strana 2

Moderní posluchárny

Pět poslucháren v jižní části budovy C stavební fakulty ČVUT, k nim přilehlé strojovny vzduchotechniky

a střešní plášť přestavěl během dvou měsíců tým

Ing. Lukáše Zeleného z divize 1. Práce dokončil v závěru listopadu a od té doby mají naši budoucí kolegové

k dispozici esteticky působivé a moderně vybavené

výukové prostory s vyhovující akustikou i osvětlením.

Čtyři zhruba stejně velké přednáškové sály s užitkovou

plochou kolem 100 m² (foto č. 1) a jednu o cca 20 m² větší

posluchárnu původně doplňovalo ve druhém nadzemním

podlaží budovy C šest strojoven vzduchotechniky. Tři

z nich mohly být sloučením funkcí zrušeny a díky tomu

se mohl zdejší výukový prostor zvětšit.

Nové posluchárny hlukově odizolovaly sádrokartonové předstěny. Získaly i novou stupňovitou podlahu pokrytou linoleem, vlnité dřevěné akustické podhledy a zvukově

pohltivé obklady. Moderní vybavení i vhodně navržené

osvětlení zvýšily jejich akustický a světelný komfort a studentům dnes nabízejí designově atraktivní prostředí, jež

má za úkol podporovat rozvoj jejich kreativity.

Ing. arch. Vladimír Gleich navrhl pro každou posluchárnu jinou barevnost podlah, která se odráží i v jedné

stejnobarevné vlnovce podhledu (foto č. 2). Posluchárna

pro největší počet studentů má vyšší uživatelský komfort

pro případné VIP přednášky či konference (foto č. 3).

I když se od druhých prostor odlišuje dokonalejším vybavením, příbuzný vzhled jí zaručují bílé podhledové vlnovky, které přecházejí do obkladu zadní stěny poslucháren,

a černý odstín konstrukcí stropů i rozvodů a výdechů VZT,

shodný s barvou jejich čelních zdí (foto č. 4).

1

2

3

4

Ptáme se

Jiřího Bělohlava,

prezidenta Skupiny Metrostav

1

Divize 8 staví bioplynové stanice stále rychleji

V roce 2012 dokončil tým Tomáše Novotného z divize 8

stavbu pěti bioplynových stanic (BPS) pro společnost

TRIOL CZ. Vyrůstaly souběžně, kolaudace je pustila

do předčasného provozu většinou v listopadu a byly

připojeny do elektrorozvodné sítě ještě v roce 2012.

Investor byl s odvedenou prací spokojen, proto může

divize 8 počítat s pokračováním spolupráce i výstavbou dalších BPS také v roce 2013.

„Stavěli jsme 1MWh BPS ve Vintířově (foto č. 1) a ve

Smoletelech a 0,5MWh v Dlouhé Lhotě, Mýšlovicích a Načeradci,“ uvádí Tomáš Novotný. „Stavby si byly projektově

velmi podobné, a proto se nám postupně dařilo krátit dobu potřebnou na statické výpočty a návrhy i na vlastní výstavbu železobetonových konstrukcí, na čemž mají velkou

zásluhu kolegové z divize 6. Kolaudace čtyř BPS musely

proběhnout během deseti dnů v listopadu. Termíny jsme

sice stíhali, ale vázla koordinace s technologií, kterou

jsme neprováděli. Nakonec se před kolaudací stačilo dokončit vše včas a energetický úřad schválil připojení BPS

do sítě ještě za podmínek a cen roku 2012. Děkuji všem

kolegům, kteří k tomu přispěli.“

Bioplynové stanice vyrábějí elektřinu a teplo z obnovitelných zdrojů energie, jako jsou třeba rostlinné výpěstky

či hnůj a močůvka. Tvoří je několik objektů – hlavní je

budova kogenerace, jež obsahuje zejména elektrorozvodny, velín a místnost s motorem. Koncový sklad digestátu,

který se používá jako hnojivo, bývá otevřená železobetonová nádrž, obvykle částečně zapuštěná do terénu, stejně

jako dvě až čtyři uzavřené kruhové jímky fermentorů. Ty

někdy doplňuje sběrná jímka a vždy zastřešený prostor

strojovny čerpadel. Nad nimi se klene plynojem s průměrem kolem cca 11,5 m a výškou téměř 8,6 m (foto č. 2).

„V Načeradci nám práci komplikovala spodní voda,

protože koncový sklad musel být zahlouben 5 m pod její

hladinu a svah jámy kvůli vydatným pramenům stále ujížděl,“ vzpomíná stavbyvedoucí Ing. Igor Sedláček. „BPS

ve Smoletelech jsme zase museli usadit o 2 m výš, než

předpokládal projekt, protože jsme při zemních pracích

narazili na masivní žulovou horninu a nebyl čas ji těžit.

