Strana 3

strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Dvorec, kostel, klášter, nemocnice, škola

Každá rekonstrukce v centru Olomouce je náročná

a zavazující. Kolegové z týmu Ing. Jana Vachutky ze

severomoravského regionu divize 1 tu dnes sice nepřestavují přímo památkově chráněný objekt, přesto

ale na místě, kde působí, stával už v 9. století knížecí

dvorec, správní centrum Velkomoravské říše. Z kraje 11. století jej doplnil kostel svatého Petra a klášter

kolem něj později sloužil jako nemocnice. Začátkem

20. století zdravotnické zařízení nahradil školní komplex nazvaný na počest císařovny Alžběty Elisabethinum. Dnes jej stavbaři upravují pro potřeby Filozofické

fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Přestavbu dvou traktů třípodlažní historické budovy

se dvěma suterény, která donedávna sloužila pro výuku

Filozofické fakulty a jako univerzitní děkanát, jsme zahájili

vloni v dubnu. Dostali jsme při ní za úkol zmodernizovat

dispozice pro potřeby univerzitního vzdělávání v 21. století. Součástí zakázky je i rekonstrukce přilehlého nádvoří

a výstavba nové podzemní strojovny vzduchotechniky,“

říká přípravář Michal König a jako zatím největší zajímavost stavby zmiňuje rekonstrukci 28 m dlouhé betonové

kanalizační přípojky s profilem 500/750, kterou museli

kvůli velké hloubce uložení pod průjezdem do dvora vyvložkovat inverzním rukávcem (foto č. 1).

Při provádění výkopových a bouracích prací v podzemních patrech stavbaři samozřejmě spolupracují s archeology, opravy pohledově exponovaných částí objektu

konzultují s magistrátním odborem památkové péče.

Přestavěný objekt s více než 90 pracovnami a kancelářemi bude od září 2017 bezbariérově využívat 175 zaměstnanců a 520 studentů. Na dnes rozkopaném nádvoří

(foto č. 2) zde kromě kašny a stromů najdou i barevně,

materiálově a skladebně odlišnou kamennou zádlažbu,

která zdůrazní obrys zaniklého kostela sv. Petra, jenž je

doložen jako nejstarší chrám v celé Olomouci.

Ekologickým přínosem projektu, odpovídajícím moderním environmentálním požadavkům, bude svedení

dešťových vod z jižní části objektu do retenční nádrže

s objemem přes 63 m3. Její obsah poslouží pro závlahu

sousedních parkánových zahrad a jako přívod vody pro

splachování nejbližších toalet.

–red–, foto archiv stavby

Začátek stavby komplikuje průzkumná štola

Nestává se často, že by se na stavbě bytového komplexu objevily největší komplikace hned na začátku prací.

Třetí etapa výstavby rezidence Sacre Coeur, které

developerská společnost SATPO dala poetický název

Vitality Rezidence, je v tomto smyslu výjimečná. Nachází se totiž na pražském Smíchově v těšné blízkosti

Strahovského tunelu. A to je pro stavbaře výzva.

Tým Ing. Filipa Křesťana z divize 9, který postavil

i předchozí etapu projektu Sacre Coeur² přímo nad Strahovským tunelem, dnes na staveništi provádí výkopové

práce a buduje piloty. Zároveň ale s odborníky řeší případnou změnu založení stavby, protože pode dnem stavební

jámy se nachází průzkumná štola, která při výstavbě

Strahovského tunelu sloužila. „Se štolou se musíme

v rámci založení objektu vypořádat, i když neznáme její

přesnou geometrickou polohu,“ konstatuje Ing. Křesťan.

Výkopové práce a piloty proto zatím jeho tým dokončil

jen v místech, kde nenarazil na skryté překážky, což jsou

většinou velké kusy betonu pocházející z bývalého zařízení

tunelového staveniště. Od chvíle, kdy bude jasný postup

při založení objektu a zajištění stavební jámy, vedoucí

projektu nepředpokládá, že by na jeho tým čekalo nějaké

další nemilé překvapení.

