Metrostav 02/2015

• Strana 1

  Novinky nastavbě laserového centra

  V Dolních Břežanech, kde Metrostav jako lídr sdružení

  řídí výstavbu laserového centra ELI Beamlines, se sta-

  vební práce z ústředního areálu přenesly i do vedlejší

  bývalé betonárny. Nedaleko hlavních budov výzkum-

  ného komplexu zde totiž u objektů pro hospodářství

  technických plynů vyroste předmontážní hala ELI2.

  Stavbaři ji dokončí letos 21. července. Celý areál bude

  podle plánu stavebně hotový začátkem roku 2016.

  „Pro skladování, přípravu a zkoušení aparatur před

  jejich nasazením a využíváním v hlavním areálu ELI po-

  stavíme během půl roku jednopodlažní halu s plochou

  asi 1300 m² a administrativním vestavkem. Součástí

  této zakázky budou samozřejmě i úpravy přilehlého po-

  zemku avyřešení všech návazností na hlavní výzkumné

  centrum,“ popisuje vedoucí projektu Ing. Tomáš Vašut

  z divize 3 Metrostavu, která je lídrem dodavatelského

  sdružení. Stavbaři už zahájili demolice původních objektů

  betonárny, aby si vyklidili staveniště.

  Zatímco účastníkem výstavby ELI2 je za Metrostav

  pouze divize 3, na hlavních objektech ELI Beamlines se

  snimi na projektu ve sdružení podílí i divize 9. Její hlavní

  stavbyvedoucí Ing. Petr Jeřábek, který řídí práce na mís-

  tě, k dílu poznamenal: „V hlavním objektu s laserovými

  halami už pracují podlaháři, montujeme technologické

  rozvody (foto č. 1) i výtahy a pokládáme vrstvy střešního

  pláště. Administrativní budova má zasklené prostorné

  atrium a dokončujeme její fasádu (foto č. 2). Hospodářství

  technických plynů je stavebně hotové včetně propojovací-

  ho kanálu. Materiály a prvky řešíme do detailů, se kterými

  se u jiných staveb běžně nesetkáváme. Třeba teď spolu-

  pracujeme s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR na

  výzkumu, jaké spektrum světla by bylo nejvhodnější pro

  osvětlení experimentálních prostor laserového centra.“

  Lednový personální report Metrostavu

  K poslednímu prosinci roku 2014 měl Metrostav celkem

  2924 zaměstnanců. V uplynulých dvanácti měsících do

  něj nastoupilo 275kolegů včetně více než 50 čerstvých

  absolventů vysokých škol, 355 zaměstnancům pracovní

  poměr skončil. Na dlouhodobé odborné praxi pracuje ve

  společnosti 47 vysokoškoláků. Na středních technických

  školách se pro Metrostav připravuje 70 smluvních žáků.

  Pozdrav z Polska

  Informace ze zahraničí

  přicházejí občas s drobným

  zpožděním, přesto vždy stojí

  za zmínku. V Polsku, na

  stavbě průtahu S8 Varšavou,

  kterou řídí tým Ing. Radima

  Čápa z divize 4, začali

  oceláři v prosinci 2014 montovat segmenty nové nosné

  konstrukce jižního mostu Generála Grota-Roweckiego.

  Poslední část osadí 12. března 2015. Před Štědrým dnem

  betonáři dokončili i první tři pole mostovky estakády6T,

  která je z pohledu harmonogramu na kritické cestě.

  Informace o velkých stavbách

  Nové infocentrum věnované modernizaci tratě Rokycany–

  Plzeň a tunelu Ejpovice je pro veřejnost otevřené každou

  lichou středu od 15. do 17.hodiny anachází se před

  Industriálním parkem Plzeň Ejpovice mezi obcemi Kyšice

  aDýšina. Podrobnosti na www.rokycanyplzen.cz. Pražské

  informační středisko Městského okruhu, dokumentující

  výstavbu tunelového komplexu Blanka, je dnes přístupné

  pouze pro předem domluvené skupiny. Za více než 6,5 roku

  od otevření do něj podle statistiky Aleny Cucové z divize2

  zavítalo přes 17 500 hostů, což představuje nejvyšší

  návštěvnost ze všech infocenter Metrostavu.

  Změna adresy

  V prosinci 2014 ukončilo

  svou činnost informační

  středisko metra V.A

  umístěné vPraze 6 v ulici

  KLánu, do kterého přišlona

  5000 návštěvníků. Jeho

  funkci převzalo Středisko

  dopravních informací DPP ve vestibulu stanice metra

  Hradčanská. Na přepážce číslo 1 bude otevřeno každé

  úterý od 14. do 18. hodiny a fungovat bude až do zahájení

  provozu nového úseku pražského metra z Dejvic do Motola.

  Sedmá soutěž Tvýma očima zná vítěze

  V pátek 23. ledna proběhlo v rámci dne otevřených

  dveří na Fakultě stavební ČVUT v Praze vyhlášení vítězů

  fotografické soutěže Tvýma očima 2014. Porota, ve které

  zasedl i zástupce Metrostavu, vybírala nejlepší snímky ve

  čtyřech kategoriích na témata „Ráj srdce a labyrint města“

  a „Stavba součást přírody“. Vítězné fotografie si můžete

  prohlédnout na webu http://tvymaocima.fsv.cvut.cz.

  První tisícovka

  V dýšinské výrobně

  zpracovali betonáři vedení

  týmem Jiřího Schneidera

  z divize 5 téměř 23 000 m³

  drátkobetonu a koncem

  ledna tam vyrobili už tisící

  prstenec pro ostění tubusů

  tunelu Ejpovice. Jeden prstenec neboli ring je složený

  zosmi 400 mm tlustých segmentů, váží 6 tun a je dlouhý

  dvametry. Stavba jich celkem spotřebuje přes 4000 kusů.

  Novinky a zajímavosti na Facebooku

  Zájemcům o podzemní stavitelství doporučujeme na

  Facebooku nejen příspěvky Metrostavu, ale i profily firem

  BeMo-Tunnelling a Herrenknecht či stránky TunnelTalk.

  xxxx

  více vefotoreportáži na str. 4

  ČTRNÁCTIDENÍK METROSTAV A.S.

