strana 3
z p r av o d a j s t v í z d i v i z í
1
CHOV a MOV v pardubické BČOV
Zkratky v názvu článku, které možná připomínají text
známé písně Ivana Mládka, mají shodnou koncovku OV
– odpadní vody. Jednoduše sdělují světu, že se chemické OV a městské OV v Pardubicích setkávají v biologické čistírně OV, odkud přes vzorkovací a měrný
objekt odtékají do Labe jako VV, neboli vyčištěná voda.
Od 5. prosince 2013 v pardubické čističce (foto č. 1)
připomíná pamětní deska, že se tak stalo i díky dodavatelskému sdružení společností Metrostav a Skanska,
v němž za divizi 6 řídil projekt tým Ing. Petra Brože.
Odhalení pamětní desky, která mimo jiné upozorňuje
na to, že modernizaci významně podpořila Evropská unie,
se zúčastnil také ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc. Na místě
si spolu s kolegy připomněl, že jeho tým zahájil zakázku
v Pardubicích v říjnu před dvěma lety. Stavební práce do
končil v prosinci 2012, kdy byla BČOV uvedena do 1. fáze
zkušebního provozu. Druhá fáze skončí asi za rok a od
1. ledna 2015 bude čistírna uvedena do provozu trvalého.
2
Původní areál pardubické čistírny vznikl v letech 1978
–1994 jako součást průmyslové zóny závodu Synthesia
Semtín. Ten v té době vyráběl zejména anorganické che
mikálie, průmyslové trhaviny, různé plasty a organická
barviva. Tehdejší BČOV, která byla naostro spuštěna
v roce 1996, proto měla za úkol odstraňovat z chemických
odpadních vod velké množství zdraví nebezpečných látek.
Zásadním faktorem při jejím budování byla od počátku
koncepce společného čištění průmyslových odpadních
vod přilehlého výrobního areálu chemičky a komunálních
odpadních vod města Pardubic, a to ve dvou stadiích.
Při primární úpravě docházelo k odstranění kalů z kapa
liny a při sekundární se odstraňovaly zbývající nečistoty
zrychlením přirozených biologických procesů.
Stejně jako mnoho jiných ale i tato čistírna po vstupu
České republiky do Evropské unie v roce 2004 přestala
splňovat požadavky společných směrnic na kvalitu čištění
městských odpadních vod. Proto majitel BČOV – společ
nost Vodovody a kanalizace Pardubice – zahájil v letech
2007 a 2008 přípravné práce pro zajištění její intenzifikace
a modernizace. Po jejich dokončení je čistička (foto č. 2)
dimenzovaná na kapacitu 130 000 EO (ekvivalentních
obyvatel) s tím, že MOV přitéká do BČOV zhruba třiapůl
krát více než CHOV.
Tým Ing. Brože má s obdobnou prací, jakou provedl
v Pardubicích, bohaté zkušenosti. „Nedávno jsme ve
sdružení dokončili ČOV v Chebu, v Kutné Hoře či v Čásla
vi. Pardubická je ale největší, na jaké jsme kdy pracovali,
a poprvé jsme si u ní sami řídili i technologické dodávky,“
uzavírá ve vzpomínce na úspěšnou zakázku Ing. Brož.
Moderní skladovací hala pro Becherovku
Poté, co lahve bylinného likéru Becherovka sjedou
z výrobního pásu, a předtím, než se vydají na cestu
ke konečným spotřebitelům, jsou od začátku prosince
skladovány ve zcela nové a speciálně upravené skladovací hale. V těsné blízkosti výrobny ji v Bohaticích
na okraji Karlových Var postavil za pouhých 9 měsíců
tým z oblastního zastoupení divize 9 Metrostavu.
Datum 4. prosince, kdy proběhlo slavnostní otevření
nového skladu, bylo jasně stanovené už na začátku rea
lizace. Vedoucí projektu Ing. Karel Hes se svým týmem
proto musel flexibilně reagovat na časté změny v projek
tové dokumentaci, které měly zásadní dopady především
na návaznost jednotlivých činností a jejich koordinaci.
„Komplikované bylo zejména založení stavby, které
si z celkové délky výstavby asi ‚ukouslo‘ největší kus,“
vzpomíná Ing. Hes. S ohledem na složité základové po
měry musela být hala založena na FRANKI pilotách přes
železobetonový rošt a hustě armovanou desku doplněnou
o masivní a spádované drátkobetonové podlahy. Ty jsou
vybaveny systémem odvodňovacích jímek a žlabů, které
mají umožnit odvodnění haly v případě havárie či požáru.