Moderní byty doplní i komplexní služby

Vitality Rezidence nabídne celkem 50 bytů s dispozicí

1+kk až 3+kk o velikosti od 44 do 154 m2. Jejich majitelé

zde budou mít k dispozici recepci, restauraci, klubový

salonek s krbem, společenský sál či fitness centrum.

Součástí objektu by měla být i ordinace, další komerční

prostory i venkovní relaxační zóna. Vše vhodné také pro

osoby starší nebo s omezenou možností pohybu.

Rezidence bude mít lichoběžníkový půdorys, přičemž

přízemí domu vytvoří podnož (vizualizace 1), na které

bude stát pět pavilonů s byty (vizualizace 2). Jejich

kolaudace by měla proběhnout v polovině příštího roku, na podzim 2018 by se do nich měli stěhovat majitelé.

Martina Vampulová, vizualizace SATPO

Dvouměsíční zkrácení termínu se podařilo

Distribuční a skladovací centrum nadnárodní společnosti LASSELSBERGER v Chlumčanech (foto č. 1) se

stavbařům podařilo dokončit o celé dva měsíce dřív,

než plánoval harmonogram. Úspěšně tak splnili požadavek zadavatele na urychlení výstavby.

„Prvního ledna jsme investorovi předali regálový sklad

a místnost pro montáž nabíjecí stanice. Po polovině ledna, kdy jsme celou stavbu dokončili, následovaly zkoušky

zejména požárního zabezpečení stavby, odstraňování vad

či nedodělků a kontroly ze strany orgánů státní správy.

V době vydání novin by už měl být celý objekt schválený

do předčasného užívání,“ říká vedoucí projektu Ing. Josef

Holada z divize 6, který stavbu vedl ve sdružení s divizí 1.

„Zkrátit výstavbu se nám podařilo hlavně díky maximálnímu nasazení všech členů společného realizačního

týmu, kterému bych za to chtěl poděkovat. Výborná byla

i spolupráce s objednatelem, jenž byl ochoten a schopen

okamžitě rozhodovat o úpravách a postupech, které řešily

nedostatky projektu. Profesionální přístup měl také autorský dozor, a tak budu na tuhle stavbu vzpomínat rád. Měli

jsme prostě společný cíl a podle toho se i chovali,“ doplnil.

Stavbaři se v Chlumčanech museli nejdřív vypořádat

s přeložkami inženýrských sítí. Jejich průběh totiž neodpovídal projektu a překládky se navíc ve většině případů

Metrostav_02_2017.indd 3

musely obejít bez odstávky médií. Technici neměli čas

na dopracování projektové dokumentace, takže vše řídili

jen po konzultacích s autorským dozorem a se souhlasem

objednatele, který naštěstí dokázal operativně specifikovat své požadavky a rychle rozhodoval o úpravách.

Také zastižená geologie se značně odchylovala od průzkumů a geotechnici museli navrhnout jiný způsob provedení násypů a odkopů pod halami, jejichž podlahy musely

přenést extrémní zatížení. V prostorách regálového skladu měl investor nadto zvýšené požadavky na přesnost

jejich realizace vhledem k užití vysokozdvižných vozíků,

jejichž pohyb je naváděn přes indukční smyčku.

Budoucí rozvoj chlumčanského areálu

Dnes nabízí stejné sdružení investorovi výstavbu další,

tentokrát výrobní haly. „Dostali jsme se do užšího výběru

a v nejbližších dnech očekáváme vyhodnocení nabídek.

Věřím, že k získání zakázky nám pomůže i právě dokončená stavba a že stejný realizační tým tak bude moci plynule

navázat na svou práci,“ uzavírá Ing. Holada, který se při

cestách do Chlumčan může nově zastavit na oběd i v Plzni

na Borech, kde s divizními kolegy vloni v prosinci dokončil

výstavbu občerstvení KFC v novém designu (foto č. 2).

