strana 3

z p r av o d a j s t v í z d i v i z í

1

CHOV a MOV v pardubické BČOV

Zkratky v názvu článku, které možná připomínají text

známé písně Ivana Mládka, mají shodnou koncovku OV

– odpadní vody. Jednoduše sdělují světu, že se chemické OV a městské OV v Pardubicích setkávají v biologické čistírně OV, odkud přes vzorkovací a měrný

objekt odtékají do Labe jako VV, neboli vyčištěná voda.

Od 5. prosince 2013 v pardubické čističce (foto č. 1)

připomíná pamětní deska, že se tak stalo i díky dodavatelskému sdružení společností Metrostav a Skanska,

v němž za divizi 6 řídil projekt tým Ing. Petra Brože.

Odhalení pamětní desky, která mimo jiné upozorňuje

na to, že modernizaci významně podpořila Evropská unie,

se zúčastnil také ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc. Na místě

si spolu s kolegy připomněl, že jeho tým zahájil zakázku

v Pardubicích v říjnu před dvěma lety. Stavební práce do­

končil v prosinci 2012, kdy byla BČOV uvedena do 1. fáze

zkušebního provozu. Druhá fáze skončí asi za rok a od

1. ledna 2015 bude čistírna uvedena do provozu trvalého.

2

Původní areál pardubické čistírny vznikl v letech 1978

–1994 jako součást průmyslové zóny závodu Synthesia

Semtín. Ten v té době vyráběl zejména anorganické che­

mikálie, průmyslové trhaviny, různé plasty a organická

barviva. Tehdejší BČOV, která byla naostro spuštěna

v roce 1996, proto měla za úkol odstraňovat z chemických

odpadních vod velké množství zdraví nebezpečných látek.

Zásadním faktorem při jejím budování byla od počátku

koncepce společného čištění průmyslových odpadních

vod přilehlého výrobního areálu chemičky a komunálních

odpadních vod města Pardubic, a to ve dvou stadiích.

Při primární úpravě docházelo k odstranění kalů z kapa­

liny a při sekundární se odstraňovaly zbývající nečistoty

zrychlením přirozených biologických procesů.

Stejně jako mnoho jiných ale i tato čistírna po vstupu

České republiky do Evropské unie v roce 2004 přestala

splňovat požadavky společných směrnic na kvalitu čištění

městských odpadních vod. Proto majitel BČOV – společ­

nost Vodovody a kanalizace Pardubice – zahájil v letech

2007 a 2008 přípravné práce pro zajištění její intenzifikace

a modernizace. Po jejich dokončení je čistička (foto č. 2)

dimenzovaná na kapacitu 130 000 EO (ekvivalentních

obyvatel) s tím, že MOV přitéká do BČOV zhruba třiapůl­

krát více než CHOV.

Tým Ing. Brože má s obdobnou prací, jakou provedl

v Pardubicích, bohaté zkušenosti. „Nedávno jsme ve

sdružení dokončili ČOV v Chebu, v Kutné Hoře či v Čásla­

vi. Pardubická je ale největší, na jaké jsme kdy pracovali,

a poprvé jsme si u ní sami řídili i technologické dodávky,“

uzavírá ve vzpomínce na úspěšnou zakázku Ing. Brož.

Moderní skladovací hala pro Becherovku

Poté, co lahve bylinného likéru Becherovka sjedou

z výrobního pásu, a předtím, než se vydají na cestu

ke konečným spotřebitelům, jsou od začátku prosince

skladovány ve zcela nové a speciálně upravené skladovací hale. V těsné blízkosti výrobny ji v Bohaticích

na okraji Karlových Var postavil za pouhých 9 měsíců

tým z oblastního zastoupení divize 9 Metrostavu.

Datum 4. prosince, kdy proběhlo slavnostní otevření

nového skladu, bylo jasně stanovené už na začátku rea­

lizace. Vedoucí projektu Ing. Karel Hes se svým týmem

proto musel flexibilně reagovat na časté změny v projek­

tové dokumentaci, které měly zásadní dopady především

na návaznost jednotlivých činností a jejich koordinaci.

„Komplikované bylo zejména založení stavby, které

si z celkové délky výstavby asi ‚ukouslo‘ největší kus,“

vzpomíná Ing. Hes. S ohledem na složité základové po­

měry musela být hala založena na FRANKI pilotách přes

železobetonový rošt a hustě armovanou desku doplněnou

o masivní a spádované drátkobetonové podlahy. Ty jsou

vybaveny systémem odvodňovacích jímek a žlabů, které

mají umožnit odvodnění haly v případě havárie či požáru.

