strana 2
Poslední kilometr
Zeminovému štítu Viktorie, který razí jižní tubus tunelu Ejpovice, chybělo na začátku února vyrazit zhruba
jeden kilometr. Zdárně prošel pod vrchem Homolka,
překonal i úsek s nízkým nadložím v sedle mezi kopci
a jeho řezná hlava už proniká do hornin Chlumu. Hotový tunel (foto č. 1) se prodloužil na víc než tři kilometry.
„Zatím jsme se stále pohybovali ve zhruba stejném
horninovém masivu z měkčích břidlic s křemennými žílami. Na tvrdé spility bychom měli narazit asi až po 250 metrech pod Chlumem, kde stroj přestavíme na hardrock,“
říká vedoucí projektu ražeb Ing. Štefan Ivor z divize 5.
V pravidelných intervalech musí osádka stroje kontrolovat a měnit řezné nástroje, které se důsledkem ražby
opotřebovávají. Viktorka má v hlavě (foto č. 2) 154 škrábacích zubů, které se opravovat nedají a musí se nahrazovat. Valivých dlát s průměrem 18 palců má 55 a divize 5
je zatím v průměru měnila podle abrazivity hornin zhruba
po 150 m vyraženého tunelu. „Pokud mají dláta v pořádku
ložisko, můžeme jejich starý kroužek (foto č. 3), který rozrušuje horninu, asi čtyřikrát vyměnit za nový (foto č. 4).
PTÁME SE
Ing. Jana Šlajse,
obchodního náměstka divize 6
1
Tropický pavilon v jihlavské zoologické zahradě
1
2
Někdy je ale ložisko poškozené už poprvé a disk musíme
nahradit okamžitě,“ konstatuje Ing. Ivor. Při přestavbě
na hardrock se dláta navíc musí zvětšit o jeden palec.
Kromě jižní trouby pracuje divize 5 i na propojce číslo 6, která vychází z předem vyhloubené technologické
šachty. „Můžeme tak jižní tunel vidět i z vnějšku (foto
č. 5). Jeho prorážku ale provedeme až v průběhu ražby
severního tubusu,“ uzavírá stavbyvedoucí Václav Anděl.
–red–, foto Jiří Junek a Václav Anděl
Statutární město Jihlava se od konce loňského roku
pyšní dokončením unikátního projektu nazvaného Zoo
pěti kontinentů, jehož téměř čtyřletou realizaci zahájila divize 2 Subterra v listopadu roku 2011.
Ze šestice nových pavilonů, navržených architektem
Jaroslavem Huňáčkem, byla prvně otevřena Australská
farma – v dubnu 2013 –, potom následovaly Africká savana, Pavilon afrických primátů, Výběh pro hyeny a Pavilon
Asie. Posledním a zároveň stavebně nejnáročnějším byl
Tropický pavilon určený především plazům. „Na první
pohled zaujme návštěvníky nepravidelnou organickou
formou a zeleným pláštěm z měděných plechů připomínajících šupinatou kůži ještěra,“ charakterizuje vzhled
originální stavby vedoucí projektu Ing. Radovan Koutek.
Pavilon tvoří tři propojené tubusy s nepravidelnými
průřezy poloviční elipsy, s nimiž se prolíná jednopodlažní
technické zázemí objektu a další tělesa (foto č. 1). Železobetonová skořepina má půdorysné rozměry 35 krát
30 metrů a výšku přesahující 8,5 metru. Složitá už byla
i základová deska s osmi výškovými úrovněmi. „Nejprve
jsme s projektanty zpřesnili počítačový model objektu,
V Tropickém pavilonu najdete plazy, ale i krokodýly,
želvy, hady, drápkaté opice či hmyz. Jeho spodní část
připomíná tropickou řeku, horní pak patří menším,
suchomilným živočichům. Architekt navrhl interiéry
tak, aby se co možná nejvíce podobaly džungli. Povrch
z torkretovaného betonu napodobuje skály s jeskyněmi,
prales tvoří přírodní či umělé kmeny stromů (foto č. 2),
meandrující řece nechybí vodopád. Přírodu doplňují
visutá lávka, chatrč domorodců a vrak malého letadla.
potom následoval návrh nejvhodnějšího způsobu betonáže a příprava prostorového bednění,“ popisuje důležitou
fázi projektu Ing. Koutek. Subterra zvolila pro výstavbu
monolitickou konstrukci s vnitřním bedněním a postupným vnějším bedněním. Aby stavbaři mohli tubusy vůbec
vytvořit, betonovali vnitřní stěny a sloupy až dodatečně.
