Metrostav a.s.

strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Nové byty pro Prahu přinášejí práci i divizi 1

Bytová výstavba představuje v České republice asi

13 procent celkových stavebních výkonů, ve vyspělé

Evropě je tento podíl zhruba dvojnásobný. Množství

nově postavených tuzemských bytů ale v poslední době

klesá. V letech 2007–2010 se počet těch dokončených

blížil 40 tisícům, vloni a předloni se už pohyboval pouze kolem 25 tisíc. Ještě větším problémem, na který

poukazuje i Svaz podnikatelů ve stavebnictví, je pokles

u bytů, jejichž stavba začíná. V posledních dvou letech

byla zahájena stavba jen 22 tisíc bytových jednotek.

V období 2005–2008 to přitom bylo téměř dvakrát tolik. Tato situace samozřejmě negativně ovlivňuje i celkový stav bytového fondu i jeho zanedbanost a zvětšuje

mezeru v civilizační úrovni bydlení mezi ČR a vyspělou

Evropou. V počtu místností na jeden byt je například

naše republika v rámci Evropské unie až na 22. místě.

Každý nový počin na poli bytové výstavby je tedy určitě vítán, obzvláště pak těmi, kdo hledají první byt nebo

chtějí bydlet lépe a v novém. Do statistiky započatých

bytů se v závěru loňského roku zapsal i Metrostav, který

v té době zahájil výstavbu dvou bytových projektů v Praze, kde je „hlad“ po novém bydlení stále největší. Po svém

dokončení v druhé polovině roku 2016 rozšíří pražský

bytový fond o celkem 250 moderních bytů.

Větší ze zakázek celofiremního významu – na obou

pracují týmy divize 1 – je v Modřanech a nese název U Dubu podle majestátního dvacetimetrového stromu stojícího

v blízkosti budovaných objektů. Tým Petra Kratochvíla

zde postaví byty pro 157 rodin. Budou větší, od 1 + kk

až po 4 + kk, přičemž ty nejluxusnější zaberou plochu

až 214 metrů čtverečních. Necelá stovka bytů, kterou

v Letňanech vybuduje tým Ing. Jana Šlajse v rámci projektu Živé Letňany, bude skromnější. Nejvíce třípokojová

a s rozměry do 80 m². I když tato stavba začala teprve

nedávno, vzbudila už patřičný zájem. Zhruba třetina tamějších bytů je již prodána nebo rezervována.

Konstrukčně jsou si oba projekty velmi podobné, jak

to ostatně u bytových domů bývá a potvrzuje i článek

o právě dokončených bytových zakázkách divizí 6 a 9 na

předchozí straně. Také domy v Modřanech i Letňanech

budou mít železobetonovou konstrukci s cihlovými vyzdívkami a budou založeny na pilotách. V obou případech

začátek jejich stavby proběhne za přítomnosti geologa,

aby bylo možné reagovat na zastiženou kvalitu podloží.

Jde pokaždé o dva domy, které v Letňanech vyrostou

najednou a v Modřanech postupně ve dvou etapách. Oba

komplexy přitom budou energeticky velmi úsporné a proto opatřené energetickým štítkem B.

U Dubu se původně před 25 lety počítalo se sportovním areálem, který sice nebyl nikdy postaven, ale zbyly po

něm části betonových základů, které tým Petra Kratochvíla musí nejdříve odstranit. I v Letňanech stavbaři narazili

na pozůstatky dřívější lidské činnosti, ovšem daleko star-

Metrostav_02_2015.indd 3

šího data. Objevili totiž pozůstatky historického osídlení,

a tak je na chvíli na místě vystřídali archeologové. „Prakticky hned po nástupu jsme museli 8. prosince práce

přerušit a na stavbu jsme se mohli vrátit až v půli ledna,“

poznamenal vedoucí projektu Ing. Šlajs a dodává: „Toto

neplánované zdržení sice naruší harmonogram postupu

prací, jeho dopad do konečného termínu stavby, který má

být v květnu 2016, se však pokusíme minimalizovat.“

Rekonstrukce skrývají různé nástrahy

Vloni v září zahájil tým Ing. Milana Hromádky z jihočeského zastoupení divize 6 rekonstrukci špitálu

Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích. Přestavba památkově chráněného objektu na administrativní

centrum místní správy Národního památkového ústavu

(NPÚ) s sebou nese stejná rizika jako všechny podobné

projekty. Při předání staveniště ale investor kolegy varoval, že mají být opatrní, protože mor a lepra, které se

zde ve středověku léčily, jsou dodnes aktivní...

