strana 2
vizitka dobré práce
PtÁme se
Tým Ing. Martina Kocha z divize 1 končí výstavbu Centra akutní medicíny v Oblastní nemocnici Kladno. Dva
a čtvrt roku zdejší dobré práce ve sdružení s firmou
Energie – stavební a báňská usnadnilo Metrostavu cestu k provádění dalších zakázek pro stejného investora.
Do otevření nejmodernějšího pavilonu kladenské nemocnice zbývají jen dny. I kdyby Centrum akutní medicíny
nezdobil sněhový poprašek (foto č. 1), bylo by jasně patrné, že jeho nový monoblok je kompletně hotový včetně
okolních terénních a sadových úprav (foto č. 2). Nosné
železobetonové sloupy i stěny už vloni obalila zavěšená keramická fasáda nepravidelných tvarů, vodorovně členěná
pásy hliníkových oken. Novostavbě vtiskla na první pohled
jednoduchý, ale charakteristický vnější výraz (foto č. 3).
ing. zbyška vozarika,
vedoucího projektu z divize 2
1
stavba Pod tyršovým vrchem skončila
1
2
3
Co se týče interiéru, Ing. arch. Jan Topinka a architektka Sanja Keser dostali od investora za úkol barevně
odlišit nemocniční provozy a zpříjemnit co nejvíc vzhled
jednotlivých oddělení. Do budovy zatím kromě stavbařů
a pracovníků společností PURO-KLIMA a HOSPIMED,
kteří prováděli montáž zdravotnických technologií, vstupovali jen stěhováci a zdravotnický personál. Její hravé
interiéry (foto č. 4) však už za pár dní budou moci ocenit
i pacienti. Veřejnost tak bude moci posoudit, jak dobře se
podařilo zjednodušit orientaci v novostavbě (foto č. 5),
která bude srdcem celého zdravotnického areálu – s akutními provozy zahrne i šest centrálních operačních sálů.
Investor je však už dnes s prací naší divize 1 spokojený. Svědčí o tom i další zakázky, které v kladenské
nemocnici po výběrovém řízení nedávno získala.
4
5
Na břehu Botiče v pražské Michli skončila kolaudací
stavba Pod Tyršovým vrchem, projekt Metrostavu Development. Díky generálnímu dodavateli – společnosti
Subterra – oba domy ve stávající husté zástavbě vyrostly během pouhých 16 měsíců. První obyvatelé by
se do nich měli stěhovat už začátkem letošního léta.
Výstavba první, čtyř- až pětipodlažní budovy s půdorysem tvaru L (foto č. 1) a druhé čtvercové se šesti podlažími (foto č. 2) začala už v září 2009. Stavbaři totiž museli nejdřív upravit vjezd do sousedního areálu, což bylo
kvůli inženýrským sítím náročnější, než předpokládali.
Přeložky rozvodů brzdily i zemní práce. „Kromě změn
vedení kabelů Pražské energetiky a horkovodu jsme museli přeložit i vodovod a sdělovací kabely O2. Mohli jsme
to provést až po skácení zeleně v období vegetačního
klidu a to si vyžádalo čas navíc,“ říká manažer projektu
Ing. Rostislav Šíša z Metrostavu Development.
Pilotové základy proto stavbaři začali provádět až
v listopadu 2009, když udeřily mrazy. „Beton jsme museli udržovat v technologicky předepsané teplotě pomocí
přímotopů. Nepřízeň počasí nás zastihla ještě jednou – na
konci roku 2010 při dokončování fasád a okolí. Nakonec se
nám ale podařilo přejímací řízení zahájit už v lednu 2011,
jak bylo původně dohodnuto,“ pochválil svůj tým vedoucí
projektu celé stavby Pavel Horák z divize 2 Subttera.
V první budově je 19 bytů, v sousední 11. Domy sice
mají odlišné půdorysy i výšku, oba však propojuje zastřešený chodník a je možné je považovat za jeden celek.
