Metrostav 04/2009

• Strana 1

  Ptáme se: Ing. Jindřicha Hesse,

  Osobnosti Metrostavu 2008 str. 2

  I v malých profilech se dělá velká

  práce str. 2

  Důležitá dopravní stavba divize 4

  na Ostravsku str. 3

  Ředitelé divizí poděkovali dalším

  oceněným zaměstnancům str. 4

  Do MVE na Císařském

  ostrově dorazily turbíny

  více ve fotoreportáži na str. 4

  2. března 2009 / 4 / XXI

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Stavby pod sněhem nespí

  Aktivní spolupráce s vysokými školami

  V roce 2008 obohatil Metrostav spolupráci s vybranými

  vysokými školami o řadu exkurzí a prezentací

  zajímavých projektů. Pedagogům i studentům poskytl

  nejen fotodokumentaci dokončených staveb, ale naši

  zaměstnanci aktivně přispěli i do vlastního pedagogického

  procesu. Názorným příkladem pro výuku byla zejména

  stavba Národní technické knihovny v Dejvicích, kde byl

  vynikajícím průvodcem Ing. Václav Hána. Díky pochopení

  divizí 2 a 5 další exkurze probíhaly také v pražském

  tunelovém komplexu Blanka, kde se studentům věnovali

  zejména Ing. Jan Kvaš, Ing. Jiří Kocian a pan Milan

  Krušina. Ing. Tomáš Černický a Ing. Jiří Husárik z divize

  2 připravili pro studenty i pedagogy odborné přednášky

  o celém projektu. Spolupráce s vysokými školami

  prohlubuje u studentů zájem o obor a představuje jim

  pracovní uplatnění v naší firmě. Všem, kdo na přípravě

  těchto aktivit spolupracují, patří naše poděkování.

  Druhé zimní hry

  Metrostavu SK

  Koncem ledna se

  ve středisku Medveďovo

  utkali muži a ženy

  z Metrostavu SK v obřím

  slalomu a v centru

  biatlonu v Osrblí závodili

  v běhu na lyžích. Soutěže přinesly několik překvapení

  a oproti loňsku se pořadí na prvních místech proměnilo.

  Nejlepšími sportovci Metrostavu SK se v zimě 2009 stali

  Ivica Rzavská, Richard Müller a Zora Martincová (na foto

  zleva s generálním ředitelem společnosti Ing. Vladimírem

  Krížem). Všichni účastníci v pořadí druhých Zimních

  sportovních her Metrostavu SK se už těší na příští ročník

  závodů a věří, že při něm budou mít lepší počasí, než jaké

  zažili letos v Čierném Balogu.

  Extrémně hluboké spadiště kanalizace

  Mezi zajímavá hloubená díla střediska podzemí divize 1

  patří i 62 m hluboké spadiště kanalizace, které v těchto

  dnech tým Ing. Pavla Kacíře dokončil na Prašném mostě.

  Přeložku stokové sítě zde vyvolala stavba tunelového

  komplexu Blanka. „Šachtu s 6m průměrem jsme až

  do hloubky 36 m bagrovali v měkkých spraších,“ líčí

  Ing. Kacíř. „Od této hloubky jsme razili v tvrdých břidlicích

  pomocí trhacích prácí. Střelivo jsme pokaždé ládovali do

  až 70 asi 1 – 1,2 m dlouhých ručně vrtaných odvrtů. Kvůli

  nedalekým silnoproudým rozvodům železnice a tramvaje

  jsme pro odstřel používali neelektrický roznět. Hodil se

  nám i proto, že jsme nabíjeli pod vodou. Narazili jsme

  totiž na její nečekaně velké přítoky, které jsme omezili

  tryskovou injektáží. Pod její ochranou jsme zvodnělý úsek

  bezpečně dokončili.“ Stavba tunelů má volnou cestu.

  Zajímavé adresy

  na internetu

  Říká se, že kdo není na

  internetu, neexistuje.

  Metrostav na stránkách

  www.metrostav.cz

  představuje kromě nabídek

  zaměstnání i stavby,

  na kterých pracoval či pracuje. Řada z nich však má

  internetové stránky vlastní, třeba tunelový komplex

  Blanka. Na adrese www.tunelblanka.cz se o výstavbě této

  severozápadní části Městského okruhu dozvíte opravdu

  vše. Počínaje historií projektu přes aktuality ze stavby,

  postup prací a k nim náležející fotogalerie až po vizualizace

  konečného stavu. A to nejen vizualizace vlastních tunelů

  a jejich výjezdů a křižovatek na povrchu, ale i parků

  (obr.), které v souvislosti s výstavbou komplexu Blanka

  vzniknou nad nimi. Koho by zajímala třeba stavba tunelů

  Dobrovského v Brně, které provádí Subterra, může jejich

  vizualizace nalézt na adrese www.brno.cz/projekty.

  Až se léto zeptá, co v zimě dělal tým Bc. Alexandra Tvrze z divize 5 na stavbě mostu Oparno, uslyší jednoduchou

  odpověď: „Technologie jsme přizpůsobili počasí a pokračovali podle harmonogramu.“ Zatímco oblouk i mostovka

  levého mostu rostly nad zabezpečenou železnicí, spodní stavba pravého mostu čekala na svůj další rozvoj.

  Na Bílé Hoře je bílo

  Pražská Bílá Hora letos v zimě dostála svému jménu.

  Zatímco uprostřed Prahy sníh nevydržel, místo naší

  historicky známé porážky pokryla sněhová pokrývka

  na dlouhou dobu. Práce na stavbě divize 6 v obou roze-

  stavěných objektech Komerčního centra Vypich (fota)

  však i přes zimní počasí probíhaly bez přerušení.

  „Budova budoucího obchodního domu Kaufland byla

  uzavřená a připravená na zimu už s předstihem. Ve dru-

  hém objektu dnes usazujeme poslední okna,“ popsal

  stavbu vedoucí projektu Ing. Miroslav Pajer z divize 6.

