Předvánoční setkání divizí

xxxx

více

fotoreportáži na

4

letosvedoprovodila

jenstr.

hudba

19. prosince 2013 / 22 / XXV

více ve fotoreportáži na str. 4

Ptáme se: Mgr. Jany Kořínkové,

vedoucí ÚPEM Metrostavu str. 2

M e t r o s tav

a .s.

č l e n

d d m

g r o u p

Vážení spolupracovníci

Krátce / Aktuálně

Změna kontaktu CzTA ITA-AITES

Po mnoha letech spolehlivé práce opustí Ing. Miloslav

Novotný začátkem roku 2014 kancelář České tunelářské

asociace ITA-AITES. Novým generálním sekretářem tohoto

sdružení, které spojuje odborníky z oblasti podzemního

stavitelství v České republice a jehož předsedou je

výrobně-technický ředitel Metrostavu Ing. Ivan Hrdina,

se od ledna stane Ing. Markéta Prušková, Ph.D. Její

e-mailová adresa pruskova@ita-aites.cz i mobilní telefon

s číslem 702 062 610 jsou funkční už dnes.

Pozvánka na lyže

Zimní sportovní hry

Metrostavu se v roce 2014

uskuteční 24. a 25. ledna

v lyžařském areálu Šachty

ve Vysokém nad Jizerou.

V pátek budou sjezdaři ve

dvou kolech závodit v obřím

slalomu a v sobotu se závodníci utkají v běhu na lyžích

klasickým stylem. Přihlášku a podrobnější informace,

týkající se také nových kategorií v závodech žen, najdete

na intranetu na adrese http://it.metrostav.cz/zsh-2014.

Návrat vlaků

Poprvé po více než dvou

měsících výluky projely

v pátek 29. listopadu vlaky

po zrekonstruovaném

železničním mostě mezi

hlavním a východním

nádražím v Děčíně. Jeho

konstrukci přes Labe vyměnil tým Ing. Martina Řediny

z divize 4. Prvním vlakem, který řeku překonal po novém

přemostění, byl osobák na Jedlovou. Následujícího dne po

mostě začaly jezdit i rychlíky na Liberec.

Metrostav se stěhuje

do nového sídla na adresu

Koželužská 2450/4,

180 00 Praha 8-Libeň.

Rozložení divizí a úseků centrály

najdete v těchto novinách na straně 2.

Pomáhá, kde je třeba

Metrostav se zapojil do sbírky SOS Filipíny, kterou

uspořádala obecně prospěšná společnost Člověk v tísni. Při firemní akci na ni přispělo 255 zaměstnanců,

kteří celkem věnovali téměř 157 000 korun. Jako výraz

podpory sociálního cítění svých lidí Metrostav částku

zdvojnásobil, takže na pomoc potřebným pošle celkem

314 000 Kč. Děkujeme také těm, kdo projevili solidaritu a dar poskytli i v jiných veřejných sbírkách.

Člověk v tísni dnes ve filipínských oblastech zasaže­

ných tajfunem Haiyan poskytuje práci 650 lidem. Provi­

zorně opravují školy a podílejí se i na čistění cest, které

vedou do zapadlých vesnic, kam řádění živlů znemožnilo

přístup. Na ostrově Bantayan společnost rozdělila potra­

vinovou pomoc 1250 rodinám a poblíž Taclobanu zajistila

330 rodinám hygienické balíčky, purifikační tablety a ná­

doby na vodu. V nejbližší budoucnosti se Člověk v tísni

chystá ve dvaceti městských částech postupně opravovat

poničené veřejné záchody. Na ostrově Bantayan připra­

vuje distribuci materiálu a nářadí na opravu 1100 obydlí.

Obecně se společnost bude věnovat opravě škol a hygie­

nických zařízení, obnově živobytí a veřejným pracím. Tuto

pomoc by nemohla provést bez stovek dárců, kteří na

konto SOS Filipíny přispěli. Díky patří všem, kdo pomohli.

Metrostav_22_2013.indd 1

Právě končící rok 2013 přinesl naší firmě řadu úspěchů:

dokončili jsme práce na metru v Helsinkách, odevzdali

do provozu logistický terminál v Bělorusku, pracujeme

na technicky excelentní energetické stavbě v Prunéřově,

získali jsme velkou a prestižní zakázku ve Varšavě, osm

kilometrů dlouhý tunel na Islandu a konečně jsme pode­

psali kontrakt a zahájili práce na Ejpovickém tunelu, který

bude nejdelší na železniční síti.

