strana 4

Silný loutkoherec

Plzeň se pro rok 2015 stala Evropským hlavním městem kultury a Metrostav si díky tomu mohl 17. ledna

vyzkoušet příležitost ovládnout nový segment trhu –

loutkoherectví. Právě jeho autojeřáb totiž ovládal obří

kovovou loutku, která patřila k nejvýraznějším postavám zahajovacího ceremoniálu celého projektu.

Šest a půl metru vysoká a více než tunu vážící železná figurína z dílny kováře Petra Píšy se podle scénáře

uměleckého šéfa Plzně 2015 Petra Formana proměnila

během téměř hodinového programu z rytíře v anděla.

Nejprve svým vzhledem odkazovala na řád německých

rytířů, historického patrona plzeňské katedrály svatého

Bartoloměje. V okřídlené podobě měla podle scenáristy

připomenout nejen anděla-štítonoše, součást městského

znaku, ale i místního osahánka čili vošmaka neboli vošáhlo – do stříbrna vyhlazenou hlavičku jedenáctého andělíčka zleva na barokní mříži bartolomějského chrámu, který

prý umí plnit lidská přání.

S rukama, nohama a hlavou obří marionety zavěšené na speciálním vahadle pohybovalo přes kladky osm

lidí. Nejtěžší práci, pohyb s trupem, obstaral autojeřáb,

který ovládal Miroslav Iskerka z divize 4. Divize 1, která

v plzeňském regionu působí, se totiž na podpoře projektu

domluvila s kolegy. Nalakovaný stavební stroj s logem

Metrostavu dělal firmě reklamu na plzeňském náměstí

Republiky celé čtyři dny. „Ve čtvrtek bylo nutné loutku

sestavit. V pátek jsme až do dvou ráno zkoušeli. V sobotu

bylo vystoupení a v neděli pořadatelé figuru rozebírali,“

vypočítal Miroslav Iskerka a dodal: „Byla to bomba a jsem

rád, že jsem vystoupení nejen viděl zblízka, ale mohl

v něm i účinkovat. Petr Forman spolupráci pochválil a řekl, že by v ní rád pokračoval.“ Gigantická loutka nyní čeká

v Plzni na další příležitost. Objevit by se měla třeba v programu DEPA nebo na festivalu 9 týdnů baroka. Je proto

možné, že Metrostav bude v umělecké dráze pokračovat.

INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

Ex unitate vires

NAŠE FOTOREPORTÁŽ

1

2

3

4

5

– red –, fotogr afie na w w w.plzen2015.cz

Odkrytá tajemství

Díky internetu se dají navštívit i místa, kam se normální smrtelník dostane jen velmi těžko. A ještě se přitom

dá dozvědět spousta zajímavostí.

Společnost ČEZ prostřednictvím internetu odhaluje

i jinak nepřístupná místa svých elektráren. O tom, že se

dá virtuálně navštívit třeba reaktorový sál v jaderné elektrárně Temelín, jsme psali už před rokem, v čísle 2/2014.

Od té doby však na internetové adrese virtualniprohlidky.

cez.cz/cez-virtualni-prohlidky přibyly další stránky věnované například vodnímu dílu a přehradě Orlík či uhelné

elektrárně Tušimice. Jedenáct fotografických prohlídek

doplňují podrobnosti o zajímavých elektrárenských tajemstvích v češtině i v angličtině.

Výhodná nabídka na

dovolenou se slevou

Vila Jedľa ve Vysokých Tatrách (foto) poskytuje v zimním období dvacetiprocentní slevu na ubytování všem

zaměstnancům Skupiny Metrostav.

V rekreačním objektu Metrostavu ve Vysokých Tatrách – ve Vile Jedľa v Novém Smokovci – jsou stále ještě

k dispozici volné pokoje pro nadcházející zimní období.

Můžete proto s výhodou využít 20% slevu z ceníkové

ceny za ubytování a vyzkoušet okolní lyžařské terény,

které uspokojí jak začátečníky, tak také náročnější sportovce. Vila Jedľa poskytuje příjemné, komfortní ubytování

a možnosti celodenního stravování nebo wellness. Bližší

informace včetně ceníku najdete na intranetu Metrostavu

v hlavní nabídce pod odkazem Vila Jedľa. Sleva platí pro

všechny zaměstnance firem ze Skupiny Metrostav.

–red–, foto Milan Hlaváč

Staré latinské rčení „v jednotě je síla“ platí od nepaměti i pro řadu povolání, kde kvalita díla i samotné přežití jednotlivců závisí na spolehlivosti druhých

a dobré partě. Takové profesní skupiny spojuje často

nejen práce, ale i zažité tradice a rituály. V Evropě vycházely z katolické víry a kromě náboženského základu

nabízely i zábavu a příležitost zapomenout na dřinu.

Od středověkých havířů je přejali i moderní tuneláři.

Nejmocnější patronkou pracovníků v podzemí byla

ve všech západních hornických zemích katolické Evropy

svatá Barbora – proto i dnes tuneláři prosí o její přímluvu

a bez její požehnané sošky by nezahájili novou práci. Mimo Mostecka však ve zbytku Českých zemí a na Moravě

havíři uctívali také svatého Prokopa. Práce v dolech byla

přitom tak riziková, že v různých regionech bylo hornických patronů povícero, třeba sv. Jakub Větší, sv. Bartoloměj, sv. Wolfgang, sv. Leonard, sv. Jáchym, sv. Kryštof

a sv. Michal. Na Slovensku havíři prosili o přímluvu také

sv. Kateřinu, sv. Mikuláše, sv. Klementa či sv. Markétu.

