Strana 2
V nové hale v Liberci už zahájili provoz
Za necelý rok vyrostla v průmyslové zóně Sever vLi-
berci nová výrobní hala pro firmu BUSCH VÝROBACZ.
Její stavbu tým Ing. Jaroslava Stuchlíka z divize 8
nedávno zcela dokončil (foto), a tak se vní už dnes se-
stavují moderní vakuové pumpy. Postupně by zde mělo
vzniknout kolem 60 nových pracovních míst.
Novostavba má obdélníkový půdorys o rozměrech
zhruba 92x 105m a je založena na pilotách. Tvoří ji dvě
hlavní části – výrobní hala s železobetonovými sloupy
aocelovými příhradovými vazníky a navazující dvoupat-
rová administrativní budova s železobetonovým skeletem.
Celková zastavěná plocha objektu dosahuje 9000 m².
„Pro průběh stavby byly typické neustálé nové a mění-
cí se požadavky investora, které se následně musely pro-
mítnout do změn v projektové dokumentaci,“ jednoznačně
konstatuje vedoucí projektu Ing. Jaroslav Stuchlík.
Třeba projektová dokumentace na vzduchotechniku
se měnila celkem třikrát. „Změny se nejdříve týkaly pouze
jedné pětiny haly, následně se rozšířily na polovinu, aby
se v dalším kroku dotkly celé její výrobní části. Definitivní
řešení potom znamenalo dramatické zvýšení výkonu jed-
notek vzduchotechniky a tím i jejich zvětšení,“ popisuje
vedoucí projektu. Použitím větších jednotek byla víc zatí-
žena stropní konstrukce haly, na což bylo třeba reagovat
jejím posílením. Pro propojení jednotlivých částí haly bylo
nutné použít potrubí o větším průměru... Ve výsledku
jsou ale všechny tři jednotky spojené tak, že při chlazení
určitého sektoru mohou být vždy v provozu nejméně dvě
z nich zároveň. Hlavním cílem těchto změn byl požadavek
investora, aby maximální výkyv teploty v průběhu roku
nepřesáhl ve výrobních prostorách 2 °C. Ostatní požadav-
ky investora na změny už nebyly tak rozsáhlé a specifické.
Na zakázce se vedle týmu Ing. Stuchlíka zliberecké
oblasti podílelo i středisko elektro divize 8. Společně
sostatními dodavateli si všichni v průběhu realizace dob-
ře poradili i s velmi napjatým harmonogramem stavby.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Poslední kilometr
Zeminovému štítu Viktorie, který razí jižní tubus tune-
lu Ejpovice, chybělo na začátku února vyrazit zhruba
jeden kilometr. Zdárně prošel pod vrchem Homolka,
překonal iúsek snízkým nadložím vsedle mezi kopci
ajeho řezná hlava už proniká dohornin Chlumu. Hoto-
vý tunel (foto č. 1) se prodloužil navíc než tři kilometry.
„Zatím jsme se stále pohybovali ve zhruba stejném
horninovém masivu změkčích břidlic skřemennými žíla-
mi. Natvrdé spility bychom měli narazit asi až po250 me-
trech pod Chlumem, kde stroj přestavíme nahardrock,“
říká vedoucí projektu ražeb Ing.Štefan Ivor zdivize 5.
Vpravidelných intervalech musí osádka stroje kont-
rolovat aměnit řezné nástroje, které se důsledkem ražby
opotřebovávají. Viktorka má vhlavě (foto č. 2) 154 škrá-
bacích zubů, které se opravovat nedají amusí se nahra-
zovat. Valivých dlát s průměrem 18 palců má55 adivize 5
je zatím vprůměru měnila podle abrazivity hornin zhruba
po150 m vyraženého tunelu. „Pokud mají dláta vpořádku
ložisko, můžeme jejich starý kroužek (foto č. 3), který roz-
rušuje horninu, asi čtyřikrát vyměnit zanový (foto č.4).
Někdy je ale ložisko poškozené už poprvé adisk musíme
nahradit okamžitě,“ konstatuje Ing. Ivor. Při přestavbě
nahardrock se dláta navíc musí zvětšit ojeden palec.
Kromě jižní trouby pracuje divize 5 inapropojce čís-
lo 6, která vychází zpředem vyhloubené technologické
šachty. „Můžeme tak jižní tunel vidět i z vnějšku (foto
č. 5). Jeho prorážku ale provedeme až vprůběhu ražby
severního tubusu,“ uzavírá stavbyvedoucí Václav Anděl.
