Strana 3
V Plzeňské části Košutka pokračuje výstavba Zimní-
ho stadionu, jejímž investorem je bývalý vynikající
cyklokrosař Roman Kreuziger, který na projekt získal
příspěvek z fondů EU. Práci divize 1 pod vedením
Ing. Miroslava Kšíra budou moci návštěvníci vyzkou-
šet „na vlastní brusle“ již koncem letošního srpna.
Zimní stadion je navržen jako dvoulodní a zastřeší
dvě ledové plochy, oddělené středním dvoupodlažním
zázemím (foto č. 2). Kromě technologické části v něm
budou i šatny, fitness, restaurace a prostory pro další
sportovní vyžití. Hala A, s malou tribunou pro 250 diváků,
bude sloužit výhradně pro tréninky a ligová utkání nižších
hokejových soutěží. Druhá hala B pak bude k dispozici
bruslařům z řad široké veřejnosti.
Na stavbě, která byla zahájena v polovině července
loňského roku, jsou dnes hotové monolitické železobe-
tonové konstrukce nosného systému. Na začátku února
byla dokončena i montáž parabolických rámů ocelové
konstrukce zastřešení hal včetně trapézových plechů.
V současné době probíhají v zázemí práce na zděných
příčkách a vnitřních instalacích – vodovodu, kanalizaci,
ústředním vytápění, elektro, vzduchotechnice a měření
a regulaci. Nad oběma ledovými plochami byly zahájeny
práce na izolačním souvrství střešního pláště (foto č. 1).
Podle slov Ing. Miroslava Kšíra se v současné době
generální projektant spolu s geologem a statikem zabývají
hlavně hledáním nejvhodnějšího způsobu sanace zemní
pláně pod budoucími ledovými plochami, která má nevy-
hovující parametry. Na ní vybetonovaná železobetonová
nosná deska totiž musí mít rovnoměrné sedání, protože
součástí skladeb pod ledovými plochami budou rastry
vyhřívacího, ale i chladicího systému potrubí.
Divize 1 Metrostavu je generálním zhotovitelem nejen
stavební části nového plzeňského stadionu včetně přileh-
lého parkoviště a zpevněných ploch, ale i dodavatelem
moderní technologie chlazení a gastronomického vyba-
vení. Vzduchotechniku pro sportovní komplex dodává
a montuje divize 4 společnosti Subterra. Její technickou
zajímavostí jsou adsorpční cirkulační jednotky, které v ur-
čitém ročním období zamezují tvorbě mlhy nad ledovou
plochou. V těchto jednotkách váže vzdušnou vlhkost ad-
sorpční rotor, který je následně vysušován regeneračním
vzduchem předehřívaným v elektroohřívači.
Tereza Regnerová, foto Josef Husák
Při vytváření Metrostavu v rámci VHJ Vodní stavby do-
stala tehdejší provozní jednotka 6 na starost vodní dílo
Želivka a s ním související zakázky. Od té doby mají
vodohospodářské stavby pevné místo ve výrobním pro-
gramu naší divize, která číslu 6 zůstala věrná.
Přehrady, jezy, plavební komory, hráze a úpravy toků,
čistírny odpadních vod, úpravny vod, kanalizace a vodo-
vody, vodojemy i vodní elektrárny – pracovníci divize 6
zahrnuli do svého portfolia až na malé výjimky vlastně
všechny stavby související s vodou.
„Snažíme se vyhledávat projekty, u kterých má naše
účast nějakou ‚přidanou hodnotu’. Vysvětlujeme investo-
rům, že pokud chtějí položit kanalizaci v jedné ulici nebo
třeba opevnit narušený břeh potoka, je celá řada drobných
a kvalitních firem, které se takového úkolu zhostí. Má-li
se však za provozu zrekonstruovat úpravna vody nebo
čtrnáct metrů pod hladinou založit vodní elektrárna, začí-
náme cítit svoji příležitost,“ vysvětluje Ing. Karel Vojáček,
zástupce ředitele divize 6 pro vodohospodářské stavby,
a vyjmenovává některé z referenčních staveb, které
představují milníky v novodobé historii divize: „Účastnili
jsme se výstavby první ČOV s hlubokou šachtou (56 m)
ve Vlašimi i ČOV ve Vsetíně, která byla první akcí na Mo-
ravě po dvouletém úsilí. Mimochodem, dnes tam máme
již sedm dokončených staveb. Dál to byla úpravna vody
Kozičín, tedy první úpravna od dob Želivky, či malá vodní
elektrárna v Libčicích, která zahájila novou éru našeho
působení při výstavbě vodních elektráren.“
Zatímco v nejlepším období tvořily vodohospodářské
stavby asi polovinu zakázek divize 6, v současné době
jsou lehce v útlumu. Je to dáno především faktem, že pří-
prava a schvalování projektů, jež jsou spolufinancovány
z EU z operačního programu Životní prostředí, postupuje
pomalu. Totéž podle Ing. Vojáčka platí i v přípravě druhé
etapy výstavby protipovodňových opatření. „Proto letos
‚jen’ dokončíme rekonstrukci ČOV v Trutnově, malou
vodní elektrárnu Troja, budeme pokračovat na moder-
nizaci jezu České Vrbné a vodní elektrárně v Lovosicích.