Halu i v ní skladovanou lihovinu jistí i velkoprůměrový
systém stabilního hasicího zařízení. Je navíc vybavena
čidly s detekcí hořlavých par a plynů, které úzce spolupra
cují se vzduchotechnikou, zejména havarijním větráním
budovy. To v případě havárie, například pokud by spadla
paleta s plnými lahvemi a do ovzduší by se po jejich roz
bití uvolnily hořlavé páry, zajistí nezbytné odvětrání a tím
i bezpečný provoz celého skladu.
Vzhledem k tomu, že se nová hala (foto) nachází v bez
prostřední blízkosti likérky, s níž je propojena, její stavba
zásadně ovlivňovala výrobu i skladování 13. karlovarské
ho pramene. „Museli jsme striktně dodržovat stanovené
termíny výrobních odstávek, aby nedošlo k omezení pro
vozu,“ říká Ing. Hes. Pro něj nebylo prostředí v Bohati
cích zcela neznámé, před třemi lety se tu v týmu Jana
Mráze podílel na stavbě moderní výrobny karlovarské
Becherovky. Ovšem výstavba její skladovací haly pro něj
přece jen trochu nová byla. „Zakázku Metrostavu jsem
poprvé řídil jako vedoucí projektu. I když u takovéto akce
to zahrnovalo i práci mistra,“ říká a dodává: „Myslím si,
že i přes nedokonalosti projektové dokumentace a velké
množství změn ze strany investora jsme dílo zvládli podle
očekávání a v požadovaném krátkém termínu. Představi
telé společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka
jsou s naší prací velmi spokojeni.“ Tato skutečnost pak
nahrává případné možnosti, že by se pracovníci divize 9
mohli do Bohatic vrátit už potřetí. Investor totiž plánuje re
konstruovat ještě stáčírnu a zbývající provozy své likérky.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Metrostav_22_2013.indd 3
Dárek k Vánocům – školní pavilon v Luštěnicích
Vánoční dárek navíc – kromě těch pod stromečkem –
letos dostali žáci a učitelé v Luštěnicích na Mladoboleslavsku. Za částečné pomoci finančních prostředků
Středočeského kraje jim ho věnovaly místní úřady, za
necelý rok ho pak postavili pracovníci divize 8.
Nový pavilon spojuje starý a novější objekt základní
školy, které dosud stály samostatně – historická budova
vznikla roku 1909 a ta druhá byla postavena asi o 70 let
později. V přístavbě je doplňují centrální šatny a jídelna
s kuchyní, kterou všichni vítají. Stravovací zařízení totiž
škole chybělo a dovážená jídla musela být rozdávána
v jedné z učeben. Dnes se ve škole budou moci stravovat
i třeba senioři, takže dárek vlastně dostaly celé Luštěnice.
Právě dokončený dvoupodlažní pavilon obsahuje i tři
nové třídy, dílny, sociální zařízení a také technické mezi
patro pro kotelnu. Stavbaři provedli i úpravy dosavadních
budov související s propojením objektů. Navíc, na základě
dodatečného požadavku investora, v novější části staré
školy vyměnili dveře, okna, žaluzie i celé ústřední topení.
„I když jsme stavěli jen obyčejnou školu, rozhodně to
nebyla nezajímavá akce. Propojení úplně odlišných objektů
se totiž moc často nedělá,“ uvedl vedoucí projektu Ing. Jan
Müller. Stavbaři v Luštěnicích použili i některé netradiční
postupy a materiály. Mezi nimi třeba kovovou skládanou
fasádu Dekmetal, barevné syntetické teraco ve vstupní
hale, zelenou střechu a rekuperační jednotky.
„Na začátku stavby jsme museli vyřešit, jak zajistit
chod pavilonu pro I. stupeň, ke kterému jsme rušili veškeré
přípojky vedoucí přes budoucí přístavbu a projekt to vůbec
neřešil. Plány počítaly i s jinými základovými poměry, než
na jaké jsme narazili. Museli jsme proto udělat úpravy v za
ložení a skladbě podloží venkovních zpevněných ploch,“
pokračuje Ing. Müller. Práci jeho týmu komplikovaly i nále
zy starých, zapomenutých a nefunkčních septiků a studní.
