Metrostav 03/2011

• Strana 1

  Mezifakultní centrum v Suchdole

  přivítalo první studenty str. 3

  Stavbu na Labi ztěžuje velká

  i tlaková voda str. 3

  Liebherr se s pomocí divize 3

  zabydluje v Postřižíně str. 3

  Ptáme se: Ing. Zbyška Vozarika,

  vedoucího projektu z divize 2 str. 2

  Stavba Pod Tyršovým vrchem

  skončila letos v únoru str. 2

  Rekonstrukce v Pardubicích změní

  vzpomínku v budoucnost str. 2

  xxxx

  více ve fotoreportáži na str. 4

  23. února 2011 / 3 / XXIII

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  TBM už brzy vyrazí

  Nové obchodní zastoupení v Bělorusku

  Další zahraniční organizační složka naší společnosti začala

  v lednu pracovat v Běloruské republice. Ředitelem nového

  zastoupení divize 3 Metrostavu je Ing. Jan Hrubeš, jeho

  kancelář naleznete v Minsku v Lermontově ulici číslo 27.

  Půl kilometru

  Začátkem února na stavbě

  metra trasy V. A vyrazili

  pracovníci ze sdružení

  divize 8 a divize 5 pět set

  metrů délky tunelů na

  stavebním oddílu 07. Ze

  staveniště BRE1 na Vypichu

  už proto raziči mohli zahájit výstavbu stanice Petřiny.

  www.novapalmovka.cz

  Na výše uvedené adrese naleznete informace o výstavbě

  centra Nová Palmovka, jehož součástí bude i radnice

  Prahy 8. Její zástupci je zveřejnili ve spolupráci s firmou

  Metrostav Development, která výstavbu komplexu zajistí

  prostřednictvím dceřiné společnosti Metrostav Alfa.

  Stavba metra V. A

  Karel Březina, 1. náměstek

  primátora hl. m. Prahy,

  navštívil 7. února kontrolní

  den stavby metra V. A. Při

  následné tiskové konferenci,

  které se zúčastnil i pražský

  primátor Bohuslav Svoboda

  (foto vlevo) a generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát,

  informoval, že práce pokračují přesně dle harmonogramu.

  Daruj krev s Metrostavem

  Pravidelná akce, při které zaměstnanci Metrostavu darují

  svou krev, se uskuteční v pátek 1. dubna 2011 od 7.30

  do 11 hodin v centrále společnosti v Koželužské ulici

  v Praze 8. Předem děkujeme všem, kdo se jí zúčastní!

  Mistrovství juniorů

  Začátkem února proběhlo

  v Olomouci za podpory

  Metrostavu Mistrovství ČR

  juniorů ve squashi. Akce,

  při které se utkali chlapci

  a děvčata od 11 do 19 let,

  proběhla na vysoké sportovní

  úrovni a předvedla řadu kvalitních a dramatických utkání.

  Více se dozvíte na adrese www.cz-squash.net.

  Jeřáb ukládá na dno montážní jámy na Vypichu první vozíky tunelovacího stroje (TBM) s výrobním číslem 609. Pracovníci Metrostavu je pod dohledem zástupců dodavatelské

  firmy Herrenknecht sestavují do závěsu, který vyražený prostor za řeznou hlavou přemění v traťový tunel metra s definitivním ostěním. Další snímky z akce nabízí fotoreportáž

  Zahraniční podnikání

  Posílení našeho postavení v zahraničí může firmám ze

  Skupiny Metrostav otevřít nové příležitosti pro rozvoj.

  Vedení společnosti proto rozhodlo o prohlubování kva-

  lifikační úrovně vedoucích projektů, ekonomů i přípra-

  vářů, kteří by se na zakázkách v cizině mohli podílet.

  Aby uvedení zaměstnanci získali k vedení takových

  projektů odborné znalosti i praktické informace, připravi-

  la pro ně Podnikohospodářská fakulta VŠE ve spolupráci

  s úseky výrobně-technického, obchodního a personálního

  ředitele kurz nazvaný Management zahraniční zakázky.

  Jeho první běh se uskutečnil v prosinci minulého

  a v lednu letošního roku a zúčastnilo se jej 16 pracovníků

  divizí Metrostavu a čtyři kolegové ze společnosti Subter-

  ra. Součástí programu byla mimo jiné témata týkající se

  politického, právního a ekonomického prostředí, úloh ma-

  nažera, logistiky, interkulturní komunikace, obchodních

  operací i claimování. Nedílnou součástí kurzu bylo i zdů-

  raznění odlišností průběhu všech probíraných operací od

  standardních podmínek nastavených v České republice.

  S velkým zájmem posluchačů se setkala zejména

  vystoupení manažerů a odborníků z řad zaměstnanců

  Metrostavu a ze společností Subterra a Doprastav, kteří

  besedovali s účastníky kurzu o zkušenostech z působení

  v zahraničí; třeba na Islandu, ve Finsku, v Chorvatsku

  nebo v Polsku. O postřehy a informace se podělili jak ve-

  doucí projektů, tak i ekonomové a právníci. Z hlediska ve-

  dení výrobních jednotek poznatky shrnuli ředitelé našich

  divizí 4 a 5 Ing. Josef Neuwirth a Ing. Václav Soukup.

  Průběh a obsah kurzu Management zahraniční za-

  kázky dnes personalisté upravují podle námětů ze strany

  lektorů a vyhodnocení přínosu pro jednotlivé účastníky.

  Jeho druhý běh pro další zaměstnance firem ze Skupiny

  Metrostav bude zahájen už letos v dubnu.