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Viktorie může vyrazit

  Návrat donemocnice

  Běžný smrtelník se do nemocnice nevrací rád. Tým

  Josefa Majera z divize 9 si však současný pobyt v té

  motolské pochvaluje. Objekt, kde nyní pracuje, totiž

  dobře zná z předchozí etapy rekonstrukce.

  Ve Fakultní nemocnici v Motole zbývá kúplné moder-

  nizaci monobloku dětské lůžkové části přestavět pouze

  poslední 14podlažní křídlo B. „První etapu této stavby,

  tedy odstrojení objektu na nosné konstrukce, jejich sana-

  ci, přístavbu koncového komunikačního jádra, provedení

  nového obvodového pláště a základních částí vnitřních

  dispozic jsme dokončili v červnu roku 2013. Na druhou

  etapu jsme nastoupili vloni na podzim a hotovou ji předá-

  me investorovi přesně za rok, 15. října 2015,“ říká stav-

  byvedoucí Ing. Petr Misauer, který práce v Motole řídí.

  Znalost specifických podmínek tamějšího areálu, kde

  divize 9 již několikrát působila, je pro ni velkou výhodou.

  Standard zařízení je totiž ve všech částech dětské nemoc-

  nice stejný. Od systémů sádrokartonových konstrukcí

  přes vnější žaluzie až po veškeré technologie (foto). Zdra-

  votnětechnické instalace zde provádí Subterra.

  Až bude mít tým Josefa Majera za sebou současné dí-

  lo, malí pacienti i lékaři si oddechnou. Modernizace dětské

  nemocnice totiž trvala s přestávkami přes osm let. Snad

  se brzy najdou také finance na opravu křídla s dětskou

  ambulantní poliklinikou, která je stále v havarijním stavu.

  1 2

  Ptáme se: Ing. Jaromíra Heřta,

  vedoucího provozu divize 5 str. 2

  Divize 6 a 9 dokončily v Praze dva

  zajímavé bytové projekty str. 2

  Rekonstrukce často skrývají různé

  nástrahy str. 3

  Zateplení budovy strojní fakulty VUT

  vBrně se protáhlo str. 3

  Obří Viktorie vzbudila zájem

  nejen obyvatel Plzně

  více ve fotoreportáži na str. 4

  2. února 2015 / 2 / XXVII

  Přínos projektu ELI Beamlines pro světovou vědu

  vyzdvihl jeho hlavní koordinátor profesor Gerard

  Mourou 19. ledna vPaříži při slavnostním zahájení

  Mezinárodního roku světla. Rok 2015 tak označilo

  Valné shromáždění OSN, aby připomnělo roli světla

  aoptických technologií vkaždodenním životě ipři

  rozvoji společnosti. Důvodem volby byla iletošní

  kulatá výročí významných událostí:

  1015 Kniha optiky – Ibn al-Haytham

  1815 Vlnová povaha světla – Augustin-Jean Fresnel

  1865 Elektromagnetické vlny – James Clerk Maxwell

  1915 Obecná relativita, světlo vprostoru ačase –

  Albert Einstein

  1965 Technologie optických vláken – Charles Kuen Kao

  S-799 neboli razicí štít konvertibilní EPB/Hardrock, s jehož pomocí vyrazí tuneláři divize 5 oba tubusy tunelu Ejpovice na modernizované trati Rokycany–Plzeň, může začít pra-

  covat. Nejenže je sestavený, ale při slavnostním křtu dostal 23. ledna i jméno – Viktorie. Ve stejný den doplnila schránku ve východním portálu tunelů posvěcená soška svaté

  Barbory, patronky horníků a tunelářů. O tradiční akci i o následném dni otevřených dveří, kterého se zúčastnilo na 8000 návštěvníků, přináší podrobnosti fotoreportáž na straně 4.

  Metrostav_02_2015.indd 1 29.01.15 14:13

• Strana 2

  Mohutnější než most

  Už více než tři měsíce zpracovávají zaměstnanci stře-

  diska výroby ocelových konstrukcí divize 3 vHorních Po-

  černicích asi 430 tun ocelových plechů na dokonce mo-

  hutnější prvky (foto č.1), než zjakých se stavějí mosty.

  Jsou určené pro bytovou rezidenci Sacré Coeur II.

  „Z materiálů o tloušťce až 100 mm (foto č. 2) – pro

  mosty používáme padesátimilimetrové – jsme dosud

  vypálili a svařili (foto č. 3) 29 svislých či šikmých výztuh

  a32 konstrukčních uzlů, z nichž největší vážil asi 8,5 tuny

  a jeho propoje měřily 6–8 metrů. Všechny jejich svary

  ověřila ultrazvuková zkouška a jsou absolutně bez vad,

  jak požaduje projekt,“ říká Ing. Kamil Jiránek, vedoucí

  střediska. Jeho pracovníci celkem vyrobí asi třetinu všech

  ocelových prvků, které budou zapotřebí pro sestavení

  prostorového roštu k přemostění Strahovského tunelu

  avestavbu tří podlaží bytů. Za výrobu celé konstrukce, její

  dopravu na staveniště a montáž na místě odpovídají jejich

  kolegové z provozu ocelových konstrukcí vedení Ing. Da-

  nielem Riedlem. Stavbu řídí tým Jana Kučery zdivize 9.

  Výrobna vHorních Počernicích je vsoučasnosti téměř

  zcela vytížena prací pro Sacré Coeur II (foto č. 4). Další

  konstrukce, které vní vznikají, jsou už proto drobnější.

  Jednou znich je třeba nosná část uměleckého díla (foto

  č. 5) nazvaného Základní kolej. Sochař Aleš Veselý jej

  navrhl vpodobě 17 metrů vysoké, šikmo se zvedající že-

  lezniční koleje spražci. Před nádražím Bubny už vbřeznu

  připomene smutné výročí vypravení prvních židovských

  transportů zPrahy dokoncentračních táborů astane se

  součástí tamějšího plánovaného Památníku ticha.

