strana 2

Zima na Islandu

Jeden farmář, tříčlenná obsluha 50 let staré vodní

elektrárny – kde mimochodem měli na začátku turbínu

ze Škodovky – tým divize 5, polární lišky a tuleni jsou

přes zimu jediní obyvatelé fjordu Arnarfjörður (foto

č. 1). „Ještě tu prý bývají velryby, ale s těmi jsme se

zatím nesetkali,“ doplňuje Ing. Josef Malknecht, vedoucí třetího a dnes jediného rozpracovaného projektu

Metrostavu na Islandu.

Trasa zhruba 5,3 km dlouhého tunelu Dýrafjörður vede

skrz náhorní rovinu Hrafnseyrarheiði, kde nejvyšší hora

Sandfjall dosahuje výšky 775 m n. m. Zhruba dvě třetiny

tunelu razí tuneláři dovrchně metodou Drill & Blast (foto

č. 2) z jižního neobydleného fjordu Arnarfjörður. Do konce

letošního října se přesunou na sever a začnou protiražbu

z portálu v Dýrafjörðuru, který bude poblíž městečka

Þingeyri přístupný pro dopravu po celou zimu.

Geologie, se kterou se raziči v hoře setkávají, se

od předpokladů poněkud liší. Kromě nečekaně vysokých

vodních přítoků (foto č. 3), které už dosáhly až 1300 l/min,

se musejí častěji vypořádat také s poruchovými zónami.

Zatím kolegové vyrazili více než 1300 metrů tunelu

s běžným profilem 55,59 m² a dva rozšířené bezpečnostní zálivy s profilem 78 m² (foto č. 4). Dokončili už i čtyři

apendixy o celkové délce přes 70 metrů, které jako kolmé

tunely vedou z bezpečnostních zálivů a slouží třeba pro

otáčení nákladních aut nebo umístění technologických

místností. Práci v hoře jim umožňuje zateplená betonárna

(foto č. 5), bez níž by stavbu ve vichrné pustině odříznuté

v zimě od civilizace vůbec nemohli provést. Zdařbůh!

–red–, foto archiv stavby

PTÁME SE

Ing. Josefa Malknechta,

vedoucího projektu z divize 5

1

Projekty společnosti BeMo ve Velké Británii

Zaměstnanci BeMo Tunnelling dnes pracují ve Velké

Británii na pěti projektech. Jejich kolegové z britské

dceřiné firmy usilují o získání dalších zakázek – ať už

ve sdružení či formou profesionálního servisu. Týká

se to zejména staveb pro londýnskou podzemní dráhu

a projektů tunelu v Stonehenge, Lower Thames Crossing, Snowdonia Pumped Hydro či tunelu Silvertown.

Crossrail, C510, Londýn

Na konci prosince 2017 ukončilo BeMo ve sdružení šestileté stavební práce na objektu C510 pro podzemní stanice

Whitechapel (foto č. 1) a Liverpool Street. Dnes ještě

demontuje tisíce měřicích bodů instalovaných na okolních budovách. Poslední zúčtovací a kolaudační podklady

investor dostane už do konce letošního března.

1

2

High Speed 2, N1, Birmingham

BeMo se přes svou dceřinou společnost v UK stalo nominovaným subdodavatelem pro realizační sdružení. Při

výstavbě obou tunelů Long Itchington Wood a Bromford (celková délka 8600 m) poskytuje klíčový technický

a dělnický personál, technické poradenství, projektovou

činnosti a pronájem stavebních strojů.

Londýnské metro – modernizace a rozšíření stanic

Ve sdružení s dlouholetým partnerem Morgan Sindall obdrželo BeMo rámcovou zakázku (8–15 let) na tři projekty

– jeden se týká pouze inženýrských staveb, druhý jen tunelů, a třetí obou dohromady – při modernizaci a rozšíření

původních stanic metra. U první Camden Town Station

stavba začne v červnu 2019, u tunelů o rok později.

Hinkley Point C, OH2231 tunely a šachty v moři – výstavba jaderné elektrárny (vizualizace č. 2)

Od loňského léta podporuje BeMo firmu Balfour Beatty

při přípravných pracích na šachtách a tunelech pro přívod chladicí vody jaderných reaktorů. Uplatňuje při tom

NRTM a při strojových ražbách poskytne klíčový technický a dělnický personál na celou dobu stavby, která potrvá

2–3 roky. Technické oddělení BeMo se ujme i projektování tunelových částí, strojní oddělení vypracuje studie

na použití strojů při ražbách a potřebné stroje pronajme.

