Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 22/2016, Strana 2
Metrostav Metrostav 22/2016, Strana 3
Stadion Viktorie Plzeň patří knejmodernějším
Před pár dny skoilo podzimní kolo 1. fotbalové ligy
asním irozsáhlá dostavba arekonstrukce fotbalového
stadionu Viktorie Plzeň veŠtruncových sadech vPlzni.
Modernizace stadionu z50. let 20. století odstartovala
vdubnu 2011. Vkolika jejích fázích tu byly odstraněny
valy pod ochozy nekrytých tribun anajejich místě vyrost-
ly tribuny nové. Po zrení atletického oválu se trávk
esunul o18 metrů blíž khlavní tribuně a dílo završila
stavba dvou věží vrozích stadionu amodernizace hlavní
tribuny. Vzniklo tak ucelené sportov, kde si dici
mohou pohodlně vychutnat fotbalovou atmosféru.
Stavbu první etapy – severní, východní ajní tribuny
stadionu – řídil Pavel Zezulák zplzeňské oblasti divize1.
Čtyři daí úspěšně zvdl tým jeho kolegy Ing.Miroslava
íra, který vzpomíná: „Za zmínku určitě stojí všechny
části díla, které jsme s naším týmem provedli. Ale po-
každé, když někdo řekne fotbalový stadion, si vzpomenu
na rekonstrukci hlavní tribuny z roku 2013, kdy jsme
prakticky v phu 3,5 měce zrekonstruovali ce
1. a 2. podlaží tribuny včetně sedadel ve spodní části
aschodišť. Mná iproto, že to pro mě byla etapa první.“
Poslední etapa stavby proběhla v rekordním čase
i závěrečné části rekonstrukce, kdy ve Štruncových
sadech rostly severní ijní věž (foto č. 1) a hlavní tribu-
na dostala nový kabát i moderní interiéry (foto č. 2), se
tým Ing.Kšíra potýkal hlavně skrátkými termíny. „Kvůli
nedostatku času a nutnosti dodržovat technologic
postupy musely práce probíhat neetržitě, a to včetně
sobot a ne,“ dodává Ing.Kšír. Oddych pro stavbaře
edstavovaly jen dny, kdy se nastadionu hrálo. Při zá-
pasech evropské ligy museli přerušit práce jeden den před
utkáním avden zápasu. Nepracovalo se ani vednech, kdy
se odehrávaly zápasy docí ligy. „Další omezení platila
při rekonstrukci hlavní tribuny, kde jsme museli přerušit
práci většinou nadvě hodiny při kažm tréninku domá-
ho mstva A,“ upřesňuje vedoucí projektu.
Dnes je stadion kompletně zrekonstruován snad svý-
jimkou sechy hlavní tribuny a dalších meích úprav,
které investora jtě čekají. Pozimní pauze tak fotbalis
najdou v Plzni svatostánek, který splňuje nejísí
kriria pro pořání mezinárodních zápasů všech úrovní
apatří mezi špku nejen vČesku, ale ivEvropě. „Rád
bych nazávěr vyzdvihl pracovitost, obrovskou časovou
flexibilitu aotavost všech členů našeho týmu. Zejména
ky tomu se nám podařilo stavbu zvládnout vevysoké
kvalitě avpožadovaném termínu,“ uzavírá Ing.ír.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
1
2
Další obytná stavba pro téhož investora
Divize 1 zahájila stavbu dalšího bytového komplexu Vi-
vus. Obytný soubor Zelený dvůr vyroste vevnitrobloku
staré zástavby vpražských Holešovicích azároveň vy-
plní proluku mezi domy nakřižovatce frekventovaných
komunikací – ulic Dělnická a Osadní. Pro investora
sobchodní zmkou Vivus staví Metrostav již drum
rokem také areál čtyř bytových domů vUívsi.
Nový projekt vzniká zvelké části naploše bývalého vý-
robního arlu, kde vposledních letech sídlily provozovny
autosalonu a autoservisu. Původní Továrna na kovo
abronzové barvy J. Materny zde ale byla vybudována už
nazačátku 80. let 19. stole. Nejvěího rozvoje dosáhla
zaprvní republiky, kdy byla podle návrhu architekta Ru-
dolfa Stockara postavena kubistická stavba administra-
tivní budovy při ulici Dělnická. Poválce areál několikt
změnil výrobní program a postupně došlo k řadě jeho
úprav. Poslední přestavba se datuje do90. let minuho
století. Kubistická administrativní budova nicméně přežila
avroce 2012 se stala národní kulturní patkou.
Obytný soubor Zelený dr zahrnuje výstavbu čtyř
