strana 2

Technologické soubory

Ptáme se

Bez vzduchu a vody se lidé neobejdou. Nedílnou částí

každé budovy proto musí být technologické vybavení.

Někdy bývá i složitější, než stavba sama. Jako v případě místa velení a řízení Armády České republiky

nedaleko Staré Boleslavi, jehož rekonstrukci nedávno

dokončila divize 3 Metrostavu ve spolupráci s pracovníky provozu technologických celků naší divize 9.

„Požadavky na armádní stavby jsou samozřejmě

odlišné od potřeb ostatních budov. Zde bylo tolik technologických zařízení, že by provoz objektu nebylo možné

ovládat bez počítačového řídícího centra (foto č. 1),“ vysvětlil Ing. František Adam, vedoucí týmu z divize 9.

Mezi důležité provozní soubory rekonstruovaného

objektu patří zejména úpravna pitné vody (foto č. 2)

a prostorově náročná vzduchotechnika, jejíž sál filtrací

(foto č. 3) i místnosti všech strojoven včetně vstupní

jednotky s hlavními ventilátory (foto č. 4) zabírají největší

část technologických prostor.

Martina Churaně,

vedoucího projektu z divize 3

1

Subterra drží silnou pozici na stavebním trhu

1

2

„Nejobtížnější bylo ruční odstranění starého vybavení

a vybouraného materiálu jedním montážním přístupem,“

říká vedoucí projektu Jiří Macháček z divize 3. „Zavezení

nových zařízení už nebylo tak náročné, protože s rozvojem moderní techniky došlo i v tomto oboru k miniaturizaci. Zařízení jsou teď menší a přitom účinnější. Rozdíl

ve velikosti je nejlépe vidět u kompresorových chladicích

jednotek, kde ta nová je mnohem menší, než byla původní,

ponechaná v pozadí (foto č. 5).“

Dnes už všechny moderní technologie v rekonstruovaném objektu plní svoji funkci podle požadavků uživatele.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Subterra je od roku 2004 stoprocentní dceřinou společností Metrostavu. Její úspěchy jsou proto důležité

a prospěšné nejen pro ni, ale i pro celou stavební skupinu DDM Group. V loňském roce Subterra dokončila

mnoho významných staveb, řadu dalších však také

zahájila. Všechny si zaslouží pozornost.

Na úspěchy měla značný vliv její divize 3, která si

za poslední roky vydobyla pozici velmi silného partnera

v dopravním stavitelství. Dlouholeté zkušenosti pracovníků divize jsou v poslední době zúročovány především při

modernizacích železničních koridorů.

Více než dvouletá práce na optimalizaci traťového

úseku z Břeclavi na státní hranici se Slovenskem byla korunována 26. dubna loňského roku na nádraží v Lanžhotě,

kde bylo slavnostně uvedeno do provozu téměř 9 km tratě

s deseti mostními konstrukcemi (příklad na fotu č. 2).

Přínos dokončeného koridoru spočíval především v začlenění města Lanžhot do čtvrtého evropského koridoru,

vedoucího z Berlína přes Děčín, Prahu, Brno, Břeclav do

Vídně, nebo právě přes Lanžhot do Bratislavy.

Ještě o měsíc dřív zahájila divize 3 se svými partnery

ve sdružení další významnou železniční stavbu na jihu

Čech, a to výstavbu 11,770 km dlouhého traťového úseku

Doubí u Tábora – Tábor, první části modernizace trati

Veselí nad Lužnicí – Tábor.

Úspěchy v dopravním stavitelství Subterra zaznamenala nejen na železnici, ale také na dálnicích. Nejvýznamnějším projektem byla výstavba nejvyšší protihlukové

stěny v ČR, v Brně-Starém Lískovci. Místy až 8 m vysokou

stěnu oddělující dálnici D1 od obytných domů (foto č. 1)

uvedl 12. října do provozu ministr dopravy Aleš Řebíček.

Ve výčtu úspěchů nelze opomenout slavnostní zahájení stavby Optimalizace trati státní hranice SR – Mosty u Jablunkova – Bystřice n. Olší, ke kterému došlo

20. listopadu. Generálním dodavatelem této stavby, jejíž

plánované náklady činí přibližně 5 miliard korun je právě

Subterra. Ještě během prvního kvartálu zahájí také další

významnou železniční stavbu na Sokolovsku.

