strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Modernizace rejd plavební komory Štvanice

Provoz plavební komory u pražského ostrova Štvanice

by měl od ledna probíhat hladce a bez zbytečných prostojů. Stavbaři divize 6 ukončili práce na modernizaci

prostor, v němž lodě čekají na otevření komory. Dokončené dílo předali investorovi, Ředitelství vodních cest

ČR, ve smluveném termínu na konci ledna. Na projektu

s názvem Modernizace rejd plavební komory Štvanice

pracoval Metrostav ve sdružení s firmou Eurovia jako

vedoucí účastník v poměru 60 ku 40.

Cílem rekonstrukce bylo vybudování nových krátko‑

dobých čekacích stání pro malá i velká plavidla v horní

i dolní rejdě plavební komory (foto č. 1). Na obou odděle‑

ných pozemcích bylo nutné v korytu řeky zajistit potřeb‑

nou plavební hloubku, což si vyžádalo prohrábku dna.

Horní stání nově nabízí čekajícím plavidlům možnost

vyvázání u sedmi nových daleb – svislých sloupů o prů‑

měru 0,5 m. Z pohledu stavbařů jde o vybetonované oce‑

lové roury tvořené vždy jednou pilotou zasazenou do vrtu

2

vyplněného betonovou směsí. Současně probíhala úprava

břehu, bylo provedeno zpevnění paty svahu a došlo k osa‑

zení osvětlení a instalaci informačního systému.

Mnohem větší objem práce čekal stavbaře v prostoru

dolní rejdy. „Stavební řešení předpokládalo vybudování

200 m dlouhé svislé stěny v kombinaci s odsazenou

opěrnou zídkou ve tvaru L doplněnou pochozím platem

s osvětlením a informačním systémem. Vedoucí projektu

Jiří Vrubel upřesňuje, že jde o svislou pilotovou stěnu

z převrtávaných pilot vetknutou do skalního podloží

a kotvenou pramencovými kotvami, ke které je následně

přibetonována stěna o tloušťce 40 cm. Svislá stěna na

viditelné části nad vodou, opěrná zídka a pochozí plato

jsou opatřeny kamenným obkladem (foto č. 2).

Císařské lázně jsou malé Národní muzeum

Karlovarské Císařské lázně se po dvaceti dlouhých

letech chátrání dočkají rekonstrukce. Bude ji řídit společný realizační tým složený půl na půl z techniků karlovarského zastoupení divize 9 a firmy Geosan a včetně zkušebního provozu potrvá 42 měsíců – do léta roku

2023. O tom, že to bude práce velmi náročná, svědčí

i slova vedoucího projektu Jana Mráze z Metrostavu,

který reprezentativní památkově chráněnou budovu

typově nazval menším Národním muzeem.

„Staveniště jsme sice převzali už před Vánocemi,

práce jsme ale zahájili až po Novém roce, a to hlavně ak‑

tualizací pasportizace a inventarizace historicky cenných

uměleckých a uměleckořemeslných prvků, kterých je

v Císařských lázních více než tisíc,“ říká Jan Mráz.

V Karlových Varech čeká na stavbaře rekonstrukce

přísně sledovaná památkáři, při které budou u stavebních

úprav smět používat jen tradiční materiály a postupy.

K výměně prvků za repliky budou moci přikročit pouze

při zjištění jejich nevratného poškození. Nově navrhované

konstrukce ale budou moci řešit současnými stavebními

technologiemi. Změny se tak dočká třeba atrium, když

bude prostor původního otevřeného nádvoří s pavlačemi

pro roznášku rašeliny do lázeňských koupelen – později

zastřešený kvůli celoročnímu provozu – změněn na za‑

střešenou dvoranu s prosklenou střechou. Na podzemní

stěny poškozené vlhkostí a plísněmi čeká sanace. Staveb‑

ní adaptace v sobě zahrne i kompletní vybavení objektu

novou infrastrukturou, která zohlední i změnu účelu jeho

užívání – z lázeňského domu totiž vznikne multifunkční

centrum s komerční, administrativní, výstavní a kulturní

funkcí. Nově budou pod atriem vybudovány kanály pro

vedení technických instalací.

