Metrostav

Strana 2

Kčemu je vestavebnictví vhodný mock-up
Pod anglickým výrazem mock-up se mimo jiné skrývá
model nebo prototyp části stroje či konstrukce vměřít-
ku 1:1, který se používá pro pokusné nebo instruktážní
účely. Specialisté zcentrály Metrostavu jej doporučují
sestavit zejména uvýplní fasádních otvorů.
Mock-up je vtomto případě první výplň otvoru sesta-
vená nejčastěji přímo na stavbě. Aby splnila účel, musí
být osazena napokud možno tvarově nejsložitějším prvku
objektu avčetně kotvení ivnitřních avnějších připojova-
cích uzávěrů. Model potom slouží k nastavení pravidel
systému řízení kontroly kvality zabudovávaných výplní
či k vyjasnění možných sporů z pohledu připravenosti
otvorů. Sjeho pomocí se totiž dají jasně stanovit para-
metry, co požadovanou kvalitu splňuje aco ne. Zejména
však umožní objevit možné nesrovnalosti projektového
návrhu, které nejsou zřejmé zvýkresů čivýrobní doku-
mentace. Dalším častým důvodem pořízení prototypu je
potřeba architekta vidět výplně otvorů vevazbě naokolní
konstrukce, jejich tvary a barvy. Slouží tak i keschválení
přesného barevného vzhledu ajeho použití lze doporučit
nejen u novostaveb, ale i u rekonstrukcí. Trendem po-
slední doby především v zahraničí je ukomplikovaných
a atypických staveb tisk složitých detailů návazností
na3D tiskárně zavyužití modelu BIM.
Dalším důvodem, proč sestavit mock-up, jsou vysoké
požadavky na vzduchotěsné provedení obálky budovy,
což uvýplní otvorů znamená dokonalé provedení vnitřní-
ho uzávěru připojovací spáry avzorku vylepení vnitřního
ivnějšího uzávěru. Vtomto případě prototyp poslouží také
jako vzor pro mistry, kterým je naněm možné jednoduše
vysvětlit, jaké detaily jsou pro výsledek díla rozhodující.
Aby mohl mock-up splnit beze zbytku svůj účel, musí
proběhnout jeho přejímka aschválení. Přejímky by se měli
zúčastnit všichni, kterých se konstrukce dotýká zhlediska
výstavby, přejímek ischvalování: technici generálního do-
davatele isubdodavatele včetně stavbyvedoucího, mistra
ivybraných dělníků, kteří prvek budou provádět, asamo-
zřejmě izástupci investora, architekta aprojektanta.
Ing.Jan Klečka, specialista zútvaru technologií ama-
teriálů, k tématu dodává: „Během přejímek prototypů
na našich stavbách se podařilo zachytit hned několik
nedostatků, které mohly způsobit problémy především
stavebně-fyzikálního charakteru. Třeba vzduchové netěs-
nosti vnitřního uzávěru, neproveditelnost některých detai-
lů či problémy pevnostního charakteru, jako je nadměrný
průhyb profilů. Jeden z našich prvních prototypů nám
pomohl ipři stavbě Palmovka Parku II, když voblouku
pásových oken (foto č. 1) odhalil netěsnost způsobenou
tím, že vnitřní uzávěr nebyl zvýrobních důvodů dokonale
a plnoplošně propojen svnitřním rámem (foto č.2).“
Zdroj útvar technologií amateriálu VTŘ
Náročná stavba
Titul i fotoreportáž potvrzují, že stanice metra Můstek
je konečně bezbariérově přístupná. Fotosloupek se ob-
jektivem Jiřího Junka vrací ke stavbě, jež to umožnila.
Cestu do podzemí prošpikovaného sítěmi si tým Bc.Ivana
Matějoviče z divize 1 otevřel 23 m hlubokou pomocnou
šachtou Š2 ve spodní části Václavského náměstí.
Hloubení tří šachet i ražby štol vedl Ing. Pavel Kacíř zdi-
vize 1 a kromě jeho střediska podzemí na nich pracovali
i raziči ze střediska kanalizací a vodovodů Jiřího Nováka.
Zšachty Š2 vedl krček do prostoru únikového schodiště,
naproti – v pohledu přes rozebrané tybinkové ostění sta-
nice linky A – pokračovala přestupní chodba kšachtě Š3.
Ražbu přestupní chodby museli raziči přerušit a provést
dodatečná bezpečností opatření, s nimiž projekt nepočítal.