Nosnou technologií společnosti Subterra bylo, je a jistě i nadále bude podzemní stavitelství. V silné konkurenci

jak uvnitř skupiny, tak i na českém stavebním trhu nemá

divize 1 se zaměřením na podzemní stavitelství nikterak

lehkou úlohu. Přesto dokázala zaznamenat řadu celistvých i dílčích úspěchů. Tradičně silnou pozici potvrdila

14. prosince, kdy za účasti pražského primátora Pavla Béma uvedla do provozu 1400 m dlouhý Kolektor Vodičkova,

na kterém pracovala společně s divizí 1 Metrostavu.

Opomenout nelze ani expanzi za hranice republiky.

Dobré jméno společnosti udělalo v Chorvatsku slavnostní

prorážka 2134 metrů dlouhého tunelu Tuhobić na trase

dálnice Rijeka–Zagreb, který z poloviny razila Subterra.

Letos se pozornost upírá především na složité ražby

tunelů pod ulicí Dobrovského v Brně. Divize 2 zaměřená

na pozemní stavby dokazuje své kvality získáváním prestižních projektů, z nichž je třeba zmínit právě dokončovaný bytový projekt River Lofts u holešovického přístavu

nebo vloni v srpnu zahájenou rekonstrukci a novostavbu

obytného komplexu Kejřův mlýn v pražském Hloubětíně.

J an K u c h a ř,

Pracoval jste poprvé s tak renomovanou autorkou. Jak

se Vám spolupráce s ní líbila?

Byla hodně náročná – práce, i paní architektka. Ale ta vždy

byla korektní a jednala s námi velmi příjemně. Navštěvoval jsem profesorku Jiřičnou v ateliéru na Starém Městě

a třikrát přijela i na stavbu do Zlína. Každá její návštěva

znamenala změnu části realizačního projektu, protože

nesplňoval její původní představy zejména o subtilnosti

ocelových konstrukcí. Také slunolamy, další charakteristický prvek rukopisu Evy Jiřičné, se musely změnit

z děrovaných plechů na skleněné tabule. Jen je škoda, že

k těmto zásadním úpravám docházelo poměrně pozdě,

když už stavba běžela naplno.

Stavby Evy Jiřičné jsou známé také propracovanými

detaily. Jak jste je řešili na stavbě ve Zlíně?

Eva Jiřičná a architekti jejího ateliéru si skutečně všímali

všech podrobností, třeba způsobu provedení koutových

svarů ocelové konstrukce atria v pátém podlaží, tedy na

místě, kam snad ani není vidět. Trvali na co největší lehkosti konstrukcí a tvarové i materiálové čistotě každého

detailu, takže co se jim jen trochu nelíbilo, museli jsme

předělat – včetně těch svarů. Ve výsledku se však jejich

materiálová a návrhová důslednost promítla do architektonicky a stavebně ucelené budovy, která na první pohled

působí čistým výrazem. Za „jednoduchostí“ je však skrytá právě pečlivost propracování celé stavby do detailů.

Univerzitní centrum Zlíně už stojí a na jeho stavbu

vlastně můžete jen vzpomínat...

Asi nikdo nezapomene na staroměstský ateliér a na útržky

pauzáku, na které Eva Jiřičná měkkou tužkou navrhovala varianty řešení svých charakteristických konstrukcí.

Sama stavba však probíhala velmi komplikovaně. Nejen

dodavatelé, ale i projektanti pracovali ve sdružení. Nikdo

neměl zkušenosti z práce s tak náročným partnerem, jakým paní architektka byla. Její požadavky konečného řešení konstrukcí i na kvalitu materiálů se mnohdy nesešly

s finančními možnostmi investora. Komplikace přinášela

také práce ve vzdáleném regionu, kde vítězství Metrostavu v soutěži o prestižní zakázku nebylo moc vítané. Jsem

nakonec nesmírně rád, že jsme tuto skutečně reprezentativní stavbu dokončili dobře a investor byl spokojen.

Za 22 let u Metrostavu jste už pracoval na řadě staveb.

Která z nich Vám nejvíc utkvěla v paměti?

Kromě této poslední to byla asi hned ta první – stanice

metra Palmovka. Možná i proto, že jsem se do ní vrátil

podruhé v roce 2002, kdy jsem vedl její rekonstrukci po

povodních. Za ta léta, co pracuji v divizi 3, jsem už stavěl

nejen metro a administrativní budovy, ale i bytové komplexy, obchodní centra, a dokonce jsem pracoval i v areálu

tankoviště ropy. Na jednotvárnost si nemohu stěžovat.

Ke studiu jste si vybral stavařinu, ale dospěl jste k ní

víceméně vylučovací metodou. Správnost volby Vám

ověřil čas. Co Vás teď na Vaší práci baví nejvíc?

