Metrostav 05/2009

• Strana 1

  Už za rok zahloubená mimoúrovňová křižovatka na Ma-

  lovance propojí Strahovský tunel s Břevnovem. Spojení

  se Střešovicemi a Letnou přijdou na řadu později, až

  po úplném dokončení tunelového komplexu Blanka.

  Z něj zatím do srdce stavební jámy osaměle ústí jen

  výjezdová větev tubusu ve směru k Strahovskému tu-

  nelu. Složitý uzel na vysoce dopravně zatíženém území

  buduje divize 5 nepřetržitě už čtvrtý rok.

  „Stavba běží podle dohod s investorem a blíží se

  do své poslední třetí etapy,“ prozradil vedoucí projektu

  Ing. Tomáš Kohout. „Dokončujeme srdce hlavní křižo-

  vatky, kde celkem vytěžíme asi 100 tisíc kubíků zeminy.

  Stavíme most na Patočkově ulici přes budoucí výjezd

  ze Strahovského tunelu. V oddělené jámě se chystáme

  na betonáž nosných monolitických železobetonových

  konstrukcí malého hloubeného tunelu.“

  Během pouhých dvou dnů dokázal vloni v listopadu

  tým Ing. Kohouta převést dopravu z původní uliční trasy

  na provizorní komunikace současné druhé etapy stavby.

  Auta včetně veřejné dopravy teď v obou směrech jezdí

  po severním okraji stavební jámy, kudy ji také objíždějí pro

  vjezd do Strahovského tunelu. Výjezdová rampa z tunelu

  Blanka do Břevnova (vizualizace č. 2 zcela vlevo) má ho-

  tové všechny podzemní nosné konstrukce, je ale zasypaná

  a vede po ní provizorní komunikace.

  „Vloni v první etapě stavby jsme dokončili také lávku

  pro pěší přes Patočkovu ulici (foto č. 1),“ popisuje Ing. Ko-

  hout. „Výtah pro bezbariérový přístup však bohužel ještě

  není v provozu, protože investor pro něj hledá vhodného

  správce. Údržba osamoceně stojícího a volně přístupného

  elektrického zařízení totiž nebude snadná.“

  U dvoupolového hlavního mostu křižovatky jsou ho-

  tové střední pilíře (titulní foto) a jedna opěra, druhou

  železáři armují. Pevná skruž pro stavbu vodorovné nosné

  konstrukce bude hotová v dubnu. Od května se do ní začne

  betonovat. „Divize 7 pro nás teď dokončuje hrubé terénní

  úpravy křižovatky. Ve spolupráci s Doprastavem už brzo

  začneme budovat nosné konstrukce malého tunelového

  tubusu,“ pokračuje Ing. Kohout. „Slováci pro nás dělají

  bednění a armaturu, vyplnění betonem od TBG Metrostav

  si pak už zajišťujeme sami.“

  V průběhu letních prázdnin bude doprava převedena

  do tras třetí, závěrečné fáze stavby. Komunikace mezi

  Břevnovem, Střešovicemi a Smíchovem při ní většinou

  povedou už po definitivních trasách. Na dokončení pak

  zbude jen portálová dilatace u výjezdu z malého tunelu.

  „Také zbytek opěrných stěn, pár komunikací a – jak my

  říkáme – ‚krásno‘,“ uzavírá Ing. Kohout. „Vedení dopravy

  v našem úseku však ještě bude ovlivněné rozpracovaností

  a průjezdností následujícího úseku hloubených tunelů,

  tedy stavbou SAT 2B, která propojí Malovanku přímo se

  stavbou MYPRA komplexu Blanka.“

  Severní strana staveniště MÚK Malovanka je však

  už dnes osázená vzrostlými stromy. Na novém rybníčku

  před ústím potoka Brusnice do podzemí se cákají kachny.

  Další kus hotového díla tak okolním obyvatelům ukazuje,

  že projekt neřeší jen dopravní situaci, ale i pásy zeleně

  kolem Patočkovy ulice a Strahovského tunelu. Představu

  o konečné podobě této části Prahy získají návštěvníci už

  dnes v informačním centru Městského okruhu na Letné

  nebo na internetových stránkách www.tunelblanka.cz,

  odkud pochází i zveřejněná vizualizace.

  Ptáme se: Ing. Tomáše Kohouta,

  vedoucího projektu z divize 5 str. 2

  Profil člena Skupiny Metrostav:

  METROS str. 2

  V Motole zatím probíhají podzemní

  práce str. 3

  Spojení „voda a Šestka“ je starší než

  Metrostav str. 3

  Stavba tunelového komplexu

  Blanka se rozrůstá

  více ve fotoreportáži na str. 4

  16. března 2009 / 5 / XXI

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Hluboké srdce křižovatky

  Fotograf Josef Husák vystavuje

  Josef Husák, jehož fotografie znáte z našich novin i jiných

  tiskovin Metrostavu, představuje svou tvorbu v pražské

  Galerii Diamant ve Spálené ulici. Do 3. dubna si ji můžete

  prohlédnout od úterý do neděle mezi 12. a 18. hodinou.

  Naše stavby poutají pozornost

  Mladá fronta Dnes uvedla 5. března článek o stavbě obří

  kotelny v Elektrárně Ledvice. Nový zdroj – energetický blok

  o výkonu 660 MW – buduje pro společnost ČEZ divize 8

  Metrostavu. Bude vysoký 145 m, a jak připomněl redaktor

  Artur Janoušek, bude nejvyšší budovou v ČR. Svou výškou

  překoná i známou Cheopsovu pyramidu, nejvyšší v Egyptě.

  Divize 8 vyhrává i v kopané

  Sedmý tradiční zimní turnaj v halové kopané, WEBER –

  TERRANOVA CUP, vyhrál letos tým divize 8 Metrostavu.

  Oproti loňsku si o hodně polepšil a ve finálovém zápase

  porazil družstvo společnosti Eltsen na pokutové kopy. Vloni

  vítězná divize 7 skončila mezi 12 týmy na třetím místě.

  Při závěrečném hodnocení byl Jan Frydrych z divize 8

  vyhlášen nejlepším střelcem turnaje, v kategorii nejlepší

  hráč zvítězil Tomáš Proskočil z divize 7. Gratulujeme!

