Unikátní snímky z projektu

Mlynské Nivy v Bratislavě

18. ledna 2019 / 1 / XXXI

více ve fotoreportáži na str. 4

Ptáme se: Ing. Pavla Piláta,

generálního ředitele Metrostavu str. 2

Č T R N Á C T I D E N Í K

M E T R O S TAV

A .S.

Nová budova ústecké univerzity již

vyrůstá nad terén str. 3

Na Pražském Semmeringu opět jezdí

vlaky, sanace mostů pokračují str. 3

Záchrana památky na Vltavské

KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

V Písku lyžují

Zmodernizovaný lyžařský

svah v jihočeském Písku –

Hradišti, který rekonstruoval

tým divize 6 vedený Ing.

Milanem Hromádkou, byl

9. ledna zprovozněn. Ihned

po přestřižení slavnostní

pásky si svah sjeli první lyžaři a odpolední a večerní

lyžování si užívaly také děti (foto). Legendární sjezdovka

z roku 1976 se rozšířila o 15 m, prodloužil se její dojezd

a bylo hlavně zmodernizováno zázemí včetně nového vleku.

Zimní sportovní hry

se konají 25. a 26. ledna

ve Vysokém nad Jizerou.

Poslední šance k přihlášení

na intranetu Metrostavu

Změna jednatele ve společnosti BES

V naší dceřiné firmě BES, která se zabývá především

realizací dopravních staveb a údržbou silnic, došlo po

Novém roce ke změně ve vedení: jednatelem a ředitelem

společnosti je od 1. ledna 2019 nově jmenován Ing. Luboš

Kurz. Nahradil Ing. Romana Tichovského, který byl uvolněn

pro výkon veřejné funkce.

Pomůžeme ztišit dopravní tepnu

Metrostav vybuduje novou protihlukovou stěnu na

frekventované ulici Slánská v pražských Řepích. Původní

žlutá a nevzhledná kovová konstrukce totiž přestala plnit

svůj účel a několik let už spíše hyzdila přilehlé okolí.

V průběhu loňského roku byla postupně zbourána a nyní

probíhají přípravné práce na vybudování nové protihlukové

stěny. Hlavní stavební činnost by měla začít v březnu.

Metrostav_01_2019.indd 1

Bubenská 1, Praha 7: prvně supermoderní sídlo prvorepublikových Elektrických podniků, před lety prostor

pro Párty Metrostavu, od října 2018 do konce srpna

2020 staveniště, kterému vládnou technici divizí 3 a 1

Metrostavu. Modernizaci ojedinělé funkcionalistické

stavby si projektový tým Ing. Davida Vlasáka považuje.

Stejně jako u každé jiné rekonstrukce památkově chráněného objektu i v Bubenské 1 dostali stavbaři za úkol

zachránit to, co se dá, sanovat poškozené konstrukce,

zateplit je, upravit dispozice a nahradit původní rozvody

médií i technologií tak, aby se vybydlený objekt mohl

vrátit do plnohodnotného života (titulní vizualizace).

„Věřím, že máme potřebné zkušenosti a se stavbou

si poradíme. Nedávno jsme třeba přebudovali kotelnu

v Radlicích na administrativní objekt, který získal prestižní ocenění Stavba roku. Předpokládám proto, že na

celé zakázce bude nejobtížnější nacházet kompromisní

řešení mezi účastníky výstavby – investorem, koncovým

nájemcem a památkáři – při požadavcích na zachování

historické hodnoty prvků, které zároveň musejí vyhovovat

současným předpisům a potřebám,“ říká vedoucí projektu

Ing. Vlasák z divize 3. Ta je lídrem dodavatelského sdružení Metrostavu. Budova Bubenská 1 od roku 2016 patří

do portfolia skupiny CPI Property Group.

Nejen do nového kabátu

První technický problém čeká stavbaře už v základech. Na

patky skeletu, uložené na poměrně únosné letenské břidlici, ale v prostředí s kolísavou hladinou podzemní vody,

totiž prvorepublikoví stavitelé použili z dnešního pohledu

nevhodné betony s hlinitanovými cementy. Bude proto

nutné původní základy v celé ploše půdorysu podchytit

hlubinným založením na mikropilotách.