  „V obou budovách zejména zdíme příčky z pohledových

  vápenopískových cihel. Neomítané zdivo vnitřních stěn je

  charakteristickým znakem prodejen značky Kaufland.“

  Od 6. března na dva měsíce stavba tramvajovou vý-

  lukou omezí i průjezd veřejné dopravy na Vypichu. „Sou-

  částí projektu je totiž i přestavba zdejší křižovatky a části

  Bělohorské ulice,“ vysvětluje Ing. Pajer. „Pro snížení hluku

  tramvajové těleso přebudujeme z panelového na pražcové

  a ulici rozšíříme o nové autobusové a tramvajové zastáv-

  ky. Pěší podchod pod hlavní třídou hloubíme z povrchu

  ve čtyřech etapách. Koordinace prací je zde dost náročná,

  protože v každém okamžiku stavby musíme zachovat dva

  průjezdné pruhy pro automobilovou dopravu jak do cent-

  ra města, tak i v opačném směru.“ Část Bělohorské třídy

  přilehlá k oboře Hvězda je už dnes dokončena v definitivní

  podobě včetně chodníků a sadových úprav. Druhou stra-

  nu ulice rozšíření a přestavba čeká v nejbližší době.

  Nový nákupní areál bude dokončený až 1. září. Dneš-

  ním charakteristickým znakem břevnovské pláně, kde

  divize 6 od konce roku 2007 staví, je proto spíš vysoká

  halda, obsahující asi 50 tisíc kubíků zeminy. Na pozemku

  města dočasně vznikla jako mezideponie. „Věříme, že

  podle slibů města brzy zmizí, protože na jejím místě mu-

  síme ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 do září vy-

  budovat park s bruslařskou tratí a obnovit část historické

  poutní cesty z Lorety do Hájku,“ říká Ing. Pajer.

  Kromě betonářů divize 6, kteří na Bílé Hoře stavěli

  nosné konstrukce budov, spolupracují na stavbě vlastními

  silami i divize 7 a 9. Sedmička se podílela na zemních pra-

  cích a dnes paží jámy pro vybudování podchodu, devítka

  – v současnosti vlastně divize 4 Subterra – do objektů

  dodává a montuje vzduchotechniku a elektroinstalace.

  Území na Bílé Hoře, kde dnes Metrostav staví, dlouho

  obývali jen zajíci, bažanti a ještěrky. Projekt nového ná-

  kupního centra proto pamatoval i na ně. Příjemný život

  jim umožní západní chráněná část areálu s nespárovanou

  kamennou zídkou, vhodnou pro úkryt všech místních

  plazů. Bílá Hora se tak už za pár měsíců stane nejen no-

  vým nákupním centrem Prahy 6, ale i zelenou oázou pro

  oddech lidí i úkryt místních živočichů.

  Prague West má těsně před kolaudací

  Stavba nového prodejního a servisního centra značky

  Mercedes-Benz v Praze-Stodůlkách brzy skončí. V are-

  álu nazvaném Prague West divize 7 Metrostavu posta-

  vila novostavbu, zrekonstruovala a dostavěla stávající

  halu a provedla řadu venkovních objektů a úprav.

  „Převážná část díla se týkala novostavby (foto). Za-

  hrnovala asi polovinu, čtvrtina se týkala rekonstrukce

  a poslední část zahrnovala venkovní areálové objekty, jako

  přeložky sítí, vybudování nových areálových sítí, komuni-

  kací, venkovního osvětlení a podobně,“ popisuje vedoucí

  projektu Ing. Jan Krysta. „Investor dal projektantovi i nám

  na provedení minimum času, a tak se kontrolní dny často

  zabývaly projektem do nejmenších detailů. U rekonstruk-

  ce bylo nutné na jedné části vybourat a provést novou

  základovou desku a opravit stávající skelet a montovaný

  žebírkový strop, což původní projekt neobsahoval.“

  V nové budově Prague West budou umístěny sa-

  mostatné prodejny osobních a nákladních vozidel a je-

  jich opravny. Rekonstruovaná budova pak bude sloužit

  pro klempírnu, lakovnu, školicí středisko automechaniků

  a sklad. Areál Prague West splňuje přísné požadavky na

  ochranu životního prostředí především z hlediska hluč-

  nosti. Dodržuje požadavky na emise, na kanalizaci jsou

  odlučovače ropných látek. Novinkou pro tým Ing. Krysty

  byla vibrovaná dlažba v místnostech pro servis, kterou

  značka Mercedes-Benz používá ve všech svých autosa-

  lonech. „Investor požadoval provedení přesně podle pro-

  jektu s odkazem na vzhledové standardy. Jinak se ale

  například při vzorkování snažil využít maximum materiálů

  vyráběných v ČR,“ doplňuje Ing. Krysta.

  Kolaudace nového centra Prague West proběhla v úte-

  rý 24. února. Na jaře čekají realizační tým ještě venkovní

  úpravy včetně výsadby zeleně a dostavby automobilového

  polygonu. Hned nato začne nový autosalon sloužit zákaz-

  níkům z Prahy i ze západní části Středočeského kraje.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  Metrostav_04_09.indd 1 27.2.2009 9:18:16

• Strana 2

  Islandské zkušenosti

  V úterý 17. února potvrdila nabitá posluchárna Fakulty

  stavební ČVUT v Praze zájem, který mají odborníci

  o náročnou tunelovou stavbu naší divize 5 na Islandu.

  Třicátý pátý Betonářský úterek věnovala Česká be-

  tonářská společnost ČSSI projektu Héðinsfjörðargöng.

  Metrostav jej ve spolupráci s islandskou společností

  Háfell zahájil na podzim roku 2006. První silniční tunel

  Siglufjörður s délkou 3,6 km prorazil vloni v dubnu,

  do prorážky druhého, téměř 7km tunelu Ólafsfjörður,

  chybělo koncem února asi 400 m.

  Technický náměstek divize 5 Metrostavu Ing. Boris

  Šebesta (foto č. 1) posluchače (foto č. 2) seznámil s ne-

  příznivými ekonomickými vlivy, které stavbu provázejí

  v důsledku hluboké islandské hospodářské krize. Ředitel

  výstavby Ing. Ermín Stehlík (foto č. 3) se věnoval ražbám

  a popisoval zejména obtížné hydrogeologické podmínky,

  se kterými se naši raziči při práci setkávají. Místní oby-

  vatelé si díla našich pracovníků na dalekém severu velmi

  váží. Svědčí o tom i pozornost, se kterou téměř dokonče-

  né dílo (foto č. 4) sledují.

