strana 3
zpravodajství z divizí
1
Nová škola pro budoucí architekty
Prezident Václav Klaus otevřel 22. února první výukovou budovu ČVUT v Praze po 35 letech. Školu, jež bude
převážně sloužit fakultě architektury, postavil ve sdružení s firmou VCES tým Ing. Jana Šlajse z naší divize 1
podle návrhu prof. Ing. akad. arch. Aleny Šrámkové.
„Na první pohled se mi tato budova velmi líbí,“ řekl
v otevíracím proslovu před zástupci ze státních organizací, akademické obce, zhotovitelů – včetně generálního
ředitele Metrostavu Ing. Pavla Piláta (foto č. 1 třetí zleva)
– a studentů prezident Václav Klaus. „Je elegantní, funkční, vypadá uměřeně a odpovídá účelu. Budoucí architekti
dostávají pro výuku kvalitní prostory a mně nezbývá než
popřát, aby se jim v tomto prostředí líbilo a dařilo.“
Nová budova, koncipovaná do tvaru písmene L, má tři
podzemní a osm nadzemních podlaží (foto č. 2), kterými
prostupují tři zastřešená atria. Na celkové užitné ploše
téměř 35 tisíc m² zahrnuje 79 učeben (foto č. 3), určených převážně pro fakultu architektury, jedno patro bude
využívat i nová Fakulta informačních technologií ČVUT.
V podzemí objektu může parkovat až 316 osobních aut.
Rektor ČVUT prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., spolu
s náměstkyní ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Evou Bartoňovou poděkovali při zahajovacím ceremoniálu
všem, kdo ke stavbě nové budovy přispěli. V první řadě
za to, že byla postavena včas a její rozpočet, na který stát
přispěl téměř miliardou korun, byl dodržen.
2
„S Metrostavem se mi spolupracovalo opravdu dobře,“ řekla po otevření školy prof. Šrámková. „Ráda budu
vzpomínat i na to, jak tým Ing. Šlajse přesně věděl, co, kde
a kdy bude probíhat – s přesností na den a dokonce i na
hodinu. Pro mne, která dobře pamatuje časy, kdy termín
dokončení stavby byl buď letos, nebo příští rok, to bylo
až neuvěřitelné. S hotovou stavbou jsem spokojená.“
Od 14. února 2011 se i díky úsilí naší divize 1 v nové
budově ČVUT učí budoucí architekti. Spolu s prezidentem Václavem Klausem jim přejeme: „Aby to, co budou
v budoucnosti navrhovat a co se bude stavět, bylo tak
neokázalé a tak poctivě přiznávající kontinuitu minulého
se současným a budoucím jako tato úctyhodná budova.“
Architektka Alena Šrámková navrhla na stěny interiéru
nové budovy ČVUT v Praze lesklé syntetické barvy.
Přes odlišné přání investora a uživatele od požadavku
neustoupila, i když bylo zřejmé, že by matná verze
nátěrů lépe maskovala přirozené drobné nerovnosti
podkladních materiálů a jejich spoje. Trvala totiž
na tom, že také hra světel a jejich odrazů na leském
povrchu pomůže zařadit moderní objekt do okolního
staršího kampusu, kde se zvláště na zdech komunikací
často používaly stejně působící olejové nátěry.
3
Odstranění hydroizolačních netěsností
Jen tři roky po vzniku Metrostavu – v roce 1974 – vzniklo v divizi 5 středisko speciálních prací (SSP) zaměřené
na provádění metalizolací. Postupem času své dovednosti
rozšířilo a po nedávném sloučení s útvarem kontroly izolací
dnes nabízí komplexní odstranění všech možných netěsností proti vodě v podzemních i pozemních stavbách.
Díky dobře odvedené práci divize tak už dnes voda
neproniká třeba do traťových tunelů metra v úseku Nové
Butovice – Jinonice, do garáží domu na Ovocném trhu,
přes železobetonové stěny do City centra Chomutov nebo
na schodiště ve stanici metra Náměstí Míru.