  Daruj krev s Metrostavem

  20. 3. 2009

  Na letošní jaro připravuje naše společnost ve spolupráci

  s transfuzním oddělením ÚVN již posedmé akci Daruj krev

  s Metrostavem. V kalendáři si proto rezervujte datum

  20. března v čase od 8 do 11 hodin. V konferenčním

  centru ve druhém podlaží budovy centrály v Koželužské

  ulici v Praze 8 bude v té době vytvořeno zázemí pro

  lékařské vyšetření i odběry. Každý dárce obdrží zdarma

  občerstvení. Dobrovolní dárci se mohou přihlásit

  na konkrétní hodinu odběru prostřednictvím firemního

  intranetu, kde naleznou přihlášku a další potřebné

  informace. Do akce se mohou zapojit zaměstnanci všech

  společností Skupiny Metrostav! Dosud jsme darovali už

  140 litrů krve. Děkujeme všem, kteří se k akci Daruj krev

  s Metrostavem připojí a toto číslo zvýší.

  Potkali se u Kolína

  Na poli u Kolína se 3. března sešli představitelé státu

  se zástupci kraje, města i s odborníky ze stavebních

  firem. Osm z nich, v čele s předsedou vlády, poklepem

  na základní kámen symbolicky zahájilo stavbu kolín-

  ského silničního obchvatu (foto). Až se na stejném mís-

  tě potkají v prosinci 2010, měli by ještě slavnostněji

  zahájit provoz na novém, téměř 8 km dlouhém úseku

  silnice I/38, který sníží dopravní zatížení Kolína.

  Premiér Mirek Topolánek připomněl, že až 85 % pro-

  středků na stavbu může být hrazeno z EU. Ministr dopravy

  Petr Bendl přítomné ujistil, že finance jsou zajištěny a nic

  nebrání tomu, aby stavba proběhla řádně a v termínu.

  „Drážní nadjezd trati Kolín–Ledečko přes nově bu-

  dovaný obchvat stavíme už od podzimu,“ říká vedoucí

  projektu Ing. Radim Čáp z divize 4. „Náš provoz mostních

  technologií dnes u tohoto ocelobetonového spřaženého

  mostu dokončuje spodní stavbu. Ocelová konstrukce,

  kterou vyráběla divize 7, je už po dílenské přejímce. Její

  montáž předpokládáme zhruba za měsíc. Na všech našich

  staveništích už také skončil archeologický průzkum.“

  V rámci sdružení postaví divize 4 čtyři největší mosty

  na budovaném úseku. Kromě rozestavěného budou tři

  další mosty silniční, železobetonové, budované na pevné

  skruži. Nejdelší, dlouhý asi 400 m, postaví divize 4 vlast-

  ními silami. Stavbu prvního, třípolového mostu přes Pe-

  kelskou rokli, zahájí tým Ing. Čápa už začátkem března.

  „Pro letošní rok máme knihu zakázek slušně napl-

  něnou,“ doplňuje ředitel divize 4 Ing. Josef Neuwirth.

  „Jenom bychom potřebovali, abychom všechny zakázky

  mohli začínat v termínu, podle harmonogramu.“

  1 2

  Historie i budoucnost

  pražské dopravy

  V úterý 3. března večer se v Sále architektů na Staro-

  městské radnici v Praze setkali odborníci na dopravu

  při vernisáži výstavy Vize pro dopravu v Praze, jejíž

  uspořádání podpořila i naše společnost.

  Za přítomnosti pražského primátora MUDr. Pavla Bé-

  ma a rektora ČVUT v Praze prof. Ing. Václava Havlíč-

  ka, CSc., je přivítal děkan dopravní fakulty prof. Ing. Petr

  Moos, CSc. (foto uprostřed). Výstava nabízí přehled histo-

  rie a současnosti pražské dopravy a hlavně výhled do její

  budoucnosti. Je přístupná zdarma a otevřená v pondělí

  od 11 do 18 hodin a od úterý do neděle mezi 9. a 18. ho-

  dinou. Skončí 14. června a víc informací o ní získáte na ad-

  rese www.vizeprodopravuvpraze.cz a na straně 4.

  Metrostav_05_09.indd 1 3/12/09 4:21:53 PM

• Strana 2

  Informace nad zlato – platí také v marketingu

  Základem úspěšného získávání zakázek je dobrá ob-

  chodní politika společnosti. Její nedílnou součástí je

  i aktivní marketing. V našem případě si pod tímto

  termínem můžeme představit vyhledávání, shromaž-

  ďování a vyhodnocování informací o plánovaných či

  připravovaných stavebních projektech. Řízení aktivit,

  které předcházejí získání stavební zakázky, má na sta-

  rosti útvar marketingu, který na centrále Metrostavu

  vede Ing. Rostislav Štajer.

  „Naše činnost je zaměřena především na řízení a ko-

  ordinaci marketingových aktivit divizí při vyhledávaní

  potenciálních zakázek a jednání s investory. Ve Skupině

  Metrostav nám pro tuto činnost slouží sofistikovaný

  elektronický systém, který nám umožňuje včas a z růz-

  ných úhlů analyzovat připravované stavební projekty,“

  říká Ing. Štajer. „Informace jsou samozřejmě zabezpe-

  čeny proti zneužití a jednotliví marketingoví pracovníci

  mají přidělena odstupňovaná přístupová práva. Systém

  je platformou pro evidenci a současně poskytuje přesná

  data pro statistická vyhodnocení a nezbytné analýzy naší

  obchodní činnosti,“ doplňuje Ing. Štajer.

  Z celkového počtu a finančního objemu obchodních

  případů, přijatých a sledovaných v systému, je patrná sta-

  bilně dobrá úroveň marketingové práce našich divizí. To,

  co potřebujeme, jsou přesné a ověřené informace, a tak

  na zlepšování používaného systému stále pracujeme.

  V roce 2007 jsme do systému integrovali velmi podrobné

  digitální mapové podklady, což se obratem odrazilo ve

  zpřesnění zadávaných informací a potažmo ve zvýšené

  marketingové aktivitě našich kolegů na divizích.

