strana 2
Zima na Islandu
Jeden farmář, tříčlenná obsluha 50 let staré vodní
elektrárny – kde mimochodem měli na začátku turbínu
ze Škodovky – tým divize 5, polární lišky a tuleni jsou
přes zimu jediní obyvatelé fjordu Arnarfjörður (foto
č. 1). „Ještě tu prý bývají velryby, ale s těmi jsme se
zatím nesetkali,“ doplňuje Ing. Josef Malknecht, vedoucí třetího a dnes jediného rozpracovaného projektu
Metrostavu na Islandu.
Trasa zhruba 5,3 km dlouhého tunelu Dýrafjörður vede
skrz náhorní rovinu Hrafnseyrarheiði, kde nejvyšší hora
Sandfjall dosahuje výšky 775 m n. m. Zhruba dvě třetiny
tunelu razí tuneláři dovrchně metodou Drill & Blast (foto
č. 2) z jižního neobydleného fjordu Arnarfjörður. Do konce
letošního října se přesunou na sever a začnou protiražbu
z portálu v Dýrafjörðuru, který bude poblíž městečka
Þingeyri přístupný pro dopravu po celou zimu.
Geologie, se kterou se raziči v hoře setkávají, se
od předpokladů poněkud liší. Kromě nečekaně vysokých
vodních přítoků (foto č. 3), které už dosáhly až 1300 l/min,
se musejí častěji vypořádat také s poruchovými zónami.
Zatím kolegové vyrazili více než 1300 metrů tunelu
s běžným profilem 55,59 m² a dva rozšířené bezpečnostní zálivy s profilem 78 m² (foto č. 4). Dokončili už i čtyři
apendixy o celkové délce přes 70 metrů, které jako kolmé
tunely vedou z bezpečnostních zálivů a slouží třeba pro
otáčení nákladních aut nebo umístění technologických
místností. Práci v hoře jim umožňuje zateplená betonárna
(foto č. 5), bez níž by stavbu ve vichrné pustině odříznuté
v zimě od civilizace vůbec nemohli provést. Zdařbůh!
–red–, foto archiv stavby
PTÁME SE
Ing. Josefa Malknechta,
vedoucího projektu z divize 5
1
Projekty společnosti BeMo ve Velké Británii
Zaměstnanci BeMo Tunnelling dnes pracují ve Velké
Británii na pěti projektech. Jejich kolegové z britské
dceřiné firmy usilují o získání dalších zakázek – ať už
ve sdružení či formou profesionálního servisu. Týká
se to zejména staveb pro londýnskou podzemní dráhu
a projektů tunelu v Stonehenge, Lower Thames Crossing, Snowdonia Pumped Hydro či tunelu Silvertown.
Crossrail, C510, Londýn
Na konci prosince 2017 ukončilo BeMo ve sdružení šestileté stavební práce na objektu C510 pro podzemní stanice
Whitechapel (foto č. 1) a Liverpool Street. Dnes ještě
demontuje tisíce měřicích bodů instalovaných na okolních budovách. Poslední zúčtovací a kolaudační podklady
investor dostane už do konce letošního března.
1
2
High Speed 2, N1, Birmingham
BeMo se přes svou dceřinou společnost v UK stalo nominovaným subdodavatelem pro realizační sdružení. Při
výstavbě obou tunelů Long Itchington Wood a Bromford (celková délka 8600 m) poskytuje klíčový technický
a dělnický personál, technické poradenství, projektovou
činnosti a pronájem stavebních strojů.
Londýnské metro – modernizace a rozšíření stanic
Ve sdružení s dlouholetým partnerem Morgan Sindall obdrželo BeMo rámcovou zakázku (8–15 let) na tři projekty
– jeden se týká pouze inženýrských staveb, druhý jen tunelů, a třetí obou dohromady – při modernizaci a rozšíření
původních stanic metra. U první Camden Town Station
stavba začne v červnu 2019, u tunelů o rok později.
Hinkley Point C, OH2231 tunely a šachty v moři – výstavba jaderné elektrárny (vizualizace č. 2)
Od loňského léta podporuje BeMo firmu Balfour Beatty
při přípravných pracích na šachtách a tunelech pro přívod chladicí vody jaderných reaktorů. Uplatňuje při tom
NRTM a při strojových ražbách poskytne klíčový technický a dělnický personál na celou dobu stavby, která potrvá
2–3 roky. Technické oddělení BeMo se ujme i projektování tunelových částí, strojní oddělení vypracuje studie
na použití strojů při ražbách a potřebné stroje pronajme.
