strana 3

z p r a v o da j s t v í z d i v i z í

1

Kolaudace v prosinci umožnila využít dotaci

Ve čtvrtek 5. prosince prošla úspěšnou kolaudací přestavba bývalé lokomotivky Škoda Plzeň na opravárenský závod pro těžká vozidla, autobusy a trolejbusy. Od

června 2012 jej na staveništi o ploše téměř 100 000 m²

budoval tým Ing. Radka Böhma z plzeňské oblasti divize 1. Zakázku celofiremního významu dokončil za pouhý rok po předání prováděcí dokumentace. Díky dodržení termínu mohl investor pro financování díla využít

přislíbenou dotaci z EU na revitalizaci starých budov.

Centrem nového areálu zůstala původní škodovácká

hala o rozměrech 260 x 125 metrů. Pochází z poloviny

minulého století a před zahájením stavby patřila k největším průmyslovým halovým objektům v ČR. Prošla

ovšem zásadní přestavbou. Její koncepce, dispozice

a vybavení se měnily i v průběhu prací. „Podle zadávacího

2

projektu jsme měli třeba její zastřešení jen rekonstruovat.

Po ekonomické a technické rozvaze jsme se jej rozhodli

demolovat a nahradit novou ocelovou střešní konstrukcí,“

vzpomíná Ing. Böhm. Z původní haly tak vlastně zbyly jen

sloupy s jeřábovými drahami (foto č. 1).

V areálu moderního opravárenského závodu (foto

č. 2), který při plném provozu zaměstná na 560 pracovníků, vyrostly haly těžkých a lehkých oprav vozidel

zahrnující například lakovací boxy, mycí linky, stanoviště

pro výměnu pneumatik, svařovnu, klempírnu, truhlárnu,

olejové hospodářství a podobně. Součástí opravny je

také krytý odstav vozidel, trakční měnírna a výpravna.

Rekonstrukcí prošla i původní čtyřpodlažní administrativní budova, kde je dnes dispečink, podniková autoškola

i nová jídelna. Areálové komunikace včetně parkovišť,

manipulačních ploch a zkušební trati byly navrženy tak,

aby umožnily nejen plynulý průjezd, ale i příjezd a odjezd

vozidel z areálu při jeho maximálním využití.

„O míře naší činnosti napovídá i rozsah dokončených

prací,“ říká Ing. Böhm a vypočítává: „Plocha nových

zastřešení třeba překročila 27 000 m². Provedli jsme

i 32 000 m² živičných ploch a komunikací či 18 000 m²

drátkobetonových podlah. Do května se ještě budeme

podílet na koordinaci dalších technologických dodávek,

jako je trakční trolejové vedení pro trolejbusy do hal i nad

komunikace a technologie trakční měnírny. I to svědčí

o tom, že investor byl s naší dosavadní prací spokojen.“

Obnova kapucínského kostela pokračuje

V září 2013 se po několika měsících opět rozběhly

práce na opravě kapucínského kostela svaté Máří Magdaleny v Liberci (foto č. 1), které přerušily problémy

na straně investora. Řízení projektu se ujal oblastní ředitel divize 8 pro Liberecký kraj Ing. Jaroslav Stuchlík,

který by měl už brzy dokončit první etapu rekonstrukce

kostela a celou přestavbu farní budovy (foto č. 2).

Stavbaři už v Liberci kompletně obnovili střešní plášť

včetně repase památkově chráněných kopulí a dalších

klempířských prvků. Ukončili i práce na venkovní splaškové a dešťové kanalizaci s retenční nádrží. „V současné

době se chýlí ke konci oprava fasády a pokračujeme v obnově podlah a vnitřních omítek fary,“ říká Ing. Stuchlík.

Na stavbě se podílí i restaurátorská dílna divize 9, která

má na starosti repasi památkově chráněných kovových

oken, dřevěných dveří a zádveří vstupu do kostela.

Vzhledem k tomu, že kostel svaté Máří Magdaleny

je památkově chráněný, probíhají v něm veškeré práce pod dohledem památkářů. „Je přísný, ale korektní,

a naše spolupráce je proto velmi konstruktivní,“ chválí

Ing. Stuchlík. Jednoznačně nejnáročnější zatím podle

něj byla rekonstrukce střechy kostela, protože stavba má

1

Metrostav_01_2014.indd 3

unikátní ocelový krov, na němž jsou zavěšeny skořepinové

železobetonové klenby. Složité byly i restaurátorské práce

na památkově chráněných výplních otvorů, prosklených

stěnách a klempířských prvcích.