  „Při srovnání budoucích obchodních případů (graf

  č. 1) vidíme, že těsně převládá segment občanských

  staveb nad dopravními. Vzhledem k vývoji ekonomické

  situace na stavebním trhu očekáváme, že se tento poměr

  otočí,“ doplňuje Ing. Štajer a pokračuje: „Velký objem prů-

  myslových staveb tvoří zejména projekty v oboru energe-

  tiky. Naopak podíl bytové výstavby se v naší společnosti

  již několik let po sobě nezvyšuje.“

  „Pro obchodní činnost divizí je důležitý i poměr zaká-

  zek přijatých do systému v daném roce k těm, které byly

  v tom samém roce soutěžené,“ popisuje dál Ing. Štajer

  (graf č. 2). „Výsledek ukazuje, že víc než polovina soutěží,

  které vloni proběhly, se týkala zakázek, jež byly vloni také

  zaevidované v našem systému. Aktivní marketing je tedy

  více než důležitý. Sebedokonalejší systémové řešení se

  však bez aktivních uživatelů stává prázdnou investicí. To,

  že systém funguje a umožňuje sdílet a využívat informace,

  je zásluhou všech uživatelů, zejména z divizí Metrostavu,

  kteří s ním aktivně pracují!“

  Ocelový kolotoč

  Na první pohled vypadá výrobní hala divize 7 v Horních

  Počernicích stále stejně – ocelové konstrukce kam oko

  dohlédne. Druhý pohled však odhalí jejich koloběh –

  jeden most v dílně vzniká, druhý ji opouští a na jeho

  místě začínají svářeči pracovat na dalším...

  Až do července tak v hale budou vznikat příčníky

  a nosníky dálničního mostu o devíti polích přes Dobřejo-

  vický potok. Most bude součástí stavby 512 na obchvatu

  Prahy a postaví jej naše divize 4. Každá z jeho dvou

  ocelových konstrukcí, oddělených pro každý jízdní směr

  zvlášť, bude po smontování dlouhá 253 m. Celkem budou

  vážit 1200 tun. „Nosníky tvoří 25 m dlouhá dvojice svařo-

  vaných profilů I, spojená výztuhami (foto č. 1),“ popisuje

  Ing. Zdeněk Štourač. „Příčníky jsou kratší, zato složitější.

  V hale je svaříme (foto č. 2), odvezeme na stavbu a tam je

  už příští týden začnou sestavovat naši montéři.“

  Další dva mosty už oceláři divize 7 téměř dokončili.

  „Pro společnost BÖGL a KRÝSL jsme vyrobili dva téměř

  shodné 36 m dlouhé příhradové mosty, které nahradí sta-

  ré konstrukce při optimalizaci železniční trati Stříbro–Pla-

  ná u Mariánských Lázní,“ pokračuje Ing. Štourač. „Každý

  váží asi 90 t a bude složený ze tří dílů. Právě je vyvážíme

  ven z dílny na provizorní podpory, kde dokončíme jejich

  protikorozní ochranu a svaříme je dohromady. Na přelomu

  března a dubna je tahače odvezou na stavbu.“

  V hale zatím vznikají další ocelové konstrukce – části

  mostu pro překlenutí Lochkovského údolí na obchvatu

  Prahy, připravují se mosty a lávky pro stavbu v Plzni a pro

  železniční most u Zdic. Ocelové konstrukce se prostě

  v hale divize 7 v Horních Počernicích stále točí.

  Ing. Tomáše Kohouta,

  vedoucího projektu z divize 5

  Hned po studiu Ing. Kohout nastoupil jako asistent

  na stavbu mostu mezi Strahovským tunelem a Mrá-

  zovkou. Od té doby nabyl zkušenosti, získal autorizaci

  v oboru dopravních staveb a před čtyřmi lety se už jako

  vedoucí projektu přesunul k druhému portálu Strahov-

  ského tunelu, aby postavil MÚK Malovanka.

  Čtyři roky na stavbě velké křižovatky jsou dlouhá doba.

  Jak byste ji charakterizoval?

  Ze začátku jsme vůbec nemohli stavět podle plánu. Museli

  jsme vymýšlet, co postavit – aby na to bylo stavební po-

  volení – a jak to postavit, aby hotové objekty nepřekážely

  dalšímu postupu a zakázku jsme dokončili v požadova-

  ném termínu. Čas ukázal, že jsme se rozhodovali správně.

  Dnes už delší dobu stavíme naplno, či spíš se blížíme

  k závěru. Na jaře příštího roku by křižovatka měla být

  hotová. O jejím plném zprovoznění však rozhodne až po-

  stup stavby hloubených tunelů SAT 2B, které Malovanku

  propojí s tunelovým komplexem Blanka.

  Původně jste na stavební fakultě vystudoval ekonomii

  a řízení. Baví vás dopravní stavby?

  Baví. Pracuji rád na stavbách velkých rozměrů a objemů.

  Jen bych si je někdy přál stavět na zelené louce. Uprostřed

  města se musím věnovat hlavně jednáním se správci

  inženýrských sítí a s institucemi. Navíc nám přes stavbu

  denně projede na 40 tisíc aut včetně veřejné dopravy a ne-

  počítám nadšence, kteří si nás fotografují. Raději bych víc

  času věnoval konstrukcím, sestavování časových harmo-

  nogramů a vymýšlení správných technických řešení.

  Co bylo po této stránce nejsložitější na Malovance?

  Asi umístění stavby. A to jak kvůli okolní zástavbě, tak

  pro složité zakládání. Tunely totiž hloubíme pod hladinou

  spodní vody v navážkách a v korytě historického potoka.

  Vzhledem ke špatným geologickým poměrům jsme jejich

  základovou spáru museli prohloubit a sanovat až 80 cm

  vysokou vrstvou štěrku při stálém odčerpávání vody. Čty-

  řikrát se tu utopil buldozer a to se hned tak nestává.

  Stavební jámu menšího tunelu dnes těžíte blízko obyt-

  ných domů v Patočkově ulici. Jak jsou zajištěné?

  Jejich stabilitu zaručuje únosné pažení stavební jámy,

  protože základy domů leží v druhé kotevní úrovni. V ob-

  jektech jsme v předstihu provedli pasportizaci a osadili je

  nivelačním sledováním. Staré trhliny v nosných konstruk-

  cích jsme přemostili automatickými deformetry, které

  stav objektů nepřetržitě monitorují a přes server umožňují

  jejich on-line pozorování. Vedle domů je také umístěný

  inklinometr, který sleduje pohyb horninového masivu,

  a na kotvách ve stavební jámě jsou dynamometry měřící

  jejich prostorový pohyb. Všechny naše práce zde probíha-

  jí bez problémů, přesto se těším na červen, až budeme mít

  jámu zasypanou. Pak teprve budu klidně spát.

  Už za rok stavbu dokončíte. Co bude dělat potom?

