Metrostav a.s.

strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Zajímavá proměna centra Pece pod Sněžkou

Centrum jednoho z nejznámějších českých lyžařských

středisek, Pece pod Sněžkou, změnilo svou tvář. A postaral se o to Metrostav, konkrétně zaměstnanci divize 9 pod vedením Ing. Milana Voráčka. Na místě

starého betonového kvádru, který v minulosti sloužil

jako velkoprodejna Sněžka, vyrostl multifunkční objekt

apartmánů Svatý Vavřinec (foto č. 1).

Architekti z architektonické kanceláře ov-a navrhli

čtyři bytové domy ve tvaru hranolů obložených cedrovými palubkami a fasáda komerčního podlaží je obložena

přírodním kamenem. Při koncipování architektonického

návrhu se podle svých slov snažili maximálně oprostit

od toho, jak se doposud na českých horách stavělo, a navrhnout objekt s takovou vybaveností, jaká do této doby

nemá na českých horách obdoby.

Apartmány Svatý Vavřinec jsou zajímavé také tím,

že nabízejí poutavé průhledy na vzdálené horizonty hor

a domy mezi sebou vytvářejí komorní sousedskou atmosféru. Novostavba má čtyři podzemní a šest nadzemních

Na Štvanici se zlepší parametry vodní cesty

Metrostav zahájil práce na modernizaci plavební komory u pražského ostrova Štvanice. V prostoru u levého břehu Vltavy a v dolní části ostrova vybuduje oddělená čekací stání pro malá a velká plavidla v rámci

zakázky s názvem Modernizace rejd plavební komory

Štvanice. Stavbaři divize 6 se na staveniště u řeky

přesunuli loni v listopadu.

Upravovaný plavební kanál je součástí Vltavské vodní

cesty a slouží k překonání rozdílu hladin řeky na Helmovském jezu, který byl vybudován v roce 1912 a má spád

4,4 m a délku 288,5 m. Zdejší zdymadlo vybudované

mezi pravým břehem řeky a ostrovem Štvanice funguje

od roku 1912 a poslední rekonstrukce tam proběhla před

více než 30 lety. Místo patří mezi nejvíce vytížené v České

republice, ročně jím projede kolem 10 000 lodí.

Naše společnost pracuje na opravě obou rejd s firmou

Eurovia, a to v pozici lídra sdružení. Pro investora – Ředitelství vodních cest – jde o jeden z významných projektů,

který má zvýšit parametry Vltavské vodní cesty mezi

Prahou a Mělníkem, konkrétně viz box.

V horní rejdě vznikne u levého břehu nově stání pro

dvě malá plavidla délky 20 m. To znamená, že už nebudou

muset při čekání na otevření plavební komory manévrovat

v prostoru před jejím vjezdem. „Začíná se s prohrábkou

dna na požadovanou úroveň 2,5 m a výkopem rýhy v patě

podlaží, přičemž podzemní část tvoří garáže, nad nimiž

se nachází supermarket, wellness, restaurace (foto č. 2),

lobby, skiboxy, vinárna s vinotékou a herny pro teenagery a děti. V dalším podlaží začíná bytová část dvou věží

a druhá úroveň podzemních garáží. Z rozsáhlého podnoží

přesypaného zatravněnou vrstvou zeminy vyrostly čtyři

věže, v nichž se nacházejí bytové jednotky. Vzniklo celkem

90 apartmánů o velikosti od 25 do 85 m².

Nábytek, nádobí i ložní prádlo připraveno

„Když se ohlédnu zpět, asi největší komplikací byly klimatické podmínky během zimy v roce 2016. Zima byla dlouhá a silná a kompletně zastavila práce na monolitických

konstrukcích. Kromě toho jsme se potýkali, podobně jako

na jiných stavbách, s nedostatkem pracovníků. Pracovní

síla se obtížně shání ve velkých městech, natož v Peci

pod Sněžkou,“ vzpomíná vedoucí projektu Ing. Voráček.

Plynulé pokračování stavby v jejím průběhu narušovaly

časté změny ze strany investora a časové prodlevy v rozhodnutí, které museli stavbaři zohledňovat. Nezřídka byly

změny definovány až po dokončení dané části díla.

I přesto se podařilo apartmány dokončit ještě před

začátkem zimní sezony. Apartmány jsou výjimečné nejen z architektonického hlediska, ale i tím, že majitelé si

přebírají bytové jednotky kompletní, a to včetně interiérů

a vybavení bytů, jako jsou příbory, nádobí, ložní prádlo.