  J a n K u c h a ř, v e d o u c í ú t v a r u k v a l i f i k a č n í h o

  rozvoje centrály Metrostavu

  Divize 8 pomáhá odstranit následky těžby uranu

  Už více než rok se Metrostav podílí na projektu, který

  pomůže urychlit dekontaminaci prostředí v okolí Stráže

  pod Ralskem. Pracovníci divize 8 tu ve sdružení s fir-

  mami SYNER, OHL ŽS a GEOSAN GROUP budují neut-

  ralizační a dekontaminační stanici NDS 10 pro státní

  podnik DIAMO. K enormnímu znečištění hornin pod

  Ralskem došlo při chemické těžbě uranu.

  „Sanace horninového prostředí zde probíhá od roku

  1996 a dnes dostavujeme poslední část technologií, která

  zhruba pětkrát urychlí likvidaci ekologické zátěže,“ vy-

  světluje vedoucí projektu Ing. Jan Müller z divize 8, který

  koncem ledna práci předal diviznímu kolegovi Ing. Jáchy-

  mu Kubečkovi a začal se věnovat nové zakázce.

  Při stavbě ve Stráži, jejíž součástí bylo i vypracová-

  ní realizační dokumentace, všichni účastníci sdružení

  pracují ve společném realizačním týmu. Metrostav zde

  zastupují i dva zaměstnanci firmy Subterra, kteří mají

  zkušenosti z předchozí etapy sanací. Součástí dodávky

  je rekonstrukce nádrží a potrubních mostů, rozšíření pří-

  pravy vápenného mléka, zvýšení kapacity čerpací stanice

  a potrubních vedení, která přivádějí technologické roztoky

  zbylé po těžbě do asi 10 km vzdáleného areálu odkaliště

  podniku DIAMO. Tam bude pomocí vápenného mléka

  probíhat v nových objektech nejprve jejich neutralizace.

  Vysrážená suspenze projde filtrací a bude z ní odstraněn

  amoniak. Výsledkem procesu budou filtrační koláče, které

  se uloží do odkaliště, a dále využitelná čpavková voda.

  Divize 8 přímo dohlíží na výstavbu a vybavení provozu

  neutralizace, filtrace a absorpce amoniaku. „Na železobe-

  tonové desce teď vztyčujeme ocelovou konstrukci největší

  haly, která bude mít rozměry 36 x 18 m (foto),“ popisuje

  Ing. Müller a doplňuje: „Ing. Kubeček už v ní dnes řídí

  usazování neutralizačních nádrží z titanu. Při podzimní

  odstávce potom propojí nové provozní soubory s fungují-

  cími. Celé sdružení chce zakázku po stavební stránce zho-

  tovit do konce roku. Při jarní odstávce do NDS 10 napustí

  roztoky, proběhnou komplexní zkoušky a neutralizační

  a dekontaminační stanice zahájí zkušební provoz.“

  Podle smlouvy má stavba neutralizační a dekonta-

  minační stanice skončit v říjnu 2013. Sdružení by ji však

  chtělo předat investorovi už o rok dřív v červnu. Eliminace

  škod po agresivní těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem by

  tak v ideálním případě mohla skončit v roce 2035.

  –ls–, foto Jan Müller

  Ve Stráži pod Ralskem probíhal v letech 1967 až 1996

  nejagresivnější způsob těžby uranu na světě – pomocí

  kyselinového loužení. Do ložiska rudy bylo vrty

  vpravováno do země médium, jehož základem byla

  kyselina sírová. Roztok byl po nasycení čerpán na

  povrch a uran se z něj chemicky separoval. V asi

  8000 těžebních vrtech, hlubokých až 250 m, byly

  pod Ralskem napumpovány do země více než čtyři

  miliony tun kyseliny sírové a 320 tisíc tun kyseliny

  dusičné. V oblasti o rozloze přibližně 27 km²

  kontaminovaly cca 369 milionů m³ podzemních vod.

  Gratulujeme!

  I přes pád na 5km trati vybojovala rychlobruslařka Mar-

  tina Sáblíková bronzovou medaili na mistrovství světa

  ve čtyřboji. Na závodech v Calgary tak prokázala nejen

  své závodnické kvality, ale i odvahu, se kterou vzdorovala

  osudu. Metrostav ji podporuje už pátý rok. Váží si její hou-

  ževnatosti a děkuje jí za výbornou reprezentaci.

  foto Pavel Lebeda pro SPORT INVEST GROUP

• Strana 2

  Rekonstrukce změní vzpomínku v budoucnost

  Nejznámějším dílem pražského architekta Ladislava

  Machoně v Pardubicích se hned po svém otevření v ro-

  ce 1925 stal dům s pasáží, která dodnes nese jméno

  svého tvůrce. Elegantní polyfunkční stavbu tvořil pěti-

  podlažní objekt s 31 byty, z jehož průchodu se vcházelo

  do 28 obchodů a stylové suterénní restaurace. Macho-

  ňova pasáž byla zkrátka řadu let chloubou Pardubic.

  Čas však má ostré zuby (foto) a památkově chráněné-

  mu objektu hrozilo, že buď projde rekonstrukcí, nebo

  zmizí ze světa. První možnost naštěstí zvítězila.

  Provedení náročné akce má na starost divize 9 v čele

  s vedoucím projektu Ing. Petrem Jeřábkem. Jeho tým do-

  razil na místo vloni v prosinci a dosud se zde spolu s pa-

  mátkáři především podílel na pasportizaci objektu. Ten si

  i po rekonstrukci zachová původní podobu včetně světel,

  kování, malby, ozdobných prvků a dalších detailů. Je jen

  velká škoda, že 23 původních svítidel, která byla před

  22 lety nalezena ve sklepě vedlejšího domu, se v průběhu

  dalších let ztratilo a v pasáži je musí nahradit repliky.

  Celá zakázka na rekonstrukci a dostavbu Machoňovy

  pasáže je rozdělena do dvou etap; divize 9 pracuje na té

  první. Dnes při ní řídí zejména odstrojování a chystá de-

  molice, po nich přijde na řadu rekonstrukce a přístavba.

