Metrostav 22/2013

• Strana 1

  xxxx

  více ve fotoreportáži na str. 4

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Vážení spolupracovníci

  Změna kontaktu CzTA ITA-AITES

  Po mnoha letech spolehlivé práce opustí Ing. Miloslav

  Novotný začátkem roku2014 kancelář České tunelářské

  asociace ITA-AITES. Novým generálním sekretářem tohoto

  sdružení, které spojuje odborníky zoblasti podzemního

  stavitelství v České republice a jehož předsedou je

  výrobně-technický ředitel Metrostavu Ing. Ivan Hrdina,

  se od ledna stane Ing. Markéta Prušková, Ph.D. Její

  e-mailová adresa pruskova@ita-aites.cz i mobilní telefon

  sčíslem 702 062610 jsou funkční už dnes.

  Pozvánka na lyže

  Zimní sportovní hry

  Metrostavu se v roce 2014

  uskuteční 24. a 25. ledna

  v lyžařském areálu Šachty

  ve Vysokém nad Jizerou.

  Vpátek budou sjezdaři ve

  dvou kolech závodit vobřím

  slalomu avsobotu se závodníci utkají v běhu na lyžích

  klasickým stylem. Přihlášku a podrobnější informace,

  týkající se také nových kategorií v závodech žen, najdete

  na intranetu na adrese http://it.metrostav.cz/zsh-2014.

  Návrat vlaků

  Poprvé po více než dvou

  měsících výluky projely

  vpátek 29. listopadu vlaky

  po zrekonstruovaném

  železničním mostě mezi

  hlavním a východním

  nádražím v Děčíně. Jeho

  konstrukci přes Labe vyměnil tým Ing. Martina Řediny

  zdivize 4. Prvním vlakem, který řeku překonal po novém

  přemostění, byl osobák na Jedlovou. Následujícího dne po

  mostě začaly jezdit i rychlíky na Liberec.

  Metrostav se stěhuje

  do nového sídla na adresu

  Koželužská 2450/4,

  180 00 Praha 8-Libeň.

  Rozložení divizí a úseků centrály

  najdete v těchto novinách na straně 2.

  Ptáme se: Mgr. Jany Kořínkové,

  vedoucí ÚPEM Metrostavu str. 2

  Spoléhat na vlastní zaměstnance se

  Metrostavu vyplácí str. 2

  Dárek k Vánocům – školní pavilon

  vLuštěnicích str. 3

  Tramvaje na Evropské třídě jezdí po

  nových kolejích str. 3

  Předvánoční setkání divizí

  letos doprovodila jen hudba

  více ve fotoreportáži na str. 4

  19. prosince 2013 / 22 / XXV

  Pomáhá, kde je třeba

  Metrostav se zapojil do sbírky SOS Filipíny, kterou

  uspořádala obecně prospěšná společnost Člověk vtís-

  ni. Při firemní akci na ni přispělo 255 zaměstnanců,

  kteří celkem věnovali téměř 157 000 korun. Jako výraz

  podpory sociálního cítění svých lidí Metrostav částku

  zdvojnásobil, takže na pomoc potřebným pošle celkem

  314000 Kč. Děkujeme také těm, kdo projevili solidari-

  tu adar poskytli i v jiných veřejných sbírkách.

  Člověk v tísni dnes ve filipínských oblastech zasaže-

  ných tajfunem Haiyan poskytuje práci 650lidem. Provi-

  zorně opravují školy a podílejí se i na čistění cest, které

  vedou do zapadlých vesnic, kam řádění živlů znemožnilo

  přístup. Na ostrově Bantayan společnost rozdělila potra-

  vinovou pomoc 1250 rodinám a poblíž Taclobanu zajistila

  330rodinám hygienické balíčky, purifikační tablety aná-

  doby na vodu. V nejbližší budoucnosti se Člověk vtísni

  chystá ve dvaceti městských částech postupně opravovat

  poničené veřejné záchody. Na ostrově Bantayan připra-

  vuje distribuci materiálu a nářadí na opravu 1100obydlí.

  Obecně se společnost bude věnovat opravě škol a hygie-

  nických zařízení, obnově živobytí a veřejným pracím. Tuto

  pomoc by nemohla provést bez stovek dárců, kteří na

  konto SOS Filipíny přispěli. Díky patří všem, kdo pomohli.

  Vysoká a přitažlivá

  V Praze 8 – Vysočanech dokončuje tým Ing. Kamila

  Štrobla, Ph.D., z divize 3 Rezidenci Eliška (foto), která

  se jako nejvyšší čistě bytový dům u nás tyčí do výšky

  93 m nad Freyovu ulici. Do hraniční stovky, od níž

  bývají obytné budovy označovány za mrakodrapy, jí

  chybí pouhých sedm metrů. Ve dvou věžích zahrnuje na

  360bytových jednotek, a tak není divu, že zvlášť místní

  šetření hasičů při kolaudačním řízení dlouho trvalo.

  Protipožární ochrana tohoto objektu pro až 1200osob

  je totiž na naše poměry značně složitá.

  „Při funkčních zkouškách protipožárních systémů

  knám přijela celá jednotka hasičů, aby se s vnitřním uspo-

  řádáním Elišky seznámili a ověřili si v ní pohyb i možnosti

  rádiového spojení,“ vzpomíná Ing. Štrobl a vysvětluje:

  „Dorozumívání tu totiž ztěžuje odhlučněný dilatační celek

  komunikačního jádra, které schodištěm avýtahy obsluhu-

  je obě přilehlé bytové věže. Jeho zdvojené železobetonové

  stěny způsobují vyšší neprostupnost pro rádiové vlny

  mobilních telefonů či vysílaček, než je obvyklé. Hasiči

  si tak museli na vlastní kůži vyzkoušet, jak se tu budou

  domlouvat, kde co v objektu ve skutečnosti je a jak se to

  ovládá. V Elišce navíc převažují malometrážní byty, a tak

  se dá očekávat, že tu může žít hodně dětí nebo starších

  osob. I jejich únik po dvou schodištích nebo jedním eva-

  kuačním výtahem by v případě požáru nesměl trvat déle

  než sedm minut od vyhlášení poplachu.“

  Společné prostory chrání v Elišce systém elektrické

  požární signalizace (EPS) doplněný reproduktory pro vy-

  hlášení požáru. V každé bytové jednotce jsou navíc nain-

  stalována autonomní čidla. Rozvody sprinklerů v garážích

  projektant navrhl jako suchovody, aby v zimě nezamrzaly.