Na přelomu roku se celá Skupina Metrostav stěhuje

do nových prostor, které přinesou kvalitní pracovní pro­

středí na straně jedné a lepší možnosti organizace práce

a úsporu nákladů pro celou Skupinu na straně druhé.

Stěhování je vždy trochu bolestný proces, ale doufám,

že poté, až se všichni v novém zabydlíme, se očekávaný

příznivý efekt dostaví.

Jak jsem se již zmínil, hodně se nám toho povedlo,

ale máme také potíže. Metrostav v letošním roce dostihla

již pět let trvající deprese oboru stavebnictví a poprvé

za dlouhou dobu jsme museli snížit počet zaměstnanců.

Pravda, jde jen zhruba o pět procent a snížení nepostihuje

technickou podstatu společnosti ani výrazně neomezuje

naše kapacitní možnosti, ale je to vždy špatné, pokud

se firma zbavuje lidí, které za nemalé náklady vychovala

a kteří v ní hledali své životní uplatnění.

Obecně se má za to, že potíže v našem oboru jsou způ­

sobeny nedostatkem peněz. Není to ale důvod jediný a já

se domnívám, že ani hlavní. Za rok 2012 totiž například

Státní fond dopravní infrastruktury vrátil neutracených

deset miliard Kč, za letošní rok to bude miliard čtrnáct.

Spolu s fondy EU, které nelze čerpat bez přispění z tuzem­

ských zdrojů, je to již částka, za kterou by šlo postavit ně­

kolik desítek kilometrů dálnic – příští rok se však nebude

uvádět do provozu ani kilometr jeden.

Příčinou této situace je mizerné legislativní prostředí.

V dobré víře přijímané zákony a jejich četné novely nás

dovedly do stavu, že legálním a zároveň logickým a ro­

zumným způsobem připravovat, zadávat a řídit stavby

se nedá. Ten, kdo se o to přesto pokusí, se vystavuje

nebezpečí trestního stíhání. Řešení problémů podáváním

trestních oznámení se stalo pravidlem.

Orgány činné v trestním řízení selektivně a účelově

uplatňují zákon o trestní odpovědnosti právnických osob

a slídí za každým pochybením.

Stavební zákon, který umožňuje prakticky nekonečná

odvolávání, vede k nepředstavitelně dlouhé legislativní

přípravě staveb do té míry, že – i kdyby byly zdroje ne­

omezené – není dnes co stavět. Nevím již, kolik staveb

jsme začali s několikaletým zpožděním.

Když se konečně investorům podaří legislativní proces

dokončit – a já je za to nesmírně obdivuji – přichází oka­

mžitě další bariéra. Zákon o zadávání veřejných zakázek.

Je to zmetek. Má více novel, než kolik let je v účinnosti.

Znemožňuje vybrat pravého dodavatele. A když už se

konečně podaří soutěž ukončit, nastává investorům další

dilema: požadavek zákona provést a dokončit projekt

prakticky beze změn. To, zejména u velkých složitých

staveb, vůbec není možné.

Zákon o veřejné zakázce, nebo spíše jeho extenzivní

výklad, je pak důvodem i dnešních potíží ve výstavbě

tunelového komplexu Blanka. Spor o to, zda lze, či nelze

akceptovat změny projektové dokumentace v průběhu tak

složité a v živém organismu města prováděné stavby, je

nicotný a měl by být vyřešen logicky v zájmu města Pra­

hy a jejích obyvatel. Dnešní spor o případnou neplatnost

smlouvy je sporem zástupným.

Obrátili jsme se s jeho řešením na rozhodčí soud

i přesto, že nikdy nebylo naší politikou veřejně se s inves­

torem přít, a tím medializovat jeho potíže. Tento krok jsme

udělali poprvé v historii naší společnosti, protože nebyl

ani náznak jiného, nám bližšího řešení. Nadále jsme však

připraveni smírné řešení mimosoudně hledat.

To, co v současnosti řešíme, vyžaduje maximální na­

sazení všech čelných funkcionářů naší společnosti i všech

manažerů na stavbách.

Proto i já osobně musím přehodnotit svá dřívější roz­

hodnutí. Před necelým rokem jsem vás, vážení spolupra­

covníci, informoval o svém úmyslu odejít – po dokončení

Blanky – z výkonné exekutivy společnosti.