Obvodový plášť stavbaři odstrojí až na nosné konstrukce, které opraví a zateplí. Na tepelnou izolaci pak

kontaktně nalepí tenkovrstvé, slinuté keramické obklady

o rozměrech 20 x 40 cm v rastru a spárořezu původních

obkladaček, aby se vzhled objektu nezměnil.

Funkcionalistická budova obsahovala na svou dobu

neobvyklá a unikátní technická řešení, která v řadě případů nejsou zastaralá ani dnes. Třeba klimatizační systém,

který dovoluje bezprůvanové větrání a vytápění a jehož

hodnotné fragmenty zůstanou zachovány. Nebo speciální

odvodňovací systém, který umožňoval zatopit suterén

vodou. Při povodni v roce 2002 ale nepomohl.

Páternostery zůstanou zachovány

Kancelářský objekt doplní moderní výtahy, zůstanou

v něm ale i dva původní páternostery s 23 oběhovými

kabinami, které se dočkají generálky pohonu a kompletní repase povrchů. Nový automatický systém se třemi

svislými dopravníky zajistí v suterénu ve dvou vrstvách

parkování pro 157 osobních aut.

„Kromě toho na nás čekají opravy ocelových historických výkladců, impozantní vstupní lobby se sklobetonovými stropy (foto) či historického schodiště. Máme před

sebou zajímavou práci, která pro nás představuje velikou

výzvu,“ uzavírá Ing. Vlasák.

Lenka Svobodová, vizualizace CPI Property

Group, foto archiv stavby

 Bubenská 1 patří mezi nejvýznamnější stavby

funkcionalistické architektury v Praze. Byla

postavena v letech 1927 až 1935 podle návrhu Adolfa

Beneše a Josefa Kříže jako ve své době největší

kancelářská budova metropole.

Půdorys objektu měří 110 × 80 m. Od ulice byla

budova vysoká 31 m, později byla její centrální část

o dvě patra navýšena. Celkový zastavěný prostor

152 000 m3 a podlahová plocha více než 34 000 m2

mohly umožnit pohodlnou práci až 2200 úředníkům.

Divize 4 buduje mohutný most na

obchvatu Pirny v Německu str. 3

Jez Vítkovice v novém

Ještě na konci loňského roku tým divize 6 pod vedením Ing. Lubomíra Mika úspěšně dokončil a předal

investorovi Povodí Odry stavbu jezu Vítkovice na řece

Ostravici. Bylo nutné provést opravu přelivné plochy.

Jez (foto), který se nachází na říčním km 8,793, zásobuje vodou průmyslové podniky. Má dvě jezová pole,

každé o šířce 20,8 m. Dílo spadá do vodohospodářské

soustavy v povodí Odry, která patří v České republice

k nejrozsáhlejším, nejrozvinutějším, ale i nejsložitějším.

K opravě povrchů tělesa jezové konstrukce musel investor přistoupit z důvodu poškození obrusem při chodu

štěrkových plavenin za vyšších průtoků v řece Ostravici.

Při rekonstrukci šlo o změnu tvaru přelivné plochy. Ta

původní měla nevhodný tvar a při migraci štěrků, která

je na tomto toku velká, docházelo k nepříznivé degradaci

betonů. „Původní betonové těleso jezu se muselo odbourat v tloušťce 40 cm, ale kvůli velkým vibracím, které

by mohly ublížit klapkám, jsme museli použít speciální

skalní frézu (původně určenou spíše k rozrušování skalní

zeminy) a postupně povrch opatrně odfrézovávat. Ruční

bourání, které také připadalo v úvahu, by bylo časově a finančně mnohonásobně náročnější. Technologie bourání,

kterou jsme zvolili a provedli, se tedy nakonec osvědčila,“

popisuje inženýr Mik. Vše se podařilo a nový tvar přelivné

plochy a samotného vývaru by měl být po rekonstrukci

odolnější stejně jako použité speciální betony.

–red–, foto archiv stavby

16.01.19 14:02