Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 04/2008, Strana 1
Metrostav Metrostav 04/2008, Strana 2
Vzdělávání zastnanců nestavebních profesí
V souvislosti s novými a stále nárnějšími zakázka-
mi, které Metrostav realizuje, se zvyšují požadavky na
kvalifikační úroveň všech zaměstnanců. Pro zlepšení
míry znalostí pracovků v nestavebních profesích roz-
hodlo vedení ní spolnosti vytvit sysm kvalifi-
kačních kurzů, na jejichž přípravě se podílela i Vyso
škola ekonomická v Praze.
V závěru roku 2007 stupci Metrostavu podepsali
dohodu s Podnikohospodářskou fakultou VŠE. Prvním
výsledkem nové spolupráce je kvalifik kurz Ekono-
mický management I., který naši odborníci připravili v ko-
ordinaci s děkanem fakulty a jeho spolupracovníky podle
zadání úseku ředitele ekonomiky výroby. Šestidenní kurz
je určezaměstnanm zastávacím ekonomické pozi-
ce v rámci projektů i těm, kdo se na postup do vších
ekonomických pozic teprve připravují.
Kurz poskytne našim ekonomům nejnovější poznatky
z teorie, odborné firemní znalosti a manažerské doved-
nosti potřebné ke kvalitnímu výkonu profese. Jeho obsah
je rozvržen tak, aby po absolvování účastci získali ori-
entaci v základních finančních výkazech, účetních výstu-
pech, finanční analýze, otázkách daňových, devizových
a celních vztahů, které úzce souvises podnikatelskou
činnos tuzemských i zahraničních subjektů. Soás
kurzu je i psychologie řípráce a komuniktechni-
ky. Vedle uvedených témat, přednášených učiteli z VŠE,
připravili naši lektoři, garanti jednotlivých vnitrofiremních
procesů, témata účetnictví, nákladové řízení zazek
a nakupování. Přednášky a diskuse u ech témat jsou
zaměřeny i na využi kladch a záporch íkla
z praxe firmy a ze zkušeností i poznatků přednášejících.
První běh kurzu Ekonomický management I. proběhl
v lednu a v únoru v prostorách E, dy dvakrát po
ech dnech, a absolvovalo jej 24 zaměstnanců Metrosta-
vu z různých divizí. Účastníci kurzu prvně vypracovali
vstupní a nakonec závěrečný test, který jim ukázal míru
pochopení přednášených témat. Lektorům ten druhý po-
mohl v přípravě dalších běhů. „I když jsem absolvent VŠE
a mám 18letou praxi ve stavebnictví, kurz jsem přivítal,
říká Ing. František žička, ekonom projektu z divize 2.
„Seznámil nás nejen s novinkami v systému organizačně
řídídokumentace, které někdy nesm sledovat, ale
i s finanční analýzou, zabývající se hodnocem firem po-
mocí soustavy vybraných ukazatelů, a s praktickými
příklady z oblasti daňové soustavy ČR. Pokud to bude
možné, rád bych v této formě vzdělávání pokroval.“
V současné době lekti Metrostavu projednávají
s pedagogy PHF E obsaho zaření kurzu Ekono-
mický management II., který bude určený zaměstnan-
m, připravujícím se v naší spolnosti na pozice eko-
nomických náměstků a vedoucích ekonomických útvarů.
Tatento kurz poprproběhne již v tomto roce. Oba
se budou opakovat, aby zaměstnance v ekonomických
pozicích lépe připravily na jejich stále složitější práci.
J a n K u c h a ř,
vedouútvaru kvalifikačho rozvoje
Technologické soubory
Bez vzduchu a vody se lidé neobejdou. Nedílnou čás
kažbudovy proto mubýt technologicvybavení.
kdy bývá i složitější, než stavba sama. Jako v pří-
padě místa velení a řízení Armády České republiky
nedaleko Staré Boleslavi, jehož rekonstrukci nedávno
dokončila divize 3 Metrostavu ve spolupráci s pracov-
níky provozu technologických celků naší divize 9.
„Padavky na ardní stavby jsou samoejmě
odlišné od potřeb ostatch budov. Zde bylo tolik tech-
nologických zařízení, že by provoz objektu nebylo mož
ovdat bez pítačoho řídícího centra (foto č. 1),vy-
světlil Ing. František Adam, vedoucí týmu z divize 9.
Mezi důleži provozní soubory rekonstruovaného
objektu paí zejména úpravna pitné vody (foto č. 2)
a prostorově náročná vzduchotechnika, jejíž sál filtrací
(foto č. 3) i místnosti všech strojoven včetně vstupní
jednotky s hlavními ventilátory (foto č. 4) zabírají největší
část technologických prostor.
„Nejobtížnější bylo ruční odstranění starého vybavení
a vybouraného materiálu jedním montážním ístupem,“
říká vedoucí projektu Jí Macháček z divize 3. Zavezení
