Strana 3
Po 16 měsících stavby bylo 8. února otevřeno Mezifa-
kultní centrum environmentálních věd (MCEV) České
zemědělské univerzity v Praze (foto č. 1). Přestřižení
pásky se za přítomnosti řady hostů ujali i rektor univer-
zity prof. Ing. Jiří Balík, CSc., děkan Fakulty životního
prostředí prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., náměstkyně
ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Eva Bar-
toňová a ředitel naší divize 1 Ing. Milan Veselský.
V přízemí 27,9 metru široké a 65,2 metru dlouhé nové
pětipodlažní budovy se vedle pitevny nacházejí výzkumné
laboratoře specializované pro výzkum genetiky, trans-
portních a erozních procesů. V 1. nadzemním podlaží
jsou dvě velké posluchárny pro sto studentů (foto č. 2)
a tři menší seminární místnosti. Součástí patra je i dlou-
há prosklená hala, která novostavbu propojuje s vedlejší
budovou Fakulty lesnické a dřevařské. V hale mohou stu-
denti relaxovat nebo využít volně přístupné počítače.
Druhé a třetí nadzemní podlaží nového objektu slouží
převážně pro provoz kateder Fakulty životního prostředí.
V posledním patře se nachází technické a technologické
zázemí budovy, které obsahuje i plynovou kotelnu, stro-
jovnu vzduchotechniky a záložní zdroj. Do podzemního
podlaží byly soustředěny moderně vybavené laboratoře.
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
strana 3
Mezifakultní centrum přivítalo první studenty
1
2 3
Od loňského května roste v areálu nemocnice v Karlo-
vých Varech nový pavilon akutní medicíny a centrál-
ního vstupu, který buduje sdružení firem Metrostav,
BAU-STAV, TIMA a PREFA-BETON Cheb. Dnes jsou
hotové přeložky sítí a demolice původních objektů, tým
Jana Kučery z divize 9 už dokončil i spodní stavbu.
„Objekt je založen na velkoprofilových pilotách o prů-
měru od 850 do 1550 mm a jejich hloubka se pohybuje
od 0,3 do 20 metrů. Vzhledem k tomu, že budova se na-
chází v místech, kde se vyskytují tzv. bludné kameny, tedy
nevrtatelné překážky v neúnosném podloží, museli jsme
část velkoprofilových pilot ještě podchytit mikropilotami
opřenými o únosné skalní podloží,“ říká Jan Kučera.
Pavilon vytvoří monolitický skelet se dvěma pod-
zemními a čtyřmi nadzemními podlažími. Stavbaři již
dokončili svislé nosné konstrukce obou podlaží pod zemí
a na části prvního z nich je hotový i strop. S betonáží
veškerých nosných konstrukcí by měly skončit v květnu.
Hotový objekt upoutá sendvičovým keramickým pláš-
těm s tepelnou izolací. Na úrovni 1. PP jej doplní betonový
štípaný blok nebo režný pásek. V úrovni 1. NP bude hliní-
ková prosklená fasáda, ze stejného materiálu budou i okna
a výplně v dalších patrech. To nejdůležitější pro personál
nemocnice i pacienty se však bude skrývat uvnitř novo-
Obtížné zakládání v karlovarské nemocnici
Liebherr se zabydluje v Postřižíně
Do Postřižína u Kralup n/V přišli stavbaři divize 3 loni
v září. V areálu firmy LIEBHERR-STAVEBNÍ STROJE CZ
na ně čekala zakázka na dostavbu nového obchodně-
-servisního a administrativního objektu. Stavbu přebí-
rali s hotovými základovými konstrukcemi, areálovými
rozvody, základovou konstrukcí pro vztyčení jeřábu
– samozřejmě značky Liebherr – a s venkovním oplo-
cením. Přesto na rozkoukávání se v novém prostředí
neměli čas: letos v červenci musí mít stavbu hotovou.