„Vybavení tímto itinerářem sice nebylo v naší dodávce,

ale ve vztahu k předávání jednotek z toho plyne spousta

komplikací ať už z hlediska koordinací, nekonečných oprav

nebo úklidů,“ uzavírá Ing. Voráček.

svahu. V další fázi budou osazeny dalby tvořené vždy jedinou rourou o průměru 0,5 m, jež bude osazena do vrtu

vyplněného betonovou směsí. V poslední fázi bude probíhat zához paty a opevnění svahu,“ popisuje postup prací

na horní rejdě vedoucí výroby Jiří Vrubel.

Kanál se rozšíří do levého břehu ostrova

V dolní rejdě (foto), kde stavbaře čeká větší rozsah prací,

se v prosinci pokračovalo s instalací pracovní plošiny

v korytě řeky, na níž se navážel materiál pomocí bagru

umístěného na pontonu. V místech, kde lodě plovoucí

proti proudu řeky neměly dosud vůbec žádnou možnost

vyvázání, se bude plavební kanál rozšiřovat do levého

břehu ostrova. To si vyžádá vybudování téměř dvousetmetrové svislé pilotové stěny, u níž pak bude prostor pro

samostatné stání, určené pro velké lodě o délce až 137 m,

a dvacetimetrový úsek pro vyvázání malých plavidel.

Stavební práce by měly pokračovat bez přerušení

provozu plavební komory. Pro jejich provedení bude nutná

spolupráce s podnikem Povodí Vltavy, který musí zajistit

stabilní průtok vody. „Ten se musí po celou dobu regulovat tak, aby hladina nevystoupala nad korunu pracovní

plošiny,“ připomíná vedoucí výroby. Dodejme, že práce

na zakázce Štvanice by měly skončit začátkem roku 2020.

Blanka Růžičková, foto archiv stavby

kce zahrnuje opravu horní a dolní rejdy, tedy

prostoru před a za vjezdem do zdymadla.

orní rejda se rozšíří o čekací stání pro menší

lodě, na dolní vzniknou nově stání pro malá i velká

plavidla. Na obou místech se prohloubí dno řeky tak,

aby umožnilo pohyb lodí s ponorem do 2,2 m.

oučástí modernizace je instalace nového

osvětlení, plavebního značení, světelné signalizace

a informačního systému.

minut trvá cesta vlakem z Prahy do Plzně díky železničnímu

projektu Rokycany–Plzeň. Nová trať je součástí koridoru Rýn–

Dunaj a přináší výhody nejen obyvatelům plzeňského regionu.

Šlechtična prověřila nový most v Mikulášské

Týmy divize 5 už nějaký čas pracují v Plzni na dvou velkých projektech: „UZEL PLZEŇ, 2. stavba – Přestavba osobního nádraží včetně mostů Mikulášská“ a „UZEL PLZEŇ, 3. stavba – přesmyk domažlické trati“. V rámci 2. stavby

byl v uplynulých dnech zprovozněn jeden z klíčových železničních mostů i část plzeňského hlavního nádraží.

Martina Vampulová, foto Drahoslav Ramík

Legendární lyžařský svah v Písku znovu ožije

Optimisté tvrdí, že v České republice je v přepočtu

na obyvatele nejvíc lyžařů na světě. I pesimisté si myslí, že bychom se v pomyslném žebříčku určitě umístili

do třetího místa. Není se proto čemu divit, že kromě

velkých a vyhlášených lyžařských středisek najdeme

na mapě ČR sice kratší, ale o to zajímavější sjezdovky.

Minimálně místní na ně nedají dopustit.

Jednou z nich je i lyžařský svah v Písku, který během

několika týdnů těsně před zahájením zimní sezony prošel

rekonstrukcí. Sjezdovka dlouhá 223 m se rozšířila o 15 m

a její dojezd se prodloužil o 50 Stavbaři proto museli

vykácet část stromů a upravit terén (foto). Vznikly také

nové základové konstrukce pod stožáry vleku a osvětlení

sjezdovky. A to není všechno. „Museli jsme kompletně

odstranit starý vlek a postavit nový,“ říká vedoucí projektu

Ing. Milan Hromádka z divize 6 s tím, že ten původní už

technicky nevyhovoval. Jeho tým vybudoval také novou

přípojku vody, která bude sloužit pro výrobu sněhu.

Na svahu proto nechybějí sněžná děla, která jsou připravena, aby po kolaudaci v polovině prosince mohla chrlit

sníh a svah tak mohl ještě letos přivítat první lyžaře. Bude

ale pochopitelně záležet na počasí.