  V případě potřeby budou zavodněny z uličního řadu, což je

  velmi nezvyklé řešení. Zavodněné i nezavodněné rozvody

  požární vody v nadzemních podlažích budovy doplňují dvě

  posilovací stanice a v posledním 27. NP je nad komunikač-

  ním jádrem umístěna požární nádrž s 22 kubíky vody.

  Kolaudace Rezidence Eliška trvala několik dnů a pro-

  běhla úspěšně. Koncem prosince dílo převezme investor

  a začátkem roku 2014 si byty začnou přejímat jejich noví

  majitelé. „Pro nás stavba skončí vúnoru s odstraněním

  posledních vad a nedodělků. Budu na ni vzpomínat rád

  jako na náročné dílo, ve kterém souběžně vznikaly hrubé

  nosné konstrukce a s odstupem jen pár pater je vprachu

  následovaly dokončovací práce včetně finálních obkladů.

  Architektonicky přitažlivou stavbu se nám podařilo po-

  stavit za pouhých 28 měsíců – díky spolupracovníkům,

  investorovi, projektantům z firmy ATREA iIng.arch.Iva-

  nu Sládkovi, který nám vycházel vstříc aakceptoval naše

  požadavky udetailů, které by v budoucnosti mohly přiná-

  šet komplikace,“ uzavírá Ing. Štrobl.

  Právě končící rok 2013 přinesl naší firmě řadu úspěchů:

  dokončili jsme práce na metru v Helsinkách, odevzdali

  do provozu logistický terminál v Bělorusku, pracujeme

  na technicky excelentní energetické stavbě v Prunéřově,

  získali jsme velkou a prestižní zakázku ve Varšavě, osm

  kilometrů dlouhý tunel na Islandu a konečně jsme pode-

  psali kontrakt a zahájili práce na Ejpovickém tunelu, který

  bude nejdelší na železniční síti.

  Na přelomu roku se celá Skupina Metrostav stěhuje

  do nových prostor, které přinesou kvalitní pracovní pro-

  středí na straně jedné a lepší možnosti organizace práce

  a úsporu nákladů pro celou Skupinu na straně druhé.

  Stěhování je vždy trochu bolestný proces, ale doufám,

  že poté, až se všichni v novém zabydlíme, se očekávaný

  příznivý efekt dostaví.

  Jak jsem se již zmínil, hodně se nám toho povedlo,

  ale máme také potíže. Metrostav v letošním roce dostihla

  již pět let trvající deprese oboru stavebnictví a poprvé

  za dlouhou dobu jsme museli snížit počet zaměstnanců.

  Pravda, jde jen zhruba o pět procent a snížení nepostihuje

  technickou podstatu společnosti ani výrazně neomezuje

  naše kapacitní možnosti, ale je to vždy špatné, pokud

  se firma zbavuje lidí, které za nemalé náklady vychovala

  akteří v ní hledali své životní uplatnění.

  Obecně se má za to, že potíže v našem oboru jsou způ-

  sobeny nedostatkem peněz. Není to ale důvod jediný ajá

  se domnívám, že ani hlavní. Za rok 2012 totiž například

  Státní fond dopravní infrastruktury vrátil neutracených

  deset miliard Kč, za letošní rok to bude miliard čtrnáct.

  Spolu s fondy EU, které nelze čerpat bez přispění z tuzem-

  ských zdrojů, je to již částka, za kterou by šlo postavit ně-

  kolik desítek kilometrů dálnic – příští rok se však nebude

  uvádět do provozu ani kilometr jeden.

  Příčinou této situace je mizerné legislativní prostředí.

  V dobré víře přijímané zákony a jejich četné novely nás

  dovedly do stavu, že legálním a zároveň logickým aro-

  zumným způsobem připravovat, zadávat a řídit stavby

  se nedá. Ten, kdo se o to přesto pokusí, se vystavuje

  nebezpečí trestního stíhání. Řešení problémů podáváním

  trestních oznámení se stalo pravidlem.

  Orgány činné v trestním řízení selektivně a účelově

  uplatňují zákon o trestní odpovědnosti právnických osob

  a slídí za každým pochybením.

  Stavební zákon, který umožňuje prakticky nekonečná

  odvolávání, vede k nepředstavitelně dlouhé legislativní

  přípravě staveb do té míry, že – i kdyby byly zdroje ne-

  omezené – není dnes co stavět. Nevím již, kolik staveb

  jsme začali s několikaletým zpožděním.

  Když se konečně investorům podaří legislativní proces

  dokončit – a já je za to nesmírně obdivuji – přichází oka-

  mžitě další bariéra. Zákon o zadávání veřejných zakázek.

  Je to zmetek. Má více novel, než kolik let je v účinnosti.

  Znemožňuje vybrat pravého dodavatele. A když už se

  konečně podaří soutěž ukončit, nastává investorům další

  dilema: požadavek zákona provést a dokončit projekt

  prakticky beze změn. To, zejména u velkých složitých

  staveb, vůbec není možné.

  Zákon o veřejné zakázce, nebo spíše jeho extenzivní

  výklad, je pak důvodem i dnešních potíží ve výstavbě

  tunelového komplexu Blanka. Spor o to, zda lze, či nelze

  akceptovat změny projektové dokumentace vprůběhu tak

  složité a v živém organismu města prováděné stavby, je

  nicotný a měl by být vyřešen logicky v zájmu města Pra-

  hy a jejích obyvatel. Dnešní spor o případnou neplatnost

  smlouvy je sporem zástupným.

  Obrátili jsme se s jeho řešením na rozhodčí soud

  ipřesto, že nikdy nebylo naší politikou veřejně se s inves-

  torem přít, a tím medializovat jeho potíže. Tento krok jsme

  udělali poprvé v historii naší společnosti, protože nebyl

  ani náznak jiného, nám bližšího řešení. Nadále jsme však

  připraveni smírné řešení mimosoudně hledat.

  To, co v současnosti řešíme, vyžaduje maximální na-

  sazení všech čelných funkcionářů naší společnosti i všech

  manažerů na stavbách.

  Proto i já osobně musím přehodnotit svá dřívější roz-

  hodnutí. Před necelým rokem jsem vás, vážení spolupra-

  covníci, informoval o svém úmyslu odejít – po dokončení

  Blanky – z výkonné exekutivy společnosti.

  Osud rozestavěného tunelového komplexu je však

  dnes nejistý a stabilita Metrostavu musí být zajištěna.

  Proto jsem se rozhodl zůstat ve své pozici do té doby,

  dokud se dnešní problémy nevyřeší. Opačný přístup bych

  považoval za zradu firmy, které si vážím a kde pracuji po

  celý svůj život.