nových zízenebylo tak náročné, prote s rozvo-
jem moderní techniky došlo i v tomto oboru k miniaturi-
zaci. Zízení jsou tmenší a itom účinnější. Rozdíl
ve velikosti je nejlépe vidět u kompresorových chladicích
jednotek, kde ta nová je mnohem menší, než byla původní,
ponechav poza(foto č. 5).“
Dnes už všechny moderní technologie v rekonstruova-
ném objektu plní svoji funkci podle požadavků uživatele.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Martina Churaně,
vedoucího projektu z divize 3
Osud a Metrostav vyslaly Martina Churaně stavět Uni-
verzitní centrum do Zlína. Poslední téměř dva roky tak
strávil nejen na stavbě, ale i v autě. Cestu z Prahy na
staveniště v centru Zlína zná přinejmenším stejně dob-
ře, jako každý detail ocelových a skleněných konstruk-
cí, které pro nejmodernější budovu rodného sta
navrhla známá architektka Eva Jiřičná.
Pracoval jste poprvé s tak renomovanou autorkou. Jak
se Vám spolupráce s ní líbila?
Byla hodně náročná práce, i paní architektka. Ale ta vždy
byla korekta jednala s námi velmi íjemně. Navštěvo-
val jsem profesorku Jiřičnou v ateliéru na Starém stě
a ikrát přijela i na stavbu do Zlína. Kažjejí návštěva
znamenala změnu části realizačního projektu, protože
nesplňoval její vodní edstavy zejména o subtilnosti
ocelových konstruk. Také slunolamy, další charakte-
ristický prvek rukopisu Evy Jiřičné, se musely změnit
z děrovaných plechů na skleněné tabule. Jen je škoda, že
k těmto zásadním úpravám docházelo poměrně pozdě,
když už stavba běžela naplno.
Stavby Evy Jiř jsou známé také propracovanými
detaily. Jak jste je řešili na stavbě ve Zlíně?
Eva Jiřičná a architekti jejího ateliéru si skutečně ímali
ech podrobností, třeba způsobu provedení koutových
svarů ocelové konstrukce atria v tém podlaží, tedy na
místě, kam snad ani nevidět. Trvali na co nejtší leh-
kosti konstrukcí a tvarové i materiálové čistotě každého
detailu, takže co se jim jen trochu nelíbilo, museli jsme
předělat včetně ch svarů. Ve výsledku se však jejich
materlová a návrhová slednost protla do architek-
tonicky a stavebně ucelené budovy, která na první pohled
sobí čistým výrazem. Za „jednoduchostí“ je však skry-
tá právě pečlivost propracování celé stavby do detailů.
Univerzit centrum Zlíně už sto a na jeho stavbu
vlastně můžete jen vzpomínat...
Asi nikdo nezapomene na staroměstský ateliér a na útržky
pauzáku, na které Eva Jiřičkkou tužkou navrhova-
la varianty ření svých charakteristických konstrukcí.
Sama stavba však probíhala velmi komplikovaně. Nejen
dodavatelé, ale i projektanti pracovali ve sdružení. Nikdo
nel zkušenosti z práce s tak náročným partnerem, ja-
kým paní architektka byla. Její požadavky konečného ře-
šení konstrukcí i na kvalitu materiálů se mnohdy nesešly
s finančními možnostmi investora. Komplikace inášela
také práce ve vzdáleném regionu, kde vízství Metrosta-
vu v soutěži o prestižní zakázku nebylo moc vítané. Jsem
nakonec nesrně rád, že jsme tuto skutečně reprezenta-
tivní stavbu dokončili dobře a investor byl spokojen.
Za 22 let u Metrostavu jste už pracoval na řadě staveb.
Která z nich Vám nejvíc utkvěla v paměti?
Kromě této poslední to byla asi hned ta prvstanice
metra Palmovka. Moži proto, že jsem se do vrátil
podruhé v roce 2002, kdy jsem vedl její rekonstrukci po
povodních. Za ta léta, co pracuji v divizi 3, jsem už stavěl
nejen metro a administrativbudovy, ale i bytové kom-
plexy, obchodní centra, a dokonce jsem pracoval i v areálu
tankoviště ropy. Na jednotvárnost si nemohu sžovat.
Ke studiu jste si vybral stavinu, ale dospěl jste k
víceméně vylučovací metodou. Správnost volby Vám
ověřil čas. Co Vás teď na Vaší práci baví nejvíc?
To, že není stereotyp. Stále rád hledám řešetechnic-
kých problémů, které se objeví až i stavbě, protože žád-
ný projekt není dopracovaný do posledních podrobností.
ší používat nové materiály, technologie, technic
řešení či postupy výstavby, o kterých jsme v minulosti
maximálně četli na stránkách zahraničních časopisů. I na
stavbě Univerzitního centra ve Zlíně se jich pár objevilo.
osobně nejvíc zaujal benátský štuk, se kterým jsem
