strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Modernizace rejd plavební komory Štvanice
Provoz plavební komory u pražského ostrova Štvanice
by měl od ledna probíhat hladce a bez zbytečných prostojů. Stavbaři divize 6 ukončili práce na modernizaci
prostor, v němž lodě čekají na otevření komory. Dokončené dílo předali investorovi, Ředitelství vodních cest
ČR, ve smluveném termínu na konci ledna. Na projektu
s názvem Modernizace rejd plavební komory Štvanice
pracoval Metrostav ve sdružení s firmou Eurovia jako
vedoucí účastník v poměru 60 ku 40.
Cílem rekonstrukce bylo vybudování nových krátko‑
dobých čekacích stání pro malá i velká plavidla v horní
i dolní rejdě plavební komory (foto č. 1). Na obou odděle‑
ných pozemcích bylo nutné v korytu řeky zajistit potřeb‑
nou plavební hloubku, což si vyžádalo prohrábku dna.
Horní stání nově nabízí čekajícím plavidlům možnost
vyvázání u sedmi nových daleb – svislých sloupů o prů‑
měru 0,5 m. Z pohledu stavbařů jde o vybetonované oce‑
lové roury tvořené vždy jednou pilotou zasazenou do vrtu
2
vyplněného betonovou směsí. Současně probíhala úprava
břehu, bylo provedeno zpevnění paty svahu a došlo k osa‑
zení osvětlení a instalaci informačního systému.
Mnohem větší objem práce čekal stavbaře v prostoru
dolní rejdy. „Stavební řešení předpokládalo vybudování
200 dlouhé svislé stěny v kombinaci s odsazenou
m
opěrnou zídkou ve tvaru L doplněnou pochozím platem
s osvětlením a informačním systémem. Vedoucí projektu
Jiří Vrubel upřesňuje, že jde o svislou pilotovou stěnu
z převrtávaných pilot vetknutou do skalního podloží
a kotvenou pramencovými kotvami, ke které je následně
přibetonována stěna o tloušťce 40
cm. Svislá stěna na
viditelné části nad vodou, opěrná zídka a pochozí plato
jsou opatřeny kamenným obkladem (foto č. 2).
Císařské lázně jsou malé Národní muzeum
Karlovarské Císařské lázně se po dvaceti dlouhých
letech chátrání dočkají rekonstrukce. Bude ji řídit společný realizační tým složený půl na půl z techniků karlovarského zastoupení divize 9 a firmy Geosan a včetně zkušebního provozu potrvá 42 měsíců – do léta roku
2023. O tom, že to bude práce velmi náročná, svědčí
i slova vedoucího projektu Jana Mráze z Metrostavu,
který reprezentativní památkově chráněnou budovu
typově nazval menším Národním muzeem.
„Staveniště jsme sice převzali už před Vánocemi,
práce jsme ale zahájili až po Novém roce, a to hlavně ak‑
tualizací pasportizace a inventarizace historicky cenných
uměleckých a uměleckořemeslných prvků, kterých je
v Císařských lázních více než tisíc,“ říká Jan Mráz.
V Karlových Varech čeká na stavbaře rekonstrukce
přísně sledovaná památkáři, při které budou u stavebních
úprav smět používat jen tradiční materiály a postupy.
K výměně prvků za repliky budou moci přikročit pouze
při zjištění jejich nevratného poškození. Nově navrhované
konstrukce ale budou moci řešit současnými stavebními
technologiemi. Změny se tak dočká třeba atrium, když
bude prostor původního otevřeného nádvoří s pavlačemi
pro roznášku rašeliny do lázeňských koupelen – později
zastřešený kvůli celoročnímu provozu – změněn na za‑
střešenou dvoranu s prosklenou střechou. Na podzemní
stěny poškozené vlhkostí a plísněmi čeká sanace. Staveb‑
ní adaptace v sobě zahrne i kompletní vybavení objektu
novou infrastrukturou, která zohlední i změnu účelu jeho
užívání – z lázeňského domu totiž vznikne multifunkční
centrum s komerční, administrativní, výstavní a kulturní
funkcí. Nově budou pod atriem vybudovány kanály pro
vedení technických instalací.