Po loňské úspěšně odvedené práci letos ředitel oblastního zastoupení divize 8 v Ústí nad Labem Ing. Radek

Zeman očekává od stejného investora zakázku na výstavbu možná i více než osmi dalších BPS. Jejich projekty

už procházejí úpravami, aby vyhověly nové legislativě

a nižším výkupním cenám elektrické energie v roce 2013.

Divize 8 pak jednu z nich dokáže postavit jen za 5 měsíců.

2

Vyšší hodinová sazba může přinést nižší cenu

Provoz zemních prací divize 4 (PZP) dosáhl v roce 2012

rekordního obratu. I přesto chce ve své nabídce hned

několik věcí vylepšit a nesouvisejí jen s novým strojovým vybavením, které si má divize 4 pořídit. Zaměstnanci PZP, vedení náměstkem Bc. Petrem Slunečkem,

především chtějí při dodržení všech legislativních požadavků ještě více zkvalitnit své služby.

„V roce 2013 bychom chtěli náš strojový park rozšířit

o pásová rypadla s hmotností 30 a 35 tun, o grejdr s 3D

nivelací a další zemní válec,“ říká Bc. Slunečko a dodává:

„Moderní stroje jsou však jen prostředkem k dosažení

lepších výsledků, největší pozornost stále věnujeme výchově a školení jejich obsluhy. Dobrý strojník totiž dokáže

za hodinu se stejným strojem udělat i trojnásobek toho, co

jeho méně šikovný kolega. A jestli bagr za hodinu vyhrabe

30 m³, nebo 90 m³, to je už velký rozdíl. Ne vždy tak cena

zemních prací závisí na výši hodinové sazby.“

PZP provádí kompletní realizace zemních prací silničních a dálničních liniových staveb, které převážně buduje

pro vlastní divizi. Kromě toho ovládá také spodní stavby

průmyslových hal a komerčních objektů, jež provádí

i ve stísněném či jinak problematickém prostředí. Stroje

PZP tak letos pracovaly třeba na stavbě dálnice D3 nebo

rychlostní komunikace R7, ale i na staveništi Palmovka

Park II. Provoz nabízí i komplexní realizace přípravných

a zemních prací na vodohospodářských stavbách od malých vodních elektráren až k protipovodňovým opatřením.

Další oblastí, v níž PZP působí, jsou rozsáhlé přesuny

hmot a provozování skládek. „Dokladem toho, že si poradíme i s nečekanými situacemi, byly odvozy kašovité

rubaniny vzniklé v důsledku těžby TBM. Vozili jsme ji nakonec až na skládky vzdálené 40 km od stavby,“ vzpomíná

Bc. Slunečko a doplňuje: „Zakládáme si na tom, že při

zakázkách máme vždy skládku zasmluvněnou s majitelem

či provozovatelem sami a přesně v souladu s legislativou.

Přesvědčili jsme se totiž, že přenesení odpovědnosti na

subdodavatele může v této oblasti znamenat velké riziko.“

Provoz zemních prací pracuje především pro Metrostav a firmy jeho Skupiny. V současnosti se jeho vedení

více zaměřuje na kvalitu nabídek, která mimo jiné spočívá

i v lepším dialogu s potenciálními zákazníky, a snaží se

vyhledávat zakázky s co největším předstihem. „K tomu,

abychom mohli uplatnit své znalosti a navrhnout zjednodušení či zefektivnění postupu provádění zemních prací

či přesunů hmot, totiž potřebujeme víc času,“ vysvětluje

Bc. Slunečko. „Když nás někdo vyzve k odpovědi na last

call do 24 hodin a k nástupu na stavbu do tří dnů, nejsme

schopni případné úspory v nabídce domyslet.“

„V budoucnosti bychom rádi pronikli do segmentu železničních staveb. Chtěli bychom provádět i kompletní

komunikační tělesa. Ve Skupině Metrostav jsou teď firmy

BES a DSH – Dopravní stavby, které dodávají živičné a betonové povrchy, byli bychom tak ve výstavbě silnic i dálnic

zcela soběstační,“ uzavírá Bc. Petr Slunečko.

–ls–, foto archiv divize

Rok 2012 je minulostí. Jak byste jej zhodnotil?