  Rádi bychom se podíleli na budování hloubených tunelů

  při návazné stavbě SAT 2B. Zahrne sice jen asi 400 metrů

  dlouhý úsek, zato bude díky oboustranné zástavbě kolem

  Patočkovy ulice velmi náročná a bude obsahovat dokonce

  o čtvrtinu víc stavebních objektů, než má naše dnešní za-

  kázka. Myslím si, že bychom při této stavbě dobře obstáli

  i díky našim dnešním zkušenostem ze stavby mimoúrov-

  ňové křižovatky Malovanka. Mám tu totiž sehraný tým,

  ve kterém je kromě několika absolventů i řada starších

  praktiků. Sám jsem si je do týmu vybral, protože si vážím

  jejich znalostí, zkušeností a nadhledu. Přál bych si, aby

  bez ohledu na možné omezení stavební výroby v násle-

  dujícím období s námi vydrželi pracovat tak dlouho, jak

  jim to jejich schopnosti dovolí.

  Co dovolí náročná stavba vám? Máte čas na rodinu?

  Na rodinu si ho najdu vždycky. Manželka má stejně jako já

  ráda střelbu, takže na střelnici chodíme spolu. Jen na mo-

  torce už jezdím rozumněji, odpovědnost za děti mě přived-

  la k větší opatrnosti. Stejně si v poslední době nejraději

  zajdu se psem do lesa, kde je krásné ticho a klid.

  strana 2

  PTÁME SE

  Profil člena Skupiny Metrostav: METROS

  Společnost s ručením omezeným METROS se zabývá

  velkoobchodem a maloobchodem vybraných staveb-

  ních i hutních materiálů. Metrostav je jejím stopro-

  centním vlastníkem, a proto je METROS členem sta-

  vební Skupiny Metrostav i DDM Group.

  Společnost METROS byla do obchodního rejstříku

  zapsána téměř přesně před 16 lety. Její motto „Stavebniny

  nejen pro Metrostav!“ ukazuje, že je zaměřená také na do-

  dávky materiálů mimo mateřskou firmu a dokonce i mimo

  stavební skupinu DDM Group. Pro některé komodity,

  třeba pro pracovní oděvy (foto), je však pro Metrostav

  výhradním dodavatelem.

  Při téměř 50 zaměstnancích v roce 2007 překročil

  roční obrat firmy METROS 750 milionů korun. Podle slov

  prezidenta skupiny Metrostav Jiřího Bělohlava na Tech-

  nicko-ekonomické konferenci 2009 je postavení firmy

  METROS dlouhodobě stabilizované. Jednatelem a záro-

  veň ředitelem společnosti je Ing. Petr Nicek.

  METROS provozuje sklad ve Stavebním dvoře v Hor-

  ních Počernicích, kde má i pneuservis pro osobní a ná-

  kladní vozy. K nabízeným službám zde patří jak prodej

  veškerých pneumatik, litých kol, protektorování a opravy

  pneumatik, tak i kompletní servisní služby.

  V říjnu roku 2007 METROS otevřel v Praze 9 v Zen-

  klově ulici klientské centrum, jehož pracovníci poradí,

  zkonzultují a zpracují návrhy vnitřního vybavení nových

  a rekonstruovaných bytů včetně jejich vizualizace a ce-

  nové nabídky. A to jak pro klienty společnosti Metrostav

  Development, tak pro kohokoliv jiného. Pro zaměstnance

  DDM Group dokonce se slevou na kompletní dodávky.

  Už druhý rok pracuje obdobným způsobem jako v ČR

  i METROS SK na Slovensku v Bratislavě, kde zejména

  Klientské centrum spolupracuje hlavně s Metrostavem SK

  a výrobními divizemi z Čech.

  METROS je zaměřený především na přímé dodávky

  a vzhledem k velkým obratům materiálů nakupovaných

  přímo u výrobců může svým zákazníkům nabídnout vý-

  znamné slevy. Mezi jeho rozhodující sortiment patří zdicí

  materiál, veškeré druhy pojiv, tepelné izolace, hydroizola-

  ce, betonové prefabrikáty, kameninové trouby a tvarovky,

  výrobky stavební chemie, polotovary z plastů a mnohé

  další. Další z významných komodit jsou hutní materiály –

  válcované profily, plechy, betonářská výztuž a sítě KARI.

  Ve spolupráci s Metrostavem provedl METROS ne-

  dávno inovaci nabídky pracovních oděvů a osobních

  ochranných pomůcek, které dnes vyhovují nejmoderněj-

  ším požadavkům na dlouhodobou životnost, pohodlnost,

  snadnou údržbu i bezpečnost práce z pohledu ochrany

  zdraví i viditelnosti při zhoršených podmínkách se zacho-

  váním cenového koše pro jednotlivé profese.

  Společnost METROS má zavedený systém jakosti

  podle QMS ISO 9001:2000, je certifikována dle EMS ISO

  14001:2005 a OHSAS 18001. Více informací o ní najdete

  na webových stránkách www.metros.cz.

  1

  2

  3

  4

  5

  Podíl jednotlivých segmentů v procentech

  (podle finančních objemů)

  Občanské stavby 33 %

  Bytová výstavba 8 %

  Průmyslová výstavba 13 %

  Dálkové vedení 2 %

  Vodohosp. stavby 1 %

  Dopravní stavby 32 %

  Ostatní 1 %

  Podzemní ražené 6 %

  Metro 2 %

  (graf č. 1)

  Poměr soutěžených evidenčních listů (EL) a z toho EL

  registrovaných v roce 2008 v procentech

   Soutěžené EL přijaté do roku 2008 45,7 %

   Soutěžené EL přijaté v roce 2008 54,3 %

  (graf č. 2)

  Metrostav_05_09.indd 2 3/12/09 4:21:57 PM

• Strana 3

  V Plzeňské části Košutka pokračuje výstavba Zimní-

  ho stadionu, jejímž investorem je bývalý vynikající

  cyklokrosař Roman Kreuziger, který na projekt získal

  příspěvek z fondů EU. Práci divize 1 pod vedením

  Ing. Miroslava Kšíra budou moci návštěvníci vyzkou-

  šet „na vlastní brusle“ již koncem letošního srpna.

  Zimní stadion je navržen jako dvoulodní a zastřeší

  dvě ledové plochy, oddělené středním dvoupodlažním

  zázemím (foto č. 2). Kromě technologické části v něm

  budou i šatny, fitness, restaurace a prostory pro další

  sportovní vyžití. Hala A, s malou tribunou pro 250 diváků,

  bude sloužit výhradně pro tréninky a ligová utkání nižších

  hokejových soutěží. Druhá hala B pak bude k dispozici

  bruslařům z řad široké veřejnosti.

