strana 3

z p r a v o d a js t v í z   d i v i z í

Architekti navrhli interiéry budoucího sídla

Stavba Palmovka Parku II (PPII) v Libni, kam by se do

konce roku 2013 mělo sestěhovat vedení Metrostavu

a jeho divizí, roste před očima jako z vody. Autoři z ateliéru A69 – architekti už také zpracovali vnitřní dispozice všech pater a připravili i návrh vzhledu interiérů.

„Stavba včetně rozvodů instalací probíhá v souladu s  dokončenými návrhy na rozmístění příček,“ říká

Ing.  Lenka Zátorská, která má projekt budoucího sídla

Metrostavu na starosti, a doplňuje: „Každé patro bude

jiné. Je navržené ve spolupráci s divizemi a respektuje

jejich zvyklosti, potřeby i způsob práce. Základní principy, jak budou vypadat interiéry, teď rozpracováváme do

materiálů, povrchů a  dalších detailů. Architekti při nich

kladou důraz na jednoduchost, účelnost a funkčnost. Použité materiály i jejich kvalitní řemeslné zpracování mají

zdůraznit, že budova bude sídlem stavební firmy.“

V hale, jejíž červeno-šedo-bílou barevnost určil vizuální styl Metrostavu (vizualizace), vyniknou pohledové

betony, které se divizi 6 opravdu povedly, a přiznaná

konstrukční výška s odkrytými rozvody instalací. Jen

v  předem vymezených plochách je zakryjí akustické

lamelové podhledy. „Dlouho jsme hledali správný typ

podlahové krytiny, který by se snadno udržoval, moc se

nešpinil a i při blátě, dešti, sněhu a vodě vypadal slušně,“

popisuje Ing. Zátorská. „Nakonec – a možná překvapivě

– jsme jako nejvhodnější vybrali drásaná dubová prkna.

Dobře tlumí kročejový hluk, jsou měkká na došlap a opakovanými návštěvami tam, kde je mají, jsme si ověřili, že

ani v namáhaných prostorách neztrácejí léty svůj původní

vzhled. I když bude dřevěná podlaha tak trochu připomínat podlážky, ve strohém stavařském prostředí by navíc

měla navodit i příjemný dojem domácí pohody.“

Protože jsme jedna firma, budou se v interiéru všech

pater objevovat jednotící prvky – například integrované

stěny s živými rostlinami, stejné příčky, podhledy i podlahy. Ale protože jsme na druhé straně různí, architektonický návrh interiérů respektuje snadný princip identifikace

prostor podle toho, které divize je budou užívat.

„Architekti i v rozhovorech s divizemi dlouho hledali,

čím odlišnost podpořit a zdůraznit. Vedle prezentace

významných staveb nebo projektů, které se objeví i ve

vstupní hale, nakonec pro každou divizi navrhli odlišné

materiálové řešení vybraných stěn. Vybírali z různých

stavebních nebo přírodních materiálů a nakonec doporučili plech v různých typech nebo zpracováních. Zvolili osm

plechů z různých materiálů, jako jsou třeba měď, a to i zvětralá, trapézové plechy, pozink, corten či mosaz (obrázek),

které budou charakteristické pro jednotlivé divize či úseky

a  pokryjí vybrané stěny na patrech třeba u recepcí. Pro

koho bude typický jaký materiál, budeme spolu s divizemi

vybírat ještě v lednu,“ vysvětluje Ing. Zátorská a uzavírá:

„Návrhy interiéru se už tedy dokončují a Metrostav se

začíná připravovat na stěhování. Věřím, že do roku 2014

už úspěšně vstoupíme na nových pracovištích.“

–ls–, vizualizace Jan Cyrany

Synagogy tvoří od středověku nedílnou součást našich

měst. Dodnes se jich u nás zachovalo zhruba 200, zdaleka ne všechny však slouží svému účelu. Bohoslužby

se konají pouze v sedmi z nich, ostatní slouží jako muzea, jsou z  nich knihovny, archivy, kulturní či obytné

domy, ale i  požární zbrojnice, obchody, obecní úřad

nebo tělocvičny. Jednu z nich, synagogu v Březnici, rekonstruuje tým Ing. Miroslava Pajera z divize 6 (foto).

