strana 3

Moderní prostředí v historické budově

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Příčný řez

Nová nosná

konstrukce střechy

Původní

Stephanova konstrukce

„Specializujeme se na rekonstrukce, proto nás při přestavbě památkově chráněného objektu v Křížkovského

ulici v Olomouci moc překvapení technického charakteru nečekalo. Udivilo nás ale, kolik lidských pozůstatků bylo odhaleno ve sklepení a pod nádvořím. Kdysi

zde byl hřbitov, a proto tu archeologové na poměrně

malé ploše našli přes 500 hrobů. Občas jsem měl

v průběhu prací pocit, jako by nám předkové dávali najevo, že jsme je neměli rušit…,“ říká Ing. Jan Vachutka z divize 1, který v centru hanácké metropole řídil

zakázku pro Filozofickou fakultu Univerzity Palackého.

Všechna tři nadzemní podlaží univerzitní budovy (foto

č. 1) s více než 140 moderně přestavěnými pracovnami,

kancelářemi a zázemím jsou už v rekonstruované budově

hotová. Stavbaři jen odstraňují vady a nedodělky v podzemním patře, kde budovali strojovny vzduchotechniky,

chlazení, novou kotelnu a rozsáhlé prostory pro zázemí

i výuku. Nedodělky v exteriéru dokončí v závislosti na povětrnostních podmínkách nejpozději letos na jaře.

v něm pokračovat i v budoucnu. U rekonstrukcí je při průběžném odhalování nečekaných problémů důležitá také

nepřetržitá koordinace prací s objednatelem a projektantem. Ta ale byla u stavby v Křížkovského ulici (foto č. 2)

z našeho pohledu obtížná a nepatří k tomu, co bychom

u této zakázky vyzdvihli,“ říká vedoucí projektu.

Příležitost k získání zkušeností

Jako dnes každý v oboru i tým Ing. Vachutky se na stavbě

potýkal s nedostatkem odpovědných techniků a dělníků

na straně subdodavatelů, což už tak nízký počet pracovníků v týmu Metrostavu musel vyvažovat výrazným

prodlužováním pracovní doby na úkor soukromého času. „Na stavbě hodně vyrostli můj zástupce a přípravář

Ing. Michal König a stavbyvedoucí Ing. Jan Teplý. Mé

poděkování za dokončení stavby v dobrých ekonomických

parametrech při splnění úkolů daných řídicí smlouvou

patří především jim a Ing. Magdaleně Kašprišinové, která

zakázku cenila v předvýrobní přípravě. Měli jsme také čest

Památkově chráněný vnitřní prostor v POP

V areálu Palmovka Open Park (POP), který je projektem kolegů z Metrostavu Development, rekonstruují

stavbaři vedení týmem Ing. Stanislava Červeného z divize 3 objekt označený POP0. Jedná se o památkově

chráněnou jednopodlažní průmyslovou halu, kterou

s vedlejší budovou POP3 propojí prosklený krček.

Asi 80 let stará hala prvně sloužila strojírnám Horák

a Hlava k výrobě zvedacích strojů a vozidel. O zapsání

průmyslového objektu do seznamu kulturních památek

rozhodla specifická konstrukce jeho střechy, kterou tvořila tzv. Stephanova (Štěpánova) soustava. Skládala se ze

13 obloukových příhradových sbíjených vazníků s dřevěnými táhly. V dobách první republiky to byl pro efektivitu

a nízkou cenu oblíbený typ zastřešení. Do dnešních dnů

se ale jeho příkladů dochovalo naprosté minimum.

Nová hala s historickými dekoracemi

Stará hala bohužel nevyhovovala současným požadavkům na statiku a požární bezpečnost. Její rekonstrukce se

proto se souhlasem památkářů změnila na přestavbu re-

spektující objem originální hmoty. Prvky tvořící podstatu

památkové ochrany projdou repasí nebo budou nahrazeny

replikami a zpětně vestavěny do nového objektu.

„Hala má dokončené železobetonové konstrukce základové desky, oba štíty i protipovodňovou ochranu a naši

oceláři montují její novou nosnou ocelovou konstrukci

s obloukovými vazníky kopírujícími původní geometrii

střechy (foto). V interiéru ji zakryje obloukový sádrokartonový podhled, pod nímž budou jako nenosné osazeny původní dřevěné vazníky a příhradové sloupy (řez). Jejich repasi by pracovníci restaurátorského ateliéru divize 9 měli

ukončit asi za čtyři měsíce. Toto řešení umožní zachovat

v interiéru novostavby pohled na unikátní krov osvětlený

přes deset příčných sedlových světlíků, které sice budou

kopie, ale stejně rozmístěné jako originály. Památkově

cenná hodnota vnitřního prostoru výrobní haly tak bude

zachována přesně podle požadavků památkářů, s nimiž

nepřetržitě spolupracujeme,“ vysvětluje Ing. Červený.

