Strana 3
Zkratky v názvu článku, které možná připomínají text
známé písně Ivana Mládka, mají shodnou koncovku OV
– odpadní vody. Jednoduše sdělují světu, že se che-
mické OV a městské OV v Pardubicích setkávají vbio-
logické čistírně OV, odkud přes vzorkovací a měrný
objekt odtékají do Labe jako VV, neboli vyčištěná voda.
Od 5. prosince 2013 v pardubické čističce (foto č. 1)
připomíná pamětní deska, že se tak stalo i díky doda-
vatelskému sdružení společností Metrostav a Skanska,
v němž za divizi 6 řídil projekt tým Ing. Petra Brože.
Odhalení pamětní desky, která mimo jiné upozorňuje
na to, že modernizaci významně podpořila Evropská unie,
se zúčastnil také ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc. Na místě
si spolu s kolegy připomněl, že jeho tým zahájil zakázku
vPardubicích v říjnu před dvěma lety. Stavební práce do-
končil v prosinci 2012, kdy byla BČOV uvedena do 1. fáze
zkušebního provozu. Druhá fáze skončí asi za rok a od
1.ledna 2015 bude čistírna uvedena do provozu trvalého.
Původní areál pardubické čistírny vznikl v letech 1978
–1994 jako součást průmyslové zóny závodu Synthesia
Semtín. Ten v té době vyráběl zejména anorganické che-
mikálie, průmyslové trhaviny, různé plasty a organická
barviva. Tehdejší BČOV, která byla naostro spuštěna
vroce1996, proto měla za úkol odstraňovat z chemických
odpadních vod velké množství zdraví nebezpečných látek.
Zásadním faktorem při jejím budování byla od počátku
koncepce společného čištění průmyslových odpadních
vod přilehlého výrobního areálu chemičky akomunálních
odpadních vod města Pardubic, a to ve dvou stadiích.
Při primární úpravě docházelo k odstranění kalů z kapa-
liny apři sekundární se odstraňovaly zbývající nečistoty
zrychlením přirozených biologických procesů.
Stejně jako mnoho jiných ale i tato čistírna po vstupu
České republiky do Evropské unie v roce 2004 přestala
splňovat požadavky společných směrnic na kvalitu čištění
městských odpadních vod. Proto majitel BČOV – společ-
nost Vodovody a kanalizace Pardubice – zahájil v letech
2007 a 2008 přípravné práce pro zajištění její intenzifikace
a modernizace. Po jejich dokončení je čistička (foto č.2)
dimenzovaná na kapacitu 130 000 EO (ekvivalentních
obyvatel) stím, že MOV přitéká do BČOV zhruba třiapůl-
krát více než CHOV.
Tým Ing. Brože má s obdobnou prací, jakou provedl
v Pardubicích, bohaté zkušenosti. „Nedávno jsme ve
sdružení dokončili ČOV v Chebu, v Kutné Hoře či v Čásla-
vi. Pardubická je ale největší, na jaké jsme kdy pracovali,
apoprvé jsme si u ní sami řídili i technologické dodávky,“
uzavírá ve vzpomínce na úspěšnou zakázku Ing. Brož.
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
CHOV a MOV v pardubické BČOV
1
VDolních Břežanech staví divize 3 a 9 Metrostavu s firmami VCES a OHL ŽS Mezinárodní výzkumné laserové centrum
ELI. Od letošního května tu stavbaři, vedení Ing. Tomášem Vašutem z naší divize 3, nejvíc pokročili při budování objektu
laboratoří a laserové haly. Betonáři Metrostavu a společnosti VCES včele s Ing. Vladislavem Horáčkem znaší divize 6 už
pod halou dokončili základovou desku a betonují její masivní stěny. Postup můžete sledovat on-line na www.metrostav.cz.
2
Vánoční dárek navíc – kromě těch pod stromečkem –
letos dostali žáci a učitelé v Luštěnicích na Mladobo-
leslavsku. Za částečné pomoci finančních prostředků
Středočeského kraje jim ho věnovaly místní úřady, za
necelý rok ho pak postavili pracovníci divize 8.
Nový pavilon spojuje starý a novější objekt základní
školy, které dosud stály samostatně – historická budova
vznikla roku 1909 a ta druhá byla postavena asi o 70 let
později. V přístavbě je doplňují centrální šatny a jídelna
skuchyní, kterou všichni vítají. Stravovací zařízení totiž
škole chybělo a dovážená jídla musela být rozdávána
vjedné z učeben. Dnes se ve škole budou moci stravovat
i třeba senioři, takže dárek vlastně dostaly celé Luštěnice.