V 16m výtahové šachtě Š3 dělníci nečekaně narazili na be-
tonem vyplněné konstrukce přístupů z doby stavby metra.
Vloni v srpnu stavbaři prováděli izolace a bednění pro
definitivní ostění chodby u výtahové šachty Š1 na povrch.
Ing.Jiřího Husárika, Ph.D.,
vedoucího provozu Jádro zdivize 8
Během doktorského studia naFakultě stavební Vysoké
školy báňské v Ostravě obdržel Ing. Husárik nabídku
nazaměstnání vnové divizi Metrostavu, která dostala
zaúkol vybudovat tunelový komplex Blanka. Profesní
výzvu přijal a v roce 2007 začal v technickém útva-
ru divize 2 připravovat stavbu Blanky v úseku Troja.
V závěru díla pracoval ve stejné části jako vedoucí
projektu. Během posledních tří let začal řídit také za-
kázky vjaderných elektrárnách. Letos vlednu se jeho
tým nazvaný Jádro hladce zařadil dostruktury divize8.
Provoz Jádro je novinka. Mohl byste ho představit?
Je nás 11, ale zahrát si spolu fotbal moc nemůžeme. Kole-
gové totiž sídlí načtyřech místech – vjaderných elektrár-
nách Dukovany aTemelín, nazařízení staveniště v Troji
avPalmovka Parku II. Intenzivně se teď věnujeme sou-
těžení nových zakázek, protože jsme většinu těch rozpra-
covaných nakonci roku úspěšně dokončili apředali ČEZ.
Co jste už vnašich jaderných elektrárnách vybudovali?
Vobou jsme postavili garáže pro hasicí techniku. VTeme-
líně jsme zesílili konstrukce objektu hasičské záchranné
stanice aodvětrali na6,5 km podzemních chodeb. Také
jsme tam zajistili okna strojovny a výměníkové stanice
asi 4000 m² sítí proti vletu ptáků, což sice byla instalace
jednoduchých zařízení, ale v nesnadných podmínkách.
Prováděly to skupiny horolezců, které se pohybovaly
nad provozovanými transformátory a někde pod nimi
byla hloubka až 35 metrů. VDukovanech právě končíme
práce napřivaděči kekoncovému jímači tepla. Obecně se
teď velektrárnách často provádějí zakázky vyvolané zá-
věry zátěžových testů, ojejichž povinnosti Evropská unie
rozhodla pokolapsu veFukušimě. Mají zaúkol prověřit
odolnost jaderných elektráren vůči extrémním klimatic-
kým vlivům amimořádným událostem.
Proti čemu jste chránili přivaděč vDukovanech?
To byla dvouletá zakázka, při níž jsme izolované ocelové
potrubí s průměrem asi jeden metr zabezpečovali tak,
aby je nepoškodily například části chladicích věží zbor-
cených ponáporu extrémního nadprojektového zatížení
třeba od nebývale silné vichřice. Podzemní část vedení
jsme přikrývali sendvičem z panelů v kombinaci se
zeminou, aby dopadová zóna co nejvíc ztlumila účinky
pádu trosek. Nadzemní část musela navíc odolat mrazu
dominus 50°C. Poslední část potrubí, při jehož uložení
jsme dokonce museli použít iražby, jsme již předali, letos
nám ještě zbývá dokončit některé komunikace aosvětlení.
Může vjaderné elektrárně pracovat každý, kdo chce?
Rozhodně ne. Museli jsme složit zkoušky odborné způso-
bilosti, které zahrnovaly náročnou psychologickou pro-
věrku. Vkaždé elektrárně jsme potom prošli vstupními
testy bezpečnosti, které se vztahují k danému areálu
aprověřují třeba naše znalosti, jak se vkomplexu pohy-
bovat či kam se ukrýt v případě úniku radiace. Všichni
zJádra teď můžeme pracovat jak vDukovanech, tak vTe-
melíně. Vloni koncem roku náš tým navíc úspěšně prošel
náročným auditem společnosti ČEZ, který nám umožňuje
realizovat zakázky vypisované pod vyhláškou 132/2008
Sb. osystému jakosti při provádění azajišťování činností
souvisejících svyužíváním jaderné energie aradiačních
činností. U takových projektů jsou na dodavatele i ma-
teriály kladeny daleko vyšší nároky, než je běžné. ČEZ
přitom hlavně dbá na minimalizaci chyb při provádění
díla. Nasvém území nenechá stavět kohokoliv, ale nás už
zná adobré jméno by nám mohlo prospět ivbudoucnosti.