Halu i v ní skladovanou lihovinu jistí i velkoprůměrový

systém stabilního hasicího zařízení. Je navíc vybavena

čidly s detekcí hořlavých par a plynů, které úzce spolupra­

cují se vzduchotechnikou, zejména havarijním větráním

budovy. To v případě havárie, například pokud by spadla

paleta s plnými lahvemi a do ovzduší by se po jejich roz­

bití uvolnily hořlavé páry, zajistí nezbytné odvětrání a tím

i bezpečný provoz celého skladu.

Vzhledem k tomu, že se nová hala (foto) nachází v bez­

prostřední blízkosti likérky, s níž je propojena, její stavba

zásadně ovlivňovala výrobu i skladování 13. karlovarské­

ho pramene. „Museli jsme striktně dodržovat stanovené

termíny výrobních odstávek, aby nedošlo k omezení pro­

vozu,“ říká Ing. Hes. Pro něj nebylo prostředí v Bohati­

cích zcela neznámé, před třemi lety se tu v týmu Jana

Mráze podílel na stavbě moderní výrobny karlovarské

Becherovky. Ovšem výstavba její skladovací haly pro něj

přece jen trochu nová byla. „Zakázku Metrostavu jsem

poprvé řídil jako vedoucí projektu. I když u takovéto akce

to zahrnovalo i práci mistra,“ říká a dodává: „Myslím si,

že i přes nedokonalosti projektové dokumentace a velké

množství změn ze strany investora jsme dílo zvládli podle

očekávání a v požadovaném krátkém termínu. Představi­

telé společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka

jsou s naší prací velmi spokojeni.“ Tato skutečnost pak

nahrává případné možnosti, že by se pracovníci divize 9

mohli do Bohatic vrátit už potřetí. Investor totiž plánuje re­

konstruovat ještě stáčírnu a zbývající provozy své likérky.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Metrostav_22_2013.indd 3

Dárek k Vánocům – školní pavilon v Luštěnicích

Vánoční dárek navíc – kromě těch pod stromečkem –

letos dostali žáci a učitelé v Luštěnicích na Mladoboleslavsku. Za částečné pomoci finančních prostředků

Středočeského kraje jim ho věnovaly místní úřady, za

necelý rok ho pak postavili pracovníci divize 8.

Nový pavilon spojuje starý a novější objekt základní

školy, které dosud stály samostatně – historická budova

vznikla roku 1909 a ta druhá byla postavena asi o 70 let

později. V přístavbě je doplňují centrální šatny a jídelna

s kuchyní, kterou všichni vítají. Stravovací zařízení totiž

škole chybělo a dovážená jídla musela být rozdávána

v jedné z učeben. Dnes se ve škole budou moci stravovat

i třeba senioři, takže dárek vlastně dostaly celé Luštěnice.

Právě dokončený dvoupodlažní pavilon obsahuje i tři

nové třídy, dílny, sociální zařízení a také technické mezi­

patro pro kotelnu. Stavbaři provedli i úpravy dosavadních

budov související s propojením objektů. Navíc, na základě

dodatečného požadavku investora, v novější části staré

školy vyměnili dveře, okna, žaluzie i celé ústřední topení.

„I když jsme stavěli jen obyčejnou školu, rozhodně to

nebyla nezajímavá akce. Propojení úplně odlišných objektů

se totiž moc často nedělá,“ uvedl vedoucí projektu Ing. Jan

Müller. Stavbaři v Luštěnicích použili i některé netradiční

postupy a materiály. Mezi nimi třeba kovovou skládanou

fasádu Dekmetal, barevné syntetické teraco ve vstupní

hale, zelenou střechu a rekuperační jednotky.

„Na začátku stavby jsme museli vyřešit, jak zajistit

chod pavilonu pro I. stupeň, ke kterému jsme rušili veškeré

přípojky vedoucí přes budoucí přístavbu a projekt to vůbec

neřešil. Plány počítaly i s jinými základovými poměry, než

na jaké jsme narazili. Museli jsme proto udělat úpravy v za­

ložení a skladbě podloží venkovních zpevněných ploch,“

pokračuje Ing. Müller. Práci jeho týmu komplikovaly i nále­

zy starých, zapomenutých a nefunkčních septiků a studní.