  Vedoucí projektu Ing. Pavel Kuděj (foto č. 5) program

  za Metrostav uzavřel informací o betonáži hloubených

  úseků tunelů. V závěrečné diskusi posluchači projevili

  uznání našim zaměstnancům, kteří pracují v tak obtížných

  podmínkách, s jakými se zatím nikdo z ČR nesetkal. Znalci

  ocenili také technickou schopnost Metrostavu při realizaci

  náročné a rozsáhlé zakázky v zahraničí. Betonářský úterek

  skončil velkým potleskem. Stavba divize 5 Metrostavu

  na Islandu skončí v červenci 2010.

  Profil člena Skupiny Metrostav: Metrostav SK

  Akciová společnost Metrostav SK je 100% dceřinou

  společností Metrostavu. Za krátkou dobu existence se

  stala nepřehlédnutelnou a konkurenceschopnou sou-

  částí slovenského stavebního trhu. V prestižní odborné

  soutěži Stavba roku získala dvakrát ocenění za nejlep-

  ší bytový dům: v roce 2006 za polyfunkční dům Boria

  a v roce 2008 za bratislavský Dominat. V současnosti

  je generálním dodavatelem komplexu River Park, dru-

  hé největší pozemní stavby na Slovensku.

  Metrostav SK vznikl v září roku 2004 sloučením Met-

  rostavu Slovakia a tří firem, mezi které patřilo i Pozemné

  staviteľstvo Nitra, jedna z největších slovenských staveb-

  ních společností předrevolučního období. K jeho hlavním

  úkolům patřilo rozšířit značku Metrostav na Slovensku

  a podle dohod v rámci skupiny DDM Group zařadit se

  mezi přední firmy tamějšího pozemního stavitelství.

  Po třech letech působení výkony Metrostavu SK v ro-

  ce 2007 překročily hodnotu 2,9 miliardy Sk a firma měla

  v průměru kolem 360 zaměstnanců. Předsedou předsta-

  venstva i generálním ředitelem je Ing. Vladimír Kríž.

  Metrostav SK je kromě projektových týmů rozdě-

  len na pět výrobních středisek. První je specializované

  na technologie HSV a mimo jiné zahrnuje výstavbu pre-

  fabrikovaných a monolitických konstrukcí i provádění za-

  teplovacích systémů. Druhé středisko ovládá technologie

  PSV a kromě TZB dodává a montuje střešní a tepelně-

  izolační systémy a hydroizolační fólie. Středisko doprava

  a zemní práce nese své pracovní vymezení přímo v názvu.

  Středisko správy movitého majetku se o něj stará a půjču-

  je jak stavební stroje a zařízení, tak i systémové bednění.

  Nabízí také zámečnické práce včetně sváření. Středisko

  správy budov pronajímá výrobní i skladové plochy.

  I díky podpoře od mateřské společnosti Metrostav SK

  rychle sladil své nosné systémy s prostředím Metrostavu

  a získal certifikáty všech tří manažerských systémů řízení

  kvality, ochrany životního prostředí a BOZP. Odvodil si

  vlastní řídící dokumentaci a vyrobil webové stránky.

  Doposud Metrostav SK ukončil víc než 30 velkých

  staveb různého charakteru – od bytových a polyfunkč-

  ních objektů jako Boria, Dominant (foto č. 1), Rustica

  (foto č. 2) a Hrachová, přes hypermarket Tesco ve Žiaru

  nad Hronem, výrobní závod Bourbon Fabi SK v Čabu,

  expediční halu v Železiarňach Podbrezová až po bra-

  tislavské podzemní garáže Mamut. Přestavoval hotely

  i sportovně-rekreační zařízení a rekonstruoval historické

  objekty, třeba památkově chráněný zámek v Ostraticích.

  Vývoj Metrostavu SK však zdaleka není ukončený.

  V nastupujícím období, poznamenaném celosvětovou hos-

  podářskou krizí, bude hledat nové zakázky i mimo obvyklý

  výrobní segment a teritorium. Už dnes však dokázal, že je

  na slovenském stavebním trhu jedním z největších hráčů.

  - ls -, foto archiv Metrostavu SK

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  21

  2

  3

  4

  5

  Ing. Jindřicha Hesse,

  Osobnosti Metrostavu 2008

  Když se řekne Metrostav, řadě lidí se jako synonymum vy-

  baví jméno Jindřicha Hesse. Není divu, s naší společností

  totiž spojil téměř celý svůj profesní život. Hned po studiu –

  v roce 1963 – začal pracovat jako mistr ve Vodních stav-

  bách, s jejichž závodem pro výstavbu metra přešel v roce

  1971 do nově vytvořeného Metrostavu. V roce 1977 se stal

  jeho náměstkem a o 11 let později i generálním ředitelem.

  Hlasování po sametové revoluci jej ve funkci potvrdilo.

  Spolu s kolegy převedl státní podnik na akciovou společ-

  nost a ze společnosti specializované na podzemní práce

  vytvořil univerzální stavební firmu. Byl předsedou jejího

  představenstva, dnes vede dozorčí radu Metrostavu a je

  členem správní rady DDM Group.

  Stal jste se Osobností Metrostavu. Jak tuto poctu vnímáte?

  Velmi mě těší. Znamená potvrzení správnosti volby mé

  i mých kolegů při určování vize a taktiky společnosti

  po roce 1989. Důležitější než vzpomínky je však pro mě

  dnes skutečnost, že Metrostav ve vytyčeném směru

  pokračuje dál a úspěšně se rozvíjí. Stoprocentně věřím

  lidem, kteří mě vystřídali. Cítím uspokojení z toho, že jsem

  s nimi pracoval, i z toho, že na mě nezapomněli.

  Co si pod jménem Metrostav vlastně představíte?

  Před 40 lety, když jsme začali razit první tunely pražského

  metra, Metrostav ještě neexistoval. Proto si s jeho jmé-

  nem spíš spojuji profesi, kterou jsem po celý dosavadní

  život poctivě vykonával a která mě vždycky bavila. Stavba

  metra byla pro mě zvlášť veliká výzva, kterou jsem rád

  přijal. Prorazili jsme je tehdy bez znatelných problémů

  přímo pod středem historického města. I tím se metro

  zaslouženě stalo dopravní stavbou 20. století a bude se

  jistě často připomínat. Na jeho stavbě jsem se také setkal

  se spoustou kolegů, kterých si dodnes vážím.

