strana 3
z p r a v o d a js t v í z d i v i z í
Architekti navrhli interiéry budoucího sídla
Stavba Palmovka Parku II (PPII) v Libni, kam by se do
konce roku 2013 mělo sestěhovat vedení Metrostavu
a jeho divizí, roste před očima jako z vody. Autoři z ateliéru A69 – architekti už také zpracovali vnitřní dispozice všech pater a připravili i návrh vzhledu interiérů.
„Stavba včetně rozvodů instalací probíhá v souladu s dokončenými návrhy na rozmístění příček,“ říká
Ing. Lenka Zátorská, která má projekt budoucího sídla
Metrostavu na starosti, a doplňuje: „Každé patro bude
jiné. Je navržené ve spolupráci s divizemi a respektuje
jejich zvyklosti, potřeby i způsob práce. Základní principy, jak budou vypadat interiéry, teď rozpracováváme do
materiálů, povrchů a dalších detailů. Architekti při nich
kladou důraz na jednoduchost, účelnost a funkčnost. Použité materiály i jejich kvalitní řemeslné zpracování mají
zdůraznit, že budova bude sídlem stavební firmy.“
V hale, jejíž červeno-šedo-bílou barevnost určil vizuální styl Metrostavu (vizualizace), vyniknou pohledové
betony, které se divizi 6 opravdu povedly, a přiznaná
konstrukční výška s odkrytými rozvody instalací. Jen
v předem vymezených plochách je zakryjí akustické
lamelové podhledy. „Dlouho jsme hledali správný typ
podlahové krytiny, který by se snadno udržoval, moc se
nešpinil a i při blátě, dešti, sněhu a vodě vypadal slušně,“
popisuje Ing. Zátorská. „Nakonec – a možná překvapivě
– jsme jako nejvhodnější vybrali drásaná dubová prkna.
Dobře tlumí kročejový hluk, jsou měkká na došlap a opakovanými návštěvami tam, kde je mají, jsme si ověřili, že
ani v namáhaných prostorách neztrácejí léty svůj původní
vzhled. I když bude dřevěná podlaha tak trochu připomínat podlážky, ve strohém stavařském prostředí by navíc
měla navodit i příjemný dojem domácí pohody.“
Protože jsme jedna firma, budou se v interiéru všech
pater objevovat jednotící prvky – například integrované
stěny s živými rostlinami, stejné příčky, podhledy i podlahy. Ale protože jsme na druhé straně různí, architektonický návrh interiérů respektuje snadný princip identifikace
prostor podle toho, které divize je budou užívat.
„Architekti i v rozhovorech s divizemi dlouho hledali,
čím odlišnost podpořit a zdůraznit. Vedle prezentace
významných staveb nebo projektů, které se objeví i ve
vstupní hale, nakonec pro každou divizi navrhli odlišné
materiálové řešení vybraných stěn. Vybírali z různých
stavebních nebo přírodních materiálů a nakonec doporučili plech v různých typech nebo zpracováních. Zvolili osm
plechů z různých materiálů, jako jsou třeba měď, a to i zvětralá, trapézové plechy, pozink, corten či mosaz (obrázek),
které budou charakteristické pro jednotlivé divize či úseky
a pokryjí vybrané stěny na patrech třeba u recepcí. Pro
koho bude typický jaký materiál, budeme spolu s divizemi
vybírat ještě v lednu,“ vysvětluje Ing. Zátorská a uzavírá:
„Návrhy interiéru se už tedy dokončují a Metrostav se
začíná připravovat na stěhování. Věřím, že do roku 2014
už úspěšně vstoupíme na nových pracovištích.“
–ls–, vizualizace Jan Cyrany
Synagogy tvoří od středověku nedílnou součást našich
měst. Dodnes se jich u nás zachovalo zhruba 200, zdaleka ne všechny však slouží svému účelu. Bohoslužby
se konají pouze v sedmi z nich, ostatní slouží jako muzea, jsou z nich knihovny, archivy, kulturní či obytné
domy, ale i požární zbrojnice, obchody, obecní úřad
nebo tělocvičny. Jednu z nich, synagogu v Březnici, rekonstruuje tým Ing. Miroslava Pajera z divize 6 (foto).