Odvodňovací tunel na Thames Tideway, Londýn

Od podzimu 2017 pracuje společnost BeMo pro sdružení

firem Balfour Beatty, Morgan Sindall a BAM Nutall při

výstavbě odvodňovacího tunelu pod Temží a při práci

na šachtách a tunelech, které s ním souvisejí. Pro NRTM

dává na jeden až dva roky k dispozici klíčový technický

a dělnický personál. Zdařbůh!

L eo F alk ner, Rober t Do s t ál

2

Hamburk – přístav pro obchod i bydlení

3

4

5

Metrostav_04_2018.indd 2

V polovině loňského listopadu začal tým Ing. Miroslava Záhoře z oblastního zastoupení divize 1 budovat

bytový dům a administrativní centrum v plzeňské lokalitě zvané Hamburk, která dala jméno i rozestavěnému

komplexu. Hned naproti němu stojí pivovar. Jako zdroj

spokojenosti zde proto může klientům v budoucnosti

dobře posloužit také Prazdroj.

Hamburk Business Center a Rezidence Hamburk vytvoří na trojúhelníkovém pozemku polozavřený blok domů, který polohou i výškou zohlední okolní zástavbu

a moderním vzhledem naváže na sousední hotel Angelo.

„Objekty stavíme pro investiční skupinu Expandia.

Ten administrativní na zastavěné ploše téměř 1400 m²

poslouží v šesti patrech jako kancelářská budova, sedmé

patro bude technické. V přízemí najdou své místo obchody a kanceláře. Celková pronajímatelná plocha dosáhne

skoro 6000 m². Druhá čtyřpatrová budova se zastavěnou

plochou něco málo přes 400 m² obsáhne 18 luxusních

bytů a v přízemí dva obchody. Oba objekty na svažitém

pozemku budou mít dva společné suterény pro 115 parkovacích stání a technické zázemí,“ říká Ing. Záhoř.

me potýkat s omezeným místem pro zařízení staveniště

a deponování materiálů. Tak jako všichni, kteří stavějí

uprostřed města,“ říká stavbyvedoucí Ing. Pavel Koželuh.

Administrativní centrum s mimořádně úspornou energetickou náročností pro celkovou dodanou energii (třída A) a bytový dům s velmi úspornou třídou B by divize 1

měla dokončit už 30. června příštího roku.

Administrativní budova se vzhledem zaoceánské lodě

Business Centrum s ostrou špicí a s hliníkovou prosklenou fasádou připomene svým tvarem velkou zaoceánskou

loď (vizualizace). Bytový dům bude mít nad trojúhelníkovým půdorysem pohledově jednoduchý obvodový plášť

s bílou nebo pískovcově světlou omítkou.

„Nosné konstrukce z monolitického betonu, které

představují zhruba 28 % objemu zakázky, pro nás provedou kolegové z divize 6. Jinak na samotné stavbě už asi

nebude nic zvláštního, jen se kvůli jejímu umístění bude-

Na cestě z Bavorska do Prahy vznikaly v Plzni

v devatenáctém století u mostu přes řeku Radbuzu

krčmy nabízející služby projíždějícím formanům. Jako

první zde byl roku 1836 otevřen zájezdní hostinec

U města Hamburku, který stál u odbočky na České

Budějovice a byl velice oblíbený. Po rozšíření

roku 1918 sice byl nazván hotel Rossija a v roce 1988

zbourán, jméno Hamburk ale dodnes nese celá oblast

na jihovýchodní straně křižovatky U Jána poblíž hotelu

Angelo, kde staví tým Ing. Záhoře z divize 1.

–red–, vizualizace investor

„Nástup do Metrostavu byla vlastně náhoda, ale nikdy

jsem jí nelitoval,“ říká Ing. Malknecht, který nastoupil

k divizi 5 v roce 2004 ihned po studiu oboru management a ekonomika na Stavební fakultě ČVUT v Praze.

Dva roky pracoval v útvaru nakupování a pak jej osud

zavál na Island. Po dokončení tamější první zakázky

Metrostavu zůstal severu Evropy věrný a rok se tu živil

jako tesař. Poté se zapojil do stavby tunelu Norðfjörður

a mezi zaměstnance Metrostavu se vrátil vloni v květnu. Dnes řídí stavbu tunelu Dýrafjörður.

