Strana 2
Stavba léčebného komplexu svaté Markéty
Po dlouhých osmi letech vyjednávání a shánění finanč-
ních prostředků začala v prosinci 2008 stavba léčeb-
ného komplexu svaté Markéty v Prachaticích. Centrum
naváže na historii lázní sv. Markéty, které zde fungo-
valy od poloviny 18. století, a obnoví tradici lázeňství,
regenerace a rekreace v podhůří Šumavy.
Výstavba komplexu pod kopcem Libín na okraji Pra-
chatic je na pozemku o rozloze osmi hektarů rozčleněna
do tří etap. V rámci první by mělo vzniknout léčebné a re-
habilitační centrum (wellness) s balneocentrem, fitness
centrem a restaurací. Na ni naváže v další etapě stavba
hotelového centra a následně i sportovního areálu.
Položením základního kamene byla symbolicky zahá-
jena stavba první etapy, jež poběží pod taktovkou divize 6
Metrostavu, druhým členem sdružení je naše divize 1.
„V současnosti probíhá příprava projektu. V lednu jsme
zahájili kácení stromů, na které později naváže oplocení
a výstavba sítí a přípojek. Pokud to počasí dovolí, rádi
bychom koncem února začali se zemními pracemi, vlast-
ní stavbu zahájíme začátkem března,“ upřesnil vedoucí
projektu Ing. Jiří Škranc. Podle jeho slov to bude tech-
nologicky běžná stavba, určitou zvláštností bude možná
montáž bazénové a saunové technologie.
Prachatické lázně budou podobné stejnému zařízení
fungujícímu v rakouském Gmündu. S tím rozdílem, že
budou ještě o třetinu větší. Komunikačně provozním
jádrem wellness centra bude atrium objektu Kolonáda
(vizualizace), ve kterém se propojí všechny pěší trasy
objektů wellness centra i hotelu. Součástí lázní bude
bazén s vlnobitím a další bazény se dvěma tobogany.
Třetinu areálu zaplní deset druhů saun a relaxovat budou
návštěvníci i při masážích v regeneračním centru. V prv-
ním nadzemním podlaží budovy budou hostům k dispozici
restaurace s vyhlídkou, kavárna a obchody. V suterénu
pod Kolonádou budou umístěny centrální kuchyně, sklady
a technologický blok strojoven. Kuchyně bude připravovat
a expedovat jídlo v termoportech do všech výdejen jídel.
Celá první etapa by měla být dokončena za třináct
měsíců koncem března roku 2010. Od pololetí 2009 je
naplánována výstavba 2. etapy – hotelového komplexu
se 350 lůžky ve 145 pokojích a kongresovým sálem. Jeho
součástí bude i medicínský servis, administrativní cen-
trum a lékárna. Sportovní centrum, které vznikne ve třetí
etapě, nabídne krytou halu s kurty na tenis, na squash,
hřiště pro míčové sporty a vycházkové a běžecké tratě
v parkovém areálu. Návštěvníci budou mít k dispozici také
kryté parkoviště pro 185 vozů v suterénu sportovní haly
a vycházkový park s pramenem léčivé pitné vody.
Martina Vampulová,
vizualizace architektonický ateliér Kopa
Ing. Pavla Piláta,
generálního ředitele Metrostavu
K 1. lednu došlo k organizačním změnám nejen v řízení
stavební skupiny Metrostav, ale i ve vedení naší spo-
lečnosti. Novým generálním ředitelem se stal Ing. Pa-
vel Pilát, který doposud řídil její obchodní aktivity.
Řízení společnosti se ujímáte v době propadu ekono-
miky. Co bude rok 2009 pro Metrostav znamenat?
Jsme na počátku ekonomické krize a stěží můžeme od-
hadnout její hloubku a dobu trvání. Metrostav je však zá-
sluhou práce všech zaměstnanců v dobré „kondici“ a vě-
řím, že následujícím nelehkým obdobím projde úspěšně.
Nové organizační uspořádání by nám mělo pomoci zvýšit
efektivitu práce, protože se budeme moci plně soustředit
pouze na stavební činnost. Synergie a hlubší spolupráce
s ostatními společnostmi skupiny by měly přispět ke sni-
žování nákladů. Samozřejmě budeme muset hledat vlastní
rezervy a adekvátním způsobem a dostatečně rychle rea-
govat na projevy vnější ekonomické situace.