  Stavebnictví znáte od základů až po nejvyšší funkce.

  Co je nejdůležitější pro to, aby člověk profesně uspěl?

  Vždycky jsem byl rád tím, čím jsem právě byl. Všechno

  totiž má svůj smysl. Kdo chce uspět, musí v sobě spojit

  talent se snahou a vizí. Musí stále studovat. Věřit, že něco

  dokáže, a při tom sobě i druhým přiznat pravdu. Musí vy-

  držet napětí být ten poslední, který přijme zodpovědnost.

  Když v sobě máte pokoru a poctivě pracujete, úspěch se

  dostaví a to je vaše odměna. V současné době pracuje

  v podnicích Skupiny Metrostav mnoho talentovaných

  a ctižádostivých lidí, kteří mají na to, aby se stali jednou

  Osobností Metrostavu, Subterry či Metrostavu SK. Viděl

  jsem je i mezi účastníky TEK 2009.

  Mluvíte o pravdě. Patří ještě morálka do podnikání?

  Morálka je věc přístupu. Všichni vědí, co je dobré a špatné,

  a měli by se podle toho chovat. Není pravda, že k podniká-

  ní patří lež. Nenávidím ji, protože je ponižující. Používá ji

  pouze ten, kdo nemá na to, být solidní. Vždy jsem se snažil

  být profesionál, což znamená dělat všechno nejlépe, jak

  to jde. Je zapotřebí vymyslet řešení, překonat překážky,

  snažit se zvítězit, ale vážit si soupeře. To však nezname-

  ná být naivní. Profesionálně se musíte chovat nejen vůči

  konkurenci, ale hlavně uvnitř podniku. Cenit si svých lidí

  a věřit jim. Bez vzájemné důvěry se úspěch nedostaví.

  Pro Metrostav i DDM Group budete i nadále pracovat

  na tvorbě jejich strategií. Jaké jsou vaše další plány?

  Jsem realista. V mém věku už velké pracovní projekty více

  méně skončily. Teď spíš plánuji setkání s rodinou, raduji

  se z úspěchů svých dětí i vnoučat. Dřív jsem na ně neměl

  čas, nebral jsem si dovolenou, zůstával jsem v kanceláři

  do noci i o víkendech. Když totiž pracujete v řídící funkci,

  od práce si neodpočinete a myslíte na ni víc, než je zdrávo.

  Proto se to teď snažím rodině vynahradit. V DDM Group

  i v Metrostavu bych rád dál byl mezi těmi, kdo tvoří strate-

  gii pro další rozvoj našeho společného podnikání, a chtěl

  bych jim nabídnout své zkušenosti. I proto, že změny,

  které teď nové vedení provedlo, jsou podle mého názoru

  správné a plně je podporuji. Pomohou nám překonat na-

  stupující nelehké období, což Metrostav určitě dokáže.

  I v malých profilech se dělá velká práce

  Zatímco divize 5 Metrostavu razí velké dopravní tune-

  ly, podzemní práce divize 1 zůstává většinou utajená.

  Tunely a šachty malých profilů, na které se specializu-

  je, totiž lidem slouží „jen“ jako kolektory (foto č. 1),

  kabelové kanály nebo třeba spadiště kanalizace.

  „Razíme tunely s profily od 10 do 30 m² a do hloubky

  až 65 m těžíme šachty o průměru 4 až 10 m,“ popisuje

  výrobní program střediska podzemí divize 1 jeho vedoucí

  Ing. Pavel Kacíř. „Používáme při tom převážně bezkolejo-

  vou mechanizaci. Jsme vybaveni malými stroji pro práci

  v podzemí, se kterými se do profilů přesně vejdeme. Po-

  kud je štola pod 10 m², přenecháváme ji našemu provozu

  inženýrských sítí, který ručně razí zejména kanalizace.“

  Středisko nejvíc využívá univerzální čelní nakladače

  UNC a pásová minirypadla JCB, která má ve třech různých

  velikostech počínaje nejmenším s váhou 1,7 t. Největší má

  zapůjčené Subterra na ražby tunelů v Brně. „Tunely pro-

  vádíme včetně definitivního ostění,“ pokračuje v popisu

  Ing. Kacíř. „Stříkaný beton primárního i sekundárního

  ostění nanášíme ručně nebo manipulátorem Aliva-503.

  Máme dobré zkušenosti i s vysokotlakými sily Maxit,

  která suchou prefabrikovanou směs na beton bezprašně

  dopraví až do vzdálenosti 400 m bez dalšího pomocného

  zařízení. Vodu ke směsi přidáváme vždy až na čelbě.“

  V kabelovém kanálu pod Vltavou (foto č. 2) divize 1

  dokázala, že v malém profilu umí pracovat také s beto-

  nářskou formou pro definitivní ostění z litého vodosta-

  vebného betonu. Má vyzkoušené, že spolehlivě nahradí

  fóliovou izolaci. Ražby malých profilů ovládá divize 1 na

  profesionální úrovni. Kdo by si chtěl část její práce osobně

  prohlédnout, najde informace na www.kolektory.cz.

  1

  2

  Metrostav_04_09.indd 2 27.2.2009 9:18:21

• Strana 3

  Před rokem – v polovině března 2008 – převzala di-

  vize 4 Metrostavu staveniště rychlostní silnice I/56

  v úseku Ostrava–Prodloužená Místecká. Po jejím do-

  končení konečně spojí jižní a severní části Ostravy

  kvalitní čtyřproudá komunikace. Na budování této vý-

  znamné tepny se Metrostav podílí ve sdružení spolu

  s firmami STRABAG, BÖGL a KRÝSL a FIRESTA.

  Rychlostní silnice Prodloužená Místecká bude prochá-

  zet centrem Ostravy a spojí dnes již fungující úsek dálnice

  D47 s rychlostní silnicí R56 vedoucí z Frýdku-Místku

  do Ostravy. Celé loňské jaro na její stavbě probíhalo

  ve znamení přípravných prací, demolic a přípravy území.

