strana 3

zpravodajství z divizí

Spojení „voda a Šestka“ je starší než Metrostav

Při vytváření Metrostavu v rámci VHJ Vodní stavby dostala tehdejší provozní jednotka 6 na starost vodní dílo

Želivka a  s  ním související zakázky. Od  té doby mají

vodohospodářské stavby pevné místo ve výrobním programu naší divize, která číslu 6 zůstala věrná.

Přehrady, jezy, plavební komory, hráze a úpravy toků,

čistírny odpadních vod, úpravny vod, kanalizace a vodovody, vodojemy i  vodní elektrárny – pracovníci divize  6

zahrnuli do svého portfolia až na  malé výjimky vlastně

všechny stavby související s vodou.

1

Plzeň brzy uvítá nový zimní stadion

V  Plzeňské části Košutka pokračuje výstavba Zimního stadionu, jejímž investorem je bývalý vynikající

cyklokrosař Roman Kreuziger, který na  projekt získal

příspěvek z  fondů EU. Práci divize  1 pod vedením

Ing.  Miroslava Kšíra budou moci návštěvníci vyzkoušet „na vlastní brusle“ již koncem letošního srpna.

2

Zimní stadion je navržen jako dvoulodní a  zastřeší

dvě ledové plochy, oddělené středním dvoupodlažním

zázemím (foto č. 2). Kromě technologické části v  něm

budou i  šatny, fitness, restaurace a  prostory pro další

sportovní vyžití. Hala A, s malou tribunou pro 250 diváků,

bude sloužit výhradně pro tréninky a ligová utkání nižších

hokejových soutěží. Druhá hala B pak bude k  dispozici

bruslařům z řad široké veřejnosti.

Na  stavbě, která byla zahájena v  polovině července

loňského roku, jsou dnes hotové monolitické železobe-

tonové konstrukce nosného systému. Na začátku února

byla dokončena i  montáž parabolických rámů ocelové

konstrukce zastřešení hal včetně trapézových plechů.

V  současné době probíhají v  zázemí práce na  zděných

příčkách a  vnitřních instalacích – vodovodu, kanalizaci,

ústředním vytápění, elektro, vzduchotechnice a  měření

a regulaci. Nad oběma ledovými plochami byly zahájeny

práce na izolačním souvrství střešního pláště (foto č. 1).

Podle slov Ing.  Miroslava Kšíra se v  současné době

generální projektant spolu s geologem a statikem zabývají

hlavně hledáním nejvhodnějšího způsobu sanace zemní

pláně pod budoucími ledovými plochami, která má nevyhovující parametry. Na ní vybetonovaná železobetonová

nosná deska totiž musí mít rovnoměrné sedání, protože

součástí skladeb pod ledovými plochami budou rastry

vyhřívacího, ale i chladicího systému potrubí.

Divize 1 Metrostavu je generálním zhotovitelem nejen

stavební části nového plzeňského stadionu včetně přilehlého parkoviště a  zpevněných ploch, ale i  dodavatelem

moderní technologie chlazení a  gastronomického vybavení. Vzduchotechniku pro sportovní komplex dodává

a montuje divize 4 společnosti Subterra. Její technickou

zajímavostí jsou adsorpční cirkulační jednotky, které v určitém ročním období zamezují tvorbě mlhy nad ledovou

plochou. V těchto jednotkách váže vzdušnou vlhkost adsorpční rotor, který je následně vysušován regeneračním

vzduchem předehřívaným v elektroohřívači.

Ter e z a Re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k

„Snažíme se vyhledávat projekty, u kterých má naše

účast nějakou ‚přidanou hodnotu’. Vysvětlujeme investorům, že pokud chtějí položit kanalizaci v jedné ulici nebo

třeba opevnit narušený břeh potoka, je celá řada drobných

a kvalitních firem, které se takového úkolu zhostí. Má-li

se však za  provozu zrekonstruovat úpravna vody nebo

čtrnáct metrů pod hladinou založit vodní elektrárna, začínáme cítit svoji příležitost,“ vysvětluje Ing. Karel Vojáček,

zástupce ředitele divize 6 pro vodohospodářské stavby,

a  vyjmenovává některé z  referenčních staveb, které

představují milníky v novodobé historii divize: „Účastnili

jsme se výstavby první ČOV s hlubokou šachtou (56 m)

ve Vlašimi i ČOV ve Vsetíně, která byla první akcí na Moravě po dvouletém úsilí. Mimochodem, dnes tam máme