V roce 2008 se Metrostavu dařilo, s jakými předpokla-
dy vstupuje do letošního roku?
Dnes má Metrostav nejlepší zásobník zasmluvněných
zakázek, jakého kdy v historii dosáhl. Máme tedy dobré
předpoklady k tomu, abychom letošním rokem prošli
úspěšně. Náš rámcový plán předpokládá, že bychom mě-
li dosáhnout nekonsolidovaných výkonů odpovídajících
úrovni roku 2008. Pokud však krize bude pokračovat,
investoři nebudou na stavebním trhu vypisovat další sou-
těže, o které bychom se mohli ucházet, a stát nepřistoupí
k radikálnímu povzbuzení ekonomiky, může být pro celé
stavebnictví velmi problematický rok 2010.
Banky zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů.
Ovlivnily tím chování investorů?
Bankovní opatření zasáhla zejména obor pozemních sta-
veb. Už od října 2008 většina především soukromých
investorů v tomto segmentu pozastavila svoje projekty. Je
to škoda, protože se zdá, že podmínky pro úvěry ovlivňují
globální rozhodnutí, kdy banky reagují na pokyny svých
zahraničních centrál bez ohledu na postavení konkrétního
investora a situaci na českém trhu.
Chystáte v roce 2009 nějaké změny, které se zásadním
způsobem dotknou Metrostavu a jeho zaměstnanců?
S ohledem na vnější prostředí a krizi budeme muset
snižovat naše náklady podle situace a zakázkové nápl-
ně jednotlivých složek firmy. Nepředpokládáme však
žádnou změnu v nosných technologiích ani v zaměření
Metrostavu. Chceme, aby byl i nadále univerzální stavební
společností. Organizační změny v Metrostavu už proběhly
k 1. lednu 2009 a žádnou další zásadní změnu v roce 2009
neplánujeme. Kvalita společnosti však závisí na kvalitě
jejích zaměstnanců. Chtěli bychom se proto zaměřit
na vylepšování a rozvíjení personálu, protože jen dobří
zaměstnanci udrží firmu v dobrých pozicích na trhu.
Které ze zakázek dnes považujete za nejdůležitější?
Je jich víc a nechtěl bych žádnou opomenout. Po archi-
tektonické a výrobně-technické stránce jistě veřejnost
zaujmou právě dokončované stavby Amazon Courtu a Ná-
rodní technické knihovny. Za stěžejní v roce 2009 považuji
právě zahájenou druhou etapu rekonstrukce dětské části
Fakultní nemocnice Motol a výstavbu hlavního energetic-
kého bloku o výkonu 660 MW v elektrárně v Ledvicích.
Doufám, že se také začne stavět soubor zakázek dopravní
infrastruktury, které jsme vysoutěžili již více než před ro-
kem a dosud jsme nemohli naplno zahájit jejich realizaci.
V Metrostavu jste už víc než 25 let. Jak váš pohled
na něj ovlivnila změna vašeho pracovního zařazení?
Myslím, že jej dobře znám po všech stránkách. V nové
pozici se však budu muset více zabývat koncepčními zá-
ležitostmi z oblastí, které jsem nevnímal do podrobností.
Metrostav je ekonomicky silný zásluhou zaměstnanců
i vedení firmy. Práce předcházejících generálních ředitelů
mu vtiskla styl a filozofii. Chtěl bych v ní co nejlépe pokra-
čovat, aby se Metrostav rozvíjel a byl stále úspěšnější.
strana 2
PTÁME SE
1
Administrativní centrum Opatov je hotové
Stavba administrativního centra Opatov I, situovaná
na pražském Chodově, úspěšně prošla svou kolauda-
cí. Díky práci týmu Ing. Miroslava Voříška z divize 1
Metrostavu se již brzy nový nájemce objektu, stavební
společnost Skanska, dočká svého nového sídla.
Po vánočních svátcích se na stavbě nového adminis-
trativního centra společnosti Skanska dodělávají už jen
poslední drobné úpravy. Hlavní činnost se v současné
době soustřeďuje na přejímky jednotlivých částí budo-
vy. „Odhaduji, že společnost Skanska převezme objekt
nejpozději v březnu, aby se pak k prvnímu dubnu mohla
nastěhovat,“ uvedl Ing. Miroslav Voříšek.
