strana 4
1. česko-polský ples
iNForMaCE / aKtUaLitY / zajíMavosti
současnost divize 5
NaŠE FotorEportÁŽ
V sobotu 26. února se v sále pražského hotelu Ambassador uskutečnil 1. česko-polský ples, nad kterým
převzala záštitu předsedkyně Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR Miroslava Němcová a velvyslanec Polské republiky u nás Jan Pastwa.
Na plese, jehož partnerem byl i Metrostav, se setkalo
mnoho osobností veřejného i obchodního života z obou
zemí. Všichni přítomní uvítali příležitost k neformálním
setkáním a k navázání osobních kontaktů.
Během reprezentačního společenského večera proběhla také charitativní sbírka, jejíž výtěžek přispěje na obnovu povodněmi poškozené Základní a mateřské školy
s polským vyučovacím jazykem v Dolní Lutyni.
V přehledu specifických technologií, které Metrostav
provádí vlastními silami, uvádíme nabídku divize 5.
Pátá divize Metrostavu se po celé České republice,
ale také v zahraničí zaměřuje na komplexní dodávku především liniových staveb a náročných technických celků
převážně z oblasti dopravní infrastruktury.
Vnitropodnikové nosné technologie:
Provoz Tunely buduje tunely a podzemní stavby pomocí Nové rakouské tunelovací metody (NRTM), metody
Drill & Blast a nově s použitím tunelovacích strojů (TBM).
Kontaktní osoba: Ing. Jaromír Heřt
Provoz Mosty a železobetonové konstrukce (ŽB) ovládá mostní technologie výsuvu a letmé betonáže, ŽB konstrukce tunelových staveb, atypické ŽB konstrukce a disponuje certifikátem na pevnou jízdní dráhu v železničních
tunelech. Kontaktní osoba: Bc. Alexandr Tvrz.
Divizní technologie:
Středisko dílenské výroby pro podzemní stavby
Kontaktní osoba: stavbyvedoucí František Peleška
Středisko elektro
Kontaktní osoba: vedoucí Karel Frank
Středisko geodetických prací
Kontaktní osoba: Ing. Štefan Orbán
Středisko speciálních prací a izolací
Kontaktní osoba: stavbyvedoucí Petr Váňa (viz str. 3)
Středisko servisu a údržby tunelů
Kontaktní osoba: Ing. Miloslav Zelenka
Trhací práce, za které odpovídá Vladimír Pravda
přínosná spolupráce
V únoru proběhlo v Ostravě vyhodnocení soutěže Cena Metrostavu za nejlepší diplomové práce studentů
Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity. Slavnostní vyhlášení vítězů a předání finanční
odměny se uskutečnilo během promocí a upoutalo pozornost nejen absolventů, ale i všech přítomných.
Nejlepší práci z oboru Geotechniky vypracovala
Ing. Veronika Repáková, která se věnovala modelování
technologie pipe roofing pro sanaci tunelu Jablunkov.
Z Dopravních staveb uspěl Ing. Ondřej Žídek s diplomovou prací na téma Přemístění tramvajové smyčky Výstaviště (foto zprava děkanka FAST TU-VŠB prof. Ing. Darja
Kubečková Skulinová, Ph.D., a PhDr. Lenka Laňová).
Ing. Martin Tota z oboru Konstrukce staveb zvítězil
v soutěži nad svými kolegy s návrhem konstrukce ocelové
rozhledny pro turistickou oblast Vinná Hora v Hlučíně.
Nejlepší diplomovou práci ze všech studentů oboru
Provádění staveb vypracoval Ing. Michal Klimša, který
zpracoval téma Školicí středisko MBA v Ostravě-Porubě
s vazbou na stavebně technologické projektování.
Spolupráce Metrostavu s vysokými školami je nejen
přínosem pro pedagogy a jejich žáky, je také dobrou vizitkou naší společnosti, které přináší příležitost vybrat si za
perspektivní zaměstnance ty nejlepší studenty. Doufáme
proto, že se i s letos oceněnými ostravskými absolventy
v budoucnosti setkáme jako s našimi kolegy.
P hD r. L . L a ň o v á,f o t o ar c hi v FA S T T U -V Š B
1
2
4
3
5
ražby zahájí tonda
Pacienti z Kliniky dětské chirurgie Fakultní nemocnice
v Motole vybrali názvy pro tunelovací stroje, které už
brzy začnou razit tunely metra z nedalekého Vypichu.
Vítězné návrhy – jména Tonda a Adéla – vyhlásili
4. dubna přímo mezi dětmi primátor hlavního města
Prahy Bohuslav Svoboda (foto druhý zprava) a jeho první
náměstek Karel Březina. Jako poděkování za součinnost
nemocničního oddělení při pojmenování strojů předal generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát klinice drobné
dary, které dětským pacientům zpříjemní pobyt na chirurgii. Křest prvního TBM – Tondy – se uskuteční během
14 dnů přímo na stavbě jen pár set metrů od nemocnice.
