strana 2
v sále a předsálí
ptÁME sE
Na Strategické konferenci Skupiny Metrostav se jednalo v plénu i v předsálí. Výměna názorů tu totiž byla
důležitá i pro upevnění osobních vztahů mezi kolegy.
Za Metrostav odpovídal na dotazy v sále generální ředitel Ing. Pavel Pilát (foto č. 1). Ředitel zahraničního podnikání Skupiny Metrostav Ing. Boško Tripalo (foto č. 2)
upřesnil oblasti našeho zájmu v cizině. Generální ředitel
Metrostavu Development Ing. Petr Pujman (foto č. 3) vysvětlil podrobnosti o komplexu Palmovka Park II. Ing. Petr
Nicek (foto č. 4), jednatel a ředitel firmy METROS, přispěl
do diskuse příspěvkem o využití vnitroskupinových kapacit při realizaci projektů. Generální ředitel Metrostavu SK
Ing. Miroslav Zobaník, MBA (foto č. 5), vysvětlil, jak chce
pomoci naší slovenské společnosti k lepším výkonům.
Při jednání o přestávce fotograf zachytil obchodního
ředitele Metrostavu Jiřího Procházku, MBA (foto č. 6
uprostřed), s ředitelem naší divize 5 Ing. Václavem Soukupem a jeho obchodním náměstkem Ing. Jiřím Moslerem.
ivana Šmejkala,
stavbyvedoucího z divize 1
1
Nová palmovka změří Libni správný čas
1
2
3
Prostor mezi Zenklovou a Sokolovskou ulicí v Libni
vyplní už za pár let Nová Palmovka. Polyfunkční komplex podle návrhu architekta Josefa Pleskota a jeho
AP ateliéru zahrne nejen prostory pro radnici Prahy 8,
ale i pro nájemní kanceláře, supermarket, obchody,
restaurace, sportoviště a podzemní parking. Veřejnou
zakázku na vypracování konceptu celého areálu, projektovou dokumentaci, realizaci a dlouhodobou správu
objektu vyhrál vloni Metrostav Development. Stavbu
Nové Palmovky provede jeho dceřiná společnost Metrostav Alfa spolu s divizí 3 Metrostavu.
„Výnosy z pronájmu komerčních prostor v Nové Palmovce musí pokrýt náklady na její vybudování i dlouhodobou správu,“ přibližuje princip projektu Martina Huclová z útvaru marketingu & PR Metrostavu Development.
„Abychom eliminovali rizika pro Metrostav Alfa, musí tu
vzniknout atraktivní prostředí, kam by lidé chodili rádi
nakupovat a trávit volný čas. Jak se můžete přesvědčit na
www.novapalmovka.cz, Ing. arch. Josef Pleskot proto
areál koncipoval jako nápaditý městský komplex se vším,
co obyvatelé Libně potřebují pro každodenní život.“
V těsném sousedství zastávek metra, tramvají i autobusů proto na Palmovce vyroste plošně i výškově členitý
objekt se dvěma podzemními a až osmi nadzemními podlažími (vizual. č. 1). V podzemí budou dvoupatrové garáže
a technologické zázemí. Ze Zenklovy ulice i z městsky
stylizovaného dvora se bude vcházet do radniční haly,
která nabídne prostor pro řešení běžné občanské agendy.
V přízemí najdete i obchody a restaurace, nad nimi střešní
zahradu a komfortní nájemní kanceláře. Radnice vyroste
kolem vnitřního zastřešeného atria až do výšky 8. NP.
Různorodost složení Nové Palmovky architekt zvýraznil materiálovou skladbou. Opláštění komerčních prostor
vytvoří převážně sklo, radniční budova oblékne cihelný
plášť, který doplní velké fasádní hodiny (vizual. č. 2). „Pokud vše proběhne tak, jak předpokládáme, měli bychom
mít za rok územní rozhodnutí a od září 2012 do prosince
2014 by měla divize 3 Novou Palmovku postavit,“ říká
Martina Huclová. „Radniční hodiny pak začnou přesně odměřovat čas nejen kolemjdoucím, ale i moderní Libni.“
–ls–, vizualizace AP atelier
Název Palmovka původně patřil viniční usedlosti čp. 59,
která už neexistuje. Historicky je doložena roku 1631,
kdy ji koupil Adam Fridrich. Prodal ji novoměstskému
měšťanovi Matěji Vojtěchu Milerovi z Mildenburka.