„Nejnáročnější bylo vypořádat se s časem. Začali jsme

na konci září a na rekonstrukci svahu a stavbu nového

vleku jsme měli pouze dva měsíce. Investor chtěl stihnout

ještě začátek letošní sezony,“ doplňuje vedoucí projektu.

Lyžovat se tu může i v létě!

Na pravém břehu Otavy se v Písku lyžovalo víc než 30 let.

V posledních letech ale svah využíval jen lyžařský oddíl,

pro veřejnost byla sjezdovka uzavřena. Nevyhovovala

totiž svými parametry ani vybavením. Svah na píseckém

Hradišti je ale navíc unikátní i tím, že s lyžemi se sem

vyznavači „prkének“ mohou vydat nejen v zimě, ale

i v létě. Je totiž vybaven speciálním umělým povrchem

s kartáčky, které se při jízdě ohýbají, a tím simulují jízdu

na sněhu. Lyžařský oddíl, který sjezdovku spravuje, před

začátkem rekonstrukce umělý povrch odstranil a uchoval,

takže písecká sjezdovka o svou raritu – možnost lyžování

i v létě – určitě ani v budoucnu nepřijde. Ostatně lyžařský

svah proslavily i záběry z filmu Discopříběh. Pamatujete?

Rekonstrukce lyžařského svahu není jedinou dokončenou zakázkou v okolí, pod níž je podepsán Metrostav

a tým Ing. Hromádky. Před několika týdny pod jeho vedením stejný tým dokončil i Pleskotovu lávku přes Otavu

a sousedící cyklostezku. Všechny tři stavby se nacházejí

v okruhu zhruba 100 m od sebe.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Metrostav_22_2018.indd 3

Jižní železniční most u hlavního nádraží na sebe koncem listopadu upoutal pozornost. V nočních hodinách

prošel zatěžovací zkouškou, které se účastnila 100tunová

historická lokomotiva řady 475.1 – Šlechtična (foto). V Mikulášské byl na čtyři hodiny přerušen provoz.

„Zatěžovací zkouška je zásadní pro uvedení mostního

objektu do provozu. Jižní most je klíčovým stavebním

objektem, který převádí drážní dopravu přes Mikulášskou

ulici. Při zatěžovací zkoušce byl potvrzen předpoklad daný

projektantem. Hlavní mostní prohlídka pak byla provedena 4. prosince a most byl předán do užívání,“ vysvětluje

ředitel výstavby Ing. Petr Hanzal z divize 5.

Práce pomalu finišují

Připomeňme, že Metrostav v Mikulášské ulici rekonstruo

val jak železniční mosty u hlavního nádraží, tak i komunikace pod nimi včetně všech inženýrských sítí. Jde o klíčovou spojnici mezi městským obvodem Slovany a centrem

města. Úplná uzavírka této ulice skončila 31. srpna 2018.

V rámci stavby se zlepšila průjezdnost ulice.

„V letošním roce jsme pracovali na jižní části plzeňského

hlavního nádraží. Za Metrostav jsme realizovali umělé objekty (most, podchody, opěrné zdi) a partner ve sdružení

firma OHL ŽS prováděla práce na železničním spodku,

svršku a nástupištích,“ shrnuje inženýr Hanzal.

Zprůjezdněním Mikulášské ulice a dokončením rekonstrukcí železničních mostů vedoucích nad ní se přiblížila

závěrečná fáze projektu Uzel Plzeň, 2. stavba. Dne 6. prosince v 16.45 hod. byla ukončena výluka a zprovozněna

celá jižní část plzeňského hlavního nádraží. Konkrétně jde

o nástupiště č. 4, 5 a 6 včetně kompletně zrekonstruovaného železničního svršku a zabezpečovacího zařízení.

Cílem rekonstrukce bylo jednak maximálně zvýšit průjezdnou rychlost uzlem Plzeň a jednak vybudovat bezbariérová

nástupiště a zajistit tak komfort pro všechny cestující.

–red–, foto Miroslav Chaloupka

ři statické zatěžovací zkoušce byla využita sestava

parní lokomotivy řady 475.1 – Šlechtična z roku 1947

včetně tendru (na jedné koleji) a vozíku složeného

ze dvou podvozků naloženého panely a umístěného

mezi dvěma jeřáby EDK 300/5 (na druhé koleji).

ošlo na železniční zatížení v obou kolejích tak,

že bylo dosaženo účinnosti zatížení minimálně

50 % dle požadavků ČSN 73 6209. Měřeny byly

průhyby nosné konstrukce v ose mostu za pomoci

strunových tenzometrů i poklesy opěr. Zkoušku

provedl doc. Ing. Petr Bouška, CSc., z ČVUT v Praze,

Kloknerova ústavu.

17.12.18 15:51