  Na vše má tým Ing. Jeřábka jen necelých 18 měsíců.

  Kompletní rekonstrukce a dostavba Machoňovy pa-

  sáže obnáší úpravu 11 800 m³ obestavěného prostoru,

  v němž bude umístěno 26 bytů s dispozicí od 2 + kk

  po 4 + kk, 15 vzájemně propojovatelných obchodů a 4

  kanceláře. Ve druhé etapě stavby je naplánováno i par-

  koviště s kapacitou 34 míst, takže spolu s podzemními

  Vizitka dobré práce

  Tým Ing. Martina Kocha z divize 1 končí výstavbu Cen-

  tra akutní medicíny v Oblastní nemocnici Kladno. Dva

  a čtvrt roku zdejší dobré práce ve sdružení s firmou

  Energie – stavební a báňská usnadnilo Metrostavu ces-

  tu k provádění dalších zakázek pro stejného investora.

  Do otevření nejmodernějšího pavilonu kladenské ne-

  mocnice zbývají jen dny. I kdyby Centrum akutní medicíny

  nezdobil sněhový poprašek (foto č. 1), bylo by jasně pa-

  trné, že jeho nový monoblok je kompletně hotový včetně

  okolních terénních a sadových úprav (foto č. 2). Nosné

  železobetonové sloupy i stěny už vloni obalila zavěšená ke-

  ramická fasáda nepravidelných tvarů, vodorovně členěná

  pásy hliníkových oken. Novostavbě vtiskla na první pohled

  jednoduchý, ale charakteristický vnější výraz (foto č. 3).

  Co se týče interiéru, Ing. arch. Jan Topinka a archi-

  tektka Sanja Keser dostali od investora za úkol barevně

  odlišit nemocniční provozy a zpříjemnit co nejvíc vzhled

  jednotlivých oddělení. Do budovy zatím kromě stavbařů

  a pracovníků společností PURO-KLIMA a HOSPIMED,

  kteří prováděli montáž zdravotnických technologií, vstu-

  povali jen stěhováci a zdravotnický personál. Její hravé

  interiéry (foto č. 4) však už za pár dní budou moci ocenit

  i pacienti. Veřejnost tak bude moci posoudit, jak dobře se

  podařilo zjednodušit orientaci v novostavbě (foto č. 5),

  která bude srdcem celého zdravotnického areálu – s akut-

  ními provozy zahrne i šest centrálních operačních sálů.

  Investor je však už dnes s prací naší divize 1 spo-

  kojený. Svědčí o tom i další zakázky, které v kladenské

  nemocnici po výběrovém řízení nedávno získala.

  Ing. Zbyška Vozarika,

  vedoucího projektu z divize 2

  Po zkušenostech ze staveb silničního okruhu kolem

  Prahy v úseku Řepy–Ruzyně a obchvatu Plzně, kde

  pracoval i na tunelu Valík, se Ing. Zbyšek Vozarik před

  čtyřmi lety zabydlel na Letné. Pro divizi 2 Metrostavu

  odtud řídí výstavbu zdejších hloubených tunelů budo-

  vaných v rámci výstavby pražského komplexu Blanka.

  Mohl byste připomenout, co vaše stavba zahrnuje?

  V otevřené jámě nebo pomocí modifikované milánské

  metody budujeme dvojici 638 m dlouhých třípruhových

  tunelů v úseku od Špejcharu po portál ražených tubusů

  na Letné. Součástí naší stavby je i podzemní křižovatka

  U Vorlíků a technologické centrum TGC 3. Téměř celý

  prostor stavební jámy nad tunely zaplňujeme konstruk-

  cemi až čtyřpatrových podzemních garáží pro 863 vozů,

  42 z nich bude pro invalidy. Kromě práce v podzemí spa-

  dá do naší části zakázky i zpětná úprava povrchů – a to

  jak parku na pláni, tak tramvajové trati až přes Letenské

  náměstí, vše včetně dotčených inženýrských sítí. V okolí

  stavby jsme také staticky zajišťovali domy, které by mohly

  být dotčeny ražbami v úseku Královská obora. Případná

  poškození budeme na závěr opravovat.

  Které činnosti teď na staveništi zejména provádíte?

  Odbedňujeme stěny závěrečného dilatačního dílu vý-

  jezdové rampy tunelové křižovatky U Vorlíků směrem

  od Břevnova. Všechny její konstrukce chceme dokončit

  už v květnu. Pokračujeme s betonáží podzemního par-

  kingu od středu ke Špejcharu a u portálu se chystáme

  na výstavbu svislých konstrukcí TGC 3. V tunelech s čel-

  ním odtěžováním končíme poslední práce na spodních

  rozpěrných deskách a mostovkách.

  V letošním roce investor omezuje finanční prostředky

  na stavbu tunelů Blanka. Jak se to dotkne vaší práce?

  Při omezení finančních prostředků se nám nepodaří

  provést plánovanou opravu tramvajové trati, která měla

  navázat na nedávno ukončenou rekonstrukci třídy Mila-

  dy Horákové. Po celý rok proto budeme pokračovat jen

  s výstavbou hrubých konstrukcí, které pod úrovní terénu

  vyplní stavební jámu. Jednání s investorem o konkrétních

  posunech termínů však teprve začínají. I když to nebude

  snadné, uděláme vše pro to, aby na našem úseku bylo

  možné zprůjezdnit tunely dle původního harmonogramu.

  Stavařinu znáte z rodiny, vybral jste si ji ke studiu už

  na průmyslovce. Co vás na ní baví?

