Strana 3
Současný život v Brně ovlivňuje dostavba velkého
městského okruhu (VMO), jehož významnou součástí
budou dva paralelní dvoupruhové ražené tunely zvané
Královopolské, či Dobrovského I a II. Do sdružení,
které je jejich generálním dodavatelem, patří vedle
lídra OHL ŽS i Metrostav a také Subterra, jejíž raziči
v polovině ledna zahájili práce na jižním tubusu a do
konce února začnou razit severní. Další stavby v Brně
divize 1 právě dokončila. Tým Tomáše Pýchy dostavěl
228 bytů v obytném souboru Nové Majdalenky a tým
Ing. Roberta Schneidera předal hotovou rekonstrukci
a dostavbu stravovacího a výukového centra Střední
školy polytechnické v Jílové ulici.
Královopolské tunely
„Úsek stavby VMO Dobrovského má 444 stavebních
objektů a provozních souborů včetně dvou tunelů,“ říká
Ing. Pavel Brožek, vedoucí projektu z divize 1. „Manage-
ment sdružení je v poměru podle procentního zastoupení
složený ze specialistů jednotlivých firem. Razicí práce
jako přímou dodávku pro sdružení provádí Subterra.“
Ražby prováděné NRTM s členěním čelby na šest díl-
čích výrubů probíhají v extrémně obtížných geologických
poměrech. Tunely budou mít velmi nízké nadloží a jsou
v oblasti s hustou zástavbou. Více než sto objektů na po-
vrchu proto muselo být předem staticky zajištěno a navíc
zde bude použita kompenzační injektáž – řízené zvedání
objektů současně vyrovnávající poklesy od ražby.
Stavbě předcházel podrobný geologický průzkum ve
třech průzkumných štolách, vedených v profilu tunelů (fo-
to č. 1 vpravo – průzkumná štola, kterou razil Me trostav).
Raziče proto zatím nic nepřekvapilo. Do poloviny února
ve spodních bočních štolách jižního tunelu vyrazili kolem
40 metrů a v kalotě asi 21 m (foto č. 2). Profil tunelu uza-
vírají v kroku 26 m a pokládka hydroizolace a betonáž de-
finitivy dna začne probíhat asi 200 m za čelbou kaloty.
Víc než ražba tunelů dnes ovlivňují dopravní život
města přeložky inženýrských sítí a příprava pro třípatro-
vou mimoúrovňovou křižovatku Žabovřeská – Hradecká,
v jejíž spodní úrovni bude trasa VMO zaústěna do tunelů,
v meziúrovni bude velká okružní křižovatka a nahoře vše
překlenou samostatné mosty pro tranzitní dopravu. Na
rozsáhlém staveništi, přes které musel být zachován prů-
jezd oběma směry, dnes probíhá rozšiřování stávajících
komunikací a zajišťování jejich svahů, demolice starých
mostů a výstavba provizorních, s větším rozpětím.
Zhruba v polovině trasy tunelů začala také betonáž
35 metrů dlouhých lamel milánských stěn pro sedmipod-
lažní podzemní technologické centrum, které musí být
dokončené v předstihu, než k němu ražby tunelů dorazí.
Obytný soubor Nové Majdalenky
Soubor 228 bytů ve dvou bytových domech (foto č. 4)
v Brně dokončila divize 1 pro soukromého investora ve
velmi napjatém termínu, avšak v očekávané dobré kva-
litě. „Chtěl bych za to poděkovat všem členům našeho
týmu,“ říká vedoucí projektu Tomáš Pýcha. „Oba výškově
i půdorysně členité domy s až dvěma podzemními a osmi
nadzemními podlažími jsme stavěli proudovou metodou.
Celkem jsme provedli 30 tisíc m² podlahové plochy a obe-
stavěli 89 tisíc m³. Kromě výše zmíněných 228 bytů jsme
pro obyvatele zajistili i více než 270 nových parkovacích
míst, z toho 180 je garážových.“
Stavbu doprovázelo nezvyklé množství klientských
změn, které vlastně z každého bytu udělaly originál.