  V průběhu roku byla zpracována realizační dokumentace

  a teprve po jejím schválení ze strany objednatele začaly

  práce na jednotlivých objektech. „V rámci naší stavby

  vznikne celkem jedenáct mostních objektů, opěrné zdi,

  násypy komunikací a řada přeložek a nových vedení všech

  druhů sítí,“ říká vedoucí projektu Ing. Michael Dibon

  z divize 4 s tím, že celkový počet stavebních objektů se

  vyšplhá k úctyhodnému číslu 172.

  I přes nepříliš příznivé počasí v posledních týdnech se

  stavbařům daří pokračovat v pracích téměř bez omezení.

  Mimo jiné i na násypu hlavní trasy, kam stavbaři dovezli

  přes 300 tisíc kubíků materiálu. „Podle geotechnických

  výpočtů bylo předpokládané sednutí konstrukce masiv-

  ního násypu stanoveno až na 60 centimetrů, a to během

  půl roku. Proto jsme práce museli před zimou maximálně

  urychlit (foto č. 1). Úspěšně provedená statická zatě-

  žovací zkouška kvalitu naší práce potvrdila (foto č. 2).

  Po ukončení sedání bude část tělesa násypu odtěžena

  a začneme stavět most přes Palackého ulici, která bude

  v souvislosti s prováděnými pracemi pro letošní rok celá

  uzavřena,“ upřesňuje Ing. Dibon.

  Další zajímavost čeká stavbaře při budování opěr-

  ných zdí. Původně byly navrženy jako železobetonové

  monolity, nakonec však budou vybudovány z lícových

  tvarovek a přilehlé násypy budou vyztuženy geomřížemi.

  „Vzhledem k umístění opěrných zdí v intravilánu města

  je toto řešení dokonce pohlednější než původní návrh,“

  upozorňuje Ing. Dibon.

  Jeho tým již také téměř dokončil zakládání většiny

  mostních objektů, u části mostů se provádí spodní stavba

  a během letošního roku je plánováno usazení mostních

  konstrukcí tak, aby v roce 2010 bylo možné dokončit

  pouze římsy a příslušenství.

  Stavba pokračuje podle navrženého harmonogramu

  s výjimkou druhé etapy, kde je třeba ještě v součinnosti

  s investorem – Ředitelstvím silnic a dálnic České republi-

  ky – dořešit problémy související s chybějící částí někte-

  rých stavebních povolení.

  Významná dopravní tepna Ostravy a okolí by měla být

  uvedena do provozu v lednu roku 2011, dokončení celé

  stavby je plánováno na květen 2011. Navazující III. etapa,

  jejíž součástí bude podchod místní komunikace, opěrná

  stěna i rekonstrukce a rozšíření Cingrovy (Místecké) ulice

  mezi křižovatkami s ulicemi Českobratrská a 28. října, je

  zatím ve stadiu investorské přípravy.

  Martina Vampulová, foto archiv divize 4

  strana 3

  ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

  Provoz mostních technologií divize 4

  1

  Důležitá dopravní stavba na Ostravsku

  32

  V areálu původní sladovny v pražské čtvrti Podbaba

  probíhá již čtvrtá etapa výstavby bytového komplexu

  stejného jména. Budoucím obyvatelům nabídne zají-

  mavé bydlení v domech podle architektonického návr-

  hu studia Casua. Projekt developerské skupiny Crestyl

  realizuje divize 1 pod vedením Ing. Petra Krutila.

  Aktuální čtvrtá etapa zahrnuje výstavbu celkem tří

  bytových domů o sedmi vchodech ve svažitém terénu.

  Společné podzemní prostory, určené pro garážová stání,

  mají pouze jeden vjezd. Díky výtahu se však auta dosta-

  nou i do prostor, které mají vyšší založení. Protože se

  jedná o poslední etapu projektu, je zde velmi málo místa

  pro zřízení staveniště, kam je příjezd možný pouze přes

  sousední areál společnosti Pražská teplárenská.

  Čtvrtá etapa stavby komplexu Podbaba nabídne

  po dokončení celkem 120 bytů v uspořádání 1+kk až

  6+kk a podzemní garáže s odpovídající kapacitou. Bytové

  jednotky budou většinou malometrážní. Horní patra domů

  jsou však i zde vyhrazena luxusnějším velkým bytům.

  Z jejich rozlehlých teras se obyvatelům otevře krásný

  výhled do zeleně. Podle mínění Ing. Krutila je architekto-

  nicky nejzajímavější rohový objekt č. 43, jehož jednotlivá

  patra se vzájemně liší jak vzhledově, tak také dispozičně.

  Dva objekty dnes mají hotové železobetonové kon-

  strukce (foto) a probíhá v nich výstavba hlavních rozvodů

  vody, kanalizace, vzduchotechniky a topení. U dalšího

  domu se teprve dostavuje podzemní patro. Celá čtvrtá

  fáze by měla být dokončena letos v prosinci.

  Divize 1 Metrostavu má s výstavbou v Podbabě už

  dost zkušeností. Podílela se totiž i na třetí etapě zdejšího

  projektu. Její první část úspěšně dokončila vloni v červnu.

  Druhá část třetí etapy však byla pozdržena, protože bylo

  nutné změnit projektovou dokumentaci. Původní plán

  totiž počítal s rekonstrukcí stávajícího objektu původní

  sladovny, ale nakonec se od ní kvůli problematickému

  statickému řešení ustoupilo a celá budova musela být

  zbourána. V budoucnu ji nahradí nový polyfunkční objekt,

  který by ten původní měl tvarově kopírovat. Bližší infor-

  mace o zajímavé stavbě naleznete na www.podbaba.cz.

  Tereza Regnerová, foto Josef Husák

  Bytový komplex Podbaba stále roste

  Rekonstrukce zlepší nejen pracovní podmínky

  Když se řekne Znojmo, většině z nás se asi vybaví

  znojemské podzemí, znojemská rotunda či znojemské

  okurky. Místní se mají opravdu čím pochlubit a nejen

  ve stavebnictví. I Znojmo však z minulosti podědilo ob-

  jekty, ke kterým se nikdo nijak zvlášť nehlásí. Třeba ty

  betonové, postavené ve druhé polovině 20. století.

