M_01_07
12.1.2007
14:00
Stránka 2
strana 2
Vánoãní setkání
PTÁME SE
Jen pár hodin pfied ·tûdr˘m dnem se v praÏském Rudolfinu rozeznûla hudba George Gershwina. Její jazzové tóny se tu setkaly s pozorn˘mi posluchaãi na závûreãném prosincovém koncertu Metrostavu, kter˘ zavr‰il
fiadu pfiátelsk˘ch pfiedvánoãních setkání.
Americkému skladateli George Gershwinovi osud vymûfiil pouh˘ch 39 let Ïivota. I ty staãily, aby se sv˘m dílem
zafiadil mezi nejznámûj‰í hudební skladatele v celé historii
Ameriky. V první polovinû dvacátého století komponoval
muzikály pro Broadway, klasickou hudbu, úspûch v‰ak
mûla i jeho populární tvorba. V Dvofiákovû síni zaznûla jeho Rapsodie v modrém, která dodnes patfií k nejhranûj‰ím
jazzov˘m skladbám nejen v Americe, suita Ameriãan v PafiíÏi a Klavírní koncert F-Dur. PraÏskou komorní filharmonii (foto ã. 2) pod taktovkou Libora Pe‰ka pfii koncertu doplnily tóny klavíru v podání Martina Kasíka.
Ing. Ivana Hrdiny
v˘robnû-technického fieditele Metrostavu
Hlavní nádraÏí v Praze se probouzí k Ïivotu
1
2
Více neÏ ‰edesát Ïelezniãních stanic âesk˘ch drah by
v následujících letech mûlo projít celkovou rekonstrukcí. Souãástí této strategie, oznaãované jako „Îivé nádraÏí“, je i projekt revitalizace hlavního nádraÏí v Praze, kter˘ v prosinci 2006 zaãala realizovat divize 9
Metrostavu pod vedením Ing. Miroslava Ka‰para.
Rekonstrukce hlavního praÏského nádraÏí je pfiíkladem
spolupráce vefiejného sektoru a soukromého kapitálu.
Italská spoleãnost Grandi Stazioni do ní investuje jednu
miliardu korun a na oplátku dostane nádraÏní budovy do
30letého pronájmu. Poãítá s tím, Ïe novou moderní praÏskou Ïelezniãní stanici nav‰tíví aÏ 150 000 náv‰tûvníkÛ
dennû. Cestující v ní budou vyuÏívat sjednocené Centrum
zákaznick˘ch sluÏeb, které jim zajistí podobnou úroveÀ
odbavení, jakou nyní znají napfiíklad z mezinárodních leti‰È. Vedle toho nabídne zásadní roz‰ífiení nákupních moÏností a nové typy sluÏeb i pro ‰irokou vefiejnost, objeví se
tu mimo jiné banky, hotel a restaurace. Bezpeãnost a ãistota tu budou samozfiejmostí.
Vlastní stavba je rozdûlena do nûkolika samostatn˘ch,
na sebe navazujících etap. I kdyÏ se pfii nich cestující doãkají fiady omezení, provoz Ïeleznice i sousedícího metra
zÛstane po celou dobu zachován.
Rekonstrukce se dotkne nejen odbavovací haly s tfiemi podzemními podlaÏími, z nichÏ nejvût‰í má pÛdorys
pfies 15 500 m2, ale i monumentální staré budovy nádraÏí, kterou zaãátkem minulého století v secesním stylu vytvofiil architekt Josef Fanta. Kromû suterénu má osm nadzemních podlaÏí. To poslední ve ‰piãkách ãtyfi vûÏí
dosahuje jen kolem 50 m2 plochy, pfiízemí je v‰ak víc neÏ
stokrát rozsáhlej‰í. Celá budova je ve velmi ‰patném stavu, a tak ji neminou dÛkladné restaurátorské práce.
Souãástí projektu je pfiestavba 1. nástupi‰tû, kde první kolej nahradí stromofiadí a venkovní posezení, kryté
moderním prosklen˘m pfiístfie‰kem. Obnovy se doãkají také pfiilehlé Vrchlického sady.
„Metrostav vstupuje na pÛdu, kterou dÛvûrnû zná –
odbavovací hala hlavního nádraÏí patfií k projektÛm, které
vznikly v souvislosti s v˘stavbou metra, pro niÏ byla na‰e
firma pfied 35 lety zaloÏena. VáÏíme si toho, Ïe mÛÏeme
oÏivit prostor, jeÏ je nejen v˘znamn˘m komunikaãním
uzlem, ale mûl by b˘t také dÛstojnou branou do hlavního
mûsta,“ zmínil pfiedseda pfiedstavenstva Metrostavu Ing.
