Strana 2
Kčemu je vestavebnictví vhodný mock-up
Pod anglickým výrazem mock-up se mimo jiné skrývá
model nebo prototyp části stroje či konstrukce vměřít-
ku 1:1, který se používá pro pokusné nebo instruktážní
účely. Specialisté zcentrály Metrostavu jej doporučují
sestavit zejména uvýplní fasádních otvorů.
Mock-up je vtomto případě první výplň otvoru sesta-
vená nejčastěji přímo na stavbě. Aby splnila účel, musí
být osazena napokud možno tvarově nejsložitějším prvku
objektu avčetně kotvení ivnitřních avnějších připojova-
cích uzávěrů. Model potom slouží k nastavení pravidel
systému řízení kontroly kvality zabudovávaných výplní
či k vyjasnění možných sporů z pohledu připravenosti
otvorů. Sjeho pomocí se totiž dají jasně stanovit para-
metry, co požadovanou kvalitu splňuje aco ne. Zejména
však umožní objevit možné nesrovnalosti projektového
návrhu, které nejsou zřejmé zvýkresů čivýrobní doku-
mentace. Dalším častým důvodem pořízení prototypu je
potřeba architekta vidět výplně otvorů vevazbě naokolní
konstrukce, jejich tvary a barvy. Slouží tak i keschválení
přesného barevného vzhledu ajeho použití lze doporučit
nejen u novostaveb, ale i u rekonstrukcí. Trendem po-
slední doby především v zahraničí je ukomplikovaných
a atypických staveb tisk složitých detailů návazností
na3D tiskárně zavyužití modelu BIM.
Dalším důvodem, proč sestavit mock-up, jsou vysoké
požadavky na vzduchotěsné provedení obálky budovy,
což uvýplní otvorů znamená dokonalé provedení vnitřní-
ho uzávěru připojovací spáry avzorku vylepení vnitřního
ivnějšího uzávěru. Vtomto případě prototyp poslouží také
jako vzor pro mistry, kterým je naněm možné jednoduše
vysvětlit, jaké detaily jsou pro výsledek díla rozhodující.
Aby mohl mock-up splnit beze zbytku svůj účel, musí
proběhnout jeho přejímka aschválení. Přejímky by se měli
zúčastnit všichni, kterých se konstrukce dotýká zhlediska
výstavby, přejímek ischvalování: technici generálního do-
davatele isubdodavatele včetně stavbyvedoucího, mistra
ivybraných dělníků, kteří prvek budou provádět, asamo-
zřejmě izástupci investora, architekta aprojektanta.
Ing.Jan Klečka, specialista zútvaru technologií ama-
teriálů, k tématu dodává: „Během přejímek prototypů
na našich stavbách se podařilo zachytit hned několik
nedostatků, které mohly způsobit problémy především
stavebně-fyzikálního charakteru. Třeba vzduchové netěs-
nosti vnitřního uzávěru, neproveditelnost některých detai-
lů či problémy pevnostního charakteru, jako je nadměrný
průhyb profilů. Jeden z našich prvních prototypů nám
pomohl ipři stavbě Palmovka Parku II, když voblouku
pásových oken (foto č. 1) odhalil netěsnost způsobenou
tím, že vnitřní uzávěr nebyl zvýrobních důvodů dokonale
a plnoplošně propojen svnitřním rámem (foto č.2).“
Zdroj útvar technologií amateriálu VTŘ
Náročná stavba
Titul i fotoreportáž potvrzují, že stanice metra Můstek
je konečně bezbariérově přístupná. Fotosloupek se ob-
jektivem Jiřího Junka vrací ke stavbě, jež to umožnila.
Cestu do podzemí prošpikovaného sítěmi si tým Bc.Ivana
Matějoviče z divize 1 otevřel 23 m hlubokou pomocnou
šachtou Š2 ve spodní části Václavského náměstí.
Hloubení tří šachet i ražby štol vedl Ing. Pavel Kacíř zdi-
vize 1 a kromě jeho střediska podzemí na nich pracovali
i raziči ze střediska kanalizací a vodovodů Jiřího Nováka.
Zšachty Š2 vedl krček do prostoru únikového schodiště,
naproti – v pohledu přes rozebrané tybinkové ostění sta-
nice linky A – pokračovala přestupní chodba kšachtě Š3.
Ražbu přestupní chodby museli raziči přerušit a provést
dodatečná bezpečností opatření, s nimiž projekt nepočítal.