domů avzadním traktu dostavbu původní administrativní
budovy (vizualizace). Vzhled nového komplexu má přitom
zejména vuliční frontě odpodat podobě okolní zástavby.
Umístění arlu klade velké nároky nalogistické za-
jištění díla. Výkop stavební jámy dohloubky téměř osmi
metrů a způsob jeho zabezpečení podél ulic Osadní
ilnická zamezuje vjezdu nastaveniště. Málo je i volných
ploch použitelných pro zázemí a skladoní materiálů.
V tuto chvíli řešíme úpravu postupu výstavby, změnu
jištění stavební jámy a nastavení harmonogramu tak,
abychom si alespoň ponějakou dobu vjezd na staventě
zajistili,“ vysvětlil vedoucí projektu Ing.Vladislav Jevočin.
VHolovicích vyroste přes sto bytů, budou tu iateliéry
akomení prostory. Čtyři domy různé výšky spojí pod-
zemní garáže s99 místy. Mladý tým divize 1, který zajil
práce letos vříjnu, má stavbu předat dodvou let. Termín
dokončení bude podle Ing. Jevočina závislý natom, co se
objeví při archeologickém průzkumu, arovněž nadefinitiv
podobě rekonstrukce objektu, který je kulturní patkou.
Druhou stavbu pro Vivus staví divize 1 v Uíněvsi
Metrostav staví pro stejho investora ivdalší lokalitě.
Projekt Vivus Uhříves, který řídítým Ing.Martina Ko-
cha, se už ale clí kekonci. Obytný soubor čtyř domů,
umístěný v sné blízkosti taího náměstí, nadne
po dokoení na 180 bytů a 15 komech jednotek.
„Skolegou Kochem jsem včastém kontaktu azkenosti
apoznatky jeho týmu sprací apostupy našeho společné-
ho investora jsou nám vítanou pomocí,“ říká Ing.Jevočin.
Blanka Růžková, vizual. archiv stavby
Geologie je uŽiliny buď špatná, nebo i horší
Narozestavěném úseku dálnice D1 vúseku Hrovs
Podhradie – Lietavská Lúčka se 5. prosince uskuteč-
nila slavnostní prorážka jho tubusu tunelu Žilina
(foto). Tuneři se při ní radovali spolně spozvanými
hosty, mezi kterými byl iedseda Žilinsho samo-
správho kraje Juraj Blar, generální řiditel slo-
venské Národní dálniční společnosti Ing.Juraj Valent
aobchodní ředitel Metrostavu Ing.Milan Veselský.
Poprorážce jsme si všichni nachvíli oddechli. Vtak
komplikovaném horninovém masivu jsem totiž zatím
nepracoval. Skutečnost byla nac ještě horší, než jsme
se ovali. Razit tunel s plochou výrubu od 102 m
2
až
po138 m² vsilně zvodněném flyšom pásmu povrcho-
vě zvětralých jílovců apískovců se štěrky, když nadloží
neekročilo 30 m, bylo velmi obžné. Nebyla to prostě
bec žádná legrace,“ hodnotí odvedenou práci vedoucí
projektu Ing.Andrej Korba zdivize 5 Metrostavu.
Oba tubusy tunelu Žilina s raženou délkou kolem
650m buduje Metrostav vesdružení sDoprastavem me-
todou NRTM aprávě sna slovenských kolegů prorazila
otvor v čelbě mezi ražbou jižního tubusu ze západho
portálu aprotiražbou zvýchodního. Dnes vm stavbaři
provájí profilace aražbu výklen.
Na prorážku se chystá i severní tubus
Také vseverním tubusu prodlužují dílo ražba iprotiražba.
Kvůli špatné geologii izde běží velmi pomalu, někdy se
tunel prodloí jen o10 metrů zaměsíc. Kvůli zajtění
výrubu ipro bezpečnou stavbu primárho osní je tu
nutné vynaložit obrovské úsilí a prostředky nazajištění
horniny v edstihu čelby v podobě dtků, kotve
čelby, uzavírání profilu kaloty dočasnou protiklenbou,
injektáží avkrajním případě zlepšením horninového pro-
středí pomocí tryskových či tlakových injektáží. Vpopisu
denní pce proto převažuje profilace kaplek, jak se ří
rozšířenému profilu tunelu pro vrtání mikropilotového
deštníku, či vrtání a vysokotlaká injektáž čelbových kotev.
Natunelu Žilina dnes pracuje 72razičů a16 techniků
z divize 5 a prorážku severní trouby očekávají koncem
ledna nebo zátkem února. Dalších deset betořů pak
tým posílí při provádění definitivního ostění. Zdař Bůh!
red, foto archiv stavby
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
Hliníkové eloxované panely nalince A