Nejsem pověrčivý, ale o stavbách, které bychom rádi
realizovali, mluvit nechci. Jen třetí výzva operačního pro-
gramu Životní prostředí obsahuje projekty za 20 miliard
korun. Možnosti jsou veliké, zároveň však prohlubující se
ekonomická krize proti nám staví firmy, které přišly o za-
kázky z privátního sektoru, a zaznamenali jsme i zájem
developerů. Pokud však ‚musím’ uvést alespoň jeden cíl,
pak řeknu, že by bylo velmi smutné, pokud by se stavba
pražské ÚČOV obešla bez naší šestky.“
O tom, že pracovníci divize 6 jsou opravdovými od-
borníky na vodohospodářské stavby, hovoří řada oce-
nění. V soutěži o vodohospodářskou stavbu roku získali
pro Metrostav už sedm titulů! Tomuto číslu se žádná jiná
firma ani nepřibližuje. A pak jsou tu další, méně okázalá
uznání. Pokud třeba navštívíte stránky Povodí Moravy,
první, co uvidíte, je letecký snímek malé vodní elektrárny
Bulhary, kterou také budovala divize 6.
„Mne osobně nejvíc těší dobré vztahy s našimi partne-
ry, které přetrvávají i po dokončení stavby. To ve staveb-
nictví vůbec není samozřejmost. Serióznost, otevřenost,
schopnost naslouchat či obyčejné lidská slušnost nás
již přivedly na řadu stavenišť. Možná to zní staromódně,
ale opravdu si myslím, že stále platí Baťovo heslo: ‚Nad
zákazníkem nelze zvítězit’,“ uzavírá Ing. Vojáček.
M a r t i n a V a m p u l o v á , i l . f o t o M V E V r a ň a n y
a protipovodňové ochrany Libně J. Husák
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Plzeň brzy uvítá nový zimní stadion
1
Spojení „voda a Šestka“ je starší než Metrostav
2
Obyvatelé jižních částí Prahy od Modřan po Komořany
mají důvod k radosti. Prodloužení kmenové kanalizační
stoky A o více než dva kilometry přímo napojilo jejich
splaškovou kanalizaci na pražskou Ústřední čistírnu
odpadních vod. Zdejší stará a nefunkční čistírna a žum-
py mohou být vyřazeny z provozu. Oddychne si i Vltava,
kterou úniky splaškových vod často znečisťovaly.
Stavba nové stoky A2 probíhala převážně v trase hlav-
ní Komořanské ulice. Sdružení firem, vedené divizí 5 Me-
trostavu, ji přitom dokázalo provést při zachování provozu
na pozemních komunikacích. Práce, zahájené v listopadu
2004, skončily po čtyřech letech vloni na podzim.
Kromě úseku stoky A2-4 při výjezdu směrem na Zbra-
slav byla celá stavba provedena hornickým způsobem.
V době největšího nasazení ražby probíhaly v nepřetrži-
tém provozu až na čtyřech čelbách najednou a bylo při
nich zaměstnáno více než 70 pracovníků.
„Stoka vede ve štole asi 8 až 10 m pod jízdním pruhem
Komořanské ulice směrem do centra,“ popisuje vedoucí
projektu Ing. Jan Frantl. „Dělníci ji razili převážně ručně
pomocí drobných mechanismů. Z podrobného geologic-
kého průzkumu trasy jsme už předem věděli, že se v dolní
části stoky setkáme s tekutými písky, které bude nutné
sanovat. V oblasti Komořan jsme zase narazili na jen slabě
zvětralé letenské břidlice s vložkami křemenců, na jejichž
rozpojování jsme museli dokonce použít trhací práce.“
Převážná část nové stoky je ze sklolaminátového po-
trubí o profilech DN 800, 600 a 400. Z kameniny jsou jen
části na horním toku a bočních stokách. Vstupní betonové
šachty (foto) mají prefabrikovaná nebo zděná dna. Štoly
mezi nimi po pokládce potrubí většinou zaplnila popílko-
-cementová směs, v menší míře i stříkaný beton.