V 16m výtahové šachtě Š3 dělníci nečekaně narazili na be-
tonem vyplněné konstrukce přístupů z doby stavby metra.
Vloni v srpnu stavbaři prováděli izolace a bednění pro
definitivní ostění chodby u výtahové šachty Š1 na povrch.
Ing.Jiřího Husárika, Ph.D.,
vedoucího provozu Jádro zdivize 8
Během doktorského studia naFakultě stavební Vysoké
školy báňské v Ostravě obdržel Ing. Husárik nabídku
nazaměstnání vnové divizi Metrostavu, která dostala
zaúkol vybudovat tunelový komplex Blanka. Profesní
výzvu přijal a v roce 2007 začal v technickém útva-
ru divize 2 připravovat stavbu Blanky v úseku Troja.
V závěru díla pracoval ve stejné části jako vedoucí
projektu. Během posledních tří let začal řídit také za-
kázky vjaderných elektrárnách. Letos vlednu se jeho
tým nazvaný Jádro hladce zařadil dostruktury divize8.
Provoz Jádro je novinka. Mohl byste ho představit?
Je nás 11, ale zahrát si spolu fotbal moc nemůžeme. Kole-
gové totiž sídlí načtyřech místech – vjaderných elektrár-
nách Dukovany aTemelín, nazařízení staveniště v Troji
avPalmovka Parku II. Intenzivně se teď věnujeme sou-
těžení nových zakázek, protože jsme většinu těch rozpra-
covaných nakonci roku úspěšně dokončili apředali ČEZ.
Co jste už vnašich jaderných elektrárnách vybudovali?
Vobou jsme postavili garáže pro hasicí techniku. VTeme-
líně jsme zesílili konstrukce objektu hasičské záchranné
stanice aodvětrali na6,5 km podzemních chodeb. Také
jsme tam zajistili okna strojovny a výměníkové stanice
asi 4000 m² sítí proti vletu ptáků, což sice byla instalace
jednoduchých zařízení, ale v nesnadných podmínkách.
Prováděly to skupiny horolezců, které se pohybovaly
nad provozovanými transformátory a někde pod nimi
byla hloubka až 35 metrů. VDukovanech právě končíme
práce napřivaděči kekoncovému jímači tepla. Obecně se
teď velektrárnách často provádějí zakázky vyvolané zá-
věry zátěžových testů, ojejichž povinnosti Evropská unie
rozhodla pokolapsu veFukušimě. Mají zaúkol prověřit
odolnost jaderných elektráren vůči extrémním klimatic-
kým vlivům amimořádným událostem.
Proti čemu jste chránili přivaděč vDukovanech?
To byla dvouletá zakázka, při níž jsme izolované ocelové
potrubí s průměrem asi jeden metr zabezpečovali tak,
aby je nepoškodily například části chladicích věží zbor-
cených ponáporu extrémního nadprojektového zatížení
třeba od nebývale silné vichřice. Podzemní část vedení
jsme přikrývali sendvičem z panelů v kombinaci se
zeminou, aby dopadová zóna co nejvíc ztlumila účinky
pádu trosek. Nadzemní část musela navíc odolat mrazu
dominus 50°C. Poslední část potrubí, při jehož uložení
jsme dokonce museli použít iražby, jsme již předali, letos
nám ještě zbývá dokončit některé komunikace aosvětlení.
Může vjaderné elektrárně pracovat každý, kdo chce?
Rozhodně ne. Museli jsme složit zkoušky odborné způso-
bilosti, které zahrnovaly náročnou psychologickou pro-
věrku. Vkaždé elektrárně jsme potom prošli vstupními
testy bezpečnosti, které se vztahují k danému areálu
aprověřují třeba naše znalosti, jak se vkomplexu pohy-
bovat či kam se ukrýt v případě úniku radiace. Všichni
zJádra teď můžeme pracovat jak vDukovanech, tak vTe-
melíně. Vloni koncem roku náš tým navíc úspěšně prošel
náročným auditem společnosti ČEZ, který nám umožňuje
realizovat zakázky vypisované pod vyhláškou 132/2008
Sb. osystému jakosti při provádění azajišťování činností
souvisejících svyužíváním jaderné energie aradiačních
činností. U takových projektů jsou na dodavatele i ma-
teriály kladeny daleko vyšší nároky, než je běžné. ČEZ
přitom hlavně dbá na minimalizaci chyb při provádění
díla. Nasvém území nenechá stavět kohokoliv, ale nás už
zná adobré jméno by nám mohlo prospět ivbudoucnosti.
