Metrostav

Strana 3

prstenců umnilo jednoduše vyskládat ostění ivzatáč-
kách či při klesání nebo stouní obou traťových tune.
Ražby sti průtahy
„Už nazačátku projektu jsme museli myslet nato, co bude
nakonci,“ uvádí Ing.Cyroň avystluje: „Ražby sTBM
totiž běží velmi rychle amy jsme stroje museli protáhnout
emi stanicemi metra – znichž každou navíc stavěl jiný
dodavatel – ajámami na zařízeních staveniště E1 aE2.
Bylo to technicky ivztahově velmi komplikované.“
I po rozběhnutí strojů bylo nutné projekt zásad-
ně upravit, a to hned dvakrát. Ing. Šebesta (foto č. 3)
vzpomíná: „Ražba stanice Veleslavín se kvůli nepříznivé
geologii pod Evropskou třídou dostala nakritickou cestu
v harmonogramu prací. Proto byla původně navržená
200 m dlouhá trojlodní stanice zkrácena na 100 m a její
technologická část byla umísna do hloubeho objektu.
Traťové tunely byly prodlouženy o 100 m a sední stanič
tunel v délce nástuptě byl vyražen až po projetí TBM.“
Druhá úprava projektu znila dojezd strojů doDej-
vic. Ražby TBM měly původně končit vjámě nazíze
staveniště asi 70 m od stanice Dejvická a zbytek trasy
měl vzniknout pomocí NRTM. Zlegislativních důvodů to
ale nebylo mné, atak technici Metrostavu vymysleli, že
Tonda iAdéla vyrazí celou cestu až dokomory nakonci
kolejového obratiště stanice. „Podařilo se jim vešit, jak
vstoupit dostanice aneerušit její provoz ijak ztunelů
odstranit TBM. Přitom ani netušili, jak špatná je geologie
pod Evropskou třídou,“ připoná Ing.Šebesta aIng.Cy-
roň doplňuje:Horninové prostředí posledních metrů bylo
opravdu neíznivé, razili jsme vevrstvě hrubozrných pís-
čitých štěrků. Vyrazit tento úsek konvemi metodami
si bez vynaložení značných prostředků vůbec neumím
představit. Tonda aAdéla to dokázali bezpečně arychle.
íprař stavby Ing.Petr Hybský přirovnal ražby pod
Evropskou třídou strochou nadsázky kcestě pominovém
poli: „strah nakonci ražeb bylo strašně moc. Vpl
ře je vlastně odhalil až červencový propad, který sraž-
bou přímo nesouvisel, ale důrazně nás varoval. Vlastnosti
horninového prostředí jsme pak ověřovali georadary
agravimetry abyla provedena cela řada opatření – sanace
prostře, sledování povrchu, výluky dopravy – abychom
eliminovali rizika anedošlo kžádné mimořádné ulosti.“
Ing.Hybský měl při ražbách TBM nastarosti pro-
dění dvoukomponentních injekží, které zaplňovaly pro-
stor mezi ostěním zprstenců avýrubem. Prstence fixu
dohorniny avyplněním volného prostoru minimalizují po-
vrchové deformace. Ty byly největší právě nakonci ražeb,
kde bylo nejnižší nadloží, nejhorší geologie a nejmenší
odstup mezi stroji. Přesto se divizi 5 podařilo udržet po-
vrchové sedání vpoklesové kotlině pod povolenými limity.
Vespolupráci sDoprastavem změnili odborci zMe-
trostavu v průhu stavby i recepturu betonové ssi
navýrobu tybinků. Aby zůstaly houževnaté anebyly křeh-
ké, obohatili ji o polypropylenová vkna, která zlepšila
ipožární odolnost os. Na15m tubusu si vyzkoušeli
také prefabrikované osní zdrátkobetonu, jež zcela vy-
loučí poebu armoků zocelové výztuže.
