Unikátní operace při stavbě
mostu v Lysé nad Labem
13. března 2019 / 4 / XXXI
více ve fotoreportáži na str. 4
Ptáme se: Ing. Martina Plcha,
ředitele divize 3 str. 2
Č T R N Á C T I D E N Í K
M E T R O S TAV
A .S.
Skupina Metrostav má vlastní zdroje
kameniva v ČR i na Slovensku str. 2
Brzy odstartují práce na novém
úseku dálnice D35 Časy–Ostrov str. 3
Miliardová stavba na Dunaji
Divize 6 a nadčasová stavba
mateřské školy v Pacově str. 3
KRÁTCE / AKTUÁLNĚ
Milník u Krušovic
Tým divize 4, který od loňska
pracuje na obchvatu
Řevničova (foto), splnil
první věcný a finanční milník
výstavby. Sdružení firem pro
budování obchvatu, který je
součástí prodloužení dálnice
D6 směrem na Karlovy Vary, řídí Ing. Pavel Aksamit.
Dílo celkem zahrnuje 65 stavebních objektů včetně
mimoúrovňové křižovatky, čtyři dálniční mosty a dva
mosty přes dálnici. Stavbaři dělají vše pro to, aby tento
nový úsek mohl být dokončen do května 2021.
K 50. výročí vzniku naší firmy
připravujeme speciální publikaci
Kronika Metrostavu.
Pokud vlastníte historické fotografie
z našich staveb, akcí nebo oslav
a chcete se podělit o vzpomínky
nebo se zapojit do příprav,
pište na email: kronika@metrostav.cz
Změny ve vedení společnosti PRAGIS
Novým ředitelem PRAGIS, společnosti Skupiny Metrostav,
bude od 1. dubna Ing. Pavel Černý, MBA, který doposud
zastával post ředitele divize Stavební specializace.
Současný ředitel firmy Ing. Zdeněk Donát, PhD., zůstává
nadále předsedou představenstva.
Prestižní ocenění
Zástupci Metrostavu
– vedoucí projektu
Ing. Ladislav Chovanec
a jeho polský kolega Maciej
Stacewicz – převzali z rukou
hodnotící komise koncem
února ve Varšavě ocenění
Diamenty Infrastruktury i Budownictwa 2018 v kategorii
Realizacja roku – Infrastruktura drogowa za stavbu
zvedacího mostu v Sobieševu (foto). Blahopřejeme! Most,
jehož ocelová zdvihací křídla váží dohromady přes 600 tun,
byl dokončen loni na podzim a zajistil lepší spojení mezi
pevninou a Sobieševským ostrovem u města Gdaňsk.
Tým Ing. Radka Lišky, Ph.D., z divize 8 zahájil koncem
února nový rozsáhlý projekt na Slovensku. Za 1065 dní
od účinnosti smlouvy – tedy za bez měsíce tři roky –
musí inovovat a modernizovat plavební komory na vodním díle Gabčíkovo (VDG) tak, aby se při jeho průjezdu
zvýšila bezpečnost i intenzita lodní dopravy.
„Předposledního února jsme převzali prostor pro
zařízení staveniště i pravou plavební komoru (hlavní foto)
a mohli jsme oficiálně zahájit přípravné práce,“ konstatuje
vedoucí projektu. „Máme před sebou tři důležité milníky.
Do 140 dnů od 26. února musíme odevzdat a odsouhlasit
realizační dokumentaci. Pak máme 510 dní na dokončení
a předání pravé plavební komory a vzápětí startuje dalších
jen 415 dní na dokončení a předání levé,“ doplňuje.
Každá z komor má půdorysné rozměry 34 x 275 m
a s minimální hloubkou vody 4,5 m umožňuje lodím
překonat výškový rozdíl 16–23,3 m, čímž patří k největ‑
ším zdymadlům v Evropě (foto č. 1). Projekt zahrnuje
postupnou kompletní modernizaci technologických částí
obou plavebních komor – výměnu horních a dolních vrat,
plnicích a prázdnicích systémů, dynamické ochrany hor‑
ních a dolních zhlaví PK, hydraulických systémů ovládání
a řídicího systému. Betonové části díla projdou sanací.
Obří dílo a vysoké nároky
Vlastní práce mohou stavbaři vedení týmem Metrostavu
zahájit u Gabčíkova až po obdržení stavebního povolení,
proto teď mají nejvíc napilno projektanti, kteří souběžně
připravují i realizační dokumentaci. Investor zadal projekt
podle žluté knihy FIDIC (vyprojektuj – postav), a to klade
Podpis smlouvy s organizací Cesta za snem
Prezident Skupiny Metrostav Jiří Bělohlav začátkem
roku 2019 podepsal s předsedou neziskové organiza‑
ce Cesta za snem Heřmanem Wolfem smlouvu o spo‑
lupráci na další období! Součinnost tedy pokračuje
a můžete se těšit na další zajímavé aktivity po celý rok.
