strana 2

Nové řešení vyhovuje

V historické budově Národního muzea v Praze, jejíž

rekonstrukci řídí tým vedený Janem Kučerou z divize 9,

vymysleli technici odlišný způsob podchycení nosných

konstrukcí křídla nad podzemní spojovací chodbou, než

navrhovala zadávací dokumentace. Nevyžaduje tolik

stavebních zásahů do historického zdiva, je jednodušší

a správnost jeho volby už potvrzuje praxe.

Ocelové nosníky (foto č. 1), které při stavbě chodby

musí přenést zatížení ze středových nosných zdí muzejního křídla, stavbaři neukládají do masivních kapes

v původním základovém zdivu, jak měli, ale na předsazené železobetonové prahy (foto č. 2, 3). Celá konstrukce

podchycení je tak místo na starých sanovaných základech

hlubině založena na injektovaných mikropilotách, které

jsou součástí zajištění stavební jámy.

Při vrtání mikropilot geotechnici navíc zjistili, že se

v dotčeném místě už v malých hloubkách pod únosnými

křemenci nepravidelně vyskytují zvětralé až silně zvětralé

břidlice s výrazně menší únosností, než předpokládali.

B2

B1

B3

PTÁME SE

D

C2

A1

2

Nechali proto dodatečně provést zátěžové zkoušky

podloží (foto č. 4) a po jejich vyhodnocení projekt hlubinného založení upravili – změnili způsob injektáže a prodloužili délku mikropilot.

V současnosti ve dvoraně Muzea probíhá odtěžování

stavební jámy (foto č. 5) a bagr úspěšně hloubí prostup

pod dvorním železobetonovým prahem. Už dnes je tak

jasné, že řešení, které navrhl realizační tým této části

stavby vedený Ing. Martinem Trnkou z divize 1, se v průběhu stavby osvědčilo.

–red–, foto Ing. arch. Irena Klingorová

3

4

5

Metrostav_01_2017.indd 2

generálního ředitele Metrostavu

C1

A2

1

Divize 1 staví v Plzni na Borských Polích Unicity

1

Ing. Pavla Piláta,

Sousedství areálu Západočeské univerzity v Plzni dalo název komplexu Unicity (vizualizace č. 1) s osmi

bytovými domy a malometrážními byty, který vyrůstá

v plzeňské části Borská Pole. Podle plánů investorské

společnosti Daramis by v něm měli v budoucnu žít

zejména studenti, profesoři a členové akademického

senátu, kterým areál nabídne komfortní bydlení s veškerými službami a zázemím. S výstavbou první etapy

díla, tedy bytových domů A1 a A2, začal tým Ing. Pavla

Brázdila z plzeňské oblasti divize 1 loni v listopadu.

„Nedávno jsme dokončili pilotové založení obou budov a teď pracujeme na jejich základových konstrukcích,“

popsal průběh prací na začátku nového roku vedoucí

projektu Ing. Brázdil. „Pokud nám to počasí dovolí, měli

bychom na staveništi už v polovině ledna vztyčit dva věžové jeřáby,“ dodal. Kolegové z divize 6 se zatím připravují

na betonáže monolitických skeletů.

Rozestavěné domy A1 a A2 (vizualizace č. 2) budou

mít šest nadzemních podlaží a jedno, respektive dvě

podzemní. Vznikne v nich celkem 184 bytových jednotek

většinou o velikosti 1+kk nebo 2+kk. Součástí domu A2

budou také obchodní prostory a v podzemních podlažích

se vedle sklepů počítá i s umístěním garážových stání.

Budoucnost plzeňského univerzitního města

Tři další objekty Unicity, označované písmenem B, vyrostou při severní části pozemku a v další etapě by pak

měly být postaveny ještě objekty C1, C2 a D. Celkem

by měl komplex po dokončení obsáhnout 542 jednotek

a 434 parkovacích míst. Ale ne všichni obyvatelé bytů

budou automobily potřebovat, protože Magistrát města

Plzně plánuje vybudovat novou tramvajovou trať, která

povede bezprostředně kolem nového obytného souboru

a propojí ho s centrem města.

První etapa výstavby Unicity by měla být dokončena

v březnu příštího roku. „Žádné větší komplikace při ní

neočekávám, prověřit sehranost celého realizačního týmu

mohou snad pouze dodatečné klientské změny,“ uvedl

Ing. Brázdil. V případě, že spolupráce investora s divizí 1

bude fungovat na jedničku, mohl by být Metrostav podepsán i pod dalšími dvěma plánovanými etapami výstavby.

