Metrostav a.s.

strana 4

Nástup na hokej

INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

NAŠE FOTOREPORTÁŽ

SLOUPEK ODBORŮ

Jedenáctý ročník hokejového turnaje Skybox Cup startuje v O2 areně už 30. ledna a tým Metrostavu potřebuje doplnit hráče i povzbudit při hře. Zapojte se!

Ve všech předchozích ročnících Skybox Cupu hokejisté Metrostavu zabojovali. Dvakrát obsadili třetí místo, čtyřikrát druhé – naposledy vloni – a v letech 2010

a 2015 dokonce zvítězili! Letos je ve čtyřech dnech, a to

od 30. ledna do 2. února, opět čeká víc než šest zdatných

soupeřů, zápasy na 2x 20 minut hrubého času a pohyb

na ledě mezi 17. a 23. hodinou. Do hry nastupují i hráči

registrovaní v krajských soutěžích a úroveň zápasů tomu

odpovídá. Uplynulé ročníky ukázaly, že protivníci nikoho

nešetří, a náš tým proto potřebuje doplnit zkušené hokejisty. Hlásit se mohou u Michala Kiliána z divize 3.

Pro diváky je sice vstup do O2 areny bezplatný, ale

podléhá předchozí písemné registraci, kterou za Metrostav zajišťuje Petra Trajerová z divize 3. Využijte příležitost

a zasportujte si nebo se přijďte pobavit!

Hradní architekt

Před 60 lety, 7. ledna 1957, zemřel krátce před svými

85. narozeninami slovinský architekt Josip Plečnik.

Zanechal nepřehlédnutelné stavby ve Vídni, Lublani

i v dalších městech někdejší habsburské monarchie.

V českém prostředí je nejvíce známý jako hradní architekt za úřadování prezidenta T. G. Masaryka.

Do Prahy přišel Plečnik před první světovou válkou

vyučovat architekturu. Po vzniku republiky se jeho úkolem stalo naplnit Masarykův požadavek a „hrad monarchistický přeměnit na hrad demokratický“.

Na počátku 20. let zahájil přestavbu Pražského hradu

citlivými změnami Jižních zahrad. Střídmé, ale zároveň

noblesní řešení respektující genius loci otevřelo Plečnikovi cestu k dalším zakázkám pro prezidentskou kancelář.

Nikdy za ně nepřijal žádný honorář. Tvrdil totiž, že samotný úkol pro něj představuje největší poctu.

Hradní architekt

Na Masarykův návrh se Plečnik stal v Praze oficiálním

hradním architektem. Ve stejné době byl ale také jmenován profesorem architektury na nově založené univerzitě

v Lublani a svůj zájem tak musel dělit mezi obě města.

Návrhy pro Pražský hrad většinou vytvářel ve Slovinsku

a dohledem nad jejich prováděním pověřil svého žáka

Ottu Rothmayera. Přesto se ale Plečnik nevzdával osobního dohledu a v létě pravidelně přijížděl do Prahy, kde

na vlastní oči kontroloval vykonanou práci.

Podle Plečnikových plánů byla upravena zahrada

Na Baště nebo tři ze čtyř hradních nádvoří. Navrhl také

Masarykovu vyhlídku s vinicí u Jeleního příkopu. Projektoval i interiér Sloupové síně v severním hradním křídle,

byt TGM v Novém královském paláci nebo úpravy prezidentovy venkovské rezidence na zámku v Lánech.

Výrazně ovlivnil také tvář Vinohrad, kde podle jeho

plánů vyrostl mezi roky 1928 a 1932 kostel Nejsvětějšího

Srdce Páně (foto). Moderní stavba připomínající antické

chrámy je národní kulturní památkou a uchází se i o zápis

na seznam světového dědictví UNESCO.