sední říčka Teplá, jejíž hladina leží výš než nové základové

spáry. Pozor si budeme muset dát i časově, protože při

výkopových pracích bude probíhat archeologický prů‑

zkum, jehož délku neumíme předem odhadnout. A i když

se zachovaly stavební výkresy původní budovy z konce

19. století i z její přestavby, k níž došlo asi před 70 lety,

pořád se jedná o rekonstrukci, která nás může překvapit

mnoha odhalenými fakty odlišnými od projektu. Můj tým

je ale zkušený a s podobným typem stavby i se součin‑

ností s karlovarskými památkáři má bohaté zkušenosti.

Takže se náročné a pro město důležité stavby nebojíme,

naopak se na ni všichni těšíme,“ uzavírá.

Lenka Svobodová, foto Profimedia.cz

Císařské lázně v Karlových Varech byly postaveny na

pozemcích bývalého měšťanského pivovaru v letech

1893 až 1895 podle projektu slavných vídeňských

architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera.

Patrový objekt s užitnou plochou přes 10 000 m2

připomíná svým podkovovitým půdorysem divadelní

budovu. Jeho zdobná architektura spojuje renesanční

a barokní prvky se secesními motivy. Reprezentativní

lázeňské zařízení bylo nejmodernějším provozem

v tehdejší rakousko-uherské monarchii. Nabídku

slatinných a minerálních koupelí doplňovaly mimo jiné

i elektrické osvětlení, parní vytápění, větrací systém,

ohřívač lázeňského prádla či elektrické hodiny.

O překvapení nebude nouze

„Musíme si dávat pozor, abychom svou činností nenarušili

vydatnost, vlastnosti, složení nebo hygienickou nezávad‑

nost přírodních léčivých zdrojů, protože Císařské lázně

uzavírají karlovarskou kolonádu,“ říká Jan Mráz. „Co se

týče rizik stavby, víme, že stavební jámu pro kanály pod

atriem a u Rašelinového pavilonu bude ohrožovat sou‑

Tisíce tun kamene a štěrkopísku

Vybudování zdi spojené s pilotovou stěnou probíhalo

v jímce, ze které byla neustále odčerpávána voda. „Při

výstavbě dolního čekacího stání bylo nutné zřídit dočasné

konstrukce. Šlo o sypanou manipulační plošinu s nájezdní

rampou v korytě Vltavy, ze které byly prováděny veškeré

práce, záporové pažení svahu a těsnicí a pažicí konstrukce

ze štětovnic pro odtěžení jímky,“ vysvětluje Jiří Vrubel. Na

vybudování manipulační lavice se spotřebovalo 13 500 t

kamene a štěrkopísku, dopravovaných pomocí remorké‑

ru. Po dokončení prací byla lavice odtěžena.

Zakázka modernizace zdymadla Štvanice je hotová.

Uskutečnila se v rámci akcí rozsáhlého projektu pro rozvoj

vodní dopravy v ČR a je spolufinancovaná z fondů EU.

Blanka Růžičková, foto Petr Adámek

Hrubá stavba školky v Hejnicích je dokončena

Přesně v polovině ledna oslavil tým Ing. Ondřeje Holce z naší divize 8 glajchu na stavbě mateřské školy

v Hejnicích ve Frýdlantském výběžku. Dvoupatrová

budova (vizualizace) se čtyřmi loděmi v každém patře

a spojovacím prostorem vyrostla na místě původního,

zastaralého objektu školky ze 70. let minulého století.

„Staveniště jsme převzali loni na začátku srpna už

s dvouměsíčním zpožděním oproti původnímu plánu.

Vzhledem k tomu, že zadavatel čerpá na stavbu školky

dotaci, museli jsme i přes nezaviněný výrazný časový

skluz dodržet smluvní podmínky i pevně stanovený ča‑

sový harmonogram. Nasadili jsme maximální tempo, a to

se vyplatilo. Nakonec se nám důležitý milník na stavbě

podařilo dodržet,“ říká vedoucí projektu Ing. Holec.