Složitým problémem, který ovlivnil stavbu celého

POP, bylo přemístění trafostanice z původního místa, kde

překážela přípojkám, na nové místo do haly POP0. Nejenže bylo nutné postavit trafostanici ve velkém předstihu,

ale muselo ji převzít PRE, vystrojit a přepojit proud. Teprve pak mohli stavbaři začít dělat přípojky a komunikace

ve Voctářově ulici. To už ale začala zima…

V části haly, kterou v květnu roku 2015 zničil požár,

navrhli autoři z ateliéru Aulík Fišer Architekti dvoupodlažní podsklepenou novostavbu s gastroprovozem, jenž

bude mít v suterénu zázemí, v přízemí kuchyni a výdejnu

jídel a v patře kavárnu. Ve zbylé části nepodsklepené haly

o rozměrech zhruba 22 x 58 m bude jídelna a samostatná

nájemní jednotka. S POP3 spojí POP0 prosklený krček.

Demolice, rekonstrukce i novostavba

Doslova pár desítek metrů od sebe dělí dvě stavby,

které v Berouně provádí tým Milana Vaňkáta z divize 9.

Administrativní budova (AB) zajímavě kombinuje starý

objekt s novostavbou. O výstavbě nedalekého bytového domu Corso se zmíníme příště.

„Výstavba administrativní budovy v Berouně v sobě

skrývá prakticky vše, s čím je možné se v pozemním

stavitelství setkat – poměrně náročnou demolici staré vestavby bezprostředně navazující na sousední obývané objekty, vestavbu nové budovy a mimo to i rekonstrukci více

než 100 let starého domu včetně fasády a uměleckých

prvků,“ popisuje vedoucí projektu Milan Vaňkát. Kromě

moderního technologického vybavení celého komplexu

bude nezbytné jeho připojení na inženýrské sítě v prostředí se silným dopravním provozem. Minimum prostoru pro

zásobování staveniště kolegové vyřešili tím, že zázemí pro

obě stavby sloučili a umístili k bytovému domu Corso.

Část nového administrativního objektu pro 220 pracovníků vznikne rekonstrukcí pozdně klasicistní budovy

2

„Severomoravský region naší divize nemá v Olomouci

vlastní dělnické kapacity. Veškeré zednické a pomocné

práce jsme proto řešili najímáním až 30 dělníků denně,

které koordinovali naši technici. Zadávali práci, kontrolovali kvalitu i časový postup procesů, objednávali materiál

či vybavení a řešili personalistiku. Nikoli denně, ale každou hodinu po celý den po dobu takřka dvou let. Tento

způsob provádění stavebních prací se nám již v minulosti

při přestavbách historických objektů osvědčil a hodláme

spolupracovat s řadou spolehlivých a kvalitních zhotovitelů, z nichž bych chtěl vyzdvihnout firmu ValentPro a jejího

zástupce Tomáše Pechu, který s námi absolvoval celou

stavbu,“ říká Ing. Vachutka. „Zakázky je nejlepší hodnotit

až léta po dokončení. Žádná práce ale není ztracený čas

a každou realizaci beru jako cestu, kterou jsme potřebovali projít. Teď se už ale těším na malý oddych a pak

na následující, doufám, zajímavý a velký projekt,“ uzavírá.

–red–, foto archiv stavby

metrů je přibližná délka tunelu Vollås, který 25. ledna prorazili

pracovníci divize 5 vedení týmem Ing. Jiřího Šacha na stavbě

E134 Damåsen – Saggrenda v Norsku. Podrobnosti příště.

Tři haly pro výrobnu dlaždic v Chlumčanech

Společnost LASSELSBERGER postupně rozšiřuje a modernizuje své výrobní závody. V tom chlumčanském

chce o zhruba 22 % navýšit výrobu dlaždic. Protože má

dobré zkušenosti s Metrostavem, který zde nedávno

ve zkráceném termínu vybudoval distribuční a skladovací centrum s užitnou plochou téměř 30 tisíc m², zadal

i další výstavbu v areálu stejnému dodavateli – divizím 6 a 1, které opět vede Ing. Josef Holada z divize 6,

jež je lídrem firemního sdružení.

pro technologii. Každý projektoval někdo jiný a navzájem

se prolínaly… Navíc těsně před zahájením prací došlo

ke zrušení výstavby navazujících objektů, což mělo dopad

i do naší realizace,“ vzpomíná Ing. Holada.

