strana 2
vodní stavby ovládáme
PtáMe se
„Metrostav je tradiční dodavatel vodohospodářských
staveb,“ řekl letos 2. března při slavnostním zakončení rekonstrukce jezu v českém Vrbném ředitel divize 6
Ing. Jan Cuc. na potvrzení jeho slov jsme vybrali ukázky, které dokládají, že stavby kolem vod naše společnost umí a stavěla je i staví po celé republice.
Poslední malá vodní elektrárna (MVE), kterou divize 6 dokončila, stojí u Vltavy na špici Císařského ostrova
v Praze (foto č. 1, 2). Vloni v srpnu ji dobudoval tým
Ing. Davida Štochla v tak dobré kvalitě, že získala Čestné
uznání v soutěži Vynikající betonová konstrukce roku
2009 v kategorii Tunely a ostatní inženýrské stavby.
Další dvě Kaplanovy turbíny zabudoval o rok a půl dřív
tým Ing. Luboše Jonáše z divize 6 do MVE na pravém
břehu Dyje u jezu Bulhary (foto č. 3). Obešel ji rybím přechodem, který v řece zachoval přirozenou migraci ryb.
profesorky evy jiřičné,
světoznámé architektky
1
Divize 6 vrací život pražské Kajetánce
1
2
Metrostav stavěl i na Labi. V listopadu roku 2006
na něm v Poděbradech ukončil opravu zdí plavební komory v říčním kilometru 177,158 (foto č. 4), včetně výměny
elektroinstalace a řídicího systému ovládání.
V současné době divize 6 buduje nejen plavební
komoru u jezu České Vrbné, ale podílí se i na stavbě
malých vodních elektráren v Lovosicích, v Litoměřicích
a u Berouna, kde součástí díla bude i rybí přechod. Pracuje na opravách vodních děl Vranov nad Dyjí a Dráteník
na Červeném potoce v povodí Berounky. Metrostav dnes
také modernizuje a intenzifikuje čistírny odpadních vod
v Jablonném v Podještědí, v Mohelnici a v obci Dolní
Roveň, kde pracuje – stejně jako na řadě dalších míst –
i na rekonstrukci a rozšiřování kanalizačních sítí.
Vpravo za křižovatkou Malovanka směrem na Vypich
budila až donedávna pozornost zanedbaná parcela
s parkem, jezírkem a ruinou staré usedlosti Kajetánka.
Co bylo, už není. červená stavební buňka s logem Metrostavu dává na vědomí, že v břevnovské zahradě začal pracovat tým Ing. Davida tůmy z divize 6. Do konce
roku 2011 zde vybuduje čtyři domy se 145 luxusními
byty uprostřed stylové zahrady, v sousedství renovované oranžerie a opravené barokní vily.
Historii Kajetánky začal psát rod Martiniců, který ji
v roce 1666 nechal postavit jako malý klášter a věnoval
ji italskému řádu theatinů, kterému se říkalo kajetáni. Po
zrušení kláštera v roce 1783 vystřídala usedlost mnoho
majitelů, byla v ní dokonce i továrna na voskové plátno,
kterou zničil požár. Po znárodnění využívali budovy pionýři a celý areál netrpělivě čekal na rekonstrukci...
Dočkal se až dnes. Díky novému projektu ožije Kajetánka jako luxusní obytný komplex nedaleko Pražského
hradu, zasazený do rozsáhlých zahrad (vizualizace č. 1).
Barokní vila projde rekonstrukcí a s částí parku bude
sloužit veřejnosti. Kolem ní budou nad podzemními parkovišti postaveny čtyři obytné domy, nadstandardní byty
vzniknou i ve zrekonstruované Oranžerii z roku 1760.
Nové budovy budou podle návrhu Ing. arch. Milana
Veselého z ateliéru LOXIA z vyzdívaného železobetonového skeletu obloženého pískovcem. Sousední domy v horní
části zahrady budou mít společnou podnož, třetí dům
bude propojen s Oranžerií. Přízemní byty ve všech objektech budou mít soukromé zahrady, dvou- až čtyřpokojové
bytové jednotky nad nimi zase velké balkony a terasy,
které nabídnou skvělý výhled na Prahu (vizualizace č. 2).
V nejvyšších patrech zájemci najdou atraktivní čtyřpo-
kojové mansardové apartmány se dvěma koupelnami,
klimatizací a opět velkoryse řešenými balkony a terasami.