Odvodňovací tunel na Thames Tideway, Londýn
Od podzimu 2017 pracuje společnost BeMo pro sdružení
firem Balfour Beatty, Morgan Sindall a BAM Nutall při
výstavbě odvodňovacího tunelu pod Temží a při práci
na šachtách a tunelech, které s ním souvisejí. Pro NRTM
dává na jeden až dva roky k dispozici klíčový technický
a dělnický personál. Zdařbůh!
L eo F alk ner, Rober t Do s t ál
2
Hamburk – přístav pro obchod i bydlení
3
4
5
Metrostav_04_2018.indd 2
V polovině loňského listopadu začal tým Ing. Miroslava Záhoře z oblastního zastoupení divize 1 budovat
bytový dům a administrativní centrum v plzeňské lokalitě zvané Hamburk, která dala jméno i rozestavěnému
komplexu. Hned naproti němu stojí pivovar. Jako zdroj
spokojenosti zde proto může klientům v budoucnosti
dobře posloužit také Prazdroj.
Hamburk Business Center a Rezidence Hamburk vytvoří na trojúhelníkovém pozemku polozavřený blok domů, který polohou i výškou zohlední okolní zástavbu
a moderním vzhledem naváže na sousední hotel Angelo.
„Objekty stavíme pro investiční skupinu Expandia.
Ten administrativní na zastavěné ploše téměř 1400 m²
poslouží v šesti patrech jako kancelářská budova, sedmé
patro bude technické. V přízemí najdou své místo obchody a kanceláře. Celková pronajímatelná plocha dosáhne
skoro 6000 m². Druhá čtyřpatrová budova se zastavěnou
plochou něco málo přes 400 m² obsáhne 18 luxusních
bytů a v přízemí dva obchody. Oba objekty na svažitém
pozemku budou mít dva společné suterény pro 115 parkovacích stání a technické zázemí,“ říká Ing. Záhoř.
me potýkat s omezeným místem pro zařízení staveniště
a deponování materiálů. Tak jako všichni, kteří stavějí
uprostřed města,“ říká stavbyvedoucí Ing. Pavel Koželuh.
Administrativní centrum s mimořádně úspornou energetickou náročností pro celkovou dodanou energii (třída A) a bytový dům s velmi úspornou třídou B by divize 1
měla dokončit už 30. června příštího roku.
Administrativní budova se vzhledem zaoceánské lodě
Business Centrum s ostrou špicí a s hliníkovou prosklenou fasádou připomene svým tvarem velkou zaoceánskou
loď (vizualizace). Bytový dům bude mít nad trojúhelníkovým půdorysem pohledově jednoduchý obvodový plášť
s bílou nebo pískovcově světlou omítkou.
„Nosné konstrukce z monolitického betonu, které
představují zhruba 28 % objemu zakázky, pro nás provedou kolegové z divize 6. Jinak na samotné stavbě už asi
nebude nic zvláštního, jen se kvůli jejímu umístění bude-
Na cestě z Bavorska do Prahy vznikaly v Plzni
v devatenáctém století u mostu přes řeku Radbuzu
krčmy nabízející služby projíždějícím formanům. Jako
první zde byl roku 1836 otevřen zájezdní hostinec
U města Hamburku, který stál u odbočky na České
Budějovice a byl velice oblíbený. Po rozšíření
roku 1918 sice byl nazván hotel Rossija a v roce 1988
zbourán, jméno Hamburk ale dodnes nese celá oblast
na jihovýchodní straně křižovatky U Jána poblíž hotelu
Angelo, kde staví tým Ing. Záhoře z divize 1.
–red–, vizualizace investor
„Nástup do Metrostavu byla vlastně náhoda, ale nikdy
jsem jí nelitoval,“ říká Ing. Malknecht, který nastoupil
k divizi 5 v roce 2004 ihned po studiu oboru management a ekonomika na Stavební fakultě ČVUT v Praze.
Dva roky pracoval v útvaru nakupování a pak jej osud
zavál na Island. Po dokončení tamější první zakázky
Metrostavu zůstal severu Evropy věrný a rok se tu živil
jako tesař. Poté se zapojil do stavby tunelu Norðfjörður
a mezi zaměstnance Metrostavu se vrátil vloni v květnu. Dnes řídí stavbu tunelu Dýrafjörður.