  Každá stavba, na které mohu pracovat, je jiná. Blanka je

  obrovské dílo, jemu podobné ve městě není a v dohled-

  né době asi nebude. Jsem moc rád, že se mohu podílet

  na jeho řízení a že se nám na Letné zatím podařilo vyřešit

  všechny složitosti – zejména přeložky dopravy, ke kterým

  jsme ve zdejším úzkém průjezdném profilu přidali navíc

  i odvoz více než milionu kubíků vytěžené horniny. Těší

  mě, že zájem a reakce lidí na dni otevřených dveří vloni

  v září potvrdily, že i obyvatelé z okolí, které stavba nejvíc

  omezuje, chápou její složitost a výjimečnost.

  Volný čas v zimě i v létě rád trávíte na horách. Ovlivnila

  vaše profese i to, čeho si všímáte, když cestujete?

  Jako každý, koho profese těší, i já rád sleduji, jak si s prací

  poradili kolegové. Baví mě nacházet shody, ale i rozdíl-

  nosti v architektuře a v provádění staveb u nás a v zahra-

  ničí, třeba v jižněji položených částech Evropy. Nejvíc mě

  samozřejmě zajímají dopravní stavby a zejména to, jak

  splývají s okolní krajinou. Sleduji, kde stojí protihlukové

  stěny, jestli jsou ozeleněné či jak jsou zarostlé portály

  tunelů. Rád se vracím na místa, kde jsem dřív pracoval,

  abych se podíval, zda naše dílo zapadlo do kraje. Vždyc-

  ky mě potěší, když zjistím, že nová komunikace doplňuje

  reliéf terénu a nejen zkracuje cestu lidem, ale je zároveň

  i hezká na pohled. Myslím si totiž, že dopravní stavby mají

  nejen dobře sloužit, ale měly by i přirozeně vypadat.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Stavba Pod Tyršovým vrchem skončila

  Na břehu Botiče v pražské Michli skončila kolaudací

  stavba Pod Tyršovým vrchem, projekt Metrostavu De-

  velopment. Díky generálnímu dodavateli – společnosti

  Subterra – oba domy ve stávající husté zástavbě vy-

  rostly během pouhých 16 měsíců. První obyvatelé by

  se do nich měli stěhovat už začátkem letošního léta.

  Výstavba první, čtyř- až pětipodlažní budovy s půdo-

  rysem tvaru L (foto č. 1) a druhé čtvercové se šesti pod-

  lažími (foto č. 2) začala už v září 2009. Stavbaři totiž mu-

  seli nejdřív upravit vjezd do sousedního areálu, což bylo

  kvůli inženýrským sítím náročnější, než předpokládali.

  Přeložky rozvodů brzdily i zemní práce. „Kromě změn

  vedení kabelů Pražské energetiky a horkovodu jsme mu-

  seli přeložit i vodovod a sdělovací kabely O2. Mohli jsme

  to provést až po skácení zeleně v období vegetačního

  klidu a to si vyžádalo čas navíc,“ říká manažer projektu

  Ing. Rostislav Šíša z Metrostavu Development.

  Pilotové základy proto stavbaři začali provádět až

  v listopadu 2009, když udeřily mrazy. „Beton jsme mu-

  seli udržovat v technologicky předepsané teplotě pomocí

  přímotopů. Nepřízeň počasí nás zastihla ještě jednou – na

  konci roku 2010 při dokončování fasád a okolí. Nakonec se

  nám ale podařilo přejímací řízení zahájit už v lednu 2011,

  jak bylo původně dohodnuto,“ pochválil svůj tým vedoucí

  projektu celé stavby Pavel Horák z divize 2 Subttera.

  V první budově je 19 bytů, v sousední 11. Domy sice

  mají odlišné půdorysy i výšku, oba však propojuje za-

  střešený chodník a je možné je považovat za jeden celek.

  Nejatraktivnější v nich jsou čtyři bytové jednotky, které

  mají terasy na střechách; balkony však má i většina ostat-

  ních. „Byty jsou koncipovány nadstandardně a vyhoví

  spíš rodinám, protože i ten nejmenší měří asi 50 m²,“ říká

  Ing. Šíša. Nosná konstrukce objektů je z monolitického

  železobetonu s keramickou vyzdívkou a zateplením. Na

  východních fasádách mají bočně vykloněná okna směrem

  na jih, díky nimž se do bytů dostane víc denního světla.

  Z ateliéru architektů Marka Lehmana a Radovana Kováříka

  vychází i použití cortenového plechu na fasádách, které

  konečnou podobu získají až po vyzrátí a zreznutí.

  Ing. Šíša spolupráci s firmou Subterra ocenil: „Tým

  Pavla Horáka nezklamal a kolaudace proběhla 15. února

  úspěšně.“ Víc informací najdete na www.tyrsuvvrch.cz.

  Štěpán Sedláček, foto Josef Husák

  2

  1

  2

  3

  4

  5

  garážemi zde vznikne nový prostor pro stání 78 osobních

  aut. Zbývající venkovní plocha je dost velká pro umístění

  kavárny či snack baru a zazelenění. Stavba tak položí zá-

  klad moderního obchodně-administrativního centra a pří-

  padně umožní i vznik nového pardubického náměstí.

  –rip–, foto archiv divize 9

  Ladislav Machoň (1888–1973), spolupracovník Jana

  Kotěry, patří k našim předním architektům. Jeho tvorbu

  ovlivnily zejména funkcionalismus a art deco, které ho

  inspirovaly třeba k návrhu pražského hotelu Zlatá husa,

  vily bratří Čapků a při přestavbě Klementina. Pro

  Filadelfii vytvořil československý výstavní pavilon,

  v Naardenu upravil památník J. A. Komenského. Navrhl

  také interiéry Univerzitní knihovny, automatu Koruna

  v Praze a londýnské restaurace na Regent Street.