Jak se vám poBlance řídí menší projekty?
Taková zakázka, jako byla Blanka, představovala pro řadu
zkušených kolegů vrchol kariéry. Já se sní setkal hned
nazačátku. Když pomalu končila, řešil jsem další zamě-
ření, které by mě bavilo apřitom profesně posunulo dál.
Život nastavbě vjaderné elektrárně není jednoduchý, ale
práce je to zajímavá. Chtěl bych proto využít tuto příleži-
tost apoděkovat kolegům, kteří měli odvahu jít se mnou
doobtížnějších podmínek achuť začít dělat něco nového
nejen vrámci divize, ale icelého Metrostavu.
strana 2
PTÁME SE
Ve firmě Doprastav Asfalt nespí na vavřínech
Vloni vyrobila společnost Doprastav Asfalt v šesti oba-
lovnách téměř 500 000 tun asfaltových směsí, což byl
historicky nejlepší výkon. Po otevření sedmé výrobny
vNových Zámcích, k němuž dojde koncembřezna, se
stane třetí největší firmou svého oboru na Slovensku.
„Naše výkony byly rekordní i proto, že rok 2015 byl
na Slovensku předvolební a současně končilo plánovací
období EU, takže se investoři snažili dočerpat dotace,“
vysvětluje předseda představenstva a ředitel společnosti
Ing. Rastislav Löffler. Dodává: „Přestože Doprastav Asfalt
vznikl vyčleněním obaloven z Doprastavu až v roce 2011
a do Skupiny Metrostav patří pouhé čtyři roky, řada z asi
60 zaměstnanců firmy má dlouholeté zkušenosti. Naše
obalovny – v Senci, Dubnici nad Váhom, Ružomberku,
Višňové, v obci Badín-Kečka u Zvolenu a v Chminianské
Nové Vsi u Prešova – mají totiž za sebou více než 25letou
tradici. Nejstarší začala pracovat dokonce už v roce 1975.“
„Vloni se nejvíc dařilo výrobně u Prešova (foto), kte-
rá vyprodukovala 147 000 tun asfaltových směsí, což
byl nejvyšší výkon ze všech 56 slovenských obaloven.
Dodávala materiál třeba na stavby dálnice D1, Fričovce–
Svinia, arychlostní komunikace R2, Stožok–Kriváň,“ říká
Ing.Löf fler. Pokračuje: „Také jsme prvně spolupracovali
přímo sMetrostavem, konkrétně s divizí 4 na rekonstruk-
cích silnic vtrnavském regionu a v Žilinském i Prešovském
kraji.“ Výrobny prošly po roce 2000 modernizací, takže
v současnosti vyhovují všem ekologickým požadavkům.
Mají plně automatické řízení a většina z nich může zpraco-
vávat i recyklát. Vyrábějí škálu asfaltových směsí, veškeré
typy modifikovaných asfaltů včetně těch pro podkladní
aložné vrstvy vozovek a mají zkušenosti také s tichým
asfaltem. Jedna z obaloven jako první na Slovensku namí-
chala ibarevný asfalt pro pěší zónu vBanské Bystrici.
Doprastav Asfalt už ale není jen výrobcem asfaltových
směsí. Vlastní dva finišery Vögele a nabízí i pokládku
vozovek. Jedna firemní zpracovatelská četa už vloni pro-
váděla velkoplošné vysprávky dálnice mezi Trenčínem
aPovažskou Bystricí pro Národní dálniční společnost, do-
končila takétéměř 30 malých staveb v rozpětí 50–150ti-
síc eur. Letos začne firma nabírat pracovníky pro druhou
četu. Po otevření nové obalovny v Nových Zámcích, která
bude mít kapacitu 240 t/hod., pokryjí výrobny Doprasta-
vu Asfalt téměř celé Slovensko. „Chceme být soběstační
aprovádět celé zakázky vlastními silami. Proto si činnost
rozšiřujeme o dopravu a do budoucna počítáme i s frézo-
vací technologií. Výsledek firmy ale závisí na personálu.
V našem týmu jsou mladší i starší kolegové a tvoří velmi
šikovný kolektiv. Jen díky němu můžeme rychle reagovat
na požadavky klientů a uspět,“ uzavírá Ing. Löffler, který
je přesvědčený, že příslušnost ke Skupině Metrostav je
pro společnost, kterou řídí, veliké plus.
–red–, foto archiv Doprastav Asfalt
2
1
Metrostav_04_2016.indd 2 04.03.16 12:11
Metrostav a.s. - noviny