Jedna – označovaná jako druhá – by podle plánů investora

měla být zahájena ještě letos.

Martina Vampulová, vizualizace Daramis

2

Ohlédnutí jednatele firmy BeMo za rokem 2016

Vážení kolegové, ve společnosti BeMo Tunnelling se

opět završil další intenzivní pracovní rok. Rád bych

této příležitosti využil k tomu, abych krátce shrnul jeho

bilanci a nastínil výhled firmy do budoucnosti.

Za uplynulý rok 2016 očekáváme stavební výkony

ve výši více než 160 milionů eur s ročním ziskem před

zdaněním kolem 1,5 milionu eur, což je s ohledem na tržní

podmínky pozoruhodné.

Po koncentraci ekonomické správy v Innsbrucku (foto

sídlo BeMo) jsme vloni podnikli rozhodující, ale ne poslední krok v optimalizaci organizační struktury. Doposud

paralelně existující organizace v Německu – Tunnelbau

pobočka West a Tunnelbau, dceřiná společnost v Echingu

– byly na začátku října sloučeny a veškeré zdroje pro výstavbu tunelů, personál či stroje přešly do pobočky BeMo

Tunnelling West, a to včetně realizovaných projektů.

Abychom i nadále dokázali dlouhodobě posilovat

výkonnost a tržní pozici firmy, vytyčili jsme si v aktuální

strategii na léta 2017–2020 konkrétní cíle, zejména zvýšení rentability projektů.

respektive se krátce před přidělením nacházejí zakázky

na vybudování únikové štoly Wendelberg, dálničních

tunelů Spitzenberg a Herrschaftsbuck, na přestavbu několika stanic metra v Londýně a na know-how pro metro

(Valley Line) v kanadském Edmontonu.

Oddělení Inženýrských a průmyslových staveb a Speciálního zakládání mohou počítat s dobrým základním

vytížením. To první díky úspěšné výstavbě logistických

hal a železobetonových konstrukcí v Karlsruhe a druhé

kvůli projektu BAB A100.

Na trzích, kde působíme, a ve všech našich stavebních

oborech se navíc rýsuje řada dalších zajímavých projektů,

kde se intenzivně angažujeme při zpracování nabídek, do

nichž se zapojují i jiné firmy ze Skupiny Metrostav. Třeba

pro Brenner Basis tunel, S-Bahn v Mnichově, tunel pod

letištěm ve Stuttgartu a Chilterns Tunnel na trase HS2

v Anglii. Jistě bude nutné rekonstruovat a sanovat i další

tunely, pracovat na úložišti jaderných odpadů, výstavbách

logistických hal či mostů. Všem našim pracovníkům tak

určitě budeme schopni nabídnout práci a dlouhodobou

perspektivu dobrého zaměstnání.

Nejdůležitější jsou kvalitní lidé a dostatek práce

Do popředí zájmu chceme postavit také zaměstnance

jako náš nejdůležitější kapitál pro budoucnost. V nejbližší

době proto považujeme za hlavní úkoly vylepšit opatření

pro snížení fluktuace pracovníků, upevnit jejich vazby

na vlastní podnik a zvýšit atraktivnost společnosti BeMo

jako zaměstnavatele. Pro zajištění obvyklé kvality práce

za konkurenční ceny budeme věnovat zvýšenou pozornost vývoji veškerého personálu, speciálně pak dorůstajícím potenciálním vedoucím pracovníkům.

V této souvislosti je důležité zajistit našim zaměstnancům dostatek práce po dokončení současných projektů.

I z této oblasti máme pozitivní zprávy. Ve sféře výstavby tunelů jsme v posledním čtvrtletí roku 2016 získali,

S přáním úspěšného roku 2017

Dipl.-Ing. Friedrich Neureiter

Jaký byl podle vás uplynulý rok 2016?