  Ing.Jaromíra Heřta,

  vedoucího provozu divize 5

  Profesní život Ing. Heřta je spojen s podzemím. Po

  ukončení Vysoké školy báňské vOstravě začínal ro ku

  1987 jako štajgr vdole Kohinoor. Když ho po12 letech

  fárání zlanařil tehdejší ředitel divize 5 Jaroslav Voves

  kMetrostavu, stal se ze závodního dolu zase nachvíli

  mistrem – na Mrázovce. Na ražbu tunelu Březno už

  však nastupoval jako zkušený stavbyvedoucí, aby dílo

  dokončil coby ředitel výstavby. Závěrem roku 2009 se

  stal vedoucím nově vytvořeného provozu VNT tunely.

  Jak vzpomínáte natunel Březno, při jehož ražbách me-

  todou obvodového vrubu došlo vroce 2003 kzávalu?

  Ocitli jsme se tehdy vevelmi složité situaci apro všech-

  ny, kdo se najejím řešení podíleli, to byla vysoká škola

  podzemního stavitelství. Už jen odstranit více než 100m

  zával vtunelové rouře byla technická výzva, stejně jako

  vyprostit zasypaný vrubovací stroj zpropadliny nad čel-

  bou. Vzpomínám ale na ten projekt rád, i když mě stál

  dost nervů. Seznámil jsem se tehdy sodborníky, kterých

  si stále vážím ijako morálních autorit, například sprofe-

  sorem Milošem Buckem nebo geotechnikem Richardem

  Barvínkem. Nakonec se prokázalo, že khavárii došlo bez

  našeho zavinění hlavně kvůli špatné geologii, amy jsme

  museli tunel dokončit protiražbou apomocí NRTM.

  Měl jste někdy při práci vpodzemí strach?

  Jednou ano, když jsem jako člen báňského záchranného

  sboru likvidoval vdole vážnou havárii. Naše četa muse-

  la tehdy asi 360 metrů pod zemí prozkoumat uzavřený

  prostor starého požářiště. Pohybovali jsme se sdýcha-

  cími aparáty vprostředí steplotou snad 90 stupňů amě

  začala hrozně pálit kůže. Když nás četař odvolal, chtěl

  jsem utíkat, ale nešlo to. Myslel jsem, že těch 50 metrů

  dobezpečí neujdu. Když nás pustili přes propust, hned se

  knám hrnul lékař. Tehdy jsem se fakt bál.

  V podzemí je míň světla, prostoru a lidé musí být

  při práci nejen zdraví, kvalifikovaní aproškolení, ale

  iohleduplní amusí si vyhovovat polidské stránce...

  Shrnuje to i naše motto: Odbornost, odpovědnost, důvě-

  ra. Provoz VNT tunely má celkem 300 pracovníků, ztoho

  80 techniků. Vychováváme si i na 30 učňů – mladí lidé

  představují naši budoucnost vevšech profesích. Snažíme

  se držet ucelené asehrané party, aby si všichni povšech

  stránkách vyhovovali. Zodpovědně mohu říct, že perso-

  nalistika tvoří nejméně polovinu mé práce. Zvlášť pro

  zahraničí, kde jsou lidé spolu 24 hodin denně, je sestavení

  týmu docela věda. Musíte každého osobně znát, abyste

  posoudil, kam ho můžete zařadit. Protože zkušenosti

  zpráce vcizině jsou nepřenositelné, snažíme se dozahra-

  ničních týmů zařazovat navíc iperspektivní pracovníky,

  aby získali praxi. Máme propracovaný také systém přípra-

  vy dělnického personálu, kde dáváme přednost tomu, aby

  si stávající zaměstnanci přivedli nováčka doparty sami.

  Jako jedna z mála firem v Evropě využíváme tři různé

  technologie ražeb – NRTM, TBM a Drill&Blast. Všichni

  ovládají všechny, což je náročné. Dobudoucnosti proto

  uvažuji, že nakaždou znich vyčlením specialisty.

  Podelší době máte dost práce. Jak ji zvládáte?

  Vlastními silami jsme schopni provádět maximálně pět

  až šest projektů naráz, zhlediska vytížení kapacit jsem

  tedy spokojený. NaIslandu pokračuje tým Aleše Gothar-

  da naobou čelbách, jen kvůli geologii musí zDrill&Blast

  občas přecházet naNRTM anasadit iBretexy. I v Norsku,

  kde pracujeme poprvé, odvedl tým Pavla Bürgela namíst-

  ní podmínky dobrou práci ateď během lavinové přestávky

  připravuje další tamější nabídky, nově i ve spolupráci

  s firmou BeMo. Dobře běží iražby slovenského tunelu

  Poľana, které zanás řídí Jiří Břichňáč. Nejnáročnější ur-

  čitě bude tunel Žilina, kde tým vesdružení sDoprastavem

  vede Andrej Korba. Apak je tu více než 110členná parta

  Štefana Ivora, která právě zahajuje ražby pomocí TBM

  v Ejpovicích. Jsem rád, že nám téměř všechno klape.

  Stroje amateriál si můžete koupit, ale lidi ne. Ty si musíte

  vychovat. Apokud platí, že divize 5 je srdcem Metrostavu,

  tak náš provoz je jeho aorta. Jsem rád, že kněmu patřím.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Divize 6 a 9 dokončily zajímavé bytové projekty

  Podle aktuálních statistik bylo v Praze v loňském roce

  dokončeno přes 4600 nových bytů. Do uvedeného čísla

  přispěly i projekty, které v prosinci 2014 předali inves-

  torům pracovníci divizí 6 a 9, když dokončili bytové do-

  my H a G vJavorové čtvrti v Praze 10 a bytovky zdruhé

  etapy výstavby Nad Motolským hájem v Praze13, která

  navíc obsahovala i administrativní budovu.

  Oba projekty, které jsou od sebe vzdáleny asi 20ki-

  lometrů, mají mnoho společného. Můžeme však u nich

  najít i řadu odlišností. Zatímco divize 6 staví pro investora

  Central Group už poněkolité, nyní v Javorové čtvrti pod

  vedením Ing.Miroslava Pajera, developerská společnost

  DARAMIS GROUP je pro Metrostav, a tím i pro tým

  Ing. Martina Jiroty z divize 9, novým partnerem. Také

  rychlost výstavby se lišila. Oba bytové domy s celkem

  196byty a68 obytnými ateliéry postavila divize 6 v Javo-

  rové čtvrti za pouhý rok a pět měsíců. Stavba polyfunkč-

  ního areálu Nad Motolským hájem (foto č. 1), ve kterém

  se nachází 134 bytů, 13 ateliérů a kancelářská budova, se

  kvůli tomu, že investor na řadu týdnů pozastavil práce na

  administrativním objektu, protáhla divizi 9 přes dva roky.

