strana 4
Nástup na hokej
INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI
NAŠE FOTOREPORTÁŽ
SLOUPEK ODBORŮ
Jedenáctý ročník hokejového turnaje Skybox Cup startuje v O2 areně už 30. ledna a tým Metrostavu potřebuje doplnit hráče i povzbudit při hře. Zapojte se!
Ve všech předchozích ročnících Skybox Cupu hokejisté Metrostavu zabojovali. Dvakrát obsadili třetí místo, čtyřikrát druhé – naposledy vloni – a v letech 2010
a 2015 dokonce zvítězili! Letos je ve čtyřech dnech, a to
od 30. ledna do 2. února, opět čeká víc než šest zdatných
soupeřů, zápasy na 2x 20 minut hrubého času a pohyb
na ledě mezi 17. a 23. hodinou. Do hry nastupují i hráči
registrovaní v krajských soutěžích a úroveň zápasů tomu
odpovídá. Uplynulé ročníky ukázaly, že protivníci nikoho
nešetří, a náš tým proto potřebuje doplnit zkušené hokejisty. Hlásit se mohou u Michala Kiliána z divize 3.
Pro diváky je sice vstup do O2 areny bezplatný, ale
podléhá předchozí písemné registraci, kterou za Metrostav zajišťuje Petra Trajerová z divize 3. Využijte příležitost
a zasportujte si nebo se přijďte pobavit!
Hradní architekt
Před 60 lety, 7. ledna 1957, zemřel krátce před svými
85. narozeninami slovinský architekt Josip Plečnik.
Zanechal nepřehlédnutelné stavby ve Vídni, Lublani
i v dalších městech někdejší habsburské monarchie.
V českém prostředí je nejvíce známý jako hradní architekt za úřadování prezidenta T. G. Masaryka.
Do Prahy přišel Plečnik před první světovou válkou
vyučovat architekturu. Po vzniku republiky se jeho úkolem stalo naplnit Masarykův požadavek a „hrad monarchistický přeměnit na hrad demokratický“.
Na počátku 20. let zahájil přestavbu Pražského hradu
citlivými změnami Jižních zahrad. Střídmé, ale zároveň
noblesní řešení respektující genius loci otevřelo Plečnikovi cestu k dalším zakázkám pro prezidentskou kancelář.
Nikdy za ně nepřijal žádný honorář. Tvrdil totiž, že samotný úkol pro něj představuje největší poctu.
Hradní architekt
Na Masarykův návrh se Plečnik stal v Praze oficiálním
hradním architektem. Ve stejné době byl ale také jmenován profesorem architektury na nově založené univerzitě
v Lublani a svůj zájem tak musel dělit mezi obě města.
Návrhy pro Pražský hrad většinou vytvářel ve Slovinsku
a dohledem nad jejich prováděním pověřil svého žáka
Ottu Rothmayera. Přesto se ale Plečnik nevzdával osobního dohledu a v létě pravidelně přijížděl do Prahy, kde
na vlastní oči kontroloval vykonanou práci.
Podle Plečnikových plánů byla upravena zahrada
Na Baště nebo tři ze čtyř hradních nádvoří. Navrhl také
Masarykovu vyhlídku s vinicí u Jeleního příkopu. Projektoval i interiér Sloupové síně v severním hradním křídle,
byt TGM v Novém královském paláci nebo úpravy prezidentovy venkovské rezidence na zámku v Lánech.
Výrazně ovlivnil také tvář Vinohrad, kde podle jeho
plánů vyrostl mezi roky 1928 a 1932 kostel Nejsvětějšího
Srdce Páně (foto). Moderní stavba připomínající antické
chrámy je národní kulturní památkou a uchází se i o zápis
na seznam světového dědictví UNESCO.
