Strana 2

strana 2

Izolace pro Blanku

Ptáme se

Na stavbě tunelů Blanka se podílí i středisko hydroizolací divize 1. Od září 2008 postoupilo s prací v jižní tunelové troubě už o více než 420 m od trojského portálu.

„Pod mostovkou jsou zde navržené průchozí kanály, a tak izolaci spodní klenby instalujeme neobvykle až

do výše 5,5 m (foto č. 1),“ popisuje vedoucí střediska

Ing. Tomáš Homolka. „Provádíme ji proto z montážní

plošiny (foto č. 3), kterou pro nás zhotovila divize 5.“

Ve dvoupruhovém tunelu pracují izolatéři po 12 m

dlouhých sekcích. Po úpravách povrchu a odvodnění,

které zajišťuje stavba, na stěny prvně připevní geotextilii.

Vlastní izolaci, třímilimetrovou fólii z PVC se žlutou signální vrstvou, bodově přivaří na plastové terčíky zvané

rondele a pomocí svářecích automatů spojí dohromady

jednotlivé izolační pásy. Zesilovací pásy u pracovní spáry

pracovníci divize 1 navařují ručně (foto č. 2).

Ing. Pavla Piláta,

generálního ředitele Metrostavu

Administrativní centrum Opatov je hotové

Hotovou a odzkoušenou hydroizolaci izolatéři divize 1

překryjí šedou ochrannou fólií a přejdou pracovat na další

sekci. Po nich na pracoviště nastupují železáři a betonáři.

Prvně udělají spodní dno, v druhém kroku boky spodní klenby a mezistěnu mezi kanály. Nakonec vyarmují

a vybetonují mostovku (foto č. 4). „Železo na výztuž dna

a boků se na pozici nosí přes hotovou izolaci (foto č. 5),

proto musíme naši práci s železáři koordinovat a nesmíme

se jim moc vzdalovat,“ vysvětluje Ing. Homolka a dodává:

„Od konce letošního ledna začneme provádět i izolaci horní klenby a práci ukončíme v listopadu 2010, až položíme

všech 220 tisíc m² hydroizolací, které jsou pro Blanku

navržené. S izolacemi tohoto typu máme bohaté zkušenosti. Jen za posledních pár let jsme jich už v tunelech

pro Metrostav položili na 600 tisíc m².“

Metrostav_01_09.indd 2

Stavba administrativního centra Opatov I, situovaná

na pražském Chodově, úspěšně prošla svou kolaudací. Díky práci týmu Ing. Miroslava Voříška z divize 1

Metrostavu se již brzy nový nájemce objektu, stavební

společnost Skanska, dočká svého nového sídla.

Po vánočních svátcích se na stavbě nového administrativního centra společnosti Skanska dodělávají už jen

poslední drobné úpravy. Hlavní činnost se v současné

době soustřeďuje na přejímky jednotlivých částí budovy. „Odhaduji, že společnost Skanska převezme objekt

nejpozději v březnu, aby se pak k prvnímu dubnu mohla

nastěhovat,“ uvedl Ing. Miroslav Voříšek.

Stanovený termín kolaudace dokázal tým divize 1 díky

plnému nasazení dodržet, i když stavba v průběhu změnila budoucího nájemce a pozdější předávání projektové

dokumentace často vyvolávalo časový tlak a na staveništi

znesnadňovalo koordinaci spolupracujících partnerů.

Stavbu zahájil tým divize 1, tehdy vedený Ing. Čižinským, už v září roku 2006. Po dokončení železobetonových konstrukcí však práce zastavil, aby si nový budoucí

nájemce, stavební společnost Skanska, mohl dispozice

přizpůsobit svým potřebám. Podle původního záměru zůstal zachován vnější vzhled (foto č. 1) a objemové členění

objektu. Vnitřní uspořádání, včetně umístění schodišť

a počtu výtahů, se však výrazně změnilo.