  Na stavbě, která byla zahájena v polovině července

  loňského roku, jsou dnes hotové monolitické železobe-

  tonové konstrukce nosného systému. Na začátku února

  byla dokončena i montáž parabolických rámů ocelové

  konstrukce zastřešení hal včetně trapézových plechů.

  V současné době probíhají v zázemí práce na zděných

  příčkách a vnitřních instalacích – vodovodu, kanalizaci,

  ústředním vytápění, elektro, vzduchotechnice a měření

  a regulaci. Nad oběma ledovými plochami byly zahájeny

  práce na izolačním souvrství střešního pláště (foto č. 1).

  Podle slov Ing. Miroslava Kšíra se v současné době

  generální projektant spolu s geologem a statikem zabývají

  hlavně hledáním nejvhodnějšího způsobu sanace zemní

  pláně pod budoucími ledovými plochami, která má nevy-

  hovující parametry. Na ní vybetonovaná železobetonová

  nosná deska totiž musí mít rovnoměrné sedání, protože

  součástí skladeb pod ledovými plochami budou rastry

  vyhřívacího, ale i chladicího systému potrubí.

  Divize 1 Metrostavu je generálním zhotovitelem nejen

  stavební části nového plzeňského stadionu včetně přileh-

  lého parkoviště a zpevněných ploch, ale i dodavatelem

  moderní technologie chlazení a gastronomického vyba-

  vení. Vzduchotechniku pro sportovní komplex dodává

  a montuje divize 4 společnosti Subterra. Její technickou

  zajímavostí jsou adsorpční cirkulační jednotky, které v ur-

  čitém ročním období zamezují tvorbě mlhy nad ledovou

  plochou. V těchto jednotkách váže vzdušnou vlhkost ad-

  sorpční rotor, který je následně vysušován regeneračním

  vzduchem předehřívaným v elektroohřívači.

  Tereza Regnerová, foto Josef Husák

  Při vytváření Metrostavu v rámci VHJ Vodní stavby do-

  stala tehdejší provozní jednotka 6 na starost vodní dílo

  Želivka a s ním související zakázky. Od té doby mají

  vodohospodářské stavby pevné místo ve výrobním pro-

  gramu naší divize, která číslu 6 zůstala věrná.

  Přehrady, jezy, plavební komory, hráze a úpravy toků,

  čistírny odpadních vod, úpravny vod, kanalizace a vodo-

  vody, vodojemy i vodní elektrárny – pracovníci divize 6

  zahrnuli do svého portfolia až na malé výjimky vlastně

  všechny stavby související s vodou.

  „Snažíme se vyhledávat projekty, u kterých má naše

  účast nějakou ‚přidanou hodnotu’. Vysvětlujeme investo-

  rům, že pokud chtějí položit kanalizaci v jedné ulici nebo

  třeba opevnit narušený břeh potoka, je celá řada drobných

  a kvalitních firem, které se takového úkolu zhostí. Má-li

  se však za provozu zrekonstruovat úpravna vody nebo

  čtrnáct metrů pod hladinou založit vodní elektrárna, začí-

  náme cítit svoji příležitost,“ vysvětluje Ing. Karel Vojáček,

  zástupce ředitele divize 6 pro vodohospodářské stavby,

  a vyjmenovává některé z referenčních staveb, které

  představují milníky v novodobé historii divize: „Účastnili

  jsme se výstavby první ČOV s hlubokou šachtou (56 m)

  ve Vlašimi i ČOV ve Vsetíně, která byla první akcí na Mo-

  ravě po dvouletém úsilí. Mimochodem, dnes tam máme

  již sedm dokončených staveb. Dál to byla úpravna vody

  Kozičín, tedy první úpravna od dob Želivky, či malá vodní

  elektrárna v Libčicích, která zahájila novou éru našeho

  působení při výstavbě vodních elektráren.“

  Zatímco v nejlepším období tvořily vodohospodářské

  stavby asi polovinu zakázek divize 6, v současné době

  jsou lehce v útlumu. Je to dáno především faktem, že pří-

  prava a schvalování projektů, jež jsou spolufinancovány

  z EU z operačního programu Životní prostředí, postupuje

  pomalu. Totéž podle Ing. Vojáčka platí i v přípravě druhé

  etapy výstavby protipovodňových opatření. „Proto letos

  ‚jen’ dokončíme rekonstrukci ČOV v Trutnově, malou

  vodní elektrárnu Troja, budeme pokračovat na moder-

  nizaci jezu České Vrbné a vodní elektrárně v Lovosicích.

  Nejsem pověrčivý, ale o stavbách, které bychom rádi

  realizovali, mluvit nechci. Jen třetí výzva operačního pro-

  gramu Životní prostředí obsahuje projekty za 20 miliard

  korun. Možnosti jsou veliké, zároveň však prohlubující se

  ekonomická krize proti nám staví firmy, které přišly o za-

  kázky z privátního sektoru, a zaznamenali jsme i zájem

  developerů. Pokud však ‚musím’ uvést alespoň jeden cíl,

  pak řeknu, že by bylo velmi smutné, pokud by se stavba

  pražské ÚČOV obešla bez naší šestky.“

  O tom, že pracovníci divize 6 jsou opravdovými od-

  borníky na vodohospodářské stavby, hovoří řada oce-

  nění. V soutěži o vodohospodářskou stavbu roku získali

  pro Metrostav už sedm titulů! Tomuto číslu se žádná jiná

  firma ani nepřibližuje. A pak jsou tu další, méně okázalá

  uznání. Pokud třeba navštívíte stránky Povodí Moravy,

  první, co uvidíte, je letecký snímek malé vodní elektrárny

  Bulhary, kterou také budovala divize 6.

  „Mne osobně nejvíc těší dobré vztahy s našimi partne-

  ry, které přetrvávají i po dokončení stavby. To ve staveb-

  nictví vůbec není samozřejmost. Serióznost, otevřenost,

  schopnost naslouchat či obyčejné lidská slušnost nás

  již přivedly na řadu stavenišť. Možná to zní staromódně,

  ale opravdu si myslím, že stále platí Baťovo heslo: ‚Nad

  zákazníkem nelze zvítězit’,“ uzavírá Ing. Vojáček.

