strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Zajímavá proměna centra Pece pod Sněžkou
Centrum jednoho z nejznámějších českých lyžařských
středisek, Pece pod Sněžkou, změnilo svou tvář. A postaral se o to Metrostav, konkrétně zaměstnanci divize 9 pod vedením Ing. Milana Voráčka. Na místě
starého betonového kvádru, který v minulosti sloužil
jako velkoprodejna Sněžka, vyrostl multifunkční objekt
apartmánů Svatý Vavřinec (foto č. 1).
Architekti z architektonické kanceláře ov-a navrhli
čtyři bytové domy ve tvaru hranolů obložených cedrovými palubkami a fasáda komerčního podlaží je obložena
přírodním kamenem. Při koncipování architektonického
návrhu se podle svých slov snažili maximálně oprostit
od toho, jak se doposud na českých horách stavělo, a navrhnout objekt s takovou vybaveností, jaká do této doby
nemá na českých horách obdoby.
Apartmány Svatý Vavřinec jsou zajímavé také tím,
že nabízejí poutavé průhledy na vzdálené horizonty hor
a domy mezi sebou vytvářejí komorní sousedskou atmosféru. Novostavba má čtyři podzemní a šest nadzemních
2
Na Štvanici se zlepší parametry vodní cesty
Metrostav zahájil práce na modernizaci plavební komory u pražského ostrova Štvanice. V prostoru u levého břehu Vltavy a v dolní části ostrova vybuduje oddělená čekací stání pro malá a velká plavidla v rámci
zakázky s názvem Modernizace rejd plavební komory
Štvanice. Stavbaři divize 6 se na staveniště u řeky
přesunuli loni v listopadu.
Upravovaný plavební kanál je součástí Vltavské vodní
cesty a slouží k překonání rozdílu hladin řeky na Helmovském jezu, který byl vybudován v roce 1912 a má spád
4,4 m a délku 288,5 m. Zdejší zdymadlo vybudované
mezi pravým břehem řeky a ostrovem Štvanice funguje
od roku 1912 a poslední rekonstrukce tam proběhla před
více než 30 lety. Místo patří mezi nejvíce vytížené v České
republice, ročně jím projede kolem 10 000 lodí.
Naše společnost pracuje na opravě obou rejd s firmou
Eurovia, a to v pozici lídra sdružení. Pro investora – Ředitelství vodních cest – jde o jeden z významných projektů,
který má zvýšit parametry Vltavské vodní cesty mezi
Prahou a Mělníkem, konkrétně viz box.
V horní rejdě vznikne u levého břehu nově stání pro
dvě malá plavidla délky 20 m. To znamená, že už nebudou
muset při čekání na otevření plavební komory manévrovat
v prostoru před jejím vjezdem. „Začíná se s prohrábkou
dna na požadovanou úroveň 2,5 m a výkopem rýhy v patě
podlaží, přičemž podzemní část tvoří garáže, nad nimiž
se nachází supermarket, wellness, restaurace (foto č. 2),
lobby, skiboxy, vinárna s vinotékou a herny pro teenagery a děti. V dalším podlaží začíná bytová část dvou věží
a druhá úroveň podzemních garáží. Z rozsáhlého podnoží
přesypaného zatravněnou vrstvou zeminy vyrostly čtyři
věže, v nichž se nacházejí bytové jednotky. Vzniklo celkem
90 apartmánů o velikosti od 25 do 85 m².
Nábytek, nádobí i ložní prádlo připraveno
„Když se ohlédnu zpět, asi největší komplikací byly klimatické podmínky během zimy v roce 2016. Zima byla dlouhá a silná a kompletně zastavila práce na monolitických
konstrukcích. Kromě toho jsme se potýkali, podobně jako
na jiných stavbách, s nedostatkem pracovníků. Pracovní
síla se obtížně shání ve velkých městech, natož v Peci
pod Sněžkou,“ vzpomíná vedoucí projektu Ing. Voráček.
Plynulé pokračování stavby v jejím průběhu narušovaly
časté změny ze strany investora a časové prodlevy v rozhodnutí, které museli stavbaři zohledňovat. Nezřídka byly
změny definovány až po dokončení dané části díla.
I přesto se podařilo apartmány dokončit ještě před
začátkem zimní sezony. Apartmány jsou výjimečné nejen z architektonického hlediska, ale i tím, že majitelé si
přebírají bytové jednotky kompletní, a to včetně interiérů
a vybavení bytů, jako jsou příbory, nádobí, ložní prádlo.