Administrativní centrum Opatov I má tři podzemní

podlaží, nad kterými se nacházejí dvě nadzemní šestipodlažní křídla A a B propojená atriem s prosklenou střechou

a ocelovými spojovacími lávkami (foto č. 2). Budova

vedle nezbytných parkovacích prostor pro 230 osobních

automobilů v sobě zahrnuje obchodní plochu s restaura-

cí, speciálně určenou pro místní zaměstnance. Pro jejich

práci je pak vyhrazen prostor od přízemí do pátého patra.

Topení, chlazení, vzduchotechnika i osvětlení jsou vzájemně propojeny, stejně tak jako automaticky nastavitelné

žaluzie. Pracovní prostředí je řízené moderními technologiemi, automatický sytém EIB reguluje spotřebu energie

a budovu řadí k nejúspornějším v Praze.

Ter e z a Re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k

Stavba léčebného komplexu svaté Markéty

Po dlouhých osmi letech vyjednávání a shánění finančních prostředků začala v prosinci 2008 stavba léčebného komplexu svaté Markéty v Prachaticích. Centrum

naváže na historii lázní sv. Markéty, které zde fungovaly od poloviny 18. století, a obnoví tradici lázeňství,

regenerace a rekreace v podhůří Šumavy.

Výstavba komplexu pod kopcem Libín na okraji Prachatic je na pozemku o rozloze osmi hektarů rozčleněna

do tří etap. V rámci první by mělo vzniknout léčebné a rehabilitační centrum (wellness) s balneocentrem, fitness

centrem a restaurací. Na ni naváže v další etapě stavba

hotelového centra a následně i sportovního areálu.

Položením základního kamene byla symbolicky zahájena stavba první etapy, jež poběží pod taktovkou divize 6

Metrostavu, druhým členem sdružení je naše divize 1.

„V současnosti probíhá příprava projektu. V lednu jsme

zahájili kácení stromů, na které později naváže oplocení

a výstavba sítí a přípojek. Pokud to počasí dovolí, rádi

bychom koncem února začali se zemními pracemi, vlastní stavbu zahájíme začátkem března,“ upřesnil vedoucí

projektu Ing. Jiří Škranc. Podle jeho slov to bude technologicky běžná stavba, určitou zvláštností bude možná

montáž bazénové a saunové technologie.

Prachatické lázně budou podobné stejnému zařízení

fungujícímu v rakouském Gmündu. S tím rozdílem, že

budou ještě o třetinu větší. Komunikačně provozním

jádrem wellness centra bude atrium objektu Kolonáda

(vizualizace), ve kterém se propojí všechny pěší trasy

objektů wellness centra i hotelu. Součástí lázní bude

bazén s vlnobitím a další bazény se dvěma tobogany.

Třetinu areálu zaplní deset druhů saun a relaxovat budou

návštěvníci i při masážích v regeneračním centru. V prvním nadzemním podlaží budovy budou hostům k dispozici

restaurace s vyhlídkou, kavárna a obchody. V suterénu

pod Kolonádou budou umístěny centrální kuchyně, sklady

a technologický blok strojoven. Kuchyně bude připravovat

a expedovat jídlo v termoportech do všech výdejen jídel.

Celá první etapa by měla být dokončena za třináct

měsíců koncem března roku 2010. Od pololetí 2009 je

naplánována výstavba 2. etapy – hotelového komplexu

se 350 lůžky ve 145 pokojích a kongresovým sálem. Jeho

součástí bude i medicínský servis, administrativní cen

trum a lékárna. Sportovní centrum, které vznikne ve třetí

etapě, nabídne krytou halu s kurty na tenis, na squash,

hřiště pro míčové sporty a vycházkové a běžecké tratě

v parkovém areálu. Návštěvníci budou mít k dispozici také

kryté parkoviště pro 185 vozů v suterénu sportovní haly

a vycházkový park s pramenem léčivé pitné vody.

Martina Vampulová,

vizualizace architektonický ateliér Kopa

K 1. lednu došlo k organizačním změnám nejen v řízení

stavební skupiny Metrostav, ale i ve vedení naší společnosti. Novým generálním ředitelem se stal Ing. Pavel Pilát, který doposud řídil její obchodní aktivity.

Řízení společnosti se ujímáte v době propadu ekonomiky. Co bude rok 2009 pro Metrostav znamenat?