Českobudějovičtí měšťané nechali postavit útulek

pro izolaci osob nakažených morem a leprou po jedné

z velkých středověkých epidemií. Špitál, který je poprvé

zmiňován roku 1371, byl mezi lety 1513–1515 od základu

přebudován ve stylu pozdní gotiky a doplněn malou kaplí

Nejsvětější Trojice. Další, tentokrát barokní, přestavby

a rozšíření se útulek dočkal v období let 1763–1779.

Od 19. do poloviny 20. století sloužil jako chudobinec,

později v něm byly dokonce byty.

„Přestavba budov (foto, archiv stavby) na administrativní objekt s bytem správce je rozdělena do dvou

etap. V té první zrekonstruujeme celý dvoupodlažní objekt mimo kaple a vnějších omítek. Jejich opravy totiž

bude možné provést až po terénních úpravách a zejména

drenážích, které jsou součástí druhé části projektu, jejíž

termín provedení zatím neznáme,“ říká Ing. Hromádka.

Přípravářka Ing. Jana Valentová k tomu doplňuje: „Za pět

měsíců prací jsme zbourali vše, co jsme měli, a celý objekt

podřízli a odizolovali. Abychom mohli zachovat co největší

množství původních konstrukcí krovu, provedli odborníci

jeho dendrochronologický a mykologický průzkum, který

určil skutečné stáří jednotlivých prvků a rozsah jejich

napadení dřevokaznými houbami a hmyzem. Restaurátoři

také odkryli historické omítky a malby, kterým jsme při-

způsobili postup a rozsah navržených prací, třeba vedení

instalací. Po zednících už nastoupili do práce i pokrývači,

kteří provádějí novou prejzovou krytinu na opravený krov.

Stavbu bychom měli dokončit letos 30. června.“

A co riziko nákazy? Mor dodnes hrozí v Africe, ale

i v Rusku či obou Amerikách. V Česku byl naposledy prokázán v roce 1716, na závěr poslední evropské epidemie.

Přestože zárodky tohoto bakteriálního onemocnění, které

přenášejí blechy či kapénková infekce, jsou velmi odolné,

ve zmrzlé půdě mohou vydržet jen asi rok. U Českých

Budějovic se jej proto kolegové bát nemusejí. To lepra je

nebezpečnější. Stále se vyskytuje třeba v Rumunsku a má

prý až 40letou inkubační dobu. Pětadevadesát procent lidí

u nás ale má proti ní přirozenou imunitu a nákaza je pravděpodobná pouze při dlouhodobém kontaktu s nemocným či při špatných hygienických podmínkách. Největším

zdravotním rizikem pro všechny stavbaře proto – kromě

nedodržování podmínek BOZP – stále zůstává tetanus,

jehož spory mohou v půdě přežít až několik desítek let.

Naštěstí by proti němu měli být všichni lidé u nás očkovaní. Samozřejmě i ti z týmu Ing. Hromádky.

Zateplení budovy strojní fakulty se protáhlo

Zde podobnosti obou projektů nejspíše končí. Jejich

vnější vzezření je už totiž architektonicky odlišné. Dva

různě vysoké domy v Letňanech – šesti- a pětipodlažní

– tvoří mezistupeň mezi zástavbou rodinných domků na

jedné straně a vyššími bytovými objekty na druhé. Charakteru místa se Živé Letňany přizpůsobují i rozložením

své hmoty. Větší z budov má v každém patře vystouplé

prvky – vykonzolované korpusy, na jejichž horní straně

jsou balkony. Fasáda té nižší je nepravidelně prolamovaná dovnitř (vizualizace č. 2). Parkoviště pro auta zdejších

obyvatel bude v otevřeném přízemí přímo pod budovami,

takže umožní volný průhled (vizualizace č. 1).

Modřanský objekt, navržený ateliérem ABM architekti, je složen ze tří různě vysokých a proporčně jinak

řešených částí (vizualizace č. 3 a 4). Na straně od hlavní

ulice Generála Šišky bude opatřen zasklenými lodžiemi,

které obyvatele ochrání před hlukem. Letňany odizoluje

od ruchu z přilehlé komunikace zemní val.

