strana 2
Procházka sídlištěm
Tým Ing. Pavla Trojana z divize 9 je na Slunečném vršku v Praze-Hostivaři jako doma. První čtyři bytové domy zde dostavěl v roce 2007, do tří dalších se dnes lidé
stěhují, poslední dva se svých obyvatel dočkají v létě.
Kdo za dílo na Slunečném vršku odpovídá, je jasné
na první pohled (foto č. 1). Zvenku sice není vidět, jak
v útrobách domů N a M (foto č. 2) postupují kompletace,
práce na fasádách ale mohou majitelé okolních bytů sledovat jak na divadle (foto č. 3). Mají na to ale jen pár měsíců – už letos v květnu a v červnu stavbaři své představení
uzavřou vybudováním okolní infrastruktury a komunikací.
Ještě před 30 lety se lidé po rozestavěných sídlištích
brodili bahnem. Dnes už vede procházka kolem hotových
domů K a L sadově upraveným terénem (foto č. 4) a předzahrádky přízemních bytů (foto č. 5) se těší na jaro. Zbývá
představit jen téměř dokončený dům J (foto č. 6), v němž
chybí pouze interiéry komerčních prostor a v budoucnu
v něm vznikne mateřská školka.
PTÁME SE
Ing. Milana Chotaše,
jednatele a ředitele firmy B E S
1
Tunel v Karlsruhe zvládlo BeMo na výbornou
1
2
3
O stavbě lehkého metra v Karlsruhe, na níž pracovala
firma BeMo Tunneling, jsme už informovali. Po úspěšném ukončení ražeb pomocí TBM ji rekapitulujeme.
V rámci projektu lehkého metra představuje 2048 m
dlouhý tunel pod Kaiserstrasse hlavní část podzemního
propojení města v ose západ–východ. Pro jeho ražbu převážně v píscích a štěrcích pod hladinou spodní vody kolegové použili plnoprofilový tunelovací štít pojmenovaný
Giulia – s průměrem razicí hlavy 9,32 m a čelbou podepřenou bentonitovou suspenzí. Práci komplikovala nutnost
vést tunel pod kanalizačním potrubím s šachtami a v horninovém prostředí s možným výskytem dutin. Nadloží
tunelu se přitom pohybovalo jen od asi 4,5 m do 9,5 m.
Další nároky přinesla nezbytnost zachování tramvajové,
železniční i individuální dopravy (foto č. 2). Ražba, která začala 17. listopadu 2014, proto musela proběhnout
za neustálého monitoringu a s co nejmenšími poklesy.
Práce se BeMo podařila. Modifikace separačního zařízení umožnila zpětné vyzískávání kameniva a regeneraci
bentonitové suspenze v takovém objemu, jenž mohl zajistit stabilizaci čelby i v případě, že by se před ní objevily
větší dutiny. Pomocí instalace druhého míchacího zařízení
na výrobu bentonitu a dalšího separátoru dokázalo BeMo
zvýšit výkonnost výroby bentonitové suspenze i odstraňování použité, což bylo důležité zvláště pro dosahování
vysokých denních výkonů v závěrečné fázi ražeb. Při ztrátě tlaku na čelbě v důsledku naražení štítu na dutinu dokázali stavbaři přivádět bentonitovou kapalinu zvláštním
potrubím přímo do komory štítu, a to až v objemu 200 m³.
Deformace na povrchu přitom dosahovaly nejvýše 5 mm.
I při maximálním nasazení všech zúčastněných došlo
při ražbách k několika komplikacím. Krátce po vjezdu TBM
do stavební jámy na náměstí Marktplatz – budoucí křižo-
vatky metra – třeba selhala opěra čelního výrubu v důsledku náporu vody. Pod dočasným železobetonovým
stropem stanice došlo k porušení soudržnosti zeminy
a vzniku propadu. S ražbou s velmi omezeným výkonem
bylo možné pokračovat až po zaplnění oblasti poruchy
a zavedení systému odčerpávání vody ze stavební jámy.
Vedla přitom – v o něco málo pozměněném směru –
ve vzdálenosti pouhých pár centimetrů kolem překážek.
Proražení asi 950 metrů navazujících na tento úsek trvalo při výkonech skoro 30 bm/den už jen asi dva měsíce.
Giulia při tom bez jakékoliv újmy podrazila i poměrně rozsáhlou šachtu ve vzdálenosti pouhých 24 cm od tunelu.