Byty v přestavěné Oranžerii budou v barokním stylu a rustikální barevnosti a jistě zaujmou nejnáročnější klientelu.
„Kajetánka je podle vyjádření investora jeden z nejprestižnějších nově zahajovaných developerských projektů, které se ve střední Evropě rozbíhají. Jsme velmi rádi,
že jsme v téměř devítiměsíčním tendru na jeho výstavbu
uspěli. Chci za to poděkovat kolegům, pro které to jistě
byla jedna z nejnáročnějších absolvovaných soutěží,“ řekl
obchodní náměstek divize 6 Ing. Jiří Sládek. Pro jeho divizi tato zakázka představuje jednu z nejdůležitějších součástí výrobního programu v příštích dvou letech. Provede
ji ve sdružení s firmou Z & D stavební společnost, která
se ujme zejména externích objektů. Práce proběhnou po
etapách, v té první je už zahájen archeologický průzkum.
–ls–, vizualizace archiv firmy BoZnEr
2
Divize 3 > 3nity = 3 funkce + 3 obytné věže
3
4
Metrostav_5_10.indd 2
od letošního ledna se naše divize 3 stala generálním
dodavatelem stavby bratislavského komplexu, který
má jméno 3nity. Jeho původ je jasný – po dokončení nabídne ve 3 výškových věžích a v jejich podnoži prostor
hned pro 3 základní funkce: bydlení, obchod i relaxaci.
Železobetonové konstrukce objektu rostou od července 2009 a zatím bezezbytku vyplnily jeho 3 podzemní
podlaží. V některých částech nadzemního půdorysu
však už i přes nepříznivou zimu vyrostly do konečné
výšky čtyřpatrové obchodní podnože (foto).
„Sněhu a mrazu jsme si letos na Slovensku užili stejně
jako kolegové v Čechách,“ konstatoval vedoucí projektu
Ing. Jan Hehejík. „Museli jsme nasadit jak teplovzdušné
fukary, tak i vyhřívání bednění před samotnou betonáží
a po ní. Nejnepříjemnější však byl silný vítr, který nám
několik dní znemožnil používat věžové jeřáby.“
I přes nepřízeň počasí divize 3 úspěšně pokračuje
s betonáží 3. nadzemního podlaží dilatačního celku A, který se rozkládá asi na třetině půdorysu podnože. „Do konce
dubna bychom měli v celé ploše dokončit i její poslední,
čtvrté podlaží a podle pokynu investora přejít k třetí etapě
výstavby železobetonových konstrukcí, což bude betonáž
první věže, označené písmenem A,“ říká Ing. Hehejík.
Stavba probíhá v souladu s harmonogramem prací,
který investor upravil tak, aby jednotlivé etapy stavby
mohly být zprovozněny odděleně. „S tím původní řešení
nepočítalo, a proto bude zvládnutí generální dodávky
v etapovém členění náročné jak po technické stránce, tak
i s ohledem na časové limity,“ vysvětlil Ing. Hehejík.
Věž A s 21 patry by měla být hotová před koncem
letošního roku. Další dvě věže – s 25, respektive 22 patry
– se budou dostavovat v roce 2011, spolu s dokončením
obchodní a relaxační zóny v podnoži 3nity.
Na pozemku s rozlohou přes 12 000 m² vyroste díky
investorovi – izraelské společnosti NADLAN, která je členem skupiny VARA Group – a naší divizi 3 objekt s podlahovou plochou 92 tisíc m², který obsáhne:
68 míst v třípodlažních podzemních garážích
7468 m² pronajímatelné plochy pro supermarket, restaurace, obchody, banku, wellness a fitness centrum
7377 m² kancelářských ploch v otevřené dispozici
411 jedno- až pětipokojových bytů.
Další informace o zajímavé developerské nabídce najdete
na internetových stránkách www.3nity.sk.
Jeden z největších bratislavských projektů současnosti staví Metrostav ve spolupráci s firmou Zakládání staveb.