sední říčka Teplá, jejíž hladina leží výš než nové základové
spáry. Pozor si budeme muset dát i časově, protože při
výkopových pracích bude probíhat archeologický prů‑
zkum, jehož délku neumíme předem odhadnout. A i když
se zachovaly stavební výkresy původní budovy z konce
19. století i z její přestavby, k níž došlo asi před 70 lety,
pořád se jedná o rekonstrukci, která nás může překvapit
mnoha odhalenými fakty odlišnými od projektu. Můj tým
je ale zkušený a s podobným typem stavby i se součin‑
ností s karlovarskými památkáři má bohaté zkušenosti.
Takže se náročné a pro město důležité stavby nebojíme,
naopak se na ni všichni těšíme,“ uzavírá.
Lenka Svobodová, foto Profimedia.cz
Císařské lázně v Karlových Varech byly postaveny na
pozemcích bývalého měšťanského pivovaru v letech
1893 až 1895 podle projektu slavných vídeňských
architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera.
Patrový objekt s užitnou plochou přes 10 000 m2
připomíná svým podkovovitým půdorysem divadelní
budovu. Jeho zdobná architektura spojuje renesanční
a barokní prvky se secesními motivy. Reprezentativní
lázeňské zařízení bylo nejmodernějším provozem
v tehdejší rakousko-uherské monarchii. Nabídku
slatinných a minerálních koupelí doplňovaly mimo jiné
i elektrické osvětlení, parní vytápění, větrací systém,
ohřívač lázeňského prádla či elektrické hodiny.
O překvapení nebude nouze
„Musíme si dávat pozor, abychom svou činností nenarušili
vydatnost, vlastnosti, složení nebo hygienickou nezávad‑
nost přírodních léčivých zdrojů, protože Císařské lázně
uzavírají karlovarskou kolonádu,“ říká Jan Mráz. „Co se
týče rizik stavby, víme, že stavební jámu pro kanály pod
atriem a u Rašelinového pavilonu bude ohrožovat sou‑
Tisíce tun kamene a štěrkopísku
Vybudování zdi spojené s pilotovou stěnou probíhalo
v jímce, ze které byla neustále odčerpávána voda. „Při
výstavbě dolního čekacího stání bylo nutné zřídit dočasné
konstrukce. Šlo o sypanou manipulační plošinu s nájezdní
rampou v korytě Vltavy, ze které byly prováděny veškeré
práce, záporové pažení svahu a těsnicí a pažicí konstrukce
ze štětovnic pro odtěžení jímky,“ vysvětluje Jiří Vrubel. Na
vybudování manipulační lavice se spotřebovalo 13 500
t
kamene a štěrkopísku, dopravovaných pomocí remorké‑
ru. Po dokončení prací byla lavice odtěžena.
Zakázka modernizace zdymadla Štvanice je hotová.
Uskutečnila se v rámci akcí rozsáhlého projektu pro rozvoj
vodní dopravy v ČR a je spolufinancovaná z fondů EU.
Blanka Růžičková, foto Petr Adámek
Hrubá stavba školky v Hejnicích je dokončena
Přesně v polovině ledna oslavil tým Ing. Ondřeje Holce z naší divize 8 glajchu na stavbě mateřské školy
v Hejnicích ve Frýdlantském výběžku. Dvoupatrová
budova (vizualizace) se čtyřmi loděmi v každém patře
a spojovacím prostorem vyrostla na místě původního,
zastaralého objektu školky ze 70. let minulého století.
„Staveniště jsme převzali loni na začátku srpna už
s dvouměsíčním zpožděním oproti původnímu plánu.
Vzhledem k tomu, že zadavatel čerpá na stavbu školky
dotaci, museli jsme i přes nezaviněný výrazný časový
skluz dodržet smluvní podmínky i pevně stanovený ča‑
sový harmonogram. Nasadili jsme maximální tempo, a to
se vyplatilo. Nakonec se nám důležitý milník na stavbě
podařilo dodržet,“ říká vedoucí projektu Ing. Holec.
