strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Náročná stavba v přátelském prostředí

Dva a tři čtvrtě roku dlouhá rekonstrukce železniční

stanice v Českém Těšíně slavnostně skončila 15. prosince 2016. Stavbu za více než 1,3 miliardy korun –

spolufinancovanou EU – řídil společný tým techniků

z divize 3 Subterra, které vedl Ing. Tomáš Kotek, a divize 4 Metrostavu, v jejichž čele stál Ing. Zdeněk Děd.

„Na tenhle projekt budu rád vzpomínat. Každá stavba

je především o lidech a tady příkladně klapala spolupráce

jak v rámci prováděcího týmu, tak se zástupci investora.

Velmi dobré vztahy i profesionální přístup nám umožnily

operativně vyřešit všechny problémy, které nás u kompletní rekonstrukce více než 50 let starých železničních

prvků a sítí nemohly minout,“ vzpomíná Ing. Děd.

Kolejiště (foto č. 1), jehož historii začal psát první

vlak v roce 1869, totiž prošlo poslední velkou přestavbou

v letech 1963–1964. Pozdější rekonstrukce z roku 2002

se týkala převážně jen památkově chráněné výpravní budovy v neorenesančním slohu. Zakázka, kterou jako lídr

vedla Subterra, obsahovala více než tříkilometrový úsek

2

trati se 70 stavebními objekty, kam patřily nejen mosty,

propustky, opěrné zdi či novostavby trakční měnírny

a třípodlažního technologického objektu, ale i železniční

spodek a svršek, silnoproudé rozvody a trakční vedení.

Nemluvě o moderních systémech či rozvodech všeho

druhu zahrnutých v 58 provozních souborech pro zajištění

rychlého a bezpečného provozu vlaků.

„Stavbu jsme nejen řídili, ale přímo na ní pracovalo

i mnoho našich kolegů. Kolejový svršek prováděla divize 3 Subterra, protihlukové stěny, výstavbu technologické

budovy, zastřešení nástupišť a další úpravy v drážních objektech pak divize 4 Subterra. Dva mosty a nový podchod

ve stanici zase vybudovala naše divize 4,“ říká Ing. Děd.

Stavební objekty přitom stavbaři prakticky dokončili

už v prosinci 2015. Poslední rok probíhaly hlavně práce

na zabezpečovacím zařízení. Stejně jako u ostatních železničních staveb prováděných za provozu také dílo v Těšíně

nejvíc komplikovala nutnost neomezit a neohrozit dopravu

a dodržet harmonogram prací v plánovaných výlukách.

Náročná stavba si oslavu konce zasloužila

Slavnostního dokončení projektu se ve stanici Český

Těšín zúčastnili zástupci Moravskoslezského kraje, Ministerstva dopravy i investora ze SŽDC. Za Metrostav stříhal

pásku Ing. Děd (foto č. 2 vlevo). Dnes už tak nic nebrání

tomu, aby vlaky projížděly nádražím Český Těšín rychlostí

až 140 km/h. A mezi těmi, které tu zastaví, by se mohl

klidně objevit i luxusní Orient Express, který tudy kdysi

jezdíval na cestě z Berlína do Konstantinopole.

–red–, foto Robert Gruzovský

V Černošicích mají nový jez, práce ale pokračují

Práce související s rekonstrukcí jezu na Berounce

v Černošicích, které provádí divize 6 ve sdružení s firmou Zakládání staveb, se protáhnou až do jara.

„Původní zakázku jsme už dokončili a jez je funkční. Investor se však rozhodl rozšířit kamenné opevnění

na levém břehu, a proto jsme tam zatím nechali provizorní

příjezdovou komunikaci. Práce by měly skončit na jaře,“

vysvětluje vedoucí projektu Ing. Petr Brož z divize 6. Stavbu a výrobní tým v čele se stavbyvedoucím Ing. Tomášem

Beržinským převzal vloni v dubnu po bývalém kolegovi

Ing. Jiřím Škrancovi, který projekt v září 2014 zahajoval.

obnovili 4,4 m širokou propust pro převedení štěrkových

náplavů a zrekonstruovali dělicí zeď mezi MVE a řekou.

