Strana 2
Subterra dokončila štolu tunelu Radlice
V souvislosti s plánovanou dostavbou Radlické radi-
ály ukončila divize 1 Subterra loni v listopadu ražbu
průzkumné štoly, která je součástí inženýrsko-geo-
logického průzkumu lokality. Jeho výsledky poslouží
kbezpečnému aekonomickému návrhu objektů vtrase
komunikace. Radiála, která dokončí propojení vněj-
šího Pražského okruhu adálnice D5 svnitřním Měst-
ským okruhem, je zpoloviny navržena vtunelech. Do-
stavba odélce 5,5 kilometru naváže naRozvadovskou
spojku, naSmíchově vyústí doZlíchovského tunelu.
Ražba štoly Novou rakouskou tunelovací metodou
probíhala za složitých okolností zapříčiněných nejen
neznámým složením hornin, ale v úvodní části ražeb
i situací na povrchu. Tunel Radlice totiž povede pod
přírodní památkou Ctirad abrzy po vstupu dopodzemí
těžní šachtou v oblasti Zlíchova musela stavba podejít
ulici Kesklárně aMěstský okruh. Když byla najaře 2015
vyražena přibližně polovina z850metrové štoly, obávali
se pracovníci divize 1 problémů způsobených proměnný-
mi geologickými podmínkami. „Naštěstí se nepotvrdily
apráce pokračovaly standardním postupem dvou záběrů
za24 hodin,“ říká vedoucí projektu Ing. Jan Panuška.
„Technologicky náročné bylo nastavení trhacích prací
zejména vpolohách velmi tvrdých vápenců spevností až
130 MPa. Zajímavou zkušeností bylo ipropojení staveb-
ních prací se subdodavatelskými průzkumnými pracemi
vsamotné štole ivrámci celé trasy budoucí Radlické ra-
diály,“ shrnuje Ing. Panuška průběh více než roční práce.
Inženýrsko-geologický průzkum prováděla společnost
PUDIS dozávěru letošního ledna, komplexní popis zasti-
žených geologických podmínek pak dodá nakonci března.
Divize 1 Subterra na ražbu průzkumné štoly tunelu
Radlice s profilem nepřesahujícím 13,5 m² (u výhybny
23,5 m²) navrhla a nasadila speciální strojní sestavu
tvořenou vrtacím strojem Boomer T1D s teleskopickou
lafetou, kolovým rypadlem s vynášecím dopravníkem
Häggloader 7HR-B (foto) a dalšími stroji. Sestavu je
možno efektivně použít navšech dílech malých rozměrů,
například uprůzkumných, odvětrávacích aúnikových štol,
kolektorů či propojek mezi velkými tunely.
Průzkumná štola tunelu Radlice v Praze však není
jedinou stavbou firmy Subterra, která předznamenává vý-
stavbu důležité komunikace vněkteré zevropských met-
ropolí. Její dceřiná společnost SBT Sverige AB, zaměstná-
vající rovněž české specialisty, zahájila vlednu2016 ražbu
přístupových tunelů Skärholmen aSätra vStockholmu.
Díla ražená skandinávskou metodou umožní vybudování
hlavního tunelu Skärholmen, tvořícího jižní větev automo-
bilového obchvatu hlavního města Švédska.
Zdroj Subterra
Procházka sídlištěm
Tým Ing.Pavla Trojana zdivize 9 je naSlunečném vrš-
ku vPraze-Hostivaři jako doma. První čtyři bytové do-
my zde dostavěl vroce 2007, dotří dalších se dnes lidé
stěhují, poslední dva se svých obyvatel dočkají vlétě.
Kdo zadílo naSlunečném vršku odpovídá, je jasné
na první pohled (foto č. 1). Zvenku sice není vidět, jak
vútrobách domů N aM (foto č. 2) postupují kompletace,
práce nafasádách ale mohou majitelé okolních bytů sle-
dovat jak nadivadle (foto č. 3). Mají nato ale jen pár měsí-
ců – už letos vkvětnu avčervnu stavbaři své představení
uzavřou vybudováním okolní infrastruktury akomunikací.
Ještě před 30 lety se lidé porozestavěných sídlištích
brodili bahnem. Dnes už vede procházka kolem hotových
domů KaL sadově upraveným terénem (foto č. 4) apřed-
zahrádky přízemních bytů (foto č. 5) se těší najaro. Zbývá
představit jen téměř dokončený dům J (foto č. 6), vněmž
chybí pouze interiéry komerčních prostor avbudoucnu
vněm vzniknemateřská školka.