Jaká je letošní islandská zima?

Až do Vánoc nebylo počasí tak hrozné, i když náš odjezd

domů byl komplikovaný. Od začátku února se ale mezi

Grónskem a Islandem střídají tlakové níže a přinášejí silný

vítr a sněžení. Island není až tak studený, jak si lidé myslí.

Přes svou severní polohu má díky Golfskému proudu docela mírné klima. Při těch 11 zimách, co jsem tu zažil, se

teploty obvykle pohybovaly kolem nuly. Občas se vyskytnou chladnější dny nebo noci, kdy teplota klesne až k minus 15, ale jedná se o krátká období. Horší je vítr, který

teplotu pocitově sráží až o 10 stupňů a hlavně rozfoukává

sníh. Svahy kopců jsou pak holé, ale v závětří bývají mnohametrové závěje. U Arnarfjörðuru, kde dnes pracujeme,

dosahuje vítr rychlosti přes 25 metrů za sekundu. Kousek

dál po cestě od zařízení staveniště směrem k civilizaci je

však snad největrnější území země. Tam mohou poryvy

větru dosahovat až dvojnásobné rychlosti.

Vyrazili jste 1300 z 5300 m. Běží stavba podle plánu?

Minulá zima byla v západních fjordech mimořádně dlouhá.

Zavřené přístupové cesty neumožnily ani plánované podepsání smlouvy v místě stavby a zpozdily tak přípravu

zařízení staveniště i portálu. Pokud ale uvažujeme skutečné datum zahájení prací, daří se nám razit podle plánu,

přestože geologické poměry jsou trochu horší, než jsme

předpokládali. Často totiž narážíme na přítoky podzemní

vody, které ražbu komplikují.

Jste na třetí islandské stavbě. Která je vám nejbližší?

Na prvním projektu jsem byl mladý a rozkoukával se. Při

druhém jsem využíval nabyté zkušenosti. Za nejbližší

dnes považuji ten současný – líbí se mi vlastní betonárna

i nový vrtný vůz, ale hlavně, jak jsme si zakázku připravili.

Měli jsme na ni čas a mohli si promyslet, co budeme potřebovat a jak to sem dopravíme. Věděli jsme, že budeme

přes zimu odříznutí od civilizace a musíme mít vše nutné

k tomu, abychom přežili bez pomoci. Máme proto velmi

dobře vybavenou dílnu, na kterou jsem opravdu pyšný.

Zatím nám totiž nic důležitého nechybělo.

Co vás na stavbě nejvíc baví?

Vidět hmatatelný výsledek naší práce, přibývající metry

tunelu. Když nám vše klape, máme to, co je třeba, nedochází k prostojům a omezí se stresové situace. Ale i pokud

se něco rozbije, máme šikovné lidi, kteří si poradí sami.

Dosavadní problémy se nám podařilo vždy v krátké době

překonat. Baví mě plánovat a promýšlet varianty dalšího

postupu, třeba kdy a jak se přestěhujeme na druhý portál,

jaký typ izolací proti vodě a mrazu investor nakonec zvolí, jakým způsobem budeme betonovat portálové úseky

a technologické místnosti.

Líbí se vám na Islandu?

Líbí a asi nejvíc to, jak tu jsou lidé klidní. Pocítíte to hned,

jak přistanete na letišti v Keflavíku. Mám takovou teorii, že

jsou tu tak vynervovaní počasím a tím, jak se mění délka

dne, že se pak už zbytečně nestresují mezi sebou. Mohu

ale potvrdit, že se jim právem říká Italové severu. Pokulhávají v plánování a organizaci, nikam nespěchají. Zato

si tu ale věří a nikdo toho nezneužívá. Dané slovo platí.

Co si myslíte, že je pro průběh stavby nejdůležitější?

Lidi. Jsme dobrá parta a díky ní jsme tam, kde jsme. Chci

poděkovat všem, kdo se na projektu podílejí či podíleli,

a to nejen kolegům z divize, technikům a dělníkům. Jsem

rád, že máme dobré vztahy i s partnerem ve sdružení

či místními obyvateli okolních fjordů, kteří mají z projektu

radost a těší se na snadnější cestování i v zimním období.

05.03.18 15:26