M_01_07

12.1.2007

14:00

Stránka 3

strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Z âech aÏ na konec svûta

D o k o n ã e n í z e s t r. 1

Pro zaji‰tûní co moÏná nejvût‰í bezpeãnosti jsou tunely Libouchec i Panenská napojeny na centrální fiídící systém

a vybaveny ‰piãkov˘mi technologiemi. Zafiazují se tak mezi nejmodernûj‰í stavby svého druhu v Evropû.

Pracovníci divize 5 fiízení vedoucím projektu Alexandrem Tvrzem dokonãili práce Metrostavu unikátním mostem pfies Rybn˘ potok tûsnû pfied hranicemi s Nûmeckem.

Pro oba jízdní pásy má most jen jednu, 31,1 metru ‰irokou nosnou konstrukci z podélnû a pfiíãnû pfiedpjatého Ïelezobetonu, která v délce 356 metrÛ a ve v˘‰ce pfies

50 metrÛ pfieklenula údolí pomocí v˘suvu tfiicetimetrov˘ch segmentÛ betonovan˘ch ve dvou taktech. Spolu

s dal‰ími inovacemi pfii v˘stavbû tato technologie pomohla k tomu, Ïe most byl dokonãen v rekordním ãase.

Cesta bez bariér do stfiedu Prahy

Lidé s omezenou schopností pohybu a maminky s koãárky mohou bez obtíÏí vyuÏívat od konce loÀského roku

dal‰í klíãovou stanici na trase B praÏského metra. Spojení povrchu se stanicí Florenc jim umoÏÀuje nov˘ v˘tah

pro 8 osob, kter˘ pracovníci divize 1 Metrostavu pod vedením Ing. Martina Cimaly vybudovali v rámci zlep‰ování podmínek pro cestující. Technická koncepce fie‰ení této hlubinné stanice je postavila pfied nelehk˘ úkol.

Raziãi nejprve museli vyhloubit témûfi ãtyfiicetimetrovou ‰achtu pro lanov˘ v˘tah a patnáctimetrovou raÏenou

‰tolou ji spojili s pfiestupní chodbou mezi trasami metra

B a C. Pfii v˘stavbû ustoupili od pÛvodnû uvaÏovan˘ch trhacích prácí a pro hloubení prvních dvaceti metrÛ ‰achty

vyuÏili pfievrtávané pilotové stûny, pro zbytek pouÏili Novou rakouskou tunelovací metodu.

Do dvaceti osmi metrÛ hloubky má ‰achta eliptick˘

profil a v nûm mimo místa pro prÛjezd v˘tahu vytváfií

i prostor vybaven˘ podestami a Ïebfiíky pro nouzové vypro‰tûní osob. Dolní ãást ‰achty je kruhová.

Souãástí novû vyraÏené spojovací ‰toly, která lanov˘

v˘tah propojuje se stávajícími podzemními komunikacemi

metra, je mechanicky ovládan˘ tlakov˘ uzávûr proti proniknutí vody do stanice pfii pfiípadné povodni. Elegantní

keramick˘ obklad novou ãást podzemí sladil s pÛvodními

prÛchody. Spojení podesty pfiestupní chodby s nástupi‰tûm stanice trasy B dokonãil hydraulick˘ v˘tah.

K pohodlnému zpfiístupnûní metra na Florenci patfiila

také instalace zvukové signalizace pro nevidomé, která

tfieba pfii ukonãení provozu metra ohla‰uje automaticky

ovládané spou‰tûní zabezpeãovací rolety u vstupu do v˘tahu. Nov˘ informaãní systém se svûteln˘mi prvky zase

dokáÏe pfiedem upozornit cestující, Ïe jeden z v˘tahÛ nefunguje a Ïe cestu do podzemí nemohou dokonãit.

Pohyb osob v okolí v˘tahu sleduje kamerov˘ systém,

jenÏ snad spolu s nátûry pro preventivní ochranu pfied

grafitti zabrání, aby nikdo nezniãil ani novou komunikaci,

ani její architektonicky zajímavû fie‰en˘ v˘stup na ulici.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Most u Rzavé ani jeho stavbafii v zimû nespí

V pfiedstihu pfied termínem se pracovníkÛm divize 4

Metrostavu pod vedením Ing. Petra ·tûdronského podafiilo dokonãit vysouvání obou mostních konstrukcí technologicky velmi zajímavû budovaného mostu na trase

dálnice D3 nedaleko Tábora.

Témûfi 242 metrÛ dlouhé subtilní mosty, samostatné

pro kaÏd˘ jízdní smûr dálnice, s rozpûtím polí kolem 36

metrÛ se zpÛsobem své v˘stavby oprávnûnû fiadí do galerie ojedinûl˘ch staveb Metrostavu. Stavbafii divize 4 ve

Do v˘suvu pravého mostu chybí pouhé dva takty

spolupráci s oceláfii divize 7 pfiipravovali jejich ocelové

konstrukce na pfiedpolí, odkud je spfiaÏené i s betonovou

deskou postupnû vysouvali nad údolí. Od zaãátku bfiezna

loÀského roku oba mosty rychlostí 6 km za hodinu pfiekroãily ve tfiinácti krocích po osmnácti metrech celé pfieklenované území a dosáhly své koneãné délky.

