Strana 2

strana 2

vizitka dobré práce

PtÁme se

Tým Ing. Martina Kocha z divize 1 končí výstavbu Centra akutní medicíny v Oblastní nemocnici Kladno. Dva

a čtvrt roku zdejší dobré práce ve sdružení s firmou

Energie – stavební a báňská usnadnilo Metrostavu cestu k provádění dalších zakázek pro stejného investora.

Do otevření nejmodernějšího pavilonu kladenské nemocnice zbývají jen dny. I kdyby Centrum akutní medicíny

nezdobil sněhový poprašek (foto č. 1), bylo by jasně patrné, že jeho nový monoblok je kompletně hotový včetně

okolních terénních a sadových úprav (foto č. 2). Nosné

železobetonové sloupy i stěny už vloni obalila zavěšená keramická fasáda nepravidelných tvarů, vodorovně členěná

pásy hliníkových oken. Novostavbě vtiskla na první pohled

jednoduchý, ale charakteristický vnější výraz (foto č. 3).

ing. zbyška vozarika,

vedoucího projektu z divize 2

stavba Pod tyršovým vrchem skončila

Co se týče interiéru, Ing. arch. Jan Topinka a architektka Sanja Keser dostali od investora za úkol barevně

odlišit nemocniční provozy a zpříjemnit co nejvíc vzhled

jednotlivých oddělení. Do budovy zatím kromě stavbařů

a pracovníků společností PURO-KLIMA a HOSPIMED,

kteří prováděli montáž zdravotnických technologií, vstupovali jen stěhováci a zdravotnický personál. Její hravé

interiéry (foto č. 4) však už za pár dní budou moci ocenit

i pacienti. Veřejnost tak bude moci posoudit, jak dobře se

podařilo zjednodušit orientaci v novostavbě (foto č. 5),

která bude srdcem celého zdravotnického areálu – s akutními provozy zahrne i šest centrálních operačních sálů.

Investor je však už dnes s prací naší divize 1 spokojený. Svědčí o tom i další zakázky, které v kladenské

nemocnici po výběrovém řízení nedávno získala.

Na břehu Botiče v pražské Michli skončila kolaudací

stavba Pod Tyršovým vrchem, projekt Metrostavu Development. Díky generálnímu dodavateli – společnosti

Subterra – oba domy ve stávající husté zástavbě vyrostly během pouhých 16 měsíců. První obyvatelé by

se do nich měli stěhovat už začátkem letošního léta.

Výstavba první, čtyř- až pětipodlažní budovy s půdorysem tvaru L (foto č. 1) a druhé čtvercové se šesti podlažími (foto č. 2) začala už v září 2009. Stavbaři totiž museli nejdřív upravit vjezd do sousedního areálu, což bylo

kvůli inženýrským sítím náročnější, než předpokládali.

Přeložky rozvodů brzdily i zemní práce. „Kromě změn

vedení kabelů Pražské energetiky a horkovodu jsme museli přeložit i vodovod a sdělovací kabely O2. Mohli jsme

to provést až po skácení zeleně v období vegetačního

klidu a to si vyžádalo čas navíc,“ říká manažer projektu

Ing. Rostislav Šíša z Metrostavu Development.

Pilotové základy proto stavbaři začali provádět až

v listopadu 2009, když udeřily mrazy. „Beton jsme museli udržovat v technologicky předepsané teplotě pomocí

přímotopů. Nepřízeň počasí nás zastihla ještě jednou – na

konci roku 2010 při dokončování fasád a okolí. Nakonec se

nám ale podařilo přejímací řízení zahájit už v lednu 2011,

jak bylo původně dohodnuto,“ pochválil svůj tým vedoucí

projektu celé stavby Pavel Horák z divize 2 Subttera.

V první budově je 19 bytů, v sousední 11. Domy sice

mají odlišné půdorysy i výšku, oba však propojuje zastřešený chodník a je možné je považovat za jeden celek.