Cílové šachty u Mühlburger Tor dosáhla 7. září 2015 (foto
č. 1), zařízení staveniště bylo vyklizeno do konce roku.
Výkon pracovníků BeMo oceňují nejen občané města
Karlsruhe, ale i jeho vedení. U odborníků vzbuzuje respekt
i proto, že je to v komplikovaných podmínkách první tunel
na světě ražený metodou TBM, u nějž bylo nadloží někde
menší, než je polovina průměru razicí hlavy štítu. Nemluvě
o téměř neznatelných poklesech v trase ražby. Zdař Bůh!
Robert Dostál, foto archiv BeMo
2
Subterra dokončila štolu tunelu Radlice
4
5
6
Metrostav_03_2016.indd 2
V souvislosti s plánovanou dostavbou Radlické radiály ukončila divize 1 Subterra loni v listopadu ražbu
průzkumné štoly, která je součástí inženýrsko-geologického průzkumu lokality. Jeho výsledky poslouží
k bezpečnému a ekonomickému návrhu objektů v trase
komunikace. Radiála, která dokončí propojení vnějšího Pražského okruhu a dálnice D5 s vnitřním Městským okruhem, je z poloviny navržena v tunelech. Dostavba o délce 5,5 kilometru naváže na Rozvadovskou
spojku, na Smíchově vyústí do Zlíchovského tunelu.
Ražba štoly Novou rakouskou tunelovací metodou
probíhala za složitých okolností zapříčiněných nejen
neznámým složením hornin, ale v úvodní části ražeb
i situací na povrchu. Tunel Radlice totiž povede pod
přírodní památkou Ctirad a brzy po vstupu do podzemí
těžní šachtou v oblasti Zlíchova musela stavba podejít
ulici Ke sklárně a Městský okruh. Když byla na jaře 2015
vyražena přibližně polovina z 850metrové štoly, obávali
se pracovníci divize 1 problémů způsobených proměnnými geologickými podmínkami. „Naštěstí se nepotvrdily
a práce pokračovaly standardním postupem dvou záběrů
za 24 hodin,“ říká vedoucí projektu Ing. Jan Panuška.
„Technologicky náročné bylo nastavení trhacích prací
zejména v polohách velmi tvrdých vápenců s pevností až
130 MPa. Zajímavou zkušeností bylo i propojení stavebních prací se subdodavatelskými průzkumnými pracemi
v samotné štole i v rámci celé trasy budoucí Radlické radiály,“ shrnuje Ing. Panuška průběh více než roční práce.
Inženýrsko-geologický průzkum prováděla společnost
PUDIS do závěru letošního ledna, komplexní popis zastižených geologických podmínek pak dodá na konci března.
Divize 1 Subterra na ražbu průzkumné štoly tunelu
Radlice s profilem nepřesahujícím 13,5 m² (u výhybny
23,5 m²) navrhla a nasadila speciální strojní sestavu
tvořenou vrtacím strojem Boomer T1D s teleskopickou
lafetou, kolovým rypadlem s vynášecím dopravníkem
Häggloader 7HR-B (foto) a dalšími stroji. Sestavu je
možno efektivně použít na všech dílech malých rozměrů,
například u průzkumných, odvětrávacích a únikových štol,
kolektorů či propojek mezi velkými tunely.
Průzkumná štola tunelu Radlice v Praze však není
jedinou stavbou firmy Subterra, která předznamenává výstavbu důležité komunikace v některé z evropských metropolí. Její dceřiná společnost SBT Sverige AB, zaměstnávající rovněž české specialisty, zahájila v lednu 2016 ražbu
přístupových tunelů Skärholmen a Sätra v Stockholmu.
Díla ražená skandinávskou metodou umožní vybudování
hlavního tunelu Skärholmen, tvořícího jižní větev automobilového obchvatu hlavního města Švédska.
Zdroj Subterra
Po studiu a vojně nastoupil Ing. Chotaš v roce 1998
do firmy B E S jako manažer kvality, za pět let se stal
výrobním ředitelem. Od roku 2012, kdy 50% podíl B E S
získal Metrostav, je i jedním z jejích dvou jednatelů.
Změnil se B E S po vstupu do Skupiny Metrostav?