Pro vlastní stavbu tedy skořepina musela být samonosná.
Stejnou pozornost jako samotný nepravidelný tvar pavilonu vyžadovalo i vytvoření několika desítek jeho kruhových
světlíků. Překvapivě složité bylo také závěrečné opláštění
stavby předzvětralým měděným plechem.
Pro všechny zúčastněné patřila atypická stavba k tomu nejnáročnějšímu z jejich dosavadní praxe. Zdařilého
výsledku by nedosáhli bez vzájemné spolupráce a intenzivní komunikace se zástupci investora. „V podstatě
každý den jsme řešili zásadní otázky, abychom vytvořili
pro všech stránkách funkční dílo,“ uzavírá Ing. Koutek.
Návštěvníci jihlavské zoo mohou novou budovu i její
exotické obyvatele obdivovat od loňského 12. prosince,
kdy byl Tropický pavilon slavnostně otevřen.
Zdroj Subterra
2
V nové hale v Liberci už zahájili provoz
3
4
5
Metrostav_02_2016.indd 2
Za necelý rok vyrostla v průmyslové zóně Sever v Liberci nová výrobní hala pro firmu BUSCH VÝROBA CZ.
Její stavbu tým Ing. Jaroslava Stuchlíka z divize 8
nedávno zcela dokončil (foto), a tak se v ní už dnes sestavují moderní vakuové pumpy. Postupně by zde mělo
vzniknout kolem 60 nových pracovních míst.
Novostavba má obdélníkový půdorys o rozměrech
zhruba 92 x 105 m a je založena na pilotách. Tvoří ji dvě
hlavní části – výrobní hala s železobetonovými sloupy
a ocelovými příhradovými vazníky a navazující dvoupatrová administrativní budova s železobetonovým skeletem.
Celková zastavěná plocha objektu dosahuje 9000 m².
„Pro průběh stavby byly typické neustálé nové a měnící se požadavky investora, které se následně musely promítnout do změn v projektové dokumentaci,“ jednoznačně
konstatuje vedoucí projektu Ing. Jaroslav Stuchlík.
Třeba projektová dokumentace na vzduchotechniku
se měnila celkem třikrát. „Změny se nejdříve týkaly pouze
jedné pětiny haly, následně se rozšířily na polovinu, aby
se v dalším kroku dotkly celé její výrobní části. Definitivní
řešení potom znamenalo dramatické zvýšení výkonu jednotek vzduchotechniky a tím i jejich zvětšení,“ popisuje
vedoucí projektu. Použitím větších jednotek byla víc zatížena stropní konstrukce haly, na což bylo třeba reagovat
jejím posílením. Pro propojení jednotlivých částí haly bylo
nutné použít potrubí o větším průměru... Ve výsledku
jsou ale všechny tři jednotky spojené tak, že při chlazení
určitého sektoru mohou být vždy v provozu nejméně dvě
z nich zároveň. Hlavním cílem těchto změn byl požadavek
investora, aby maximální výkyv teploty v průběhu roku
nepřesáhl ve výrobních prostorách 2 °C. Ostatní požadavky investora na změny už nebyly tak rozsáhlé a specifické.
Na zakázce se vedle týmu Ing. Stuchlíka z liberecké
oblasti podílelo i středisko elektro divize 8. Společně
s ostatními dodavateli si všichni v průběhu realizace dobře poradili i s velmi napjatým harmonogramem stavby.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Společnost BUSCH VÝROBA CZ působí v Liberci od
roku 2005. Je součástí holdingu Busch Vacuum Pumps
and Systems, který je jedním z největších výrobců
vývěv, dmychadel a kompresorů na světě. Jeho
sortiment zahrnuje řešení pro vakuové i přetlakové
technologie ve všech průmyslových odvětvích.
Mateřská firma byla založena v roce 1963 v Německu
a dnes má 60 dceřiných společností ve 42 zemích.
Víc než dvanáct let jste pracoval na stavbách divize 1.
Která z nich se vám nejvíc zapsala do paměti?
Určitě obchodní centrum Šantovka v Olomouci. Byl to
největší a nejnáročnější projekt, který jsem řídil. Měl
jsem tam však velmi dobrý tým, se kterým jsme odvedli
veliký kus technicky i logisticky náročné práce. Mrzí mě
však, že po úspěšném otevření Šantovky trvalo celý rok,
než se s námi investor vyrovnal. Proto raději vzpomínám
na předchozí stavby obchodně-zábavního centra Optima
v Košicích a Nové budovy ČVUT pro Fakultu architektury.