V České republice za podpory EU probíhá projekt revitalizace židovských památek, v nichž by měla vzniknout
oblastní centra židovské kultury. Bylo do něj celkem zařazeno deset objektů – kromě synagog to jsou i rabínské domy, bývalé židovské školy či sídla židovských obcí. Podílí
se na něm i Metrostav, vedle synagogy v severočeském
Úštěku má na starosti i rekonstrukci synagogy v Březnici
na Příbramsku. „Zdejší synagoga sice prošla rekonstrukcí
před deseti lety, ale některé její části už potřebovaly znovu opravit,“ popisuje výchozí stav Ing. Pajer a dodává:
„V rámci naší stavby, s níž jsme začali v říjnu 2011, jsme
museli opravit krov, vyměnit střešní krytinu, odstranit
vlhkost zdiva a obnovit vnitřní omítky. Do poloviny roku
2013, kdy máme skončit, nám ještě zbývá udělat novou
vnější fasádu, dokončit podlahy a nové rozvody instalací.“
Synagoga byla v Březnici postavena roku 1725 a po
požáru v roce 1821 byla přestavěna v klasicistním stylu.
V její části se nachází klenutá modlitebna s galerií, v patře
škola a v přízemí byt správce – šamese. Bohoslužebným
účelům synagoga sloužila až do 30. let 20. století. Po druhé světové válce byla dlouhá léta využívána jako skladiště,
pražské Židovské obci byla vrácena až v roce 1995.
Momentálně v synagoze pracují restaurátoři. Opravují
vnitřní malířskou výzdobu, rekonstruují lavice a další
dřevěné vybavení, opravují kovářské prvky na zábradlí, restaurují kijor (rituální židovské umyvadlo) a podle
fotografií i aron ha-kodeš (oltář se schránkou na tóru).
Po dokončení prací bude v synagoze umístěna muzeální
expozice nazvaná Židovská vzdělanost v českých zemích.
Jaroslav Růžek, foto Josef Husák
Atypická střecha KCEV ve Vrchlabí
Extrémně náročná. Tak by se dala charakterizovat výstavba Krkonošského centra environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí, kterou od června roku 2011 vede
Ing. Pavel Trojan z divize 9. Na vině tentokrát ovšem
není ani archeologický průzkum, ani zimní období s klimatickými podmínkami. Náročnost stavby diktuje její
architektonický návrh od Ing. akad. arch. Petra Hájka.
Nový objekt, zasazený do parku před budovu KRNAP,
po dokončení upoutá především svou rozchodníky pokrytou střechou. Její tvar vychází z geometrie Krkonoš
a zvýrazňují jej vektory hřebenů (foto). „S takto náročnou železobetonovou konstrukcí jsem se ještě nesetkal,“
říká vedoucí projektu Ing. Trojan a popisuje zalomenou
desku různé tloušťky, již tvoří 13 trojúhelníků a jeden
čtyřúhelník se sklonem od tří do 57 stupňů a podpírají ji
stěny ze železobetonu a z ocelových sloupků. „Vzhledem
k absenci klasického výkresu tvaru střechy jsme museli
vytvořit vlastní dokumentaci bednění z 3D modelu, z nějž
jsme převzali i jednotlivé vytyčovací body. Kvůli zachování
návazností pak betonáři z divize 6 museli celou konstrukci provést s vysokým důrazem na přesnost,“ konstatuje
Ing. Trojan. Za zmínku stojí i bednění, u nějž stavbaři využili kombinaci klasických postupů a spíše truhlářských
než běžně používaných tesařských prací. Divize 6 musela
ve zkušebním vzorku doladit i speciální recepturu betonové směsi a musela se vypořádat s betonáží ploch ve sklonu, protože v interiéru je strop z pohledového betonu.
Dnes má tým Ing. Trojana hotové inženýrské sítě
a hrubou stavbu se střešní deskou, kterou betonáři
dokončili těsně před Vánocemi, a hydroizolace spodní
stavby se zajišťovací hydroizolací střechy, kde byl použit
dvojitý kontrolovatelný fóliový systém. Tím však atypické
prvky na stavbě zdaleka nekončí. Stejně jako je výjimečná
střecha, bude atypický i interiér centra. Má totiž sloužit
jako učební pomůcka k ekologické výuce a jako příklad
šetrného přístupu k využívání krajiny. Proto bude proveden kombinací velkoformátových desek z bukového
multiplexu s loupanou borovou dýhou a nerezových obkladů i podlah. Zlomová místa částí stropu vytvoří drážky
a zvýrazní grafické značky s popisem hřebenů. Návštěvníci centra tak budou mít celé Krkonoše jako na dlani.