Nejatraktivnější v nich jsou čtyři bytové jednotky, které
mají terasy na střechách; balkony však má i většina ostatních. „Byty jsou koncipovány nadstandardně a vyhoví
spíš rodinám, protože i ten nejmenší měří asi 50 m²,“ říká
Ing. Šíša. Nosná konstrukce objektů je z monolitického
železobetonu s keramickou vyzdívkou a zateplením. Na
východních fasádách mají bočně vykloněná okna směrem
na jih, díky nimž se do bytů dostane víc denního světla.
Z ateliéru architektů Marka Lehmana a Radovana Kováříka
vychází i použití cortenového plechu na fasádách, které
konečnou podobu získají až po vyzrátí a zreznutí.
Ing. Šíša spolupráci s firmou Subterra ocenil: „Tým
Pavla Horáka nezklamal a kolaudace proběhla 15. února
úspěšně.“ Víc informací najdete na www.tyrsuvvrch.cz.
Štěpán Sedláček, foto Josef Husák
Mohl byste připomenout, co vaše stavba zahrnuje?
V otevřené jámě nebo pomocí modifikované milánské
metody budujeme dvojici 638 m dlouhých třípruhových
tunelů v úseku od Špejcharu po portál ražených tubusů
na Letné. Součástí naší stavby je i podzemní křižovatka
U Vorlíků a technologické centrum TGC 3. Téměř celý
prostor stavební jámy nad tunely zaplňujeme konstrukcemi až čtyřpatrových podzemních garáží pro 863 vozů,
42 z nich bude pro invalidy. Kromě práce v podzemí spadá do naší části zakázky i zpětná úprava povrchů – a to
jak parku na pláni, tak tramvajové trati až přes Letenské
náměstí, vše včetně dotčených inženýrských sítí. V okolí
stavby jsme také staticky zajišťovali domy, které by mohly
být dotčeny ražbami v úseku Královská obora. Případná
poškození budeme na závěr opravovat.
Které činnosti teď na staveništi zejména provádíte?
Odbedňujeme stěny závěrečného dilatačního dílu výjezdové rampy tunelové křižovatky U Vorlíků směrem
od Břevnova. Všechny její konstrukce chceme dokončit
už v květnu. Pokračujeme s betonáží podzemního parkingu od středu ke Špejcharu a u portálu se chystáme
na výstavbu svislých konstrukcí TGC 3. V tunelech s čelním odtěžováním končíme poslední práce na spodních
rozpěrných deskách a mostovkách.
2
rekonstrukce změní vzpomínku v budoucnost
Nejznámějším dílem pražského architekta Ladislava
Machoně v Pardubicích se hned po svém otevření v roce 1925 stal dům s pasáží, která dodnes nese jméno
svého tvůrce. Elegantní polyfunkční stavbu tvořil pětipodlažní objekt s 31 byty, z jehož průchodu se vcházelo
do 28 obchodů a stylové suterénní restaurace. Machoňova pasáž byla zkrátka řadu let chloubou Pardubic.
Čas však má ostré zuby (foto) a památkově chráněnému objektu hrozilo, že buď projde rekonstrukcí, nebo
zmizí ze světa. První možnost naštěstí zvítězila.
Provedení náročné akce má na starost divize 9 v čele
s vedoucím projektu Ing. Petrem Jeřábkem. Jeho tým dorazil na místo vloni v prosinci a dosud se zde spolu s památkáři především podílel na pasportizaci objektu. Ten si
i po rekonstrukci zachová původní podobu včetně světel,
kování, malby, ozdobných prvků a dalších detailů. Je jen
velká škoda, že 23 původních svítidel, která byla před
22 lety nalezena ve sklepě vedlejšího domu, se v průběhu
dalších let ztratilo a v pasáži je musí nahradit repliky.
Celá zakázka na rekonstrukci a dostavbu Machoňovy
pasáže je rozdělena do dvou etap; divize 9 pracuje na té
první. Dnes při ní řídí zejména odstrojování a chystá demolice, po nich přijde na řadu rekonstrukce a přístavba.
Na vše má tým Ing. Jeřábka jen necelých 18 měsíců.