  Děkuji vám všem za práci, kterou jste pro naši společ-

  nost vykonali v roce 2013, přeji vám hezké Vánoce a těším

  se, že se nám překážky, o kterých jsem se zmínil, podaří

  v následujícím roce 2014 společně překonat.

  Jiří Bělohlav,

  prezident Skupiny Metrostav

  Metrostav_22_2013.indd 1 17.12.13 15:21

• Strana 2

  Spoléhat navlastní lidi se Metrostavu vyplácí

  Divize 3 pracuje na komplexní obnově Elektrárny

  Prunéřov II odzáří roku 2012. Zatímco tým Ing.Mar-

  ka Šacha provádí téměř ve všech objektech areálu

  stavební práce pro generálního dodavatele díla – spo-

  lečnost Škoda Praha Invest, tým Ing. Daniela Riedla

  zprovozu ocelových konstrukcí zde pracuje pro firmu

  Vítkovice Power Engineering. V současnosti tu mon-

  tuje tři moderní kotle avyužívá přitom novou metodu,

  kterou aplikoval iudemontáže původní technologie.

  „Při předchozích modernizacích tepelných elektráren

  vČeské republice se výměna kotlů vždy prováděla obří-

  mi pásovými jeřáby zvenku kotelen poodstranění jejich

  střechy. Metrostav takovou práci nikdy nedělal, ale měl

  možnost ji sledovat při jiných energetických zakázkách,“

  říká vedoucí projektu Ing. Riedl a doplňuje: „Vzhledem

  ktomu, že tuzemský trh vsoučasnosti nenabízí dostatek

  příležitostí pro práci v našich obvyklých segmentech,

  rozhodli jsme se s kolegy pokusit o průnik do jiných

  oblastí stavební výroby, než kde jsme dosud působili.

  Napadlo nás, že by při obnově elektráren bylo pro všech-

  ny zúčastněné strany výhodnější demontovat staré kotle

  anové montovat zevnitř pod střechou, protože by okolí

  kotelny zůstalo volné pro další nezbytné práce aiuvnitř by

  mohly pokračovat činnosti, které by se pod širým nebem

  dělat nedaly. Aprotože máme vnašem provozu schopné

  techniky izkušenosti smanipulací těžkými břemeny, třeba

  díly ocelových mostů, začali jsme tuto myšlenku rozvíjet.

  Ponáročné přípravě jsme vespolupráci se statiky společ-

  nosti Excon detailně rozpracovali technologický postup

  demontáže starých amontáže nových kotlů pro Elektrár-

  nu Prunéřov II pomocí provizorní příhradové konstrukce

  ahydraulických lisů. Oproveditelnosti apřínosech našeho

  nového řešení jsme dokázali přesvědčit investora i doda-

  vatele ajeho správnost dnes můžeme doložit vpraxi.“

  Tři staré kotle, vážící včetně příslušenství přes 14 tisíc

  tun, už dnes díky šikovnosti našich techniků postupně na-

  hrazují nové. Každý ztěch moderních bude mít o40 MW

  vyšší výkon než předchůdce a jejich celková hmotnost

  – isnezbytnými konstrukcemi pro upevnění – dosáhne

  téměř 17000 tun. Pracovníkům provozu ocelových kon-

  strukcí se je dokonce daří měnit rychleji, než předpoklá-

  dali, ato ipřesto, že zhruba 60 m vysoké dvoutahové kotle

  mají plášť svařený ztenkých trubek, ajejich konstrukční

  celky jsou proto nejen těžké, ale ivelmi poddajné (foto).

  „Předpoklady, nanichž jsme návrh nové technologie

  postavili, se ukázaly jako správné apřesně nadefinované.

  Úspěšně jsme proto dokončili nejen všechny demontá-

  že, ale pokročili isosazováním nových kotlů. Na kotliC

  už dnes probíhají stavební zkoušky, na kotli D začnou

  vúnoru anaposledním E asi oměsíc později,“ popisuje

  Ing.Riedl. Kdokončení práce vkotelně pak zbude jeho

  týmu ještě dodělat aodzkoušet tzv. netlakový celek, te-

  dy kanály horkých vzduchů, anezbytné konstrukce pro

  obsluhu. Těchto drobných galerií bude tolik, že je oceláři

  zdivize 3 nestačí sami vyrobit.

  K prvnímu zapálení kotleC by mělo dojít v polovině

  roku 2014 a dozkušebního provozu by potom Elektrárna

  Prunéřov II měla vstoupit orok později – svyšším výko-

  nem anižšími emisemi.

  Procházka s králem

  Každý, kdo zavítá do západočeské Toužimi, najde vje-

  jím centru ucelené a nově vydlážděné náměstí Jiřího

  zPoděbrad. Jeho regeneraci dokončil tým Radka Kuče-

  ry z divize 9 za pouhých 17 měsíců. Díky kvalifikované-

  mu vedení stavby, řízení subdodavatelů i operativnímu

  řešení neočekávaných komplikací to zvládl o více než

  půl roku dřív, než lidé ve městě předpokládali.

  Ve středu 4. prosince se na zrekonstruovaném náměs-

  tí se zprovozněnou kašnou (foto č. 1) uskutečnila malá

  slavnost. Starosta města Alexandr Žák se při ní setkal

  is ředitelem divize 9 Ing. Petrem Zábským, ředitelem její

  karlovarské oblasti Ing. Petrem Čermochem (foto č. 2

  zleva) a místními občany (foto č. 3). Metrostavu podě-

  koval za rychlou a dobře odvedenou práci a ostatním za

  trpělivost. „Věděli jsme, že náměstí budeme realizovat za

  plného provozu, a tak jsme na uzavírky a dopravní ome-

  zení byli připraveni. Obyvatelé Toužimi však méně. A s tím

  jsme se potýkali po celou dobu realizace,“ vzpomíná na

  práce, které doprovázel rozsáhlý archeologický průzkum

  a dohled památkářů, stavbyvedoucí Petr Balák.

  Pod 12 000 m² dlažby se dnes na náměstí i v přilehlých

  ulicích skrývají nové inženýrské sítě. Moderní městský

  mobiliář doplnilo stylové veřejné osvětlení, kamerový

  systém a socha krále Jiřího z Poděbrad v životní velikosti

  (foto č. 4). Jeho asi 165 cm vysokou postavu, doloženou

  antropologickými průzkumy pozůstatků, vytvořil akade-

  mický sochař Marcel Hron z litiny a váží kolem 600 kg

  (foto č. 5). Každý – místní i návštěvník – se chůzí vedle

  krále může přenést do roku 1469, kdy se hrad Toužim stal

  městem a vážený panovník mu udělil právo hradeb.