Pro zajištění jejich ochrany většinou stačilo, že po nich

byla pojmenována významná důlní díla. Uctívání sv. Barbory a sv. Prokopa však doprovázely veliké oslavy. Ty

Barborčiny se pravidelně tradují už od začátku 19. století,

kdy se na její svátek 4. prosince horníci ve slavnostních

stejnokrojích společně vydávali do kostela na mši a po ní

do hostince, kde se tancovalo. O tom, že tuto tradici dodnes ctí v Německu či v Rakousku, informovalo minulé

číslo novin Metrostavu v souvislosti se slavnostmi, kterých se zúčastnili kolegové ze společnosti BeMo.

U nás se díky počešťování uhelných revírů stal v roce

1863 oficiálním patronem všech horníků svatý Prokop

(970?–1053) – benediktinský mnich a později poustevník,

který na popud knížete Oldřicha vybudoval sázavský klášter. Také slavnosti na Prokopovu počest havíři pořádali

o jeho jmeninách – 4. července, kdy už panovalo o mnoho příjemnější počasí než na svatou Barboru. Slavnostní

průvod do kostela proto vždy doprovázely květy a začínal

u dolu vyzdobeného věnci. Po mši kněz za střílení z hmoždířů požehnal všem přítomným horníkům a kapela zahrála

státní hymnu. Každý havíř dostal pivo a uzenku a v hospodě se mohlo tančit až do rána – druhý den byl totiž svátek

Cyrila a Metoděje, kdy se nepracovalo.

Kromě uctívání patronů patřila k havířům i řada rituálů. Třeba skok přes kůži, při kterém jsou do společenství

báňských akademiků přijímáni noví studenti a budoucí kolegové. Tento zvyk prý započal roku 1766 v saském Freibergu a byl přenesen i do dalších míst, kde vznikly horní

akademie – do české Příbrami, Jáchymova či štýrského

Lubna. Při obřadu byl nezbytný hornický kroj a zvláště

jeho flek čili kůže – původně kožená zástěra přišitá na hornickou kytli, na niž si havíři při práci v dole sedali. Později se z „kůže“ stal jeden z hornických symbolů. I když

naši současní tuneláři používají při práci v podzemí jiný

ochranný oděv, řada z nich si v mládí přes kůži skočila.

A o tom, že dnes tvoří dobré party, není pochyby.

z dr oj w w w.s h h s - c r.eu

6

8

7

9

Obří Viktorie vzbudila zájem nejen obyvatel Plzně a jejího okolí

Pátek 23. ledna 2015, mezi Kyšicemi a Dýšinou u východního portálu tunelu Ejpovice. Zúčastnění: Stroj S-799

(foto č. 1) – narozen 24. června 2014 ve Schwanau u firmy Herrenknecht, složen z hlavy, štítu a pěti závěsů, délka

114 metrů, váha 1800 tun, průměr štítu 9850 mm, instalovaný výkon 6200 kW, rychlost otáčení hlavy až 4,5 otáčky

za minutu – plus představitelé státní správy, zástupci investora v čele s generálním ředitelem SŽDC Ing. Pavlem

Surým, významní odborníci z oboru podzemních staveb, zaměstnanci společnosti Herrenknecht i firem Metrostav

a Subterra, které ve sdružení provedou modernizaci železniční trati Rokycany–Plzeň, a další hosté, mezi nimiž

vynikal Mons. František Radkovský (foto č. 2). Účel akce: Tradiční rituály v současnosti předcházející spuštění

každého tunelovacího stroje, tedy křest S-799 a uložení posvěcené sošky sv. Barbory do portálu budoucího tunelu

(na foto č. 3 vedoucí projektu ražeb Ing. Štefan Ivor z divize 5). Výsledek: Viktorie a pocit vítězství (lat. viktoria)

nad obtížemi, které projektu předcházely. Sobota 24. ledna 2015, tamtéž. Zúčastnění: Viktorie plus 8000 lidí (foto

č. 4–7). Účel akce: seznámení veřejnosti s největším tunelovacím strojem u nás. Výsledek: Vynikající (ohlasy

příště). Závěr: Poděkování všem, kdo obě akce zajišťovali. Jejich svítivé bundy nikdo nemohl přehlédnout (foto č. 8

vedoucí provozu VNT tunely Ing. Jaromír Heřt, foto č. 9 ředitel stavby Ing. Tomáš Kohout, oba divize 5).

Připomínky úspěchů

V minulém čísle novin jsme blahopřáli kolegům ke

14. místu v Jizerské firemní, tedy ve štafetovém závodě v běhu na lyžích na 4 × 3 km volnou technikou.

Chyběla však fotografie, proto se k akci vracíme.

Kvarteto běžkařů Metrostavu ve složení kapitán Mojmír Stuchlík a Filip Křesťan z divize 9 a Jan Vrbata a Jiří

Mosler z divize 5 (foto zleva) porazilo 10. ledna 2015 na

trati celkem 27 štafet. K úspěšné reprezentaci Metrostavu

při letošních tradičních závodech v Jizerských horách přispěla i organizátorka běžkařského týmu Hana Kadlecová

z divize 2, která ve své kategorii doběhla 9. ledna volnou

technikou druhá v Bedřichovské 30 a 11. ledna obsadila

16. místo v klasické Jizerské padesátce. Gratulujeme!

– r ed –, f o t o Tom á š K o h o u t

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 4,

180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 2/2015 vyšlo 2. 2. 2015 (3/2015 vyjde 17. 2. 2015) / Složení redakční rady Ing. F. Polák (předseda), Ing. J. Pavlíček (místopředseda), Ing. J. Kavan,

P. Meyer, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob, Ing. L. Weinfurtová a Ing. M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37,

Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem

dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejné.

Metrostav_02_2015.indd 4

29.01.15 14:13