Právě dokončený dvoupodlažní pavilon obsahuje i tři
nové třídy, dílny, sociální zařízení a také technické mezi-
patro pro kotelnu. Stavbaři provedli i úpravy dosavadních
budov související s propojením objektů. Navíc, na základě
dodatečného požadavku investora, v novější části staré
školy vyměnili dveře, okna, žaluzie i celé ústřední topení.
„I když jsme stavěli jen obyčejnou školu, rozhodně to
nebyla nezajímavá akce. Propojení úplně odlišných objektů
se totiž moc často nedělá,“ uvedl vedoucí projektu Ing. Jan
Müller. Stavbaři v Luštěnicích použili i některé netradiční
postupy a materiály. Mezi nimi třeba kovovou skládanou
fasádu Dekmetal, barevné syntetické teraco ve vstupní
hale, zelenou střechu a rekuperační jednotky.
„Na začátku stavby jsme museli vyřešit, jak zajistit
chod pavilonu pro I. stupeň, ke kterému jsme rušili veškeré
přípojky vedoucí přes budoucí přístavbu a projekt to vůbec
neřešil. Plány počítaly i s jinými základovými poměry, než
na jaké jsme narazili. Museli jsme proto udělat úpravy vza-
ložení a skladbě podloží venkovních zpevněných ploch,“
pokračuje Ing. Müller. Práci jeho týmu komplikovaly inále-
zy starých, zapomenutých a nefunkčních septiků astudní.
„Na detektivy jsme si museli zahrát i při překládání stáva-
jících přípojek a vnitroareálových sítí. Bylo je totiž třeba
nejprve nalézt, protože jejich umístění už nikdo neznal,“
říká Ing. Müller, který ocenil činnost celého týmu v čele
se stavbyvedoucím Ing. Ondřejem Matouškem.
Největší komplikací díla ale byl zachovaný provoz ško-
ly a nutnost zabezpečit staveniště před zvídavými dětmi.
Jarní prázdniny proto stavbaři využili k postavení chodní-
ku, aby se děti i učitelé mohli bezpečně přesunovat mezi
školními budovami. Další rušivé činnosti, jako výměnu
oken a ústředního topení, provedli o letních prázdninách.
Všechny složitosti zdárně překonali a necelé dva týdny
před Vánocemi byl nový školní pavilon slavnostně otevřen.
–jar–, foto Josef Husák
Dárek k Vánocům – školní pavilon v Luštěnicích
Tramvaje naEvropské jezdí ponových kolejích
Moderní skladovací hala pro Becherovku
Poté, co lahve bylinného likéru Becherovka sjedou
z výrobního pásu, a předtím, než se vydají na cestu
kekonečným spotřebitelům, jsou odzačátku prosince
skladovány ve zcela nové aspeciálně upravené skla-
dovací hale. Vtěsné blízkosti výrobny ji v Bohaticích
naokraji Karlových Var postavil zapouhých 9 měsíců
tým zoblastního zastoupení divize 9 Metrostavu.
Datum 4. prosince, kdy proběhlo slavnostní otevření
nového skladu, bylo jasně stanovené už nazačátku rea-
lizace. Vedoucí projektu Ing.Karel Hes se svým týmem
proto musel flexibilně reagovat načasté změny vprojek-
tové dokumentaci, které měly zásadní dopady především
nanávaznost jednotlivých činností ajejich koordinaci.
„Komplikované bylo zejména založení stavby, které
si z celkové délky výstavby asi ‚ukouslo‘ největší kus,“
vzpomíná Ing.Hes. Sohledem nasložité základové po-
měry musela být hala založena naFRANKI pilotách přes
železobetonový rošt ahustě armovanou desku doplněnou
omasivní aspádované drátkobetonové podlahy. Ty jsou
vybaveny systémem odvodňovacích jímek ažlabů, které
mají umožnit odvodnění haly vpřípadě havárie či požáru.
Halu i v ní skladovanou lihovinu jistí i velkoprůměrový
systém stabilního hasicího zařízení. Je navíc vybavena
čidly sdetekcí hořlavých par aplynů, které úzce spolupra-
cují se vzduchotechnikou, zejména havarijním větráním
budovy. To vpřípadě havárie, například pokud by spadla
paleta splnými lahvemi adoovzduší by se pojejich roz-
bití uvolnily hořlavé páry, zajistí nezbytné odvětrání atím
ibezpečný provoz celého skladu.
