Strana 2

strana 2

v sále a předsálí

ptÁME sE

Na Strategické konferenci Skupiny Metrostav se jednalo v plénu i v předsálí. Výměna názorů tu totiž byla

důležitá i pro upevnění osobních vztahů mezi kolegy.

Za Metrostav odpovídal na dotazy v sále generální ředitel Ing. Pavel Pilát (foto č. 1). Ředitel zahraničního podnikání Skupiny Metrostav Ing. Boško Tripalo (foto č. 2)

upřesnil oblasti našeho zájmu v cizině. Generální ředitel

Metrostavu Development Ing. Petr Pujman (foto č. 3) vysvětlil podrobnosti o komplexu Palmovka Park II. Ing. Petr

Nicek (foto č. 4), jednatel a ředitel firmy METROS, přispěl

do diskuse příspěvkem o využití vnitroskupinových kapacit při realizaci projektů. Generální ředitel Metrostavu SK

Ing. Miroslav Zobaník, MBA (foto č. 5), vysvětlil, jak chce

pomoci naší slovenské společnosti k lepším výkonům.

Při jednání o přestávce fotograf zachytil obchodního

ředitele Metrostavu Jiřího Procházku, MBA (foto č. 6

uprostřed), s ředitelem naší divize 5 Ing. Václavem Soukupem a jeho obchodním náměstkem Ing. Jiřím Moslerem.

ivana Šmejkala,

stavbyvedoucího z divize 1

Nová palmovka změří Libni správný čas

Prostor mezi Zenklovou a Sokolovskou ulicí v Libni

vyplní už za pár let Nová Palmovka. Polyfunkční komplex podle návrhu architekta Josefa Pleskota a jeho

AP ateliéru zahrne nejen prostory pro radnici Prahy 8,

ale i pro nájemní kanceláře, supermarket, obchody,

restaurace, sportoviště a podzemní parking. Veřejnou

zakázku na vypracování konceptu celého areálu, projektovou dokumentaci, realizaci a dlouhodobou správu

objektu vyhrál vloni Metrostav Development. Stavbu

Nové Palmovky provede jeho dceřiná společnost Metrostav Alfa spolu s divizí 3 Metrostavu.

„Výnosy z pronájmu komerčních prostor v Nové Palmovce musí pokrýt náklady na její vybudování i dlouhodobou správu,“ přibližuje princip projektu Martina Huclová z útvaru marketingu & PR Metrostavu Development.

„Abychom eliminovali rizika pro Metrostav Alfa, musí tu

vzniknout atraktivní prostředí, kam by lidé chodili rádi

nakupovat a trávit volný čas. Jak se můžete přesvědčit na

www.novapalmovka.cz, Ing. arch. Josef Pleskot proto

areál koncipoval jako nápaditý městský komplex se vším,

co obyvatelé Libně potřebují pro každodenní život.“

V těsném sousedství zastávek metra, tramvají i autobusů proto na Palmovce vyroste plošně i výškově členitý

objekt se dvěma podzemními a až osmi nadzemními podlažími (vizual. č. 1). V podzemí budou dvoupatrové garáže

a technologické zázemí. Ze Zenklovy ulice i z městsky

stylizovaného dvora se bude vcházet do radniční haly,

která nabídne prostor pro řešení běžné občanské agendy.

V přízemí najdete i obchody a restaurace, nad nimi střešní

zahradu a komfortní nájemní kanceláře. Radnice vyroste

kolem vnitřního zastřešeného atria až do výšky 8. NP.

Různorodost složení Nové Palmovky architekt zvýraznil materiálovou skladbou. Opláštění komerčních prostor

vytvoří převážně sklo, radniční budova oblékne cihelný

plášť, který doplní velké fasádní hodiny (vizual. č. 2). „Pokud vše proběhne tak, jak předpokládáme, měli bychom

mít za rok územní rozhodnutí a od září 2012 do prosince

2014 by měla divize 3 Novou Palmovku postavit,“ říká

Martina Huclová. „Radniční hodiny pak začnou přesně odměřovat čas nejen kolemjdoucím, ale i moderní Libni.“

–ls–, vizualizace AP atelier

Název Palmovka původně patřil viniční usedlosti čp. 59,

která už neexistuje. Historicky je doložena roku 1631,

kdy ji koupil Adam Fridrich. Prodal ji novoměstskému

měšťanovi Matěji Vojtěchu Milerovi z Mildenburka.