  Patří mezi ně i tzv. „Bílý dům“, který letos v lednu

  Metrostav začal přestavovat v moderní administrativ-

  ní sídlo znojemského finančního úřadu a úřadu práce.

  Původně z něj městu vládl okresní výbor komunistické

  strany a odbory. Jejich dům u náměstí Svobody se však

  do dnes chráněného pásma městské památkové rezerva-

  ce svým vzhledem příliš nehodil. Tým divize 1 pod vede-

  ním Ing. Jaroslava Kunce jej přestaví tak, aby do svého

  historického okolí lépe zapadl. Zaměstnanci obou úřadů,

  které v něm dnes sídlí, získají po rekonstrukci objektu

  lepší podmínky pro svou práci. Budoucí návštěvníci zas

  ocení moderní zázemí, které jim přestavba nabídne.

  Stávající budova je objemově složená ze dvou částí.

  V první jsou čtyři nadzemní a jedno podzemní podlaží

  s dispozičním a provozním rozdělením na dva samo-

  statné celky s oddělenými vstupy. Druhá část má jedno

  nadzemní i podzemní podlaží a konstrukčně i pohledově

  tvoří podnož celého domu. Stavba má nosnou konstrukci

  z želozobetonového skeletu s plochou střechou, fasádu

  tvoří keramické panely. K objektu jsou přiřazeny také dva

  oválné tubusy se schodišti a osobními výtahy.

  Rekonstrukce přizpůsobí dispoziční i provozní řešení

  budovy požadavkům současné administrativy. Dům bu-

  de prostorově sjednocen a vzniknou v něm odpovídající

  hygienická zázemí. Bude vybaven moderním technickým

  zařízením a chybět mu nebude ani bezbariérový přístup.

  Zakázka je stavebně docela náročná, protože vzhledem

  k dnes platným normám stavebně-technické úpravy za-

  sáhnou i do nosné konstrukce objektu a proběhnou při

  zachování plného provozu obou úřadů.

  Po zateplení fasády pomocí minerální vlny dostane ce-

  lá stavba zbrusu nový kabát. Jako u většiny opravovaných

  domů i jí stavbaři vymění stará okna za nová, plastová,

  s lepšími izolačními schopnostmi.

  Po dokončení prací, což má být přesně za rok, si

  práce divize 1 všimne na první pohled každý návštěvník

  jednoho nebo druhého úřadu. Kromě nové fasády bude

  totiž přestěhována vrátnice, nově využit i prostor bývalé

  restaurace či víceúčelového sálu.

  Doufejme, že rekonstrukcí budov podobného typu

  bude přibývat. Divize 1 je totiž umí vrátit do života.

  Jarmila Šnoblová

  1

  2

  Estakáda na silnici I/7 Chomutov–Křimov či přesun,

  rekonstrukce a dostavba železničního mostu na trati

  Břeclav–státní hranice, to jsou jen dvě z řady úspěš-

  ných staveb divize 4. Jsou vizitkou provozu mostních

  technologií, který vlastními silami staví a rekonstruu-

  je nejen silniční a dálniční mosty, ale i drážní mostní

  objekty. Umí vyřešit náročné manipulace s těžkými

  břemeny, podepření vysoké únosnosti i provizorní pře-

  mostění přírodních či umělých překážek.

  „Naše historie začala před pěti lety, kdy byl provoz

  založen a koncem roku 2004 posílen z firmy Subterra

  o bývalou mostní divizi Stavební obnovy železnic,“ při-

  pomíná vedoucí provozu Ing. Zdeněk Děd. „Dnes máme

  stabilní kádr kolem 150 stálých zaměstnanců, z nichž asi

  dvě třetiny vykonávají dělnické profese. Kromě Prahy má-

  me i detašované pracoviště v Olomouci. Naši pracovníci

  vlastní oprávnění pro práci na železnici. Budují proto nejen

  železniční mosty, ale i propustky či staniční podchody

  a objekty, které vyžadují nyní časté optimalizace tratí.“

  Provoz mostních technologií divize 4 staví monolitické

  mostovky jednak na pevných skružích, sestávajících z vě-

  ží PIŽMO a z nosníků profilů I, ale i přesuvnými skružemi.

  V majetku divize jsou dvě skruže firmy PeiningerRöro

  a další dvě, které byly vyrobeny uzpůsobením vlastních

  mostních provizorií ŽM 16. K vybavení provozu patří

  mimo jiné i vozíky pro betonáž desek spřažených ocelo-

  betonových mostních konstrukcí.

  „Pracujeme i s ocelovými mosty,“ říká Ing. Děd. „Spe-

  cializujeme se na jejich výsuny, zásuny či zdvihání pomocí

  hydraulických systémů. Při této práci spolupracujeme

  také s divizí 7 Metrostavu, která ve Stavebním dvoře

  v Horních Počernicích sídlí kousek vedle nás.“

  Vloni dokončil provoz mostních technologií divize 4

  celou řadu staveb – mosty na průjezdu železničním uzlem

  Kolín (foto č. 3), dálniční mosty u Lipníka nad Bečvou, že-

  lezniční objekty na trati Plzeň–Stříbro i most přes Kozský

  potok na trati Veselí n/L–Tábor (foto č. 2).

  „Dnes máme naši vlastní ‚červenou‘ přesuvnou skruž

  z ŽM 16 na stavbě mostu Dobkovičky na D8 (foto č. 1),

  stavíme estakádu mezi Sedlicemi a Opatovicemi na R35,

  most přes údolí Botiče na silničním obchvatu Prahy,

  železniční most na obchvatu Kolína i mosty na dálni-

  ci D1 v úseku Kroměříž–Říkovice,“ vypočítává Ing. Děd.

  „V květnu dokončíme na přesuvných skružích i dvanácti-

  polový a sedmipolový most na silnici R6 Tisová–Kamenný

  Dvůr. U obou už máme hotovou mostní konstrukci pro

  jeden jízdní směr a ve druhém nám k dokončení chybí pět

  taktů. Výhledově máme práce dost, zahájení staveb však

  často zpožďují nevyjasněné majetko-právní vztahy.“

  - ls -, foto Josef Husák a archiv divize 4

  Metrostav_04_09.indd 3 27.2.2009 9:18:26

• Strana 4

  strana 4

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Blahopřejeme

  Upřímné přání všeho nejlepšího zasíláme všem našim

  spolupracovníkům, kteří v březnu 2009 oslaví své

  životní jubileum. Přejeme jim do dalších let hodně

  zdraví, štěstí a spokojenosti. Za práci, kterou pro nás

  vykonávají, jim děkujeme a přejeme ještě mnoho

  dalších pracovních i osobních úspěchů.