Nejatraktivnější v nich jsou čtyři bytové jednotky, které

mají terasy na střechách; balkony však má i většina ostatních. „Byty jsou koncipovány nadstandardně a vyhoví

spíš rodinám, protože i ten nejmenší měří asi 50 m²,“ říká

Ing. Šíša. Nosná konstrukce objektů je z monolitického

železobetonu s keramickou vyzdívkou a zateplením. Na

východních fasádách mají bočně vykloněná okna směrem

na jih, díky nimž se do bytů dostane víc denního světla.

Z ateliéru architektů Marka Lehmana a Radovana Kováříka

vychází i použití cortenového plechu na fasádách, které

konečnou podobu získají až po vyzrátí a zreznutí.

Ing. Šíša spolupráci s firmou Subterra ocenil: „Tým

Pavla Horáka nezklamal a kolaudace proběhla 15. února

úspěšně.“ Víc informací najdete na www.tyrsuvvrch.cz.

Štěpán Sedláček, foto Josef Husák

Mohl byste připomenout, co vaše stavba zahrnuje?

V otevřené jámě nebo pomocí modifikované milánské

metody budujeme dvojici 638 m dlouhých třípruhových

tunelů v úseku od Špejcharu po portál ražených tubusů

na Letné. Součástí naší stavby je i podzemní křižovatka

U Vorlíků a technologické centrum TGC 3. Téměř celý

prostor stavební jámy nad tunely zaplňujeme konstrukcemi až čtyřpatrových podzemních garáží pro 863 vozů,

42 z nich bude pro invalidy. Kromě práce v podzemí spadá do naší části zakázky i zpětná úprava povrchů – a to

jak parku na pláni, tak tramvajové trati až přes Letenské

náměstí, vše včetně dotčených inženýrských sítí. V okolí

stavby jsme také staticky zajišťovali domy, které by mohly

být dotčeny ražbami v úseku Královská obora. Případná

poškození budeme na závěr opravovat.

Které činnosti teď na staveništi zejména provádíte?

Odbedňujeme stěny závěrečného dilatačního dílu výjezdové rampy tunelové křižovatky U Vorlíků směrem

od Břevnova. Všechny její konstrukce chceme dokončit

už v květnu. Pokračujeme s betonáží podzemního parkingu od středu ke Špejcharu a u portálu se chystáme

na výstavbu svislých konstrukcí TGC 3. V tunelech s čelním odtěžováním končíme poslední práce na spodních

rozpěrných deskách a mostovkách.

rekonstrukce změní vzpomínku v budoucnost

Nejznámějším dílem pražského architekta Ladislava

Machoně v Pardubicích se hned po svém otevření v roce 1925 stal dům s pasáží, která dodnes nese jméno

svého tvůrce. Elegantní polyfunkční stavbu tvořil pětipodlažní objekt s 31 byty, z jehož průchodu se vcházelo

do 28 obchodů a stylové suterénní restaurace. Machoňova pasáž byla zkrátka řadu let chloubou Pardubic.

Čas však má ostré zuby (foto) a památkově chráněnému objektu hrozilo, že buď projde rekonstrukcí, nebo

zmizí ze světa. První možnost naštěstí zvítězila.

Provedení náročné akce má na starost divize 9 v čele

s vedoucím projektu Ing. Petrem Jeřábkem. Jeho tým dorazil na místo vloni v prosinci a dosud se zde spolu s památkáři především podílel na pasportizaci objektu. Ten si

i po rekonstrukci zachová původní podobu včetně světel,

kování, malby, ozdobných prvků a dalších detailů. Je jen

velká škoda, že 23 původních svítidel, která byla před

22 lety nalezena ve sklepě vedlejšího domu, se v průběhu

dalších let ztratilo a v pasáži je musí nahradit repliky.

Celá zakázka na rekonstrukci a dostavbu Machoňovy

pasáže je rozdělena do dvou etap; divize 9 pracuje na té

první. Dnes při ní řídí zejména odstrojování a chystá demolice, po nich přijde na řadu rekonstrukce a přístavba.

Na vše má tým Ing. Jeřábka jen necelých 18 měsíců.