Nevděční nacionalisté
Plečnikova pražská mise skončila v polovině 30. let
20. století, když se stále častěji stával terčem nacionalisticky zabarvených útoků a chřadnoucí prezident Masaryk
už mu nemohl poskytovat potřebnou podporu. Plečnik
nakonec zůstal doma v Lublani, kde nejenom vybudoval školu architektury, ale především výrazně ovlivnil
urbanistické řešení města. Jeho dílo ale bylo po dlouhá
léta ve stínu slavnějších kolegů například Le Corbusiera,
Miese van der Rohe či Alvara Aalta. Obrat v jeho vnímání
přinesla až výstava uspořádaná v roce 1986 kulturním
centrem George Pompidoua v Paříži, která zmapovala
jeho práci a objevila ho širší veřejnosti.
Zdroj ČTK, foto archiv Metrostavu
Dodatky kolektivních smluv
1
2
3
V pátek 16. prosince 2016 podepsali zástupci vedení
společnosti Metrostav a.s. a odborové organizace
několik důležitých dokumentů. Po zvolení nového
předsedy ZO OS Stavba Metrostav a koordinačního
odborového orgánu byla znovu podpisy stvrzena
Generální dohoda společností Skupiny Metrostav
a Koordinačního odborového orgánu Skupiny Metrostav, která pro vzájemná jednání, operativní styk
a řešení mimořádných situací a sporů potvrzuje své
zmocněnce. Za statuární orgány společností Skupiny Metrostav se jím stal Mgr. Tomáš Zámečník,
MBA, a za Koordinační odborový orgán Skupiny
Metrostav Ing. Petr Půta.
Podle nařízení vlády č. 336/2016 Sb., které vstoupilo v platnost 1. ledna 2017, dochází v České republice mimo jiné ke zvýšení minimální mzdy. S ohledem
na tuto skutečnost byly po vzájemné dohodě obou
stran podepsány Dodatek č. 1 Vzorové kolektivní
smlouvy společností Skupiny Metrostav, Dodatek
č. 1 Kolektivní smlouvy firmy Metrostav a Vzorový
vnitřní předpis společností Metrostav Development,
Metrostav stavebniny, SQZ a CCE Praha.
U všech zmíněných dokumentů bylo nutné navýšit
úroveň minimálních mzdových tarifů u prvního a druhého tarifního stupně, stupnice I, pro jednosměrný
provoz na povrchu. Pro první tarifní stupeň se mění
sazba z dosavadních 65 Kč/hod. na 67 Kč/hod. a pro
2. tarifní stupeň z 68 Kč/hod. na 70 Kč/hod. Minimální
měsíční mzdové tarify současné Kolektivní smlouvy
nebylo nutné měnit, poněvadž ve všech tarifních
stupních jsou nad úrovní přepočtených měsíčních
tarifů podle nařízení vlády č. 336/2016/Sb. Všechna
ostatní ustanovení Kolektivní smlouvy Metrostavu
na rok 2016 a 2017 se nemění a zůstávají v platnosti.
Nepostradatelná
4
5
6
7
8
9
Po stavbách Metrostavu na dálnici D8 z Bílinky do Řehlovic
Když 14. prosince 2016 při cvičné dopravní nehodě v tunelu Radejčín (foto č. 2) dosáhly všechny složky IZS
předepsaný dojezdový čas a zdárně vyřešily simulovanou nehodu, splnila se poslední podmínka, aby mohla být
dálnice D8 uvedena do provozu. O tři dny později se po ní při slavnostním otevření naposledy prošli chodci (foto
č. 3). Dnes už Českým středohořím (foto č. 1) mohou po D8 putovat jen vozidla. Při cestě z Bílinky nejprve přejedou
most Oparno (foto č. 4) s délkou 275 m a rozpětím oblouku 135 m. Dva týmy divize 5 jej symetricky proti sobě stavěly
letmou betonáží s vyvěšováním oblouku zpětnými závěsy bez zásahu do prostoru chráněného údolí. Následující více
než 450 m dlouhý dálniční most Dobkovičky (foto č. 5) vybudovalo sdružení divizí 4 a 5 pomocí přesuvné skruže.