„I když jsme neměli stanovený konečný termín pro přijí-
mání změn, zkolaudované Nové Majdalenky jsme předali
investorovi už po roce a půl práce v polovině prosince.
Koncem ledna jsme odstranili vady z přejímek a začátkem
února vyklidili staveniště,“ dokončuje Tomáš Pýcha.
Instruktážní příklad výstavby polytechnické školy
Rekonstrukci a dostavbu stravovacího a výukového cent-
ra SŠP v Jílové ulici provedl tým Ing. Roberta Schneidera
tak zručně a rychle, že ji ředitel školy Ing. Andrzej Bartoš
využil jako názornou pomůcku pro výuku žáků stavebních
oborů. Stejně ji vlastně pojednali i Ing. arch. Vladislav
Vrána a Ing. Ivo Kratochvíl ze společnosti Atelier/2002,
když většinu konstrukcí a instalací nechali alespoň z části
odkrytou a přiznali její konstrukční spoje (foto č. 3).
„V první etapě stavby jsme od března do srpna 2007
vybudovali novostavbu přízemní kuchyně s nadstavěným
kolmým patrem jídelny, pod kterým zůstal volný prostor
pro parkoviště,“ vysvětlil mistr Bronislav Doležal z divi-
ze 1. „Po uvolnění původní stravovací části jsme v čer-
venci začali s její přestavbou na vstup a centrální šatny.
Nad ně jsme nadstavěli patro se třemi učebnami, které se
mohou spojit ve velký shromažďovací prostor. Kolaudace
byla v lednu 2008 a nyní už je celá nová část v provozu.
Kuchyně dokonce jako učebna pro budoucí kuchaře.“
Nové a přestavěné části školy nakonec uzavřel v patře
do čtverce spojovací koridor. Otevřené atrium uprostřed
je v přízemí ze dvou stran volně přístupné a zůstaly v něm
stát i původní vzrostlé jehličnany, kterým se stavba peč-
livě vyhýbala. Divize 1 v Brně totiž dbá nejen na rychlost
a kvalitu své práce, ale i na ochranu životního prostředí.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Pokud by se harmonogram stavby nazval jízdním řá-
dem, jede Prague Marina na čas. Přesně podle plá-
nu, ve čtvrtek 27. prosince 2007, betonáři divize 6
úspěšně dokončili hrubou stavbu domů A – Adelaide
a B – Baltimore (foto č. 2) a 12. února uzavřeli práce
i na objektu C– Cardiff (foto č. 1). Za pouhé tři měsíce
teď vyroste v železobetonových konstrukcích 339 bytů
a 21. května začne v holešovickém přístavu kolaudace
prvních domů A a B z první etapy výstavby nové praž-
ské části Prague Marina. Místní šetření v posledním
objektu C přijde na řadu jen o měsíc později.
Všechny domy – A, B i C – jsou však už dnes uzavřené
na střechách a terasách, aby do nich neteklo, a ve fasá-
dách provizorními výplněmi otvorů, aby se mohly vytá-
pět pro následné dokončovací práce. Všechna podzemní
podlaží pro garáže a technické zázemí jsou dnes téměř
dokončena, zbývá je vlastně jen vymalovat. Ve vyšších
patrech dělníci dokončují hrubé rozvody TZB, zazdívají
instalační šachty, omítají stěny a pokládají podlahy.
„Ze sedmi věžových jeřábů, které jsme na staveništi
vztyčili, už stojí jen poslední,“ ukazuje vedoucí projektu
Ing. Jan Drössler z divize 9 a vysvětluje: „Svou práci
zakončí montáží ocelové konstrukce kšiltu nad věží budo-
vy C a pak už jej nebudeme potřebovat. Jinak se snažíme
rychle dokončit všechny práce, u kterých je to možné a je-
jichž výsledek si následnou činností neponičíme. Dobře
totiž víme, že závěr stavby bude časově velmi náročný.“
Technici z týmu Ing. Drösslera mají zatím pro svou
práci k dispozici kanceláře v bývalé budově ředitelství pří-
stavu. Pochvalují si romantický výhled na řeku, ale hlavně
semknutost týmu, který má k sobě blízko nejen rozmís-
těním jednotlivých pracovišť. Holešovické staveniště má
navíc dobrou dopravní obslužnost a je z něj kousek na
ředitelství divize 9 i do budovy centrály Metrostavu.