„Podle požadavků Dopravního podniku hl. m. Prahy jsme také většinu větracích šachet, propojek tunelů
a technologických prostor v metru opatřili metalizolací,“
říká stavbyvedoucí Petr Váňa, který středisko řídí. „Při jejich provádění upevníme na porušený povrch stěn pomocí
ocelových kotev rastr z ocelových nosníků. Vodotěsnými
svary na něj přivaříme ocelové plechy tak, že vznikne nepropustná ocelová stěna – metalizolace, kterou opatříme
jedním základním a dvěma vrchními antikorozními nátěry.
Je zcela nepropustná proti vlhkosti, a protože zamezí opadávání stěn, umožní i snazší údržbu izolovaného prostoru.
Na metalizolaci se potom dají snadno montovat i různé
další konstrukce, třeba žebříky, osvětlení nebo lávky.“
Středisko speciálních prací divize 5 se specializuje nejen na sanace betonových, ocelových a jiných konstrukcí
v tunelech metra, dálnic a železnic, ale provádí i opravy netěsností proti vodě v pozemních stavbách. Jednak pomocí
jednosložkových polyuretanových injektážních hmot, které se aplikují pod tlakem, jednak polyuretanovými stěrkami, jež po nátěru vytvářejí tzv. tekutou fólii s vynikající
přilnavostí k podkladu a tlakovou i chemickou odolností.
Jsou vhodné nejen pro objekty, u kterých původní hydroizolace a ochrana konstrukce proti vodě není funkční, ale
i pro ty starší, u nichž vůbec nebyla provedena.
zdroj: divize 5
SSP navrhne nejvhodnější technologický postup
na odstranění problému, cenovou nabídku a provede:
ochranu betonových konstrukcí proti tlakové vodě
dodatečnou injektáž betonových konstrukcí pomocí
pojistného systému
opravy vad izolací při závadách u nových staveb
dodatečné vodorovné i svislé izolace všech druhů
zdiva proti vzlínající vlhkosti
vodotěsné řešení pracovních a dilatačních spár
opravy podlah polyuretanovými stěrkami
Administrativní budova pro ČEZ je hotová
V polovině února dokončil tým Ing. Pavla Trojana z divize 9 v pražské Michli novostavbu administrativní budovy pro investora, kterým je společnost ČEZ Správa
majetku. Nyní probíhá její kolaudační řízení a investor
vybavuje prostory nábytkem a dalším interiérovým zařízením. Na jaře přijdou na řadu sadové úpravy okolí,
které nebylo možné dokončit během zimy.
Novostavba se třemi podzemními a šesti nadzemními
podlažími, která se nachází vedle známého BB centra nedaleko stanice metra Budějovická, upoutá na první pohled
nepřehlédnutelným fasádním pláštěm s výraznými slunolamy. Jeho část tvoří obklad z alucobondu v kombinaci se
stěrkovou omítkou, další části fasády jsou prosklené.
Budova zaujme i vnitřním řešením, při němž autoři ze
společnosti di5 architekti inženýři vsadili jednak na variabilitu jednotlivých kancelářských prostor, ale především
na komunikační jádro budovy, které tvoří sklobetonové
stěny s ocelobetonovými lávkami. V prostoru mezi hlavním schodištěm a výtahem vede od stropu nad 2. PP až
do proskleného světlíku nad 6. NP světlovodná šachta.
Mezi ní a jednacími místnostmi je stěna z 2550 kusů
sklobetonových tvarovek s požární odolností (foto č. 1).
Zaměstnanci Skupiny ČEZ budou moci v 6. NP využívat i terasy. Na ty, které jsou situované na sever a východ,
se vstupuje přes velkoplošná otevírací okna a jejich pří-
1
stupná plocha je ohraničena celoskleněným zábradlím. Na
jižní a západní terasy mají přístup pouze údržbáři.
„Během stavby byla pro nás nejsložitější časově náročná a přesná koordinace prací a technologií v hlavním
komunikačním prostoru. Architekt i investor totiž požadovali dodržení téměř strojařské přesnosti v návaznostech
sklobetonových stěn, ocelobetonových lávek a schodišť,“
vzpomíná Ing. Trojan. „Myslím, že se nám ve spolupráci
s divizí 6 povedly i pohledové betony stropů.“ Zároveň
si pochvaluje perfektní souhru celého realizačního týmu
a konstruktivní přístup ze strany investora, díky kterým
starou Michli doplnila další moderní budova (foto č. 2).