  M a r t i n a V a m p u l o v á , i l . f o t o M V E V r a ň a n y

  a protipovodňové ochrany Libně J. Husák

  strana 3

  ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

  Plzeň brzy uvítá nový zimní stadion

  1

  Spojení „voda a Šestka“ je starší než Metrostav

  2

  Obyvatelé jižních částí Prahy od Modřan po Komořany

  mají důvod k radosti. Prodloužení kmenové kanalizační

  stoky A o více než dva kilometry přímo napojilo jejich

  splaškovou kanalizaci na pražskou Ústřední čistírnu

  odpadních vod. Zdejší stará a nefunkční čistírna a žum-

  py mohou být vyřazeny z provozu. Oddychne si i Vltava,

  kterou úniky splaškových vod často znečisťovaly.

  Stavba nové stoky A2 probíhala převážně v trase hlav-

  ní Komořanské ulice. Sdružení firem, vedené divizí 5 Me-

  trostavu, ji přitom dokázalo provést při zachování provozu

  na pozemních komunikacích. Práce, zahájené v listopadu

  2004, skončily po čtyřech letech vloni na podzim.

  Kromě úseku stoky A2-4 při výjezdu směrem na Zbra-

  slav byla celá stavba provedena hornickým způsobem.

  V době největšího nasazení ražby probíhaly v nepřetrži-

  tém provozu až na čtyřech čelbách najednou a bylo při

  nich zaměstnáno více než 70 pracovníků.

  „Stoka vede ve štole asi 8 až 10 m pod jízdním pruhem

  Komořanské ulice směrem do centra,“ popisuje vedoucí

  projektu Ing. Jan Frantl. „Dělníci ji razili převážně ručně

  pomocí drobných mechanismů. Z podrobného geologic-

  kého průzkumu trasy jsme už předem věděli, že se v dolní

  části stoky setkáme s tekutými písky, které bude nutné

  sanovat. V oblasti Komořan jsme zase narazili na jen slabě

  zvětralé letenské břidlice s vložkami křemenců, na jejichž

  rozpojování jsme museli dokonce použít trhací práce.“

  Převážná část nové stoky je ze sklolaminátového po-

  trubí o profilech DN 800, 600 a 400. Z kameniny jsou jen

  části na horním toku a bočních stokách. Vstupní betonové

  šachty (foto) mají prefabrikovaná nebo zděná dna. Štoly

  mezi nimi po pokládce potrubí většinou zaplnila popílko-

  -cementová směs, v menší míře i stříkaný beton.

  Součástí stavby byly i pobočné větve systému splaš-

  kové kanalizace pro odvodnění zástavby Modřan a Komo-

  řan o celkové délce přes 500 m a provedení domovních

  přípojek v celé trase stoky.

  „Stavěli jsme převážně za provozu, kyvadlově uprave-

  ného světelnou signalizací,“ říká stavbyvedoucí Ing. Jan

  Hlaváček. „V roce 2001 stavbě předcházela podrobná

  pasportizace všech stavbou dotčených objektů, vozo-

  vek, chodníků, oplocení i studní. Po dobu výstavby jsme

  v poklesové zóně na osazených kontrolních bodech

  nepřetržitě sledovali poklesy a deformace. Měřili jsme

  i konvergence ve štole a seizmické zatížení při trhacích

  pracích. Stanovené hodnoty jsme nikde nepřekročili.“

  Život stávajících obyvatel jižní části Prahy podél pra-

  vého břehu Vltavy se díky nové stoce A2 výrazně zlepšil.

  Dostatečná kapacita kanalizace v budoucnosti umožní

  i zahájení zdejší plánované bytové výstavby.

  –ls–, foto archiv divize 5

  Prodloužení stoky zlepší život v Komořanech

  V Motole zatím probíhají zemní práce

  Na podzim loňského roku se v areálu pražské Fakultní

  nemocnice v Motole opět zabydlel tým divize 9 Met-

  rostavu pod vedením Josefa Majera, aby zde zahájil

  druhou etapu rekonstrukce dětské části nemocnice.

  Stavbu začal v listopadu demolicí objektu D1 a od té

  doby pokračuje v odvozu suti a zemními pracemi pod

  tímto objektem. „Oproti očekávání nám investor zatím

  neuvolnil pavilony A a D, což by mělo proběhnout do po-

  loviny března,“ upřesňuje vedoucí projektu Josef Majer

  a dodává, že letošní chladná zima byla pro jeho tým spíše

  výhodou, protože zemním pracím nevadila a navíc při ní

  tolik nedocházelo ke znečištění vozovek. Stavbaři upravili

  zařízení staveniště, připravili potřebnou infrastrukturu

  a oplocení. Další práce se zatím rozbíhají, na řadě je hlav-

  ně aktivní příprava a úprava realizační dokumentace podle

  požadavků jednotlivých klinik.

  V následujících jarních týdnech budou podle Josefa

  Majera probíhat demoliční práce na vystěhovaných pa-

  vilonech A a D a bude zahájena spodní stavba pavilonu

  D1, který vyroste „na zelené louce“. Vzhledem k tomu,

  že vše probíhá za plného provozu nemocnice, zajímá mě,

  zda se neobjevily nějaké komplikace. „Zatím jsme kromě

  požadavku na razantní úpravu realizační dokumentace

  a opožděné vystěhování pavilonů žádné komplikace neza-

  znamenali,“ říká Josef Majer. „Největší problém byl právě

  v dokumentaci, kde se mění prakticky vše a je na nás,

  abychom veškeré práce a činnosti nově zkoordinovali

  a ohlídali tak, aby se vše pohybovalo v nastavených fi-

  nančních mantinelech. Tomu naštěstí investor rozumí

  a jeho přístup je i na základě předchozích zkušeností s ná-

  mi velmi vstřícný,“ vysvětluje vedoucí projektu a dodává:

  „Spolupráce je opravdu nadstandardní. Je vidět, že se

  úročí spokojenost investora s naší firmou v předchozích

  etapách.“ Josef Majer zmiňuje i vliv současné ekonomické

  situace na stavbu - krize mu paradoxně umožňuje lepší

  pozici při jednání s dodavatelskými firmami.

  V důsledku uvedených změn je původní harmonogram

  prací neplaný. Po opravě dokumentace a uvolnění všech

  pavilonů jej bude třeba přepracovat a zatím není jisté, zda

  tato skutečnost bude mít vliv i na konečný termín dokon-

  čení druhé etapy, který je dnes naplánován na rok 2011.