Kompletní rekonstrukce a dostavba Machoňovy pasáže obnáší úpravu 11 800 m³ obestavěného prostoru,

v němž bude umístěno 26 bytů s dispozicí od 2 + kk

po 4 + kk, 15 vzájemně propojovatelných obchodů a 4

kanceláře. Ve druhé etapě stavby je naplánováno i parkoviště s kapacitou 34 míst, takže spolu s podzemními

Po zkušenostech ze staveb silničního okruhu kolem

Prahy v úseku Řepy–Ruzyně a obchvatu Plzně, kde

pracoval i na tunelu Valík, se Ing. Zbyšek Vozarik před

čtyřmi lety zabydlel na Letné. Pro divizi 2 Metrostavu

odtud řídí výstavbu zdejších hloubených tunelů budovaných v rámci výstavby pražského komplexu Blanka.

garážemi zde vznikne nový prostor pro stání 78 osobních

aut. Zbývající venkovní plocha je dost velká pro umístění

kavárny či snack baru a zazelenění. Stavba tak položí základ moderního obchodně-administrativního centra a případně umožní i vznik nového pardubického náměstí.

–rip–, foto archiv divize 9

Ladislav Machoň (1888–1973), spolupracovník Jana

Kotěry, patří k našim předním architektům. Jeho tvorbu

ovlivnily zejména funkcionalismus a art deco, které ho

inspirovaly třeba k návrhu pražského hotelu Zlatá husa,

vily bratří Čapků a při přestavbě Klementina. Pro

Filadelfii vytvořil československý výstavní pavilon,

v Naardenu upravil památník J. A. Komenského. Navrhl

také interiéry Univerzitní knihovny, automatu Koruna

v Praze a londýnské restaurace na Regent Street.

V letošním roce investor omezuje finanční prostředky

na stavbu tunelů Blanka. Jak se to dotkne vaší práce?

Při omezení finančních prostředků se nám nepodaří

provést plánovanou opravu tramvajové trati, která měla

navázat na nedávno ukončenou rekonstrukci třídy Milady Horákové. Po celý rok proto budeme pokračovat jen

s výstavbou hrubých konstrukcí, které pod úrovní terénu

vyplní stavební jámu. Jednání s investorem o konkrétních

posunech termínů však teprve začínají. I když to nebude

snadné, uděláme vše pro to, aby na našem úseku bylo

možné zprůjezdnit tunely dle původního harmonogramu.

Stavařinu znáte z rodiny, vybral jste si ji ke studiu už

na průmyslovce. Co vás na ní baví?

Každá stavba, na které mohu pracovat, je jiná. Blanka je

obrovské dílo, jemu podobné ve městě není a v dohledné době asi nebude. Jsem moc rád, že se mohu podílet

na jeho řízení a že se nám na Letné zatím podařilo vyřešit

všechny složitosti – zejména přeložky dopravy, ke kterým

jsme ve zdejším úzkém průjezdném profilu přidali navíc

i odvoz více než milionu kubíků vytěžené horniny. Těší

mě, že zájem a reakce lidí na dni otevřených dveří vloni

v září potvrdily, že i obyvatelé z okolí, které stavba nejvíc

omezuje, chápou její složitost a výjimečnost.

Volný čas v zimě i v létě rád trávíte na horách. Ovlivnila

vaše profese i to, čeho si všímáte, když cestujete?

Jako každý, koho profese těší, i já rád sleduji, jak si s prací

poradili kolegové. Baví mě nacházet shody, ale i rozdílnosti v architektuře a v provádění staveb u nás a v zahraničí, třeba v jižněji položených částech Evropy. Nejvíc mě

samozřejmě zajímají dopravní stavby a zejména to, jak

splývají s okolní krajinou. Sleduji, kde stojí protihlukové

stěny, jestli jsou ozeleněné či jak jsou zarostlé portály

tunelů. Rád se vracím na místa, kde jsem dřív pracoval,

abych se podíval, zda naše dílo zapadlo do kraje. Vždycky mě potěší, když zjistím, že nová komunikace doplňuje

reliéf terénu a nejen zkracuje cestu lidem, ale je zároveň

i hezká na pohled. Myslím si totiž, že dopravní stavby mají

nejen dobře sloužit, ale měly by i přirozeně vypadat.