Nevděční nacionalisté

Plečnikova pražská mise skončila v polovině 30. let

20. století, když se stále častěji stával terčem nacionalisticky zabarvených útoků a chřadnoucí prezident Masaryk

už mu nemohl poskytovat potřebnou podporu. Plečnik

nakonec zůstal doma v Lublani, kde nejenom vybudoval školu architektury, ale především výrazně ovlivnil

urbanistické řešení města. Jeho dílo ale bylo po dlouhá

léta ve stínu slavnějších kolegů například Le Corbusiera,

Miese van der Rohe či Alvara Aalta. Obrat v jeho vnímání

přinesla až výstava uspořádaná v roce 1986 kulturním

centrem George Pompidoua v Paříži, která zmapovala

jeho práci a objevila ho širší veřejnosti.

Zdroj ČTK, foto archiv Metrostavu

Dodatky kolektivních smluv

V pátek 16. prosince 2016 podepsali zástupci vedení

společnosti Metrostav a.s. a odborové organizace

několik důležitých dokumentů. Po zvolení nového

předsedy ZO OS Stavba Metrostav a koordinačního

odborového orgánu byla znovu podpisy stvrzena

Generální dohoda společností Skupiny Metrostav

a Koordinačního odborového orgánu Skupiny Metrostav, která pro vzájemná jednání, operativní styk

a řešení mimořádných situací a sporů potvrzuje své

zmocněnce. Za statuární orgány společností Skupiny Metrostav se jím stal Mgr. Tomáš Zámečník,

MBA, a za Koordinační odborový orgán Skupiny

Metrostav Ing. Petr Půta.

Podle nařízení vlády č. 336/2016 Sb., které vstoupilo v platnost 1. ledna 2017, dochází v České republice mimo jiné ke zvýšení minimální mzdy. S ohledem

na tuto skutečnost byly po vzájemné dohodě obou

stran podepsány Dodatek č. 1 Vzorové kolektivní

smlouvy společností Skupiny Metrostav, Dodatek

č. 1 Kolektivní smlouvy firmy Metrostav a Vzorový

vnitřní předpis společností Metrostav Development,

Metrostav stavebniny, SQZ a CCE Praha.

U všech zmíněných dokumentů bylo nutné navýšit

úroveň minimálních mzdových tarifů u prvního a druhého tarifního stupně, stupnice I, pro jednosměrný

provoz na povrchu. Pro první tarifní stupeň se mění

sazba z dosavadních 65 Kč/hod. na 67 Kč/hod. a pro

2. tarifní stupeň z 68 Kč/hod. na 70 Kč/hod. Minimální

měsíční mzdové tarify současné Kolektivní smlouvy

nebylo nutné měnit, poněvadž ve všech tarifních

stupních jsou nad úrovní přepočtených měsíčních

tarifů podle nařízení vlády č. 336/2016/Sb. Všechna

ostatní ustanovení Kolektivní smlouvy Metrostavu

na rok 2016 a 2017 se nemění a zůstávají v platnosti.

Nepostradatelná

Po stavbách Metrostavu na dálnici D8 z Bílinky do Řehlovic

Když 14. prosince 2016 při cvičné dopravní nehodě v tunelu Radejčín (foto č. 2) dosáhly všechny složky IZS

předepsaný dojezdový čas a zdárně vyřešily simulovanou nehodu, splnila se poslední podmínka, aby mohla být

dálnice D8 uvedena do provozu. O tři dny později se po ní při slavnostním otevření naposledy prošli chodci (foto

č. 3). Dnes už Českým středohořím (foto č. 1) mohou po D8 putovat jen vozidla. Při cestě z Bílinky nejprve přejedou

most Oparno (foto č. 4) s délkou 275 m a rozpětím oblouku 135 m. Dva týmy divize 5 jej symetricky proti sobě stavěly

letmou betonáží s vyvěšováním oblouku zpětnými závěsy bez zásahu do prostoru chráněného údolí. Následující více

než 450 m dlouhý dálniční most Dobkovičky (foto č. 5) vybudovalo sdružení divizí 4 a 5 pomocí přesuvné skruže.