Vzhledem ktomu, že se nová hala (foto) nachází vbez-
prostřední blízkosti likérky, sníž je propojena, její stavba
zásadně ovlivňovala výrobu iskladování 13. karlovarské-
ho pramene. „Museli jsme striktně dodržovat stanovené
termíny výrobních odstávek, aby nedošlo komezení pro-
vozu,“ říká Ing. Hes. Pro něj nebylo prostředí vBohati-
cích zcela neznámé, před třemi lety se tu v týmu Jana
Mráze podílel na stavbě moderní výrobny karlovarské
Becherovky. Ovšem výstavba její skladovací haly pro něj
přece jen trochu nová byla. „Zakázku Metrostavu jsem
poprvé řídil jako vedoucí projektu. Ikdyž utakovéto akce
to zahrnovalo ipráci mistra,“ říká adodává: „Myslím si,
že ipřes nedokonalosti projektové dokumentace avelké
množství změn ze strany investora jsme dílo zvládli podle
očekávání avpožadovaném krátkém termínu. Představi-
telé společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka
jsou snaší prací velmi spokojeni.“ Tato skutečnost pak
nahrává případné možnosti, že by se pracovníci divize 9
mohli doBohatic vrátit už potřetí. Investor totiž plánuje re-
konstruovat ještě stáčírnu azbývající provozy své likérky.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Jednou znejrušnějších ulic Prahy 6 je Evropská třída.
Při cestě poní hned několikrát narazíte nalogo Met-
rostavu, který zde buduje metro V.A. Odzačátku září
dokonce listopadu letošního roku tu navíc vesdružení
s firmou Subterra prováděl i kompletní rekonstrukci
tramvajové trati (foto) adoprovodných objektů vúseku
mezi Červeným vrchem avozovnou Vokovice.
Tým pod vedením Ing.Miroslava Vlka z divize 5 vymě-
nil naEvropské třídě vsoučtu 4,6 kilometru dvoukolejné
trati. „Stavbu jsme měli rozdělenou do dvou hlavních
částí, Vokovice–Veleslavín a Veleslavín–Červený vrch,
avkaždé byla dvě samostatná pracoviště, takzvaná čela,
tedy místa, kde jsme prováděli dílčí operace,“ říká vedou-
cí projektu. Křižovatky Alžírská, José Martího aVozovna
Vokovice prováděli stavbaři samostatně. Začali s bou-
ráním, které následovaly zemní práce a úprava pláně.
Stavba potom pokračovala budováním dílčích stavebních
objektů, jako byly například nové tramvajové zastávky,
úpravy technologických částí trati, přeložky inženýrských
sítí nebo výstavba vjezdu dovozovny Vokovice. Součástí
díla byla ivelmi komplikovaná úprava křížení tramvajové
trati skruhovým objezdem naVítězném náměstí. Podo-
končení všech celků následovalo zprovoznění tramvajové
trati a její uvedení do zkušebního provozu. „Výrazně
nás ovlivnil fakt, že nám Dopravní podnik jako investor
nepředal žádné plochy pro zařízení staveniště. Práce
jsme proto při plném automobilovém provozu vjednom
jízdním pruhu prováděli pouze zdruhého, který kestav-
bě přiléhal,“ uvádí Ing. Vlk. Ve směru z centra stavbaři
mohli navíc zúžit průjezd najeden jízdní pruh omezeně
jen ovíkendech. Dílo jim velmi komplikoval hustý provoz,
který často určoval irychlost postupu jednotlivých dílčích
operací. „Náročnější manipulace jsme mohli provádět jen
ovíkendech nebo vnoci,“ vzpomíná Ing.Vlk. Navíc úse-
ky tramvajových tratí, naněž se stavbaři napojovali, byly
zatíženy výškovou chybou, takže vlastní napojení museli
řešit změnami při výstavbě.
Nasazení pracovníků Metrostavu a úzká spolupráce
všech zúčastněných přispěly k tomu, že se dílo podaři-
lo dokončit v plánovaném čase. Výměna kolejí zvýšila
komfort jízdy v tramvajích i bezpečnost a pohodlí lidí
čekajících na zastávkách. Ty doplňují bezbariérové pří-
stupy, prvky pro slabozraké anevidomé ipřístřešky, které
cestující ochrání před nepřízní počasí.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Metrostav_22_2013.indd 3 17.12.13 15:21