Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 01/2009, Strana 1
Metrostav Metrostav 01/2009, Strana 2
Stavba léčebného komplexu svaté Markéty
Po dlouhých osmi letech vyjedvání a shánění finanč-
ních prostředků začala v prosinci 2008 stavba léčeb-
ného komplexu svaté Markéty v Prachaticích. Centrum
naže na historii zsv. Marty, které zde fungo-
valy od poloviny 18. století, a obnoví tradici zeňství,
regenerace a rekreace v podhůří Šumavy.
Výstavba komplexu pod kopcem Libín na okraji Pra-
chatic je na pozemku o rozloze osmi hektarozčleněna
do tří etap. V rámci první bylo vzniknout léčebné a re-
habilitační centrum (wellness) s balneocentrem, fitness
centrem a restaurací. Na ni naváže v další etapě stavba
hotelového centra a následně i sportovního areálu.
Položením základního kamene byla symbolicky zahá-
jena stavba první etapy, jež poběží pod taktovkou divize 6
Metrostavu, druhým členem sdružení je naše divize 1.
V současnosti probííprava projektu. V lednu jsme
zahájili cení stromů, na které později naváže oploce
a stavba sítí a přípojek. Pokud to počadovolí, rádi
bychom koncem února začali se zemními pracemi, vlast-
stavbu zahájíme začátkem března,“ upřesnil vedoucí
projektu Ing. Jiří Škranc. Podle jeho slov to bude tech-
nologicky žná stavba, určitou zvláštností bude možná
montáž bazénové a saunové technologie.
Prachatické lázně budou podobné stejnému zařízení
fungujícímu v rakouském Gmündu. S tím rozdílem, že
budou ještě o etinu tší. Komunikač provozním
drem wellness centra bude atrium objektu Koloda
(vizualizace), ve kterém se propojí všechny pěší trasy
objektů wellness centra i hotelu. Součástí zní bude
bazén s vlnobitím a další bany se dvěma tobogany.
etinu areálu zaplní deset druhů saun a relaxovat budou
těvci i i mažích v regeneračním centru. V prv-
ním nadzemním podlaží budovy budou hostům k dispozici
restaurace s vyhlídkou, kavárna a obchody. V suterénu
pod Kolonádou budou umístěny centrální kuchyně, sklady
a technologický blok strojoven. Kuchyně bude ipravovat
a expedovat jídlo v termoportech do všech výdejen jídel.
Celá prv etapa by la být dokončena za ináct
koncem ezna roku 2010. Od polole 2009 je
naplánována výstavba 2. etapy hotelového komplexu
se 350 lůžky ve 145 pokojích a kongresovým sálem. Jeho
součástí bude i medicínský servis, administrativcen-
trum a lékárna. Sportovní centrum, které vznikne ve třetí
etapě, nabídne krytou halu s kurty na tenis, na squash,
hřiště pro míčosporty a vycházkové a žecké tra
v parkovém areálu. Návštěvníci budou mít k dispozici také
kryparkoviště pro 185 vozů v suterénu sportovní haly
a vycházkový park s pramenem čipitné vody.
Martina Vampulová,
vizualizace architektonický ateliér Kopa
Ing. Pavla Piláta,
generálního ředitele Metrostavu
K 1. lednu došlo k organizním změnám nejen v řízení
stavební skupiny Metrostav, ale i ve vedenaší spo-
lečnosti. Novým generálním ředitelem se stal Ing. Pa-
vel Pilát, který doposud řídil její obchodní aktivity.
Řízespolečnosti se ujímáte v dopropadu ekono-
miky. Co bude rok 2009 pro Metrostav znamenat?
Jsme na pátku ekonomickrize a stěží můžeme od-
hadnout její hloubku a dobu trvání. Metrostav je však zá-
sluhou práce všech zaměstnanců v dobré „kondici“ a-
řím, že následujícím nelehkým obdobím projde úspěšně.
Nové organizuspořádání by nám mělo pomoci zvýšit
efektivitu práce, protože se budeme moci plně soustředit
pouze na stavební činnost. Synergie a hlubší spolupráce
s ostatmi spolnostmi skupiny by měly přispět ke sni-
žování nákladů. Samozřejmě budeme muset hledat vlastní
rezervy a adekvátním zsobem a dostatečně rychle rea-
govat na projevy vjší ekonomicsituace.
V roce 2008 se Metrostavu dařilo, s jakými předpokla-