již sedm dokončených staveb. Dál to byla úpravna vody

Kozičín, tedy první úpravna od dob Želivky, či malá vodní

elektrárna v  Libčicích, která zahájila novou éru našeho

působení při výstavbě vodních elektráren.“

Zatímco v nejlepším období tvořily vodohospodářské

stavby asi polovinu zakázek divize 6, v  současné době

jsou lehce v útlumu. Je to dáno především faktem, že příprava a schvalování projektů, jež jsou spolufinancovány

z EU z operačního programu Životní prostředí, postupuje

pomalu. Totéž podle Ing. Vojáčka platí i v přípravě druhé

etapy výstavby protipovodňových opatření. „Proto letos

‚jen’ dokončíme rekonstrukci ČOV v  Trutnově, malou

vodní elektrárnu Troja, budeme pokračovat na  modernizaci jezu České Vrbné a vodní elektrárně v Lovosicích.

Nejsem pověrčivý, ale o  stavbách, které bychom rádi

realizovali, mluvit nechci. Jen třetí výzva operačního programu Životní prostředí obsahuje projekty za 20 miliard

korun. Možnosti jsou veliké, zároveň však prohlubující se

ekonomická krize proti nám staví firmy, které přišly o zakázky z  privátního sektoru, a  zaznamenali jsme i  zájem

developerů. Pokud však ‚musím’ uvést alespoň jeden cíl,

pak řeknu, že by bylo velmi smutné, pokud by se stavba

pražské ÚČOV obešla bez naší šestky.“

O  tom, že pracovníci divize 6 jsou opravdovými odborníky na  vodohospodářské stavby, hovoří řada ocenění. V soutěži o vodohospodářskou stavbu roku získali

pro Metrostav už sedm titulů! Tomuto číslu se žádná jiná

firma ani nepřibližuje. A pak jsou tu další, méně okázalá

uznání. Pokud třeba navštívíte stránky Povodí Moravy,

první, co uvidíte, je letecký snímek malé vodní elektrárny

Bulhary, kterou také budovala divize 6.

„Mne osobně nejvíc těší dobré vztahy s našimi partnery, které přetrvávají i po dokončení stavby. To ve stavebnictví vůbec není samozřejmost. Serióznost, otevřenost,

schopnost naslouchat či obyčejné lidská slušnost nás

již přivedly na řadu stavenišť. Možná to zní staromódně,

ale opravdu si myslím, že stále platí Baťovo heslo: ‚Nad

zákazníkem nelze zvítězit’,“ uzavírá Ing. Vojáček.

Martina Vampulová, il. foto MVE Vraňany

a protipovodňové ochrany Libně J. Husák

Prodloužení stoky zlepší život v Komořanech

Obyvatelé jižních částí Prahy od Modřan po Komořany

mají důvod k radosti. Prodloužení kmenové kanalizační

stoky A o více než dva kilometry přímo napojilo jejich

splaškovou kanalizaci na pražskou Ústřední čistírnu

odpadních vod. Zdejší stará a nefunkční čistírna a žumpy mohou být vyřazeny z provozu. Oddychne si i Vltava,

kterou úniky splaškových vod často znečisťovaly.

Stavba nové stoky A2 probíhala převážně v trase hlavní Komořanské ulice. Sdružení firem, vedené divizí 5 Me­

trostavu, ji přitom dokázalo provést při zachování provozu

na pozemních komunikacích. Práce, zahájené v listopadu

2004, skončily po čtyřech letech vloni na podzim.

Kromě úseku stoky A2-4 při výjezdu směrem na Zbraslav byla celá stavba provedena hornickým způsobem.

Martina Vampulová

V době největšího nasazení ražby probíhaly v nepřetržitém provozu až na čtyřech čelbách najednou a bylo při

nich zaměstnáno více než 70 pracovníků.

„Stoka vede ve štole asi 8 až 10 m pod jízdním pruhem

Komořanské ulice směrem do centra,“ popisuje vedoucí

projektu Ing. Jan Frantl. „Dělníci ji razili převážně ručně

pomocí drobných mechanismů. Z podrobného geologického průzkumu trasy jsme už předem věděli, že se v dolní

části stoky setkáme s tekutými písky, které bude nutné

sanovat. V oblasti Komořan jsme zase narazili na jen slabě

zvětralé letenské břidlice s vložkami křemenců, na jejichž

rozpojování jsme museli dokonce použít trhací práce.“

Převážná část nové stoky je ze sklolaminátového potrubí o profilech DN 800, 600 a 400. Z kameniny jsou jen

části na horním toku a bočních stokách. Vstupní betonové

šachty (foto) mají prefabrikovaná nebo zděná dna. Štoly

mezi nimi po pokládce potrubí většinou zaplnila popílko-cementová směs, v menší míře i stříkaný beton.

