strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Geologie je u Žiliny buď špatná, nebo i horší

Na rozestavěném úseku dálnice D1 v úseku Hričovské

Podhradie – Lietavská Lúčka se 5. prosince uskutečnila slavnostní prorážka jižního tubusu tunelu Žilina

(foto). Tuneláři se při ní radovali společně s pozvanými

hosty, mezi kterými byl i předseda Žilinského samosprávního kraje Juraj Blanár, generální řiditel slovenské Národní dálniční společnosti Ing. Juraj Valent

a obchodní ředitel Metrostavu Ing. Milan Veselský.

„Po prorážce jsme si všichni na chvíli oddechli. V tak

komplikovaném horninovém masivu jsem totiž zatím

nepracoval. Skutečnost byla navíc ještě horší, než jsme

se obávali. Razit tunel s plochou výrubu od 102 m2 až

po 138 m² v silně zvodněném flyšovém pásmu povrchově zvětralých jílovců a pískovců se štěrky, když nadloží

nepřekročilo 30 m, bylo velmi obtížné. Nebyla to prostě

vůbec žádná legrace,“ hodnotí odvedenou práci vedoucí

projektu Ing. Andrej Korba z divize 5 Metrostavu.

Oba tubusy tunelu Žilina s raženou délkou kolem

650 m buduje Metrostav ve sdružení s Doprastavem metodou NRTM a právě směna slovenských kolegů prorazila

otvor v čelbě mezi ražbou jižního tubusu ze západního

1

Stadion Viktorie Plzeň patří k nejmodernějším

Před pár dny skončilo podzimní kolo 1. fotbalové ligy

a s ním i rozsáhlá dostavba a rekonstrukce fotbalového

stadionu Viktorie Plzeň ve Štruncových sadech v Plzni.

Modernizace stadionu z 50. let 20. století odstartovala

v dubnu 2011. V několika jejích fázích tu byly odstraněny

valy pod ochozy nekrytých tribun a na jejich místě vyrostly tribuny nové. Po zrušení atletického oválu se trávník

přesunul o 18 metrů blíž k hlavní tribuně a dílo završila

stavba dvou věží v rozích stadionu a modernizace hlavní

tribuny. Vzniklo tak ucelené sportoviště, kde si diváci

mohou pohodlně vychutnat fotbalovou atmosféru.

Stavbu první etapy – severní, východní a jižní tribuny

stadionu – řídil Pavel Zezulák z plzeňské oblasti divize 1.

Čtyři další úspěšně zvládl tým jeho kolegy Ing. Miroslava

Kšíra, který vzpomíná: „Za zmínku určitě stojí všechny

části díla, které jsme s naším týmem provedli. Ale pokaždé, když někdo řekne fotbalový stadion, si vzpomenu

na rekonstrukci hlavní tribuny z roku 2013, kdy jsme

2

Na prorážku se chystá i severní tubus

Také v severním tubusu prodlužují dílo ražba i protiražba.

Kvůli špatné geologii i zde běží velmi pomalu, někdy se

tunel prodlouží jen o 10 metrů za měsíc. Kvůli zajištění

výrubu i pro bezpečnou stavbu primárního ostění je tu

nutné vynaložit obrovské úsilí a prostředky na zajištění

horniny v předstihu čelby v podobě deštníků, kotvení

čelby, uzavírání profilu kaloty dočasnou protiklenbou,

injektáží a v krajním případě zlepšením horninového prostředí pomocí tryskových či tlakových injektáží. V popisu

denní práce proto převažuje profilace kapliček, jak se říká

rozšířenému profilu tunelu pro vrtání mikropilotového

deštníku, či vrtání a vysokotlaká injektáž čelbových kotev.

Na tunelu Žilina dnes pracuje 72 razičů a 16 techniků

z divize 5 a prorážku severní trouby očekávají koncem

ledna nebo začátkem února. Dalších deset betonářů pak

tým posílí při provádění definitivního ostění. Zdař Bůh!

–red–, foto archiv stavby

Na Slovensku bylo letos v listopadu v provozu téměř

464 km dálnic, z toho asi 15 km v polovičním profilu.

