Strana 2
Vzdělávání zaměstnanců nestavebních profesí
V souvislosti s novými a stále náročnějšími zakázka-
mi, které Metrostav realizuje, se zvyšují požadavky na
kvalifikační úroveň všech zaměstnanců. Pro zlepšení
míry znalostí pracovníků v nestavebních profesích roz-
hodlo vedení naší společnosti vytvořit systém kvalifi-
kačních kurzů, na jejichž přípravě se podílela i Vysoká
škola ekonomická v Praze.
V závěru roku 2007 zástupci Metrostavu podepsali
dohodu s Podnikohospodářskou fakultou VŠE. Prvním
výsledkem nové spolupráce je kvalifikační kurz Ekono-
mický management I., který naši odborníci připravili v ko-
ordinaci s děkanem fakulty a jeho spolupracovníky podle
zadání úseku ředitele ekonomiky výroby. Šestidenní kurz
je určený zaměstnancům zastávajícím ekonomické pozi-
ce v rámci projektů i těm, kdo se na postup do vyšších
ekonomických pozic teprve připravují.
Kurz poskytne našim ekonomům nejnovější poznatky
z teorie, odborné firemní znalosti a manažerské doved-
nosti potřebné ke kvalitnímu výkonu profese. Jeho obsah
je rozvržen tak, aby po absolvování účastníci získali ori-
entaci v základních finančních výkazech, účetních výstu-
pech, finanční analýze, otázkách daňových, devizových
a celních vztahů, které úzce souvisejí s podnikatelskou
činností tuzemských i zahraničních subjektů. Součástí
kurzu je i psychologie řídící práce a komunikační techni-
ky. Vedle uvedených témat, přednášených učiteli z VŠE,
připravili naši lektoři, garanti jednotlivých vnitrofiremních
procesů, témata účetnictví, nákladové řízení zakázek
a nakupování. Přednášky a diskuse u všech témat jsou
zaměřeny i na využití kladných a záporných příkladů
z praxe firmy a ze zkušeností i poznatků přednášejících.
První běh kurzu Ekonomický management I. proběhl
v lednu a v únoru v prostorách VŠE, vždy dvakrát po
třech dnech, a absolvovalo jej 24 zaměstnanců Metrosta-
vu z různých divizí. Účastníci kurzu prvně vypracovali
vstupní a nakonec závěrečný test, který jim ukázal míru
pochopení přednášených témat. Lektorům ten druhý po-
mohl v přípravě dalších běhů. „I když jsem absolvent VŠE
a mám 18letou praxi ve stavebnictví, kurz jsem přivítal,“
říká Ing. František Růžička, ekonom projektu z divize 2.
„Seznámil nás nejen s novinkami v systému organizačně
řídící dokumentace, které někdy nestíhám sledovat, ale
i s finanční analýzou, zabývající se hodnocením firem po-
mocí soustavy vybraných ukazatelů, a s praktickými
příklady z oblasti daňové soustavy ČR. Pokud to bude
možné, rád bych v této formě vzdělávání pokračoval.“
V současné době lektoři Metrostavu projednávají
s pedagogy PHF VŠE obsahové zaměření kurzu Ekono-
mický management II., který bude určený zaměstnan-
cům, připravujícím se v naší společnosti na pozice eko-
nomických náměstků a vedoucích ekonomických útvarů.
Také tento kurz poprvé proběhne již v tomto roce. Oba
se budou opakovat, aby zaměstnance v ekonomických
pozicích lépe připravily na jejich stále složitější práci.
J a n K u c h a ř,
vedoucí útvaru kvalifikačního rozvoje
Technologické soubory
Bez vzduchu a vody se lidé neobejdou. Nedílnou částí
každé budovy proto musí být technologické vybavení.
Někdy bývá i složitější, než stavba sama. Jako v pří-
padě místa velení a řízení Armády České republiky
nedaleko Staré Boleslavi, jehož rekonstrukci nedávno
dokončila divize 3 Metrostavu ve spolupráci s pracov-
níky provozu technologických celků naší divize 9.
„Požadavky na armádní stavby jsou samozřejmě
odlišné od potřeb ostatních budov. Zde bylo tolik tech-
nologických zařízení, že by provoz objektu nebylo možné
ovládat bez počítačového řídícího centra (foto č. 1),“ vy-
světlil Ing. František Adam, vedoucí týmu z divize 9.
Mezi důležité provozní soubory rekonstruovaného
objektu patří zejména úpravna pitné vody (foto č. 2)
a prostorově náročná vzduchotechnika, jejíž sál filtrací
(foto č. 3) i místnosti všech strojoven včetně vstupní
jednotky s hlavními ventilátory (foto č. 4) zabírají největší
část technologických prostor.