V České republice za podpory EU probíhá projekt revitalizace židovských památek, v nichž by měla vzniknout

oblastní centra židovské kultury. Bylo do něj celkem zařazeno deset objektů – kromě synagog to jsou i rabínské domy, bývalé židovské školy či sídla židovských obcí. Podílí

se na něm i Metrostav, vedle synagogy v severočeském

Úštěku má na starosti i rekonstrukci synagogy v Březnici

na Příbramsku. „Zdejší synagoga sice prošla rekonstrukcí

před deseti lety, ale některé její části už potřebovaly znovu opravit,“ popisuje výchozí stav Ing.  Pajer a  dodává:

„V rámci naší stavby, s níž jsme začali v říjnu 2011, jsme

museli opravit krov, vyměnit střešní krytinu, odstranit

vlhkost zdiva a obnovit vnitřní omítky. Do poloviny roku

2013, kdy máme skončit, nám ještě zbývá udělat novou

vnější fasádu, dokončit podlahy a nové rozvody instalací.“

Synagoga byla v Březnici postavena roku 1725 a po

požáru v roce 1821 byla přestavěna v klasicistním stylu.

V její části se nachází klenutá modlitebna s galerií, v patře

škola a v přízemí byt správce – šamese. Bohoslužebným

účelům synagoga sloužila až do 30. let 20. století. Po druhé světové válce byla dlouhá léta využívána jako skladiště,

pražské Židovské obci byla vrácena až v roce 1995.

Momentálně v synagoze pracují restaurátoři. Opravují

vnitřní malířskou výzdobu, rekonstruují lavice a  další

dřevěné vybavení, opravují kovářské prvky na  zábradlí, restaurují kijor (rituální židovské umyvadlo) a  podle

fotografií i  aron ha-kodeš (oltář se schránkou na  tóru).

Po dokončení prací bude v synagoze umístěna muzeální

expozice nazvaná Židovská vzdělanost v českých zemích.

Jaroslav Růžek, foto Josef Husák

Atypická střecha KCEV ve Vrchlabí

Extrémně náročná. Tak by se dala charakterizovat výstavba Krkonošského centra environmentálního vzdělávání ve  Vrchlabí, kterou od  června roku 2011 vede

Ing. Pavel Trojan z divize 9. Na vině tentokrát ovšem

není ani archeologický průzkum, ani zimní období s klimatickými podmínkami. Náročnost stavby diktuje její

architektonický návrh od Ing. akad. arch. Petra Hájka.

Nový objekt, zasazený do parku před budovu KRNAP,

po dokončení upoutá především svou rozchodníky pokrytou střechou. Její tvar vychází z  geometrie Krkonoš

a  zvýrazňují jej vektory hřebenů (foto). „S  takto náročnou železobetonovou konstrukcí jsem se ještě nesetkal,“

říká vedoucí projektu Ing.  Trojan a  popisuje  zalomenou

desku různé tloušťky, již tvoří 13  trojúhelníků a  jeden

čtyřúhelník se sklonem od tří do 57 stupňů a podpírají ji

stěny ze železobetonu a z ocelových sloupků. „Vzhledem

k absenci klasického výkresu tvaru střechy jsme museli

vytvořit vlastní dokumentaci bednění z 3D modelu, z nějž

jsme převzali i jednotlivé vytyčovací body. Kvůli zachování

návazností pak betonáři z divize 6 museli celou konstrukci provést s vysokým důrazem na přesnost,“ konstatuje

Ing. Trojan. Za zmínku stojí i bednění, u nějž stavbaři využili kombinaci klasických postupů a spíše truhlářských

než běžně používaných tesařských prací. Divize 6 musela

ve zkušebním vzorku doladit i speciální recepturu betonové směsi a musela se vypořádat s betonáží ploch ve sklonu, protože v interiéru je strop z pohledového betonu.

Dnes má tým Ing.  Trojana hotové inženýrské sítě

a  hrubou stavbu se střešní deskou, kterou betonáři

dokončili těsně před Vánocemi, a hydroizolace spodní

stavby se zajišťovací hydroizolací střechy, kde byl použit

dvojitý kontrolovatelný fóliový systém. Tím však atypické

prvky na stavbě zdaleka nekončí. Stejně jako je výjimečná

střecha, bude atypický i interiér centra. Má totiž sloužit

jako učební pomůcka k  ekologické výuce a  jako příklad

šetrného přístupu k  využívání krajiny. Proto bude proveden kombinací velkoformátových desek z  bukového

multiplexu s loupanou borovou dýhou a nerezových obkladů i podlah. Zlomová místa částí stropu vytvoří drážky

a zvýrazní grafické značky s popisem hřebenů. Návštěvníci centra tak budou mít celé Krkonoše jako na dlani.