Po dokončení vnitřních rozvodů na stavbaře čeká

oprava vnitřních omítek a osazení oken a dveří. To vše

může probíhat i v nepříznivém zimním počasí, protože

prostory stavby mohou být vytápěny – zajímavým technickým prvkem v kostele je původní podlahový systém

vytápění teplým vzduchem. V závislosti na počasí pak

budou ještě stavbaři opravovat severní terasu kostela

a dokončí úpravu venkovních ploch.

Po rekonstrukci vznikne ve Sv. Máří Magdaleně centrum pro neziskový sektor, působit tam bude i poradna

zaměřená na využití geotermální energie a dalších alternativních zdrojů. Měly by se zde konat i nejrůznější výstavy,

koncerty, přednášky či workshopy. Především ale kostel,

který byl ještě nedávno na seznamu nejohroženějších

památek v Libereckém kraji, získá díky pracovníkům Metrostavu svou původní novobarokní krásu, jíž se pyšnil při

svém vzniku na začátku minulého století.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

2

Rekonstrukce varšavského obchvatu

Pracovníci divize 4 Metrostavu dnes působí také v Polsku, kde se od července 2013 podílejí na rekonstrukci

varšavského silničního obchvatu S8, který polskou

metropoli protíná v její západní části. Tuto severojižní

trasu využívají motoristé, kteří směřují od Vratislavi

na Gdaňsk. Jak připomíná ředitel výstavby Ing. Radim

Čáp, je to již třetí akce této divize u našich severních

sousedů. Vloni v prosinci dokončila stavbu obloukového mostu v Chełmku a ve spolupráci s divizí 6 pracuje

i na protipovodňových opatřeních na vodním díle Nisa.

Varšavský obchvat je z těchto akcí rozhodně největší. Během 27 měsíců zde musí stavbaři zrekonstruovat

a rozšířit 4,6 km dlouhý úsek silnice tak, aby splňoval

parametry rychlostní komunikace. To znamená nejen jeho

rozšíření na 3 až 4 pruhy i s jedním odstavným v každém

směru, ale i rekonstruování či zbourání a nové postavení

šedesátky stavebních objektů. A to vše při zachování

omezeného provozu. Projekt zahrnuje také rekonstrukci

pěti velkých mimoúrovňových uzlů včetně nájezdů a souvisejících křižovatek a rekonstrukci či novou výstavbu

mostů a lávek překlenujících tento hlavní tah.

Celkem musí být do října příštího roku zrekonstruováno 26 mostů a demolováno a znovu postaveno dvacet

dalších přemostění. Kromě toho stavbaři v tomto termínu

musí postavit protihlukové stěny a vizuálně atraktivní

protihlukový tunel, který bude zhruba 500 metrů dlouhý

a bude celý ze skla.

Nejsložitější asi bude rekonstrukce ocelového mostu

Generála Grota Roweckého přes Vislu. Šest set metrů

dlouhý most, který je druhý největší ve Varšavě a zároveň

nejvytíženější – přes den přes něj přejede 150 tisíc aut –

bude rozšířen o jeden jízdní pruh na pět v každém směru.

Spolu s ním budou zdemolovány a postaveny dvě estakády dlouhé 300 a 400 metrů, které jsou jeho součástí.

V projektu je pamatováno i na pěší chodníky a cyklistické

stezky. Úkolem stavbařů na rekonstruované trase bude

i osazení dopravního značení a signalizace.

1

„Pro takový objem prací je 27 měsíců opravdu šibeniční termín, budeme se proto muset obejít bez zimních

přestávek,“ komentuje stavební lhůty Ing. Čáp. „Abychom

ušetřili čas, použijeme v hlavní trase ocelové výztužné

sítě, které vložíme do podkladních asfaltových vrstev,

a nebudeme tak muset provádět výměnu celého podloží.

Jsme pod obrovským tlakem nejen ze strany investora,

ale i polských médií. Jde totiž o jeden z nejsledovanějších

polských projektů a chyby se tu novým hráčům na trhu

neodpouštějí,“ pokračuje Ing. Čáp. „Naštěstí se nám podařilo v krátkém čase vybudovat velmi solidní tým, který

se skládá z 11 českých a cca 60 polských pracovníků.