Martina Vampulová, foto Josef Husák
ALUCOBOND® je recyklovatelný, stabilní a flexibilní
fasádní materiál, jehož sendvičové desky se skládají
ze dvou hliníkových krycích plechů a plastového
nebo minerálního jádra. Je stálobarevný, lakovaný
vícevrstvým vypalovaným lakem. Dnes je k dispozici
nejen v barvách podle vzorníku, ale na objednávku
i v odstínech se speciálními metalickými efekty. Pro
opláštění budov byl poprvé použit koncem 60. let
20. století a dnes jej architekti navrhují i do interiérů.
2
Business park v Praze 6 se rozrůstá o halu F
Na jihozápadním okraji Prahy-Ruzyně, kousek od výpadovky na Chomutov a nedávno otevřené rychlostní
komunikace R6 leží průmyslově-komerční areál Karlovarská business park. V rozlehlém areálu stojí rekonstruovaná administrativní budova, výrobní haly s označením A a B, dva skladové objekty C a D a opravárenská
hala E. Začátkem dubna k nim přibude nová hala F,
kterou jako výrobnu vzduchotechnických komponentů
staví divize 3 pro společnost Lindab.
„Stavět jsme začali vloni v září a halu uvedeme do
zkušebního provozu podle plánu 1. dubna. Od konce
listopadu nás ale trápí počasí, které nám až dosud neumožnilo plně rozvinout práce na venkovních zpevněných
plochách,“ okomentoval průběh výstavby vedoucí projektu Ing. Petr Macháček. „Letošní zima nám zkrátka udělala
čáru přes rozpočet. Když však bude jen trochu příznivé
jaro, zpoždění vyrovnáme a objekt zprovozníme včas.“
Zprovoznění vyjadřuje v tomto případě určitou organizačně-technickou zvláštnost. Divize 3 se totiž neúčastní
kolaudace, zodpovídá pouze za uvedení stavby do tříměsíčního zkušebního provozu, v němž bude monitorován
vliv výrobních jednotek – především lakovny – na životní
prostředí. Teprve po jeho vyhodnocení proběhne kolaudace v režii investora, kterým je společnost Portland Trust.
Nový objekt F bude po svém dokončení sloužit jako
výrobní základna vzduchotechnických komponentů, záro-
veň však bude představovat vzorový produkt, který v této
podobě, tedy včetně použité technologie a vybavení, chce
společnost Lindab nabízet potenciálním zákazníkům.
Celá hala F o rozměrech 100 x 100 m se skládá ze čtyř
lodí. Svislé nosné prvky rámového systému tvoří ocelové
sloupy. Sedlovou střechu vytvářejí skloněné ocelové vazníky s výškou 12,5 m v hřebeni světlíků (foto). Zateplenou
fasádu kryje plášť z trapézových plechů.
Denní osvětlení výrobních prostor zajišťují světlíky,
zasklené polykarbonátovými deskami v provedení opál.
Představují výrazný architektonický prvek objektu, jehož
dominantními rysy jsou jednoduchost vyplývající z účelu
stavby a barevné řešení. Halu doplňují vnitroareálové komunikace, manipulační plochy a parking pro 100 vozů.
Na výstavbě v areálu Karlovarská BP se vedle divize 3
podílely také divize 7, která zajišťovala hrubé terénní úpravy, a divize 1, jež dodala zámečnické výrobky.
Jak podotkl Ing. Petr Macháček, pro Metrostav představuje tato stavba standardní typ zakázky, s jakou mají
jeho pracovníci bohaté zkušenosti. Divize 3 již ostatně
v tomto areálu vybudovala halu A, takže místní podmínky
pro ni nebyly nové. Nicméně i tak ocenil vysoce korektní
vztahy jak s budoucím uživatelem, tak i s investorem,
které označil jako profesionální, férové a vstřícné, a to
v celém dosavadním průběhu výstavby.
–rip–, foto Josef Husák