–red–, foto Jiří Junek aVáclav Anděl
Ing.Jana Šlajse,
obchodního náměstka divize 6
Víc než dvanáct let jste pracoval nastavbách divize 1.
Která znich se vám nejvíc zapsala dopaměti?
Určitě obchodní centrum Šantovka v Olomouci. Byl to
největší a nejnáročnější projekt, který jsem řídil. Měl
jsem tam však velmi dobrý tým, se kterým jsme odvedli
veliký kus technicky i logisticky náročné práce. Mrzí mě
však, že po úspěšném otevření Šantovky trvalo celý rok,
než se s námi investor vyrovnal. Proto raději vzpomínám
na předchozí stavby obchodně-zábavního centra Optima
v Košicích a Nové budovy ČVUT pro Fakultu architektury.
Vloni vkvětnu jste přijal nabídku astal jste se obchod-
ním náměstkem divize 6. Byla to velká změna?
Byla, a to nejen po stránce pracovní. Šel jsem totiž do
kolektivu, který jsem s výjimkou pár lidí neznal. Kolegové
mě ale vřele přivítali a tím mi tuto změnu usnadnili.
Liší se systém řízení vdivizi 6 odtoho, co jste znal?
V zásadě ne, odchylky se ale najdou. Jako vedoucí pro-
jektu v divizi 1 jsem na svých stavbách za všechno od-
povídal, ale i řešil včetně nákupu subdodávek. V divizi6
převažuje u klíčových dodávek centrální nákup. Tento
model podporuji, protože propojení staveb může přinést
výhody zvlášť dnes, kdy už na stavebním trhu výrazně
chybí kapacity a rostou ceny.
Jaké máte základní obchodní plány?
To, že má letos divize 6 z poloviny zajištěn externí obrat,
je dílo mých předchůdců, protože se převážně jedná oza-
kázky, které byly zasmluvněny, než jsem nastoupil. Také
musím připomenout, že provoz výroby železobetonových
konstrukcí, který dlouhodobě a úspěšně vede kolega Vla-
dimír Pánek, si obchod řídí sám a úzce spolupracujeme.
Co se týče mých plánů, chci především prohloubit komu-
nikaci se zákazníky a získat víc těch strategických, pro
které bychom pracovali opakovaně. Rád bych také posílil
spolupráci s výrobou a zaměřil se na aktivní marketing.
Divize 6 by se měla podle vás rovnoměrně rozkročit na
čtyři pilíře, které by tvořily stavby vodohospodářské,
bytové, průmyslové a občanská výstavba. Co regiony?
V Praze čekáme na vypsání soutěže na stavbu obchod-
ního centra Stromovka a sledujeme záměry firmy Alza
vybudovat nové skladovací haly. Vysočina je specifický
region, v němž se chceme zaměřit převážně na středně
velké a menší stavby. Velký potenciál ale vidím v Jihočes-
kém kraji, kde bych chtěl loňský obrat výhledově výrazněji
navýšit. Rýsuje se tam totiž hned několik projektů pro
zdravotnictví, investovat chce i Budvar. Pak je tu oblast
především západního a středního Slovenska, kde chceme
provádět zejména vodohospodářské stavby. Od loňského
září pro nás v Bratislavě pracuje nový obchodní zástupce,
tak si klademe i vyšší cíle. Věříme, že se pro nás brzy roz-
hodne investor stavby v Banské Bystrici, a připravujeme
se na tendr na výstavbu automobilového závodu v Nitře.
Míříte ale idodalších zahraničních zemí…
To ano, ale jen v dojezdové vzdálenosti. V Polsku bychom
chtěli pokračovat v oblasti vodních děl. Jeden z kolegů,
který budoval protipovodňová opatření u Nisy, se tak
nyní věnuje marketingu. Účastníme se tu dvou prekvalifi-
kací na stavbu suchých poldrů. Chorvatskou organizační
složku plánujeme posílit o místní zaměstnance, abychom
poptávky a nabídky nemuseli složitě překládat. V březnu
tam ve spolupráci s lokální firmou podáváme nabídku na
další přehradu. Podepsali jsme i memorandum o porozu-
mění spartnerem, který plánuje stavby MVE v Rakousku.
Navšechny projekty si troufáte sami?
Mým základním cílem je, aby byla úspěšná divize 6, ale
mám zájem rozvíjet spolupráci i s ostatními divizemi.
Svědčí o tom rozpracované projekty s divizí 1 v okolí
Plzně, pracujeme i s divizí 3, s divizí 9 se chystáme na za-
kázku jihovýchodně od Prahy. Nesmím zapomenout na di-
vizi2 Subterra, s níž připravujeme zajímavou akci v Troji.