„Nejobtížnější bylo ruční odstranění starého vybavení
a vybouraného materiálu jedním montážním přístupem,“
říká vedoucí projektu Jiří Macháček z divize 3. „Zavezení
nových zařízení už nebylo tak náročné, protože s rozvo-
jem moderní techniky došlo i v tomto oboru k miniaturi-
zaci. Zařízení jsou teď menší a přitom účinnější. Rozdíl
ve velikosti je nejlépe vidět u kompresorových chladicích
jednotek, kde ta nová je mnohem menší, než byla původní,
ponechaná v pozadí (foto č. 5).“
Dnes už všechny moderní technologie v rekonstruova-
ném objektu plní svoji funkci podle požadavků uživatele.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Martina Churaně,
vedoucího projektu z divize 3
Osud a Metrostav vyslaly Martina Churaně stavět Uni-
verzitní centrum do Zlína. Poslední téměř dva roky tak
strávil nejen na stavbě, ale i v autě. Cestu z Prahy na
staveniště v centru Zlína zná přinejmenším stejně dob-
ře, jako každý detail ocelových a skleněných konstruk-
cí, které pro nejmodernější budovu rodného města
navrhla známá architektka Eva Jiřičná.
Pracoval jste poprvé s tak renomovanou autorkou. Jak
se Vám spolupráce s ní líbila?
Byla hodně náročná – práce, i paní architektka. Ale ta vždy
byla korektní a jednala s námi velmi příjemně. Navštěvo-
val jsem profesorku Jiřičnou v ateliéru na Starém Městě
a třikrát přijela i na stavbu do Zlína. Každá její návštěva
znamenala změnu části realizačního projektu, protože
nesplňoval její původní představy zejména o subtilnosti
ocelových konstrukcí. Také slunolamy, další charakte-
ristický prvek rukopisu Evy Jiřičné, se musely změnit
z děrovaných plechů na skleněné tabule. Jen je škoda, že
k těmto zásadním úpravám docházelo poměrně pozdě,
když už stavba běžela naplno.
Stavby Evy Jiřičné jsou známé také propracovanými
detaily. Jak jste je řešili na stavbě ve Zlíně?
Eva Jiřičná a architekti jejího ateliéru si skutečně všímali
všech podrobností, třeba způsobu provedení koutových
svarů ocelové konstrukce atria v pátém podlaží, tedy na
místě, kam snad ani není vidět. Trvali na co největší leh-
kosti konstrukcí a tvarové i materiálové čistotě každého
detailu, takže co se jim jen trochu nelíbilo, museli jsme
předělat – včetně těch svarů. Ve výsledku se však jejich
materiálová a návrhová důslednost promítla do architek-
tonicky a stavebně ucelené budovy, která na první pohled
působí čistým výrazem. Za „jednoduchostí“ je však skry-
tá právě pečlivost propracování celé stavby do detailů.
Univerzitní centrum Zlíně už stojí a na jeho stavbu
vlastně můžete jen vzpomínat...
Asi nikdo nezapomene na staroměstský ateliér a na útržky
pauzáku, na které Eva Jiřičná měkkou tužkou navrhova-
la varianty řešení svých charakteristických konstrukcí.
Sama stavba však probíhala velmi komplikovaně. Nejen
dodavatelé, ale i projektanti pracovali ve sdružení. Nikdo
neměl zkušenosti z práce s tak náročným partnerem, ja-
kým paní architektka byla. Její požadavky konečného ře-
šení konstrukcí i na kvalitu materiálů se mnohdy nesešly
s finančními možnostmi investora. Komplikace přinášela
také práce ve vzdáleném regionu, kde vítězství Metrosta-
vu v soutěži o prestižní zakázku nebylo moc vítané. Jsem
nakonec nesmírně rád, že jsme tuto skutečně reprezenta-
tivní stavbu dokončili dobře a investor byl spokojen.
Za 22 let u Metrostavu jste už pracoval na řadě staveb.
Která z nich Vám nejvíc utkvěla v paměti?
Kromě této poslední to byla asi hned ta první – stanice
metra Palmovka. Možná i proto, že jsem se do ní vrátil
podruhé v roce 2002, kdy jsem vedl její rekonstrukci po
povodních. Za ta léta, co pracuji v divizi 3, jsem už stavěl
nejen metro a administrativní budovy, ale i bytové kom-
plexy, obchodní centra, a dokonce jsem pracoval i v areálu
tankoviště ropy. Na jednotvárnost si nemohu stěžovat.
Ke studiu jste si vybral stavařinu, ale dospěl jste k ní
víceméně vylučovací metodou. Správnost volby Vám
ověřil čas. Co Vás teď na Vaší práci baví nejvíc?