dy vstupuje do letního roku?
Dnes Metrostav nejlepší zásobník zasmluvněných
zazek, jakého kdy v historii dosáhl. Máme tedy dobré
předpoklady k tomu, abychom letošním rokem prošli
úspěšně. Náš rámcový plán předpokládá, že bychom mě-
li dosáhnout nekonsolidovaných výkonů odpovídajících
úrovni roku 2008. Pokud ak krize bude pokrovat,
investoři nebudou na stavebním trhu vypisovat další sou-
že, o které bychom se mohli ucházet, a stát neistoupí
k radikálnímu povzbuzení ekonomiky, může t pro celé
stavebnictvelmi problematický rok 2010.
Banky zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů.
Ovlivnily tím chování investorů?
Bankovní opaení zahla zejména obor pozemních sta-
veb. od října 2008 většina především soukromých
investorů v tomto segmentu pozastavila svoje projekty. Je
to škoda, protože se zdá, že podmínky pro úvěry ovliu
globálrozhodnutí, kdy banky reagují na pokyny svých
zahraničních centrál bez ohledu na postavení konkrétního
investora a situaci na českém trhu.
Chyste v roce 2009 nějaké změny, které se zásadním
způsobem dotknou Metrostavu a jeho zaměstnanců?
S ohledem na vnější prostředí a krizi budeme muset
snižovat naše náklady podle situace a zakázkové nápl-
jednotlivých složek firmy. Nepředpokládáme ak
žádnou znu v nosných technologiích ani v zaře
Metrostavu. Chceme, aby byl i nadále univerzální stavební
společností. Organizační změny v Metrostavu proběhly
k 1. lednu 2009 a žádnou další zásadní změnu v roce 2009
neplánujeme. Kvalita společnosti však závisí na kvalitě
jejích zaměstnanců. Chtěli bychom se proto zaměřit
na vylepšování a rozjení personálu, protože jen dobří
zaměstnanci udrží firmu v dobrých pozicích na trhu.
Které ze zakázek dnes považujete za nejdůležitější?
Je jich víc a nechl bych žádnou opomenout. Po archi-
tektonic a robně-technické stránce jistě veřejnost
zaujmou právě dokončované stavby Amazon Courtu a Ná-
rodní technické knihovny. Za stěžejní v roce 2009 považuji
právě zahájenou druhou etapu rekonstrukce tské části
Fakultní nemocnice Motol a výstavbu hlavního energetic-
kého bloku o výkonu 660 MW v elektrárně v Ledvicích.
Doufám, že se také začne stavět soubor zakázek dopravní
infrastruktury, které jsme vysoutěžili již více než před ro-
kem a dosud jsme nemohli naplno zahájit jejich realizaci.
V Metrostavu jste už víc než 25 let. Jak váš pohled
na j ovlivnila změna vašeho pracovho zařazení?
Myslím, že jej dobře znám po ech stránkách. V nové
pozici se ak budu muset ce zavat konceními zá-
ležitostmi z oblastí, které jsem nevnímal do podrobností.
Metrostav je ekonomicky silný sluhou zaměstnanců
i vedení firmy. Práce předcházejících generálních ředitelů
mu vtiskla styl a filozofii. Chtěl bych v ní co nejlépe pokra-
čovat, aby se Metrostav rozvíjel a byl stále úspěšnější.
strana 2
PTÁME SE
1
Administrativní centrum Opatov je hotové
Stavba administrativho centra Opatov I, situova
na pražském Chodově, úspěšprla svou kolauda-
cí. ky práci týmu Ing. Miroslava Voříška z divize 1
Metrostavu se již brzy nový nájemce objektu, stavební
společnost Skanska, dočká svého nového sídla.
Po vánočních stcích se na stavnového adminis-
trativního centra společnosti Skanska dodělávají už jen
poslední drob úpravy. Hlav činnost se v současné
době sousuje na přejímky jednotlivých částí budo-
vy. „Odhaduji, že společnost Skanska evezme objekt
nejpozději v březnu, aby se pak k prvnímu dubnu mohla
nastěhovat,“ uvedl Ing. Miroslav Voříšek.
Stanovený termín kolaudace dokázal tým divize 1 díky
plnému nasazení dodržet, i když stavba v phu změ-
nila budoucího nájemce a pozdější předávání projektové
dokumentace často vyvolávalo časový tlak a na staveništi
znesnadňovalo koordinaci spolupracujících partnerů.
