Metrostav

Strana 2

Kčemu je vestavebnictví vhodný mock-up
Pod anglickým výrazem mock-up se mimo jiné skrývá
model nebo prototyp části stroje či konstrukce vměřít-
ku 1:1, který se používá pro pokusné nebo instruktáž
účely. Specialisté zcentrály Metrostavu jej doporučují
sestavit zejména uvýplní fasádch otvorů.
Mock-up je vtomto případě první výplň otvoru sesta-
vená nejčastěji přímo na stav. Aby splnila účel, musí
t osazena napokud možno tvarově nejsložitěím prvku
objektu avčetně kotvení ivnitřch avněích připojova-
ch uzávě. Model potom sloí k nastavení pravidel
systému řízení kontroly kvality zabudovávaných výplní
či k vyjasnění možných sporů z pohledu připravenosti
otvorů. Sjeho pomocí se totiž dají jasně stanovit para-
metry, co padovanou kvalitu spuje aco ne. Zejna
ak umní objevit mné nesrovnalosti projektového
vrhu, které nejsou zřejmé zvýkresů čivýrobní doku-
mentace. Dalším častým důvodem pízení prototypu je
poeba architekta vidět výplně otvorů vevazbě naokolní
konstrukce, jejich tvary a barvy. Slouží tak i keschvále
esného barevného vzhledu ajeho poití lze doporit
nejen u novostaveb, ale i u rekonstrukcí. Trendem po-
slední doby především v zahraní je ukomplikovach
a atypických staveb tisk složitých detailů návazností
na3D tiskárně zavyití modelu BIM.
Dalším důvodem, proč sestavit mock-up, jsou vyso
požadavky na vzduchotěsné provedení obálky budovy,
což uvýplní otvorů znamená dokonalé provedení vnitřní-
ho uzávěru připojovací spáry avzorku vylepení vnitřho
ivněího uzáru. Vtomto případě prototyp poslouží ta
jako vzor pro mistry, kterým je naněm mné jednoduše
vystlit, jaké detaily jsou pro výsledek díla rozhodující.
Aby mohl mock-up splnit beze zbytku svůj účel, mu
proběhnout jeho přejímka aschválení. Přejímky by se měli
častnit všichni, kterých se konstrukce dotýká zhlediska
výstavby,ejímek ischvalování: technici generálního do-
davatele isubdodavatele včetně stavbyvedoucího, mistra
ivybrach dělníků, kteří prvek budou prodět, asamo-
ejmě izástupci investora, architekta aprojektanta.
Ing.Jan Klka, specialista zútvaru technologií ama-
teriálů, k tématu do: „Během přejímek prototypů
na našich stavbách se podařilo zachytit hned několik
nedostatků, které mohly způsobit probmy především
stavebně-fyzikálního charakteru. Třeba vzduchové netěs-
nosti vnitřního uzávěru, neproveditelnost některých detai-
lů či probmy pevnostho charakteru, jako je nadměr
průhyb profilů. Jeden z našich prvch prototypů nám
pomohl ipři stavbě Palmovka Parku II, když voblouku
sových oken (foto č. 1) odhalil nesnost způsobenou
m, že vniní uzávěr nebyl zvýrobch důvodů dokonale
a plnoplošně propojen svnitřním rámem (foto č.2).
Zdroj útvar technologií amateriálu VTŘ
Náročná stavba
Titul i fotoreportáž potvrzují, že stanice metra Můstek
je konečně bezbariérově přístupná. Fotosloupek se ob-
jektivem Jího Junka vrací ke stavbě, jež to umožnila.
Cestu do podzemí prošpikovaného sítěmi si tým Bc.Ivana
Matějove z divize 1 otevřel 23 m hlubokou pomocnou
šachtou Š2 ve spodní části Václavského náměstí.
Hloubení tří šachet i rby štol vedl Ing. Pavel Kař zdi-
vize 1 a kromě jeho sediska podzemí na nich pracovali
i raziči ze střediska kanalizací a vodovodů Jiřího Nováka.
Zšachty Š2 vedl krček do prostoru únikového schodiš,
naproti – v pohledu přes rozebrané tybinkové ostění sta-
nice linky A – pokrovala přestupní chodba kšachtě Š3.
Ražbu přestupní chodby museli razi přerušit a prost
dodatečná bezpností opatření, s nimiž projekt nepočítal.
