strana 3

z pr a v od a j s t v í z  di v i z í

Nový úsek silnice R/48 odlehčí přetíženou trasu

O historickém dni hovořili v projevech také zástupci Moravskoslezského kraje, kteří novou komunikaci vnímají

jako podnět pro další rozvoj regionu i česko-slovensko-polské spolupráce. Ředitel divize 4 Ing. Josef Neuwirth

pak za sdružení zhotovitelů poděkoval za to, že právě

Metrostav a jeho partneři ve sdružení dostali příležitost

nový, téměř osm kilometrů dlouhý úsek rychlostní silnice

s desítkou mostů postavit.

„Nový úsek jsme stavěli jako jeden tým ve sdružení

s firmou Doprastav a společností MAX BÖGL a JOSEF

KRÝSL a jeho stavbu jsme zahájili v dubnu 2005 slavnostním poklepem na základní kámen v Třanovicích,“

vzpomíná vedoucí projektu Ing. Michael Dibon z divize 4.

„Trasa R/48 vede zvlněným terénem, kvůli kterému jsme

na 7,85 km dlouhém úseku nové čtyřpruhové silnice museli vykopat přes 900 000 m³ zeminy a téměř polovinu z ní

navršit ve vysokých náspech o pár set metrů dál.“

Projekt kromě vybudování vlastní rychlostní silnice zahrnoval také demolici 11 objektů, výstavbu souvisejících místních komunikací, zárubních zdí a téměř

pruhová se středním dělicím pásem, v polovině délky

je rozšířená o připojovací a odbočovací pruh, a proto je

železobetonová deska mostovky navržená s proměnlivou

šířkou. Pro každý jízdní směr stavaři podle projektu vybudovali samostatnou mostní konstrukci.

Kvůli složitým základovým poměrům je estakáda

hlubinně založená na vrtaných pilotách, vetknutých do

navětralého jílovce. S výjimkou opěr je založení řešeno

pro každou mostní konstrukci samostatně. Železobetonové základové patky nesou dva sloupy šestiúhelníkového

průřezu, jež podepírají nosnou konstrukci mostu z ocelobetonového spřaženého spojitého trámového nosníku

s horní železobetonovou mostovkou. Most prochází až

12 metrů nad terénem a zpevňují jej příhradová ztužidla.

Náspy, které místy tvoří silniční těleso, byly velmi

mohutné a musely být vybudovány s dostatečným předstihem, aby byly dobře konsolidované, než na nich byl

proveden cementobetonový povrch vozovky.

„V projektu komunikace byla zahrnuta i řešení pro

ochranu životního prostředí,“ říká Ing. Dibon. „Vybudovali

jsme proto i čtyři menší rámové železobetonové mosty,

Na slavnostní den si každý rád odnesl upomínku

Pohled vzhůru odhaluje ocelovou konstrukci estakády

25 000 m² protihlukových stěn. Mezi více než 120 nově

budovanými objekty bylo i 10 mostních, ze kterých si

pozornost zasluhuje zejména 728 metrů dlouhá silniční

estakáda přes údolí řeky Stonávky a obec Třanovice.

Estakáda má třináct polí, z nichž středních jedenáct

má rozpon 55,5 metru a krajní pole jsou o 10 a půl metru

kratší. Silnice na mostě je v základním uspořádání čtyř-

které silnici převádějí přes erozní rýhy nebo biokoridory

a umožňují pohyb velké zvěře i drobnějších živočichů.“

Nový úsek rychlostní silnice je postaven citlivě ke svému okolí, a protože ulehčí stávající přetížené komunikaci

procházející obcemi, je pro oblast velkým přínosem.

do ko n č ení z e s t r. 1

1

Pavilon XI ve střešovické nemocnici omládl

Přes padesát let starý pavilon XI v pražské Ústřední

vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích se nedávno

podrobil kompletní rekonstrukci, aby odpovídal moderním zdravotnickým standardům 21. století. V současnosti v něm probíhá místní kolaudační šetření

a sdružení divize 1 a společnosti BAK dohlíží nad odstraňováním posledních drobných závad.

Rozeběhly se už i uživatelské přejímky jednotlivých

oddělení, jež umožní, že v lednu pavilon opět zaplní zdravotníci a pacienti, kteří budou moci využít i nové neurochirurgické pracoviště s operačním sálem a intraoperační

magnetickou rezonancí v jeho suterénní přístavbě.