Pokud budete mít zájem se do aktivit zapojit ať už jako
závodník, či dobrovolník, napište na e‑mail:
helena.cechurova@metrostav.cz.
Celkový přehled akcí naleznete na webových strán‑
kách Cesty za snem: www.cestazasnem.cz
Metrostav_04_2019.indd 1
1
značné nároky na kvalitu jejich práce i na odpovědnost
zhotovitele. Kolegové proto spolupracují i se Slovenskou
technickou univerzitou v Bratislavě, kde zpracovávají
hydrodynamické modely díla, z nichž vyplynou vstupní
parametry pro hlavní ocelové konstrukce, tj. horní a dolní
zhlaví. Vzhledem k časové náročnosti probíhají současně
jednání s možnými subdodavateli, mezi něž by mohli
patřit třeba oceláři divize 3 nebo firma Zakládání staveb.
„Dílo je samo o sobě unikátní jak celoevropským
významem, tak velikostí a právě z jeho rozměrů vyply‑
nou největší obtíže. Třeba jen jedno křídlo spodních vrat
s tloušťkou dva metry měří 22 x 18 m a váží asi 500 tun
(foto č. 2). Pro zajímavost – u Panamského průplavu je
asi o sto tun lehčí. Kvůli těmto parametrům a omezeným
možnostem přístupů a využití jeřábů bude potřeba pečlivě
promyslet výrobu ocelových prvků, jejich rozdělení, do‑
pravu i montáž. Velice náročné budou i práce pod plavební
komorou v kanálech pro její napouštění a vypouštění. Mají
totiž profil jen 4 x 4 m a je do nich přístup přes dva metry
silný strop šachtou s průměrem pouhých 800 mm. Úroveň
dna kanálů je navíc asi 34 m pod hladinou v přívodním ka‑
nálu. Nad hlavou voda, stísněné prostory, obtížný přístup
i doprava materiálu…,“ vypočítává Ing. Liška. „Každý po‑
byt v Gabčíkově mě stále víc fascinuje a doufám, že mi tyto
pocity – v pozitivním slova smyslu – vydrží až do zdárného
konce zakázky. Velice si vážím příležitosti, kterou jsem
dostal, a přeji celému týmu mnoho úspěchů jak v přípra‑
vě během následujících měsíců, tak i při realizaci, kterou
bychom měli uzavřít začátkem roku 2022,“ dodává.
Lenka Svobodová, foto archiv stavby
2
Vodní dílo Gabčíkovo (VDG)
Vzniklá přehradní nádrž má rozlohu 46 km²
a zasahuje i do Bratislavského kraje. Leží v nadmořské
výšce 131 m pod Bratislavou u hranic s Maďarskem.
Přehradní hráz s vodní elektrárnou se nachází přibližně
jeden kilometr jižně od obce Gabčíkovo.
VDG rostlo již od roku 1977 jako společný
československo-maďarský projekt, který měl zlepšit
splavnost Dunaje a bránit záplavám. Dvě velké
povodně v letech 1954 a 1965 totiž poničily velkou část
domů a způsobily značné ztráty.
V roce 1989 byla stavba z téměř 90 % hotová,
ale Maďarsko spolupráci přerušilo. V letech 1990
a 1991 vznikla krize, zda hydroelektrárnu dobudovat,
či nikoliv. Zatímco maďarská strana poukazovala
na mnohá ekologická rizika spojená se skutečností,
že nádrž se nachází hned na začátku maďarské části
toku Dunaje, českoslovenští odborníci odmítali
další dlouhé vědecké studie, které by potvrdily, či
vyvrátily maďarské obavy. Ačkoliv se konala různá
oboustranná jednání, nedošla k žádnému východisku.
Nicméně v červenci 1991 se nakonec Československo
rozhodlo ve stavbě pokračovat. VDG bylo dokončeno
jen v omezené podobě a tak, aby nezasahovalo mimo
Slovenskou republiku.
Kvůli tomu, že nebyla vystavěna vyrovnávací nádrž
u Nagymaros, je dnes osm hydroagregátů VDG schopno
generovat jen nejvýš polovinu ze 720 možných MW
výkonu. Právní spory s Maďarskem dosud neskončily.
foto Profimedia.cz
11.03.19 12:55