  Do té doby musí tým Josefa Majera zrekonstruovat dva

  pavilony – lůžkový, označený jako A, a operační, pojmeno-

  vaný D (vizualizace). Zcela na zelené louce bude postaven

  operační objekt D1 a dalších asi 95 drobných objektů.

  Po demolicích bude následovat montáž železobetono-

  vých konstrukcí a celou etapu v letech 2010 až 2011 završí

  nezbytné kompletace. Součástí dodávky je totiž i celkové

  zajištění zdravotnické techniky.

  M a r t i n a V a m p u l o v á

  vizualizace Sdružení Domy – HELIKA

  Metrostav_05_09.indd 3 3/12/09 4:22:00 PM

• Strana 4

  strana 4

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Výroční konference ZO

  Ve středu 25. března se v kongresovém sále hotelu

  Olšanka uskuteční výroční konference naší základní

  organizace. Uzavře rok 2008 zprávou o činnosti

  a projednáním dalších materiálů, týkajících se ze-

  jména hospodaření. Projedná důležité dokumenty

  pro činnost v letošním roce, mimo jiné i podklady

  a případný souhlas k založení koordinačního odboro-

  vého orgánu Skupiny Metrostav. Na konferenci přijali

  pozvání generální ředitel Metrostavu, zástupci odbo-

  rového svazu i sesterských organizací ze společnosti

  Subterra a ze Seniorklubu Metrostavu.

  Připravujeme

  Výbor ZO zpracoval pro členskou základnu plán akcí

  na letošní rok. Při jeho přípravě vycházel z dosavad-

  ních zkušeností a z ohlasů na již uskutečněné akce.

  Plán akcí předloží ke schválení konferenci ZO.

  Pro informaci uvádíme přehled akcí:

  -

  dinných rekreací v penzionu Sokol v Pasekách n/J

    -

  mou Márty a sesterskou ZO Subterra konají lyžař-

  ské pobyty pro děti ve věku 7–15 let

         -

  xipass v hodnotě 1500 korun na čerpání služeb

  u smluvních partnerů firmy Sodexo

  

  jednodenní zájezd ke Dni dětí

  

  -

  tovní hry v rekreačním středisku Trnávka

  

  děti konat letní tábory a ve spolupráci s VPT Lipno

  také oblíbený vodácký tábor na Lipně

  -

  pozici RS Trnávka i penzion Sokol

  

  pobytové zájezdy pro dospělé účastníky (letecky

  Kypr a Španělsko, autobusem Chorvatsko)

  -

  řádáno divadelní představení

  

  za zvýhodněné ceny služby v plaveckém bazénu Po-

  dolí a v regeneračním centru Bioregena a Buď Fit

  Mimo uvedené programy mohou DV pořádat samo-

  statně nebo ve sdružení s jinými DV své dílčí progra-

  my podle zájmu členské základny. O všech akcích

  bude výbor ZO předem a včas informovat.

  SLOUPEK ODBORŮ

  Stavba tunelového komplexu Blanka se rozrůstá do délky i do hloubky

  Výstavbu hloubených tunelů Blanka na trojském břehu limituje budoucí Trojský most a z druhé strany ražba

  tunelů na Letnou. „O variantě Trojského mostu investor dosud nerozhodl,“ vysvětluje vedoucí projektu Ing. Pavel

  Šindelář z divize 2, která stavbu komplexu řídí. „Proto jsme u vjezdu do hloubených tunelů prozatím skončili

  dilatačním celkem číslo 10 (foto č. 1). Zkosený rám dílu 11 dokončíme dodatečně, aby tvořil s mostem jeden celek.“

  Obě souběžné trouby hloubených tunelů mají u vjezdu z trojské strany obdélníkový průřez. Jeho monolitickou

  železobetonovou konstrukci provádějí betonáři z naší divize 6. V současnosti pracují na zastropení dvou koncových

  dilatačních celků (foto č. 2). Práci v tomto místě komplikuje hlavní kanalizační sběrač dešťové vody z přilehlých

  Bohnic. Divize 4 pro něj dodala mostní provizorium, aby mohl být převeden do dočasné trasy (foto č. 3). Do

  definitivní bude uložen až po dokončení, izolaci a zasypání pod ním procházejících tunelů. Blíž k trojskému portálu

  ražených tunelů se trasa dostává do větší hloubky, a proto se průřez hloubených tunelů mění z obdélníkového na

  klenbový. V tomto místě probíhá stavba jen v jižní polovině stavební jámy, kde izolatéři pokládají hydroizolace na

  podkladní betony technického kanálu (foto č. 4). Severní část jámy před portály bude ještě víc než rok sloužit jako

  vjezdová rampa do ražených tunelů. Do jejich jižního tubusu právě zajela forma na definitivní ostění (foto č. 5).

  Zatímco v Troji se stavba natahuje do délky, na Prašném mostě se přes zimu prohloubila. Tým Ing. Pavla Kacíře

  z divize 1 zde totiž dokončil 62 m hluboké spadiště kanalizace o průměru 6 m (foto č. 6). Stávající stoková síť ze

  Střešovic bude díky němu převedena do kmenové stoky K (foto č. 7), která prochází v hloubce pod Svatovítskou ulicí.

  Na různých místech Prahy tak můžete sledovat, jak stavba tunelového komplexu Blanka zdárně pokračuje.

  Pohled do budoucnosti

  Víte, co bylo dřív – doprava, nebo město? Jak se v Pra-

  ze cestovalo před sto lety? Odhadnete, kdy vznikl nápad

  postavit metro, a víte, že v Praze jezdil i chodník? Pře-

  mýšlíte, kudy, kam a čím se bude jezdit v budoucnosti?

  Odpověď nejen na tyto otázky najdete na výstavě Vize

  o dopravě v Praze. Do 14. června ji můžete navštívit

  ve čtvrtém patře pražské Staroměstské radnice.

  „Chtěli jsme vyprávět příběh. Příběh o dopravě v Pra-

  ze od jejích prvopočátků až po vize, kterými by se mohla

  pražská doprava ubírat v budoucnosti,“ říká kurátor vý-

  stavy Ing. Zdeněk Říha, Ph.D., z Fakulty dopravní ČVUT

  v Praze, která výstavu spolu s Útvarem rozvoje hlavního

  města Prahy připravila.

  Náš příběh tak začíná v historicky dávné době, kdy

  se za časů Přemyslovců po Vltavě plavili kupci. Kdy hrad

  a tržiště spojila cesta a kolem ní postupně vyrůstala

  lidská sídla. Město tedy formoval obchod a doprava.