Po jeho smrti byla vinice, které se tehdy říkalo Milerka,

rozdělena dědicům. Usedlost získala dcera Voršila,

provdaná Palmová, podle níž se oblast nazývá dodnes.

Kolaudace v Bystré na tálech

Po plánovaných 18 měsících prací dokončil Metrostav SK v obci Bystrá rekonstrukci stejnojmenného

hotelu a výstavbu jeho moderního wellness centra.

Přispěl tak k rozšíření nabídky stále vyhledávanějšího

rekreačního střediska na Tálech v okrese Brezno.

Původní třípodlažní ubytovací část hotelu prošla kompletní přestavbou. Na ploše více než 2300 m² vznikl nový

vstupní prostor s recepcí, výtahem a schodištěm, denní

bar se zimní zahradou a terasou. Nad ní se nacházejí moderně zařízené konferenční místnosti. Hostům poslouží

40 většinou dvoulůžkových pokojů s předsíní a vlastním

hygienickým zázemím i prostorný apartmán. Ze 180 m²

balkonů a teras je krásný výhled na jižní stranu Chopku.

Součástí komplexu je nově postavené wellness centrum, připojené k hlavní budově prosklenou chodbou. Jeho

prostory o rozloze přes 2000 m² nabídnou po otevření

stovce návštěvníků denně teplé i ochlazovací bazénky,

vodní atrakce pro děti, různé lázně, sauny, fitness i odpočinkovou zimní zahradu. Fasádu staršího objektu a novostavby sjednocuje kamenný obklad a použité dřevo, prvky

z titanzinku a šedobílá barva venkovní omítky.

„Stavební práce v Bystré probíhaly přímo uprostřed

přírody. Museli jsme respektovat i tatranské počasí a přizpůsobit se mu. Deštivé léto poměrně rychle vystřídala

silná zima s množstvím sněhu, což nám komplikovalo zejména venkovní práce,“ konstatovala Ing. Darina Macková, vedoucí projektového týmu, který zakázku pro investora, společnost Hotely a penzióny, realizoval. S ohledem

na prioritu ochrany životního prostředí v lokalitě, jež patří

do chráněného území Národního parku Nízké Tatry, byla

pro potřeby celého hotelového komplexu přistavěna i no-

vá čistírna odpadních vod. Investor i tým Metrostavu SK

se snažili zachovat i všechny původní dřeviny. Ty, které

musely ustoupit výstavbě wellness centra, nahradily nově

vysazené keře i listnaté a jehličnaté stromy. Dnes je krajina v okolí hotelu zmrzlá a pokrytá sněhem (foto), a proto

zahradnické práce v okolí komplexu budou ukončeny až

v dubnu. Dotknou se ještě zpevněných parkovacích ploch,

které pokryjí zatravňovací panely.

zdroj Metrostav SK, foto archiv stavby

Ski, golf & hotel resort Tále leží v Banskobystrickém

kraji v okrese Brezno u obce Bystrá. Rozkládá se na

jižním svahu Nízkých Tater na konci Bystré doliny,

kterou lemují vrchy Baba (1617 m), Pálenica (1653 m),

Dereše (2003 m), Chopok (2023 m), Ďumbier (2043 m)

a Velký Gápel (1776 m). Středisko Tále získalo jméno

po místním názvu části luk, na nichž bylo postaveno.

Ivana Šmejkala dnes najdete nejspíš v Plzni na stavbě

Vědeckotechnologického parku, poslední více než rok

a půl však strávil v Dejvicích na ČVUT. Zkoušky tu ale

neskládal – svoje znalosti předváděl v praxi, když se

v týmu Ing. Jana Šlajse podílel na výstavbě zdejší nové

budovy pro fakultu architektury.