Jak se vám poBlance řídí menší projekty?
Taková zakázka, jako byla Blanka, představovala pro řadu
zkušených kolegů vrchol kariéry. Já se sní setkal hned
nazačátku. Když pomalu končila, řešil jsem další zamě-
ření, které by mě bavilo apřitom profesně posunulo dál.
Život nastavbě vjaderné elektrárně není jednoduchý, ale
práce je to zajímavá. Chtěl bych proto využít tuto příleži-
tost apoděkovat kolegům, kteří měli odvahu jít se mnou
doobtížnějších podmínek achuť začít dělat něco nového
nejen vrámci divize, ale icelého Metrostavu.
strana 2
PTÁME SE
Ve firmě Doprastav Asfalt nespí na vavřínech
Vloni vyrobila společnost Doprastav Asfalt v šesti oba-
lovnách téměř 500 000 tun asfaltových směsí, což byl
historicky nejlepší výkon. Po otevření sedmé výrobny
vNových Zámcích, k němuž dojde koncembřezna, se
stane třetí největší firmou svého oboru na Slovensku.
„Naše výkony byly rekordní i proto, že rok 2015 byl
na Slovensku předvolební a současně končilo plánovací
období EU, takže se investoři snažili dočerpat dotace,“
vysvětluje předseda představenstva a ředitel společnosti
Ing. Rastislav Löffler. Dodává: „Přestože Doprastav Asfalt
vznikl vyčleněním obaloven z Doprastavu až v roce 2011
a do Skupiny Metrostav patří pouhé čtyři roky, řada z asi
60 zaměstnanců firmy má dlouholeté zkušenosti. Naše
obalovny – v Senci, Dubnici nad Váhom, Ružomberku,
Višňové, v obci Badín-Kečka u Zvolenu a v Chminianské
Nové Vsi u Prešova – mají totiž za sebou více než 25letou
tradici. Nejstarší začala pracovat dokonce už v roce 1975.“
„Vloni se nejvíc dařilo výrobně u Prešova (foto), kte-
rá vyprodukovala 147 000 tun asfaltových směsí, což
byl nejvyšší výkon ze všech 56 slovenských obaloven.
Dodávala materiál třeba na stavby dálnice D1, Fričovce–
Svinia, arychlostní komunikace R2, Stožok–Kriváň,“ říká
Ing.Löf fler. Pokračuje: „Také jsme prvně spolupracovali
přímo sMetrostavem, konkrétně s divizí 4 na rekonstruk-
cích silnic vtrnavském regionu a v Žilinském i Prešovském
kraji.“ Výrobny prošly po roce 2000 modernizací, takže
v současnosti vyhovují všem ekologickým požadavkům.
Mají plně automatické řízení a většina z nich může zpraco-
vávat i recyklát. Vyrábějí škálu asfaltových směsí, veškeré
typy modifikovaných asfaltů včetně těch pro podkladní
aložné vrstvy vozovek a mají zkušenosti také s tichým
asfaltem. Jedna z obaloven jako první na Slovensku namí-
chala ibarevný asfalt pro pěší zónu vBanské Bystrici.
Doprastav Asfalt už ale není jen výrobcem asfaltových
směsí. Vlastní dva finišery Vögele a nabízí i pokládku
vozovek. Jedna firemní zpracovatelská četa už vloni pro-
váděla velkoplošné vysprávky dálnice mezi Trenčínem
aPovažskou Bystricí pro Národní dálniční společnost, do-
končila takétéměř 30 malých staveb v rozpětí 50–150ti-
síc eur. Letos začne firma nabírat pracovníky pro druhou
četu. Po otevření nové obalovny v Nových Zámcích, která
bude mít kapacitu 240 t/hod., pokryjí výrobny Doprasta-
vu Asfalt téměř celé Slovensko. „Chceme být soběstační
aprovádět celé zakázky vlastními silami. Proto si činnost
rozšiřujeme o dopravu a do budoucna počítáme i s frézo-
vací technologií. Výsledek firmy ale závisí na personálu.
V našem týmu jsou mladší i starší kolegové a tvoří velmi
šikovný kolektiv. Jen díky němu můžeme rychle reagovat
na požadavky klientů a uspět,“ uzavírá Ing. Löffler, který
je přesvědčený, že příslušnost ke Skupině Metrostav je
pro společnost, kterou řídí, veliké plus.
–red–, foto archiv Doprastav Asfalt
2
1
Metrostav_04_2016.indd 2 04.03.16 12:11