Stavebnictví se v něm opět nevedlo. Oproti roku 2015,

kdy došlo k jeho růstu z důvodu dočerpávání evropských

peněz, propadl objem stavební produkce o víc než 10 %

a situace na trhu byla snad nejobtížnější od vypuknutí

celosvětové recese na přelomu let 2008 a 2009. Metrostavu se proto vloni jen obtížně dařilo blížit k plánovaným

parametrům. Přesto si všichni, kdo se aktivně podíleli

na výsledcích firmy, zaslouží poděkování, protože odvedli dobrou práci. I když na trhu panuje recese, stále totiž

provádíme a dokončujeme mnoho významných projektů

jak na poli dopravní infrastruktury, tak v pozemním stavitelství, a to nejen doma, ale i v cizině. Otevřela se třeba

dálnice D8, dokončili jsme Garden Towers, největší bytový projekt u nás. Razíme tunel Ejpovice, v Polsku stavíme

rychlostní komunikaci S7 u města Gdaňsk a rekonstruujeme historickou budovu Národního muzea v Praze.

A přestože naše stavby vznikají v nelehkých podmínkách,

jsou kvalitní a investoři jsou s nimi spokojení.

Co dalšího bylo pro rok 2016 charakteristické?

Nebyl připraven dostatek velkých infrastrukturních projektů a totéž se dá pravděpodobně očekávat i letos. Navíc

naše stavebnictví začalo čelit výraznému ataku zahraničních firem, které dosud na českém trhu nepůsobily, ale

vloni se začaly hlásit do soutěží. Rok 2016 byl významný

i z hlediska legislativy týkající se stavebnictví, protože byl

přijat nový zákon o zadávání veřejných zakázek a intenzivně se pracovalo na novém stavebním zákonu a zákonu

EIA. Oboje přešlo i do roku 2017 stejně jako diskuze

o zákonu o liniových stavbách. Do tvorby této celostátní

legislativy jsme se v uplynulém období zapojili mnohem

více než dřív, a to prostřednictvím profesních organizací,

jako jsou Svaz podnikatelů ve stavebnictví v České republice či Hospodářská komora.

Bylo něco, co vás vloni obzvlášť potěšilo?

Určitě to, že naše stavby obdržely mnoho ocenění třeba

v prestižní soutěži Stavba roku. Získali jsme také Cenu

Inženýrské akademie za tunelový komplex Blanka a v prosinci jsme převzali Národní cenu ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj, která ukazuje, že Metrostav

nejen ovládá svůj obor, ale také pomáhá potřebným.

Jak se v roce 2016 dařilo Metrostavu v zahraničí?

Naše výkony mimo území České republiky se včetně Slovenska pohybují kolem 30 % z celkového objemu. Pracujeme v Polsku, Finsku, Norsku, na Islandu a v Bělorusku.

Komplikací ale je, že na zahraničních zakázkách nedokážeme použít tolik kapacit a personálu, jako bychom mohli

u nás. Jsou ale pro nás nezbytné, když chceme zachovat

naše firemní technologie a doma pro ně není uplatnění.

Co se dá ve stavebnictví očekávat letos?

Rok 2017 by mohl začít přinášet první významné projekty

z nového programového období EU, avšak i přesto to bude

spíše rok rozjezdový. Nečekám masivní nárůsty objemů

nově připravovaných staveb, protože ty stále narážejí

na komplikovanou českou legislativu. Bude také třeba

diskutovat o legální, přiměřené a spravedlivé ochraně českého trhu tak, jako si své trhy chrání ostatní země EU. Kromě legislativy se budeme muset více věnovat i podpoře

vzdělávání, a to nejen učňovského, ale i vysokoškolského.

Ubývá totiž studentů na stavebních fakultách, což by nám

mohlo do budoucna přinášet problémy, protože nebudeme mít kde brát absolventy. Možná se na tomto poklesu

podílí i nepřestávající dehonestace našeho oboru. Musíme proto přispívat také k vylepšování obrazu stavitelství

a k vytváření velkých projektů, vizí, strategií a směřování

celého oboru směrem k budoucím investicím v ČR.

Co bude v roce 2017 největší úkol pro Metrostav?

Vyrovnat se s rostoucí konkurencí na trhu a s nedostatkem zakázek i kapacit, které stavebnictví ztratilo za období

recese. Naším hlavním cílem bude snížit procento zakázek

s neodpovídajícím hospodářským výsledkem a plnit plánované rentability na všech stavbách. Pozitivní ale je, že

náš zásobník práce pro rok 2017 je lepší, než byl v předcházejících letech. Stále jsem proto optimista.

12.01.17 11:23