Komplex provozně-servisního střediska sestává ze
dvou částí – administrativní a servisní. Ta první má tři
nadzemní podlaží (foto) a bude sloužit jako obchodní,
provozně kancelářské a sociální zázemí. Zahrne recepce,
kanceláře, prostory pro jednání a také sklady a šatny. Za-
městnanci budou na pracoviště vcházet přes recepci; buď
do kanceláří, nebo přes šatny do servisní části objektu.
Ta bude určena k přípravě strojů pro prodej a jejich ser-
vis. Bude složena ze servisní haly se dvěma montážními
jámami a mostovými jeřáby a své místo zde najde i myčka
stavebních strojů. V severovýchodním rohu je navržena
čtyřpodlažní vestavba s provozním a technickým záze-
mím, zahrnujícím olejové hospodářství, strojovnu tech-
nologie ČOV, sklad hořlavých kapalin, sklady a archiv.
„Představu o tom, jaké stroje se zde budou opravovat,
dokreslí fakt, že veškeré asfaltové venkovní i vnitřní plochy
jsou navrženy s nosností 50 tun,“ řekl vedoucí projektu
Ing. Kamil Štrobl, PhD. „Práce probíhají bez závažnějších
komplikací. Samozřejmě se setkáváme s projektovými
změnami, dodatky a novými požadavky investora, ale to
patří snad ke každé stavbě. Na té zdejší je navíc trvale
přítomen zástupce rakouské firmy Liebherr, a tak naše
každodenní komunikace probíhá v němčině.“
Dnes už jsou asfaltové plochy takřka hotovy. Betonáři
naší divize 6 už také dokončili železobetonové konstrukce
administrativní části a zadního traktu servisní haly. Těžiš-
tě činností se proto soustřeďuje na přípravné práce pro
fasády a osazení kolejnic portálových jeřábů.
–rip–, foto Josef Husák
Nová budova MCEV upoutá nejen monumentální ha-
lou, ale také zajímavou fasádou (foto č. 3), na které bylo
použito pět různých materiálů: hliníkové lamely a kaze-
ty, dřevěné obklady, sklocementové panely, kontaktní
zateplovací systém a hliníkové výplně otvorů. „Investor
požadoval hliníkové profily z přírodního hliníku, který
jsme neměli k dispozici ihned a museli jsme ho objednat
v zahraničí,“ vzpomíná na komplikace vedoucí projektu
Aleš Synek a dodává: „Aby nové centrum mohlo sloužit
studentům už od začátku letošního letního semestru, mu-
seli jsme dokončovací práce provádět současně s montá-
ží vybavení, a to i mezi svátky na konci loňského roku.“
Harmonogram prací ovlivnily změny dispozic, které
ČZU požadovala především proto, aby na úkor kance-
láří získala větší výukové plochy. „V průběhu stavby se
měnila i podoba některých laboratoří, jejichž provoz byl
upřesněn, což nám přineslo řadu změn v leckde již roz-
pracovaných instalacích,“ dodává Aleš Synek.
Vše dopadlo dobře a od 14. února se v mezifakultním
centru rozeběhla výuka. V budoucnosti rektorát univerzi-
ty uvažuje o jeho rozšíření. A protože byl s prací divize 1
spokojen, snad ani při něm Metrostav nebude chybět.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
1 2
Stavbu na Labi ztěžuje velká i tlaková voda
Už víc než rok řídí tým Ing. Jiřího Škrance z divize 6
nedaleko Litoměřic výstavbu malé vodní elektrárny
na pravém břehu Labe u jezu České Kopisty. Za tu dobu
na staveništi přestál nejen letošní povodeň, ale úspěš-
ně vzdoruje i vztlaku podzemních artéských vod, které
ohrožují bezpečné vytěžení stavební jámy.