Unikátní společná prorážka
i poslední prorážce Tondy a Adély 26. listopadu řekl
Martin Herrenknecht: „Spolnost Herrenknecht AG jako
dodavatel TBM blahopřeje Metrostavu zaexcelentní vý-
kon korunovaný unikátní prorážkou dvou TBM najednou
dostejného místa. Stroje, které měly dílenskou přemku
vprosinci roku 2010 avbřeznu 2011, dosáhly maxil-
ho denního výkonu 30 a39 metrů abez poklesů napo-
vrchu pracovaly ipod desetipatrovými domy. Metrostav
prostě při pnoní aražbách TBM odvedl smimádně
schopnými lidmi výbornou práci. Mohu vás ujistit, že díky
tomu teď patří dosvětové ligy tunelářských společností.
ejeme mu skvělou budoucnost aprosperitu. Děkujeme
zavynikací spolupráci adoufáme, že brzy společně při-
spějeme kdalšímu rozšíření pražského metra.“
Ražby skončily, práce ještě ne
Zamco Ing. Hybský se dnes věnuje dokoování defi-
nitivho ostění, ostatní technici zdivize 5 už zapomoci
firmy Herrenknecht zahájili demontáž obou tunelovach
strojů. Prvně rozeberou voky z Tondova závěsu. Přes
zízení staveniště E1 je vytáhnou zpodzemí aodvezou
krepasi auskladnění doSD Horní Počernice. Štít protáh-
nou dovelmi ssněné dejvické komory arozeberou, řez-
nou hlavu roežou natři části ana denní světlo vyvezou
esjámu E1. Adéla bude Tondu následovat stejnou ces-
tou. Metro V.A musí opustit dokonce března, aby uvolnila
pracoviště divizi 8, která celou stavbu zaMetrostav ří.
Slovo závěrem
ky práci sTBM-EPB divize 5 získala avychovala novou
mladou generaci tunelářů, jazykově dobře připravenou
sobit ivzahraničí. Také si ověřila, že iutakto kompliko-
vaho projektu umí její odborníci vpředvýrobní přípravě
správně odhadnout vývoj realizace.
„Skončily nám tři roky úmorné práce. Všichni z tý-
mu odvedli to nejlepší, co mohli. Dokázali jsme, že jsme
schopní naučit se novou náročnou technologii, astmelili
si sj kolektiv. Ikdyž jsme ještě nazakázce neskončili,
tím dnes obrovskou úlevu. Aasi nejen já,“ říká při po-
hledu na hotové tunely (foto č. 4) Ing.Cyroň (foto č. 5).
Ing. ssler a Ing. Hybský společně potvrzují: „Se
znalostí ražeb pomocí TBM jsme se zadili mezi přední
velké a stové tuneřské firmy.“ Ing. Šebesta uzavírá:
„Díky paí všem, kdo se napřípravě arealizaci ražeb TBM
poleli. Při práci nám přálo štěstí a snad i svatá Barbora,
prote se nastavbě nestala žádná mimořádná ulost.
íroda je přitom silněí než člok avpodzemí ji musíte
respektovat ipři užitítechnologie TBM.“
Když vpondělí 26. listopadu prorazily oba tunelova
stroje Metrostavu do komory obratiště stanice Dej-
vická, Tonda „přijel“ podle plánu aAdéla vedstihu.
Jejich rychlý postup prokázal, že pracovci divizí 5 a8
iosádka firmy Subterra si práci smoderní tunelářskou
technologií dobře osvojili. Díky úsilí řady zaměstnan-
ců tak Metrostav může nabízet další vnitropodnikovou
nosnou technologii – pokrokovou abezpečnou. Kjejí-
mu ovdnutí vedla dlouhá cesta. Naco zní vzpomínají
technici divize 5, kteří ji celou nebo zčásti absolvovali?
Vzpomínky zpřípravy
Než TBM (foto č. 1) vyrazily dopražsho podzemí, cestu
jim podesítky let připravovaly desítky lidí. Sbírali infor-
mace, navšvili řadu stavenť vzahraní, kde tunelovací
stroje viděli při práci, informovali se o přípravách díla
iojeho provádě. Mezi jinými jim radil isvětově uznáva
odborník profesor Zdeněk Eisenstein. Dobrou průpravou
byla iúčast divize 5 vevýběrovém řízení nastavbu metra
vbulharské Sofii, které se mělo razit tunelovacím strojem.