–red–, foto Jiří Zahradník a archiv stavby

Archeologický průzkum před přestavbou olomouckého

domu v Křížkovského ulici č. 10 zahájili odborníci

z NPÚ pod vedením Mgr. Hany Dehnerové v roce 2015,

kdy zde odkryli téměř sto kosterních hrobů. Nejstarší

ostatky přitom pocházely ze 14. století. Výzkum

v předním traktu budovy, kde dnes dochází ke

stavebním zásahům, odhalil nedávno i pozůstatky více

než 230 dalších osob, z nichž většina žila v 18. století.

V zatím nejspodnějším místě výzkumu byl ale i tady

dokumentován hrob z období před rokem 1400 n. l.

je počet českých měst, kde Metrostav stavěl nemocnice. Pracoval

v Praze, Brně, Opavě, Kladně, Ostravě, Plzni, Jičíně, Klatovech,

Karlových Varech, Strakonicích, Ústí n/L, Znojmě a v Příbrami.

Další rekonstrukce v motolské nemocnici

V největší české nemocnici v Motole znají Metrostav

víc než dobře. Spolupráce týmu Josefa Majera z divize 9 s vedením tohoto zdravotnického zařízení se totiž

počítá na roky. Dnes tu stavbaři odvádějí výbornou

práci hned na čtyřech zakázkách. Rekonstruují pavilon E, dětskou polikliniku, a budují s ní související monolitickou schodišťovou věž zvanou vertikála Ekv a lávku pro pěší. Dále pokračují v přestavbě pavilonu H.

„Objekt polikliniky je v současné době odstrojen až

na holý skelet. Ten musíme zpevnit a sanovat, abychom

mohli následně dostavět na střeše budovy další monolitickou konstrukci,“ popisuje Josef Majer. Budova pak

získá i nový kabát s pásovými okny, bude zateplena a obložena kovovým obkladem. Uvnitř stavbaři prostor nově

rozčlení většinou sádrokartonovými příčkami a doplní podlahami z litých směsí. „V zásadě se postup prací ve srovnání s předchozími rekonstrukcemi, které jsme prováděli

v Motole, nemění. Pouze některé prvky, systémy a řešení

jsou navrženy pro jiný způsob využití. Zatímco dříve přestavovaná křídla dětské nemocnice sloužila pro lůžkovou

část a zahrnovala i vyšetřovací pracoviště a operační sály,

v poliklinice se budou nacházet hlavně vyšetřovny ambulantních lékařů,“ upřesňuje Josef Majer. Proto bude objekt

mimo jiné vybaven nejen potrubní poštou nebo vozíkovou

dopravou, ale i archivačním systémem pro kartotéky.

zkušební provoz a kolaudace. Předpokládám, že pravděpodobně společně s objektem polikliniky,“ odhaduje vedoucí projektu. Na rekonstrukci polikliniky úzce navazuje

i vedlejší výstavba lávky pro pěší. Stavbaři momentálně

provádějí piloty v její nové části. Další postup prací bude

opět záviset na průběhu rekonstrukce polikliniky.

Pavilon E (foto) i všechny ostatní zakázky v pražské

fakultní nemocnici Motol včetně objektu H (schéma),

o kterém jsme psali posledně, by měla divize 9 dokončit

nejpozději do poloviny příštího roku.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

lávka

vertikála EKV

Náročné skloubení několika staveb najednou

Pravděpodobně nejnáročnější je podle vedoucího projektu koordinovat všechny zakázky tak, aby jejich jednotlivé

kroky na sebe navazovaly. Například schodišťovou věž

(vertikálu Ekv) stavbaři ještě nemohli dokončit, protože

některé její konstrukce a především rozvody a provozní

soubory úzce souvisejí se sousední poliklinikou, jejíž rekonstrukce stále probíhá. „Dokončení vertikály považuji

za reálné do konce letošního roku, následně bude probíhat

31.01.17 16:14