Na milimetry přesná výroba železobetonových segmentů pro metro V. A
Na ploše Prefy v Senci se hromadí tybinky pro ostění pražského metra a jejich počet se už blíží pěti tisícům. Co
sloupec, to 1500 mm široký prstenec složený z pěti větších dílů A1, A2, A3, B, C a menšího závěrového segmentu K
(foto č. 1). Jejich vlastní výroba začíná v armovací hale, kde pro ně železáři nejprve svážou ocelové armokoše (foto
č. 2). V betonářské hale je uloží do stacionárních forem značky Herrenknecht Formwork, vybavených příložnými
pneumatickými vibrátory. Vzhledem k tomu, že výrobní tolerance jednotlivých tybinků se pohybují jen od 0,5 do dvou
milimetrů, musí být formy sesazeny velmi přesně. Jejich rozměry proto pečlivě kontrolují vedoucí výroby Imrich
Pikáli a měřič Ing. Július Paluska (foto č. 3 zprava). Beton pro tybinky se vyrábí v betonárce, jež je součástí
výrobní haly stejně jako míchací centrum, kde fotograf zachytil Františka Roka (foto č. 4). Odformované segmenty
projdou vysprávkami povrchů, montáží gumového těsnění (foto č. 5), roznášecích desek a vodicích tyčí a pak
putují na skládku. Na to, aby vyhovovaly potřebám projektu, v Senci dohlížejí stavbyvedoucí Ing. Marcel Janejka
a Ing. Pavel Čeliš z naší divize 5. A spolupráce tu funguje – lidé z Metrostavu a Doprastavu se totiž vždycky domluví.
výročí kolébky Metrostavu i.
Příslušníci starší generace si spíše zvykli připomínat roky s osmičkou
na konci. Jednou přinesly události, na které vzpomínáme s radostí,
jindy zase takové, na něž je lepší zapomenout. Je to však podobné,
i pokud jde o jedničky. Letos máme v letopočtu dvě, které jakoby symbolizují hned dvě výročí dvou podniků, jež jsou spojeny pupeční šňůrou:
Vodních staveb a Metrostavu. Ale ani na všechna jejich výročí nemohou ti, kdo doby minulé prožili, vzpomínat jen s úsměvem.
Dovolte mi krátce pohlédnout do historie. Jdete-li z českobudějovického náměstí na nádraží, nemůžete v sadech u Mlýnské stoky minout sochu
muže, tamějšího rodáka Vojtěcha Lanny. Připomíná památku podnikatele,
velkého průmyslníka devatenáctého století, který založil firmu, jejíž odkaz
dokumentují stavby od Negrelliho viaduktu či Masarykova nádraží v Praze
přes kladenské doly a hutě až po vodohospodářské úpravy ke splavnění
Vltavy a Labe. K významu jeho firmy výrazně přispěla i rychlá stavba dnes
už neexistujícího řetězového mostu Císaře Františka v Praze. Zaběhnutý
rodinný podnik prodal jeho vnuk kvůli nemoci v roce 1920 bance Bohemia.
Po dalších třech letech firma splynula se stavebními podniky Řehák a Nejedlý, jméno úspěšného zakladatele však akciové společnosti zůstalo.
Po znárodnění v roce 1948 se tak součástí Československých stavebních závodů – stejně jako 3500 dalších společností – stala i Lanna ASS,
firma s více než stoletou tradicí. Důvody pro znárodnění, tradované a publikované v dobových tiskovinách, jsou skutečně úsměvné: „… firmy byly
zdrojem značných a nekontrolovatelných zisků soukromokapitalistického
sektoru.“ Národní podnik ČSSZ byl organizačně rozčleněn podle krajů
do asi stovky závodů, které byly v následujících letech různě slučovány, třeba závody PA 508 a PA 202 byly přejmenovány na závod Vodostavba Praha
se sídlem v bývalém Lannově domě Na Florenci 35, z dalších tří závodů
vznikl závod SVIS (Speciální vodní a inženýrské stavby) Praha apod. Roku
1951 byly ČSSZ zrušeny a jejich závody sloučeny do národních podniků.
Naše kolébka – Vodní stavby
Před 60 lety – 29. října 1951 – zřídilo ministerstvo stavebního průmyslu
národní podnik Vodní stavby se sídlem v Táboře. Od roku 1953 sídlil v Sezimově Ústí, aby se později natrvalo přestěhoval do Prahy. Do Vodních
staveb bylo začleněno 7 závodů bývalých ČSSZ, které vznikly z celkem
63 znárodněných stavebních firem. Základem nového podniku se stala
pražská Vodostavba a od roku 1953 i závod Tábor, jehož jádrem bylo stavební oddělení Baťovského Kovosvitu Sezimovo Ústí. Vodní stavby sahají
tedy svými kořeny až k Vojtěchu Lannovi a Tomáši Baťovi.
Další reorganizace pokračovaly až do roku 1958, kdy přičleněním národních podniků Vodotechna Teplice a Vodní dílo Orlík vznikly tzv. velké
Vodní stavby. Počet jejich pracovníků vzrostl na 10 000 a roční objem
výroby na půl miliardy korun. K prvním významným referencím velkých
Vodních staveb patřilo i Vodní dílo Lipno (foto).
In g. K ar el M a t z ner, b ý v al ý pr ac o v ní k Vo dníc h s t a v eb
a Metrostavu, čestný člen České tunelářské asociace
Pokračování historie Vodních staveb a Metrostavu naleznete v dalších číslech našich novin
Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce
Koželužská 5, 180 00 Praha 8 – Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 4/2011 vyšlo 10. 3. 2011 (5/2011 vyjde 25. 3. 2011) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing. Jiří
Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Ladislav Profota, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Ing. Martina Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang
Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7 – Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo
povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736