Ta s Metrostavem SK vyhloubila a zajistila stavební jámu
a prostřednictvím své dceřiné společnosti TERRACON se
podílí i na železobetonových konstrukcích.
lenka svobodová, foto Jan Hehejík
Eva Jiřičná, původem ze Zlína, vystudovala v Praze
architekturu jak na čVut, tak i na Akademii výtvarných
umění. Po roce 1968 se nemohla vrátit ze zahraničí
a dodnes žije v londýně. Ve světě proslula zejména
návrhy interiérů módních obchodů. Pro její elegantní
a jednoduchý styl je charakteristické časté využití
skla a subtilních ocelových konstrukcí. Za svou práci
Eva Jiřičná obdržela Řád britského impéria, stala se
čestnou členkou britské Královské akademie umění
a byla uvedena do Americké síně slávy interiérového
designu. Získala čestné doktoráty a profesury na různých vysokých školách, do roku 2008 vedla i ateliér
architektury na VŠuP v Praze. Jako první dostala vloni
Cenu Ministerstva kultury čr za architekturu.
V Praze si můžeme prohlédnout třeba hotel Josef,
který byl postavený podle vašich návrhů, a hotel Maxmilián, který jste rekonstruovala. Co nového od vás
můžeme čekat v budoucnosti?
V londýnském studiu EJA v současné době navrhujeme
třeba přestavbu konferenčního centra v Monaku, výstavbu několika soukromých domů a projektujeme rozšíření
prodejny luxusních šperků v obchodním domě Harrods.
S pražským ateliérem AI-DESIGN připravujeme rekonstrukci funkcionalistického hotelu Avion v Brně.
Při návrhu střechy Kongresového centra ve Zlíně, na jehož stavbě se podílí i naše divize 3, jste se inspirovala
řasou rozsivkou. často hledáte inspiraci v přírodě?
Člověk se vždy inspiruje něčím, co je lepší než on. Nejdřív
se dívá, co dělají kolegové nebo co dělali naši předci. To
nejdokonalejší, co na naší planetě je, však dávno vytvořila
příroda. Takže nakonec u ní většinou skončím i já.
Jak jste přišla právě na rozsivku neboli diatom?
Napadla mě shodou okolností, když jsme hledali, jak
ztvárnit zdejší střechu. Kongresové centrum je totiž nízké
a bude na něj vidět ze všech vyšších míst v okolí a hlavně
ze sousedního Univerzitního centra. Střecha navíc musela
zůstat otevřená, aby řada vzduchotechnických zařízení,
která na ní budou umístěná, měla zachovaný dostatečný
přísun čerstvého vzduchu. Proto jsme pátrali, čím ji i se
všemi technologickými prvky přikrýt. Bezvýsledně jsem
prohlížela všechno možné, třeba i návrhy aut, lodí... Pak
jsem u jednoho francouzského kamaráda náhodou našla
knihu Nano Nature, kde byl mnohokrát zvětšený snímek
diatomu, a hned jsem si uvědomila, že to je ta pravá inspirace. Na modelu jsme střechu nejdřív navrhli přesně tak,
jak rozsivka vypadá, tedy se všemi jejími žilkami. Později
jsme tvar upravovali a zjednodušovali podle toho, jak to
konstrukce staticky vyžadovala. Hlavní páteř s rameny
však v návrhu zůstaly a už dnes jsou dobře patrné.
s Metrostavem se ve Zlíně potkáváte už na druhé stavbě. Jak se vám s našimi techniky spolupracuje?
Stavbyvedoucí Martin Churaň je neobyčejně schopný
člověk a jsem mu vděčná, že v roce 2008 zdárně dokončil
Univerzitní centrum, a to i přes nutnost dodržet minimální náklady. A na stavbě Kongresového centra? Zatím
to musím zaklepat, vše se daří. Každý tvůrčí proces má
sice tisíce těžkostí, které se musí překonat, ale to jinak
nejde. Myslím, že mi dnešní spolupracovníci potvrdí, že
jsme v přátelském vztahu. Když jsem přijela do Anglie,
jeden starý kolega mi řekl, že pro každého architekta je
nejdůležitější, aby až dílo skončí, měl víc přátel, než když
je začínal. I já to vidím jako nejdůležitější část své činnosti
a doufám, že stejně dopadne i stavba Kongresové centra.
Na konci každého projektu je vidět výsledek spolupráce
všech lidí – od architekta přes techniky až po posledního
člověka, který na stavbě zametá nebo který staví žebříky.
Všichni dohromady máme neobyčejně důležitý úkol něco
vybudovat. Jak teď vidím růst Kongresové centrum, jsem
přesvědčená, že při jeho stavbě táhneme všichni za jeden
provaz. Chtěla bych proto všem poděkovat a doufám, že
spolu spokojeně vydržíme až do konce stavby.
23.3.2010 14:46:23