Vloni v květnu jste přijal nabídku a stal jste se obchodním náměstkem divize 6. Byla to velká změna?
Byla, a to nejen po stránce pracovní. Šel jsem totiž do
kolektivu, který jsem s výjimkou pár lidí neznal. Kolegové
mě ale vřele přivítali a tím mi tuto změnu usnadnili.
Liší se systém řízení v divizi 6 od toho, co jste znal?
V zásadě ne, odchylky se ale najdou. Jako vedoucí projektu v divizi 1 jsem na svých stavbách za všechno odpovídal, ale i řešil včetně nákupu subdodávek. V divizi 6
převažuje u klíčových dodávek centrální nákup. Tento
model podporuji, protože propojení staveb může přinést
výhody zvlášť dnes, kdy už na stavebním trhu výrazně
chybí kapacity a rostou ceny.
Jaké máte základní obchodní plány?
To, že má letos divize 6 z poloviny zajištěn externí obrat,
je dílo mých předchůdců, protože se převážně jedná o zakázky, které byly zasmluvněny, než jsem nastoupil. Také
musím připomenout, že provoz výroby železobetonových
konstrukcí, který dlouhodobě a úspěšně vede kolega Vladimír Pánek, si obchod řídí sám a úzce spolupracujeme.
Co se týče mých plánů, chci především prohloubit komunikaci se zákazníky a získat víc těch strategických, pro
které bychom pracovali opakovaně. Rád bych také posílil
spolupráci s výrobou a zaměřil se na aktivní marketing.
Divize 6 by se měla podle vás rovnoměrně rozkročit na
čtyři pilíře, které by tvořily stavby vodohospodářské,
bytové, průmyslové a občanská výstavba. Co regiony?
V Praze čekáme na vypsání soutěže na stavbu obchodního centra Stromovka a sledujeme záměry firmy Alza
vybudovat nové skladovací haly. Vysočina je specifický
region, v němž se chceme zaměřit převážně na středně
velké a menší stavby. Velký potenciál ale vidím v Jihočeském kraji, kde bych chtěl loňský obrat výhledově výrazněji
navýšit. Rýsuje se tam totiž hned několik projektů pro
zdravotnictví, investovat chce i Budvar. Pak je tu oblast
především západního a středního Slovenska, kde chceme
provádět zejména vodohospodářské stavby. Od loňského
září pro nás v Bratislavě pracuje nový obchodní zástupce,
tak si klademe i vyšší cíle. Věříme, že se pro nás brzy rozhodne investor stavby v Banské Bystrici, a připravujeme
se na tendr na výstavbu automobilového závodu v Nitře.
Míříte ale i do dalších zahraničních zemí…
To ano, ale jen v dojezdové vzdálenosti. V Polsku bychom
chtěli pokračovat v oblasti vodních děl. Jeden z kolegů,
který budoval protipovodňová opatření u Nisy, se tak
nyní věnuje marketingu. Účastníme se tu dvou prekvalifikací na stavbu suchých poldrů. Chorvatskou organizační
složku plánujeme posílit o místní zaměstnance, abychom
poptávky a nabídky nemuseli složitě překládat. V březnu
tam ve spolupráci s lokální firmou podáváme nabídku na
další přehradu. Podepsali jsme i memorandum o porozumění s partnerem, který plánuje stavby MVE v Rakousku.
Na všechny projekty si troufáte sami?
Mým základním cílem je, aby byla úspěšná divize 6, ale
mám zájem rozvíjet spolupráci i s ostatními divizemi.
Svědčí o tom rozpracované projekty s divizí 1 v okolí
Plzně, pracujeme i s divizí 3, s divizí 9 se chystáme na zakázku jihovýchodně od Prahy. Nesmím zapomenout na divizi 2 Subterra, s níž připravujeme zajímavou akci v Troji.
Na stavbách jste byl ve svém živlu. Nestýská se vám?
Stýská. Vždy jsem na nich byl rád a vždy je chtěl řídit nablízko. Teď jsem se však rozhodl věnovat obchodu. Přímo
za okny ale kolega Jarda Kazatel buduje Rezidenci Palmovku. Mám tak alespoň její stavbu v přímém přenosu.
02.02.16 10:19