„Pavilon jsme rekonstruovali za částečného provozu,“ říká vedoucí projektu Ing. Martin Sirotek z divize 1

a vysvětluje: „V přízemí totiž po celou dobu stavby plně

fungovalo už dříve zmodernizované Ambulantní interní

a tělovýchovně lékařské oddělení, pro které jsme museli

zachovat nepřerušený přísun všech médií včetně topení

a vzduchotechniky. Stavbu omezoval i neustálý pohyb

chodců, pro něž jsme udržovali bezpečný průchod.“

2

Zděný pavilon XI s obestavěným prostorem téměř

60 000 m³ byl postavený v padesátých letech minulého

století, má dva suterény, čtyři nadzemní podlaží a nad

částí půdorysu ve tvaru dvojitého T i podkroví. Jeho

stávající stav nevyhovoval po stránce provozní ani z požárního a tepelně-technického hlediska.

Hlavní částí rekonstrukce proto bylo vybudování čtyř

nových požárních únikových schodišť na koncích budovy a osazení šesti výtahů – čtyř evakuačních lůžkových

a dvou osobních. Nové řešení dispozice si vyžádalo mnoho vnitřních úprav, do zateplené fasády byla osazena nová

okna. Byly vyměněny podlahy, provedeny opravy izolací

i střechy a vybudovány nové strojovny, rozvody instalací,

původní systém vytápění Critall nahradily radiátory.

Po rekonstrukci bude v pavilonu pracovat téměř

190 zaměstnanců, kteří se budou starat o ambulance

a 190 pacientů na lůžkových odděleních včetně léčebny

dlouhodobě nemocných. Zatímco oddělení kožní nebo interní si po stavební stránce nevyžádala zvláštní úpravy, na

psychiatrii musely být vyčleněné prostory upraveny zaoblením rohů, zajištěním oken, zabezpečením koncových

prvků elektrorozvodů, aby si pacienti nemohli ublížit.

Samostatnou částí projektu byla suterénní přístavba

neurochirurgického pracoviště s operačním sálem a vyšetřovnou magnetické rezonance, kde musela být v kulovém prostoru s průměrem šest metrů kolem magnetu

použita výhradně nerezová ocel, a to i do železobetonu.

Magnetická rezonance už od srpna pracuje ve zkušebním provozu a až odborná firma dokončí montáž zdravotnických technologií i do zbylých částí pavilonu XI, začne

UVN nabízet své služby opět v lepším prostředí.

Blanka Hrdinová, Lenka Svobodová

foto Josef Husák

Malá vodní elektrárna na co nejmenší ploše

Na špičce Císařského ostrova u Trojského jezu začal

v říjnu tým Ing. Davida Štochla z divize 6 budovat malou vodní elektrárnu. Mezi „malé“ ji řadí její plánovaný výkon do 3 MW, v porovnání s omezenou plochou,

na níž vzniká, je to však pořádně velká stavba, která

se stěží vejde na staveniště stísněné korytem Vltavy

a podbabským plavebním kanálem (foto č. 1).

Vlastní objekt strojovny pro generátory a rozvodnu

nad dvěma Kaplanovými turbínami bude z vodostavebního železobetonu a jeho řez ve výkresové dokumentaci

připomíná ponorku – nad uzavřená spodní technologická

patra jako „periskop“ vystupuje úzké přístupové schodiště, jež svým vyvýšeným vstupem zajistí vodotěsnost

suchých částí budovy, protože všechny nižší přístupy

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Stavba, která nesmí rušit náročné hosty

Přepychový pětihvězdičkový hotel Hilton Praha potřebuje rozšířit svou restaurační kapacitu. Prostory

jeho devátého nadzemního podlaží, kde donedávna

bylo jen technické zázemí hotelu (foto č. 1), proto ožily

stavebním ruchem, který musí co nejnenápadněji vybudovat novou přepychovou restauraci s vyhlídkovými

terasami přímo nad nejluxusnějším hotelovým patrem

s prezidentským apartmá. Komplikovanou stavbu řídí

tým Ing. Pavla Trojana z divize 9.

