strana 3

z p r a v o d ajs t v í z   d i v i z í

1

Provoz mostních technologií divize 4

Estakáda na  silnici I/7 Chomutov–Křimov či přesun,

rekonstrukce a  dostavba železničního mostu na  trati

Břeclav–státní hranice, to jsou jen dvě z  řady úspěšných staveb divize 4. Jsou vizitkou provozu mostních

technologií, který vlastními silami staví a rekonstruuje nejen silniční a dálniční mosty, ale i drážní mostní

objekty. Umí vyřešit náročné manipulace s  těžkými

břemeny, podepření vysoké únosnosti i provizorní přemostění přírodních či umělých překážek.

„Naše historie začala před pěti lety, kdy byl provoz

založen a  koncem roku 2004 posílen z  firmy Subterra

o  bývalou mostní divizi Stavební obnovy železnic,“ připomíná vedoucí provozu Ing. Zdeněk Děd. „Dnes máme

stabilní kádr kolem 150 stálých zaměstnanců, z nichž asi

dvě třetiny vykonávají dělnické profese. Kromě Prahy máme i detašované pracoviště v Olomouci. Naši pracovníci

vlastní oprávnění pro práci na železnici. Budují proto nejen

železniční mosty, ale i  propustky či staniční podchody

a objekty, které vyžadují nyní časté optimalizace tratí.“

Provoz mostních technologií divize 4 staví monolitické

mostovky jednak na pevných skružích, sestávajících z věží PIŽMO a z nosníků profilů I, ale i přesuvnými skružemi.

V  majetku divize jsou dvě skruže firmy PeiningerRöro

a další dvě, které byly vyrobeny uzpůsobením vlastních

mostních provizorií ŽM  16. K  vybavení provozu patří

2

mimo jiné i vozíky pro betonáž desek spřažených ocelobetonových mostních konstrukcí.

„Pracujeme i s ocelovými mosty,“ říká Ing. Děd. „Specializujeme se na jejich výsuny, zásuny či zdvihání pomocí

hydraulických systémů. Při této práci spolupracujeme

také s  divizí 7 Metrostavu, která ve  Stavebním dvoře

v Horních Počernicích sídlí kousek vedle nás.“

Vloni dokončil provoz mostních technologií divize  4

celou řadu staveb – mosty na průjezdu železničním uzlem

Kolín (foto č. 3), dálniční mosty u Lipníka nad Bečvou, železniční objekty na trati Plzeň–Stříbro i most přes Kozský

potok na trati Veselí n/L–Tábor (foto č. 2).

„Dnes máme naši vlastní ‚červenou‘ přesuvnou skruž

z ŽM 16 na stavbě mostu Dobkovičky na D8 (foto č. 1),

stavíme estakádu mezi Sedlicemi a Opatovicemi na R35,

most přes údolí Botiče na  silničním obchvatu Prahy,

železniční most na  obchvatu Kolína i  mosty na  dálnici D1 v úseku Kroměříž–Říkovice,“ vypočítává Ing. Děd.

„V květnu dokončíme na přesuvných skružích i dvanáctipolový a sedmipolový most na silnici R6 Tisová–Kamenný

Dvůr. U  obou už máme hotovou mostní konstrukci pro

jeden jízdní směr a ve druhém nám k dokončení chybí pět

taktů. Výhledově máme práce dost, zahájení staveb však

často zpožďují nevyjasněné majetko-právní vztahy.“

- ls -, foto Josef Husák a archiv divize 4

3

Rekonstrukce zlepší nejen pracovní podmínky

Když se řekne Znojmo, většině z  nás se asi vybaví

znojemské podzemí, znojemská rotunda či znojemské

okurky. Místní se mají opravdu čím pochlubit a nejen

ve stavebnictví. I Znojmo však z minulosti podědilo objekty, ke kterým se nikdo nijak zvlášť nehlásí. Třeba ty

betonové, postavené ve druhé polovině 20. století.

Patří mezi ně i  tzv. „Bílý dům“, který letos v  lednu

Metrostav začal přestavovat v  moderní administrativní sídlo znojemského finančního úřadu a úřadu práce.