Po jeho smrti byla vinice, které se tehdy říkalo Milerka,
rozdělena dědicům. Usedlost získala dcera Voršila,
provdaná Palmová, podle níž se oblast nazývá dodnes.
2
Kolaudace v Bystré na tálech
4
5
6
Po plánovaných 18 měsících prací dokončil Metrostav SK v obci Bystrá rekonstrukci stejnojmenného
hotelu a výstavbu jeho moderního wellness centra.
Přispěl tak k rozšíření nabídky stále vyhledávanějšího
rekreačního střediska na Tálech v okrese Brezno.
Původní třípodlažní ubytovací část hotelu prošla kompletní přestavbou. Na ploše více než 2300 m² vznikl nový
vstupní prostor s recepcí, výtahem a schodištěm, denní
bar se zimní zahradou a terasou. Nad ní se nacházejí moderně zařízené konferenční místnosti. Hostům poslouží
40 většinou dvoulůžkových pokojů s předsíní a vlastním
hygienickým zázemím i prostorný apartmán. Ze 180 m²
balkonů a teras je krásný výhled na jižní stranu Chopku.
Součástí komplexu je nově postavené wellness centrum, připojené k hlavní budově prosklenou chodbou. Jeho
prostory o rozloze přes 2000 m² nabídnou po otevření
stovce návštěvníků denně teplé i ochlazovací bazénky,
vodní atrakce pro děti, různé lázně, sauny, fitness i odpočinkovou zimní zahradu. Fasádu staršího objektu a novostavby sjednocuje kamenný obklad a použité dřevo, prvky
z titanzinku a šedobílá barva venkovní omítky.
„Stavební práce v Bystré probíhaly přímo uprostřed
přírody. Museli jsme respektovat i tatranské počasí a přizpůsobit se mu. Deštivé léto poměrně rychle vystřídala
silná zima s množstvím sněhu, což nám komplikovalo zejména venkovní práce,“ konstatovala Ing. Darina Macková, vedoucí projektového týmu, který zakázku pro investora, společnost Hotely a penzióny, realizoval. S ohledem
na prioritu ochrany životního prostředí v lokalitě, jež patří
do chráněného území Národního parku Nízké Tatry, byla
pro potřeby celého hotelového komplexu přistavěna i no-
vá čistírna odpadních vod. Investor i tým Metrostavu SK
se snažili zachovat i všechny původní dřeviny. Ty, které
musely ustoupit výstavbě wellness centra, nahradily nově
vysazené keře i listnaté a jehličnaté stromy. Dnes je krajina v okolí hotelu zmrzlá a pokrytá sněhem (foto), a proto
zahradnické práce v okolí komplexu budou ukončeny až
v dubnu. Dotknou se ještě zpevněných parkovacích ploch,
které pokryjí zatravňovací panely.
zdroj Metrostav SK, foto archiv stavby
Ski, golf & hotel resort Tále leží v Banskobystrickém
kraji v okrese Brezno u obce Bystrá. Rozkládá se na
jižním svahu Nízkých Tater na konci Bystré doliny,
kterou lemují vrchy Baba (1617 m), Pálenica (1653 m),
Dereše (2003 m), Chopok (2023 m), Ďumbier (2043 m)
a Velký Gápel (1776 m). Středisko Tále získalo jméno
po místním názvu části luk, na nichž bylo postaveno.
Ivana Šmejkala dnes najdete nejspíš v Plzni na stavbě
Vědeckotechnologického parku, poslední více než rok
a půl však strávil v Dejvicích na ČVUT. Zkoušky tu ale
neskládal – svoje znalosti předváděl v praxi, když se
v týmu Ing. Jana Šlajse podílel na výstavbě zdejší nové
budovy pro fakultu architektury.