Stavbu zahájil tým divize 1, tehdy vedeIng. Čin-
ským, už v září roku 2006. Po dokončeželezobetono-
vých konstrukcí však práce zastavil, aby si nový budoucí
nájemce, stavební společnost Skanska, mohl dispozice
přizpůsobit svým potřebám. Podle původního záměru zů-
stal zachován vnější vzhled (foto č. 1) a objemové členění
objektu. Vnitř uspořádání, et umístění schodišť
a počtu výtahů, se však výrazně změnilo.
Administrativ centrum Opatov I má i podzemní
podlaží, nad kterými se nacházejí dvě nadzemní šestipod-
lažníídla A a B propojená atriem s prosklenou střechou
a ocelovými spojovacími lávkami (foto č. 2). Budova
vedle nezbytných parkovacích prostor pro 230 osobních
automobiv sobě zahrnuje obchodní plochu s restaura-
cí, speciálně určenou pro místní zaměstnance. Pro jejich
práci je pak vyhrazen prostor od přízemí do páho patra.
Topení, chlazení, vzduchotechnika i ostlení jsou vzá-
jemně propojeny, stejně tak jako automaticky nastavitelné
žaluzie. Pracovní prosedí je řízené modermi technolo-
giemi, automatický sytém EIB reguluje spotřebu energie
a budovu řadí k nejúspornějším v Praze.
Tereza Regnerová, foto Josef Husák
2
Izolace pro Blanku
Na stavbě tunelů Blanka se podíi středisko hydroizo-
ladivize 1. Od září 2008 postoupilo s prací v jtu-
nelové trouuž o více n420 m od trojského portálu.
„Pod mostovkou jsou zde navrže průcho kaná-
ly, a tak izolaci spodní klenby instalujeme neobvykle až
do výše 5,5 m (foto č. 1), popisuje vedoucí střediska
Ing. Tomáš Homolka. „Provádíme ji proto z monž
plošiny (foto č. 3), kterou pro s zhotovila divize 5.“
Ve dvoupruhovém tunelu pracují izolatéři po 12 m
dlouhých sekcích. Po úpravách povrchu a odvodnění,
které zajišťuje stavba, na stěny prvně připevní geotextilii.
Vlastní izolaci, ímilimetrovou fólii z PVC se žlutou sig-
nální vrstvou, bodově přivaří na plastové terčíky zvané
rondele a pomocí svářecích automa spojí dohromady
jednotlivé izolační pásy. Zesilovací pásy u pracovní spáry
pracovníci divize 1 navařují ručně (foto č. 2).
Hotovou a odzkoušenou hydroizolaci izolatéři divize 1
překryjí šedou ochrannou fólií a přejdou pracovat na další
sekci. Po nich na pracoviště nastupují železáři a betonáři.
Prvně uděla spodní dno, v druhém kroku boky spod-
klenby a mezistěnu mezi kanály. Nakonec vyarmují
a vybetonují mostovku (foto č. 4). „Železo na výztuž dna
a boků se na pozici nosí přes hotovou izolaci (foto č. 5),
proto musíme naši práci s železáři koordinovat a nesmíme
se jim moc vzdalovat,“ vysvětluje Ing. Homolka a dodává:
Od konce letošního ledna začneme provádět i izolaci hor-
ní klenby a práci ukončíme v listopadu 2010, až položíme
ech 220 tisíc m² hydroizolací, které jsou pro Blanku
navržené. S izolacemi tohoto typu máme bohaté zkuše-
nosti. Jen za posledních pár let jsme jich v tunelech
pro Metrostav položili na 600 tisíc m².“
1
2
4
5
3
Metrostav_01_09.indd 2 1/14/09 10:59:33 AM
Metrostav Metrostav 01/2009, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 01/2009, Strana 1
Metrostav Metrostav 01/2009, Strana 2
Metrostav Metrostav 01/2009, Strana 3
Metrostav Metrostav 01/2009, Strana 4
Metrostav Metrostav 01/2009, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 01/2009, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 01/2009, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 01/2009, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (226 ms)

Rendering Strana 3 (104151): (0/1) (220 ms)

Rendering Strana 2 (104150): (0/1) (259 ms)

Rendering Strana 1 (104149): (0/1) (258 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3125/vth120820-1.jpg

 i3125/vth120821-1.jpg

 i3125/bg104150.svg

 i3125/vth120822-1.jpg

 i3125/vth120823-1.jpg