Martina Vampulová, foto archiv divize
Rekonstrukce zahájená v soudní síni skončila
Stožár vyšší než čtyři Petřínské rozhledny
Koncem roku 2012 dokončili oceláři divize 3 výrobu
250 m vysokého stožáru Křešín. Stojí v sousedství observatoře ČHMÚ v Košeticích a řadí se mezi 15 nejvyšších staveb v ČR. Podstatnější však je, že jeho 40 dílců
museli naši pracovníci vyrobit s výjimečnou přesností.
Židovské synagogy procházejí revitalizací
„Konstrukce stožáru (foto) byla pro vylehčení navržena z ocelových trubek. Stýkaly se tvarovými spoji, takže
jsme každou trubku museli přesně zbrousit do geometrického tvaru, jenž odpovídal průniku s ostatními trubkami,“
popisuje náročnost práce vedoucí obchodně-technické
přípravy provozu Ing. Jakub Cejnar.
Dřík stožáru byl navržen ze 40 trojbokých příhradových celosvařovaných dílů s třemi nárožníky a třemi
diagonálami v každé stěně. Měly výšku cca 6 m a až
do úrovně 233 m nad terénem byly jejich stěny široké
2,6 m. Po přechodovém dílu ve tvaru komolého trojbokého jehlanu se jeho vrcholové části zúžily na šířku 1,5 m.
Montáž stožáru, který je vybaven žebříkem, výtahem,
kabelovými lávkami i plošinami a kabinou pro technologická zařízení, už Metrostav neprováděl. Vztyčili jej
pracovníci objednatele, firmy EXCON, kteří jej v pěti výškových úrovních ukotvili do tří směrů. Stavbu, která byla
financovaná z rozpočtu EU, meteorologové osadí přístroji
už za pár týdnů. Bude sloužit ke sledování plynů a exhalací
v atmosféře a tím přispěje ke zkoumání změn klimatu.
–ls–, foto archiv provozu OK
Budovu Právnické fakulty Univerzity Karlovy chrání od
prosince 2012 nová střecha (foto). Při zachování plného
provozu všech učeben skrytých pod ní ji během 16 měsíců zrekonstruoval tým Ing. Davida Hlaváče z divize 9.
„K prvnímu jednání s investorem jsme se sešli v simulované soudní síni,“ vzpomněl při zakončení stavby
13. prosince náměstek divize 9 Ing. Petr Flaška.
Zakázka na rekonstrukci střechy se týkala všech
jejích prvků. Zahrnovala sanaci železobetonového krovu i konstrukce světlíků. Vše ostatní bylo vyměněno za
nové – střešní plášť, 50 komínů s replikami historických
betonových hlavic, klempířské prvky, hromosvody, zasklení světlíků, měděná krytina na ploché střeše i dlažba
z božanovského pískovce na ozdobných terasách. „Krov
do ulice jsme pokryli asi 2500 m² pražského prejzu, na
střechy do vnitrobloků jsme spotřebovali stejné množství bobrovky,“ vzpomíná Ing. Hlaváč a doplňuje: „Vrásky
nám způsobil požadavek památkářů na repliky původních
hřebenáčů. Vyráběli je v cihlárně v Brně-Modřicích a dost
se s nimi natrápili. Nakonec jsme ale střechu dokončili
řádně a včas a celý tým si za to zaslouží dík.“ Stavba,
kterou divize 9 prováděla s pomocí firmy Václav Kaizr
– Kovovýroba, byla náročná i z hlediska BOZP. „Soudím
u rozhodčího soudu a mohu říct, že toto dílo, které skončilo v termínu a s dodržením původního finančního plánu,
je atypické. Už od začátku tu vznikl tým, který si dokázal
vyjít vstříc. Vážím si toho, že jsem byl jeho součástí,“
uzavřel proděkan JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D.