Na levém vybudovali tři metry široký rybí přechod s délkou 76,7 metru. Jde o technický rybí přechod, což je de

facto betonový žlab s vestavěnými příčkami z přírodního

kamene. Jeho viditelné betonové plochy jsou ale podobně jako těleso jezu obloženy kamenným obkladem (foto).

Vedle přechodu se pak nachází sportovní propust široká

2,5 m, aby jezem mohli proplouvat vodáci. Stavbaři také

zabezpečili levý břeh řeky pod vyústěním Švarcavy, což

zajistila stěna z vrtaných železobetonových pilot.

Přes nový jez se dostanou náplavy, ryby i vodáci

Stavbaři nejprve odstranili původní jez a pak jej nahradili

novým, pevným jezem tzv. pražského typu, jehož těleso

tvoří beton obložený kamenem, který lépe odolává působení ledových ker. Délka přelivné plochy jezu dnes dosahuje 101,5 metru, dvoumetrový spád zůstal zachován.

Na pravém břehu řeky vedle malé vodní elektrárny dělníci

Stavbě na vodě nejvíc vyhovuje sucho

„V průběhu rekonstrukce jezu několikrát zahrozila vysoká

voda, ale k fatálním škodám naštěstí nedošlo. Vždy stačilo

jen opravit nebo doplnit poškozené provizorní zemní hráze

a komunikace. Velmi nám naopak při stavbě pomohlo suché léto v roce 2015,“ připomněl Ing. Petr Brož.

Divize 6 předala další z luxusních projektů

Metrostav dokončil vloni před koncem roku další bytový komplex určený pro náročnou klientelu – Atrium

Kobylisy. Bytové jednotky projektu, který láká výhledem na panorama hlavního města, neobvyklými tvary

a také energetickými úsporami, byly prakticky vyprodané už před kolaudací, která proběhla v říjnu 2016.

V nabídce investora zůstaly na začátku letošního roku

už jen dva z celkem 140 bytů, jeden v ceně mírně nad

deset milionů a druhý přes 12 milionů korun.

Divize 6 začala se stavbou dvou tří- až šestipodlažních domů na vyvýšeném místě na severním svahu nad

Prahou v červnu 2015. Prováděla ji s využitím vlastních

kapacit Metrostavu, tedy jako dodávku na klíč, a to včetně

železobetonových konstrukcí. Problémy se však objevily,

a to klasicky kvůli nedostatku řemeslníků téměř veškerých profesí. „Největší komplikace nám to přinášelo při

dokončovacích pracích v letních měsících minulého roku,“

řekl vedoucí projektu Ing. Marek Kubr. Metrostav musel

shánět hlavně specialisty na omítky, obklady či fasády.

„Abychom zvládli zakázku včas, bylo nutné zapomenout,

že bychom některé z těchto profesí zvládli kompletně

subdodavatelsky, ale museli jsme si tyto pracovní síly

najít a řídit sami,“ vysvětlil Ing. Kubr.

Atrium Kobylisy bylo další rezidenční stavbou společnosti CTR group. Investor při ní požadoval použití kvalit-

1

ních materiálů a technologií s důrazem na ekologickou

šetrnost. Dokončená stavba tak odpovídá energetické

náročnosti kategorie B, což znamená, že jak byty, tak

i celá budova musely splnit druhé nejpřísnější podmínky

ze sedmibodové stupnice od A do G.

Nároky na provedení stavby byly neobvyklé i z architektonického hlediska. Projektanti vycházeli z daného

místa rezidenční čtvrti s tradiční vilovou zástavbou, kterou se snažili oživit extravagantními prvky (foto č. 1). Například oblými tvary některých částí nových domů (foto

č. 2) nebo v atriu uzavřeném stavbou ve tvaru písmene L.

Inženýr Kubr v této souvislosti ocenil vysoké pracovní

nasazení celého týmu divize 6. „Hodně nám pomohla také

dobrá spolupráce s investorem,“ připomněl.