Stanovený termín kolaudace dokázal tým divize 1 díky
plnému nasazení dodržet, i když stavba v průběhu změ-
nila budoucího nájemce a pozdější předávání projektové
dokumentace často vyvolávalo časový tlak a na staveništi
znesnadňovalo koordinaci spolupracujících partnerů.
Stavbu zahájil tým divize 1, tehdy vedený Ing. Čižin-
ským, už v září roku 2006. Po dokončení železobetono-
vých konstrukcí však práce zastavil, aby si nový budoucí
nájemce, stavební společnost Skanska, mohl dispozice
přizpůsobit svým potřebám. Podle původního záměru zů-
stal zachován vnější vzhled (foto č. 1) a objemové členění
objektu. Vnitřní uspořádání, včetně umístění schodišť
a počtu výtahů, se však výrazně změnilo.
Administrativní centrum Opatov I má tři podzemní
podlaží, nad kterými se nacházejí dvě nadzemní šestipod-
lažní křídla A a B propojená atriem s prosklenou střechou
a ocelovými spojovacími lávkami (foto č. 2). Budova
vedle nezbytných parkovacích prostor pro 230 osobních
automobilů v sobě zahrnuje obchodní plochu s restaura-
cí, speciálně určenou pro místní zaměstnance. Pro jejich
práci je pak vyhrazen prostor od přízemí do pátého patra.
Topení, chlazení, vzduchotechnika i osvětlení jsou vzá-
jemně propojeny, stejně tak jako automaticky nastavitelné
žaluzie. Pracovní prostředí je řízené moderními technolo-
giemi, automatický sytém EIB reguluje spotřebu energie
a budovu řadí k nejúspornějším v Praze.
Tereza Regnerová, foto Josef Husák
2
Izolace pro Blanku
Na stavbě tunelů Blanka se podílí i středisko hydroizo-
lací divize 1. Od září 2008 postoupilo s prací v jižní tu-
nelové troubě už o více než 420 m od trojského portálu.
„Pod mostovkou jsou zde navržené průchozí kaná-
ly, a tak izolaci spodní klenby instalujeme neobvykle až
do výše 5,5 m (foto č. 1),“ popisuje vedoucí střediska
Ing. Tomáš Homolka. „Provádíme ji proto z montážní
plošiny (foto č. 3), kterou pro nás zhotovila divize 5.“
Ve dvoupruhovém tunelu pracují izolatéři po 12 m
dlouhých sekcích. Po úpravách povrchu a odvodnění,
které zajišťuje stavba, na stěny prvně připevní geotextilii.
Vlastní izolaci, třímilimetrovou fólii z PVC se žlutou sig-
nální vrstvou, bodově přivaří na plastové terčíky zvané
rondele a pomocí svářecích automatů spojí dohromady
jednotlivé izolační pásy. Zesilovací pásy u pracovní spáry
pracovníci divize 1 navařují ručně (foto č. 2).
Hotovou a odzkoušenou hydroizolaci izolatéři divize 1
překryjí šedou ochrannou fólií a přejdou pracovat na další
sekci. Po nich na pracoviště nastupují železáři a betonáři.
Prvně udělají spodní dno, v druhém kroku boky spod-
ní klenby a mezistěnu mezi kanály. Nakonec vyarmují
a vybetonují mostovku (foto č. 4). „Železo na výztuž dna
a boků se na pozici nosí přes hotovou izolaci (foto č. 5),
proto musíme naši práci s železáři koordinovat a nesmíme
se jim moc vzdalovat,“ vysvětluje Ing. Homolka a dodává:
„Od konce letošního ledna začneme provádět i izolaci hor-
ní klenby a práci ukončíme v listopadu 2010, až položíme
všech 220 tisíc m² hydroizolací, které jsou pro Blanku
navržené. S izolacemi tohoto typu máme bohaté zkuše-
nosti. Jen za posledních pár let jsme jich už v tunelech
pro Metrostav položili na 600 tisíc m².“
1
2
4
5
3
Metrostav_01_09.indd 2 1/14/09 10:59:33 AM