„Stavba obytného souboru Prague Marina bude ještě
pokračovat několika etapami, které stávající Holešovice
rozšíří o dalších asi 1000 bytů,“ připomíná Ing. Drössler
a uzavírá: „V první etapě stavby děláme vše pro to, aby
naše hotové dílo nebylo v kolizi třeba s přípojkami násle-
dujících etap, ať už je bude dělat kdokoliv. Věříme však, že
investor bude s naší prací spokojený, a my si krásný vý-
hled na řeku budeme moci vychutnat i v příštích letech.“
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Významné stavby v moravské metropoli
1
Divize 6 opustila holešovický přístav
2
3
4
Nová spojná komora na Radlickém sběrači
Při rekonstrukci sběrače zatrubněného Radlického
potoka se v jednom místě pod zemí potkaly hned tři
kanalizace. Zedníci z provozu inženýrských sítí divi-
ze 1 proto do spojné komory zazdili hned dvě žulové
„kobyly“. V kanalizační hantýrce je kobyla název pro
kamennou plošinu a hřbet, které oddělují jednotlivé
vtoky ve spojné komoře kanalizace.
„Při čtvrté etapě projektu Rekonstrukce radlického
sběrače, kde souběžně pod zemí probíhá kanalizace
a Radlický potok, jsme provedli i dvě spojné komory a dvě
velká spadiště,“ říká Jiří Růt, vedoucí provozu. „Vyzdívaná
komora spojující tok potoka se dvěma přítoky dešťové
kanalizace byla po stavební stránce nejsložitější (foto).“
Radlický potok byl zatrubněný asi před sto lety. Vli-
vem pozdější zástavby téměř vyschl a nyní svádí vody jen
z několika spodních pramenů a při dešti. Ústí jeho potrubí
o průměru 120 cm je v nové spojné komoře v různých výš-
kách obklopeno obdobně velkými kanalizačními troubami
– zleva dvanáctistovkou a zprava osmistovkou.
Vyzdít takto složitý podzemní objekt o největších
půdorysných rozměrech zhruba 5 x 5 metrů nebylo jed-
noduché. Kanalizační zedníci jsou totiž dnes profese na
vymření. „Zatím naštěstí máme pár starších „mistrů“
zedníků, kteří svůj obor ovládají,“ sdělil Jiří Růt a postes-
kl si: „Jak to ale bude dál, to nevím. Ne vždy se objekty
na kanalizačních stokách a řadech dají dělat z betono-
vých prefabrikátů a poskládat je z cihel malého formátu
a žulových kamenů vyžaduje zručnost. V Radlicích byla
situace jednodušší, protože se tu stýkaly moderní trubní
stoky kruhového průřezu. Když se ale potkají vejčité, nebo
hruškovité a v různých výškách a pod různými úhly je ob-
tížné udělat spojnou komoru tak, aby byla přesná, odolná
a splňovala požadavky městských standardů.“
Podzemní inženýrská díla se zdí ze speciálních kyseli-
novzdorných kanalizačních cihel a dno bývá z čedičových
cihel, které jsou podobně otěruvzdorné jako žula pro „ko-
byly“. Nepropustnost komor zajišťuje speciální malta, na
níž se zdí, a vnější betonová obezdívka.
„Zděné komory se obvykle kryjí cihelnou klenbou,
tady však pro ni nebylo dostatečné nadloží, a tak jsme
použili železobetonovou desku,“ dokončuje popis Jiří
Růt. „Současnou etapu rekonstrukce Radlického sběrače
právě končíme a předáváme investorům – potok Povodí
Vltavy a kanalizaci společnosti Pražské vodovody a ka-
nalizace. Hned ale navazujeme další etapou prací, která
moderní podzemní stoky dovede v trase Radlické ulice až
nedaleko Smíchovskému nádraží.“
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
1 2
Metrostav__04_08.indd 3 2/25/08 12:36:09 PM