V 16m výtahové šachtě Š3 dělníci nekaně narazili na be-
tonem vyplné konstrukce přístupů z doby stavby metra.
Vloni v srpnu stavbaři prováděli izolace a bednění pro
definitivní ostění chodby u výtahové šachty Š1 na povrch.
Ing.Jiřího Husárika, Ph.D.,
vedoucího provozu Jádro zdivize 8
hem doktorského studia naFakultě stavební Vyso
školy báňské v Ostravě obdržel Ing. Husárik nabídku
nazaměstnání vnové divizi Metrostavu, která dostala
zaúkol vybudovat tunelový komplex Blanka. Profesní
výzvu přijal a v roce 2007 začal v technicm útva-
ru divize 2 připravovat stavbu Blanky v úseku Troja.
V záru díla pracoval ve stejné části jako vedou
projektu. Během posledch tří let zal řídit také za-
zky vjaderných elektrárnách. Letos vlednu se jeho
tým nazvaný Jádro hladce zařadil dostruktury divize8.
Provoz Jádro je novinka. Mohl byste ho představit?
Je nás 11, ale zahrát si spolu fotbal moc nežeme. Kole-
gové totiž sídlí načtech místech – vjaderných elektrár-
ch Dukovany aTemelín, nazařízení staveniště v Troji
avPalmovka Parku II. Intenzivně se teď věnujeme sou-
žení nových zakázek, prote jsme většinu těch rozpra-
covaných nakonci roku úspěšně dokoili apředali ČEZ.
Co jste už vnašich jaderných elektrárnách vybudovali?
Vobou jsme postavili garáže pro hasicí techniku. VTeme-
líně jsme zelili konstrukce objektu hasičské záchranné
stanice aodtrali na6,5 km podzemních chodeb. Také
jsme tam zajistili okna strojovny a výměkové stanice
asi 4000 m² sítí proti vletu ptáků, což sice byla instalace
jednoduchých zařízení, ale v nesnadných podmínkách.
Prováděly to skupiny horolezců, které se pohybovaly
nad provozovanými transformátory a kde pod nimi
byla hloubka až 35 metrů. VDukovanech právě koíme
práce napřivači kekoncomu jími tepla. Obecně se
teď velektrárch často provádějí zakázky vyvolané zá-
ry zátěžových tes, ojejichž povinnosti Evropská unie
rozhodla pokolapsu veFukimě. Mají zaúkol prořit
odolnost jaderných elektráren vůči extrémním klimatic-
kým vlivům amimořádným ulostem.
Proti čemu jste chránili přivaděč vDukovanech?
To byla dvouletá zakázka, při níž jsme izolované ocelové
potrubí s průměrem asi jeden metr zabezpovali tak,
aby je nepoškodily například části chladich věží zbor-
cených ponáporu extrémního nadprojektového zatížení
eba od nebývale silné vicice. Podzemní část vede
jsme přikrývali sendvičem z panelů v kombinaci se
zeminou, aby dopadová zóna co nejvíc ztlumila účinky
du trosek. Nadzemní část musela nac odolat mrazu
dominus 50°C. Poslední část potru, při jehož uložení
jsme dokonce museli poít iražby, jsme již předali, letos
m ještě zvá dokončit některé komunikace aosvětlení.
že vjaderné elektrárně pracovat každý, kdo chce?
Rozhodně ne. Museli jsme složit zkoky odborné zso-
bilosti, které zahrnovaly náročnou psychologickou pro-
rku. Vkaždé elektrárně jsme potom prli vstupními
testy bezpečnosti, které se vztahují k damu areálu
aprověřují třeba naše znalosti, jak se vkomplexu pohy-
bovat či kam se ukrýt v ípadě úniku radiace. Všichni
zJádra teď můžeme pracovat jak vDukovanech, tak vTe-
meně. Vloni koncem roku náš tým navíc úspěšně prel
ročm auditem spolnosti ČEZ, který nám umožňuje
realizovat zakázky vypisované pod vyhláškou 132/2008
Sb. osysmu jakosti při provádění azajišťování činností
souvisech svyužívám jaderné energie aradiačních
činností. U takových projektů jsou na dodavatele i ma-
teriály kladeny daleko vyšší nároky, než je běžné. ČEZ
přitom hlavně dbá na minimalizaci chyb při provádění
la. Nasvém území nenechá stavět kohokoliv, ale nás už
zná adobré jméno by nám mohlo prospět ivbudoucnosti.