Nastavbách jste byl vesvém živlu. Nestýská se vám?
Stýská. Vždy jsem na nich byl rád a vždy je chtěl řídit na-
blízko. Teď jsem se však rozhodl věnovat obchodu. Přímo
za okny ale kolega Jarda Kazatel buduje Rezidenci Pal-
movku. Mám tak alespoň její stavbu v přímém přenosu.
strana 2
PTÁME SE
1
Tropický pavilon vjihlavské zoologické zahradě
Statutární město Jihlava se od konce loňského roku
pyšní dokončením unikátního projektu nazvaného Zoo
pěti kontinentů, jehož téměř čtyřletou realizaci zaháji-
la divize 2 Subterra vlistopadu roku 2011.
Ze šestice nových pavilonů, navržených architektem
Jaroslavem Huňáčkem, byla prvně otevřena Australská
farma – v dubnu 2013 –, potom následovaly Africká sava-
na, Pavilon afrických primátů, Výběh pro hyeny aPavilon
Asie. Posledním azároveň stavebně nejnáročnějším byl
Tropický pavilon určený především plazům. „Na první
pohled zaujme návštěvníky nepravidelnou organickou
formou azeleným pláštěm změděných plechů připomí-
najících šupinatou kůži ještěra,“ charakterizuje vzhled
originální stavby vedoucí projektu Ing.Radovan Koutek.
Pavilon tvoří tři propojené tubusy s nepravidelnými
průřezy poloviční elipsy, snimiž se prolíná jednopodlažní
technické zázemí objektu a další tělesa (foto č. 1). Že-
lezobetonová skořepina má půdorysné rozměry 35 krát
30metrů avýšku přesahující 8,5 metru. Složitá už byla
i základová deska sosmi výškovými úrovněmi. „Nejprve
jsme sprojektanty zpřesnili počítačový model objektu,
potom následoval návrh nejvhodnějšího způsobu betoná-
že apříprava prostorového bednění,“ popisuje důležitou
fázi projektu Ing.Koutek. Subterra zvolila pro výstavbu
monolitickou konstrukci svnitřním bedněním apostup-
ným vnějším bedněním. Aby stavbaři mohli tubusy vůbec
vytvořit, betonovali vnitřní stěny asloupy až dodatečně.
Pro vlastní stavbu tedy skořepina musela být samonosná.
Stejnou pozornost jako samotný nepravidelný tvar pavilo-
nu vyžadovalo ivytvoření několika desítek jeho kruhových
světlíků. Překvapivě složité bylo také závěrečné opláštění
stavby předzvětralým měděným plechem.
Pro všechny zúčastněné patřila atypická stavba kto-
mu nejnáročnějšímu zjejich dosavadní praxe. Zdařilého
výsledku by nedosáhli bez vzájemné spolupráce a in-
tenzivní komunikace se zástupci investora. „V podstatě
každý den jsme řešili zásadní otázky, abychom vytvořili
pro všech stránkách funkční dílo,“ uzavírá Ing. Koutek.
Návštěvníci jihlavské zoo mohou novou budovu ijejí
exotické obyvatele obdivovat od loňského 12. prosince,
kdy byl Tropický pavilon slavnostně otevřen.
Zdroj Subterra
2
5
4
3
2
1
VTropickém pavilonu najdete plazy, ale ikrokodýly,
želvy, hady, drápkaté opice či hmyz. Jehospodní část
připomíná tropickou řeku, horní pak patří menším,
suchomilným živočichům. Architekt navrhl interiéry
tak, aby se co možná nejvíce podobaly džungli. Povrch
ztorkretovaného betonu napodobuje skály sjeskyněmi,
prales tvoří přírodní či umělé kmeny stromů (foto č. 2),
meandrující řece nechybí vodopád. Přírodu doplňují
visutá lávka, chatrč domorodců a vrak malého letadla.
Společnost BUSCH VÝROBA CZ působí v Liberci od
roku2005. Je součástí holdingu Busch Vacuum Pumps
and Systems, který je jedním znejvětších výrobců
vývěv, dmychadel a kompresorů na světě. Jeho
sortiment zahrnuje řešení pro vakuové i přetlakové
technologie ve všech průmyslových odvětvích.
Mateřská firma byla založena v roce 1963 v Německu
adnes má 60dceřiných společností ve 42 zemích.
Metrostav_02_2016.indd 2 02.02.16 10:19