„Před měsícem jsme v praxi vyzkoušeli povodňový
plán,“ vzpomíná Ing. Škranc. „Jeho základním para-
metrem je průtok Labe v Mělníku. Nás však překvapila
extrémně zvýšená hladina Ohře, která se do Labe vlévá
asi dva kilometry od nás po proudu. Způsobila jeho neče-
kané zpětné vzedmutí, kvůli kterému byla naše příjezdová
cesta i staveniště zaplaveny dřív, než jsme čekali. O pár
dní později, když voda v řece opadala, jsme zase museli
bránit havárii larsenových jímek, které nejsou dimenzová-
ny na opačné zatížení. S pomocí výkonných čerpadel se
nám v nich podařilo udržet hladiny ve výši odpovídající
poklesu řeky. Všech 50 000 m³ vody jsme z nich bezpečně
odčerpali, takže práce mohly rychle pokračovat.“
Stavbu MVE u Litoměřic komplikuje voda neustále,
i tehdy, když je hladina Labe v normálu. „Už přes dva mě-
síce máme stavební jámu vykopanou na druhou kotevní
úroveň do hloubky devíti metrů pod terén (foto),“ pokra-
čuje Ing. Škranc. „Musíme ji však vytěžit ještě o dalších
6–8 m. Spolu se specialisty investora, z Metrostavu a ze
společností Zakládání staveb a Pöyry Environment teď
hledáme řešení, jak zajistit podloží, aby odolalo vztlaku
zastižených podzemních artéských vod. Asi desetimet-
rový blok pod základovou spárou musíme proinjektovat
a zpevnit kotevními trny tak, aby jako homogenní těleso
odolal spodnímu tlaku a umožnil bezpečné odtěžení sta-
vební jámy. Problém tohoto typu zatím v České republice
nikdo neřešil. Postup dalších prací už však máme odsou-
hlasený a věřím, že do konce dubna začneme betonovat
základovou desku. Vzhledem k tomu, že termín předání
naší stavební části díla v červnu 2012 je pro investora
velmi důležitý, uvažujeme o zkrácení harmonogramu
betonářských prací o celé dva měsíce, tedy asi o šestinu
původně navržené doby. Je to sice technicky možné, vy-
žádá si to ale celoroční nepřetržitý provoz.“
Součástí projektu na výstavbu malé vodní elektrárny
u jezu České Kopisty je vybudování rybího přechodu
štěrbinového typu, který umožní migraci lososovitých
i kaprovitých ryb. Jeho tři metry široké a nejméně
80 cm hluboké koryto bude mít podélný sklon asi deset
procent. Rozdíl hladin po sobě navazujících tůněk,
oddělených vestavěnými příčkami, dosáhne asi 20 cm.
Nad uměle budovaným řečištěm bude umístěn žlab
z polypropylenových desek s polyamidovými kartáči,
který umožní tah říčním úhořům. Takto navržený
rybochod je v České republice budován úplně poprvé.
stavby. Nabídne urgentní a centrální příjem, 12 ambulancí
a stacionářů, 31 lůžek intenzivní péče, zákrokový sál pro
kardiochirurgii a dalších šest operačních sálů. Nebude zde
chybět ani lékárna, občerstvení a další komerční prosto-
ry. Na střeše budovy bude heliport. V zazeleněném okolí
vznikne asi 80 parkovacích míst.
Stavba měla být podle původního harmonogramu
dokončena příští rok v březnu. Kvůli složitějšímu založení
objektu, než předpokládal projektant podle geologického
průzkumu, však dojde k posunutí termínu o tři měsíce.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Historie karlovarské nemocnice sahá až k 15. březnu
1877, kdy byl daleko za městem na Friedrichově výšině
předán lékařům i veřejnosti do užívání upravený dům
čp. 731. Za 50 tisíc zlatých jej zakoupila městská
rada a zdravotnictví sloužil až do roku 1996. Kapacita
všeobecné veřejné nemocnice byla už kolem roku 1900
zvýšena o 114 míst na 176 lůžek. Výstavba pavilonů,
které areál dodnes charakterizují, potom proběhla
v letech 1930–39. Současná kapacita nemocnice se
zhruba 500 lůžky se od té prvorepublikové příliš neliší.