Jaká je letošní islandská zima?
Až do Vánoc nebylo počasí tak hrozné, i když náš odjezd
domů byl komplikovaný. Od začátku února se ale mezi
Grónskem a Islandem střídají tlakové níže a přinášejí silný
vítr a sněžení. Island není až tak studený, jak si lidé myslí.
Přes svou severní polohu má díky Golfskému proudu docela mírné klima. Při těch 11 zimách, co jsem tu zažil, se
teploty obvykle pohybovaly kolem nuly. Občas se vyskytnou chladnější dny nebo noci, kdy teplota klesne až k minus 15, ale jedná se o krátká období. Horší je vítr, který
teplotu pocitově sráží až o 10 stupňů a hlavně rozfoukává
sníh. Svahy kopců jsou pak holé, ale v závětří bývají mnohametrové závěje. U Arnarfjörðuru, kde dnes pracujeme,
dosahuje vítr rychlosti přes 25 metrů za sekundu. Kousek
dál po cestě od zařízení staveniště směrem k civilizaci je
však snad největrnější území země. Tam mohou poryvy
větru dosahovat až dvojnásobné rychlosti.
Vyrazili jste 1300 z 5300 m. Běží stavba podle plánu?
Minulá zima byla v západních fjordech mimořádně dlouhá.
Zavřené přístupové cesty neumožnily ani plánované podepsání smlouvy v místě stavby a zpozdily tak přípravu
zařízení staveniště i portálu. Pokud ale uvažujeme skutečné datum zahájení prací, daří se nám razit podle plánu,
přestože geologické poměry jsou trochu horší, než jsme
předpokládali. Často totiž narážíme na přítoky podzemní
vody, které ražbu komplikují.
Jste na třetí islandské stavbě. Která je vám nejbližší?
Na prvním projektu jsem byl mladý a rozkoukával se. Při
druhém jsem využíval nabyté zkušenosti. Za nejbližší
dnes považuji ten současný – líbí se mi vlastní betonárna
i nový vrtný vůz, ale hlavně, jak jsme si zakázku připravili.
Měli jsme na ni čas a mohli si promyslet, co budeme potřebovat a jak to sem dopravíme. Věděli jsme, že budeme
přes zimu odříznutí od civilizace a musíme mít vše nutné
k tomu, abychom přežili bez pomoci. Máme proto velmi
dobře vybavenou dílnu, na kterou jsem opravdu pyšný.
Zatím nám totiž nic důležitého nechybělo.
Co vás na stavbě nejvíc baví?
Vidět hmatatelný výsledek naší práce, přibývající metry
tunelu. Když nám vše klape, máme to, co je třeba, nedochází k prostojům a omezí se stresové situace. Ale i pokud
se něco rozbije, máme šikovné lidi, kteří si poradí sami.
Dosavadní problémy se nám podařilo vždy v krátké době
překonat. Baví mě plánovat a promýšlet varianty dalšího
postupu, třeba kdy a jak se přestěhujeme na druhý portál,
jaký typ izolací proti vodě a mrazu investor nakonec zvolí, jakým způsobem budeme betonovat portálové úseky
a technologické místnosti.
Líbí se vám na Islandu?
Líbí a asi nejvíc to, jak tu jsou lidé klidní. Pocítíte to hned,
jak přistanete na letišti v Keflavíku. Mám takovou teorii, že
jsou tu tak vynervovaní počasím a tím, jak se mění délka
dne, že se pak už zbytečně nestresují mezi sebou. Mohu
ale potvrdit, že se jim právem říká Italové severu. Pokulhávají v plánování a organizaci, nikam nespěchají. Zato
si tu ale věří a nikdo toho nezneužívá. Dané slovo platí.
Co si myslíte, že je pro průběh stavby nejdůležitější?
Lidi. Jsme dobrá parta a díky ní jsme tam, kde jsme. Chci
poděkovat všem, kdo se na projektu podílejí či podíleli,
a to nejen kolegům z divize, technikům a dělníkům. Jsem
rád, že máme dobré vztahy i s partnerem ve sdružení
či místními obyvateli okolních fjordů, kteří mají z projektu
radost a těší se na snadnější cestování i v zimním období.
05.03.18 15:26