Ano, změnil. Získal zázemí nejsilnější tuzemské stavební
firmy a rozšířily se mu možnosti podnikání. Díky investicím má nové obě obalovny, zmodernizoval technologické
linky v lomech, pořídil si další nákladní auta i stavební
stroje. Příležitosti navíc se mu otevřely i spoluprací s divizí 4 Metrostavu na jejích silničních stavbách.
Na konci roku 2015 se Metrostav stal jediným společníkem ve firmě B E S. Co dalšího se v ní vloni událo?
B E S dosáhl nejlepšího ekonomického výsledku v historii,
když se mu podařilo navýšit výrobu oproti předchozímu
roku o víc než čtvrtinu. K tomu ovšem přispěl i konec
dotačního období z fondů EU, kdy Státní fond dopravní infrastruktury uvolnil dosud nevyužité finanční prostředky
na opravy silnic, což je hlavní obor naší činnosti.
Zajišťujete i jejich údržbu. Jak se vám teď líbí počasí?
Moc nadšení nejsme. Platí nás totiž za zimní údržbu, kterou díky teplu provádíme omezeně. Věříme však, že ušetřené peníze převede investor do údržby letní. Zatím to tak
bylo vždy a silnice ve Středočeském kraji si to zaslouží.
Vloni jste zmodernizovali obalovnu Líchovy, kde můžete vyrábět tichý asfalt. Už jste ho někdy použili?
V loňském roce jsme jej položili v ulici Čechova v Benešově a na silnici II/114 v Dobříši. Podle ohlasů místních
obyvatel víme, že si jej chválí. Tím, že se v této speciální
živičné směsi používá asfalt s obsahem rozpuštěné drtě
ze starých pneumatik, je pružnější a vykazuje menší hlučnost při pojíždění. Měření z úseku v Benešově například
prokazuje, že se tam intenzita hluku prokazatelně snížila
o 5 dB. Kvůli své pružnosti je tichý asfalt neboli gumoasfalt také odolnější vůči trhlinám, deformacím, stárnutí,
vysokým teplotám a mrazu. Naše obalovna v Líchovech
je jediná v republice, která jej umí nejen přímo vyrobit
či komerčně prodávat, ale zároveň z gumoasfaltu vyrobit
i potřebné směsi. Při jejich vývoji spolupracujeme se stavební fakultou VUT v Brně, konkrétně s týmem prof. Jana
Kudrny. Díky tomu patříme v České republice ke špičce
ve výrobě gumoasfaltu i v pokládce tohoto moderního
a ekologického silničního koberce.
Co očekáváte od roku 2016?
Jsme střední firma se 195 zaměstnanci. Jediné dlouhodobější smlouvy, jež máme, jsou na údržbu krajských silnic
a silnic ve správě ŘSD ve Středočeském kraji, které představují zhruba pětinu našich výkonů. Zakázky, které nás
živí, bývají obvykle menšího rozsahu, vypisují se těsně
před aktuálním termínem provádění a málokterá přechází
z roku na rok. V současnosti je proto náš zásobník práce
na rok 2016 naplněný jen asi z poloviny a budeme jej muset doplnit novými projekty. Protože letos budou krajské
volby, předpokládám, že se peníze na komunikace najdou.
Další příležitosti vidím v budoucím čerpání dotací z Evropské unie na nové období let 2017–2020.
Připravujete nějaké další novinky?
Spolupracujeme s VUT Brno na vývoji nových technologií v oblasti složení a konstrukcí asfaltových vrstev
založených na gumoasfaltu. Chceme vyrábět spojovací
postřiky s jemnějším gumovým granulátem, které vylepší
vlastnosti asfaltových vrstev v pružnosti a odolnosti proti
trvalým deformacím, což prodlouží životnost celé vozovky. Ještě letos bychom chtěli tuto novinku použít na dva
kontrolní úseky silnic. Dále chceme prioritně zvýšit podíl
zakázek v dojezdové vzdálenosti do 70 km od obaloven,
což znamená rozšířit rozsah našich prací nejen do Středočeského kraje, ale i do Jihočeského a na Vysočinu. Údržbu
silnic plánujeme nově provádět i v přilehlých krajích.
A váš cíl?
Chceme B E S, původně firmu okresní velikosti, vytáhnout
na krajskou až republikovou úroveň. Věřím, že se nám to
s Metrostavem za zády podaří. Uděláme pro to maximum.
18.02.16 10:40