V posledním díle seriálu věnovanému výtvarnému
umění vpražském metru nežeme opomenout dílo,
které je jeho signifikantním prvkem. Každý ho zná,
a ten, kdo jej vidí poprvé (především cizinci), pak
naše metro obdivuje oto více. Řeč je olegenrních
panelech z eloxovaného hliníkového plechu, které
vedle rozmanité barevnosti charakterizuje středová
buď konvexně, nebo konkávně vypouklá kalota.
Tento prvek, jehož prvotní funkcí bylo tříštit zvu-
kovou vlnu, navrhl pro první provozní úsek trasy Ašéf
architekt pražského metra, urbanista amalíř Jaroslav
Otruba, který se narodil před sto lety, 11. listopadu 1916
vOlomouci. Kestudiu naFakultě architektury apozem-
ho stavitelství ČVUT v Praze se zapsal vroce1934.
Architekturu studoval uAntonína Mendla, urbanismus
uAloise Mikkovice amalbu spolu skresbou pak vate-
liéruprofesora Oldřicha Blažíčka.
V roce 1939, tedy po uzavření českých vysokých
škol, nastoupil doprojektové kanceláře Gočárových žá-
ků Františka Stalmacha aJosefa Svobody, kde pracoval
až dokonce války. Pojejím skoení, kdy slil stát
zkoku, přijal místo asistenta naFakultě architektury
ČVUT, kde působil až doroku 1960 vÚstavu architek-
tury zdravotnických staveb, který spoluzakládal. Poté
pracoval jako vedoucí projektant ve Státním ústavu
dopravho projektoní, zněhož byl delimitován dono-
vě ustanoveného Metroprojektu, kde měl jako hlav
architekt metra nastarosti jeho projektovou přípravu.
Aprávě zde vroce 1976 vznikl jeho návrh obkladových
panelů pro staniční tunely linky A.
estože byla první trasa Aoteena již roku 1978,
íslušná osvědčení získal vynález obkladů až v pro-
sinci 1982. Přidanou hodnotou Otrubova vizuálně
podmanivého panelu, často ztotožňovaného s aktuál-
ním op-artem (zangl. optical art – optické umění), byl
výrazný světelně kinetický efekt rozehrávaný reflektory
ijížcí soupravy. Díky růzm kombinacím vzdu-
tých avypouklých panelů, úhlu pohledu čekajících ces-
tujících ataké kvůli jiné barevnosti každé ze stanic byl
tento efekt pokaždé jiný aneopakovatelný. Barevnost
jednotlivých stanic, která měla (adodnes tomu tak je)
usnadnit jejich identifikaci, navrhl grafik Jiří Rathous-
ký, trce písma Metron, s nímž se v metru, byť jen
ve formě nápisů se jmény stanic, dodnes setkáváme
aukterého náš seriál započal.
Jakub Potůček
je číslo udávající počet ocenění, která v roce 2016 získaly stavby
Metrostavu v České republice. K tomu je ještě nutné připočíst
polskou cenu pro varšavský most, o níž informuje text na str. 1.
NaSlovensku byloletos v listopadu vprovozu téř
464 km dálnic, ztoho asi 15 km vpolovním profilu.
lniceD1 zBratislavy přes Žilinu až na Ukrajinu má
t konečnou délku přes516 km. Auta už jezdí po
366 km z nich, 54,51 km je rozestavěných. Patří mezi
ně i11,32 km dlouhý úsek Hrovské Podhradie –
Lietavská Lúčka, který pod vedem Doprastavu buduje
sdrení firem STRABAG, Metrostav aVáhostav SK.
Stavba by zde měla skončit vlednu roku 2018.
Metrostav_22_2016.indd 3 15.12.16 11:39
Metrostav Metrostav 22/2016, Strana 4

 

Metrostav Metrostav 22/2016, Strana 1
Metrostav Metrostav 22/2016, Strana 2
Metrostav Metrostav 22/2016, Strana 3
Metrostav Metrostav 22/2016, Strana 4
Metrostav Metrostav 22/2016, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 22/2016, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 22/2016, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 22/2016, Strana 4

Strana 4

3

Sending statistics … done (896 ms)

Rendering Strana 4 (102657): (0/1) (401 ms)

Rendering Strana 3 (102654): (0/1) (447 ms)

Rendering Strana 2 (102650): (0/1) (446 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i2970/vth118986-1.jpg (3x)

 i2970/vth118990-1.jpg (3x)

 i2970/bg102654.svg

 i2970/vth118993-1.jpg (3x)

 i2970/vth118981-1.jpg (2x)