Původně z  něj městu vládl okresní výbor komunistické

strany a odbory. Jejich dům u náměstí Svobody se však

do dnes chráněného pásma městské památkové rezervace svým vzhledem příliš nehodil. Tým divize 1 pod vedením Ing. Jaroslava Kunce jej přestaví tak, aby do svého

historického okolí lépe zapadl. Zaměstnanci obou úřadů,

které v  něm dnes sídlí, získají po  rekonstrukci objektu

lepší podmínky pro svou práci. Budoucí návštěvníci zas

ocení moderní zázemí, které jim přestavba nabídne.

Stávající budova je objemově složená ze dvou částí.

V  první jsou čtyři nadzemní a  jedno podzemní podlaží

s  dispozičním a  provozním rozdělením na  dva samostatné celky s oddělenými vstupy. Druhá část má jedno

nadzemní i podzemní podlaží a konstrukčně i pohledově

tvoří podnož celého domu. Stavba má nosnou konstrukci

Metrostav_04_09.indd 3

Důležitá dopravní stavba na Ostravsku

Před rokem – v  polovině března 2008 – převzala divize  4 Metrostavu staveniště rychlostní silnice I/56

v  úseku Ostrava–Prodloužená Místecká. Po  jejím dokončení konečně spojí jižní a  severní části Ostravy

kvalitní čtyřproudá komunikace. Na budování této významné tepny se Metrostav podílí ve  sdružení spolu

s firmami STRABAG, BÖGL a KRÝSL a FIRESTA.

Rychlostní silnice Prodloužená Místecká bude procházet centrem Ostravy a spojí dnes již fungující úsek dálnice

D47 s  rychlostní silnicí R56 vedoucí z  Frýdku-Místku

do  Ostravy. Celé loňské jaro na  její stavbě probíhalo

ve znamení přípravných prací, demolic a přípravy území.

V průběhu roku byla zpracována realizační dokumentace

a teprve po jejím schválení ze strany objednatele začaly

práce na  jednotlivých objektech. „V  rámci naší stavby

vznikne celkem jedenáct mostních objektů, opěrné zdi,

násypy komunikací a řada přeložek a nových vedení všech

druhů sítí,“ říká vedoucí projektu Ing.  Michael Dibon

z divize 4 s tím, že celkový počet stavebních objektů se

vyšplhá k úctyhodnému číslu 172.

I přes nepříliš příznivé počasí v posledních týdnech se

stavbařům daří pokračovat v pracích téměř bez omezení.

Mimo jiné i na násypu hlavní trasy, kam stavbaři dovezli

přes 300 tisíc kubíků materiálu. „Podle geotechnických

výpočtů bylo předpokládané sednutí konstrukce masivního násypu stanoveno až na 60 centimetrů, a to během

půl roku. Proto jsme práce museli před zimou maximálně

urychlit (foto č. 1). Úspěšně provedená statická zatěžovací zkouška kvalitu naší práce potvrdila (foto č. 2).

1

Po  ukončení sedání bude část tělesa násypu odtěžena

a začneme stavět most přes Palackého ulici, která bude

v souvislosti s prováděnými pracemi pro letošní rok celá

uzavřena,“ upřesňuje Ing. Dibon.

Další zajímavost čeká stavbaře při budování opěrných zdí. Původně byly navrženy jako železobetonové

monolity, nakonec však budou vybudovány z  lícových

tvarovek a přilehlé násypy budou vyztuženy geomřížemi.

„Vzhledem k  umístění opěrných zdí v  intravilánu města

je toto řešení dokonce pohlednější než původní návrh,“

upozorňuje Ing. Dibon.

Jeho tým již také téměř dokončil zakládání většiny

mostních objektů, u části mostů se provádí spodní stavba

a  během letošního roku je plánováno usazení mostních

konstrukcí tak, aby v  roce 2010 bylo možné dokončit

pouze římsy a příslušenství.

Stavba pokračuje podle navrženého harmonogramu

s výjimkou druhé etapy, kde je třeba ještě v součinnosti

s investorem – Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky – dořešit problémy související s chybějící částí některých stavebních povolení.

Významná dopravní tepna Ostravy a okolí by měla být

uvedena do  provozu v  lednu roku 2011, dokončení celé

stavby je plánováno na květen 2011. Navazující III. etapa,

jejíž součástí bude podchod místní komunikace, opěrná

stěna i rekonstrukce a rozšíření Cingrovy (Místecké) ulice

mezi křižovatkami s ulicemi Českobratrská a 28. října, je

zatím ve stadiu investorské přípravy.