Jak se vám poBlance řídí menší projekty?
Taková zakázka, jako byla Blanka, představovala pro řadu
zkušených kolegů vrchol karry. Já se sní setkal hned
nazačátku. Když pomalu koila, řešil jsem další zamě-
ře, které by mě bavilo aitom profesně posunulo dál.
Život nastavbě vjaderné elektrárně není jednoduchý, ale
práce je to zajímavá. Chl bych proto využít tuto příleži-
tost apoděkovat kolegům, kteří měli odvahu jít se mnou
doobtížněích podmínek achuť začít dělat něco noho
nejen vrámci divize, ale icelého Metrostavu.
strana 2
PME SE
Ve firmě Doprastav Asfalt nespí na vavřínech
Vloni vyrobila spolnost Doprastav Asfalt v šesti oba-
lovch téměř 500 000 tun asfaltových směsí, což byl
historicky nejlepší výkon. Po otevření sedmé výrobny
vNových Zámch, k němuž dojde koncembřezna, se
stane třetí největší firmou sho oboru na Slovensku.
Naše výkony byly rekordní i proto, že rok 2015 byl
na Slovensku předvolební a současně končilo plánovací
období EU, takže se investoři snažili derpat dotace,“
vysvětluje předseda představenstva a ředitel společnosti
Ing. Rastislav Löffler. Dodává: „Přeste Doprastav Asfalt
vznikl vyčleněm obaloven z Doprastavu až v roce 2011
a do Skupiny Metrostav patří pouhé čti roky, řada z asi
60 zaměstnanců firmy má dlouholeté zkenosti. Ne
obalovny – v Senci, Dubnici nad Váhom, Romberku,
Višňo, v obci Ban-Kečka u Zvolenu a v Chminianské
Nové Vsi u Prešova – mají totiž za sebou více než 25letou
tradici. Nejstarší začala pracovat dokonce už v roce 1975.“
Vloni se nejvíc dilo výrobně u Prešova (foto), kte-
rá vyprodukovala 147 000 tun asfaltových směsí, což
byl nejvší výkon ze všech 56 slovenských obaloven.
Dovala materiál třeba na stavby dálnice D1, Fričovce
Svinia, arychlostní komunikace R2, Stožok–Kriváň,“ říká
Ing.Löf fler. Pokračuje: „Také jsme prvně spolupracovali
ímo sMetrostavem, konktně s divizí 4 na rekonstruk-
ch silnic vtrnavském regionu a v Žilinském i Provsm
kraji.“ Výrobny prly po roce 2000 modernizací, takže
v současnosti vyhovují všem ekologickým padavkům.
Mají plně automatické řízení a většina z nich může zpraco-
vat i recyklát. Vyrájí škálu asfaltových směsí, vkeré
typy modifikovach asfaltů včetně těch pro podkladní
aložné vrstvy vozovek a mají zkušenosti také s tichým
asfaltem. Jedna z obaloven jako první na Slovensku na-
chala ibarevný asfalt pro pěší zónu vBanské Bystrici.
Doprastav Asfalt už ale není jen výrobcem asfaltových
směsí. Vlastní dva finery Vögele a nabízí i pokládku
vozovek. Jedna firemní zpracovatelská četa už vloni pro-
la velkoplošné vysprávky dálnice mezi Trenčínem
aPovažskou Bystricí pro Národní dálniční společnost, do-
končila takéměř 30 malých staveb v rozpětí 50–150ti-
síc eur. Letos začne firma nabírat pracovky pro druhou
četu. Po oteení nové obalovny v Nových Zámch, která
bude mít kapacitu 240 t/hod., pokryjí výrobny Doprasta-
vu Asfalt téř celé Slovensko. „Chceme být sostač
aprovádět celé zakázky vlastními silami. Proto si činnost
rozšiřujeme o dopravu a do budoucna pítáme i s fzo-
vací technologií. Výsledek firmy ale závisí na personálu.
V našem týmu jsou mladší i starší kolegové a tvoří velmi
šikovný kolektiv. Jen díky němu můžeme rychle reagovat
na padavky klientů a ust,“ uzavírá Ing. Löffler, který
je přesdčený, že příslušnost ke Skupině Metrostav je
pro společnost, kterou ří, veliké plus.
red, foto archiv Doprastav Asfalt
2
1
Metrostav_04_2016.indd 2 04.03.16 12:11
Metrostav a.s. - noviny