Dálnice D1 z Bratislavy přes Žilinu až na Ukrajinu má

mít konečnou délku přes 516 km. Auta už jezdí po

366 km z nich, 54,51 km je rozestavěných. Patří mezi

ně i 11,32 km dlouhý úsek Hričovské Podhradie –

Lietavská Lúčka, který pod vedením Doprastavu buduje

sdružení firem STRABAG, Metrostav a Váhostav SK.

Stavba by zde měla skončit v lednu roku 2018.

prakticky v průběhu 3,5 měsíce zrekonstruovali celé

1. a 2. podlaží tribuny včetně sedadel ve spodní části

a schodišť. Možná i proto, že to pro mě byla etapa první.“

Poslední etapa stavby proběhla v rekordním čase

Při závěrečné části rekonstrukce, kdy ve Štruncových

sadech rostly severní i jižní věž (foto č. 1) a hlavní tribuna dostala nový kabát i moderní interiéry (foto č. 2), se

tým Ing. Kšíra potýkal hlavně s krátkými termíny. „Kvůli

nedostatku času a nutnosti dodržovat technologické

postupy musely práce probíhat nepřetržitě, a to včetně

sobot a nedělí,“ dodává Ing. Kšír. Oddych pro stavbaře

představovaly jen dny, kdy se na stadionu hrálo. Při zápasech evropské ligy museli přerušit práce jeden den před

utkáním a v den zápasu. Nepracovalo se ani ve dnech, kdy

se odehrávaly zápasy domácí ligy. „Další omezení platila

při rekonstrukci hlavní tribuny, kde jsme museli přerušit

práci většinou na dvě hodiny při každém tréninku domácího mužstva A,“ upřesňuje vedoucí projektu.

Dnes je stadion kompletně zrekonstruován snad s výjimkou střechy hlavní tribuny a dalších menších úprav,

které investora ještě čekají. Po zimní pauze tak fotbalisté

najdou v Plzni svatostánek, který splňuje nejpřísnější

kritéria pro pořádání mezinárodních zápasů všech úrovní

a patří mezi špičku nejen v Česku, ale i v Evropě. „Rád

bych na závěr vyzdvihl pracovitost, obrovskou časovou

flexibilitu a obětavost všech členů našeho týmu. Zejména

díky tomu se nám podařilo stavbu zvládnout ve vysoké

kvalitě a v požadovaném termínu,“ uzavírá Ing. Kšír.

portálu a protiražbou z východního. Dnes v něm stavbaři

provádějí profilace a ražbu výklenků.

je číslo udávající počet ocenění, která v roce 2016 získaly stavby

Metrostavu v České republice. K tomu je ještě nutné připočíst

polskou cenu pro varšavský most, o níž informuje text na str. 1.

METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Další obytná stavba pro téhož investora

Divize 1 zahájila stavbu dalšího bytového komplexu Vivus. Obytný soubor Zelený dvůr vyroste ve vnitrobloku

staré zástavby v pražských Holešovicích a zároveň vyplní proluku mezi domy na křižovatce frekventovaných

komunikací – ulic Dělnická a Osadní. Pro investora

s obchodní známkou Vivus staví Metrostav již druhým

rokem také areál čtyř bytových domů v Uhříněvsi.

Nový projekt vzniká z velké části na ploše bývalého výrobního areálu, kde v posledních letech sídlily provozovny

autosalonu a autoservisu. Původní Továrna na kovové

a bronzové barvy J. Materny zde ale byla vybudována už

na začátku 80. let 19. století. Největšího rozvoje dosáhla

za první republiky, kdy byla podle návrhu architekta Rudolfa Stockara postavena kubistická stavba administrativní budovy při ulici Dělnická. Po válce areál několikrát

změnil výrobní program a postupně došlo k řadě jeho

úprav. Poslední přestavba se datuje do 90. let minulého

století. Kubistická administrativní budova nicméně přežila

a v roce 2012 se stala národní kulturní památkou.

Obytný soubor Zelený dvůr zahrnuje výstavbu čtyř

domů a v zadním traktu dostavbu původní administrativní

budovy (vizualizace). Vzhled nového komplexu má přitom

zejména v uliční frontě odpovídat podobě okolní zástavby.

Umístění areálu klade velké nároky na logistické zajištění díla. Výkop stavební jámy do hloubky téměř osmi

metrů a způsob jejího zabezpečení podél ulic Osadní

i Dělnická zamezuje vjezdu na staveniště. Málo je i volných

ploch použitelných pro zázemí a skladování materiálů.