Součástí stavby byly i pobočné větve systému splaš-
kové kanalizace pro odvodnění zástavby Modřan a Komo-
řan o celkové délce přes 500 m a provedení domovních
přípojek v celé trase stoky.
„Stavěli jsme převážně za provozu, kyvadlově uprave-
ného světelnou signalizací,“ říká stavbyvedoucí Ing. Jan
Hlaváček. „V roce 2001 stavbě předcházela podrobná
pasportizace všech stavbou dotčených objektů, vozo-
vek, chodníků, oplocení i studní. Po dobu výstavby jsme
v poklesové zóně na osazených kontrolních bodech
nepřetržitě sledovali poklesy a deformace. Měřili jsme
i konvergence ve štole a seizmické zatížení při trhacích
pracích. Stanovené hodnoty jsme nikde nepřekročili.“
Život stávajících obyvatel jižní části Prahy podél pra-
vého břehu Vltavy se díky nové stoce A2 výrazně zlepšil.
Dostatečná kapacita kanalizace v budoucnosti umožní
i zahájení zdejší plánované bytové výstavby.
–ls–, foto archiv divize 5
Prodloužení stoky zlepší život v Komořanech
V Motole zatím probíhají zemní práce
Na podzim loňského roku se v areálu pražské Fakultní
nemocnice v Motole opět zabydlel tým divize 9 Met-
rostavu pod vedením Josefa Majera, aby zde zahájil
druhou etapu rekonstrukce dětské části nemocnice.
Stavbu začal v listopadu demolicí objektu D1 a od té
doby pokračuje v odvozu suti a zemními pracemi pod
tímto objektem. „Oproti očekávání nám investor zatím
neuvolnil pavilony A a D, což by mělo proběhnout do po-
loviny března,“ upřesňuje vedoucí projektu Josef Majer
a dodává, že letošní chladná zima byla pro jeho tým spíše
výhodou, protože zemním pracím nevadila a navíc při ní
tolik nedocházelo ke znečištění vozovek. Stavbaři upravili
zařízení staveniště, připravili potřebnou infrastrukturu
a oplocení. Další práce se zatím rozbíhají, na řadě je hlav-
ně aktivní příprava a úprava realizační dokumentace podle
požadavků jednotlivých klinik.
V následujících jarních týdnech budou podle Josefa
Majera probíhat demoliční práce na vystěhovaných pa-
vilonech A a D a bude zahájena spodní stavba pavilonu
D1, který vyroste „na zelené louce“. Vzhledem k tomu,
že vše probíhá za plného provozu nemocnice, zajímá mě,
zda se neobjevily nějaké komplikace. „Zatím jsme kromě
požadavku na razantní úpravu realizační dokumentace
a opožděné vystěhování pavilonů žádné komplikace neza-
znamenali,“ říká Josef Majer. „Největší problém byl právě
v dokumentaci, kde se mění prakticky vše a je na nás,
abychom veškeré práce a činnosti nově zkoordinovali
a ohlídali tak, aby se vše pohybovalo v nastavených fi-
nančních mantinelech. Tomu naštěstí investor rozumí
a jeho přístup je i na základě předchozích zkušeností s ná-
mi velmi vstřícný,“ vysvětluje vedoucí projektu a dodává:
„Spolupráce je opravdu nadstandardní. Je vidět, že se
úročí spokojenost investora s naší firmou v předchozích
etapách.“ Josef Majer zmiňuje i vliv současné ekonomické
situace na stavbu - krize mu paradoxně umožňuje lepší
pozici při jednání s dodavatelskými firmami.
V důsledku uvedených změn je původní harmonogram
prací neplaný. Po opravě dokumentace a uvolnění všech
pavilonů jej bude třeba přepracovat a zatím není jisté, zda
tato skutečnost bude mít vliv i na konečný termín dokon-
čení druhé etapy, který je dnes naplánován na rok 2011.
Do té doby musí tým Josefa Majera zrekonstruovat dva
pavilony – lůžkový, označený jako A, a operační, pojmeno-
vaný D (vizualizace). Zcela na zelené louce bude postaven
operační objekt D1 a dalších asi 95 drobných objektů.
Po demolicích bude následovat montáž železobetono-
vých konstrukcí a celou etapu v letech 2010 až 2011 završí
nezbytné kompletace. Součástí dodávky je totiž i celkové
zajištění zdravotnické techniky.
M a r t i n a V a m p u l o v á
vizualizace Sdružení Domy – HELIKA
Metrostav_05_09.indd 3 3/12/09 4:22:00 PM