Dalším velmi významným, i když ne příliš viditelným dílem, na kterém se podílel Metrostav, je sanace svahu

u Litochovic (foto č. 6). A pak už přijdou na řadu tunely. Nejprve 270m prackovický (foto č. 7), který pod dozorem

divize 5 razila Subterra. Delší tunel Radejčín (foto č. 8) – měří přes 600 m – provedla sama divize 5. Obě podzemní

díla spojuje asi 140m most přes Uhelnou strouhu (foto č. 9). Jeho ocelové konstrukce vyrobili oceláři divize 3

a vysunula je a dobudovala divize 5. Dnes při cestě z Prahy do Německa ušetří motoristé i díky práci Metrostavu

mnoho nervů. Otevření dálnice ale pomohlo nejen jim. Oddechnout si konečně mohou i obyvatelé okolních obcí,

kudy jezdívalo až deset tisíc aut denně. Jediné, co ještě zbývá dořešit, je nestabilní podloží u prackovické estakády,

kde je zatím provoz sveden do jednoho pruhu. „Z jízdy po D8 ale nemám vůbec žádné obavy. Už se těším, jak se po ní

projedu, až bude v plném profilu,“ uzavírá ředitel divize 5 Ing. Roman Fuksa. Foto Jiří Pružina a Petr Adámek

Vloni v říjnu zemřel v 96 letech ve městě Waldachtal

německý podnikatel Artur Fischer. Mezi více než 1100

jeho vynálezy kraluje „obyčejná“ hmoždinka.

První hromadně vyráběnou hmoždinku si patentoval

John Joseph Rawlings v Londýně roku 1911. Sestávala

z konopné šňůry napuštěné zvířecí krví, do které se šrouboval příslušný vrut. O 15 let později vyrobila německá

společnost Upat v Hamburku hmoždinky z konopné

šňůry s vlisovanou plechovou vložkou. První skutečně

univerzálně použitelnou nylonovou hmoždinku dnešního

typu si ale nechal patentovat až v roce 1957 Artur Fischer,

zakladatel společnosti fischerwerke. Dnes, kdy jeho vynález slaví 60 let, se hmoždinek vyrobí přes 14 milionů kusů

denně a stavební práce si bez nich už neumíme představit.

Nejvyšší most na světě

V jihozápadní Číně v provincii Kuej-čou otevřeli

29. prosince 2016 nejvyšší most na světě. Je zavěšen

nad říčním kaňonem Ni-čou ve výšce 565 metrů a jeho

výstavba přišla na zhruba jednu miliardu jüanů.

Stavba mostu Pej-pchan-ťiang (foto) trvala tři roky,

pracovalo na ní přes tisíc inženýrů a techniků a byla

dokončena vloni v září. Most má čtyři jízdní pruhy, je

1341 metrů dlouhý a zkrátí cestu z města Liou-pchan-šuej

v provincii Kuej-čou do Süan-wej v sousední provincii

Jün-nan ze čtyř na jednu hodinu.

Výškou mostu od země překonal Pej-pchan-ťiang dosavadního rekordmana, jímž byl čínský most přes řeku S‘-tu v centrální provincii Chu-pej. Celkem stojí v Číně osm

z deseti nejvyšších světových mostů, všechny v odlehlých

hornatých oblastech. Jinak má ale stále nejvyšší mostní

konstrukci dílo v jihofrancouzském Millau, a to 343 metrů.

Zdroj ČTK, foto Profimedia

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 4, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav

/ Číslo 1/2017 vyšlo 16. 1. 2017 (2/2017 vyjde 1. 2. 2017) / Složení redakční rady Ing. J. Pavlíček (předseda), Ing. V. Kostiha (místopředseda), Ing. J. Kavan, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. P. Půta, Ing. P. Řezáč, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob

a Ing. M. Zrcková / Neoznačené materiály připravili Ing. L. Svobodová, foto archiv Metrostavu / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Communication, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja,

tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejný.

Metrostav_01_2017.indd 4

12.01.17 11:23