  Ze stavebního hlediska byly projekty hodně podobné.

  Domy mají bílou vanu založenou na velkoprůměrových

  vrtaných pilotách. Také materiál základních nosných kon-

  strukcí je shodný. V Javorové čtvrti se však kromě železo-

  betonu uplatnilo i cihlené zdivo a pórobetonové tvárnice.

  Na obvodový plášť oba týmy použily kontaktní zateplovací

  systém, na administrativní budově Nad Motolským hájem

  je navíc asi z třetiny provětrávaná cembonitová fasáda.

  Okny se zakázky zase liší. VJavorové čtvrti jsou plastová,

  která byla v Praze 13 použita jen u administrativní budovy

  od 2.nadzemního podlaží výše. Pro byty zde projektant

  navrhl dřevěná eurookna (foto č.2).

  Oběma týmům se nevyhnula náročná období. Napří-

  klad lokalita, na které dnes stojí areál Nad Motolským

  hájem, dříve sloužila jako zařízení staveniště při panelové

  výstavbě Jihozápadního Města. „Proto jsme prvně museli

  celé území sanovat a zbavit ho všech zbytků zasypaných

  konstrukcí. Celkem jsme odstranili kolem 5000 kubíků

  železobetonu,“ vzpomíná Ing.Martin Jirota.

  Tým Ing. Miroslava Pajera zase musel na závěr stavby

  narychlo řešit nedostatek fasád níků a náročně koordino-

  vat práce v obou výškových budovách, z nichž jedna měla

  třináct a druhá čtrnáct nadzemních podlaží (foto č. 4).

  „Zatímco jsme v horních patrech teprve dělali bednění

  a betonovali, dole jsme už montovali okna a pracovali

  na vnitřních instalacích či omítkách,“ konstatuje vedoucí

  projektu. O velikosti stavby se dvěma rozlehlými suterény

  pro parking a sklepy svědčí i množství spotřebovaného

  materiálu. Podle údajů Ing. Pajera při ní betonáři uložili

  do více než 81 200 m² bednění přes 11800m³ betonu,

  který byl vyztužen asi 1430 tunami betonářské oceli. Na

  hlavní fasády stavbaři použili přes 12000 m² kontaktního

  zateplovacího systému a položili asi 8500 m² plovou-

  cích laminátových podlah. Architektonickou zajímavostí

  projektu jsou světelné tubusy systému Lightway Tower,

  díky kterým je schodišťový prostor obou věží přirozeně

  osvětlený po celé výšce nadzemních podlaží.

  Oba týmy Metrostavu si dobře poradily i s klientskými

  změnami. V Javorové čtvrti jich stavbaři provedli přes

  pět set. Ing.Jirota odhaduje, že v areálu Nad Motolským

  hájem se jeho kolegové na základě požadavků klientů za-

  bývali změnami asi u40 procent ze všech 147 jednotek,

  a dodává: „Většina budoucích obyvatel však zachovala

  navržené dispozice místností (foto č. 3) a materiály vybí-

  rala ze standardní nabídky, což samozřejmě napomohlo

  ke snížení celkového počtu klientských změn.“

  S prací divizí 6 a 9 Metrostavu jsou investoři jistě

  spokojeni. Také díky jejich kvalitní práci je už totiž více než

  polovina bytů zobou projektů prodaná. Nad Motolským

  hájem jejich podíl činí asi 85 procent a téměř všechny

  už jsou i předané do užívání klientům. Architektonicky

  zajímavá Javorová čtvrť (foto č. 5) bude jistě podobně

  úspěšná. Jak se totiž dočtete na další straně, nových bytů

  je v Praze – podle developerů a statistik – stále ještě málo.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  3

  4

  2

  2

  1

  3

  4

  5 5

  Metrostav_02_2015.indd 2 29.01.15 14:13

• Strana 3

  Zateplení budovy strojní fakulty se protáhlo

  Tým Ing. Radomíra Richtera z jihomoravského zastou-

  pení divize 1 začal v prosinci roku 2012 pracovat na

  zakázce, jejímž hlavním účelem byla rekonstrukce ob-

  vodového pláště budovy A1 v areálu Fakulty strojního

  inženýrství VUT v Brně. Po pouhém měsíci od převzetí

  staveniště se však ukázalo, že nosné konstrukce objek-

  tu jsou v tak havarijním stavu, že dnes už zde Metro-

  stav jako lídr sdružení provádí rekonstrukci kompletní.

  „Původně jsme měli z 19podlažní budovy demontovat

  starý prosklený obvodový plášť, provést novou blokovou

  fasádu a činnosti, které s výměnou souvisely,“ vzpomíná

  Ing. Richter. Člověk míní a pánbůh mění. V tomto případě

  řekli rozhodné slovo statici, když na železobetonových

  sloupech nosného skeletu odhalili mikrotrhliny i kaverny.

  Sondy pak potvrdily, že pevnost konstrukčního betonu

  neodpovídá předepsané – místo betonu B30 zkoušky

  materiálu prokázaly jen B15. A z částečné rekonstrukce

  za provozu se stala téměř totální ve zcela vystěhovaném

  objektu. Sanace a zesílení sloupů ocelovými profily i táhly

  totiž znamenaly takový zásah do organismu budovy, že

  investor novou situaci využil k úpravám dispozic ve všech

  patrech. Co budovu přitěžovalo, bylo odstraněno a na-

  hrazeno lehčími moderními hmotami – třeba ve skladbě

  střechy nebo přestavovaných příčkách. Kromě nových

  rozvodů vzduchotechniky, chlazení a ústředního vytápění

  se změnily i trasy všech ostatních instalací.

  Dnes už budova A1 vypadá zvenku jako skoro hotová.