Martina Vampulová, foto archiv divize 4

2

Bytový komplex Podbaba stále roste

V  areálu původní sladovny v  pražské čtvrti Podbaba

probíhá již čtvrtá etapa výstavby bytového komplexu

stejného jména. Budoucím obyvatelům nabídne zajímavé bydlení v domech podle architektonického návrhu studia Casua. Projekt developerské skupiny Crestyl

realizuje divize 1 pod vedením Ing. Petra Krutila.

Aktuální čtvrtá etapa zahrnuje výstavbu celkem tří

bytových domů o  sedmi vchodech ve  svažitém terénu.

Společné podzemní prostory, určené pro garážová stání,

mají pouze jeden vjezd. Díky výtahu se však auta dostanou i  do  prostor, které mají vyšší založení. Protože se

jedná o poslední etapu projektu, je zde velmi málo místa

pro zřízení staveniště, kam je příjezd možný pouze přes

sousední areál společnosti Pražská teplárenská.

Čtvrtá etapa stavby komplexu Podbaba nabídne

po  dokončení celkem 120 bytů v  uspořádání 1+kk až

6+kk a podzemní garáže s odpovídající kapacitou. Bytové

jednotky budou většinou malometrážní. Horní patra domů

jsou však i  zde vyhrazena luxusnějším velkým bytům.

Z  jejich rozlehlých teras se obyvatelům otevře krásný

výhled do zeleně. Podle mínění Ing. Krutila je architektonicky nejzajímavější rohový objekt č. 43, jehož jednotlivá

patra se vzájemně liší jak vzhledově, tak také dispozičně.

Dva objekty dnes mají hotové železobetonové konstrukce (foto) a probíhá v nich výstavba hlavních rozvodů

vody, kanalizace, vzduchotechniky a  topení. U  dalšího

domu se teprve dostavuje podzemní patro. Celá čtvrtá

fáze by měla být dokončena letos v prosinci.

Divize 1 Metrostavu má s  výstavbou v  Podbabě už

dost zkušeností. Podílela se totiž i na třetí etapě zdejšího

projektu. Její první část úspěšně dokončila vloni v červnu.

Druhá část třetí etapy však byla pozdržena, protože bylo

nutné změnit projektovou dokumentaci. Původní plán

totiž počítal s  rekonstrukcí stávajícího objektu původní

sladovny, ale nakonec se od  ní kvůli problematickému

statickému řešení ustoupilo a  celá budova musela být

zbourána. V budoucnu ji nahradí nový polyfunkční objekt,

který by ten původní měl tvarově kopírovat. Bližší informace o zajímavé stavbě naleznete na www.podbaba.cz.

Ter e z a Re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k

z  želozobetonového skeletu s  plochou střechou, fasádu

tvoří keramické panely. K objektu jsou přiřazeny také dva

oválné tubusy se schodišti a osobními výtahy.

Rekonstrukce přizpůsobí dispoziční i provozní řešení

budovy požadavkům současné administrativy. Dům bude prostorově sjednocen a vzniknou v něm odpovídající

hygienická zázemí. Bude vybaven moderním technickým

zařízením a chybět mu nebude ani bezbariérový přístup.

Zakázka je stavebně docela náročná, protože vzhledem

k dnes platným normám stavebně-technické úpravy zasáhnou i  do  nosné konstrukce objektu a  proběhnou při

zachování plného provozu obou úřadů.

Po zateplení fasády pomocí minerální vlny dostane celá stavba zbrusu nový kabát. Jako u většiny opravovaných

domů i jí stavbaři vymění stará okna za nová, plastová,

s lepšími izolačními schopnostmi.

Po  dokončení prací, což má být přesně za  rok, si

práce divize 1 všimne na první pohled každý návštěvník

jednoho nebo druhého úřadu. Kromě nové fasády bude

totiž přestěhována vrátnice, nově využit i prostor bývalé

restaurace či víceúčelového sálu.

Doufejme, že rekonstrukcí budov podobného typu

bude přibývat. Divize 1 je totiž umí vrátit do života.

Jarmila Šnoblová

27.2.2009 9:18:26