Nejprve byl dokonãen lev˘ most ve smûru z Prahy do

Tábora a po pfiestûhování zafiízení pro posun mostovky byl

21. listopadu definitivnû vysunut i druh˘, prav˘. Po ukonãení vodorovného pohybu stavbafii mosty spustili je‰tû

o cca 50 mm dolÛ do jejich definitivní polohy a celou konstrukci aktivovali podlitím loÏisek. Odstranili provizorní

podpory z materiálu PiÏmo a demontovali také dal‰í pomocné ocelové konstrukce na betonov˘ch pilífiích.

BetonáÏ poslední ‰estimetrové ãásti mostovky skonãila na Mikulá‰e a tûsnû pfied Vánocemi byly dobetonovány

dva krajní pfiíãníky nad opûrami, které poslední kubíky betonu v nosné konstrukci zavr‰ily.

„Pfies zimu bychom chtûli dokonãit kfiídla a závûrné

zídky mostu a podle poãasí také aktivní zóny za opûrami,

pfiechodové desky a kamenné obklady kuÏelÛ opûr,“ prozradil postup dal‰ích stavebních prací Ing. Petr ·tedronsk˘. „Po montáÏi dilatací nás potom v dubnu ãeká dokonãení fiíms na pravém mostû. Na pozdûj‰í jaro zÛstanou

izolace mostovek, vozovky a spousta dokonãovacích prací, které stavbu uzavfiou.“

Mosty u Rzavé zkrátka konec roku nezajímal. Jim ani

jejich tvÛrcÛm zimní spánek není souzen˘.

Lenka Svobodová, foto archiv divize 4

Via Regia

V pfiedvánoãní dobû také témûfi 42 km dlouh˘ dálniãní

úsek zkrátil frekventovanou cestu evropsk˘ch králÛ „Via

Regia“ z Prahy do Hradce Králové.

V úter˘ 19. prosince 2006 se na pódiu kousek od pÛvodního konce dálnice D11 u Podûbrad se‰li zástupci organizací i dodavatelsk˘ch firem, aby se s pfiihlíÏejícími podûlili o radost z otevfiení dal‰ího dlouho oãekávaného

úseku ãeské dálniãní sítû. Jak pfiipomnûl pfiedseda posla-

necké snûmovny Parlamentu âR Miroslav Vlãek: „Podle

statistiky se na staré silnici z Prahy do Hradce vÏdy odehrávalo nejvíc dopravních nehod. Otevfiení nového úseku

dálnice tady pfiispûje nejen ke zrychlení dopravy, ale i ke

zlep‰ení bezpeãnosti provozu.“ Hejtmané Stfiedoãeského

a Královéhradeckého kraje Petr Bendl a Pavel Bradík podûkovali v‰em, kdo se na v˘stavbû podíleli.

Patfiil mezi nû i Metrostav, konkrétnû t˘m vedoucího

projektu Ing. Jifiího Roubíãka z divize 4. Spolu se SSÎ

a Doprastavem jako vedoucí SdruÏení Ole‰nice Rakousy

zde vybudoval 4 mosty a podílel se i na zemních pracích

a souvisejících objektech vãetnû pfieloÏek sítí, úprav koryt

a bfiehÛ fiek a rekultivace celého dotãeného území.

Od zahájení stavby v záfií 2004 jim práci zkomplikovaly hned dvû záplavy desetileté vody, protoÏe staveni‰tû leÏelo v zátopovém území nedalek˘ch fiek. Ani sloÏité sanace podloÏí násypového tûlesa, které bylo budováno na

nestabilním podloÏí baÏin, jim v‰ak nezabránily splnit plánované termíny a finanãní objemy.

Nov˘, 42 kilometrÛ dlouh˘ úsek dálnice D11 rychlé

spojení mezi Prahou a Hradcem Králové úplnû nevyfie‰í.

Zkrátí je sice o pÛl hodiny, stále v‰ak zb˘vá dokonãit posledních pût problematick˘ch kilometrÛ. Podle odhadÛ by

celá Via Regia mohla b˘t hotová do tfií aÏ pûti let.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

V motolské nemocnici se bl˘ská na lep‰í ãasy

Tfiicet let stará budova dûtské ãásti Fakultní nemocnice

v Motole byla jiÏ dlouhou dobu ve velmi ‰patném technickém stavu. Její lÛÏkové kfiídlo C bylo koneãnû vloni

v létû vyklizeno a touÏebnû oãekávaná první ãást rekonstrukce zaãala. Jako generální dodavatel se na ní podílí sdruÏení firem pod vedením na‰í akciové spoleãnosti, dal‰ími ãleny konsorcia jsou firmy OHL ÎS a Unistav

Brno. T˘m divize 9 Metrostavu s vedoucím projektu Josefem Majerem v Motole spolupracuje s divizí 1, která

má na starost raÏbu spojovacího tunelu a pfieloÏky sítí.