I díky tomu se nám daří zdárně se vypořádávat s každodenními problémy, které se týkají zejména koordinace

prací subdodavatelů, claimového managementu ze strany

investora či podzhotovitelů, ale i technických problémů

spojených s mosty (foto č. 1), které sice investor určil

k rekonstrukci, ale spíš by se měly kompletně demolovat

a nově postavit. Největší komplikace asi ale spočívá ve

změně odvodnění hlavní trasy, která vyplynula z nových

požadavků správce sítě,“ vyjmenovává Ing. Čáp.

Stavbařům se už úspěšně podařilo zvládnout první

stěžejní moment projektu – dokončení realizační projektové dokumentace společně s žádostmi o některá dodatečná stavební povolení – a to do čtyř měsíců od podpisu

smlouvy, tedy do 17. listopadu 2013. Jeho nesplnění by

přitom vyšlo dost draho. Penále by činilo asi milion korun

denně. Pracovníci už také kompletně uzavřeli pravý jízdní pás a dopravu převedli do levého a v současné době

v tom uzavřeném postupně demolují mostní objekty (foto

č. 2). Současně zahájili pilotové zakládání, nadbetonávku

mostovek rekonstruovaných mostů i výrobu nových

ocelových částí mostu přes Vislu. Pravý jízdní pás musí

kompletně dokončit do září 2014. Následně na něj převedou dopravu a zahájí rekonstrukci levé části komunikace

tak, aby vše stihli do konečného termínu v říjnu 2015.

–jar–, foto archiv stavby

2

Divize 1 staví obytný soubor Rajský vrch

O kvalitní bydlení je v hlavním městě stále zájem. Dokazují to i dvě třetiny prodaných řadových domků v nové vilové čtvrti Rajský vrch, které na pražském Černém

Mostě staví od loňského července divize 1. Z celkem osmnácti, které do letošního srpna postaví tým

Bc. Ivana Matějoviče, jich už dvanáct zná své nové majitele. Ti se sice budou moci nastěhovat až na podzim,

ale už teď mohou pozorovat, jak jejich domy vznikají.

A nejen domy – stavbaři tu měli na starosti i provedení

kompletních inženýrských sítí a komunikací u zhruba

čtyř desítek stavebních parcel z téhož projektu.

stavěnou garáží a celkovou užitnou plochou 164 m².

U každého domu bude k dispozici terasa a na obdélníkové

zahradě zahradní altán. Domy s plochou střechou nejsou

podsklepené a mají obdélníkový tvar s vystupujícím

lichoběžníkovým rizalitem v zadní části, který zajišťuje

soukromí přilehlé terasy. Nosné a obvodové zděné stěny

domů doplňují monolitické železobetonové stropy. Fasádu

vytvoří fasádní zateplovací systém s probarvenou tenkovrstvou omítkou, kterou architekti z ateliéru KAAMA doplnili o obklad stavebními deskami Fundermax. Použili je

na obložení dvoupodlažního rizalitu směrem do zahradní

1

Těsně před vánočními svátky stavbaři dokončili hrubou stavbu. V lokalitě mezi ulicí Ocelkova a rozsáhlým

parkem nad meandry říčky Rokytky už tedy stojí první

tři šestice řadových domů (foto), na kterých dělníci montují rozvody dešťové kanalizace. „Následně bychom měli

pokračovat střešním pláštěm, montáží oken, vnitřními

rozvody a opěrnými zídkami mezi objekty,“ říká Bc. Matějovič. Na stavbě se budou vedle divize 1 podílet i kolegové

ze společnosti Subterra, kteří mají na starosti zdravotně-technické instalace, topení a plynové rozvody.

V první fázi projektu vyroste na Rajském vrchu celkem 18 řadových domů určených k rodinnému bydlení

(vizualizace). Nabídnou dispozice 4+kk nebo 5+kk s ve-

části, v uliční fasádě pak v pásu oken ve 2. NP, která budou buď zapuštěná, nebo vytvoří předsazený prvek.

V rámci první etapy projektu Rajský vrch vzniklo

vedle řadových rodinných domů ještě zhruba čtyřicet

parcel pro individuální výstavbu. V druhé fázi by mělo

dnes budované řadové domky doplnit dalších dvaadvacet

a nové bytové domy při ulici Ocelkova s přibližně 170 byty.

K přednostem nově vznikající vilové čtvrti bude už brzy

patřit také dětské hřiště a promenáda s alejí a lavičkami.

V jejím těsném sousedství má navíc vzniknout i největší

volnočasový areál na pravém břehu Vltavy.

Martina

Vampulová,

vizualizace

ateliér

KAAMA, foto Josef Husák

15.1.14 12:16