  Mgr.Jany Kořínkové, MBA

  vedoucí ÚPEM Metrostavu

  Jana Kořínková vystudovala psychologii naFilozofické

  fakultě UK a ekonomické vzdělání si doplnila v MBA

  programu řízeném britskou Sheffield-Hallam Univer-

  sity. Přes deset let pracovala voblasti výběru, vyhle-

  dávání, hodnocení arozvoje zaměstnanců, vposlední

  době jako nezávislý konzultant. Letos včervnu se stala

  vedoucí útvaru personálního marketingu Metrostavu.

  Co je hlavní náplní práce vašeho útvaru?

  Jak říká personální ředitel Metrostavu, naším úkolem je

  zajistit správné lidi nasprávné místo a ve správný čas.

  Spolupracujeme proto s vysokými i středními školami

  na výchově studentů, pomáháme s náborem nových

  zaměstnanců a s výběrem a rozvojem perspektivních

  atalentovaných kolegů vrámci projektu přípravy perso-

  nálních rezerv.

  Počet zaměstnanců Metrostavu se kvůli nedostatku

  práce snižuje. Proč nadruhé straně přijímá nové?

  Přijímání nových pracovníků se týká zejména těch katego-

  rií zaměstnanců, které zajistí budoucnost firmy vdelším

  časovém horizontu – absolventů vysokých škol aučňů.

  Dále se jedná oobsazování specifických pracovních pozic

  aprofesí – teď třeba už delší dobu hledáme autojeřábníka

  se všemi profesními průkazy. Jedině díky projektu spolu-

  práce se středními technickými školami se firmě podařilo

  zvrátit nepříznivý trend poklesu počtu astárnutí dělnic-

  kého personálu pro její nosné technologie. Metrostav

  nechce ztrácet kvalitní akvalifikované lidi, proto úzce spo-

  lupracujeme spersonálními manažery divizí asútvarem

  personálních služeb. Než začneme hledat nové pracovníky

  „zulice“, pátráme nejprve uvnitř firmy astejně tak pečlivě

  posuzujeme, zda bychom pro zaměstnance, kterého čeká

  propuštění, nenašli uplatnění jinde, vjiné divizi či dceřiné

  společnosti. Fungování tohoto interního trhu práce přináší

  výhody oběma stranám.

  Provádíte výběrová řízení pro centrálu. Čím můžete

  pomoci personálním manažerům vdivizích?

  Ovládáme metodiku i složitějších náborů, umíme pora-

  dit, jak správně nastavit profil hledané pozice. Konečné

  rozhodnutí, koho vybrat, však dělá liniový manažer, který

  nového kolegu hledá, my mu ale vrozhodování můžeme

  pomoci. Sama mám zasebou řadu pohovorů amám tak

  možnost srovnání. Jako psycholog si navíc uvědomuji

  souvislosti, které jiným mohou uniknout. Mimo jiné ito,

  že se při výběru nemám nechat ovlivnit prvním dojmem,

  který někdy nemusí být správný.

  Jak poznáte, koho doporučit?

  Nato je těžká odpověď. Pocelou dobu rozhovoru se sna-

  žím být otevřená kevšemu, co uchazeč sděluje. Přemýš-

  lím přitom, jak to, co říká aco dělá – ale ito, co neříká

  anedělá, zapadá doobrazu optimálního kandidáta nakon-

  krétní pozici kdanému spolupracovníkovi. Nejzásadnější

  je, zda vyhovuje hodnotami apostoji. Důležité je ito, jaké

  má zkušenosti, jak rychle se dokáže učit nové věci aco

  preferuje liniový manažer, jenž budoucího kolegu vybírá.

  Co považujete při své práci zanejobtížnější?

  Náročná jsou setkávání s lidskými osudy. Na poptávku

  znaší strany se ozývá mnoho uchazečů o zaměstnání.

  Je vidět, že získat práci vestavebnictví je vsoučasnosti

  těžké. Lidé dlouho nemohou najít uplatnění ato má velký

  vliv najejich psychiku. Amy zřady kandidátů můžeme

  vybrat jenom jednoho...

  Máte tři malé děti – 6, 4 a3 roky. Jak práci vMetrosta-

  vu zvládáte anelitujete, že jste ji přijala?

  Nelituji. Ikdyž mi práce nezávislého konzultanta časově

  vyhovovala, nabídku zMetrostavu jsem přijala sradostí.

  Už devět let jsem sním spolupracovala, avždy pro mě

  byl srdeční záležitostí. Když jsem se sjeho zaměstnanci

  bavila, bylo totiž pokaždé cítit, že jim nafirmě záleží, že

  jsou sní identifikovaní ajsou hrdí nato, kde působí. Ato je

  podle mě známka toho, že Metrostav je zdravá společnost

  ajsou vní srdcaři pyšní nato, pro koho pracují. Ato bylo

  pro mě zásadní. Stakovými lidmi, kteří jsou navíc ksobě

  vstřícní, se dají překonat všechny překážky.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  2

  3

  4

  5

  C

  B

  1. NP

  Subterra

  Věž A

  6. NP – úseky generálního a obchodního ředitele

  5. NP – úseky výrobně-technického a obchodního ředitele

  4. NP – úsek ekonomického ředitele, bezpečnostní ředitel

  3. NP – úsek ekonomického ředitele (ÚEŘ), účtárna

  2. NP – úsek personálního ředitele, ÚEŘ, mzdová účtárna

  Věž B

  7. NP – úsek prezidenta Skupiny Metrostav

  6. NP – úsek viceprezidenta Skupiny Metrostav

  5. NP – divize 5

  4. NP – divize 4

  3. NP – divize 3

  2. NP – divize 6

  Věž C

  6. NP – divize 9

  5. NP – divize 2

  4. NP – divize 8

  3. NP – konferenční centrum,

  divize 1 a 8, odborová organizace,

  správa objektu

  2. NP – divize 1

  1. NP – společná podnož

  recepce, podatelna,

  centrum vzdělávání,

  útvar dopravy, velín,

  závodní stravování

  A

  Schéma Palmovka Parku II ukazuje jeho polohu vzhledem k současné budově centrály Metrostavu v Koželužské ulici,

  kde bude příští rok sídlit Subterra, ale zejména rozložení nového komplexu do tří věží A, B a C. U každé znich je ro-

  zepsáno, ve kterém podlaží budou sídlit jednotlivé divize nebo úseky centrály Metrostavu či prezidium jeho Skupiny.

