Unikátní snímky z projektu
Mlynské Nivy v Bratislavě
18. ledna 2019 / 1 / XXXI
více ve fotoreportáži na str. 4
Ptáme se: Ing. Pavla Piláta,
generálního ředitele Metrostavu str. 2
Č T R N Á C T I D E N Í K
M E T R O S TAV
A .S.
Nová budova ústecké univerzity již
vyrůstá nad terén str. 3
Na Pražském Semmeringu opět jezdí
vlaky, sanace mostů pokračují str. 3
Záchrana památky na Vltavské
KRÁTCE / AKTUÁLNĚ
V Písku lyžují
Zmodernizovaný lyžařský
svah v jihočeském Písku –
Hradišti, který rekonstruoval
tým divize 6 vedený Ing.
Milanem Hromádkou, byl
9. ledna zprovozněn. Ihned
po přestřižení slavnostní
pásky si svah sjeli první lyžaři a odpolední a večerní
lyžování si užívaly také děti (foto). Legendární sjezdovka
z roku 1976 se rozšířila o 15 m, prodloužil se její dojezd
a bylo hlavně zmodernizováno zázemí včetně nového vleku.
Zimní sportovní hry
se konají 25. a 26. ledna
ve Vysokém nad Jizerou.
Poslední šance k přihlášení
na intranetu Metrostavu
Změna jednatele ve společnosti BES
V naší dceřiné firmě BES, která se zabývá především
realizací dopravních staveb a údržbou silnic, došlo po
Novém roce ke změně ve vedení: jednatelem a ředitelem
společnosti je od 1. ledna 2019 nově jmenován Ing. Luboš
Kurz. Nahradil Ing. Romana Tichovského, který byl uvolněn
pro výkon veřejné funkce.
Pomůžeme ztišit dopravní tepnu
Metrostav vybuduje novou protihlukovou stěnu na
frekventované ulici Slánská v pražských Řepích. Původní
žlutá a nevzhledná kovová konstrukce totiž přestala plnit
svůj účel a několik let už spíše hyzdila přilehlé okolí.
V průběhu loňského roku byla postupně zbourána a nyní
probíhají přípravné práce na vybudování nové protihlukové
stěny. Hlavní stavební činnost by měla začít v březnu.
Metrostav_01_2019.indd 1
Bubenská 1, Praha 7: prvně supermoderní sídlo prvorepublikových Elektrických podniků, před lety prostor
pro Párty Metrostavu, od října 2018 do konce srpna
2020 staveniště, kterému vládnou technici divizí 3 a 1
Metrostavu. Modernizaci ojedinělé funkcionalistické
stavby si projektový tým Ing. Davida Vlasáka považuje.
Stejně jako u každé jiné rekonstrukce památkově chráněného objektu i v Bubenské 1 dostali stavbaři za úkol
zachránit to, co se dá, sanovat poškozené konstrukce,
zateplit je, upravit dispozice a nahradit původní rozvody
médií i technologií tak, aby se vybydlený objekt mohl
vrátit do plnohodnotného života (titulní vizualizace).
„Věřím, že máme potřebné zkušenosti a se stavbou
si poradíme. Nedávno jsme třeba přebudovali kotelnu
v Radlicích na administrativní objekt, který získal prestižní ocenění Stavba roku. Předpokládám proto, že na
celé zakázce bude nejobtížnější nacházet kompromisní
řešení mezi účastníky výstavby – investorem, koncovým
nájemcem a památkáři – při požadavcích na zachování
historické hodnoty prvků, které zároveň musejí vyhovovat
současným předpisům a potřebám,“ říká vedoucí projektu
Ing. Vlasák z divize 3. Ta je lídrem dodavatelského sdružení Metrostavu. Budova Bubenská 1 od roku 2016 patří
do portfolia skupiny CPI Property Group.
Nejen do nového kabátu
První technický problém čeká stavbaře už v základech. Na
patky skeletu, uložené na poměrně únosné letenské břidlici, ale v prostředí s kolísavou hladinou podzemní vody,
totiž prvorepublikoví stavitelé použili z dnešního pohledu
nevhodné betony s hlinitanovými cementy. Bude proto
nutné původní základy v celé ploše půdorysu podchytit
hlubinným založením na mikropilotách.