Stavbaři začali nejprve likvidací azbestového obkladu
na původní budově a sanací některých částí v interiéru,
aby postupně celý objekt odstranili a na jeho místě mohla
vyrůst nová moderní budova. „Ač se jedná o nadzemní ob‑
jekt, dvoustupňové pasy byly navrženy na úrovni základů
bývalého sklepa. Dostávali jsme se tudíž až do hloubky
tří metrů,“ vzpomíná Ing. Holec a dodává, že v současné
době probíhají práce zejména na střeše. Ta bude plochá,
s „nulovou atikou“ a bude ji tvořit PVC. V současné době
stavbaři dokončují její odvodnění, aby se začátkem února
mohli přesunout do interiéru. V budově školky vznikne pět
oddělení pro děti ve věku tři až šest let, jedno oddělení
pro dvouleté ratolesti a k dispozici bude také prostorná
herna. Kromě toho nebude chybět ani kuchyň. Tým z di‑
vize 8 upraví i okolí školky. A nepůjde přitom jen o trávník
a zpevněné plochy. V celém areálu totiž vznikne také dět‑
ské hřiště, mlžné brány a mnoho herních prvků.
„Nejnáročnější bylo zatím splnění podmínek poskyto‑
vatele dotace Ministerstva financí, k nimž jsme se i smluv‑
ně zavázali,“ připomíná Ing. Holec. „Vzhledem k velkému
časovému deficitu jsme byli nuceni některé stropní panely
osadit na neexistující věnce. Panely jsme proto nejprve
podepřeli a teprve poté dodělávali věnce,“ říká.
Ostatně napnutý časový harmonogram se týmu daří
plnit i teď. Je dokonce možné, že se stavbu podaří předat
hotovou ještě dříve než v lednu příštího roku, jak stanoví
smluvní podmínky. „Při současném tempu prací bychom
mohli předávat už letos v říjnu,“ doufá vedoucí projektu.
K hladkému průběhu stavby přispívá i perfektní spoluprá‑
ce s investorem a technickým dozorem stavby. „Upřímně
mohu říci, že s takto vstřícným přístupem ze strany ob‑
jednatele i technického dozoru jsem se dosud nesetkal.
V malém městě Hejnice je tato stavba každý den pod
drobnohledem a všechny strany chtějí hlavně pro děti jen
to nejlepší,“ uzavírá Ing. Ondřej Holec.
Mar tina Vampulová, vizualizace archiv stavby
Metrostav_02_2020.indd 3
1
2
3
Prorážka tunelu Knarrevik slavnostně ukončila norský projekt u Bergenu
Raziči divize 5 (foto č. 1) pod vedením Ing. Jiřího Šacha slavnostně ukončili ražby kabelových tunelů na projektu Rv. 555
Sotrasambandet v Bergenu v Norsku. Přímo na stavbě se sešli raziči i technici Metrostavu včetně ekonomického náměstka
divize 5 Ing. Lukáše Endersta (foto č. 2) společně se zástupci investora a velvyslancem ČR v Norsku JUDr. Jaroslavem
Knotem, Ph.D. Součástí akce byl proslov a poděkování našeho velvyslance a došlo také na předání dortu, který tradičně
připravil a předal investor. Práce na kabelových tunelech probíhaly od jara 2018 v rámci výstavby významného silničního
tahu, který v budoucnu propojí centrum Bergenu a ostrov Sotra. Slavnostní prorážka se nyní uskutečnila v tunelu
Knarrevik, který je dlouhý 1896 m. Jeho ražba byla velmi náročná – z části se nachází pod mořem. Právě tento úsek byl
v rámci projektu nejnáročnější a na stavbě musel být dokonce připraven štít pro nouzové zajištění tunelu. Mimoto se
stavbaři museli potýkat s hlukovými omezeními, složitou geologií a bylo nutné dodržovat limity pro vibrace. Součástí
zakázky byla ražba tunelu Breivik (o jeho prorážce jsme informovali v našich firemních novinách před Vánocemi), kde již
partner ve sdružení provádí dokončovací práce a v průběhu léta by mělo začít ukládání kabelů.
–red–, foto archiv stavby
31.01.20 12:06