„Stavba pomocí TBM je technicky velmi komplikova-
. Není jen o desetimetrovém razicím štítu či stomet-
rovém tunelovacím stroji a jeho osádkách,“ připomíná
technický nástek divize 5 Ing.Boris Šebesta adoplňu-
je: „Aby práce běžela rychle, musí být ipřesně vyrobeny
segmenty prefabrikovaho ostění ahlavně fungovat ce
logistika zahrnující nejen návoz tybinků aodvoz rozpoje
rubaniny, ale izásobování vším, co stroj atunel poebují.“
Jak se ukázalo na stavbě metra V.A, pro úspěšnost
zakázky je důležitá i dobrá koordinace průchodu strojů
trasou, aby se minimalizovaly prostojové časy. Už vpřed-
výrobní přípravě proto specialisté zdivize 5 navrhli několik
zásadních vylepšení projektu – kolejový odvoz rubaniny
nahradili pásovým adoporučili vybudovat dvě pomocné
štoly. Štola Kateřina pomohla slogistikou doprav ruba-
niny aeliminovala její původně navržené svislé odtěže
aMarkéta umnila předvyrazit stanici Petřiny. „Zezačát-
ku jsme si ani nedokázali představit, jak tunelovací stroj
funguje,“ říká vedoucí projektu ražeb TBM Ing. David
Cyroň. „Museli jsme se proto rychle učit avše důsled
propracovat dodetailů včetně komplikovaného POV.
Dojmy zvýroby
Vevýběrovém řízení nadodávku TBM ztězila mezi pěti
spolnostmi v roce 2009 firma Herrenknecht AG. „Když
jsem přijel k nim do němecho Schwanau poprvé, byl
jsem ohromen, zajak krátký čas zde dokážou z24 tisíc
lků sestavit složitý stometrový stroj,“ vzpomíná specia-
lista Ing.Ern Stehlík (foto č. 2) adodává: „Jeho přejím-
ky sním poradcem Johnem Fosterem se mi dopati
zapsaly snad nejc zcelé přípravy nasazení TBM.“
Sestavení ařízení stroje
První nadrný náklad s voky TBM přijel na Vypich
podálnici D5 vtek 28. ledna 2011. Nasestavení strojů
tu dohlíželi specialisté zfirmy Herrenknecht, kteří poce-
lou dobu stavby Prahu neopustili. Pomáhali sprovozem,
opravami strojů iobsluhou Programmable Logic Control-
ler (PLC) – digitálního počítače, který dohžel nafunkce
TBM, řídil je a zaznamenával o nich všechny poebné
údaje. „Elektromechanika TBM automatizovaná pomo-
cí PLC měla velký pol na úspěchu ražeb,“ připomíná
Ing.Karel Rössler, PhD., expert zcentrály Metrostavu.
První rozjezd
„Když vzpomenu naTBM, vybaví se mi ze všeho nejdřív
monumentálně vyhlížející a novotou zářící červenobílý
razicí stroj, připravený nadně šachty naVypichu nasvůj
první rozjezd,“ vzpomíná dál Ing. ssler a pokruje:
Vybaví se mi i očekávaní toho, zda TBM splní předpo-
kládané výkony, jak bude fungovat vproměnlivé pražs
geologii nacestě deí než 4 km ajak bude vypadat první
rubanina na dopravkovém pásu vyžená ze skalního
masivu břidlic, který stroje potšinu ražeb prozel.
To už se stroji S-609 říkalo Tonda, S-610 Adéla
anastaventm meziskladu naVypichu se hromadily
tybinky ze seneckého závodu Prefa slovenského Do-
prastavu. Pro vytvoření definitivního ostění výškově
asměrově trasovaných tunelů jich stilo pouhých šest
druhů. Erektory TBM znich složily celkem 5565 prsten
s průměrnou šířkou 1500 mm. Díky tomu, že se šířka
prstence poobvodu nepatrně měnila, vzájemné natáčení
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Práce sTBM-EPB se Metrostavu podařila
1
2
4
3
5
10/2011 01/2012 06/2012 10/2012
Plnoprofilové tunelovací stroje TBM-
-EPB, S-609 – Tonda,S-610 – Adéla:
Průměr řezné hlavy 6080 mm
lka se závěsem cca. 102 m
Hmotnost se závěsem měř 672 t
Posádka stroje 4x 10 osob
Traťové tunely V.A ražené pomocí TBM:
lka ražeb 2x 4177 m
Rekordní výkon za24 hodin (Adéla) 39 bm
Rekordní měční výkon (Tonda) 625,5 m
lka pásových doprav 12 km
Odtěžená hornina 250000 m
3
Segmentové prefabrikované ostě 32400 ks
Počet prorážek každého stroje 6
Napřípravě astavbě se celkem polelo víc než 200 lidí
Metrostav a.s. - noviny