  Metrostav_22_2013.indd 2 17.12.13 15:21

• Strana 3

  Zkratky v názvu článku, které možná připomínají text

  známé písně Ivana Mládka, mají shodnou koncovku OV

  – odpadní vody. Jednoduše sdělují světu, že se che-

  mické OV a městské OV v Pardubicích setkávají vbio-

  logické čistírně OV, odkud přes vzorkovací a měrný

  objekt odtékají do Labe jako VV, neboli vyčištěná voda.

  Od 5. prosince 2013 v pardubické čističce (foto č. 1)

  připomíná pamětní deska, že se tak stalo i díky doda-

  vatelskému sdružení společností Metrostav a Skanska,

  v němž za divizi 6 řídil projekt tým Ing. Petra Brože.

  Odhalení pamětní desky, která mimo jiné upozorňuje

  na to, že modernizaci významně podpořila Evropská unie,

  se zúčastnil také ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc. Na místě

  si spolu s kolegy připomněl, že jeho tým zahájil zakázku

  vPardubicích v říjnu před dvěma lety. Stavební práce do-

  končil v prosinci 2012, kdy byla BČOV uvedena do 1. fáze

  zkušebního provozu. Druhá fáze skončí asi za rok a od

  1.ledna 2015 bude čistírna uvedena do provozu trvalého.

  Původní areál pardubické čistírny vznikl v letech 1978

  –1994 jako součást průmyslové zóny závodu Synthesia

  Semtín. Ten v té době vyráběl zejména anorganické che-

  mikálie, průmyslové trhaviny, různé plasty a organická

  barviva. Tehdejší BČOV, která byla naostro spuštěna

  vroce1996, proto měla za úkol odstraňovat z chemických

  odpadních vod velké množství zdraví nebezpečných látek.

  Zásadním faktorem při jejím budování byla od počátku

  koncepce společného čištění průmyslových odpadních

  vod přilehlého výrobního areálu chemičky akomunálních

  odpadních vod města Pardubic, a to ve dvou stadiích.

  Při primární úpravě docházelo k odstranění kalů z kapa-

  liny apři sekundární se odstraňovaly zbývající nečistoty

  zrychlením přirozených biologických procesů.

  Stejně jako mnoho jiných ale i tato čistírna po vstupu

  České republiky do Evropské unie v roce 2004 přestala

  splňovat požadavky společných směrnic na kvalitu čištění

  městských odpadních vod. Proto majitel BČOV – společ-

  nost Vodovody a kanalizace Pardubice – zahájil v letech

  2007 a 2008 přípravné práce pro zajištění její intenzifikace

  a modernizace. Po jejich dokončení je čistička (foto č.2)

  dimenzovaná na kapacitu 130 000 EO (ekvivalentních

  obyvatel) stím, že MOV přitéká do BČOV zhruba třiapůl-

  krát více než CHOV.

  Tým Ing. Brože má s obdobnou prací, jakou provedl

  v Pardubicích, bohaté zkušenosti. „Nedávno jsme ve

  sdružení dokončili ČOV v Chebu, v Kutné Hoře či v Čásla-

  vi. Pardubická je ale největší, na jaké jsme kdy pracovali,

  apoprvé jsme si u ní sami řídili i technologické dodávky,“

  uzavírá ve vzpomínce na úspěšnou zakázku Ing. Brož.

  ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

  strana 3

  CHOV a MOV v pardubické BČOV

  1

  VDolních Břežanech staví divize 3 a 9 Metrostavu s firmami VCES a OHL ŽS Mezinárodní výzkumné laserové centrum

  ELI. Od letošního května tu stavbaři, vedení Ing. Tomášem Vašutem z naší divize 3, nejvíc pokročili při budování objektu

  laboratoří a laserové haly. Betonáři Metrostavu a společnosti VCES včele s Ing. Vladislavem Horáčkem znaší divize 6 už

  pod halou dokončili základovou desku a betonují její masivní stěny. Postup můžete sledovat on-line na www.metrostav.cz.

  2

  Vánoční dárek navíc – kromě těch pod stromečkem –

  letos dostali žáci a učitelé v Luštěnicích na Mladobo-

  leslavsku. Za částečné pomoci finančních prostředků

  Středočeského kraje jim ho věnovaly místní úřady, za

  necelý rok ho pak postavili pracovníci divize 8.

  Nový pavilon spojuje starý a novější objekt základní

  školy, které dosud stály samostatně – historická budova

  vznikla roku 1909 a ta druhá byla postavena asi o 70 let

  později. V přístavbě je doplňují centrální šatny a jídelna

  skuchyní, kterou všichni vítají. Stravovací zařízení totiž

  škole chybělo a dovážená jídla musela být rozdávána

  vjedné z učeben. Dnes se ve škole budou moci stravovat

  i třeba senioři, takže dárek vlastně dostaly celé Luštěnice.

  Právě dokončený dvoupodlažní pavilon obsahuje i tři

  nové třídy, dílny, sociální zařízení a také technické mezi-

  patro pro kotelnu. Stavbaři provedli i úpravy dosavadních

  budov související s propojením objektů. Navíc, na základě

  dodatečného požadavku investora, v novější části staré

  školy vyměnili dveře, okna, žaluzie i celé ústřední topení.

  „I když jsme stavěli jen obyčejnou školu, rozhodně to

  nebyla nezajímavá akce. Propojení úplně odlišných objektů

  se totiž moc často nedělá,“ uvedl vedoucí projektu Ing. Jan

  Müller. Stavbaři v Luštěnicích použili i některé netradiční

  postupy a materiály. Mezi nimi třeba kovovou skládanou

  fasádu Dekmetal, barevné syntetické teraco ve vstupní

  hale, zelenou střechu a rekuperační jednotky.

  „Na začátku stavby jsme museli vyřešit, jak zajistit

  chod pavilonu pro I. stupeň, ke kterému jsme rušili veškeré

  přípojky vedoucí přes budoucí přístavbu a projekt to vůbec

  neřešil. Plány počítaly i s jinými základovými poměry, než

  na jaké jsme narazili. Museli jsme proto udělat úpravy vza-

  ložení a skladbě podloží venkovních zpevněných ploch,“

  pokračuje Ing. Müller. Práci jeho týmu komplikovaly inále-

  zy starých, zapomenutých a nefunkčních septiků astudní.