Kompletní rekonstrukce a dostavba Machoňovy pasáže obnáší úpravu 11 800 m³ obestavěného prostoru,
v němž bude umístěno 26 bytů s dispozicí od 2 + kk
po 4 + kk, 15 vzájemně propojovatelných obchodů a 4
kanceláře. Ve druhé etapě stavby je naplánováno i parkoviště s kapacitou 34 míst, takže spolu s podzemními
Po zkušenostech ze staveb silničního okruhu kolem
Prahy v úseku Řepy–Ruzyně a obchvatu Plzně, kde
pracoval i na tunelu Valík, se Ing. Zbyšek Vozarik před
čtyřmi lety zabydlel na Letné. Pro divizi 2 Metrostavu
odtud řídí výstavbu zdejších hloubených tunelů budovaných v rámci výstavby pražského komplexu Blanka.
garážemi zde vznikne nový prostor pro stání 78 osobních
aut. Zbývající venkovní plocha je dost velká pro umístění
kavárny či snack baru a zazelenění. Stavba tak položí základ moderního obchodně-administrativního centra a případně umožní i vznik nového pardubického náměstí.
–rip–, foto archiv divize 9
Ladislav Machoň (1888–1973), spolupracovník Jana
Kotěry, patří k našim předním architektům. Jeho tvorbu
ovlivnily zejména funkcionalismus a art deco, které ho
inspirovaly třeba k návrhu pražského hotelu Zlatá husa,
vily bratří Čapků a při přestavbě Klementina. Pro
Filadelfii vytvořil československý výstavní pavilon,
v Naardenu upravil památník J. A. Komenského. Navrhl
také interiéry Univerzitní knihovny, automatu Koruna
v Praze a londýnské restaurace na Regent Street.
V letošním roce investor omezuje finanční prostředky
na stavbu tunelů Blanka. Jak se to dotkne vaší práce?
Při omezení finančních prostředků se nám nepodaří
provést plánovanou opravu tramvajové trati, která měla
navázat na nedávno ukončenou rekonstrukci třídy Milady Horákové. Po celý rok proto budeme pokračovat jen
s výstavbou hrubých konstrukcí, které pod úrovní terénu
vyplní stavební jámu. Jednání s investorem o konkrétních
posunech termínů však teprve začínají. I když to nebude
snadné, uděláme vše pro to, aby na našem úseku bylo
možné zprůjezdnit tunely dle původního harmonogramu.
Stavařinu znáte z rodiny, vybral jste si ji ke studiu už
na průmyslovce. Co vás na ní baví?
Každá stavba, na které mohu pracovat, je jiná. Blanka je
obrovské dílo, jemu podobné ve městě není a v dohledné době asi nebude. Jsem moc rád, že se mohu podílet
na jeho řízení a že se nám na Letné zatím podařilo vyřešit
všechny složitosti – zejména přeložky dopravy, ke kterým
jsme ve zdejším úzkém průjezdném profilu přidali navíc
i odvoz více než milionu kubíků vytěžené horniny. Těší
mě, že zájem a reakce lidí na dni otevřených dveří vloni
v září potvrdily, že i obyvatelé z okolí, které stavba nejvíc
omezuje, chápou její složitost a výjimečnost.
Volný čas v zimě i v létě rád trávíte na horách. Ovlivnila
vaše profese i to, čeho si všímáte, když cestujete?
Jako každý, koho profese těší, i já rád sleduji, jak si s prací
poradili kolegové. Baví mě nacházet shody, ale i rozdílnosti v architektuře a v provádění staveb u nás a v zahraničí, třeba v jižněji položených částech Evropy. Nejvíc mě
samozřejmě zajímají dopravní stavby a zejména to, jak
splývají s okolní krajinou. Sleduji, kde stojí protihlukové
stěny, jestli jsou ozeleněné či jak jsou zarostlé portály
tunelů. Rád se vracím na místa, kde jsem dřív pracoval,
abych se podíval, zda naše dílo zapadlo do kraje. Vždycky mě potěší, když zjistím, že nová komunikace doplňuje
reliéf terénu a nejen zkracuje cestu lidem, ale je zároveň
i hezká na pohled. Myslím si totiž, že dopravní stavby mají
nejen dobře sloužit, ale měly by i přirozeně vypadat.