Stavbaři začali nejprve likvidací azbestového obkladu

na původní budově a sanací některých částí v interiéru,

aby postupně celý objekt odstranili a na jeho místě mohla

vyrůst nová moderní budova. „Ač se jedná o nadzemní ob‑

jekt, dvoustupňové pasy byly navrženy na úrovni základů

bývalého sklepa. Dostávali jsme se tudíž až do hloubky

tří metrů,“ vzpomíná Ing. Holec a dodává, že v současné

době probíhají práce zejména na střeše. Ta bude plochá,

s „nulovou atikou“ a bude ji tvořit PVC. V současné době

stavbaři dokončují její odvodnění, aby se začátkem února

mohli přesunout do interiéru. V budově školky vznikne pět

oddělení pro děti ve věku tři až šest let, jedno oddělení

pro dvouleté ratolesti a k dispozici bude také prostorná

herna. Kromě toho nebude chybět ani kuchyň. Tým z di‑

vize 8 upraví i okolí školky. A nepůjde přitom jen o trávník

a zpevněné plochy. V celém areálu totiž vznikne také dět‑

ské hřiště, mlžné brány a mnoho herních prvků.

„Nejnáročnější bylo zatím splnění podmínek poskyto‑

vatele dotace Ministerstva financí, k nimž jsme se i smluv‑

ně zavázali,“ připomíná Ing. Holec. „Vzhledem k velkému

časovému deficitu jsme byli nuceni některé stropní panely

osadit na neexistující věnce. Panely jsme proto nejprve

podepřeli a teprve poté dodělávali věnce,“ říká.

Ostatně napnutý časový harmonogram se týmu daří

plnit i teď. Je dokonce možné, že se stavbu podaří předat

hotovou ještě dříve než v lednu příštího roku, jak stanoví

smluvní podmínky. „Při současném tempu prací bychom

mohli předávat už letos v říjnu,“ doufá vedoucí projektu.

K hladkému průběhu stavby přispívá i perfektní spoluprá‑

ce s investorem a technickým dozorem stavby. „Upřímně

mohu říci, že s takto vstřícným přístupem ze strany ob‑

jednatele i technického dozoru jsem se dosud nesetkal.

V malém městě Hejnice je tato stavba každý den pod

drobnohledem a všechny strany chtějí hlavně pro děti jen

to nejlepší,“ uzavírá Ing. Ondřej Holec.

Mar tina Vampulová, vizualizace archiv stavby

Metrostav_02_2020.indd 3

1

2

3

Prorážka tunelu Knarrevik slavnostně ukončila norský projekt u Bergenu

Raziči divize 5 (foto č. 1) pod vedením Ing. Jiřího Šacha slavnostně ukončili ražby kabelových tunelů na projektu Rv. 555

Sotrasambandet v Bergenu v Norsku. Přímo na stavbě se sešli raziči i technici Metrostavu včetně ekonomického náměstka

divize 5 Ing. Lukáše Endersta (foto č. 2) společně se zástupci investora a velvyslancem ČR v Norsku JUDr. Jaroslavem

Knotem, Ph.D. Součástí akce byl proslov a poděkování našeho velvyslance a došlo také na předání dortu, který tradičně

připravil a předal investor. Práce na kabelových tunelech probíhaly od jara 2018 v rámci výstavby významného silničního

tahu, který v budoucnu propojí centrum Bergenu a ostrov Sotra. Slavnostní prorážka se nyní uskutečnila v tunelu

Knarrevik, který je dlouhý 1896 m. Jeho ražba byla velmi náročná – z části se nachází pod mořem. Právě tento úsek byl

v rámci projektu nejnáročnější a na stavbě musel být dokonce připraven štít pro nouzové zajištění tunelu. Mimoto se

stavbaři museli potýkat s hlukovými omezeními, složitou geologií a bylo nutné dodržovat limity pro vibrace. Součástí

zakázky byla ražba tunelu Breivik (o jeho prorážce jsme informovali v našich firemních novinách před Vánocemi), kde již

partner ve sdružení provádí dokončovací práce a v průběhu léta by mělo začít ukládání kabelů.

–red–, foto archiv stavby

31.01.20 12:06