pracoval poprvé a jehož použití se mi velmi líbilo.
Za rozhovor kuje Lenka Svobodová
strana 2
PTÁME SE
1
Subterra drží silnou pozici na stavebním trhu
Subterra je od roku 2004 stoprocent dcinou spo-
lečnosMetrostavu. Její úspěchy jsou proto důležité
a prospěšné nejen pro ni, ale i pro celou stavební sku-
pinu DDM Group. V loňském roce Subterra dokoila
mnoho významných staveb, řadu dalších však také
zahájila.echny si zaslouží pozornost.
Na úspěchy la značný vliv její divize 3, která si
za poslední roky vydobyla pozici velmi silného partnera
v dopravním stavitelství. Dlouholeté zkušenosti pracovní-
ků divize jsou v poslední době zúročovány především při
modernizacích železničních koridorů.
Více než dvouletá práce na optimalizaci traťového
úseku z Břeclavi na státní hranici se Slovenskem byla ko-
runována 26. dubna loňského roku na nádraží v Lanžhotě,
kde bylo slavnostně uvedeno do provozu téměř 9 km tratě
s deseti mostními konstrukcemi (příklad na fotu č. 2).
ínos dokončeného koridoru spočíval edevším v za-
členění města Lanžhot do čtvrho evropského koridoru,
vedoucího z Berlína es Děčín, Prahu, Brno, Břeclav do
Vídně, nebo právě přes Lanžhot do Bratislavy.
Ještě o měsíc dřív zahájila divize 3 se svými partnery
ve sdružení další významnou železniční stavbu na jihu
Čech, a to výstavbu 11,770 km dlouhého traťového úseku
Doubí u Tábora Tábor, prv části modernizace trati
Veselí nad Lužnicí – Tábor.
Úspěchy v dopravm stavitelství Subterra zazname-
nala nejen na železnici, ale také na dálnicích. Nejvýznam-
nějším projektem byla výstavba nejvyšší protihlukové
stěny v ČR, v Brně-Starém Lískovci. Místy až 8 m vysokou
stěnu oddělující dálnici D1 od obytných domů (foto č. 1)
uvedl 12. října do provozu ministr dopravy Aleš Řebíček.
Ve výčtu úspěcnelze opomenout slavnostzahá-
jení stavby Optimalizace trati státní hranice SR Mos-
ty u Jablunkova Bystřice n. Olší, ke kterému došlo
20. listopadu. Generálním dodavatelem této stavby, jejíž
plánované klady činí přibliž5 miliard korun je prá
Subterra. Jběhem prvního kvartálu zahájí také další
významnou železniční stavbu na Sokolovsku.
Nosnou technologií společnosti Subterra bylo, je a jis-
tě i nadále bude podzemní stavitelství. V silné konkurenci
jak uvnitř skupiny, tak i na českém stavebním trhu nemá
divize 1 se zaměřením na podzemní stavitelství nikterak
lehkou úlohu. esto dokázala zaznamenat řadu celist-
vých i ích úspěchů. Tradičně silnou pozici potvrdila
14. prosince, kdy za účasti pražského primátora Pavla Bé-
ma uvedla do provozu 1400 m dlouhý Kolektor Vodičkova,
na kterém pracovala společně s divizí 1 Metrostavu.
Opomenout nelze ani expanzi za hranice republiky.
Dobré jméno společnosti udělalo v Chorvatsku slavnostní
prorážka 2134 metrů dlouhého tunelu Tuhobić na trase
dálnice Rijeka–Zagreb, který z poloviny razila Subterra.
Letos se pozornost upírá edevším na složiražby
tunelů pod ulicí Dobrovského v Brně. Divize 2 zaměřená
na pozemní stavby dokazuje své kvality získáváním pres-
tižních projektů, z nichž je třeba zmínit právě dokončova-
bytový projekt River Lofts u holešovického přístavu
nebo vloni v srpnu zahájenou rekonstrukci a novostavbu
obytného komplexu Kejřův mlýn v prském Hloubětíně.
Š t ě p á n S e d l á č e k , f o t o a r c h i v S u b t e r r a
2
1
2
3
4
5
Metrostav__04_08.indd 2 2/25/08 12:35:52 PM
Metrostav Metrostav 04/2008, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 04/2008, Strana 1
Metrostav Metrostav 04/2008, Strana 2
Metrostav Metrostav 04/2008, Strana 3
Metrostav Metrostav 04/2008, Strana 4
Metrostav Metrostav 04/2008, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 04/2008, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 04/2008, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 04/2008, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (385 ms)

Rendering Strana 3 (104247): (0/1) (376 ms)

Rendering Strana 2 (104246): (0/1) (426 ms)

Rendering Strana 1 (104245): (0/1) (425 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3148/vth120916-1.jpg (3x)

 i3148/vth120917-1.jpg (3x)

 i3148/bg104246.svg

 i3148/vth120918-1.jpg (3x)

 i3148/vth120919-1.jpg