„Vybavení tímto itinerářem sice nebylo v naší dodávce,
ale ve vztahu k předávání jednotek z toho plyne spousta
komplikací ať už z hlediska koordinací, nekonečných oprav
nebo úklidů,“ uzavírá Ing. Voráček.
svahu. V další fázi budou osazeny dalby tvořené vždy jedinou rourou o průměru 0,5 m, jež bude osazena do vrtu
vyplněného betonovou směsí. V poslední fázi bude probíhat zához paty a opevnění svahu,“ popisuje postup prací
na horní rejdě vedoucí výroby Jiří Vrubel.
Kanál se rozšíří do levého břehu ostrova
V dolní rejdě (foto), kde stavbaře čeká větší rozsah prací,
se v prosinci pokračovalo s instalací pracovní plošiny
v korytě řeky, na níž se navážel materiál pomocí bagru
umístěného na pontonu. V místech, kde lodě plovoucí
proti proudu řeky neměly dosud vůbec žádnou možnost
vyvázání, se bude plavební kanál rozšiřovat do levého
břehu ostrova. To si vyžádá vybudování téměř dvousetmetrové svislé pilotové stěny, u níž pak bude prostor pro
samostatné stání, určené pro velké lodě o délce až 137 m,
a dvacetimetrový úsek pro vyvázání malých plavidel.
Stavební práce by měly pokračovat bez přerušení
provozu plavební komory. Pro jejich provedení bude nutná
spolupráce s podnikem Povodí Vltavy, který musí zajistit
stabilní průtok vody. „Ten se musí po celou dobu regulovat tak, aby hladina nevystoupala nad korunu pracovní
plošiny,“ připomíná vedoucí výroby. Dodejme, že práce
na zakázce Štvanice by měly skončit začátkem roku 2020.
Blanka Růžičková, foto archiv stavby
Akce zahrnuje opravu horní a dolní rejdy, tedy
prostoru před a za vjezdem do zdymadla.
Horní rejda se rozšíří o čekací stání pro menší
lodě, na dolní vzniknou nově stání pro malá i velká
plavidla. Na obou místech se prohloubí dno řeky tak,
aby umožnilo pohyb lodí s ponorem do 2,2 m.
Součástí modernizace je instalace nového
osvětlení, plavebního značení, světelné signalizace
a informačního systému.
minut trvá cesta vlakem z Prahy do Plzně díky železničnímu
projektu Rokycany–Plzeň. Nová trať je součástí koridoru Rýn–
Dunaj a přináší výhody nejen obyvatelům plzeňského regionu.
Šlechtična prověřila nový most v Mikulášské
Týmy divize 5 už nějaký čas pracují v Plzni na dvou velkých projektech: „UZEL PLZEŇ, 2. stavba – Přestavba osobního nádraží včetně mostů Mikulášská“ a „UZEL PLZEŇ, 3. stavba – přesmyk domažlické trati“. V rámci 2. stavby
byl v uplynulých dnech zprovozněn jeden z klíčových železničních mostů i část plzeňského hlavního nádraží.
Martina Vampulová, foto Drahoslav Ramík
Legendární lyžařský svah v Písku znovu ožije
Optimisté tvrdí, že v České republice je v přepočtu
na obyvatele nejvíc lyžařů na světě. I pesimisté si myslí, že bychom se v pomyslném žebříčku určitě umístili
do třetího místa. Není se proto čemu divit, že kromě
velkých a vyhlášených lyžařských středisek najdeme
na mapě ČR sice kratší, ale o to zajímavější sjezdovky.
Minimálně místní na ně nedají dopustit.
Jednou z nich je i lyžařský svah v Písku, který během
několika týdnů těsně před zahájením zimní sezony prošel
rekonstrukcí. Sjezdovka dlouhá 223 m se rozšířila o 15 m
a její dojezd se prodloužil o 50 m. Stavbaři proto museli
vykácet část stromů a upravit terén (foto). Vznikly také
nové základové konstrukce pod stožáry vleku a osvětlení
sjezdovky. A to není všechno. „Museli jsme kompletně
odstranit starý vlek a postavit nový,“ říká vedoucí projektu
Ing. Milan Hromádka z divize 6 s tím, že ten původní už
technicky nevyhovoval. Jeho tým vybudoval také novou
přípojku vody, která bude sloužit pro výrobu sněhu.
Na svahu proto nechybějí sněžná děla, která jsou připravena, aby po kolaudaci v polovině prosince mohla chrlit
sníh a svah tak mohl ještě letos přivítat první lyžaře. Bude
ale pochopitelně záležet na počasí.
„Nejnáročnější bylo vypořádat se s časem. Začali jsme
na konci září a na rekonstrukci svahu a stavbu nového
vleku jsme měli pouze dva měsíce. Investor chtěl stihnout
ještě začátek letošní sezony,“ doplňuje vedoucí projektu.