• Strana 3

  Po 16 měsících stavby bylo 8. února otevřeno Mezifa-

  kultní centrum environmentálních věd (MCEV) České

  zemědělské univerzity v Praze (foto č. 1). Přestřižení

  pásky se za přítomnosti řady hostů ujali i rektor univer-

  zity prof. Ing. Jiří Balík, CSc., děkan Fakulty životního

  prostředí prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., náměstkyně

  ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Eva Bar-

  toňová a ředitel naší divize 1 Ing. Milan Veselský.

  V přízemí 27,9 metru široké a 65,2 metru dlouhé nové

  pětipodlažní budovy se vedle pitevny nacházejí výzkumné

  laboratoře specializované pro výzkum genetiky, trans-

  portních a erozních procesů. V 1. nadzemním podlaží

  jsou dvě velké posluchárny pro sto studentů (foto č. 2)

  a tři menší seminární místnosti. Součástí patra je i dlou-

  há prosklená hala, která novostavbu propojuje s vedlejší

  budovou Fakulty lesnické a dřevařské. V hale mohou stu-

  denti relaxovat nebo využít volně přístupné počítače.

  Druhé a třetí nadzemní podlaží nového objektu slouží

  převážně pro provoz kateder Fakulty životního prostředí.

  V posledním patře se nachází technické a technologické

  zázemí budovy, které obsahuje i plynovou kotelnu, stro-

  jovnu vzduchotechniky a záložní zdroj. Do podzemního

  podlaží byly soustředěny moderně vybavené laboratoře.

  ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

  strana 3

  Mezifakultní centrum přivítalo první studenty

  1

  2 3

  Od loňského května roste v areálu nemocnice v Karlo-

  vých Varech nový pavilon akutní medicíny a centrál-

  ního vstupu, který buduje sdružení firem Metrostav,

  BAU-STAV, TIMA a PREFA-BETON Cheb. Dnes jsou

  hotové přeložky sítí a demolice původních objektů, tým

  Jana Kučery z divize 9 už dokončil i spodní stavbu.

  „Objekt je založen na velkoprofilových pilotách o prů-

  měru od 850 do 1550 mm a jejich hloubka se pohybuje

  od 0,3 do 20 metrů. Vzhledem k tomu, že budova se na-

  chází v místech, kde se vyskytují tzv. bludné kameny, tedy

  nevrtatelné překážky v neúnosném podloží, museli jsme

  část velkoprofilových pilot ještě podchytit mikropilotami

  opřenými o únosné skalní podloží,“ říká Jan Kučera.

  Pavilon vytvoří monolitický skelet se dvěma pod-

  zemními a čtyřmi nadzemními podlažími. Stavbaři již

  dokončili svislé nosné konstrukce obou podlaží pod zemí

  a na části prvního z nich je hotový i strop. S betonáží

  veškerých nosných konstrukcí by měly skončit v květnu.

  Hotový objekt upoutá sendvičovým keramickým pláš-

  těm s tepelnou izolací. Na úrovni 1. PP jej doplní betonový

  štípaný blok nebo režný pásek. V úrovni 1. NP bude hliní-

  ková prosklená fasáda, ze stejného materiálu budou i okna

  a výplně v dalších patrech. To nejdůležitější pro personál

  nemocnice i pacienty se však bude skrývat uvnitř novo-

  Obtížné zakládání v karlovarské nemocnici

  Liebherr se zabydluje v Postřižíně

  Do Postřižína u Kralup n/V přišli stavbaři divize 3 loni

  v září. V areálu firmy LIEBHERR-STAVEBNÍ STROJE CZ

  na ně čekala zakázka na dostavbu nového obchodně-

  -servisního a administrativního objektu. Stavbu přebí-

  rali s hotovými základovými konstrukcemi, areálovými

  rozvody, základovou konstrukcí pro vztyčení jeřábu

  – samozřejmě značky Liebherr – a s venkovním oplo-

  cením. Přesto na rozkoukávání se v novém prostředí

  neměli čas: letos v červenci musí mít stavbu hotovou.

  Komplex provozně-servisního střediska sestává ze

  dvou částí – administrativní a servisní. Ta první má tři

  nadzemní podlaží (foto) a bude sloužit jako obchodní,

  provozně kancelářské a sociální zázemí. Zahrne recepce,

  kanceláře, prostory pro jednání a také sklady a šatny. Za-

  městnanci budou na pracoviště vcházet přes recepci; buď

  do kanceláří, nebo přes šatny do servisní části objektu.

  Ta bude určena k přípravě strojů pro prodej a jejich ser-

  vis. Bude složena ze servisní haly se dvěma montážními

  jámami a mostovými jeřáby a své místo zde najde i myčka

  stavebních strojů. V severovýchodním rohu je navržena

  čtyřpodlažní vestavba s provozním a technickým záze-

  mím, zahrnujícím olejové hospodářství, strojovnu tech-

  nologie ČOV, sklad hořlavých kapalin, sklady a archiv.

  „Představu o tom, jaké stroje se zde budou opravovat,

  dokreslí fakt, že veškeré asfaltové venkovní i vnitřní plochy

  jsou navrženy s nosností 50 tun,“ řekl vedoucí projektu

  Ing. Kamil Štrobl, PhD. „Práce probíhají bez závažnějších

  komplikací. Samozřejmě se setkáváme s projektovými

  změnami, dodatky a novými požadavky investora, ale to

  patří snad ke každé stavbě. Na té zdejší je navíc trvale

  přítomen zástupce rakouské firmy Liebherr, a tak naše

  každodenní komunikace probíhá v němčině.“

  Dnes už jsou asfaltové plochy takřka hotovy. Betonáři

  naší divize 6 už také dokončili železobetonové konstrukce

  administrativní části a zadního traktu servisní haly. Těžiš-

  tě činností se proto soustřeďuje na přípravné práce pro

  fasády a osazení kolejnic portálových jeřábů.