„V tuto chvíli řešíme úpravu postupu výstavby, změnu

jištění stavební jámy a nastavení harmonogramu tak,

abychom si alespoň po nějakou dobu vjezd na staveniště

zajistili,“ vysvětlil vedoucí projektu Ing. Vladislav Jevočin.

V Holešovicích vyroste přes sto bytů, budou tu i ateliéry

a komerční prostory. Čtyři domy různé výšky spojí podzemní garáže s 99 místy. Mladý tým divize 1, který zahájil

práce letos v říjnu, má stavbu předat do dvou let. Termín

dokončení bude podle Ing. Jevočina závislý na tom, co se

objeví při archeologickém průzkumu, a rovněž na definitivní

podobě rekonstrukce objektu, který je kulturní památkou.

Druhou stavbu pro Vivus staví divize 1 v Uhříněvsi

Metrostav staví pro stejného investora i v další lokalitě.

Projekt Vivus Uhříněves, který řídí tým Ing. Martina Kocha, se už ale chýlí ke konci. Obytný soubor čtyř domů,

umístěný v těsné blízkosti tamějšího náměstí, nabídne

po dokončení na 180 bytů a 15 komerčních jednotek.

„S kolegou Kochem jsem v častém kontaktu a zkušenosti

a poznatky jeho týmu s prací a postupy našeho společného investora jsou nám vítanou pomocí,“ říká Ing. Jevočin.

Blanka Růžičková, vizual. archiv stavby

Metrostav_22_2016.indd 3

Hliníkové eloxované panely na lince A

V posledním díle seriálu věnovanému výtvarnému

umění v pražském metru nemůžeme opomenout dílo,

které je jeho signifikantním prvkem. Každý ho zná,

a ten, kdo jej vidí poprvé (především cizinci), pak

naše metro obdivuje o to více. Řeč je o legendárních

panelech z eloxovaného hliníkového plechu, které

vedle rozmanité barevnosti charakterizuje středová

buď konvexně, nebo konkávně vypouklá kalota.

Tento prvek, jehož prvotní funkcí bylo tříštit zvukovou vlnu, navrhl pro první provozní úsek trasy A šéf

architekt pražského metra, urbanista a malíř Jaroslav

Otruba, který se narodil před sto lety, 11. listopadu 1916

v Olomouci. Ke studiu na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze se zapsal v roce 1934.

Architekturu studoval u Antonína Mendla, urbanismus

u Aloise Mikuškovice a malbu spolu s kresbou pak v ateliéru profesora Oldřicha Blažíčka.

V roce 1939, tedy po uzavření českých vysokých

škol, nastoupil do projektové kanceláře Gočárových žáků Františka Stalmacha a Josefa Svobody, kde pracoval

až do konce války. Po jejím skončení, kdy složil státní

zkoušku, přijal místo asistenta na Fakultě architektury

ČVUT, kde působil až do roku 1960 v Ústavu architek-

tury zdravotnických staveb, který spoluzakládal. Poté

pracoval jako vedoucí projektant ve Státním ústavu

dopravního projektování, z něhož byl delimitován do nově ustanoveného Metroprojektu, kde měl jako hlavní

architekt metra na starosti jeho projektovou přípravu.

A právě zde v roce 1976 vznikl jeho návrh obkladových

panelů pro staniční tunely linky A.

Přestože byla první trasa A otevřena již roku 1978,

příslušná osvědčení získal vynález obkladů až v prosinci 1982. Přidanou hodnotou Otrubova vizuálně

podmanivého panelu, často ztotožňovaného s aktuálním op-artem (z angl. optical art – optické umění), byl

výrazný světelně kinetický efekt rozehrávaný reflektory

přijíždějící soupravy. Díky různým kombinacím vzdutých a vypouklých panelů, úhlu pohledu čekajících cestujících a také kvůli jiné barevnosti každé ze stanic byl

tento efekt pokaždé jiný a neopakovatelný. Barevnost

jednotlivých stanic, která měla (a dodnes tomu tak je)

usnadnit jejich identifikaci, navrhl grafik Jiří Rathouský, tvůrce písma Metron, s nímž se v metru, byť jen

ve formě nápisů se jmény stanic, dodnes setkáváme

a u kterého náš seriál započal.

Jakub Potůček

15.12.16 11:39