„Na detektivy jsme si museli zahrát i při překládání stáva­

jících přípojek a vnitroareálových sítí. Bylo je totiž třeba

nejprve nalézt, protože jejich umístění už nikdo neznal,“

říká Ing. Müller, který ocenil činnost celého týmu v čele

se stavbyvedoucím Ing. Ondřejem Matouškem.

Největší komplikací díla ale byl zachovaný provoz ško­

ly a nutnost zabezpečit staveniště před zvídavými dětmi.

Jarní prázdniny proto stavbaři využili k postavení chodní­

ku, aby se děti i učitelé mohli bezpečně přesunovat mezi

školními budovami. Další rušivé činnosti, jako výměnu

oken a ústředního topení, provedli o letních prázdninách.

Všechny složitosti zdárně překonali a necelé dva týdny

před Vánocemi byl nový školní pavilon slavnostně otevřen.

–jar–, foto Josef Husák

Tramvaje na Evropské jezdí po nových kolejích

Jednou z nejrušnějších ulic Prahy 6 je Evropská třída.

Při cestě po ní hned několikrát narazíte na logo Metrostavu, který zde buduje metro V.A. Od začátku září

do konce listopadu letošního roku tu navíc ve sdružení

s firmou Subterra prováděl i kompletní rekonstrukci

tramvajové trati (foto) a doprovodných objektů v úseku

mezi Červeným vrchem a vozovnou Vokovice.

Tým pod vedením Ing. Miroslava Vlka z divize 5 vymě­

nil na Evropské třídě v součtu 4,6 kilometru dvoukolejné

trati. „Stavbu jsme měli rozdělenou do dvou hlavních

částí, Vokovice–Veleslavín a Veleslavín–Červený vrch,

a v každé byla dvě samostatná pracoviště, takzvaná čela,

tedy místa, kde jsme prováděli dílčí operace,“ říká vedou­

cí projektu. Křižovatky Alžírská, José Martího a Vozovna

Vokovice prováděli stavbaři samostatně. Začali s bou­

ráním, které následovaly zemní práce a úprava pláně.

Stavba potom pokračovala budováním dílčích stavebních

objektů, jako byly například nové tramvajové zastávky,

úpravy technologických částí trati, přeložky inženýrských

sítí nebo výstavba vjezdu do vozovny Vokovice. Součástí

díla byla i velmi komplikovaná úprava křížení tramvajové

trati s kruhovým objezdem na Vítězném náměstí. Po do­

končení všech celků následovalo zprovoznění tramvajové

trati a její uvedení do zkušebního provozu. „Výrazně

nás ovlivnil fakt, že nám Dopravní podnik jako investor

nepředal žádné plochy pro zařízení staveniště. Práce

jsme proto při plném automobilovém provozu v jednom

jízdním pruhu prováděli pouze z druhého, který ke stav­

bě přiléhal,“ uvádí Ing. Vlk. Ve směru z centra stavbaři

mohli navíc zúžit průjezd na jeden jízdní pruh omezeně

jen o víkendech. Dílo jim velmi komplikoval hustý provoz,

který často určoval i rychlost postupu jednotlivých dílčích

operací. „Náročnější manipulace jsme mohli provádět jen

o víkendech nebo v noci,“ vzpomíná Ing. Vlk. Navíc úse­

ky tramvajových tratí, na něž se stavbaři napojovali, byly

zatíženy výškovou chybou, takže vlastní napojení museli

řešit změnami při výstavbě.

Nasazení pracovníků Metrostavu a úzká spolupráce

všech zúčastněných přispěly k tomu, že se dílo podaři­

lo dokončit v plánovaném čase. Výměna kolejí zvýšila

komfort jízdy v tramvajích i bezpečnost a pohodlí lidí

čekajících na zastávkách. Ty doplňují bezbariérové pří­

stupy, prvky pro slabozraké a nevidomé i přístřešky, které

cestující ochrání před nepřízní počasí.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

V Dolních Břežanech staví divize 3 a 9 Metrostavu s firmami VCES a OHL ŽS Mezinárodní výzkumné laserové centrum

ELI. Od letošního května tu stavbaři, vedení Ing. Tomášem Vašutem z naší divize 3, nejvíc pokročili při budování objektu

laboratoří a laserové haly. Betonáři Metrostavu a společnosti VCES v čele s Ing. Vladislavem Horáčkem z naší divize 6 už

pod halou dokončili základovou desku a betonují její masivní stěny. Postup můžete sledovat on-line na www.metrostav.cz.

17.12.13 15:21