  –rip–, foto Josef Husák

  Nová budova MCEV upoutá nejen monumentální ha-

  lou, ale také zajímavou fasádou (foto č. 3), na které bylo

  použito pět různých materiálů: hliníkové lamely a kaze-

  ty, dřevěné obklady, sklocementové panely, kontaktní

  zateplovací systém a hliníkové výplně otvorů. „Investor

  požadoval hliníkové profily z přírodního hliníku, který

  jsme neměli k dispozici ihned a museli jsme ho objednat

  v zahraničí,“ vzpomíná na komplikace vedoucí projektu

  Aleš Synek a dodává: „Aby nové centrum mohlo sloužit

  studentům už od začátku letošního letního semestru, mu-

  seli jsme dokončovací práce provádět současně s montá-

  ží vybavení, a to i mezi svátky na konci loňského roku.“

  Harmonogram prací ovlivnily změny dispozic, které

  ČZU požadovala především proto, aby na úkor kance-

  láří získala větší výukové plochy. „V průběhu stavby se

  měnila i podoba některých laboratoří, jejichž provoz byl

  upřesněn, což nám přineslo řadu změn v leckde již roz-

  pracovaných instalacích,“ dodává Aleš Synek.

  Vše dopadlo dobře a od 14. února se v mezifakultním

  centru rozeběhla výuka. V budoucnosti rektorát univerzi-

  ty uvažuje o jeho rozšíření. A protože byl s prací divize 1

  spokojen, snad ani při něm Metrostav nebude chybět.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  1 2

  Stavbu na Labi ztěžuje velká i tlaková voda

  Už víc než rok řídí tým Ing. Jiřího Škrance z divize 6

  nedaleko Litoměřic výstavbu malé vodní elektrárny

  na pravém břehu Labe u jezu České Kopisty. Za tu dobu

  na staveništi přestál nejen letošní povodeň, ale úspěš-

  ně vzdoruje i vztlaku podzemních artéských vod, které

  ohrožují bezpečné vytěžení stavební jámy.

  „Před měsícem jsme v praxi vyzkoušeli povodňový

  plán,“ vzpomíná Ing. Škranc. „Jeho základním para-

  metrem je průtok Labe v Mělníku. Nás však překvapila

  extrémně zvýšená hladina Ohře, která se do Labe vlévá

  asi dva kilometry od nás po proudu. Způsobila jeho neče-

  kané zpětné vzedmutí, kvůli kterému byla naše příjezdová

  cesta i staveniště zaplaveny dřív, než jsme čekali. O pár

  dní později, když voda v řece opadala, jsme zase museli

  bránit havárii larsenových jímek, které nejsou dimenzová-

  ny na opačné zatížení. S pomocí výkonných čerpadel se

  nám v nich podařilo udržet hladiny ve výši odpovídající

  poklesu řeky. Všech 50 000 m³ vody jsme z nich bezpečně

  odčerpali, takže práce mohly rychle pokračovat.“

  Stavbu MVE u Litoměřic komplikuje voda neustále,

  i tehdy, když je hladina Labe v normálu. „Už přes dva mě-

  síce máme stavební jámu vykopanou na druhou kotevní

  úroveň do hloubky devíti metrů pod terén (foto),“ pokra-

  čuje Ing. Škranc. „Musíme ji však vytěžit ještě o dalších

  6–8 m. Spolu se specialisty investora, z Metrostavu a ze

  společností Zakládání staveb a Pöyry Environment teď

  hledáme řešení, jak zajistit podloží, aby odolalo vztlaku

  zastižených podzemních artéských vod. Asi desetimet-

  rový blok pod základovou spárou musíme proinjektovat

  a zpevnit kotevními trny tak, aby jako homogenní těleso

  odolal spodnímu tlaku a umožnil bezpečné odtěžení sta-

  vební jámy. Problém tohoto typu zatím v České republice

  nikdo neřešil. Postup dalších prací už však máme odsou-

  hlasený a věřím, že do konce dubna začneme betonovat

  základovou desku. Vzhledem k tomu, že termín předání

  naší stavební části díla v červnu 2012 je pro investora

  velmi důležitý, uvažujeme o zkrácení harmonogramu

  betonářských prací o celé dva měsíce, tedy asi o šestinu

  původně navržené doby. Je to sice technicky možné, vy-

  žádá si to ale celoroční nepřetržitý provoz.“

  Součástí projektu na výstavbu malé vodní elektrárny

  u jezu České Kopisty je vybudování rybího přechodu

  štěrbinového typu, který umožní migraci lososovitých

  i kaprovitých ryb. Jeho tři metry široké a nejméně

  80 cm hluboké koryto bude mít podélný sklon asi deset

  procent. Rozdíl hladin po sobě navazujících tůněk,

  oddělených vestavěnými příčkami, dosáhne asi 20 cm.

  Nad uměle budovaným řečištěm bude umístěn žlab

  z polypropylenových desek s polyamidovými kartáči,

  který umožní tah říčním úhořům. Takto navržený

  rybochod je v České republice budován úplně poprvé.

  stavby. Nabídne urgentní a centrální příjem, 12 ambulancí

  a stacionářů, 31 lůžek intenzivní péče, zákrokový sál pro

  kardiochirurgii a dalších šest operačních sálů. Nebude zde

  chybět ani lékárna, občerstvení a další komerční prosto-

  ry. Na střeše budovy bude heliport. V zazeleněném okolí

  vznikne asi 80 parkovacích míst.