Vzhledem k situaci na stavebním trhu dopadl rok 2012 jak

pro Metrostav, tak i pro ostatní firmy jeho Skupiny lépe,

než jsem čekal. Všichni své úkoly v podstatě splnili, i když

se ve výsledku objevily některé drobné odchylky od plánovaných ukazatelů. Věřím, že i pro Metrostav SK, jenž

má dlouhodobé potíže, to byl poslední rok, který nedopadl

dobře. Jsem prostě spokojen a všem, kdo se na loňském

dobrém výsledku podíleli, děkuji.

Co vám udělalo v roce 2012 největší radost?

To, že jsme rok, který nebyl jednoduchý, zvládli. Když

jsme do něj vstupovali, neměli jsme zcela zajištěný výrobní program. Byl jsem proto opravdu šťastný, že se jej podařilo doplnit a dokonce jsme si vytvořili i náskok do roku

2013. Velkým úspěchem byla i ražba pomocí TBM. Prokázali jsme, že dokážeme zvládnout nové technologie,

a otevřeli si tak dveře k dalším projektům doma i ve světě.

Bylo něco, co se vám v roce 2012 nelíbilo?

Zdá se mi, jako bychom byli se vším spokojeni, a přitom

se v naší práci – jak v kancelářích, tak na stavbách – stále

objevuje hodně zmetkovitosti, kterou je nutné odstranit.

Musíme si také dávat větší pozor na věci, které jsou jen

zdánlivě obyčejné, jako je efektivita práce a dodržování

základních nastavených pravidel, třeba pracovní doby...

Jaký vývoj na stavebním trhu předpokládáte a co musí

Metrostav a jeho Skupina podle vás dělat, aby obstály?

Situace na stavebním trhu není dobrá a vláda podle mě dělá hrubou chybu, když sleduje jen krátkodobé cíle a nemyslí na budoucnost. Neexistují žádná prorůstová opatření,

nepřipravují se nové projekty. Kdyby se tak chovaly naše

společnosti a třeba neinvestovaly do nových technologií

nebo nevychovávaly a neškolily dělníky, techniky i ekonomy, tak by do 2–3 let zkrachovaly. I když parametry,

se kterými vstupujeme do roku 2013, jsou o něco nižší,

než byly v předchozích letech, a situace není jednoduchá,

tak si myslím, že se nám nastavené indikátory podaří splnit. Musíme si však vytvořit rezervu pro roky následující,

opravdu vážná krize na stavebním trhu a tím i ve Skupině

Metrostav totiž nastane až v letech 2014 a 2015. Musíme

proto hledat mezery na tuzemském trhu a země v zahraničí, v nichž bude vhodné začít operovat a hledat projekty

na doplnění výrobního programu, a to v řádu miliard.

Čeho se musíme vyvarovat, abychom dosáhli své cíle?

Nesmíme být spokojeni sami se sebou. Mám pocit, jako

by si lidé mysleli, že když jsme dosud vše zvládli, půjde

to i příští rok bez zvýšeného úsilí. To je ale hrubá chyba.

Abychom si udrželi nebo i vylepšili postavení na trhu, musíme být neustále ve střehu a hledat cesty, jak být lepší.

Na co se v roce 2013 těšíte?

Že se nám podaří dotáhnout dva klíčové projekty – stavbu

tunelů Blanka a prodloužení trasy A pražského metra –

do takového stavu, abychom je mohli v roce 2014 předat

zákazníkům v termínech, které jsme slíbili. Nepochybuji,

že se nám to podaří, ale nebude to snadné. Tyto zakázky

dnes tvoří kostru výrobního programu Metrostavu i dalších firem jeho Skupiny a věřím, že je společně zvládneme.

Co pro vás znamená centralizace firmy v roce 2013?

To, že se Metrostav a Subterra sestěhují do Libně, je mimořádná věc a slibuji si od ní významnou úsporu nákladů. Chtěl bych ji ale využít i na pročištění týmů. Nemohu

zastřít, že pokud se sníží objemy prací pro rok 2013

a následující léta, tak budeme muset přistoupit k redukci

personálu. Ti, kdo pomohou s těžkými úkoly, jež máme

před sebou, nemusí mít strach, že by se do nového sídla

nepřestěhovali. Věřím, že všichni pochopí mé poselství.

Co byste si přál do nového roku?

Letos uplyne 40 let od doby, kdy jsem do Metrostavu

nastoupil. Přál bych si, aby pro mé následovníky bylo

dalších 40 let stejně příjemných, jako byla ta minulá

čtyřicítka pro mne. Metrostav historicky prokázal, že je

dobrá firma, která umí dát práci mnoha lidem a jistotu

jejich rodinám. Těším se na spolupráci s těmi, kdo budou

odvádět 100% výkony. S nimi nemám o naši budoucnost

žádné obavy a přeji jim vše nejlepší do nového roku.