„Postavit restauraci není tak složité,“ tvrdí Ing. Trojan

a s pousmáním dodává: „My ji však stavíme ve výšce

45 metrů, nad rušnou ulicí, za plného provozu pětihvězdičkového hotelu, s anglicky mluvícími partnery a navíc

přes zimu. Náročné hosty v patře pod sebou nesmíme

vyrušit, a proto třeba k demolicím používáme místo obvyklých sbíječek tišší diamantovou techniku (foto č. 2).

Zástupce investora nám také každý den ráno schvaluje

1

Metrostav_22_07.indd 3

naplánované práce a ty hlučné má navíc právo kdykoliv

zakázat, i když je jinak smíme provádět ve všední den

od desíti do pěti a v sobotu můžeme začít jen o hodinu

později. Nedělní klid však nesmíme rušit vůbec, takže

koordinace prací je tu víc než složitá.“

Stavba začala letos v říjnu. V současnosti má hotel

z poloviny odkrytou střechu a díky nepřízni počasí už

zažil i nepřetržité hlídky při sněhu a dešti, kdy se divize

9 musela postarat, aby do hotelu nezateklo. Demolice

stávajících konstrukcí by měly skončit do konce roku, za

další měsíc by měla být hotová provizorní střecha i ocelová konstrukce patra, kterou novou prosklenou fasádou

opatří divize 7. Investor naléhá na zkrácení termínu prací,

a tak by hosté krásný výhled z nové restaurace mohli obdivovat už koncem příštího léta. Zatím si však stavebního

ruchu nad hlavou nesmějí ani všimnout.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

2

1

„Je velká výhoda, že na úzkém ostrohu, lemovaném

vodou, můžeme pro zajištění nejdelší strany stavební

jámy využít hotovou podzemní milánskou stěnu, která původně měla sloužit ze své druhé strany jako opevnění pro

rozšíření plavebního kanálu,“ uvádí Ing. Štochl a pokračuje: „Pracujeme zde jako lídr ve sdružení se společnostmi

Skanska DS a Navimor-Invest a i díky naší divizi 7, která

pro nás dělá zemní práce, už máme nad jezem hotovou

jednoduchou beraněnou štětovou jímku a stavební jáma je

rozpracovaná na první kotevní úroveň. Momentálně nám

nejvíc dává zabrat budování dolní dvojité pojízdné jímky,

které probíhá za jiných podmínek, než očekával projekt.“

Dno vývaru pod jezem měly před odplavením ochránit

betonové bloky a balvany, které tam byly uloženy při modernizaci jezu před 30 lety. Oproti předpokladům je však

vymleté až na pevné podloží v asi pětimetrové hloubce

a původní štětová stěna je rozvalená. Stavba jímky tak začala až po potápěčském průzkumu a probíhá z nasypané

pracovní plošiny beraněním štětovnic. Pracovní plošinu

si bagr v řečišti neustále posunuje – to, co před sebou

vytěží, přesype za sebe a vytvoří si základnu pro další

práci (foto č. 2). Teprve až jímku dokončí, budou se moci

naplno rozeběhnout zemní práce.

2

i montážní otvory budou uzavíratelné vodotěsnými poklopy. Vstupní podlaží bude asi půl metru nad úrovní

hladiny stoleté vody, novou bezobslužnou elektrárnu se

stávajícím velínem Trojského jezu propojí lávka.

Nosné železobetonové konstrukce strojovny budou

založené pod úrovní základů levého jezového pilíře a budou do něj částečně zasahovat. Pilíř není založený na

únosném podloží, jak měl být, ale na štěrkovém polštáři,

a tak jej po vybourání musí uzavřít pilotová stěna a jeho

základy zpevní trysková injektáž a mikropiloty.

„Zemní práce tu vůbec nejsou jednoduché, všechen

vytěžený materiál totiž musíme z ostrova okamžitě odvážet, a co budeme potřebovat pro zásyp, budeme muset

znovu přivézt,“ popisuje způsob výstavby Ing. Štochl

a vysvětluje: „Kromě toho, že tu pro deponii horniny

opravdu není místo, ve stavebním povolení nám investor

stavby nařídil, že v průtočném profilu Vltavy nesmíme ponechat žádný stavební materiál, který by mohl v případě

povodně zanést koryto řeky či plavebního kanálu.“

Pokud stavbu na Císařském ostrově v Praze nezdrží

neočekávané povodně, měla by být malá vodní elektrárna

Troja uvedena do provozu v červenci 2009.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

12/17/07 9:25:46 AM