  Stavba měla být podle původního harmonogramu

  dokončena příští rok v březnu. Kvůli složitějšímu založení

  objektu, než předpokládal projektant podle geologického

  průzkumu, však dojde k posunutí termínu o tři měsíce.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  Historie karlovarské nemocnice sahá až k 15. březnu

  1877, kdy byl daleko za městem na Friedrichově výšině

  předán lékařům i veřejnosti do užívání upravený dům

  čp. 731. Za 50 tisíc zlatých jej zakoupila městská

  rada a zdravotnictví sloužil až do roku 1996. Kapacita

  všeobecné veřejné nemocnice byla už kolem roku 1900

  zvýšena o 114 míst na 176 lůžek. Výstavba pavilonů,

  které areál dodnes charakterizují, potom proběhla

  v letech 1930–39. Současná kapacita nemocnice se

  zhruba 500 lůžky se od té prvorepublikové příliš neliší.

• Strana 4

  strana 4

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Zpráva ze sjezdu odborového svazu

  Ve dnech 4. a 5. února se v hotelu Olšanka uskutečnil

  VI. sjezd Odborového svazu Stavba ČR. Mezi jeho

  delegáty byli i čtyři zástupci naší základní organizace.

  Mimo jiných hostů se sjezdu zúčastnili i předseda

  Senátu PS ČR Milan Štěch, ministr práce a sociálních

  věcí Jaromír Drábek, europoslanec Richard Falbr,

  předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil, prezident Svazu

  podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš a další.

  Ministr ve svém vystoupení zdůraznil, že vláda vede

  dialog s odbory, které bere jako sociálního partnera,

  a obhajoval vládní reformy, zejména důchodové-

  ho systému. Richard Falbr informoval o postojích

  europarlamentu k některým trendům v evropském

  i celosvětovém prostředí a o problematice meziná-

  rodních úmluv včetně jejich dodržování. Předseda

  OS Stavba ČR Stanislav Antoniv a Václav Matyáš se

  věnovali zejména problematice odvětví a shodli se, že

  vláda svými kroky významně podráží nohy českému

  stavebnictví. Oba shodně konstatovali: „... státní po-

  kladna na tom není tak špatně, aby musela omezovat

  i veřejné investice.“ Připomněli, že Svaz podnikatelů

  ve stavebnictví odmítá jménem stavebních firem tzv.

  superstrategii ministra dopravy Víta Bárty, protože

  se ve skutečnosti jedná o zastavení výstavby naší

  dálniční a silniční sítě. Stanislav Antoniv dále upo-

  zornil, že od roku 2008 již došlo k poklesu personálu

  ve stavební výrobě o 22 tisíc zaměstnanců a kvůli

  dramatickému snížení finančních prostředků ve ve-

  řejných investicích přijde o práci v dalším období

  zřejmě ještě dalších 40 tisíc lidí.

  V pracovní části sjezdu delegáti projednali zprávu

  o činnosti svazu za uplynulé období. Jeho předse-

  da v ní vyzdvihl například spolupráci se sociálními

  partnery na odvětvové úrovni, ochotu kolektivně

  vyjednávat a společný zájem rozšiřovat účinnost

  odvětvové kolektivní smlouvy na všechny subjekty,

  které ve stavebnictví působí.

  Delegáti sjezdu potom po projednání schválili dů-

  ležité dokumenty na další období – novelizované

  stanovy, program do roku 2014 a odborovou finanční

  a majetkovou politiku. Zvolili i své nové představitele.

  Do čela Odborového svazu Stavba ČR byl tajnou vol-

  bou opět vybrán Stanislav Antoniv, jeho místopřed-

  sedou se znovu stal Ing. Milan Vomela.

  SLOUPEK ODBORŮ

  Změna v personálním

  marketingu Metrostavu

  Počet zaměstnanců Metrostavu se vloni oproti před-

  chozím letům snížil a pohyboval se kolem 3100 pracov-

  níků. Také proto s koncem minulého roku skončil sys-

  tém odměn za doporučování nových spolupracovníků.

  V naší společnosti byla tato podpora náboru nových

  zaměstnanců zavedena v roce 2006. V době, kdy byl vý-

  razný nedostatek techniků i kvalifikovaných specialistů

  dělnických profesí a do naší společnosti přicházelo více

  než 500 nových zaměstnanců ročně.

  Změny na trhu stavebních prací však výrazně zasáhly

  i do trhu práce. K dobrovolné změně zaměstnavatele dnes

  lidé přistupují s podstatně větší rozvahou než v předcho-

  zích letech. I proto je dnes personál naší firmy stabilizova-

  ný a probíhá pouze jeho přirozená a kvalitativní obměna.

  Prostřednictvím internetové burzy práce vloni projevi-

  lo zájem o pracovní uplatnění ve Skupině Metrostav více

  než 4300 uchazečů. I proto s účinností od 1. ledna 2011

  naši zaměstnanci nebudou finančně odměňováni za do-

  poručení vhodných kandidátů na volné pracovní pozice,

  jako to bylo dřív. Reference současných zaměstnanců

  Metrostavu však nadále zůstávají nezanedbatelným zdro-

  jem pro získávání nových kvalitních kolegů a kolegyň pro

  věkovou i strukturální obměnu našeho personálu.

  I n g . M a r t i n a Z r c k o v á , v e d o u c í ú t v a r u

  pracovněprávních vztahů Metrostavu

  4 5

  6 7

  Tvýma očima 2010

  Do 15. března jsou v galerii FotoNACH na ČVUT v Pra-

  ze-Dejvicích vystaveny snímky z fotografické soutěže

  Tvýma očima 2011. Již potřetí ji uspořádala Fakulta

  stavební ČVUT v Praze a Metrostav ji podpořil cenami

  pro vítěze dvou z jejích tří kategorií.

  V odborné porotě, která posuzovala celkem asi čtyři

  sta snímků, letos rozhodoval i zástupce úseku personální-

  ho ředitele Metrostavu. Naše společnost potom ocenila ty

  studenty Fakulty stavební ČVUT v Praze, kteří nejvýstiž-

  něji vyjádřili téma Lepší město – lepší život. Obdarovala

  i nejúspěšnější fotografy z řad vysokoškoláků a studentů

  odborných středních škol, kteří na svých fotografiích nej-

  výstižněji zobrazili svou představu o tom, Jak se staví...