Jsme na počátku ekonomické krize a stěží můžeme odhadnout její hloubku a dobu trvání. Metrostav je však zásluhou práce všech zaměstnanců v dobré „kondici“ a věřím, že následujícím nelehkým obdobím projde úspěšně.

Nové organizační uspořádání by nám mělo pomoci zvýšit

efektivitu práce, protože se budeme moci plně soustředit

pouze na stavební činnost. Synergie a hlubší spolupráce

s ostatními společnostmi skupiny by měly přispět ke snižování nákladů. Samozřejmě budeme muset hledat vlastní

rezervy a adekvátním způsobem a dostatečně rychle reagovat na projevy vnější ekonomické situace.

V roce 2008 se Metrostavu dařilo, s jakými předpoklady vstupuje do letošního roku?

Dnes má Metrostav nejlepší zásobník zasmluvněných

zakázek, jakého kdy v historii dosáhl. Máme tedy dobré

předpoklady k tomu, abychom letošním rokem prošli

úspěšně. Náš rámcový plán předpokládá, že bychom měli dosáhnout nekonsolidovaných výkonů odpovídajících

úrovni roku 2008. Pokud však krize bude pokračovat,

investoři nebudou na stavebním trhu vypisovat další soutěže, o které bychom se mohli ucházet, a stát nepřistoupí

k radikálnímu povzbuzení ekonomiky, může být pro celé

stavebnictví velmi problematický rok 2010.

Banky zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů.

Ovlivnily tím chování investorů?

Bankovní opatření zasáhla zejména obor pozemních staveb. Už od října 2008 většina především soukromých

investorů v tomto segmentu pozastavila svoje projekty. Je

to škoda, protože se zdá, že podmínky pro úvěry ovlivňují

globální rozhodnutí, kdy banky reagují na pokyny svých

zahraničních centrál bez ohledu na postavení konkrétního

investora a situaci na českém trhu.

Chystáte v roce 2009 nějaké změny, které se zásadním

způsobem dotknou Metrostavu a jeho zaměstnanců?

S ohledem na vnější prostředí a krizi budeme muset

snižovat naše náklady podle situace a zakázkové náplně jednotlivých složek firmy. Nepředpokládáme však

žádnou změnu v nosných technologiích ani v zaměření

Metrostavu. Chceme, aby byl i nadále univerzální stavební

společností. Organizační změny v Metrostavu už proběhly

k 1. lednu 2009 a žádnou další zásadní změnu v roce 2009

neplánujeme. Kvalita společnosti však závisí na kvalitě

jejích zaměstnanců. Chtěli bychom se proto zaměřit

na vylepšování a rozvíjení personálu, protože jen dobří

zaměstnanci udrží firmu v dobrých pozicích na trhu.

Které ze zakázek dnes považujete za nejdůležitější?

Je jich víc a nechtěl bych žádnou opomenout. Po architektonické a výrobně-technické stránce jistě veřejnost

zaujmou právě dokončované stavby Amazon Courtu a Národní technické knihovny. Za stěžejní v roce 2009 považuji

právě zahájenou druhou etapu rekonstrukce dětské části

Fakultní nemocnice Motol a výstavbu hlavního energetického bloku o výkonu 660 MW v elektrárně v Ledvicích.

Doufám, že se také začne stavět soubor zakázek dopravní

infrastruktury, které jsme vysoutěžili již více než před rokem a dosud jsme nemohli naplno zahájit jejich realizaci.

V Metrostavu jste už víc než 25 let. Jak váš pohled

na něj ovlivnila změna vašeho pracovního zařazení?

Myslím, že jej dobře znám po všech stránkách. V nové

pozici se však budu muset více zabývat koncepčními záležitostmi z oblastí, které jsem nevnímal do podrobností.

Metrostav je ekonomicky silný zásluhou zaměstnanců

i vedení firmy. Práce předcházejících generálních ředitelů

mu vtiskla styl a filozofii. Chtěl bych v ní co nejlépe pokračovat, aby se Metrostav rozvíjel a byl stále úspěšnější.

1/14/09 10:59:33 AM