Váš dědeček byl architekt, oba rodiče jsou z oboru a vy

máte za sebou třináct let praxe na stavbách. Jak se

vám stavěla škola pro budoucí oborové kolegy?

Bral jsem jako poctu, že jsem na této zakázce mohl pracovat. Od roku 1999 jsem se v Metrostavu prakticky vyškolil

od mistra po stavbyvedoucího a budoval kdeco – stovky

bytů, obchodní centra v Čechách či na Slovensku i administrativní a kulturní budovy. Tohle však byla moje první

škola; navíc dozorovaná náročnými architekty a investorem z oboru, kteří kladli velký důraz na přesné provedení

všech detailů. Byla to složitá zakázka, jejíž součástí byla

i spousta nestandardních technických zařízení. I kvůli nim

byla časová a organizační koordinace činností na stavbě

velmi obtížná. Důsledně promyšlený harmonogram, jehož

vytvořením jsem byl pověřen, byl proto pro naši práci

jedním z nejdůležitějších dokumentů.

S jakými novinkami jste se konkrétně setkali?

Byl to zejména systém přirozeného větrání a nachlazování

budovy, který je založený jen na výpočtech a ověřovacích

zkouškách a u nás bude v tak velkém rozsahu fungovat

poprvé. Při jeho denním režimu se okna, stíněná automaticky regulovatelnými vnějšími žaluziemi, otevírají samočinně a individuálně tehdy, když monitorovaná teplota

a kvalita vzduchu v místnosti překročí mezní parametry.

Při nočním režimu dochází naráz k otevření většiny oken

na fasádách i v prosklených střechách atrií a do budovy se

přirozeným prouděním nasává chladnější noční vzduch.

Ten ochladí vnitřní masivní betonové konstrukce, které

přes den i v horkém létě vychladí většinu budovy bez

strojní klimatizace. Aby tento zjednodušeně popsaný systém fungoval, bude nutné v následujících letech při provozu jemně doregulovat průvětrníky nad vstupy do všech

přirozeně větraných místností. Další specialitou v budově

jsou třeba výtahy se systémem cílového řízení. I když

nejsou vysokorychlostní, využívají i ony – a opět poprvé

u nás – rekuperační moduly. Šetří tak provozní náklady,

protože energii vznikající při brzdění zužitkují k osvětlení

kabin a k jejich rozjezdu.

Čím dalším se lišila práce na této stavbě od jiných?

Paní architektka Alena Šrámková sice byla neústupná, ale

práce s ní i s jejími kolegy byla korektní a vždy jsme se nakonec dohodli. Všechny detaily jsme ale museli precizně

provést a případně dopracovat podle její aktuální představy. Proto jsme třeba při obkládání sociálních zařízení

postupovali úplně jinak, než je obvyklé. Stavební otvory

jsme tak museli dokončovat až podle provedeného spárořezu obkladů, protože spáry musely oboustranně lícovat.

Teprve potom jsme osazovali atypicky vyrobené zárubně

a obkladač mohl dokončit svou práci. Dotažena prostě

musela být každá sebemenší drobnost. V celém našem

realizačním týmu, a to myslím nejen ten sdružený dodavatelský, ale rozšířený i o investora, architekty, projektanty

a dozor, jsme mezi sebou měli profesionální vztahy a vzájemný respekt. Také proto jsme stavbu dokázali dokončit

podle všech požadavků a v plánovaném termínu.

Od letošního ledna dojíždíte do Plzně, kde se v týmu

Ing. Šlajse podílíte na řízení další etapy výstavby Vědeckotechnologického parku. Čeho byste chtěl dál profesně dosáhnout a zbývá vám vůbec nějaký volný čas?

Pokud ano, většinou jej trávím s rodinou. Když mi ale

zbude chvilka navíc, věnuji ji projektování. Stavařina

mě od dětství bavila, i když spíš praxe než teorie. Jsem

proto rád, že Metrostav umožňuje kariérní postup nejen

na základě vzdělání. Při zaměstnání a rodině si totiž zatím

na vysokou školu netroufám. Věřím však, že když budu

úspěšný, mohu být pověřen i samostatným vedením menšího projektu, a to je pro mě velmi zajímavá perspektiva.