Dalším velmi významným, i když ne příliš viditelným dílem, na kterém se podílel Metrostav, je sanace svahu
u Litochovic (foto č. 6). A pak už přijdou na řadu tunely. Nejprve 270m prackovický (foto č. 7), který pod dozorem
divize 5 razila Subterra. Delší tunel Radejčín (foto č. 8) – měří přes 600 m – provedla sama divize 5. Obě podzemní
díla spojuje asi 140m most přes Uhelnou strouhu (foto č. 9). Jeho ocelové konstrukce vyrobili oceláři divize 3
a vysunula je a dobudovala divize 5. Dnes při cestě z Prahy do Německa ušetří motoristé i díky práci Metrostavu
mnoho nervů. Otevření dálnice ale pomohlo nejen jim. Oddechnout si konečně mohou i obyvatelé okolních obcí,
kudy jezdívalo až deset tisíc aut denně. Jediné, co ještě zbývá dořešit, je nestabilní podloží u prackovické estakády,
kde je zatím provoz sveden do jednoho pruhu. „Z jízdy po D8 ale nemám vůbec žádné obavy. Už se těším, jak se po ní
projedu, až bude v plném profilu,“ uzavírá ředitel divize 5 Ing. Roman Fuksa. Foto Jiří Pružina a Petr Adámek
Vloni v říjnu zemřel v 96 letech ve městě Waldachtal
německý podnikatel Artur Fischer. Mezi více než 1100
jeho vynálezy kraluje „obyčejná“ hmoždinka.
První hromadně vyráběnou hmoždinku si patentoval
John Joseph Rawlings v Londýně roku 1911. Sestávala
z konopné šňůry napuštěné zvířecí krví, do které se šrouboval příslušný vrut. O 15 let později vyrobila německá
společnost Upat v Hamburku hmoždinky z konopné
šňůry s vlisovanou plechovou vložkou. První skutečně
univerzálně použitelnou nylonovou hmoždinku dnešního
typu si ale nechal patentovat až v roce 1957 Artur Fischer,
zakladatel společnosti fischerwerke. Dnes, kdy jeho vynález slaví 60 let, se hmoždinek vyrobí přes 14 milionů kusů
denně a stavební práce si bez nich už neumíme představit.
Nejvyšší most na světě
V jihozápadní Číně v provincii Kuej-čou otevřeli
29. prosince 2016 nejvyšší most na světě. Je zavěšen
nad říčním kaňonem Ni-čou ve výšce 565 metrů a jeho
výstavba přišla na zhruba jednu miliardu jüanů.
Stavba mostu Pej-pchan-ťiang (foto) trvala tři roky,
pracovalo na ní přes tisíc inženýrů a techniků a byla
dokončena vloni v září. Most má čtyři jízdní pruhy, je
1341 metrů dlouhý a zkrátí cestu z města Liou-pchan-šuej
v provincii Kuej-čou do Süan-wej v sousední provincii
Jün-nan ze čtyř na jednu hodinu.
Výškou mostu od země překonal Pej-pchan-ťiang dosavadního rekordmana, jímž byl čínský most přes řeku S‘-tu v centrální provincii Chu-pej. Celkem stojí v Číně osm
z deseti nejvyšších světových mostů, všechny v odlehlých
hornatých oblastech. Jinak má ale stále nejvyšší mostní
konstrukci dílo v jihofrancouzském Millau, a to 343 metrů.
Zdroj ČTK, foto Profimedia
Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 4, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav
/ Číslo 1/2017 vyšlo 16. 1. 2017 (2/2017 vyjde 1. 2. 2017) / Složení redakční rady Ing. J. Pavlíček (předseda), Ing. V. Kostiha (místopředseda), Ing. J. Kavan, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. P. Půta, Ing. P. Řezáč, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob
a Ing. M. Zrcková / Neoznačené materiály připravili Ing. L. Svobodová, foto archiv Metrostavu / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Communication, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja,
tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejný.
Metrostav_01_2017.indd 4
12.01.17 11:23