Ing.Milana Chotaše,
jednatele aředitele firmy B E S
Po studiu a vojně nastoupil Ing. Chotaš v roce 1998
dofirmy B E Sjako manažer kvality, zapět let se stal
výrobním ředitelem. Odroku 2012, kdy 50% podíl B ES
získal Metrostav, je ijedním zjejích dvou jednatelů.
Změnil se B E Spovstupu doSkupiny Metrostav?
Ano, změnil. Získal zázemí nejsilnější tuzemské stavební
firmy arozšířily se mu možnosti podnikání. Díky investi-
cím má nové obě obalovny, zmodernizoval technologické
linky v lomech, pořídil si další nákladní auta i stavební
stroje. Příležitosti navíc se mu otevřely ispoluprací sdi-
vizí 4 Metrostavu najejích silničních stavbách.
Nakonci roku 2015 se Metrostav stal jediným společ-
níkem vefirmě B E S. Co dalšího se vní vloni událo?
B E Sdosáhl nejlepšího ekonomického výsledku v historii,
když se mu podařilo navýšit výrobu oproti předchozímu
roku o víc než čtvrtinu. K tomu ovšem přispěl i konec
dotačního období zfondů EU, kdy Státní fond dopravní in-
frastruktury uvolnil dosud nevyužité finanční prostředky
naopravy silnic, což je hlavní obor naší činnosti.
Zajišťujete ijejich údržbu. Jak se vám teď líbí počasí?
Moc nadšení nejsme. Platí nás totiž zazimní údržbu, kte-
rou díky teplu provádíme omezeně. Věříme však, že ušet-
řené peníze převede investor doúdržby letní. Zatím to tak
bylo vždy asilnice veStředočeském kraji si to zaslouží.
Vloni jste zmodernizovali obalovnu Líchovy, kde může-
te vyrábět tichý asfalt. Už jste ho někdy použili?
Vloňském roce jsme jej položili vulici Čechova vBene-
šově anasilnici II/114 vDobříši. Podle ohlasů místních
obyvatel víme, že si jej chválí. Tím, že se vtéto speciální
živičné směsi používá asfalt sobsahem rozpuštěné drtě
ze starých pneumatik, je pružnější avykazuje menší hluč-
nost při pojíždění. Měření zúseku vBenešově například
prokazuje, že se tam intenzita hluku prokazatelně snížila
o5 dB. Kvůli své pružnosti je tichý asfalt neboli gumoas-
falt také odolnější vůči trhlinám, deformacím, stárnutí,
vysokým teplotám amrazu. Naše obalovna vLíchovech
je jediná v republice, která jej umí nejen přímo vyrobit
čikomerčně prodávat, ale zároveň zgumoasfaltu vyrobit
ipotřebné směsi. Při jejich vývoji spolupracujeme se sta-
vební fakultou VUT vBrně, konkrétně stýmem prof.Jana
Kudrny. Díky tomu patříme vČeské republice kešpičce
ve výrobě gumoasfaltu i v pokládce tohoto moderního
aekologického silničního koberce.
Co očekáváte odroku 2016?
Jsme střední firma se195 zaměstnanci. Jediné dlouhodo-
bější smlouvy, jež máme, jsou naúdržbu krajských silnic
asilnic ve správě ŘSD veStředočeském kraji, které před-
stavují zhruba pětinu našich výkonů. Zakázky, které nás
živí, bývají obvykle menšího rozsahu, vypisují se těsně
před aktuálním termínem provádění amálokterá přechází
zroku narok. V současnosti je proto náš zásobník práce
narok 2016 naplněný jen asi z poloviny a budeme jej mu-
set doplnit novými projekty. Protože letos budou krajské
volby, předpokládám, že se peníze nakomunikace najdou.
Další příležitosti vidím vbudoucím čerpání dotací zEvrop-
ské unie nanové období let 2017–2020.
Připravujete nějaké další novinky?
Spolupracujeme s VUT Brno na vývoji nových techno-
logií v oblasti složení a konstrukcí asfaltových vrstev
založených na gumoasfaltu. Chceme vyrábět spojovací
postřiky sjemnějším gumovým granulátem, které vylepší
vlastnosti asfaltových vrstev vpružnosti aodolnosti proti
trvalým deformacím, což prodlouží životnost celé vozov-
ky. Ještě letos bychom chtěli tuto novinku použít nadva
kontrolní úseky silnic. Dále chceme prioritně zvýšit podíl
zakázek vdojezdové vzdálenosti do70 km odobaloven,
což znamená rozšířit rozsah našich prací nejen doStředo-
českého kraje, ale idoJihočeského anaVysočinu. Údržbu
silnic plánujeme nově provádět i vpřilehlých krajích.