To, že není stereotypní. Stále rád hledám řešení technických problémů, které se objeví až při stavbě, protože žádný projekt není dopracovaný do posledních podrobností.

Těší mě používat nové materiály, technologie, technická

řešení či postupy výstavby, o kterých jsme v minulosti

maximálně četli na stránkách zahraničních časopisů. I na

stavbě Univerzitního centra ve Zlíně se jich pár objevilo.

Mě osobně nejvíc zaujal benátský štuk, se kterým jsem

pracoval poprvé a jehož použití se mi velmi líbilo.

vedoucí útvaru kvalifikačního rozvoje

Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová

Štěpán Sedláček, foto archiv Subterra

2

Vzdělávání zaměstnanců nestavebních profesí

3

4

5

Metrostav__04_08.indd 2

V souvislosti s novými a stále náročnějšími zakázkami, které Metrostav realizuje, se zvyšují požadavky na

kvalifikační úroveň všech zaměstnanců. Pro zlepšení

míry znalostí pracovníků v nestavebních profesích rozhodlo vedení naší společnosti vytvořit systém kvalifikačních kurzů, na jejichž přípravě se podílela i Vysoká

škola ekonomická v Praze.

V závěru roku 2007 zástupci Metrostavu podepsali

dohodu s Podnikohospodářskou fakultou VŠE. Prvním

výsledkem nové spolupráce je kvalifikační kurz Ekonomický management I., který naši odborníci připravili v koordinaci s děkanem fakulty a jeho spolupracovníky podle

zadání úseku ředitele ekonomiky výroby. Šestidenní kurz

je určený zaměstnancům zastávajícím ekonomické pozice v rámci projektů i těm, kdo se na postup do vyšších

ekonomických pozic teprve připravují.

Kurz poskytne našim ekonomům nejnovější poznatky

z teorie, odborné firemní znalosti a manažerské dovednosti potřebné ke kvalitnímu výkonu profese. Jeho obsah

je rozvržen tak, aby po absolvování účastníci získali orientaci v základních finančních výkazech, účetních výstupech, finanční analýze, otázkách daňových, devizových

a celních vztahů, které úzce souvisejí s podnikatelskou

činností tuzemských i zahraničních subjektů. Součástí

kurzu je i psychologie řídící práce a komunikační techniky. Vedle uvedených témat, přednášených učiteli z VŠE,

připravili naši lektoři, garanti jednotlivých vnitrofiremních

procesů, témata účetnictví, nákladové řízení zakázek

Osud a Metrostav vyslaly Martina Churaně stavět Univerzitní centrum do Zlína. Poslední téměř dva roky tak

strávil nejen na stavbě, ale i v autě. Cestu z Prahy na

staveniště v centru Zlína zná přinejmenším stejně dobře, jako každý detail ocelových a skleněných konstrukcí, které pro nejmodernější budovu rodného města

navrhla známá architektka Eva Jiřičná.

a nakupování. Přednášky a diskuse u všech témat jsou

zaměřeny i na využití kladných a záporných příkladů

z praxe firmy a ze zkušeností i poznatků přednášejících.

První běh kurzu Ekonomický management I. proběhl

v lednu a v únoru v prostorách VŠE, vždy dvakrát po

třech dnech, a absolvovalo jej 24 zaměstnanců Metrostavu z různých divizí. Účastníci kurzu prvně vypracovali

vstupní a nakonec závěrečný test, který jim ukázal míru

pochopení přednášených témat. Lektorům ten druhý pomohl v přípravě dalších běhů. „I když jsem absolvent VŠE

a mám 18letou praxi ve stavebnictví, kurz jsem přivítal,“

říká Ing. František Růžička, ekonom projektu z divize 2.

„Seznámil nás nejen s novinkami v systému organizačně

řídící dokumentace, které někdy nestíhám sledovat, ale

i s finanční analýzou, zabývající se hodnocením firem pomocí soustavy vybraných ukazatelů, a s praktickými

příklady z oblasti daňové soustavy ČR. Pokud to bude

možné, rád bych v této formě vzdělávání pokračoval.“

V současné době lektoři Metrostavu projednávají

s pedagogy PHF VŠE obsahové zaměření kurzu Ekonomický management II., který bude určený zaměstnancům, připravujícím se v naší společnosti na pozice ekonomických náměstků a vedoucích ekonomických útvarů.

Také tento kurz poprvé proběhne již v tomto roce. Oba

se budou opakovat, aby zaměstnance v ekonomických

pozicích lépe připravily na jejich stále složitější práci.

2/25/08 12:35:52 PM