Váš dědeček byl architekt, oba rodiče jsou z oboru a vy
máte za sebou třináct let praxe na stavbách. Jak se
vám stavěla škola pro budoucí oborové kolegy?
Bral jsem jako poctu, že jsem na této zakázce mohl pracovat. Od roku 1999 jsem se v Metrostavu prakticky vyškolil
od mistra po stavbyvedoucího a budoval kdeco – stovky
bytů, obchodní centra v Čechách či na Slovensku i administrativní a kulturní budovy. Tohle však byla moje první
škola; navíc dozorovaná náročnými architekty a investorem z oboru, kteří kladli velký důraz na přesné provedení
všech detailů. Byla to složitá zakázka, jejíž součástí byla
i spousta nestandardních technických zařízení. I kvůli nim
byla časová a organizační koordinace činností na stavbě
velmi obtížná. Důsledně promyšlený harmonogram, jehož
vytvořením jsem byl pověřen, byl proto pro naši práci
jedním z nejdůležitějších dokumentů.
S jakými novinkami jste se konkrétně setkali?
Byl to zejména systém přirozeného větrání a nachlazování
budovy, který je založený jen na výpočtech a ověřovacích
zkouškách a u nás bude v tak velkém rozsahu fungovat
poprvé. Při jeho denním režimu se okna, stíněná automaticky regulovatelnými vnějšími žaluziemi, otevírají samočinně a individuálně tehdy, když monitorovaná teplota
a kvalita vzduchu v místnosti překročí mezní parametry.
Při nočním režimu dochází naráz k otevření většiny oken
na fasádách i v prosklených střechách atrií a do budovy se
přirozeným prouděním nasává chladnější noční vzduch.
Ten ochladí vnitřní masivní betonové konstrukce, které
přes den i v horkém létě vychladí většinu budovy bez
strojní klimatizace. Aby tento zjednodušeně popsaný systém fungoval, bude nutné v následujících letech při provozu jemně doregulovat průvětrníky nad vstupy do všech
přirozeně větraných místností. Další specialitou v budově
jsou třeba výtahy se systémem cílového řízení. I když
nejsou vysokorychlostní, využívají i ony – a opět poprvé
u nás – rekuperační moduly. Šetří tak provozní náklady,
protože energii vznikající při brzdění zužitkují k osvětlení
kabin a k jejich rozjezdu.
Čím dalším se lišila práce na této stavbě od jiných?
Paní architektka Alena Šrámková sice byla neústupná, ale
práce s ní i s jejími kolegy byla korektní a vždy jsme se nakonec dohodli. Všechny detaily jsme ale museli precizně
provést a případně dopracovat podle její aktuální představy. Proto jsme třeba při obkládání sociálních zařízení
postupovali úplně jinak, než je obvyklé. Stavební otvory
jsme tak museli dokončovat až podle provedeného spárořezu obkladů, protože spáry musely oboustranně lícovat.
Teprve potom jsme osazovali atypicky vyrobené zárubně
a obkladač mohl dokončit svou práci. Dotažena prostě
musela být každá sebemenší drobnost. V celém našem
realizačním týmu, a to myslím nejen ten sdružený dodavatelský, ale rozšířený i o investora, architekty, projektanty
a dozor, jsme mezi sebou měli profesionální vztahy a vzájemný respekt. Také proto jsme stavbu dokázali dokončit
podle všech požadavků a v plánovaném termínu.
Od letošního ledna dojíždíte do Plzně, kde se v týmu
Ing. Šlajse podílíte na řízení další etapy výstavby Vědeckotechnologického parku. Čeho byste chtěl dál profesně dosáhnout a zbývá vám vůbec nějaký volný čas?
Pokud ano, většinou jej trávím s rodinou. Když mi ale
zbude chvilka navíc, věnuji ji projektování. Stavařina
mě od dětství bavila, i když spíš praxe než teorie. Jsem
proto rád, že Metrostav umožňuje kariérní postup nejen
na základě vzdělání. Při zaměstnání a rodině si totiž zatím
na vysokou školu netroufám. Věřím však, že když budu
úspěšný, mohu být pověřen i samostatným vedením menšího projektu, a to je pro mě velmi zajímavá perspektiva.