  Její podélné stěny kryje nová předsazená bloková fasáda

  (foto č. 1), kterou montéři sestavovali pomocí autojeřábu

  a umístili ji také do středu obou štítů. Na tom jihovýchod-

  ním ji ale místo doplnění kompozitními hliníkovými des-

  kami olemovali 340 kusy fotovoltaických panelů ve dvou

  velikostech a s celkovým výkonem 40kW.

  Snímek číslo 2 ovšem dokumentuje, že uvnitř objektu

  mají stavbaři ještě hodně práce před sebou. „S novým

  projektem nám sice ubylo přemýšlení, jak vyměnit obvo-

  dový plášť a přitom nerušit výuku snad celé tisícovky stu-

  dentů, která měla probíhat uvnitř stavby pouze za lehkými

  zástěnami,“ říká Ing. Richter. Ale hned dodává: „Zato jsme

  museli vymyslet, jak dobrou organizací práce a nasaze-

  ním souběhu mnoha lidí dosáhnout toho, abychom před

  letošní zimou objekt uzavřeli a mohli pokračovat vsádro-

  kartonových konstrukcích a ostatních řemeslech. Zakáz-

  ku ve sdružení s firmou IMOS Brno jsme totiž zahájili až

  vloni v srpnu a obsahovala i část statického zesílení. Bez

  jeho provedení jsme budovu nemohli opláštit. A bez toho

  bychom nestihli provést včas interiéry se všemi rozvody

  anemohli v termínu – do 30. června 2015 – předat hotové

  dílo investorovi. A to by mě nadmíru mrzelo i proto, že

  naši stavbu ve svém projevu v loňských předvánočních

  novinách jmenovitě zmínil i prezident Skupiny Metrostav

  Jiří Bělohlav. Díky velkému úsilí všech kolegů i partne-

  rů a rychlé práci subdodavatelů se nám ale zatím daří

  všechno podle naplánovaného harmonogramu, tak věřím,

  že koncem letošního června budeme všichni spokojeni,“

  uzavírá vedoucí projektu. Do zmodernizované budovy A1

  potom studenti Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně

  nastoupí už po letošních prázdninách.

  Nové byty pro Prahu přinášejí práci i divizi1

  Bytová výstavba představuje v České republice asi

  13 procent celkových stavebních výkonů, ve vyspělé

  Evropě je tento podíl zhruba dvojnásobný. Množství

  nově postavených tuzemských bytů ale v poslední době

  klesá. Vletech 2007–2010 se počet těch dokončených

  blížil 40tisícům, vloni a předlonise už pohyboval pou-

  ze kolem 25tisíc. Ještě větším problémem, na který

  poukazuje i Svaz podnikatelů ve stavebnictví, je pokles

  u bytů, jejichž stavba začíná. Vposledních dvou letech

  byla zahájena stavba jen 22 tisíc bytových jednotek.

  Vobdobí 2005–2008 to přitom bylo téměř dvakrát to-

  lik. Tato situace samozřejmě negativně ovlivňuje i cel-

  kový stav bytového fondu ijeho zanedbanost a zvětšuje

  mezeru vcivilizační úrovni bydlení mezi ČR a vyspělou

  Evropou. V počtu místností na jeden byt je například

  naše republika vrámci Evropské unie až na 22. místě.

  Každý nový počin na poli bytové výstavby je tedy ur-

  čitě vítán, obzvláště pak těmi, kdo hledají první byt nebo

  chtějí bydlet lépe a v novém. Do statistiky započatých

  bytů se v závěru loňského roku zapsal i Metrostav, který

  vté době zahájil výstavbu dvou bytových projektů vPra-

  ze, kde je „hlad“ po novém bydlení stále největší. Po svém

  dokončení v druhé polovině roku 2016 rozšíří pražský

  bytový fond o celkem 250 moderních bytů.

  Větší ze zakázek celofiremního významu – na obou

  pracují týmy divize 1 – je v Modřanech a nese název UDu-

  bu podle majestátního dvacetimetrového stromu stojícího

  v blízkosti budovaných objektů. Tým Petra Kratochvíla

  zde postaví byty pro 157rodin. Budou větší, od 1+kk

  až po 4 + kk, přičemž ty nejluxusnější zaberou plochu

  až 214 metrů čtverečních. Necelá stovka bytů, kterou

  vLet ňanech vybuduje tým Ing. Jana Šlajse vrámci pro-

  jektu Živé Letňany, bude skromnější. Nejvíce třípokojová

  asrozměry do 80 m². I když tato stavba začala teprve

  nedávno, vzbudila už patřičný zájem. Zhruba třetina ta-

  mějších bytů je již prodána nebo rezervována.

  Konstrukčně jsou si oba projekty velmi podobné, jak

  to ostatně u bytových domů bývá a potvrzuje i článek

  oprávě dokončených bytových zakázkách divizí 6 a 9 na

  předchozí straně. Také domy v Modřanech i Letňanech

  budou mít železobetonovou konstrukci scihlovými vyz-

  dívkami a budou založeny na pilotách. V obou případech

  začátek jejich stavby proběhne za přítomnosti geologa,

  aby bylo možné reagovat na zastiženou kvalitu podloží.

  Jde pokaždé o dva domy, které v Letňanech vyrostou

  najednou a vModřanech postupně ve dvou etapách. Oba

  komplexy přitom budou energeticky velmi úsporné a pro-

  to opatřené energetickým štítkem B.