To, že není stereotypní. Stále rád hledám řešení technic-
kých problémů, které se objeví až při stavbě, protože žád-
ný projekt není dopracovaný do posledních podrobností.
Těší mě používat nové materiály, technologie, technická
řešení či postupy výstavby, o kterých jsme v minulosti
maximálně četli na stránkách zahraničních časopisů. I na
stavbě Univerzitního centra ve Zlíně se jich pár objevilo.
Mě osobně nejvíc zaujal benátský štuk, se kterým jsem
pracoval poprvé a jehož použití se mi velmi líbilo.
Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová
strana 2
PTÁME SE
1
Subterra drží silnou pozici na stavebním trhu
Subterra je od roku 2004 stoprocentní dceřinou spo-
lečností Metrostavu. Její úspěchy jsou proto důležité
a prospěšné nejen pro ni, ale i pro celou stavební sku-
pinu DDM Group. V loňském roce Subterra dokončila
mnoho významných staveb, řadu dalších však také
zahájila. Všechny si zaslouží pozornost.
Na úspěchy měla značný vliv její divize 3, která si
za poslední roky vydobyla pozici velmi silného partnera
v dopravním stavitelství. Dlouholeté zkušenosti pracovní-
ků divize jsou v poslední době zúročovány především při
modernizacích železničních koridorů.
Více než dvouletá práce na optimalizaci traťového
úseku z Břeclavi na státní hranici se Slovenskem byla ko-
runována 26. dubna loňského roku na nádraží v Lanžhotě,
kde bylo slavnostně uvedeno do provozu téměř 9 km tratě
s deseti mostními konstrukcemi (příklad na fotu č. 2).
Přínos dokončeného koridoru spočíval především v za-
členění města Lanžhot do čtvrtého evropského koridoru,
vedoucího z Berlína přes Děčín, Prahu, Brno, Břeclav do
Vídně, nebo právě přes Lanžhot do Bratislavy.
Ještě o měsíc dřív zahájila divize 3 se svými partnery
ve sdružení další významnou železniční stavbu na jihu
Čech, a to výstavbu 11,770 km dlouhého traťového úseku
Doubí u Tábora – Tábor, první části modernizace trati
Veselí nad Lužnicí – Tábor.
Úspěchy v dopravním stavitelství Subterra zazname-
nala nejen na železnici, ale také na dálnicích. Nejvýznam-
nějším projektem byla výstavba nejvyšší protihlukové
stěny v ČR, v Brně-Starém Lískovci. Místy až 8 m vysokou
stěnu oddělující dálnici D1 od obytných domů (foto č. 1)
uvedl 12. října do provozu ministr dopravy Aleš Řebíček.
Ve výčtu úspěchů nelze opomenout slavnostní zahá-
jení stavby Optimalizace trati státní hranice SR – Mos-
ty u Jablunkova – Bystřice n. Olší, ke kterému došlo
20. listopadu. Generálním dodavatelem této stavby, jejíž
plánované náklady činí přibližně 5 miliard korun je právě
Subterra. Ještě během prvního kvartálu zahájí také další
významnou železniční stavbu na Sokolovsku.
Nosnou technologií společnosti Subterra bylo, je a jis-
tě i nadále bude podzemní stavitelství. V silné konkurenci
jak uvnitř skupiny, tak i na českém stavebním trhu nemá
divize 1 se zaměřením na podzemní stavitelství nikterak
lehkou úlohu. Přesto dokázala zaznamenat řadu celist-
vých i dílčích úspěchů. Tradičně silnou pozici potvrdila
14. prosince, kdy za účasti pražského primátora Pavla Bé-
ma uvedla do provozu 1400 m dlouhý Kolektor Vodičkova,
na kterém pracovala společně s divizí 1 Metrostavu.
Opomenout nelze ani expanzi za hranice republiky.
Dobré jméno společnosti udělalo v Chorvatsku slavnostní
prorážka 2134 metrů dlouhého tunelu Tuhobić na trase
dálnice Rijeka–Zagreb, který z poloviny razila Subterra.
Letos se pozornost upírá především na složité ražby
tunelů pod ulicí Dobrovského v Brně. Divize 2 zaměřená
na pozemní stavby dokazuje své kvality získáváním pres-
tižních projektů, z nichž je třeba zmínit právě dokončova-
ný bytový projekt River Lofts u holešovického přístavu
nebo vloni v srpnu zahájenou rekonstrukci a novostavbu
obytného komplexu Kejřův mlýn v pražském Hloubětíně.
Š t ě p á n S e d l á č e k , f o t o a r c h i v S u b t e r r a
2
1
2
3
4
5
Metrostav__04_08.indd 2 2/25/08 12:35:52 PM