  „Na detektivy jsme si museli zahrát i při překládání stáva-

  jících přípojek a vnitroareálových sítí. Bylo je totiž třeba

  nejprve nalézt, protože jejich umístění už nikdo neznal,“

  říká Ing. Müller, který ocenil činnost celého týmu v čele

  se stavbyvedoucím Ing. Ondřejem Matouškem.

  Největší komplikací díla ale byl zachovaný provoz ško-

  ly a nutnost zabezpečit staveniště před zvídavými dětmi.

  Jarní prázdniny proto stavbaři využili k postavení chodní-

  ku, aby se děti i učitelé mohli bezpečně přesunovat mezi

  školními budovami. Další rušivé činnosti, jako výměnu

  oken a ústředního topení, provedli o letních prázdninách.

  Všechny složitosti zdárně překonali a necelé dva týdny

  před Vánocemi byl nový školní pavilon slavnostně otevřen.

  –jar–, foto Josef Husák

  Dárek k Vánocům – školní pavilon v Luštěnicích

  Tramvaje naEvropské jezdí ponových kolejích

  Moderní skladovací hala pro Becherovku

  Poté, co lahve bylinného likéru Becherovka sjedou

  z výrobního pásu, a předtím, než se vydají na cestu

  kekonečným spotřebitelům, jsou odzačátku prosince

  skladovány ve zcela nové aspeciálně upravené skla-

  dovací hale. Vtěsné blízkosti výrobny ji v Bohaticích

  naokraji Karlových Var postavil zapouhých 9 měsíců

  tým zoblastního zastoupení divize 9 Metrostavu.

  Datum 4. prosince, kdy proběhlo slavnostní otevření

  nového skladu, bylo jasně stanovené už nazačátku rea-

  lizace. Vedoucí projektu Ing.Karel Hes se svým týmem

  proto musel flexibilně reagovat načasté změny vprojek-

  tové dokumentaci, které měly zásadní dopady především

  nanávaznost jednotlivých činností ajejich koordinaci.

  „Komplikované bylo zejména založení stavby, které

  si z celkové délky výstavby asi ‚ukouslo‘ největší kus,“

  vzpomíná Ing.Hes. Sohledem nasložité základové po-

  měry musela být hala založena naFRANKI pilotách přes

  železobetonový rošt ahustě armovanou desku doplněnou

  omasivní aspádované drátkobetonové podlahy. Ty jsou

  vybaveny systémem odvodňovacích jímek ažlabů, které

  mají umožnit odvodnění haly vpřípadě havárie či požáru.

  Halu i v ní skladovanou lihovinu jistí i velkoprůměrový

  systém stabilního hasicího zařízení. Je navíc vybavena

  čidly sdetekcí hořlavých par aplynů, které úzce spolupra-

  cují se vzduchotechnikou, zejména havarijním větráním

  budovy. To vpřípadě havárie, například pokud by spadla

  paleta splnými lahvemi adoovzduší by se pojejich roz-

  bití uvolnily hořlavé páry, zajistí nezbytné odvětrání atím

  ibezpečný provoz celého skladu.

  Vzhledem ktomu, že se nová hala (foto) nachází vbez-

  prostřední blízkosti likérky, sníž je propojena, její stavba

  zásadně ovlivňovala výrobu iskladování 13. karlovarské-

  ho pramene. „Museli jsme striktně dodržovat stanovené

  termíny výrobních odstávek, aby nedošlo komezení pro-

  vozu,“ říká Ing. Hes. Pro něj nebylo prostředí vBohati-

  cích zcela neznámé, před třemi lety se tu v týmu Jana

  Mráze podílel na stavbě moderní výrobny karlovarské

  Becherovky. Ovšem výstavba její skladovací haly pro něj

  přece jen trochu nová byla. „Zakázku Metrostavu jsem

  poprvé řídil jako vedoucí projektu. Ikdyž utakovéto akce

  to zahrnovalo ipráci mistra,“ říká adodává: „Myslím si,

  že ipřes nedokonalosti projektové dokumentace avelké

  množství změn ze strany investora jsme dílo zvládli podle

  očekávání avpožadovaném krátkém termínu. Představi-

  telé společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka

  jsou snaší prací velmi spokojeni.“ Tato skutečnost pak

  nahrává případné možnosti, že by se pracovníci divize 9

  mohli doBohatic vrátit už potřetí. Investor totiž plánuje re-

  konstruovat ještě stáčírnu azbývající provozy své likérky.

  Martina Vampulová, foto archiv stavby

  Jednou znejrušnějších ulic Prahy 6 je Evropská třída.

  Při cestě poní hned několikrát narazíte nalogo Met-

  rostavu, který zde buduje metro V.A. Odzačátku září

  dokonce listopadu letošního roku tu navíc vesdružení

  s firmou Subterra prováděl i kompletní rekonstrukci

  tramvajové trati (foto) adoprovodných objektů vúseku

  mezi Červeným vrchem avozovnou Vokovice.

  Tým pod vedením Ing.Miroslava Vlka z divize 5 vymě-

  nil naEvropské třídě vsoučtu 4,6 kilometru dvoukolejné

  trati. „Stavbu jsme měli rozdělenou do dvou hlavních

  částí, Vokovice–Veleslavín a Veleslavín–Červený vrch,

  avkaždé byla dvě samostatná pracoviště, takzvaná čela,

  tedy místa, kde jsme prováděli dílčí operace,“ říká vedou-

  cí projektu. Křižovatky Alžírská, José Martího aVozovna

  Vokovice prováděli stavbaři samostatně. Začali s bou-

  ráním, které následovaly zemní práce a úprava pláně.

  Stavba potom pokračovala budováním dílčích stavebních

  objektů, jako byly například nové tramvajové zastávky,

  úpravy technologických částí trati, přeložky inženýrských

  sítí nebo výstavba vjezdu dovozovny Vokovice. Součástí

  díla byla ivelmi komplikovaná úprava křížení tramvajové

  trati skruhovým objezdem naVítězném náměstí. Podo-

  končení všech celků následovalo zprovoznění tramvajové

  trati a její uvedení do zkušebního provozu. „Výrazně

  nás ovlivnil fakt, že nám Dopravní podnik jako investor

  nepředal žádné plochy pro zařízení staveniště. Práce

  jsme proto při plném automobilovém provozu vjednom

  jízdním pruhu prováděli pouze zdruhého, který kestav-

  bě přiléhal,“ uvádí Ing. Vlk. Ve směru z centra stavbaři

  mohli navíc zúžit průjezd najeden jízdní pruh omezeně

  jen ovíkendech. Dílo jim velmi komplikoval hustý provoz,

  který často určoval irychlost postupu jednotlivých dílčích

  operací. „Náročnější manipulace jsme mohli provádět jen

  ovíkendech nebo vnoci,“ vzpomíná Ing.Vlk. Navíc úse-

  ky tramvajových tratí, naněž se stavbaři napojovali, byly

  zatíženy výškovou chybou, takže vlastní napojení museli

  řešit změnami při výstavbě.