„Na detektivy jsme si museli zahrát i při překládání stáva
jících přípojek a vnitroareálových sítí. Bylo je totiž třeba
nejprve nalézt, protože jejich umístění už nikdo neznal,“
říká Ing. Müller, který ocenil činnost celého týmu v čele
se stavbyvedoucím Ing. Ondřejem Matouškem.
Největší komplikací díla ale byl zachovaný provoz ško
ly a nutnost zabezpečit staveniště před zvídavými dětmi.
Jarní prázdniny proto stavbaři využili k postavení chodní
ku, aby se děti i učitelé mohli bezpečně přesunovat mezi
školními budovami. Další rušivé činnosti, jako výměnu
oken a ústředního topení, provedli o letních prázdninách.
Všechny složitosti zdárně překonali a necelé dva týdny
před Vánocemi byl nový školní pavilon slavnostně otevřen.
–jar–, foto Josef Husák
Tramvaje na Evropské jezdí po nových kolejích
Jednou z nejrušnějších ulic Prahy 6 je Evropská třída.
Při cestě po ní hned několikrát narazíte na logo Metrostavu, který zde buduje metro V.A. Od začátku září
do konce listopadu letošního roku tu navíc ve sdružení
s firmou Subterra prováděl i kompletní rekonstrukci
tramvajové trati (foto) a doprovodných objektů v úseku
mezi Červeným vrchem a vozovnou Vokovice.
Tým pod vedením Ing. Miroslava Vlka z divize 5 vymě
nil na Evropské třídě v součtu 4,6 kilometru dvoukolejné
trati. „Stavbu jsme měli rozdělenou do dvou hlavních
částí, Vokovice–Veleslavín a Veleslavín–Červený vrch,
a v každé byla dvě samostatná pracoviště, takzvaná čela,
tedy místa, kde jsme prováděli dílčí operace,“ říká vedou
cí projektu. Křižovatky Alžírská, José Martího a Vozovna
Vokovice prováděli stavbaři samostatně. Začali s bou
ráním, které následovaly zemní práce a úprava pláně.
Stavba potom pokračovala budováním dílčích stavebních
objektů, jako byly například nové tramvajové zastávky,
úpravy technologických částí trati, přeložky inženýrských
sítí nebo výstavba vjezdu do vozovny Vokovice. Součástí
díla byla i velmi komplikovaná úprava křížení tramvajové
trati s kruhovým objezdem na Vítězném náměstí. Po do
končení všech celků následovalo zprovoznění tramvajové
trati a její uvedení do zkušebního provozu. „Výrazně
nás ovlivnil fakt, že nám Dopravní podnik jako investor
nepředal žádné plochy pro zařízení staveniště. Práce
jsme proto při plném automobilovém provozu v jednom
jízdním pruhu prováděli pouze z druhého, který ke stav
bě přiléhal,“ uvádí Ing. Vlk. Ve směru z centra stavbaři
mohli navíc zúžit průjezd na jeden jízdní pruh omezeně
jen o víkendech. Dílo jim velmi komplikoval hustý provoz,
který často určoval i rychlost postupu jednotlivých dílčích
operací. „Náročnější manipulace jsme mohli provádět jen
o víkendech nebo v noci,“ vzpomíná Ing. Vlk. Navíc úse
ky tramvajových tratí, na něž se stavbaři napojovali, byly
zatíženy výškovou chybou, takže vlastní napojení museli
řešit změnami při výstavbě.
Nasazení pracovníků Metrostavu a úzká spolupráce
všech zúčastněných přispěly k tomu, že se dílo podaři
lo dokončit v plánovaném čase. Výměna kolejí zvýšila
komfort jízdy v tramvajích i bezpečnost a pohodlí lidí
čekajících na zastávkách. Ty doplňují bezbariérové pří
stupy, prvky pro slabozraké a nevidomé i přístřešky, které
cestující ochrání před nepřízní počasí.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
V Dolních Břežanech staví divize 3 a 9 Metrostavu s firmami VCES a OHL ŽS Mezinárodní výzkumné laserové centrum
ELI. Od letošního května tu stavbaři, vedení Ing. Tomášem Vašutem z naší divize 3, nejvíc pokročili při budování objektu
laboratoří a laserové haly. Betonáři Metrostavu a společnosti VCES v čele s Ing. Vladislavem Horáčkem z naší divize 6 už
pod halou dokončili základovou desku a betonují její masivní stěny. Postup můžete sledovat on-line na www.metrostav.cz.
17.12.13 15:21