Jindfiich Hess pfii zahájení první etapy rekonstrukce. Celá
pfiestavba by mûla skonãit za pût let.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák,
vizualizace Grandi Stazioni âR
Stavbu symbolicky zahájila pneumatická kladiva
Nová ãtyfisedaãková lanovka na Lysou horu
3
Dirigent Libor Pe‰ek (foto ã. 1) patfií k v˘znamn˘m
osobnostem ãeské i svûtové hudební scény uÏ dlouhá léta. Tfiicetilet˘ klavírista Martin Kasík (foto ã. 3) jeho vûhlasu sice je‰tû nedosáhl, patfií v‰ak k nejv˘raznûj‰ím osobnostem nastupující generace ãesk˘ch koncertních
umûlcÛ. Spoleãnû s filharmonií dokonale oÏivili Gershwinovu hudební podobu meziváleãné Ameriky a v‰ichni pfiítomní je ocenili dlouhotrvajícím potleskem.
Zdi Rudolfina po nûm je‰tû vyslechly i fiadu pfiání do
nového roku, která si vymûnili také Ing. Vladimír Brejcha,
prokurista spoleãnosti SMP CZ a prezident DDM Group
Ing. Ivan ·esták (foto ã. 4). V‰echno nejlep‰í v roce 2007!
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
4
Ve sportovním areálu Horní domky v Rokytnici nad Jizerou za rekordních pût mûsícÛ vyrostla nová lanovka,
která svou kapacitou pfiekonává pÛvodní pfiibliÏovací
vlek k lyÏafisk˘m svahÛm na úboãí Lysé hory. V prosinci
loÀského roku si ji pfii slavnostním otevfiení vyzkou‰el
sám vládce hor Krakono‰, jenÏ milostivû zadrÏel první
snûhové vloãky, dokud stavbafii z divize 6 Metrostavu
nedokonãili v areálu svou práci.
Lysá hora pfiipravila t˘mu Ing. Davida ·tochla nelehké
podmínky. Staveni‰tû horní stanice lanovky i nûkteré patky pro sloupy byly velmi ‰patnû pfiístupné, zakládání dolních objektÛ zas v˘raznû zkomplikovala neúnosná zemina
a naváÏky. Nákladní Tatry si s nároãn˘m terénem neumûly poradit, a tak se ke slovu dostaly i staré, ale spolehlivé
Pragy V3S. Ve ‰patnû pfiístupném svahu pfiemístily kolem
10 000 m3 zeminy, makadamu i lomového odpalu, aby vÛbec bylo moÏné provést v‰echny vyprojektované terénní
úpravy, zemní figury i hutnûné zásypy. Stavba si dohromady vyÏádala uloÏení asi 3500 m3 betonu, betonáÏ ve
vy‰‰ích a hÛfi pfiístupn˘ch místech pfiitom vût‰inou probíhala jen za pomoci pásov˘ch nakladaãÛ.
„Práci nám nejvíc komplikovalo poãasí,“ pfiiblíÏil stavbu Ing. David ·tochl. „Vydatné srpnové de‰tû stavební jámu promûnily v bahni‰tû, ve kterém se topili jak lidé, tak
i stroje, a z pfiilehl˘ch svahÛ vytvofiily kluzké stránû, kam
se nedostali ani lidé, ani mechanizace, a tím do‰lo k v˘raznému zpoÏdûní zemních prací a celé v˘stavby.“
Vybudování opûrné zdi âerného potoka zase umoÏnilo
aÏ nasazení devíti v˘konn˘ch ãerpadel, která divoké vody
odvedla do náhradního koryta.
Vlídn˘ Krakono‰ v‰ak pozdrÏel snûhovou nadílku
a stavbafii staãili dokonãit svou práci je‰tû pfied zimou.
Nová dolní stanice lanovky je dvoupodlaÏní a díky zapu‰tûní do terénu pfiirozenû zapadá do svého okolí. Na
1066 m2 hrubé podlaÏní plochy ukr˘vá nejen zázemí technologie a obsluhy, ale také pokladny, velkokapacitní WC
pro náv‰tûvníky, obãerstvení a prostory pro úschovnu lyÏí ãi napfiíklad lyÏafiskou ‰kolu.
Nová ãtyfisedaãková lanovka se 160 pfiepravními vozy
z ní v zimním provozu odveze aÏ 2000 lyÏafiÛ za hodinu,
ktefií za necel˘ch 8 minut rychlostí aÏ 2,6 m/s vystoupají
o 252 metrÛ v˘‰ a o 1210 metrÛ dál kolem ‰estnácti traÈov˘ch podpûr k malé a jednoduché horní stanici.
V leto‰ním roce areál je‰tû doplní tfiípodlaÏní objekt
technického zázemí zahrnující i garáÏe snûhov˘ch vozidel
a malou ãerpací stanici pohonn˘ch hmot.
Hlavní nápor novou lanovku v Rokytnici nad Jizerou
teprve ãeká. Sníh a rychlej‰í vlek jistû zaplní svahy Lysé
hory lyÏafii i snowboardisty a snad i k nim bude Krakono‰
milosrdn˘ a pfiinese jim takové poãasí, jaké si budou pfiát.
Teì uÏ vydatná snûhová nadílka nebude vadit nikomu.