  U Dubu se původně před 25 lety počítalo se sportov-

  ním areálem, který sice nebyl nikdy postaven, ale zbyly po

  něm části betonových základů, které tým Petra Kratochví-

  la musí nejdříve odstranit. I v Letňanech stavbaři narazili

  na pozůstatky dřívější lidské činnosti, ovšem daleko star-

  šího data. Objevili totiž pozůstatky historického osídlení,

  a tak je na chvíli na místě vystřídali archeologové. „Prak-

  ticky hned po nástupu jsme museli 8. prosince práce

  přerušit a na stavbu jsme se mohli vrátit až vpůli ledna,“

  poznamenal vedoucí projektu Ing. Šlajs a dodává: „Toto

  neplánované zdržení sice naruší harmonogram postupu

  prací, jeho dopad do konečného termínu stavby, který má

  být vkvětnu 2016, se však pokusíme minimalizovat.“

  Zde podobnosti obou projektů nejspíše končí. Jejich

  vnější vzezření je už totiž architektonicky odlišné. Dva

  různě vysoké domy vLetňanech – šesti- a pětipodlažní

  – tvoří mezistupeň mezi zástavbou rodinných domků na

  jedné straně avyššími bytovými objekty na druhé. Cha-

  rakteru místa se Živé Letňany přizpůsobují i rozložením

  své hmoty. Větší z budov má vkaždém patře vystouplé

  prvky – vykonzolované korpusy, na jejichž horní straně

  jsou balkony. Fasáda té nižší je nepravidelně prolamova-

  ná dovnitř (vizualizace č.2). Parkoviště pro auta zdejších

  obyvatel bude v otevřeném přízemí přímo pod budovami,

  takže umožní volný průhled (vizualizace č. 1).

  Modřanský objekt, navržený ateliérem ABM archi-

  tekti, je složen ze tří různě vysokých aproporčně jinak

  řešených částí (vizualizace č. 3 a 4). Na straně od hlavní

  ulice Generála Šišky bude opatřen zasklenými lodžiemi,

  které obyvatele ochrání před hlukem. Letňany odizoluje

  od ruchu z přilehlé komunikace zemní val.

  Byty staví v Praze i druhý tým Ing. Šlajse, který pra-

  cuje na Rajském Vrchu. Metrostav ale přispívá k rozšíření

  počtu nových bytových jednotek v metropoli nejen jako

  dodavatel stavebních prací – díky dalším devíti rozpraco-

  vaným projektům, které řídí týmy z divizí 3, 6 a9 –, ale

  také jako developer. Tým divize 9 vedený Jiřím Paulerem

  totiž začal navíc na Žižkově stavět pro Metrostav Develop-

  ment druhou etapu rezidenčního projektu Na Vackově. Už

  koncem roku 2016 zde tři objekty nabídnou 202 nových

  bytů, jak se podrobněji dozvíte v příštím čísle novin.

  Vzhledem k tomu, že stále není vypisován dostatek vel-

  kých veřejných zakázek, budeme asi novostavbám obyt-

  ných budov věnovat ve firemním tisku pozornost častěji.

  –jar–, vizualizace archiv divize 1

  ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

  strana 3

  1

  2

  1 2

  Rekonstrukce skrývají různé nástrahy

  Vloni v září zahájil tým Ing. Milana Hromádky z ji-

  hočeského zastoupení divize 6 rekonstrukci špitálu

  Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích. Přestav-

  ba památkově chráněného objektu naadministrativní

  centrum místní správy Národního památkového ústavu

  (NPÚ) ssebou nese stejná rizika jako všechny podobné

  projekty. Při předání staveniště ale investor kolegy va-

  roval, že mají být opatrní, protože mor alepra, které se

  zde vestředověku léčily, jsou dodnes aktivní...

  Českobudějovičtí měšťané nechali postavit útulek

  proizolaci osob nakažených morem aleprou po jedné

  zvelkých středověkých epidemií. Špitál, který je poprvé

  zmiňován roku 1371, byl mezi lety 1513–1515 odzákladu

  přebudován vestylu pozdní gotiky adoplněn malou kaplí

  Nejsvětější Trojice. Další, tentokrát barokní, přestavby

  a rozšíření se útulek dočkal v období let 1763–1779.

  Od 19. do poloviny 20. století sloužil jako chudobinec,

  později vněm byly dokonce byty.

  „Přestavba budov (foto, archiv stavby) na admini-

  strativní objekt s bytem správce je rozdělena do dvou

  etap. Vté první zrekonstruujeme celý dvoupodlažní ob-

  jekt mimo kaple a vnějších omítek. Jejich opravy totiž

  bude možné provést až poterénních úpravách azejména

  drenážích, které jsou součástí druhé části projektu, jejíž

  termín provedení zatím neznáme,“ říká Ing. Hromádka.

  Přípravářka Ing.Jana Valentová k tomu doplňuje: „Zapět

  měsíců prací jsme zbourali vše, co jsme měli, acelý objekt

  podřízli aodizolovali. Abychom mohli zachovat co největší

  množství původních konstrukcí krovu, provedli odborníci

  jeho dendrochronologický amykologický průzkum, který

  určil skutečné stáří jednotlivých prvků a rozsah jejich

  napadení dřevokaznými houbami ahmyzem. Restaurátoři

  také odkryli historické omítky amalby, kterým jsme při-

  způsobili postup arozsah navržených prací, třeba vedení

  instalací. Pozednících už nastoupili dopráce ipokrývači,

  kteří provádějí novou prejzovou krytinu na opravený krov.

  Stavbu bychom měli dokončit letos 30. června.“

  A co riziko nákazy? Mor dodnes hrozí v Africe, ale

  ivRusku či obou Amerikách. VČesku byl naposledy pro-

  kázán vroce 1716, nazávěr poslední evropské epidemie.

  Přestože zárodky tohoto bakteriálního onemocnění, které

  přenášejí blechy či kapénková infekce, jsou velmi odolné,

  ve zmrzlé půdě mohou vydržet jen asi rok. UČeských

  Budějovic se jej proto kolegové bát nemusejí. To lepra je

  nebezpečnější. Stále se vyskytuje třeba vRumunsku amá

  prý až 40letou inkubační dobu. Pětadevadesát procent lidí

  unás ale má proti ní přirozenou imunitu anákaza je prav-

  děpodobná pouze při dlouhodobém kontaktu s nemoc-

  ným či při špatných hygienických podmínkách. Největším

  zdravotním rizikem pro všechny stavbaře proto – kromě

  nedodržování podmínek BOZP – stále zůstává tetanus,

  jehož spory mohou vpůdě přežít až několik desítek let.

  Naštěstí by proti němu měli být všichni lidé unás očko-

  vaní. Samozřejmě i ti z týmu Ing.Hromádky.