Nejsložitější ale byl vlastní začátek stavby

Haly nevznikaly na zelené louce, ale ve stísněných podmínkách výrobního závodu, jehož provoz musel být

zachován. Pro provedení přeložek sítí stavbaři dostali

bývalé okresní záložny ze začátku 20. století, která stojí

v ulici Politických vězňů. Hmotově zůstane téměř beze

změn, pouze její podkrovní část se rozšíří o vikýř mezi

fasádními štíty. Na místě její přístavby z 90. let, kterou

právě bourají, a sousedícím pozemku kolegové vybudují

novostavbu s fasádou do Hrnčířské ulice. Oba objekty

následně propojí krčkem. Moderní prosklený obvodový

plášť ve zlatavém odstínu (vizualizace) bude kontrastovat

s historickou vápennou omítkou staré záložny, kde se

zlatá barva objeví na vikýři a římse.

Obě stavby v Berouně se rozeběhly vloni v říjnu

„Naším hlavním úkolem pro první tři měsíce letošního

roku bude u AB zajištění stavební jámy a následné předání staveniště našim betonářům, kteří provedou náročné

monolitické konstrukce,“ říká vedoucí projektu. „Velkou

neznámou je pro nás zatím záchranný archeologický

průzkum, který by měl probíhat od začátku února v historicky velice ceněném prostoru poblíž městských hradeb,

kde lze očekávat především nálezy keramiky. Ostatně ne

nadarmo se ulice jmenuje Hrnčířská,“ dodává. Ačkoli je

archeologický průzkum plně v kompetenci investora, je

jisté, že na průběh stavebních prací může mít velký vliv. Už

dnes je harmonogram stavby velmi napjatý – monolitické

konstrukce by měly být dokončeny letos v srpnu a kompletní dílo předáno investorovi do konce března příštího

roku. „Na realizaci všech dalších prací – těch nejnáročnějších na technologii provádění i kvalitu – tak budeme mít

pouze sedm měsíců. Nicméně věřím, že zakázku stihneme

dokončit v potřebné kvalitě a včas,“ uzavírá Milan Vaňkát.

Mar tina Vampulová, vizualizace ov architek ti

Metrostav_02_2018.indd 3

1

1

Největší objekt, který v Chlumčanech vzniká, je zhruba

200 x 47 m velká hala pro výrobní linku S9 (foto č. 1). „Její

sloupy měly být podle projektu ocelové, ale nahradily je

železobetonové prefabrikáty, tak to už na stavbách chodí… Dnes máme hotové konstrukce, opláštění, střechu,

podlahy a pracujeme na instalacích a na propojení se sousedními halami. To poslední není vůbec snadné, protože

podél haly S9 se několikrát mění výšková úroveň a konstrukční systém vedlejších objektů a projekt tyto detaily

neobsahoval,“ říká vedoucí projektu. S halou S9 tvoří

jeden celek další nová hala určená pro skladování lisovací

hmoty a provoz filtrovny. Měří cca 47 x 9 m, je vyšší, má

jiný konstrukční systém, ale stejný stupeň rozpracovaní.

Třetí stavbou v Chlumčanech je nástavba haly diskontimlýnů, která je už hotová. „Jednalo se o nástavbu

původní haly kontinuálního mletí s rozšířením půdorysu

na zhruba 47 x 39 metrů. K této hale jsme dostali hned dva

projekty – první se týkal samotné stavby a druhý základů

2

nepřesnou dokumentaci a vše museli operativně upravovat podle reality. Nedostali projekt na demolice starých

objektů a neměli ani statický posudek, což představovalo

problém zejména u částečně ubourávaných konstrukcí.

V době, kdy statika potřebovali, byly navíc projektové kanceláře tak vytížené, že žádná nebyla schopna vyřešit veškeré nesrovnalosti komplexně a v požadovaném krátkém

čase. Takže museli spolupracovat hned s několika statiky.

I přes všechny problémy si kolegové s druhou zakázkou pro firmu LASSELSBERGER poradili a všechny

milníky splnili. Technologům předali vloni v květnu stavbu

připravenou pro montáž kontimlýna, v říjnu pro osazení

hydraulických lisů (foto č. 2) a letos na začátku ledna i pro

montáž pece. Práce by měli ukončit za necelý měsíc. Největší tuzemský výrobce keramických obkladů a dlažeb má

ale se svými pěti výrobními závody velké plány, takže by

to nemusela být jeho poslední spolupráce s Metrostavem.

–red–, foto archiv stavby

31.01.18 13:06