Byty staví v Praze i druhý tým Ing. Šlajse, který pracuje na Rajském Vrchu. Metrostav ale přispívá k rozšíření

počtu nových bytových jednotek v metropoli nejen jako

dodavatel stavebních prací – díky dalším devíti rozpracovaným projektům, které řídí týmy z divizí 3, 6 a 9 –, ale

také jako developer. Tým divize 9 vedený Jiřím Paulerem

totiž začal navíc na Žižkově stavět pro Metrostav Development druhou etapu rezidenčního projektu Na Vackově. Už

koncem roku 2016 zde tři objekty nabídnou 202 nových

bytů, jak se podrobněji dozvíte v příštím čísle novin.

Vzhledem k tomu, že stále není vypisován dostatek velkých veřejných zakázek, budeme asi novostavbám obytných budov věnovat ve firemním tisku pozornost častěji.

–jar–, vizualizace archiv divize 1

Tým Ing. Radomíra Richtera z jihomoravského zastoupení divize 1 začal v prosinci roku 2012 pracovat na

zakázce, jejímž hlavním účelem byla rekonstrukce obvodového pláště budovy A1 v areálu Fakulty strojního

inženýrství VUT v Brně. Po pouhém měsíci od převzetí

staveniště se však ukázalo, že nosné konstrukce objektu jsou v tak havarijním stavu, že dnes už zde Metrostav jako lídr sdružení provádí rekonstrukci kompletní.

„Původně jsme měli z 19podlažní budovy demontovat

starý prosklený obvodový plášť, provést novou blokovou

fasádu a činnosti, které s výměnou souvisely,“ vzpomíná

Ing. Richter. Člověk míní a pánbůh mění. V tomto případě

řekli rozhodné slovo statici, když na železobetonových

sloupech nosného skeletu odhalili mikrotrhliny i kaverny.

Sondy pak potvrdily, že pevnost konstrukčního betonu

neodpovídá předepsané – místo betonu B30 zkoušky

materiálu prokázaly jen B15. A z částečné rekonstrukce

za provozu se stala téměř totální ve zcela vystěhovaném

objektu. Sanace a zesílení sloupů ocelovými profily i táhly

totiž znamenaly takový zásah do organismu budovy, že

investor novou situaci využil k úpravám dispozic ve všech

patrech. Co budovu přitěžovalo, bylo odstraněno a nahrazeno lehčími moderními hmotami – třeba ve skladbě

střechy nebo přestavovaných příčkách. Kromě nových

rozvodů vzduchotechniky, chlazení a ústředního vytápění

se změnily i trasy všech ostatních instalací.

Dnes už budova A1 vypadá zvenku jako skoro hotová.

Její podélné stěny kryje nová předsazená bloková fasáda

(foto č. 1), kterou montéři sestavovali pomocí autojeřábu

a umístili ji také do středu obou štítů. Na tom jihovýchodním ji ale místo doplnění kompozitními hliníkovými deskami olemovali 340 kusy fotovoltaických panelů ve dvou

velikostech a s celkovým výkonem 40 kW.

Snímek číslo 2 ovšem dokumentuje, že uvnitř objektu

mají stavbaři ještě hodně práce před sebou. „S novým

projektem nám sice ubylo přemýšlení, jak vyměnit obvodový plášť a přitom nerušit výuku snad celé tisícovky studentů, která měla probíhat uvnitř stavby pouze za lehkými

zástěnami,“ říká Ing. Richter. Ale hned dodává: „Zato jsme

museli vymyslet, jak dobrou organizací práce a nasazením souběhu mnoha lidí dosáhnout toho, abychom před

letošní zimou objekt uzavřeli a mohli pokračovat v sádrokartonových konstrukcích a ostatních řemeslech. Zakázku ve sdružení s firmou IMOS Brno jsme totiž zahájili až

vloni v srpnu a obsahovala i část statického zesílení. Bez

jeho provedení jsme budovu nemohli opláštit. A bez toho

bychom nestihli provést včas interiéry se všemi rozvody

a nemohli v termínu – do 30. června 2015 – předat hotové

dílo investorovi. A to by mě nadmíru mrzelo i proto, že

naši stavbu ve svém projevu v loňských předvánočních

novinách jmenovitě zmínil i prezident Skupiny Metrostav

Jiří Bělohlav. Díky velkému úsilí všech kolegů i partnerů a rychlé práci subdodavatelů se nám ale zatím daří

všechno podle naplánovaného harmonogramu, tak věřím,

že koncem letošního června budeme všichni spokojeni,“

uzavírá vedoucí projektu. Do zmodernizované budovy A1

potom studenti Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně

nastoupí už po letošních prázdninách.

29.01.15 14:13