Lyžovat se tu může i v létě!
Na pravém břehu Otavy se v Písku lyžovalo víc než 30 let.
V posledních letech ale svah využíval jen lyžařský oddíl,
pro veřejnost byla sjezdovka uzavřena. Nevyhovovala
totiž svými parametry ani vybavením. Svah na píseckém
Hradišti je ale navíc unikátní i tím, že s lyžemi se sem
vyznavači „prkének“ mohou vydat nejen v zimě, ale
i v létě. Je totiž vybaven speciálním umělým povrchem
s kartáčky, které se při jízdě ohýbají, a tím simulují jízdu
na sněhu. Lyžařský oddíl, který sjezdovku spravuje, před
začátkem rekonstrukce umělý povrch odstranil a uchoval,
takže písecká sjezdovka o svou raritu – možnost lyžování
i v létě – určitě ani v budoucnu nepřijde. Ostatně lyžařský
svah proslavily i záběry z filmu Discopříběh. Pamatujete?
Rekonstrukce lyžařského svahu není jedinou dokončenou zakázkou v okolí, pod níž je podepsán Metrostav
a tým Ing. Hromádky. Před několika týdny pod jeho vedením stejný tým dokončil i Pleskotovu lávku přes Otavu
a sousedící cyklostezku. Všechny tři stavby se nacházejí
v okruhu zhruba 100 m od sebe.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Metrostav_22_2018.indd 3
Jižní železniční most u hlavního nádraží na sebe koncem listopadu upoutal pozornost. V nočních hodinách
prošel zatěžovací zkouškou, které se účastnila 100tunová
historická lokomotiva řady 475.1 – Šlechtična (foto). V Mikulášské byl na čtyři hodiny přerušen provoz.
„Zatěžovací zkouška je zásadní pro uvedení mostního
objektu do provozu. Jižní most je klíčovým stavebním
objektem, který převádí drážní dopravu přes Mikulášskou
ulici. Při zatěžovací zkoušce byl potvrzen předpoklad daný
projektantem. Hlavní mostní prohlídka pak byla provedena 4. prosince a most byl předán do užívání,“ vysvětluje
ředitel výstavby Ing. Petr Hanzal z divize 5.
Práce pomalu finišují
Připomeňme, že Metrostav v Mikulášské ulici rekonstruo
val jak železniční mosty u hlavního nádraží, tak i komunikace pod nimi včetně všech inženýrských sítí. Jde o klíčovou spojnici mezi městským obvodem Slovany a centrem
města. Úplná uzavírka této ulice skončila 31. srpna 2018.
V rámci stavby se zlepšila průjezdnost ulice.
„V letošním roce jsme pracovali na jižní části plzeňského
hlavního nádraží. Za Metrostav jsme realizovali umělé objekty (most, podchody, opěrné zdi) a partner ve sdružení
firma OHL ŽS prováděla práce na železničním spodku,
svršku a nástupištích,“ shrnuje inženýr Hanzal.
Zprůjezdněním Mikulášské ulice a dokončením rekonstrukcí železničních mostů vedoucích nad ní se přiblížila
závěrečná fáze projektu Uzel Plzeň, 2. stavba. Dne 6. prosince v 16.45 hod. byla ukončena výluka a zprovozněna
celá jižní část plzeňského hlavního nádraží. Konkrétně jde
o nástupiště č. 4, 5 a 6 včetně kompletně zrekonstruovaného železničního svršku a zabezpečovacího zařízení.
Cílem rekonstrukce bylo jednak maximálně zvýšit průjezdnou rychlost uzlem Plzeň a jednak vybudovat bezbariérová
nástupiště a zajistit tak komfort pro všechny cestující.
–red–, foto Miroslav Chaloupka
Při statické zatěžovací zkoušce byla využita sestava
parní lokomotivy řady 475.1 – Šlechtična z roku 1947
včetně tendru (na jedné koleji) a vozíku složeného
ze dvou podvozků naloženého panely a umístěného
mezi dvěma jeřáby EDK 300/5 (na druhé koleji).
Došlo na železniční zatížení v obou kolejích tak,
že bylo dosaženo účinnosti zatížení minimálně
50 % dle požadavků ČSN 73 6209. Měřeny byly
průhyby nosné konstrukce v ose mostu za pomoci
strunových tenzometrů i poklesy opěr. Zkoušku
provedl doc. Ing. Petr Bouška, CSc., z ČVUT v Praze,
Kloknerova ústavu.
17.12.18 15:51