Součástí stavby byly i pobočné větve systému splaškové kanalizace pro odvodnění zástavby Modřan a Komořan o celkové délce přes 500 m a provedení domovních

přípojek v celé trase stoky.

„Stavěli jsme převážně za provozu, kyvadlově upraveného světelnou signalizací,“ říká stavbyvedoucí Ing. Jan

Hlaváček. „V roce 2001 stavbě předcházela podrobná

pasportizace všech stavbou dotčených objektů, vozovek, chodníků, oplocení i studní. Po dobu výstavby jsme

v  poklesové zóně na osazených kontrolních bodech

nepřetržitě sledovali poklesy a  deformace. Měřili jsme

i konvergence ve štole a seizmické zatížení při trhacích

pracích. Stanovené hodnoty jsme nikde nepřekročili.“

Život stávajících obyvatel jižní části Prahy podél pravého břehu Vltavy se díky nové stoce A2 výrazně zlepšil.

Dostatečná kapacita kanalizace v budoucnosti umožní

i zahájení zdejší plánované bytové výstavby.

vizualizace Sdružení Domy – HELIKA

–ls–, foto archiv divize 5

V Motole zatím probíhají zemní práce

Na podzim loňského roku se v areálu pražské Fakultní

nemocnice v Motole opět zabydlel tým divize 9 Metrostavu pod vedením Josefa Majera, aby zde zahájil

druhou etapu rekonstrukce dětské části nemocnice.

Stavbu začal v listopadu demolicí objektu D1 a od té

doby pokračuje v  odvozu suti a  zemními pracemi pod

tímto objektem. „Oproti očekávání nám investor zatím

neuvolnil pavilony A a D, což by mělo proběhnout do poloviny března,“ upřesňuje vedoucí projektu Josef Majer

a dodává, že letošní chladná zima byla pro jeho tým spíše

výhodou, protože zemním pracím nevadila a navíc při ní

tolik nedocházelo ke znečištění vozovek. Stavbaři upravili

zařízení staveniště, připravili potřebnou infrastrukturu

a oplocení. Další práce se zatím rozbíhají, na řadě je hlavně aktivní příprava a úprava realizační dokumentace podle

požadavků jednotlivých klinik.

V  následujících jarních týdnech budou podle Josefa

Majera probíhat demoliční práce na  vystěhovaných pavilonech A  a  D a  bude zahájena spodní stavba pavilonu

Metrostav_05_09.indd 3

D1, který vyroste „na  zelené louce“. Vzhledem k  tomu,

že vše probíhá za plného provozu nemocnice, zajímá mě,

zda se neobjevily nějaké komplikace. „Zatím jsme kromě

požadavku na  razantní úpravu realizační dokumentace

a opožděné vystěhování pavilonů žádné komplikace nezaznamenali,“ říká Josef Majer. „Největší problém byl právě

v  dokumentaci, kde se mění prakticky vše a  je na  nás,

abychom veškeré práce a  činnosti nově zkoordinovali

a  ohlídali tak, aby se vše pohybovalo v  nastavených finančních mantinelech. Tomu naštěstí investor rozumí

a jeho přístup je i na základě předchozích zkušeností s námi velmi vstřícný,“ vysvětluje vedoucí projektu a dodává:

„Spolupráce je opravdu nadstandardní. Je vidět, že se

úročí spokojenost investora s naší firmou v předchozích

etapách.“ Josef Majer zmiňuje i vliv současné ekonomické

situace na stavbu - krize mu paradoxně umožňuje lepší

pozici při jednání s dodavatelskými firmami.

V důsledku uvedených změn je původní harmonogram

prací neplaný. Po opravě dokumentace a uvolnění všech

pavilonů jej bude třeba přepracovat a zatím není jisté, zda

tato skutečnost bude mít vliv i na konečný termín dokončení druhé etapy, který je dnes naplánován na rok 2011.

Do té doby musí tým Josefa Majera zrekonstruovat dva

pavilony – lůžkový, označený jako A, a operační, pojmenovaný D (vizualizace). Zcela na zelené louce bude postaven

operační objekt D1 a dalších asi 95 drobných objektů.

Po demolicích bude následovat montáž železobetonových konstrukcí a celou etapu v letech 2010 až 2011 završí

nezbytné kompletace. Součástí dodávky je totiž i celkové

zajištění zdravotnické techniky.

3/12/09 4:22:00 PM