Martina Vampulová, foto archiv divize

Rekonstrukce zahájená v soudní síni skončila

Stožár vyšší než čtyři Petřínské rozhledny

Koncem roku 2012 dokončili oceláři divize 3 výrobu

250 m vysokého stožáru Křešín. Stojí v sousedství observatoře ČHMÚ v Košeticích a řadí se mezi 15 nejvyšších staveb v ČR. Podstatnější však je, že jeho 40 dílců

museli naši pracovníci vyrobit s výjimečnou přesností.

Židovské synagogy procházejí revitalizací

„Konstrukce stožáru (foto) byla pro vylehčení navržena z ocelových trubek. Stýkaly se tvarovými spoji, takže

jsme každou trubku museli přesně zbrousit do geometrického tvaru, jenž odpovídal průniku s ostatními trubkami,“

popisuje náročnost práce vedoucí obchodně-technické

přípravy provozu Ing. Jakub Cejnar.

Dřík stožáru byl navržen ze 40  trojbokých příhradových celosvařovaných dílů s  třemi nárožníky a  třemi

diagonálami v  každé stěně. Měly výšku cca 6  a  až

m

do  úrovně 233  nad terénem byly jejich stěny široké

m

2,6 m. Po přechodovém dílu ve tvaru komolého trojbokého jehlanu se jeho vrcholové části zúžily na šířku 1,5 m.

Montáž stožáru, který je vybaven žebříkem, výtahem,

kabelovými lávkami i  plošinami a  kabinou pro technologická zařízení, už Metrostav neprováděl. Vztyčili jej

pracovníci objednatele, firmy EXCON, kteří jej v pěti výškových úrovních ukotvili do tří směrů. Stavbu, která byla

financovaná z rozpočtu EU, meteorologové osadí přístroji

už za pár týdnů. Bude sloužit ke sledování plynů a exhalací

v atmosféře a tím přispěje ke zkoumání změn klimatu.

–ls–, foto archiv provozu OK

Budovu Právnické fakulty Univerzity Karlovy chrání od

prosince 2012 nová střecha (foto). Při zachování plného

provozu všech učeben skrytých pod ní ji během 16 měsíců zrekonstruoval tým Ing. Davida Hlaváče z divize 9.

„K prvnímu jednání s investorem jsme se sešli v simulované soudní síni,“ vzpomněl při zakončení stavby

13. prosince náměstek divize 9 Ing. Petr Flaška.

Zakázka na rekonstrukci střechy se týkala všech

jejích prvků. Zahrnovala sanaci železobetonového krovu i  konstrukce světlíků. Vše ostatní bylo vyměněno za

nové – střešní plášť, 50 komínů s replikami historických

betonových hlavic, klempířské prvky, hromosvody, zasklení světlíků, měděná krytina na ploché střeše i dlažba

z božanovského pískovce na ozdobných terasách. „Krov

do ulice jsme pokryli asi 2500  m² pražského prejzu, na

střechy do vnitrobloků jsme spotřebovali stejné množství bobrovky,“ vzpomíná Ing. Hlaváč a doplňuje: „Vrásky

nám způsobil požadavek památkářů na repliky původních

hřebenáčů. Vyráběli je v cihlárně v Brně-Modřicích a dost

se s  nimi natrápili. Nakonec jsme ale střechu dokončili

řádně a včas a celý tým si za to zaslouží dík.“ Stavba,

kterou divize 9 prováděla s  pomocí firmy Václav Kaizr

– Kovovýroba, byla náročná i z hlediska BOZP. „Soudím

u rozhodčího soudu a mohu říct, že toto dílo, které skončilo v termínu a s dodržením původního finančního plánu,

je atypické. Už od začátku tu vznikl tým, který si dokázal

vyjít vstříc. Vážím si toho, že jsem byl jeho součástí,“

uzavřel proděkan JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D.