  Nasazení pracovníků Metrostavu a úzká spolupráce

  všech zúčastněných přispěly k tomu, že se dílo podaři-

  lo dokončit v plánovaném čase. Výměna kolejí zvýšila

  komfort jízdy v tramvajích i bezpečnost a pohodlí lidí

  čekajících na zastávkách. Ty doplňují bezbariérové pří-

  stupy, prvky pro slabozraké anevidomé ipřístřešky, které

  cestující ochrání před nepřízní počasí.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  Metrostav_22_2013.indd 3 17.12.13 15:21

• Strana 4

  strana 4

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Třikrát 15 nestačí

  Rešerše on-line databází Úřadu průmyslového vlast-

  nictví (ÚPV) prozrazují, že Metrostav má zapsaných

  15patentů, 15 užitných vzorů a 15 ochranných známek.

  Pod všemi patnáctkami se skrývají zajímavé nápady

  dokládající šikovnost zaměstnanců naší společnosti.

  Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou

  výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově vy-

  užitelné. ÚPV jich ročně registruje jen pár set, firmy při

  jejich uznání obvykle uspějí z poloviny. „Metrostavu se

  ale v posledních letech dařilo, že jsme získali vše, co

  jsme podali, což je velký úspěch,“ říká Ing.Jaromír Šob

  z úseku výrobně-technického ředitele centrály, který je

  pod některými z nich podepsaný.

  Patent zaniká po 20 letech, a protože ten první Me-

  trostavu zapsaný pochází z roku 1982, jsou už některé

  historické a týkaly se třeba výztuže používané při ražbách

  pomocí NRTM. Z těch šesti doposud platných dnes mají

  některé jen marketingový význam. Dva třeba vznikly při

  vysouvání tunelů metra pod Vltavou. Tuto technologii

  sice Metrostav uvažoval použít při dalších třech připra-

  vovaných projektech, ale ty se buď nerealizovaly, nebo

  nakonec bylo navrženo jiné řešení. Také patent na zho-

  tovení vyztuženého betonového tunelu z povrchu terénu,

  stavební konstrukce pro hotovení vyztuženého betonové-

  ho tunelu a vyztužený betonový tunel, jehož původcem

  byl vroce2002 Prof. Ing. Miloš Bucek, DrSc., Metrostav

  nikdy nepoužil. „Řešil kombinaci ražené a hloubené stav-

  by tunelu, při které se nemusely kotvit stěny,“ popisuje

  jej zjednodušeně Ing. Šob a uvádí, že tento vynález by se

  nám v budoucnosti ještě mohl hodit.

  Patenty na posuvné bednění dna tunelu a skruž pro

  betonáž nosné konstrukce mostů poskytují konkurenční

  výhodu divizím, protože by je mohly využít při realizaci.

  Poslední patent, který je zatím evidovaný jen jako zve-

  řejněná přihláška, se týká zařízení pro směšování alespoň

  dvoukomponentní injektážní směsi v injektážním potrubí

  v obálce štítu tunelovacího stroje. Jednoduše řečeno:

  vybavení, které firma Herrenknecht použila pro Tondu

  a Adélu, pracovníkům divize 5 nevyhovovalo, a tak jej

  vylepšili. Možná jej využijí i u TBM pro tunel Ejpovice.

  Z 15 užitných vzorů, které je možné chránit maximálně

  deset let, je platných sedm. Týkají se většinou stejných

  oblastí jako patenty, ale také protihlukových stěn, přemís-

  ťování sestavy lešení sposuvnými pracovními plošinami

  či úpravy měřicí vodováhy pro měření rovinnosti povrchů,

  tedy věcí, které nejen naši stavbaři potřebují neustále.

  Samostatnou kapitolu pak tvoří ochranné známky.

  Pokud se používají, platí bez omezení a Metrostav se

  s uznáním některých z nich u evropského patentového

  úřadu trápil velmi dlouho. Spor s německou společností

  Metro, která u nás provozuje velkoobchody Makro, stál

  mnoho peněz, a než jsme jej vyhráli, trval asi šest let.

  Všechno výše popsané platí k datu uzávěrky novin.

  Odalších vynálezech a aktivitách zaměstnanců v oblasti

  působení ÚPV budeme v novinách průběžně informovat.

  4 5

  6

  8

  7

  9

  Přátelé na Facebooku

  Za rok, kdy má Metrostav profil na Facebooku, překro-

  čil počet jeho fanoušků 1250. Nejnavštěvovanější pří-

  spěvek o společné prorážce Adély a Tondy do stanice

  metra Dejvická zhlédlo téměř 122 tisíc diváků.

  Ze statistiky přístupů na Facebook vyplývá, že zhruba

  tři čtvrtiny návštěvníků na profilu Metrostavu tvoří muži.

  Podle věku vede skupina, která zahrnuje mladé lidi od

  18do 24 let. Nejvíce fanoušků pochází z České republiky

  – konkrétně zPrahy, následuje Slovensko, Island a Polsko.

  Úspěšné jsou zejména příspěvky týkající se pražských

  staveb, historické fotografie a zajímavosti o podporo-

  vaných sportovcích, zejména o Martině Sáblíkové. Na

  Facebooku úspěšně inzerujeme i připravované akce.

  –red–, www.facebook.com/Metrostav

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 18000 Praha 8-Libeň, tel.: 266709415; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 22/2013 vyšlo 19. 12. 2013 (1/2014 vyjde 17. 1. 2014) / Složení redakční rady Ing.F. Polák (předseda), Ing.J.Pavlíček

  (místopředseda), Ing.J. Kavan, P.Meyer, Ing.J. Neklanová, Ing.L. Profota, Ing.L. Svobodová, Ing.J. Šob,Ing.L. Weinfurtová aIng.M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang

  Publishing,s.r.o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244023201, fax: 244023333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta,s.p., odštěpný závod Praha, č.j.nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

  povoleno s.p.OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen avýhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. aje veřejně neprodejné.