Blanka Růžičková, foto archiv Metrostavu

Energetická náročnost budovy kvantifikuje veškeré

energie spotřebované při jejím standardizovaném

provozu – jedná se o energii na vytápění, přípravu teplé

vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním i klimatizací

a energii na osvětlení. Nová přísnější pravidla

pro průkazy energetické náročnosti budov platí od

července roku 2015.

2

tisíc metrů čtverečních a ještě 856 dalších navíc měří rozvinutá

plocha střechy haly nad železniční stanicí Praha hlavní nádraží,

kterou rekonstruuje sdružení v čele s divizí 3 Metrostavu.

Divize 8 srovnala terén v zóně Triangle

V prostoru bývalého vojenského letiště v Žatci roste

od roku 2002 na ploše 364 hektarů Strategická průmyslová zóna Triangle. Její největší část, přes 65 ha,

zabere závod na výrobu pneumatik jihokorejské firmy

Nexen Tire. Tým Ing. Radka Zemana z divize 8 pro něj

v prosinci dokončil hrubé terénní úpravy.

„Stavbu jsme zahájili v polovině srpna a měli jsme

na ni čtyři měsíce. Za tu dobu jsme museli provést

skrývku asi 180 000 m³ ornice, zemní práce v objemu

přes 160 000 kubíků a úpravu zeminy vápněním na ploše

přes 260 000 m² (foto). Díky slušnému počasí a nasazení

dostatečného počtu strojů jsme zakázku zvládli ještě před

plánovaným termínem dokončení a investorovi předali

už vloni 20. prosince,“ říká Ing. Zeman a vysvětluje, že

práce prováděly lokální firmy, neboť kapacity Metrostavu

byly v té době plně využity jinde. „Musím konstatovat, že

spolupráce s místními společnostmi byla na dobré úrovni,

a proto předpokládám, že se s nimi v ústeckém regionu

setkáme i na dalších stavbách,“ dodává.

Nejsložitějším úkolem, se kterým se stavbaři potýkali,

tak byla opět legislativa komplikovaná činností ekologic-

kého spolku Tiché Žatecko, který ale kromě názvu nemá

s regionem nic společného – sídlí totiž v Opavě.

Nečekané požadavky hygieniků

„Na této stavbě jsem se poprvé setkal s tím, že nám pracovníci krajské hygienické stanice přeměřovali sociální

zařízení pro zaměstnance. V závěru pak konstatovali, že

naše sanitární kontejnery na dočasném zařízení staveniště

nesplňují o pět centimetrů normou stanovené vzdálenosti

pro WC v trvalých novostavbách, a to mezi toaletami,

pisoáry a umyvadly, a nemají správně zajištěné větrání.

U kancelářských buněk prý zase nevyhovuje osvětlení.

Toto jsem ještě v praxi nezažil,“ říká Ing. Zeman. „Naše

zakázka byla přípravou pro stavbu vlastního výrobního

areálu Nexen Tire. Ve výběrovém řízení na jeho vybudování jsme ale bohužel s naším korejským partnerem

neuspěli. Pokusíme se ale ještě zapojit do dalších jednání.

Stavba to totiž bude velmi zajímavá – jenom výrobní hala

bude mít půdorys 860 x 65 m a projekt zahrnuje i mnoho

dalších objektů včetně náročného zakládání,“ uzavírá.

–red–, foto EASY map

Martina Vampulová, foto Petr Adámek

Příprava rekonstrukce jezu v Černošicích má podle

státního podniku Povodí Vltavy dlouhou historii

sahající až do 80. let minulého století. Odborníci v ní

vedli zejména široké diskuze o tom, zda jez bude

pohyblivý, nebo pevný. Nakonec rozhodly výpočty

a posouzení průběhu vodních hladin. Z nich totiž

vyplynulo, že pro zvýšení kapacity jezu a snížení hladin

pod jezem nemá pohyblivý prvek v profilu jezu význam.

Proto nakonec na Berounce vznikl jez pevný, se kterým

se při podobných přestavbách často nesetkáváme.

Metrostav_01_2017.indd 3

12.01.17 11:23