strana 2

Poslední kilometr

Zeminovému štítu Viktorie, který razí jižní tubus tunelu Ejpovice, chybělo na  začátku února vyrazit zhruba

jeden kilometr. Zdárně prošel pod vrchem Homolka,

překonal i úsek s nízkým nadložím v sedle mezi kopci

a jeho řezná hlava už proniká do hornin Chlumu. Hotový tunel (foto č. 1) se prodloužil na víc než tři kilometry.

„Zatím jsme se stále pohybovali ve  zhruba stejném

horninovém masivu z měkčích břidlic s křemennými žílami. Na tvrdé spility bychom měli narazit asi až po 250 metrech pod Chlumem, kde stroj přestavíme na hardrock,“

říká vedoucí projektu ražeb Ing. Štefan Ivor z divize 5.

V  pravidelných intervalech musí osádka stroje kontrolovat a měnit řezné nástroje, které se důsledkem ražby

opotřebovávají. Viktorka má v hlavě (foto č. 2) 154 škrábacích zubů, které se opravovat nedají a musí se nahrazovat. Valivých dlát s průměrem 18 palců má 55 a divize 5

je zatím v průměru měnila podle abrazivity hornin zhruba

po 150 m vyraženého tunelu. „Pokud mají dláta v pořádku

ložisko, můžeme jejich starý kroužek (foto č. 3), který rozrušuje horninu, asi čtyřikrát vyměnit za nový (foto č. 4).

PTÁME SE

Ing. Jana Šlajse,

obchodního náměstka divize 6

1

Tropický pavilon v jihlavské zoologické zahradě

1

2

Někdy je ale ložisko poškozené už poprvé a disk musíme

nahradit okamžitě,“ konstatuje Ing.  Ivor. Při přestavbě

na hardrock se dláta navíc musí zvětšit o jeden palec.

Kromě jižní trouby pracuje divize 5 i na propojce číslo  6, která vychází z  předem vyhloubené technologické

šachty. „Můžeme tak jižní tunel vidět i  z vnějšku (foto

č. 5). Jeho prorážku ale provedeme až v průběhu ražby

severního tubusu,“ uzavírá stavbyvedoucí Václav Anděl.

–red–, foto Jiří Junek a Václav Anděl

Statutární město Jihlava se od  konce loňského roku

pyšní dokončením unikátního projektu nazvaného Zoo

pěti kontinentů, jehož téměř čtyřletou realizaci zahájila divize 2 Subterra v listopadu roku 2011.

Ze šestice nových pavilonů, navržených architektem

Jaroslavem Huňáčkem, byla prvně otevřena Australská

farma – v dubnu 2013 –, potom následovaly Africká savana, Pavilon afrických primátů, Výběh pro hyeny a Pavilon

Asie. Posledním a zároveň stavebně nejnáročnějším byl

Tropický pavilon určený především plazům. „Na  první

pohled zaujme návštěvníky nepravidelnou organickou

formou a zeleným pláštěm z měděných plechů připomínajících šupinatou kůži ještěra,“ charakterizuje vzhled

originální stavby vedoucí projektu Ing. Radovan Koutek.

Pavilon tvoří tři propojené tubusy s  nepravidelnými

průřezy poloviční elipsy, s nimiž se prolíná jednopodlažní

technické zázemí objektu a  další tělesa (foto č. 1). Železobetonová skořepina má půdorysné rozměry 35 krát

30 metrů a výšku přesahující 8,5 metru. Složitá už byla

i základová deska s osmi výškovými úrovněmi. „Nejprve

jsme s  projektanty zpřesnili počítačový model objektu,

V Tropickém pavilonu najdete plazy, ale i krokodýly,

želvy, hady, drápkaté opice či hmyz. Jeho spodní část

připomíná tropickou řeku, horní pak patří menším,

suchomilným živočichům. Architekt navrhl interiéry

tak, aby se co možná nejvíce podobaly džungli. Povrch

z torkretovaného betonu napodobuje skály s jeskyněmi,

prales tvoří přírodní či umělé kmeny stromů (foto č. 2),

meandrující řece nechybí vodopád. Přírodu doplňují

visutá lávka, chatrč domorodců a vrak malého letadla.

potom následoval návrh nejvhodnějšího způsobu betonáže a příprava prostorového bednění,“ popisuje důležitou

fázi projektu Ing.  Koutek. Subterra zvolila pro výstavbu

monolitickou konstrukci s vnitřním bedněním a postupným vnějším bedněním. Aby stavbaři mohli tubusy vůbec

vytvořit, betonovali vnitřní stěny a sloupy až dodatečně.