  Genetický kód Prahy tak zřejmě pochází už z období mezi

  10. a 14. stoletím, kdy byla založena její komunikační síť.

  Kopcovitý terén a meandry Vltavy jí pak daly do vínku za

  všech časů obtížné provozní podmínky.

  Protože do budoucnosti hledíme přes minulost, vize

  o dopravě v Praze začínají na výstavě 19. stoletím: histo-

  rickými mapami i modelem prvního Křižíkova otevřeného

  motorového vozu z Letné z roku 1891, který koňku převedl

  k tramvajím. O sedm let mladší dopis železáře Ladislava

  Rotta upozorňuje tehdejší pražské radní i současné ná-

  vštěvníky, že by souběžně s demolicí Josefova: „... šlo

  nákladem téměř nepatrným zříditi v Praze dráhy podzem-

  ní...“ A ten chodník, či spíše kryté pohyblivé schodiště

  s dřevěnými stupni, jezdil v trase zrušené pozemní lanov-

  ky na Letnou od roku 1926 celých devět let. Je považován

  za první český eskalátor.

  V modernější historii i současnosti se jako korálky

  na nitku navlékají stavby úzce propojené s Metrostavem

  – třeba výstavba podpovrchové tramvaje v Opletalově

  ulici, zahájená dne 7. ledna 1966. Dál i trasy metra, rozvoj

  letiště Ruzyně, železniční Nové spojení, „živá nádraží“,

  tunelový komplex Blanka...

  Dnes má Praha nejlépe fungující veřejnou dopravu ve

  střední Evropě. Přesto je nezbytně nutné najít systém, jak

  bude spolupracovat s individuální dopravou. Prudce na-

  růstající počet automobilů v úzkých uličkách přeplněných

  turisty totiž komplikuje život všem. A tady se přes minu-

  lost díváme do budoucnosti, na projekty, které dopravu

  v Praze čekají nebo mohou čekat.

  „Veřejná doprava v Praze by měla být připravená za

  rok přepravit víc než 1,5 miliardy lidí,“ připomněl při ver-

  nisáži výstavy primátor Pavel Bém. „Už dnes má Praha

  55 km provozních tratí metra, desetkrát více kilometrů

  linek tramvají a přes 2100 km autobusových tras. Je v ní

  ale navíc registrováno i 612 tisíc osobních aut. Každý rok

  v ní vyroste nová významná dopravní stavba, která má

  výrazný urbanizující efekt – jako Nové spojení. Vznikají

  nové stanice metra, které vytvářejí společenský prostor

  – jako Střížkov. Doprava se tak znovu stává fenoménem,

  který se podílí na rozvoji celého města.“

  Moderní doprava musí přepravit velké objemy cestují-

  cích a musí splňovat i velmi přísné požadavky na ochranu

  životního prostředí. Musí využívat máloemisní a co nej-

  méně hlučné dopravní prostředky. Aby zklidnila centrum

  města, zanořuje se pod zem a v Praze netrpělivě čeká na

  dokončení Pražského i Městského okruhu.

  Pražská doprava se tak vlastně v Metrostavu týká té-

  měř každého. Ať už v hlavním městě bydlí, pracuje, nebo

  v něm jeho divize stavěla, staví či se chystá stavět. Proto

  bude jistě výstava Vize pro dopravu v Praze zajímavá

  a poučná pro všechny (foto).

  Jak tedy budou vypadat pražská letiště, železnice,

  tramvaje či silniční komunikace? Odpověď najdete na

  Staroměstské radnici, kam s bližšími podrobnostmi zvou

  internetové stránky www.vizeprodopravuvpraze.cz a Me-

  trostav, který uspořádání výstavy podpořil.

  4 5

  Historická paměť

  Nedávné zvýšení hladin řek mi propojilo vzpomínky na

  povodně z let 1997 a 2002 s obavami o pražské stavby

  Metrostavu. Vyhledala jsem si proto bližší informace

  o tom, jak stav vody ve Vltavě vlastně vypadá.

  O jejím průtoku v Pražské kotlině nejlépe vypovídá

  vodoměrný profil v Malé Chuchli. V případě, že je sucho,

  jím proteče méně než 28 m³ vody za sekundu. Průměrný

  průtok je asi 5x vyšší. Povodňovou aktivitu zde limituje

  450 m³/s, odkdy nastává její 1. stupeň (SPA), tzv. bdělost.

  Od 1000 m³/s platí 2. SPA – pohotovost. Ohrožení, tedy

  3. SPA, je vyhlašován když průtok překročí 1500 m³/s.

  Pokud překoná 3440 m³/s, je vyhlášeno extrémní ohrože-

  ní. Aktuální vodní stavy i hydrogeologické předpovědi je

  možné najít na webových stránkách http://hydro.chmi.cz,

  www.pvl.cz a www.voda.gov.cz.

  V srpnu roku 2002 protékalo Prahou neuvěřitelných

  5000 m³/s – něco takového nikdo nepamatoval. Předchozí

  podobná katastrofa totiž Prahu potkala před více než

  sto lety – v roce 1890, kdy velká voda kvůli naplaveným

  kládám pobořila pilíře Karlova mostu. Vory však už dnes

  po Vltavě neplují a v roce 1954 Prahu ochránila hotová

  a dosud nenapuštěná Slapská přehrada...

  To po povodni v roce 1845, kdy v Praze odhadem teklo

  přes 4500 m³ vody za sekundu, se lidé poučili. Železnici,

  kterou vystavěli krátce po ní, navrhli s rezervou. Stačila

  k zachování většiny drážního provozu i v roce 2002.

  Dnešní stavby nedaleko Vltavy, a to včetně MVE i tu-

  nelů Blanka v Troji, s velkou vodou počítají. Mají své po-

  vodňové plány a spolupracují s Povodím Vltavy. Zvýšení

  průtoku na 600 m³/s, které Prahu postihlo letošní první

  březnový týden, je proto neohrozilo. Povodně nás totiž

  dnes překvapit nemohou – dobře si je pamatujeme...

  6

  7

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 5/2009 vyšlo 16. 3. 2009 (6/2009 vyjde 27. 3. 2009) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing. Ivan Kajer,

  Ing. Jiří Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Mgr. Tomáš Zámečník / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o.,

  Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax.: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno

  s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  Metrostav_05_09.indd 4 3/12/09 4:22:04 PM