  50 let

  Ing. Peter Kyseľ, mistr z divize 1

  Jiří Lintymer, elektromontér z divize 5

  Josef Šulc, betonář z divize 6

  Martin Hlavička, OTP přípravy z divize 6

  Antonín Smažil, zedník z divize 6

  Zdeněk Pokorný, OTP jakosti a metrologie z divize 7

  Radislav Mulíček, řidič z divize 7

  60 let

  Jaromír Vlk, izolatér z divize 1

  Jiří Macháček, stavbyvedoucí z divize 3

  Antonín Straka, stavbyvedoucí z divize 5

  Ladislav Geba, hlídač z divize 5

  Jiří Tatoušek, izolatér z divize 5

  Josef Král, mistr z divize 5

  V březnu oslaví své životní jubileum také Lenka

  Vasičová a Renata Vandová, OREF účetní z divize 6

  a z centrály. Rovněž jim srdečně blahopřejeme.

  Do malé vodní elektrárny na Císařském ostrově konečně dorazily obě turbíny

  O tom, že se na Císařském ostrově budou konat „stavební manévry“, nebylo pochyb už v pátek 6. února. Přes

  čistírnu odpadních vod na východní špičku dorazily dva velké jeřáby, jeden s nosností 80 a druhý až 350 tun. Do

  Holešovického přístavu z německého Ravensburgu přijel nadměrný náklad se dvěma turbínami, každá vážila víc než

  45 tun. Sobota, 7. února: mobilní jeřáb turbíny přeložil na tlačný remorkér. Sobota 7. února, 9:30: remorkér dorazil

  k MVE a velký jeřáb turbíny začal vykládat (foto č. 1, 2, 3). Na přední část jedné z nich němečtí montéři osadili

  těsnící gumu. Oba jeřáby turbínu otočily v podélném směru o 90° z přepravní do provozní polohy. Ve strojovně MVE,

  asi 11 metrů pod hladinou Vltavy, čekala od čtvrtka předmontována komora oběžného kola část ocelové savky

  (foto č. 4) na sesazení s hlavními částmi turbín. Sobota 7. února, 12:00: jeřáb spouští levou turbínu do těsného

  prostoru s jen asi 15cm rezervou pro manipulaci (foto č. 5). I když tým Ing. Davida Štochla z divize 6, který stavbu

  řídí, předem znal rozměry turbín podle výkresové dokumentace, přesto některá výztuž spuštění bránila a stavbaři ji

  museli z cesty odstranit (foto č. 6). Vyrobené turbíny se totiž od projektu drobně lišily. Sobota 7. února, 16:30: první

  turbína je osazena. Ing. Štochl s německými montéry (foto č. 7) domlouvá postup osazení druhé turbíny v neděli.

  Neděle 8. února: pravá turbína sjede dolů jako po másle. Zbytek dne zabere ustavení turbín, jejich přesná rektifikace

  v podélné i příčné ose a zafixování. Pondělí 9. února: poslední montážní utěsnění. Úterý 10. února: oficiální ukončení

  montáže a předání turbín k zálivkám. MVE Troja má konečně osazené obě turbíny. „Stavbu jsme měli připravenou

  v předstihu už začátkem loňského prosince,“ vysvětlil Ing. Štochl. „Smluvní termín byl začátkem ledna a dodávka

  se bohužel o víc než tři týdny zpozdila. Termín pro vodotěsné ukončení elektrárny se nám tak posunul do velmi

  nepříznivého období jarního tání. Pokud přijde větší než dvouletá velká voda, před kterou nedokončenou stavbu

  uchrání stavební jímky, budeme muset práce přerušit a elektrárnu řízeně zatopit.“ Snad se tak nestane.

  Cesty k Metrostavu

  Metrostav má stále víc než 3,5 tisíce zaměstnanců.

  Mají jiný věk, vzdělání i zkušenosti. Do naší společ-

  nosti je přivedly různé důvody. Jak k nám nastoupili

  někteří mladí odborníci a čím je Metrostav zaujal,

  připomenou již podruhé následující řádky.

  „Moje cesta do Metrostavu byla prozaická,“ konsta-

  tuje Ing. Pavel Nebeský (foto), absolvent Fakulty stavební

  ČVUT v Praze, obor Management a ekonomika. „Na we-

  bových stránkách jsem našel volná místa pro absolventy,

  vyplnil formulář uchazeče o zaměstnání a byl pozván

  k výběrovému řízení. U pohovoru jsem uspěl a vyřešil

  tím dilema, zda nastoupit do malé firmy, která nabízela

  zajímavější počáteční podmínky, nebo zvolit velkou spo-

  lečnost s dlouhodobou perspektivou, tradicí a prestiží.“

  Po působení v útvaru controllingu, kde se zabýval roč-

  ním plánováním, se začal podílet na strategickém řízení.

  „Baví mě být u toho, když se formuje a realizuje rozvoj

  firmy,“ říká Ing. Nebeský. „Metrostav mi navíc dává příle-

  žitost k osobnímu rozvoji. Umožňuje mi odborná školení,

  průběžnou výuku angličtiny, vystudoval jsem i MBA.“ Po

  pěti letech působení v Metrostavu se Ing. Nebeský stal

  členem úseku prezidenta, který má za úkol zlepšovat

  řízení Skupiny Metrostav. Další rozvoj má před sebou.

  Na stavbách sice moc žen neuvidíte, přesto je i u nás

  najdete. „S Metrostavem jsem se nejdřív setkala pracovně

  – byla jsem zaměstnaná u jiné firmy, která s ním spolu-

  pracovala,“ říká Ing. Hana Štivarová z divize 4. „Když mi

  přišla nabídka na ‚přestup‘, navíc i s lepšími podmínkami

  nejen pro odborný růst, neváhala jsem. Zlákal mě i kolek-

  tiv a vztahy s kolegy mám dodnes výborné.“

  Jako stavbyvedoucí – ekonomka má na starosti

  smlouvy, objednávky, faktury a vše, co s ekonomickou

  částí zakázky souvisí. Monitoruje finanční situaci projek-

  tu a hlídá náklady a výnosy tak, aby na konci práce tým

  dodržel či lépe překročil předem plánovaný zisk.