Pro vlastní stavbu tedy skořepina musela být samonosná.

Stejnou pozornost jako samotný nepravidelný tvar pavilonu vyžadovalo i vytvoření několika desítek jeho kruhových

světlíků. Překvapivě složité bylo také závěrečné opláštění

stavby předzvětralým měděným plechem.

Pro všechny zúčastněné patřila atypická stavba k tomu nejnáročnějšímu z jejich dosavadní praxe. Zdařilého

výsledku by nedosáhli bez vzájemné spolupráce a  intenzivní komunikace se zástupci investora. „V  podstatě

každý den jsme řešili zásadní otázky, abychom vytvořili

pro všech stránkách funkční dílo,“ uzavírá Ing. Koutek.

Návštěvníci jihlavské zoo mohou novou budovu i její

exotické obyvatele obdivovat od  loňského 12. prosince,

kdy byl Tropický pavilon slavnostně otevřen.

Zdroj Subterra

2

V nové hale v Liberci už zahájili provoz

3

4

5

Metrostav_02_2016.indd 2

Za necelý rok vyrostla v průmyslové zóně Sever v Liberci nová výrobní hala pro firmu BUSCH VÝROBA CZ.

Její stavbu tým Ing. Jaroslava Stuchlíka z  divize 8

nedávno zcela dokončil (foto), a tak se v ní už dnes sestavují moderní vakuové pumpy. Postupně by zde mělo

vzniknout kolem 60 nových pracovních míst.

Novostavba má obdélníkový půdorys o rozměrech

zhruba 92 x 105 m a je založena na pilotách. Tvoří ji dvě

hlavní části – výrobní hala s  železobetonovými sloupy

a ocelovými příhradovými vazníky a navazující dvoupatrová administrativní budova s železobetonovým skeletem.

Celková zastavěná plocha objektu dosahuje 9000 m².

„Pro průběh stavby byly typické neustálé nové a měnící se požadavky investora, které se následně musely promítnout do změn v projektové dokumentaci,“ jednoznačně

konstatuje vedoucí projektu Ing. Jaroslav Stuchlík.

Třeba projektová dokumentace na vzduchotechniku

se měnila celkem třikrát. „Změny se nejdříve týkaly pouze

jedné pětiny haly, následně se rozšířily na polovinu, aby

se v dalším kroku dotkly celé její výrobní části. Definitivní

řešení potom znamenalo dramatické zvýšení výkonu jednotek vzduchotechniky a tím i jejich zvětšení,“ popisuje

vedoucí projektu. Použitím větších jednotek byla víc zatížena stropní konstrukce haly, na což bylo třeba reagovat

jejím posílením. Pro propojení jednotlivých částí haly bylo

nutné použít potrubí o větším průměru... Ve výsledku

jsou ale všechny tři jednotky spojené tak, že při chlazení

určitého sektoru mohou být vždy v provozu nejméně dvě

z nich zároveň. Hlavním cílem těchto změn byl požadavek

investora, aby maximální výkyv teploty v průběhu roku

nepřesáhl ve výrobních prostorách 2 °C. Ostatní požadavky investora na změny už nebyly tak rozsáhlé a specifické.

Na zakázce se vedle týmu Ing. Stuchlíka z  liberecké

oblasti podílelo i středisko elektro divize 8. Společně

s ostatními dodavateli si všichni v průběhu realizace dobře poradili i s velmi napjatým harmonogramem stavby.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Společnost BUSCH VÝROBA CZ působí v Liberci od

roku 2005. Je součástí holdingu Busch Vacuum Pumps

and Systems, který je jedním z největších výrobců

vývěv, dmychadel a kompresorů na světě. Jeho

sortiment zahrnuje řešení pro vakuové i přetlakové

technologie ve všech průmyslových odvětvích.

Mateřská firma byla založena v roce 1963 v Německu

a dnes má 60 dceřiných společností ve 42 zemích.

Víc než dvanáct let jste pracoval na stavbách divize 1.

Která z nich se vám nejvíc zapsala do paměti?

Určitě obchodní centrum Šantovka v Olomouci. Byl to

největší a nejnáročnější projekt, který jsem řídil. Měl

jsem tam však velmi dobrý tým, se kterým jsme odvedli

veliký kus technicky i logisticky náročné práce. Mrzí mě

však, že po úspěšném otevření Šantovky trvalo celý rok,

než se s námi investor vyrovnal. Proto raději vzpomínám

na předchozí stavby obchodně-zábavního centra Optima

v Košicích a Nové budovy ČVUT pro Fakultu architektury.