Celá nároãná rekonstrukce budovy s 9 nemocniãními

a tfiemi aÏ ãtyfimi provozními podlaÏími na pÛdorysu kfiíÏe

je rozdûlena do dvou ãástí a její celkové náklady se vy‰plhají asi na ‰est miliard korun.

Souãasná první etapa prací zahrnuje komplexní pfiestavbu centra budovy se schodi‰ti a v˘tahy a jednoho

kfiídla s pÛdorysem patra kolem 1000 m2, dostavbu nové

koncové vertikály a raÏbu cca 250 metrÛ dlouhého okruÏního tunelu o profilu 6 m2, kter˘ spojí dûtskou nemocnici

se stávajícím pavilonem pro dospûlé.

V souãasnosti byly hluãné demoliãní práce v lÛÏkové

ãásti ukonãeny. Pfies vánoãní období, kdy byla celá nemocnice na mûsíc vyklizena, byla v komunikaãním centru

budovy rozvedena média, podlahy a omítky pfiipraveny

pro pokládku koneãn˘ch vrstev a v‰echny konstrukce rozpracovány tak, aby finální práce mohly dobûhnout uÏ za

obnoveného provozu.

ProtoÏe stávající plochy podlaÏí nevyhovovaly poÏadavkÛm poÏární ochrany, do ãela kfiídla se nyní dostavuje

nová komunikaãní ãást s únikov˘m schodi‰tûm a v˘tahy.

Uvolnûn˘ pÛdorys je postupnû zastavován lehk˘mi

sádrokartonov˘mi pfiíãkami a konstrukcemi podle nové

dispozice a poÏadavkÛ na tepelnou pohodu a také s ohledem na nutnost sníÏit energetické i provozní náklady.

Ve‰keré slaboproudé rozvody v rekonstruované ãásti

budou sdruÏené do jedné datové sítû pomocí IP technologie. Jednotlivá zdravotnická oddûlení obslouÏí automatick˘ vozíkov˘ systém napojen˘ na stávající okruhy v pavilonu dospûl˘ch, kter˘ umoÏní bezobsluÏn˘ systém rozvozu

jídla a svozu v‰ech potfiebn˘ch materiálÛ. Po dokonãení

Stavba probíhá za plného provozu ostatních ãástí

zdravotnického zafiízení a její koordinace je velmi nároãná.

Práce se ãasto musí pfieru‰ovat, aby hluk a prach co nejménû ru‰ily nároãné lékafiské zákroky. Pracovníci Metrostavu si uvûdomují obtíÏnost situace, a proto, kromû co

nejvût‰ího ohledu k poÏadavkÛm investora, navíc dûtem

nakoupili a rozdali hraãky jako omluvu za ztíÏené podmínky. Nutnost rekonstrukce i její postup také popsali v dopisech, které rozeslali rodiãÛm hospitalizovan˘ch dûtí.

Objekt dûtské nemocnice je v havarijním stavu. Nosné

konstrukce byly navrÏeny bez dostateãné rezervy a pro

‰patné provedení se jejich únosnost pohybuje na hranici

poÏadovaného zatíÏení. Budovu proto bylo nutné nejdfiíve

odlehãit. V‰echny instalace a v˘plÀové konstrukce byly

odstranûny aÏ na hol˘ Ïelezobetonov˘ skelet a jeho prvky

musely b˘t v fiadû pfiípadÛ sanovány a zesilovány.

v‰ech etap stavby tyto nadãasové technologie zafiadí nemocnici mezi svûtovou ‰piãku.

Nejvût‰í pfiekvapení pfii stavbû ãekalo na pracovníky

Metrostavu v podzemí. Z projektu bylo zfiejmé, Ïe souãástí areálu je vojensk˘ kryt, v prÛbûhu raÏby propojovacího

tunelu v‰ak pracovníci divize 1 neãekanû objevili také

úkryt z druhé svûtové války, o nûmÏ nikdo nevûdûl. Práce

znaãnû zkomplikoval, a proto bylo ve spolupráci s investorem rozhodnuto, Ïe jej pro nestabilitu zaplní betonem.

V prÛbûhu leto‰ního roku první etapa rekonstrukce

skonãí. Druhá bude zahájena v roce 2008 a za ãtyfii roky

nato by uÏ nejvût‰í dûtská nemocnice na svûtû mûla sv˘m

zamûstnancÛm i pacientÛm nabízet dÛstojné a moderní

prostfiedí, odpovídající skvûlé povûsti a úspûchÛm zdej‰ích specializovan˘ch lékafiÛ.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák