M_01_07

12.1.2007

14:00

Stránka 2

strana 2

Vánoãní setkání

PTÁME SE

Jen pár hodin pfied ·tûdr˘m dnem se v praÏském Rudolfinu rozeznûla hudba George Gershwina. Její jazzové tóny se tu setkaly s pozorn˘mi posluchaãi na závûreãném prosincovém koncertu Metrostavu, kter˘ zavr‰il

fiadu pfiátelsk˘ch pfiedvánoãních setkání.

Americkému skladateli George Gershwinovi osud vymûfiil pouh˘ch 39 let Ïivota. I ty staãily, aby se sv˘m dílem

zafiadil mezi nejznámûj‰í hudební skladatele v celé historii

Ameriky. V první polovinû dvacátého století komponoval

muzikály pro Broadway, klasickou hudbu, úspûch v‰ak

mûla i jeho populární tvorba. V Dvofiákovû síni zaznûla jeho Rapsodie v modrém, která dodnes patfií k nejhranûj‰ím

jazzov˘m skladbám nejen v Americe, suita Ameriãan v PafiíÏi a Klavírní koncert F-Dur. PraÏskou komorní filharmonii (foto ã. 2) pod taktovkou Libora Pe‰ka pfii koncertu doplnily tóny klavíru v podání Martina Kasíka.

Ing. Ivana Hrdiny

v˘robnû-technického fieditele Metrostavu

Hlavní nádraÏí v Praze se probouzí k Ïivotu

1

2

Více neÏ ‰edesát Ïelezniãních stanic âesk˘ch drah by

v následujících letech mûlo projít celkovou rekonstrukcí. Souãástí této strategie, oznaãované jako „Îivé nádraÏí“, je i projekt revitalizace hlavního nádraÏí v Praze, kter˘ v prosinci 2006 zaãala realizovat divize 9

Metrostavu pod vedením Ing. Miroslava Ka‰para.

Rekonstrukce hlavního praÏského nádraÏí je pfiíkladem

spolupráce vefiejného sektoru a soukromého kapitálu.

Italská spoleãnost Grandi Stazioni do ní investuje jednu

miliardu korun a na oplátku dostane nádraÏní budovy do

30letého pronájmu. Poãítá s tím, Ïe novou moderní praÏskou Ïelezniãní stanici nav‰tíví aÏ 150 000 náv‰tûvníkÛ

dennû. Cestující v ní budou vyuÏívat sjednocené Centrum

zákaznick˘ch sluÏeb, které jim zajistí podobnou úroveÀ

odbavení, jakou nyní znají napfiíklad z mezinárodních leti‰È. Vedle toho nabídne zásadní roz‰ífiení nákupních moÏností a nové typy sluÏeb i pro ‰irokou vefiejnost, objeví se

tu mimo jiné banky, hotel a restaurace. Bezpeãnost a ãistota tu budou samozfiejmostí.

Vlastní stavba je rozdûlena do nûkolika samostatn˘ch,

na sebe navazujících etap. I kdyÏ se pfii nich cestující doãkají fiady omezení, provoz Ïeleznice i sousedícího metra

zÛstane po celou dobu zachován.

Rekonstrukce se dotkne nejen odbavovací haly s tfiemi podzemními podlaÏími, z nichÏ nejvût‰í má pÛdorys

pfies 15 500 m2, ale i monumentální staré budovy nádraÏí, kterou zaãátkem minulého století v secesním stylu vytvofiil architekt Josef Fanta. Kromû suterénu má osm nadzemních podlaÏí. To poslední ve ‰piãkách ãtyfi vûÏí

dosahuje jen kolem 50 m2 plochy, pfiízemí je v‰ak víc neÏ

stokrát rozsáhlej‰í. Celá budova je ve velmi ‰patném stavu, a tak ji neminou dÛkladné restaurátorské práce.

Souãástí projektu je pfiestavba 1. nástupi‰tû, kde první kolej nahradí stromofiadí a venkovní posezení, kryté

moderním prosklen˘m pfiístfie‰kem. Obnovy se doãkají také pfiilehlé Vrchlického sady.

„Metrostav vstupuje na pÛdu, kterou dÛvûrnû zná –

odbavovací hala hlavního nádraÏí patfií k projektÛm, které

vznikly v souvislosti s v˘stavbou metra, pro niÏ byla na‰e

firma pfied 35 lety zaloÏena. VáÏíme si toho, Ïe mÛÏeme

oÏivit prostor, jeÏ je nejen v˘znamn˘m komunikaãním

uzlem, ale mûl by b˘t také dÛstojnou branou do hlavního

mûsta,“ zmínil pfiedseda pfiedstavenstva Metrostavu Ing.

Jindfiich Hess pfii zahájení první etapy rekonstrukce. Celá

pfiestavba by mûla skonãit za pût let.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák,

vizualizace Grandi Stazioni âR

Stavbu symbolicky zahájila pneumatická kladiva

Nová ãtyfisedaãková lanovka na Lysou horu

3

Dirigent Libor Pe‰ek (foto ã. 1) patfií k v˘znamn˘m

osobnostem ãeské i svûtové hudební scény uÏ dlouhá léta. Tfiicetilet˘ klavírista Martin Kasík (foto ã. 3) jeho vûhlasu sice je‰tû nedosáhl, patfií v‰ak k nejv˘raznûj‰ím osobnostem nastupující generace ãesk˘ch koncertních

umûlcÛ. Spoleãnû s filharmonií dokonale oÏivili Gershwinovu hudební podobu meziváleãné Ameriky a v‰ichni pfiítomní je ocenili dlouhotrvajícím potleskem.

Zdi Rudolfina po nûm je‰tû vyslechly i fiadu pfiání do

nového roku, která si vymûnili také Ing. Vladimír Brejcha,

prokurista spoleãnosti SMP CZ a prezident DDM Group

Ing. Ivan ·esták (foto ã. 4). V‰echno nejlep‰í v roce 2007!

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

4

Ve sportovním areálu Horní domky v Rokytnici nad Jizerou za rekordních pût mûsícÛ vyrostla nová lanovka,

která svou kapacitou pfiekonává pÛvodní pfiibliÏovací

vlek k lyÏafisk˘m svahÛm na úboãí Lysé hory. V prosinci

loÀského roku si ji pfii slavnostním otevfiení vyzkou‰el

sám vládce hor Krakono‰, jenÏ milostivû zadrÏel první

snûhové vloãky, dokud stavbafii z divize 6 Metrostavu

nedokonãili v areálu svou práci.

Lysá hora pfiipravila t˘mu Ing. Davida ·tochla nelehké

podmínky. Staveni‰tû horní stanice lanovky i nûkteré patky pro sloupy byly velmi ‰patnû pfiístupné, zakládání dolních objektÛ zas v˘raznû zkomplikovala neúnosná zemina

a naváÏky. Nákladní Tatry si s nároãn˘m terénem neumûly poradit, a tak se ke slovu dostaly i staré, ale spolehlivé

Pragy V3S. Ve ‰patnû pfiístupném svahu pfiemístily kolem

10 000 m3 zeminy, makadamu i lomového odpalu, aby vÛbec bylo moÏné provést v‰echny vyprojektované terénní

úpravy, zemní figury i hutnûné zásypy. Stavba si dohromady vyÏádala uloÏení asi 3500 m3 betonu, betonáÏ ve

vy‰‰ích a hÛfi pfiístupn˘ch místech pfiitom vût‰inou probíhala jen za pomoci pásov˘ch nakladaãÛ.

„Práci nám nejvíc komplikovalo poãasí,“ pfiiblíÏil stavbu Ing. David ·tochl. „Vydatné srpnové de‰tû stavební jámu promûnily v bahni‰tû, ve kterém se topili jak lidé, tak

i stroje, a z pfiilehl˘ch svahÛ vytvofiily kluzké stránû, kam

se nedostali ani lidé, ani mechanizace, a tím do‰lo k v˘raznému zpoÏdûní zemních prací a celé v˘stavby.“

Vybudování opûrné zdi âerného potoka zase umoÏnilo

aÏ nasazení devíti v˘konn˘ch ãerpadel, která divoké vody

odvedla do náhradního koryta.

Vlídn˘ Krakono‰ v‰ak pozdrÏel snûhovou nadílku

a stavbafii staãili dokonãit svou práci je‰tû pfied zimou.

Nová dolní stanice lanovky je dvoupodlaÏní a díky zapu‰tûní do terénu pfiirozenû zapadá do svého okolí. Na

1066 m2 hrubé podlaÏní plochy ukr˘vá nejen zázemí technologie a obsluhy, ale také pokladny, velkokapacitní WC

pro náv‰tûvníky, obãerstvení a prostory pro úschovnu lyÏí ãi napfiíklad lyÏafiskou ‰kolu.

Nová ãtyfisedaãková lanovka se 160 pfiepravními vozy

z ní v zimním provozu odveze aÏ 2000 lyÏafiÛ za hodinu,

ktefií za necel˘ch 8 minut rychlostí aÏ 2,6 m/s vystoupají

o 252 metrÛ v˘‰ a o 1210 metrÛ dál kolem ‰estnácti traÈov˘ch podpûr k malé a jednoduché horní stanici.

V leto‰ním roce areál je‰tû doplní tfiípodlaÏní objekt

technického zázemí zahrnující i garáÏe snûhov˘ch vozidel

a malou ãerpací stanici pohonn˘ch hmot.

Hlavní nápor novou lanovku v Rokytnici nad Jizerou

teprve ãeká. Sníh a rychlej‰í vlek jistû zaplní svahy Lysé

hory lyÏafii i snowboardisty a snad i k nim bude Krakono‰

milosrdn˘ a pfiinese jim takové poãasí, jaké si budou pfiát.

Teì uÏ vydatná snûhová nadílka nebude vadit nikomu.

Lenka Svobodová, foto Ota Mrákota

Ing. Ivan Hrdina nastoupil do Metrostavu v roce 1986

ihned po ukonãení studia na âVUT, kde na stavební fakultû absolvoval obor Konstrukce a dopravní stavby se

zamûfiením na geotechniku. Zaãínal v podzemí na stavbû stanice metra v Jinonicích jako asistent hlavního

stavbyvedoucího divize 1 a s narÛstajícími zku‰enostmi

postupoval po pracovním Ïebfiíãku. V roce 2001 se stal

v˘robnû-technick˘m fieditelem Metrostavu.

Jak v Metrostavu probûhl loÀsk˘ rok z v˘robnû-technického hlediska, ãím byl charakteristick˘?

Pro v‰echny divize rok 2006 znamenal intenzivní nárÛst

objemu v˘roby i poãtu staveb, pfii jejichÏ realizaci byly vysoce vyuÏity na‰e vnitropodnikové nosné technologie.

Zdokonalili jsme systém fiízení nejsloÏitûj‰ích projektÛ za

úãasti technick˘ch rad, a tak se v nûkter˘ch pfiípadech podafiilo najít ojedinûlá technická fie‰ení, jeÏ zúroãila na‰e

zku‰enosti a pomohla pfiekonat tfieba krátké dodací lhÛty.

Jaké stavby a technologie Vás osobnû zaujaly?

Na to by nestaãily ani celé noviny, takÏe mohu vybrat jen

pár. Mezi tunely si pozornost zasluhuje Valík s velmi zajímav˘m technick˘m fie‰ením stfiedového pilífie. Pracovníci

divize 5 v tunelu Libouchec poprvé pouÏili definitivní ostûní bez vyztuÏení a vyrazili také dosud nejdel‰í dvoukilometrov˘ dálniãní tunel Panenská. Z technologií mostních

konstrukcí bych vyzdvihl v˘suv mostu pfies Rybn˘ potok.

Divize 4 pfii budování estakády na trase Chomutov – Kfiimov poprvé nasadila pfiesuvnou skruÏ a zvládla i nároãné

práce pfii v˘suvu mostu u Rzavé. Divizi 9 se velmi dobfie

dafiilo ufiídit sloÏité, velké a komplikované stavby, tfieba Hudební divadlo v Karlínû. Díky v‰em dotãen˘m divizím se pfii

povrchov˘ch dílech dobfie uplatnily také na‰e dal‰í nosné

technologie – Ïelezobetonové a ocelové konstrukce a TZB.

Co zajímavého z Va‰eho pohledu pfiinese leto‰ní rok?

ÚkolÛ je mnoho. Musíme se úspû‰nû vypofiádat s plánovan˘m obratem a zakázky realizovat v takové kvalitû, jakou

zákazník poÏaduje. Budeme také klást dÛraz na rozvoj a fiízení vnitropodnikov˘ch nosn˘ch technologií, abychom byli na ‰piãce nejen ãeského stavebního trhu, ale prosadili se

i v evropském kontextu. Abychom uspûli, jsme pfiipraveni

investovat jak do technologií, tak i do kvalifikovan˘ch lidsk˘ch zdrojÛ. Vloni do‰lo k úpravû organizaãnû fiídících

dokumentÛ pfiedv˘robní pfiípravy a od leto‰ního ledna na

kaÏdé divizi novû pracují techniãtí námûstci se sv˘mi útvary. Oboje by mûlo pfiispût k vût‰í pfiesnosti anal˘zy budoucích zakázek a mûlo by zlep‰it pfiedv˘robní pfiípravu

a schopnost fiídit narÛstající poãet stále komplikovanûj‰ích

staveb. Vût‰í pozornost v leto‰ním roce budeme vûnovat

také BOZP, a to nejen u vlastních pracovníkÛ, ale i pfii fiízení subdodavatelÛ.

Jaké stavby budou v pfií‰tím období nejnároãnûj‰í?

Z tûch, co na nás ãekají, zmíním jen tu nejvût‰í v˘zvu – pfiípravu a realizaci praÏsk˘ch tunelÛ Blanka. Budou procházet pod Vltavou, pod Stromovkou i hustû obydlenou ãástí

mûsta a budou technologicky velmi nároãné. Jejich stavba

zasáhne do Ïivota Prahy a nás neminou ani dopravnû-logistické problémy. âeká nás také nároãné pokraãování stavebních prací v zahraniãí na Islandu a v Chorvatsku, kde

bychom chtûli dosáhnout evropsk˘ch parametrÛ zejména

v rychlosti stavby.

V kvûtnu se v Praze sejde 33. svûtov˘ tuneláfisk˘ kongres

ITA/AITES, co od nûj oãekáváte?

Pofiádání kongresu je pro nás velká pocta. V âeské republice se naráz shromáÏdí na 1200 odborníkÛ ze v‰ech oblastí ‰irokého tuneláfiského spektra a kongres jim poskytne prostor pro odbornou v˘mûnu názorÛ i pro osobní

setkání, která jsou stále nejdÛleÏitûj‰í komunikaãní cestou

i v dobû internetu. Jsem rád, Ïe na nûj mohu pozvat i na‰e

tuneláfie. Podrobnosti o kongresu a o moÏné úãasti na

nûm se dozvûdí i z dal‰ích ãísel novin Metrostavu.

Za rozhovor dûkuje Lenka Svobodová