Obvodový plášť stavbaři odstrojí až na nosné konstrukce, které opraví a zateplí. Na tepelnou izolaci pak
kontaktně nalepí tenkovrstvé, slinuté keramické obklady
o rozměrech 20 x 40 v rastru a spárořezu původních
cm
obkladaček, aby se vzhled objektu nezměnil.
Funkcionalistická budova obsahovala na svou dobu
neobvyklá a unikátní technická řešení, která v řadě případů nejsou zastaralá ani dnes. Třeba klimatizační systém,
který dovoluje bezprůvanové větrání a vytápění a jehož
hodnotné fragmenty zůstanou zachovány. Nebo speciální
odvodňovací systém, který umožňoval zatopit suterén
vodou. Při povodni v roce 2002 ale nepomohl.
Páternostery zůstanou zachovány
Kancelářský objekt doplní moderní výtahy, zůstanou
v něm ale i dva původní páternostery s 23 oběhovými
kabinami, které se dočkají generálky pohonu a kompletní repase povrchů. Nový automatický systém se třemi
svislými dopravníky zajistí v suterénu ve dvou vrstvách
parkování pro 157 osobních aut.
„Kromě toho na nás čekají opravy ocelových historických výkladců, impozantní vstupní lobby se sklobetonovými stropy (foto) či historického schodiště. Máme před
sebou zajímavou práci, která pro nás představuje velikou
výzvu,“ uzavírá Ing. Vlasák.
Lenka Svobodová, vizualizace CPI Property
Group, foto archiv stavby
ubenská 1 patří mezi nejvýznamnější stavby
B
funkcionalistické architektury v Praze. Byla
postavena v letech 1927 až 1935 podle návrhu Adolfa
Beneše a Josefa Kříže jako ve své době největší
kancelářská budova metropole.
Půdorys objektu měří 110 × 80 m. Od ulice byla
budova vysoká 31 m, později byla její centrální část
o dvě patra navýšena. Celkový zastavěný prostor
152 000 m3 a podlahová plocha více než 34 000 m2
mohly umožnit pohodlnou práci až 2200 úředníkům.
Divize 4 buduje mohutný most na
obchvatu Pirny v Německu str. 3
Jez Vítkovice v novém
Ještě na konci loňského roku tým divize 6 pod vedením Ing. Lubomíra Mika úspěšně dokončil a předal
investorovi Povodí Odry stavbu jezu Vítkovice na řece
Ostravici. Bylo nutné provést opravu přelivné plochy.
Jez (foto), který se nachází na říčním km 8,793, zásobuje vodou průmyslové podniky. Má dvě jezová pole,
každé o šířce 20,8 m. Dílo spadá do vodohospodářské
soustavy v povodí Odry, která patří v České republice
k nejrozsáhlejším, nejrozvinutějším, ale i nejsložitějším.
K opravě povrchů tělesa jezové konstrukce musel investor přistoupit z důvodu poškození obrusem při chodu
štěrkových plavenin za vyšších průtoků v řece Ostravici.
Při rekonstrukci šlo o změnu tvaru přelivné plochy. Ta
původní měla nevhodný tvar a při migraci štěrků, která
je na tomto toku velká, docházelo k nepříznivé degradaci
betonů. „Původní betonové těleso jezu se muselo odbourat v tloušťce 40 cm, ale kvůli velkým vibracím, které
by mohly ublížit klapkám, jsme museli použít speciální
skalní frézu (původně určenou spíše k rozrušování skalní
zeminy) a postupně povrch opatrně odfrézovávat. Ruční
bourání, které také připadalo v úvahu, by bylo časově a finančně mnohonásobně náročnější. Technologie bourání,
kterou jsme zvolili a provedli, se tedy nakonec osvědčila,“
popisuje inženýr Mik. Vše se podařilo a nový tvar přelivné
plochy a samotného vývaru by měl být po rekonstrukci
odolnější stejně jako použité speciální betony.
–red–, foto archiv stavby
16.01.19 14:02