Osud rozestavěného tunelového komplexu je však

dnes nejistý a stabilita Metrostavu musí být zajištěna.

Proto jsem se rozhodl zůstat ve své pozici do té doby,

dokud se dnešní problémy nevyřeší. Opačný přístup bych

považoval za zradu firmy, které si vážím a kde pracuji po

celý svůj život.

Děkuji vám všem za práci, kterou jste pro naši společ­

nost vykonali v roce 2013, přeji vám hezké Vánoce a těším

se, že se nám překážky, o kterých jsem se zmínil, podaří

v následujícím roce 2014 společně překonat.

Spoléhat na vlastní zaměstnance se

Metrostavu vyplácí str. 2

Dárek k Vánocům – školní pavilon

v Luštěnicích str. 3

Tramvaje na Evropské třídě jezdí po

nových kolejích str. 3

Vysoká a přitažlivá

V Praze 8 – Vysočanech dokončuje tým Ing. Kamila

Štrobla, Ph.D., z divize 3 Rezidenci Eliška (foto), která

se jako nejvyšší čistě bytový dům u nás tyčí do výšky

93 m nad Freyovu ulici. Do hraniční stovky, od níž

bývají obytné budovy označovány za mrakodrapy, jí

chybí pouhých sedm metrů. Ve dvou věžích zahrnuje na

360 bytových jednotek, a tak není divu, že zvlášť místní

šetření hasičů při kolaudačním řízení dlouho trvalo.

Protipožární ochrana tohoto objektu pro až 1200 osob

je totiž na naše poměry značně složitá.

„Při funkčních zkouškách protipožárních systémů

k nám přijela celá jednotka hasičů, aby se s vnitřním uspo­

řádáním Elišky seznámili a ověřili si v ní pohyb i možnosti

rádiového spojení,“ vzpomíná Ing. Štrobl a vysvětluje:

„Dorozumívání tu totiž ztěžuje odhlučněný dilatační celek

komunikačního jádra, které schodištěm a výtahy obsluhu­

je obě přilehlé bytové věže. Jeho zdvojené železobetonové

stěny způsobují vyšší neprostupnost pro rádiové vlny

mobilních telefonů či vysílaček, než je obvyklé. Hasiči

si tak museli na vlastní kůži vyzkoušet, jak se tu budou

domlouvat, kde co v objektu ve skutečnosti je a jak se to

ovládá. V Elišce navíc převažují malometrážní byty, a tak

se dá očekávat, že tu může žít hodně dětí nebo starších

osob. I jejich únik po dvou schodištích nebo jedním eva­

kuačním výtahem by v případě požáru nesměl trvat déle

než sedm minut od vyhlášení poplachu.“

Společné prostory chrání v Elišce systém elektrické

požární signalizace (EPS) doplněný reproduktory pro vy­

hlášení požáru. V každé bytové jednotce jsou navíc nain­

stalována autonomní čidla. Rozvody sprinklerů v garážích

projektant navrhl jako suchovody, aby v zimě nezamrzaly.

V případě potřeby budou zavodněny z uličního řadu, což je

velmi nezvyklé řešení. Zavodněné i nezavodněné rozvody

požární vody v nadzemních podlažích budovy doplňují dvě

posilovací stanice a v posledním 27. NP je nad komunikač­

ním jádrem umístěna požární nádrž s 22 kubíky vody.

Kolaudace Rezidence Eliška trvala několik dnů a pro­

běhla úspěšně. Koncem prosince dílo převezme investor

a začátkem roku 2014 si byty začnou přejímat jejich noví

majitelé. „Pro nás stavba skončí v únoru s odstraněním

posledních vad a nedodělků. Budu na ni vzpomínat rád

jako na náročné dílo, ve kterém souběžně vznikaly hrubé

nosné konstrukce a s odstupem jen pár pater je v prachu

následovaly dokončovací práce včetně finálních obkladů.

Architektonicky přitažlivou stavbu se nám podařilo po­

stavit za pouhých 28 měsíců – díky spolupracovníkům,

investorovi, projektantům z firmy ATREA i Ing. arch. Iva­

nu Sládkovi, který nám vycházel vstříc a akceptoval naše

požadavky u detailů, které by v budoucnosti mohly přiná­

šet komplikace,“ uzavírá Ing. Štrobl.

Jiří Bělohlav,

prezident Skupiny Metrostav

17.12.13 15:21