  Zatím se podílela na dopravních stavbách v Morav-

  skoslezském kraji. „V budoucnu bych si ráda zkusila

  práci ekonoma i na větších zakázkách,“ říká. „Vzhledem

  k příležitostem, které Metrostav nabízí v rámci všeobec-

  ného i odborného zvyšování kvalifikace, takovou možnost

  mám. I přes to, že jsem k němu nastoupila před rokem.“

  Více informací o zaměstnání v Metrostavu naleznete

  na jeho internetových stránkách www.metrostav.cz.

  4

  5

  6 7

  Poděkování oceněným

  Mezi tradiční akce Metrostavu patří každoroční vyhod-

  nocení nejlepších zaměstnanců společnosti za uplynu-

  lý rok. Zatímco někteří pracovníci převzali svá ocenění

  přímo na Technicko-ekonomické konferenci 2009, nej-

  lepší stavbyvedoucí, mistři, dělníci a studenti-asisten-

  ti dostali blahopřejný dopis od prezidenta Jiřího Bělo-

  hlava z rukou svých divizních ředitelů o pár dní později.

  Všem oceněným dodatečně gratulujeme.

  STAVBYVEDOUCÍ

  Ivo Jarkovský, D1  Ing. Miroslav Kšír, D1 Ing. Pa-

  vel Hruška, D3  Josef Smolík, D3  Ing. Martin Slo-

  vák, D4 Ing. Petr Marhold, D4  Ing. Petr Hanzal, D5

  Ing. Ivan Piršč, D5 Karel Lejček, D6 Radim Mádr,

  D6 Ing. Vladimír Beneš, D7 Ing. Josef Špryňar, D8

   Petr Plachý, D8  Ing. Jan Kalina, D9  Ing. Tomáš

  Zlámal, D9

  MISTR

  Vladimír Vohnický, centrála Ladislav Brančík, D1 

  Jan Keřlík, D1 Jiří Procházka, D1 Svatobor Saller, D1

  Ing. Karel Šimek, D1  Antonín Kocourek, D3 Jan

  Melichar, D3  Vladimír Seidl, D3  Jaroslav Jedlička,

  D4  Juraj Ľahký, D4  Vlastimil Bartoš, D4  Václav

  Anděl, D5 Jan Foukal, D5 Ján Frankovič, D5 Pavel

  Karhánek, D5 Ladislav Rusiňák, D5 Libor Sýkora, D5

  Jan Šiml, D5 Václav Vlnař, D5 Zbyněk Keller, D6 

  Juraj Gabriš, D6 Jan Šťastný, D6 František Vilk, D6

  Petr Kytýr, D6 Jan Černohorský, D6 Ing. Richard

  Biedermann, D6 František Roub, D6 Jiří Setnička, D6

  Jaroslav Čížek, D6 Aleš Krajíček, D7 Jiří Holub, D8

  Pavel Konvička, D8 Petr Augustov, D9 Vít Miller,

  D9  Robert Kabát, D9  Michal Ascenbrenner, D9 

  Miroslav Urban, D11 Antonín Vilímovský, D11

  DĚLNÍK

   Karel Bureš, centrála Metrostavu  Petr Bora, D1 

  Jan Budař, D1 Jan Jagerský, D1 Petr Kučera, D1 

  Štefan Nemec, D1 Jan Novotný, D1 Roman Strauss,

  D1 Daniel Zeher, D3 Ivan Pekař, D3 Ján Kormanec,

  D4 Dušan Bobík, D4 Miroslav Krauz, D4 Jan Škr-

  la, D4 Stanislav Šverha, D4 Jan Benda, D5  Ale-

  xander Bilpuch, D5 Zdeněk Bjaček, D5 Marek Bob-

  ček, D5 Josef Boudník, D5 Miroslav Hanzel, D5 

  Aleš Jánský, D5 Pavel Justin, D5 Roman Kolář, D5

  Pavel Kraus, D5 Ondřej Kubeš, D5 Karel Neubauer,

  D5 Slavomír Novák, D5 Josef Otta, D5 Jiří Peták,

  D5  Martin Pištěk, D5  František Rainiš, D5  Petr

  Rudlof, D5 Lukáš Šedivý, D5 Slavomír Topoli, D5 

  Ladislav Dvorský, D6 Karel Volák, D6 Petr Němeček,

  D6 Václav Janoušek, D6 Petr Tesařík, D6 Richard

  Gregor, D6 František Kopecký, D6 Jaroslav Kopecký,

  D6 Jiří Hejpetr, D6 Petr Červenka, D6 Karel Novák,

  D6  František Zelenka, D6  Jiří Hruška, D6  Pavel

  Landa, D6 Karel Švejnoha, D7 Radim Janura, D7 

  Ladislav Vondrák, D7 Roman Mudroch, D7 Jindřich

  Čekal, D7 Milan Fojtek, D9 Petr Roman, D9 Zbyněk

  Vodvářka, D11 Vladimír Viktora, D11

  STUDENT-ASISTENT MANAŽERA

  Jaroslav Beňo, D1, patron Aleš Synek Bc. Miroslav

  Beran, D5, patron Ing. Jiří Kocian Tomáš Blahynka, D3,

  patron Josef Smolík Bc. Lenka Koukalová, D3, patron

  Ing. Karel Volf Bc. Jan Padrta, D4, patron Ing. Martin

  Kulhavý  Jan Rybář, D7, patron Vít Blecha  Bc. Eva

  Szotkowská, D4, patron Ing. Michael Dibon  Petr Vla-

  sák, D6, patron Ing. Miroslav Pajer

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 4/2009 vyšlo 2. 3. 2009 (5/2009 vyjde 13. 3. 2009) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing. Ivan Kajer,

  Ing. Jiří Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Mgr. Tomáš Zámečník / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o.,

  Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p. OZSeČ

  Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  Metrostav_04_09.indd 4 27.2.2009 9:18:31