryto řeky či plavebního kanálu.“
Pokud stavbu na Císařském ostrově v Praze nezdrží
neočekávané povodně, měla by být malá vodní elektrárna
Troja uvedena do provozu v červenci 2009.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
12/17/07 9:25:46 AM