  3 4

  Metrostav_02_2015.indd 3 29.01.15 14:13

• Strana 4

  Obří Viktorie vzbudila zájem nejen obyvatel Plzně a jejího okolí

  Pátek 23. ledna 2015, mezi Kyšicemi a Dýšinou u východního portálu tunelu Ejpovice. Zúčastnění: Stroj S-799

  (foto č. 1) – narozen 24. června 2014 ve Schwanau u firmy Herrenknecht, složen z hlavy, štítu a pěti závěsů, délka

  114metrů, váha 1800 tun, průměr štítu 9850 mm, instalovaný výkon 6200 kW, rychlost otáčení hlavy až 4,5otáčky

  za minutu – plus představitelé státní správy, zástupci investora v čele s generálním ředitelem SŽDC Ing.Pavlem

  Surým, významní odborníci z oboru podzemních staveb, zaměstnanci společnosti Herrenknecht i firem Metrostav

  aSubterra, které ve sdružení provedou modernizaci železniční trati Rokycany–Plzeň, a další hosté, mezi nimiž

  vynikal Mons. František Radkovský (foto č.2). Účel akce: Tradiční rituály v současnosti předcházející spuštění

  každého tunelovacího stroje, tedy křest S-799 a uložení posvěcené sošky sv. Barbory do portálu budoucího tunelu

  (na foto č. 3 vedoucí projektu ražeb Ing.Štefan Ivor zdivize 5). Výsledek: Viktorie a pocit vítězství (lat. viktoria)

  nad obtížemi, které projektu předcházely. Sobota 24. ledna 2015, tamtéž. Zúčastnění: Viktorie plus 8000 lidí (foto

  č.4–7). Účel akce: seznámení veřejnosti snejvětším tunelovacím strojem u nás. Výsledek: Vynikající (ohlasy

  příště). Závěr:Poděkování všem, kdo obě akce zajišťovali. Jejich svítivé bundy nikdo nemohl přehlédnout (foto č. 8

  vedoucí provozu VNT tunely Ing. Jaromír Heřt, foto č. 9 ředitel stavby Ing. Tomáš Kohout, oba divize 5).

  strana 4

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  Silný loutkoherec

  Plzeň se pro rok 2015 stala Evropským hlavním měs-

  tem kultury aMetrostav si díky tomu mohl 17. ledna

  vyzkoušet příležitost ovládnout nový segment trhu –

  loutkoherectví. Právě jeho autojeřáb totiž ovládal obří

  kovovou loutku, která patřila knejvýraznějším posta-

  vám zahajovacího ceremoniálu celého projektu.

  Šest apůl metru vysoká avíce než tunu vážící želez-

  ná figurína z dílny kováře Petra Píšy se podle scénáře

  uměleckého šéfa Plzně 2015 Petra Formana proměnila

  během téměř hodinového programu z rytíře v anděla.

  Nejprve svým vzhledem odkazovala nařád německých

  rytířů, historického patrona plzeňské katedrály svatého

  Bartoloměje. Vokřídlené podobě měla podle scenáristy

  připomenout nejen anděla-štítonoše, součást městského

  znaku, ale imístního osahánka čili vošmaka neboli vošáh-

  lo – dostříbrna vyhlazenou hlavičku jedenáctého andělíč-

  ka zleva nabarokní mříži bartolomějského chrámu, který

  prý umí plnit lidská přání.

  Srukama, nohama ahlavou obří marionety zavěše-

  né naspeciálním vahadle pohybovalo přes kladky osm

  lidí. Nejtěžší práci, pohyb strupem, obstaral autojeřáb,

  který ovládal Miroslav Iskerka zdivize 4. Divize 1, která

  vplzeňském regionu působí, se totiž napodpoře projektu

  domluvila s kolegy. Nalakovaný stavební stroj s logem

  Metrostavu dělal firmě reklamu na plzeňském náměstí

  Republiky celé čtyři dny. „Ve čtvrtek bylo nutné loutku

  sestavit. Vpátek jsme až dodvou ráno zkoušeli. Vsobotu

  bylo vystoupení avneděli pořadatelé figuru rozebírali,“

  vypočítal Miroslav Iskerka adodal: „Byla to bomba ajsem

  rád, že jsem vystoupení nejen viděl zblízka, ale mohl

  vněm iúčinkovat. Petr Forman spolupráci pochválil aře-

  kl, že by vní rád pokračoval.“ Gigantická loutka nyní čeká

  vPlzni nadalší příležitost. Objevit by se měla třeba vpro-

  gramu DEPA nebo na festivalu 9 týdnů baroka. Je proto

  možné, že Metrostav bude vumělecké dráze pokračovat.

  –red–, fotografie na www.plzen2015.cz

  Ex unitate vires

  Staré latinské rčení „v jednotě je síla“ platí od ne-

  paměti ipro řadu povolání, kde kvalita díla isamot-

  né přežití jednotlivců závisí na spolehlivosti druhých

  adobré partě. Takové profesní skupiny spojuje často

  nejen práce, ale izažité tradice arituály. VEvropě vy-

  cházely zkatolické víry akromě náboženského základu

  nabízely i zábavu a příležitost zapomenout na dřinu.

  Odstředověkých havířů je přejali imoderní tuneláři.

  Nejmocnější patronkou pracovníků v podzemí byla

  vevšech západních hornických zemích katolické Evropy

  svatá Barbora – proto i dnes tuneláři prosí o její přímluvu

  abez její požehnané sošky by nezahájili novou práci. Mi-

  mo Mostecka však vezbytku Českých zemí anaMoravě

  havíři uctívali také svatého Prokopa. Práce vdolech byla

  přitom tak riziková, že vrůzných regionech bylo hornic-

  kých patronů povícero, třeba sv. Jakub Větší, sv. Barto-

  loměj, sv. Wolfgang, sv. Leonard, sv. Jáchym, sv. Kryštof

  asv. Michal. NaSlovensku havíři prosili opřímluvu také

  sv. Kateřinu, sv. Mikuláše, sv. Klementa či sv. Markétu.