Lenka Svobodová, foto Ota Mrákota
Ing. Ivan Hrdina nastoupil do Metrostavu v roce 1986
ihned po ukonãení studia na âVUT, kde na stavební fakultû absolvoval obor Konstrukce a dopravní stavby se
zamûfiením na geotechniku. Zaãínal v podzemí na stavbû stanice metra v Jinonicích jako asistent hlavního
stavbyvedoucího divize 1 a s narÛstajícími zku‰enostmi
postupoval po pracovním Ïebfiíãku. V roce 2001 se stal
v˘robnû-technick˘m fieditelem Metrostavu.
Jak v Metrostavu probûhl loÀsk˘ rok z v˘robnû-technického hlediska, ãím byl charakteristick˘?
Pro v‰echny divize rok 2006 znamenal intenzivní nárÛst
objemu v˘roby i poãtu staveb, pfii jejichÏ realizaci byly vysoce vyuÏity na‰e vnitropodnikové nosné technologie.
Zdokonalili jsme systém fiízení nejsloÏitûj‰ích projektÛ za
úãasti technick˘ch rad, a tak se v nûkter˘ch pfiípadech podafiilo najít ojedinûlá technická fie‰ení, jeÏ zúroãila na‰e
zku‰enosti a pomohla pfiekonat tfieba krátké dodací lhÛty.
Jaké stavby a technologie Vás osobnû zaujaly?
Na to by nestaãily ani celé noviny, takÏe mohu vybrat jen
pár. Mezi tunely si pozornost zasluhuje Valík s velmi zajímav˘m technick˘m fie‰ením stfiedového pilífie. Pracovníci
divize 5 v tunelu Libouchec poprvé pouÏili definitivní ostûní bez vyztuÏení a vyrazili také dosud nejdel‰í dvoukilometrov˘ dálniãní tunel Panenská. Z technologií mostních
konstrukcí bych vyzdvihl v˘suv mostu pfies Rybn˘ potok.
Divize 4 pfii budování estakády na trase Chomutov – Kfiimov poprvé nasadila pfiesuvnou skruÏ a zvládla i nároãné
práce pfii v˘suvu mostu u Rzavé. Divizi 9 se velmi dobfie
dafiilo ufiídit sloÏité, velké a komplikované stavby, tfieba Hudební divadlo v Karlínû. Díky v‰em dotãen˘m divizím se pfii
povrchov˘ch dílech dobfie uplatnily také na‰e dal‰í nosné
technologie – Ïelezobetonové a ocelové konstrukce a TZB.
Co zajímavého z Va‰eho pohledu pfiinese leto‰ní rok?
ÚkolÛ je mnoho. Musíme se úspû‰nû vypofiádat s plánovan˘m obratem a zakázky realizovat v takové kvalitû, jakou
zákazník poÏaduje. Budeme také klást dÛraz na rozvoj a fiízení vnitropodnikov˘ch nosn˘ch technologií, abychom byli na ‰piãce nejen ãeského stavebního trhu, ale prosadili se
i v evropském kontextu. Abychom uspûli, jsme pfiipraveni
investovat jak do technologií, tak i do kvalifikovan˘ch lidsk˘ch zdrojÛ. Vloni do‰lo k úpravû organizaãnû fiídících
dokumentÛ pfiedv˘robní pfiípravy a od leto‰ního ledna na
kaÏdé divizi novû pracují techniãtí námûstci se sv˘mi útvary. Oboje by mûlo pfiispût k vût‰í pfiesnosti anal˘zy budoucích zakázek a mûlo by zlep‰it pfiedv˘robní pfiípravu
a schopnost fiídit narÛstající poãet stále komplikovanûj‰ích
staveb. Vût‰í pozornost v leto‰ním roce budeme vûnovat
také BOZP, a to nejen u vlastních pracovníkÛ, ale i pfii fiízení subdodavatelÛ.
Jaké stavby budou v pfií‰tím období nejnároãnûj‰í?
Z tûch, co na nás ãekají, zmíním jen tu nejvût‰í v˘zvu – pfiípravu a realizaci praÏsk˘ch tunelÛ Blanka. Budou procházet pod Vltavou, pod Stromovkou i hustû obydlenou ãástí
mûsta a budou technologicky velmi nároãné. Jejich stavba
zasáhne do Ïivota Prahy a nás neminou ani dopravnû-logistické problémy. âeká nás také nároãné pokraãování stavebních prací v zahraniãí na Islandu a v Chorvatsku, kde
bychom chtûli dosáhnout evropsk˘ch parametrÛ zejména
v rychlosti stavby.
V kvûtnu se v Praze sejde 33. svûtov˘ tuneláfisk˘ kongres
ITA/AITES, co od nûj oãekáváte?
Pofiádání kongresu je pro nás velká pocta. V âeské republice se naráz shromáÏdí na 1200 odborníkÛ ze v‰ech oblastí ‰irokého tuneláfiského spektra a kongres jim poskytne prostor pro odbornou v˘mûnu názorÛ i pro osobní
setkání, která jsou stále nejdÛleÏitûj‰í komunikaãní cestou
i v dobû internetu. Jsem rád, Ïe na nûj mohu pozvat i na‰e
tuneláfie. Podrobnosti o kongresu a o moÏné úãasti na
nûm se dozvûdí i z dal‰ích ãísel novin Metrostavu.
Za rozhovor dûkuje Lenka Svobodová