  Vítězové převzali ceny z rukou PhDr. Lenky Laňové

  z útvaru personálního marketingu Metrostavu. Vyhodno-

  cení soutěže, které se uskutečnilo za přítomnosti děkanky

  FSv ČVUT prof. Ing. Aleny Kohoutkové, CSc. (foto druhá

  zprava), proběhlo 28. ledna 2011 při Dni otevřených dveří

  stavební fakulty. Je potěšitelné, že jedno z ocenění získal

  také Bc. Lukáš Krotil, který působí na odborné praxi

  v naší divizi 5 – gratulujeme. Více se o akci dozvíte na in-

  ternetových stránkách http://tvymaocima.fsv.cvut.cz.

  Lenka Laňová, foto archiv FSv ČVUT

  Číslo 610 nahrazuje 609

  V německém městě Schwanau rozebírají pracovníci

  firmy Herrenknecht zeminový razicí štít č. 609. Jeho

  zabalené díly čekají na továrním dvoře a připravují se

  k převozu do Prahy, který by měl skončit 30. března.

  Na místě, které stroj č. 609 v hale uvolnil, už začal

  vznikat jeho identický dvojník s výrobním číslem 610.

  Technici postupně montují dohromady jeho jednotlivé

  části, řezná hlava je už kompletně svařená a zkontrolovaná

  (foto). Přejímka hotového štítu č. 610 proběhne ve výrob-

  ním závodě po polovině března, hned nato by se měl začít

  rozebírat a převážet na staveniště. Šestsetdevítka by měla

  začít razit levý traťový tunel metra V. A směrem ke stanici

  Petřiny v období po 4. dubnu, šestsetdesítka vyjede podle

  plánu do pravého tunelu koncem letošního června.

  –red–, foto archiv firmy Herrenknecht

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 180 00 Praha 8 – Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 3/2011 vyšlo 23. 2. 2011 (4/2011 vyjde 10. 3. 2011) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing. Jiří

  Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Ladislav Profota, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Ing. Martina Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang

  Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7 – Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

  povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  Dodávka a montáž zeminového razicího štítu probíhá přesně podle plánu

  V pátek 28. ledna začaly návěsy vozit z Německa do Prahy první části tunelovacího stroje (TBM), který pracovníci ze

  sdružení divizí 5 a 8 použijí při ražbách traťových tunelů metra V. A. Nejprve je na stavebním dvoře BRE1 poskládají

  do asi 10 m dlouhých technologických celků česky zvaných vozíky. Pásový jeřáb Liebherr LR 1750 – při vyložení

  31 metrů má nosnost až 120 tun – je z povrchu (foto č. 1) přes montážní jámu o průměru 21 m (foto č. 2) přemístí až

  na její dno do 37m hloubky (foto č. 3). Po usazení na betonové lože s kolejemi strojníci přesunou vozíky do montážní

  komory (foto č. 4). Má profil asi 100 m² a jámu propojuje se štolou Kateřina. Na to, aby vše probíhalo přesně podle

  harmonogramu a na milimetry přesně, dohlíží celý tým vedoucího projektu Ing. Davida Cyroně z divize 5. Fotograf

  při řízení operace zachytil strojmistra Jána Frakoviče (foto č. 5). Sestavení TBM je však velmi složitá činnost. Proto

  na ni dozírají i specialisté z firmy Herrenknecht, která stroj vyrobila. Vedoucí manažer projektu z německé strany,

  Patrick Rennkamp, a jeho kolegové Wolfgang Schultz a Özgür Yurtaydin (foto č. 6 zleva) nám budou s TBM pomáhat

  až do závěru ražeb. Dnes sledují, jak se do prostoru mezi montážní jámu a štolu Kateřina rovná úvodní pětice vozíků

  tunelovacího stroje. První byl do komory zasunut vozík č. 5, po něm následovala „čtyřka“ (foto č. 7), řada za pár

  týdnů skončí jedničkou. Naposledy bude v montážní jámě do štítu usazena řezná hlava, která se ponoří do připravené

  zarážky. Z ní se začátkem dubna TBM č. 609 rozjede na ražbu levého traťového tunelu metra směrem do Dejvic.

  Větší než průměr

  V zemích EU připadá na tisíc obyvatel 200–250 m² pro-

  najímatelné maloobchodní plochy nákupních center.

  V naší republice se tato hodnota pohybuje na horní hra-

  nici průměru, v Praze dosahuje dokonce trojnásobku.

  Galerie Harfa, na jejíž výstavbě se výrazně podílela

  naše divize 3, proto zřejmě byla posledním projektem

  svého druhu nejen v naší metropoli, ale i v celé zemi.

  Hospodářská krize se u obchodních center projevila už

  v roce 2009. Vloni některým nákupním areálům poklesl

  obrat oproti předchozím letům až o třetinu a snížila se

  i průměrná návštěvnost. Jejich majitelé se proto sou-

  střeďují zejména na zatraktivnění nabídky a odlišení od

  konkurence. V Galerii Harfa tak netrpělivě čekají na jaro

  a dokončení Dinoparku s modely prehistorických zvířat.

  V roce 2010 fungovalo v ČR asi 300 nákupních center.

  Ta největší, s plochou přes 80 000 m², jsou dvě v Brně

  a po jednom v Ostravě a v Praze-Letňanech. Odborníci

  očekávají, že v budoucnu se tuzemský maloobchodní trh

  rozšíří asi jen o několik retailových areálů. Vyrostou zřej-

  mě v sousedství stávajících hypermarketů a jejich plocha

  by v roce 2011 neměla překročit 60 000 m². Další investi-

  ce budou v oboru zřejmě směřovat jen do modernizace.

  zdroj: konference Retail Summit 2011