  Pro zajištění jejich ochrany většinou stačilo, že ponich

  byla pojmenována významná důlní díla. Uctívání sv. Bar-

  bory a sv. Prokopa však doprovázely veliké oslavy. Ty

  Barborčiny se pravidelně tradují už odzačátku 19. století,

  kdy se najejí svátek 4.prosince horníci veslavnostních

  stejnokrojích společně vydávali do kostela namši aponí

  dohostince, kde se tancovalo. Otom, že tuto tradici do-

  dnes ctí vNěmecku či vRakousku, informovalo minulé

  číslo novin Metrostavu vsouvislosti se slavnostmi, kte-

  rých se zúčastnili kolegové ze společnosti BeMo.

  Unás se díky počešťování uhelných revírů stal vroce

  1863 oficiálním patronem všech horníků svatý Prokop

  (970?–1053) – benediktinský mnich apozději poustevník,

  který napopud knížete Oldřicha vybudoval sázavský kláš-

  ter. Také slavnosti naProkopovu počest havíři pořádali

  ojeho jmeninách – 4. července, kdy už panovalo omno-

  ho příjemnější počasí než nasvatou Barboru. Slavnostní

  průvod dokostela proto vždy doprovázely květy azačínal

  udolu vyzdobeného věnci. Pomši kněz zastřílení zhmož-

  dířů požehnal všem přítomným horníkům akapela zahrála

  státní hymnu. Každý havíř dostal pivo auzenku avhospo-

  dě se mohlo tančit až dorána – druhý den byl totiž svátek

  Cyrila aMetoděje, kdy se nepracovalo.

  Kromě uctívání patronů patřila khavířům iřada rituá-

  lů. Třeba skok přes kůži, při kterém jsou dospolečenství

  báňských akademiků přijímáni noví studenti a budoucí ko-

  legové. Tento zvyk prý započal roku 1766 vsaském Frei-

  bergu abyl přenesen idodalších míst, kde vznikly horní

  akademie – dočeské Příbrami, Jáchymova či štýrského

  Lubna. Při obřadu byl nezbytný hornický kroj azvláště

  jeho flek čili kůže – původně kožená zástěra přišitá nahor-

  nickou kytli, naniž si havíři při práci vdole sedali. Poz-

  ději se z„kůže“ stal jeden zhornických symbolů. Ikdyž

  naši současní tuneláři používají při práci vpodzemí jiný

  ochranný oděv, řada znich si vmládí přes kůži skočila.

  Aotom, že dnes tvoří dobré party, není pochyby.

  zdroj www.shhs-cr.eu

  Výhodná nabídka na

  dovolenou se slevou

  Vila Jedľa veVysokých Tatrách (foto) poskytuje vzim-

  ním období dvacetiprocentní slevu naubytování všem

  zaměstnancům Skupiny Metrostav.

  V rekreačním objektu Metrostavu ve Vysokých Tat-

  rách – veVile Jedľa vNovém Smokovci – jsou stále ještě

  kdispozici volné pokoje pro nadcházející zimní období.

  Můžete proto s výhodou využít 20% slevu z ceníkové

  ceny za ubytování a vyzkoušet okolní lyžařské terény,

  které uspokojí jak začátečníky, tak takénáročnější spor-

  tovce. Vila Jedľa poskytuje příjemné, komfortní ubytování

  amožnosti celodenního stravování nebo wellness. Bližší

  informace včetně ceníku najdete naintranetu Metrostavu

  vhlavní nabídce pod odkazem Vila Jedľa. Sleva platí pro

  všechny zaměstnance firem ze Skupiny Metrostav.

  –red–, foto Milan Hlaváč

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 4,

  18000Praha 8-Libeň, tel.: 266019241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 2/2015 vyšlo 2. 2. 2015 (3/2015 vyjde 17. 2. 2015) / Složení redakční rady Ing.F. Polák (předseda), Ing.J.Pavlíček (místopředseda), Ing.J.Kavan,

  P.Meyer, Ing.J. Neklanová, Ing.L. Profota, Ing.L. Svobodová, Ing.J. Šob,Ing.L. Weinfurtová aIng.M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing,s.r.o., Nad Kazankou 37,

  Praha7-Troja, tel.: 244023201, fax: 244023333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta,s.p., odštěpný závod Praha, č.j.nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p.OZSeČ Ústí nad Labem

  dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen avýhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. aje veřejně neprodejné.

  Připomínky úspěchů

  V minulém čísle novin jsme blahopřáli kolegům ke

  14. místu v Jizerské firemní, tedy ve štafetovém zá-

  vodě v běhu na lyžích na 4 × 3 km volnou technikou.

  Chyběla však fotografie, proto se k akci vracíme.

  Kvarteto běžkařů Metrostavu ve složení kapitán Moj-

  mír Stuchlík aFilip Křesťan z divize 9 a Jan Vrbata a Jiří

  Mosler zdivize5 (foto zleva) porazilo 10. ledna 2015 na

  trati celkem 27 štafet. K úspěšné reprezentaci Metrostavu

  při letošních tradičních závodech v Jizerských horách při-

  spěla i organizátorka běžkařského týmu Hana Kadlecová

  zdivize 2, která ve své kategorii doběhla 9. ledna volnou

  technikou druhá v Bedřichovské 30 a 11. ledna obsadila

  16.místo vklasické Jizerské padesátce. Gratulujeme!

  –red–, foto Tomáš Kohout

  2

  1

  4

  6

  8

  3

  5

  7

  9

  Odkrytá tajemství

  Díky internetu se dají navštívit imísta, kam se normál-

  ní smrtelník dostane jen velmi těžko. Aještě se přitom

  dá dozvědět spousta zajímavostí.

  Společnost ČEZ prostřednictvím internetu odhaluje

  ijinak nepřístupná místa svých elektráren. Otom, že se

  dá virtuálně navštívit třeba reaktorový sál vjaderné elek-

  trárně Temelín, jsme psali už před rokem, včísle 2/2014.

  Odté doby však na internetové adrese virtualniprohlidky.

  cez.cz/cez-virtualni-prohlidky přibyly další stránky vě-

  nované například vodnímu dílu apřehradě Orlík či uhelné

  elektrárně Tušimice. Jedenáct fotografických prohlídek

  doplňují podrobnosti o zajímavých elektrárenských ta-

  jemstvích včeštině ivangličtině.

  Metrostav_02_2015.indd 4 29.01.15 14:13