  Předvánoční setkání divizí s obchodními partnery letos uvedla jen hudba

  Hlavní událostí předvánočních večírků divizí jsou neformální setkání, při kterých dlouholetí obchodní partneři

  probírají události minulého a příležitosti následného roku. Doprovázejí je ale i muzika, film či divadlo. Letos svým

  partnerům všechny divize nabídly hudbu. Divize 8 vybrala vystoupení skupiny Čechomor (foto č.1,2). Jejich lidové

  písně vpoprockovém pojetí přilákaly tolik posluchačů, že 3. prosince sál ČNB praskal ve švech. Nebyl ale jenom

  svědkem zábavy. Předání padesátitisícového šeku na podporu obecně prospěšné společnosti Pomocné tlapky

  dokázalo, že pracovníci divize 8 myslí i na druhé. Její ředitel Ing. Ivo Vrbka (foto č.3 vpravo) navíc vyhlásil, že

  spolu s kolegy bude výchovu asistenčních psů podporovat dlouhodobě. V SaSaZu 28.listopadu vládla divize9 ataké

  poprock, tentokrát však v podání slovenské skupiny No Name (foto č. 4), která roztančila snad celý klub (foto č.5).

  Pracovníci apartneři divize 2 se tradičně sešli 2. prosince v kině Lucerna (foto č. 7). Vybraná díla ze repertoáru

  jim na úvod setkání předvedl Pražský filmový orchestr (foto č. 6) a americký jazzový zpěvák Lee Andrew Davison.

  VLetenském zámečku se 4. prosince divize 4 bavila se svými obchodními partnery (foto č. 8) při i po vystoupení

  Tonyi Graves (foto č. 9). Koncerty ostatních divizí se uskutečnily až po uzávěrce. Divize 1 si vybrala kapelu Kryštof,

  trojka kubánské rytmy, šestce zahrál YoYo band, jedenáctce houslistka Gabriela Demeterová a divizi 5 ještě jednou

  roztleskal Čechomor. Všichni se dobře bavili, přáli si zdraví, štěstí, hodně práce a těšili se na příští rok 2014.

  Sraz bývalých kolegů

  Senior klub Metrostavu letos uspořádal předvánoční

  setkání 4. prosince v sále Domovina v Praze7. Jeho

  účastníci si vyslechli zprávu svého prezidenta Ing.Ji-

  řího Typlta, vyměnili informace o firmě i soukromém

  životě a popřáli si všechno nejlepší do roku 2014.

  Podle zprávy Ing. Typlta se Senior klubu Metrostavu

  (SKM) podařilo vcelku splnit rámcový plán roku 2013. Vý-

  sledky jeho hospodaření však napovídají, že musí šetřit.

  Přesto svým členům i propříště nabízí jedenkrát za dva

  roky možnost využít bonus v podobě tisícikorunového

  příspěvku na zahraniční zájezd a zachovává roční členský

  příspěvek ve výši pouhých 30 Kč.

  Zázemí pro příští období, až do podzimu roku 2014,

  SKM najde díky divizi 2 v Informačním centru Městského

  okruhu u stadionu Sparty na Letné, a to každé pondělí

  od 9. do 13.hodiny. Vedení klubu plánuje udržet tradiční

  akce, jako jsou oblíbené jednodenní zájezdy do Polska,

  zahraniční rekreace v Chorvatsku v hotelu Lišanj či cvičení

  v Motorletu. Pokud bude zájem, zorganizuje i dvoudenní

  zájezd do Rakouska. „Metrostav nám díky sponzorské

  smlouvě usnadňuje činnost i umožňuje pokračovat v na-

  šich předvánočních setkáních. Je jen málo firem, které se

  o své bývalé zaměstnance takto systematicky starají, a za

  to vedení společnosti ze srdce děkujeme,“ uzavřel letošní

  setkání starých známých Ing. Typlt.

  Podpora zručných učňů

  Personální ředitel Me trostavu Mgr. Tomáš Zámečník,

  MBA, předal 11. prosince řediteli Střední školy tech-

  nické v Praze 4 Ing. Drahoslavu Matonohovi (foto zpra-

  va) šek na 100000 Kč. Firma tak podpořila vznik po-

  lygonu MIEZ, který budou využívat i její smluvní žáci.

  Nové výukové centrum, polygon MIEZ, vybudovala

  škola s využitím evropských prostředků Operačního

  programu Praha – Adaptabilita. Jeho cílem je rozvoj

  a inovace vzdělávacího programu oboru Mechanik in-

  stalatérských a elektrotechnických zařízení (MIEZ) podle

  požadavků trhu práce. Vybavení učebny je na špičkové

  úrovni adrží krok s nejnovějšími technologiemi, které se

  v současné době využívají při stavbě tzv. inteligentních

  domů. Žáci se tu naučí pochopit vazby funkčních systémů

  technického zařízení budov, jako je vytápění, klimatizace,

  alternativní zásobování energií, solární systém či rekupe-

  race tepla, bez kterých si dnes některé typy staveb nedo-

  vedeme představit. Na úpravách prostoru polygonu se

  během odborného výcviku podíleli nejen žáci oboru MIEZ,

  ale také ostatní, kteří se na škole učí, především zedníci,

  zámečníci, instalatéři aelektrikáři. Pracovníci úseku per-

  sonálního ředitele jsou přesvědčeni, že náš příspěvek na

  něj zlepší i přípravu smluvních žáků Metrostavu.

  –red–, foto Libor Šic

  Blanka jde příkladem

  Národní technické muzeum nabízí základním školám ve

  Středočeském kraji projekt V technice je budoucnost.

  Metrostav se do něj zapojil nabídkou exkurzí.

  Cílem programu, který podporuje EU, je zvýšit konku-

  renceschopnost žáků na trhu práce a zlepšit jejich studijní

  předpoklady díky rozvoji a zkvalitnění počátečního tech-

  nického vzdělávání. Do projektu je zařazeno devět pilot-

  ních základních škol ze Středočeského kraje. Metrostav

  nabízí jejich žákům z 8. a 9. tříd exkurzi do tunelů Blanka.

  Do Infocentra Městského okruhu na Letné přišla první

  skupina žáků a učitelů ze ZŠ v Čelákovicích již 26.listo-

  padu. Na prohlídku tunelu v oblasti křižovatky UVorlíků

  je doprovodil nejen pracovník divize 2, ale kvůli věku dětí

  i bezpečnostní technik. Do konce roku jsou naplánovány

  ještě dvě exkurze – bohužel bez prohlídky zavřené Blanky

  – od ledna do března2014 by se měly konat pravidelně.

  Metrostav_22_2013.indd 4 17.12.13 15:21