Aváš cíl?
Chceme B E S, původně firmu okresní velikosti, vytáhnout
nakrajskou až republikovou úroveň. Věřím, že se nám to
sMetrostavem zazády podaří. Uděláme pro to maximum.
strana 2
PTÁME SE
1
Tunel vKarlsruhe zvládlo BeMo navýbornou
Ostavbě lehkého metra vKarlsruhe, na níž pracovala
firma BeMo Tunneling, jsme už informovali. Poúspěš-
ném ukončení ražeb pomocí TBM ji rekapitulujeme.
Vrámci projektu lehkého metra představuje 2048 m
dlouhý tunel pod Kaiserstrasse hlavní část podzemního
propojení města vose západ–východ. Pro jeho ražbu pře-
vážně vpíscích aštěrcích pod hladinou spodní vody ko-
legové použili plnoprofilový tunelovací štít pojmenovaný
Giulia – s průměrem razicí hlavy 9,32 m ačelbou podepře-
nou bentonitovou suspenzí. Práci komplikovalanutnost
vést tunel pod kanalizačním potrubím sšachtami avhor-
ninovém prostředí s možným výskytem dutin. Nadloží
tunelu se přitom pohybovalo jen odasi 4,5 m do9,5 m.
Další nároky přinesla nezbytnost zachování tramvajové,
železniční iindividuální dopravy (foto č. 2). Ražba, kte-
rá začala 17. listopadu 2014, proto musela proběhnout
zaneustálého monitoringu a sco nejmenšímipoklesy.
Práce se BeMo podařila. Modifikace separačního za-
řízení umožnila zpětné vyzískávání kameniva aregeneraci
bentonitové suspenze vtakovém objemu, jenž mohl zajis-
tit stabilizaci čelby ivpřípadě, že by se před ní objevily
větší dutiny. Pomocí instalace druhého míchacího zařízení
navýrobu bentonitu adalšího separátoru dokázalo BeMo
zvýšit výkonnost výroby bentonitové suspenze iodstra-
ňování použité, což bylo důležité zvláště pro dosahování
vysokých denních výkonů vzávěrečné fázi ražeb. Při ztrá-
tě tlaku načelbě vdůsledku naražení štítu nadutinu do-
kázali stavbaři přivádět bentonitovou kapalinu zvláštním
potrubím přímo dokomory štítu, ato až vobjemu 200 m³.
Deformace napovrchu přitom dosahovaly nejvýše 5 mm.
Ipři maximálním nasazení všech zúčastněných došlo
při ražbách kněkolika komplikacím. Krátce povjezdu TBM
do stavební jámy nanáměstí Marktplatz – budoucí křižo-
vatky metra – třeba selhala opěra čelního výrubu vdů-
sledku náporu vody. Pod dočasným železobetonovým
stropem stanice došlo k porušení soudržnosti zeminy
avzniku propadu. Sražbou svelmi omezeným výkonem
bylo možné pokračovat až po zaplnění oblasti poruchy
azavedení systému odčerpávání vody ze stavební jámy.
Vedla přitom – v o něco málo pozměněném směru –
vevzdálenosti pouhých pár centimetrů kolem překážek.
Proražení asi 950 metrů navazujících natento úsek tr-
valo při výkonech skoro 30 bm/den už jen asi dva měsíce.
Giulia při tom bez jakékoliv újmy podrazila ipoměrně roz-
sáhlou šachtu vevzdálenosti pouhých 24 cm odtunelu.
Cílové šachty uMühlburger Tor dosáhla 7. září 2015 (foto
č. 1), zařízení staveniště bylo vyklizeno dokonce roku.
Výkon pracovníků BeMo oceňují nejen občané města
Karlsruhe, ale ijeho vedení. U odborníků vzbuzuje respekt
iproto, že je to vkomplikovaných podmínkách první tunel
nasvětě ražený metodou TBM, unějž bylo nadloží někde
menší, než je polovina průměru razicí hlavy štítu. Nemluvě
otéměř neznatelných poklesech vtrase ražby. Zdař Bůh!
Robert Dostál, foto archiv BeMo
2
1
2
3
4
5
6
Metrostav_03_2016.indd 2 18.02.16 10:40