Vloni v květnu jste přijal nabídku a stal jste se obchodním náměstkem divize 6. Byla to velká změna?

Byla, a to nejen po stránce pracovní. Šel jsem totiž do

kolektivu, který jsem s výjimkou pár lidí neznal. Kolegové

mě ale vřele přivítali a tím mi tuto změnu usnadnili.

Liší se systém řízení v divizi 6 od toho, co jste znal?

V zásadě ne, odchylky se ale najdou. Jako vedoucí projektu v divizi 1 jsem na svých stavbách za všechno odpovídal, ale i řešil včetně nákupu subdodávek. V divizi 6

převažuje u klíčových dodávek centrální nákup. Tento

model podporuji, protože propojení staveb může přinést

výhody zvlášť dnes, kdy už na stavebním trhu výrazně

chybí kapacity a rostou ceny.

Jaké máte základní obchodní plány?

To, že má letos divize 6 z poloviny zajištěn externí obrat,

je dílo mých předchůdců, protože se převážně jedná o zakázky, které byly zasmluvněny, než jsem nastoupil. Také

musím připomenout, že provoz výroby železobetonových

konstrukcí, který dlouhodobě a úspěšně vede kolega Vladimír Pánek, si obchod řídí sám a úzce spolupracujeme.

Co se týče mých plánů, chci především prohloubit komunikaci se zákazníky a získat víc těch strategických, pro

které bychom pracovali opakovaně. Rád bych také posílil

spolupráci s výrobou a zaměřil se na aktivní marketing.

Divize 6 by se měla podle vás rovnoměrně rozkročit na

čtyři pilíře, které by tvořily stavby vodohospodářské,

bytové, průmyslové a občanská výstavba. Co regiony?

V Praze čekáme na vypsání soutěže na stavbu obchodního centra Stromovka a sledujeme záměry firmy Alza

vybudovat nové skladovací haly. Vysočina je specifický

region, v němž se chceme zaměřit převážně na středně

velké a menší stavby. Velký potenciál ale vidím v Jihočeském kraji, kde bych chtěl loňský obrat výhledově výrazněji

navýšit. Rýsuje se tam totiž hned několik projektů pro

zdravotnictví, investovat chce i Budvar. Pak je tu oblast

především západního a středního Slovenska, kde chceme

provádět zejména vodohospodářské stavby. Od loňského

září pro nás v Bratislavě pracuje nový obchodní zástupce,

tak si klademe i vyšší cíle. Věříme, že se pro nás brzy rozhodne investor stavby v Banské Bystrici, a připravujeme

se na tendr na výstavbu automobilového závodu v Nitře.

Míříte ale i do dalších zahraničních zemí…

To ano, ale jen v dojezdové vzdálenosti. V Polsku bychom

chtěli pokračovat v oblasti vodních děl. Jeden z kolegů,

který budoval protipovodňová opatření u Nisy, se tak

nyní věnuje marketingu. Účastníme se tu dvou prekvalifikací na stavbu suchých poldrů. Chorvatskou organizační

složku plánujeme posílit o místní zaměstnance, abychom

poptávky a nabídky nemuseli složitě překládat. V březnu

tam ve spolupráci s lokální firmou podáváme nabídku na

další přehradu. Podepsali jsme i memorandum o porozumění s partnerem, který plánuje stavby MVE v Rakousku.

Na všechny projekty si troufáte sami?

Mým základním cílem je, aby byla úspěšná divize 6, ale

mám zájem rozvíjet spolupráci i s ostatními divizemi.

Svědčí o tom rozpracované projekty s divizí 1 v okolí

Plzně, pracujeme i s divizí 3, s divizí 9 se chystáme na zakázku jihovýchodně od Prahy. Nesmím zapomenout na divizi 2 Subterra, s níž připravujeme zajímavou akci v Troji.

Na stavbách jste byl ve svém živlu. Nestýská se vám?

Stýská. Vždy jsem na nich byl rád a vždy je chtěl řídit nablízko. Teď jsem se však rozhodl věnovat obchodu. Přímo

za okny ale kolega Jarda Kazatel buduje Rezidenci Palmovku. Mám tak alespoň její stavbu v přímém přenosu.

02.02.16 10:19