strana 2

vodní stavby ovládáme

PtáMe se

„Metrostav je tradiční dodavatel vodohospodářských

staveb,“ řekl letos 2. března při slavnostním zakončení rekonstrukce jezu v českém Vrbném ředitel divize 6

Ing. Jan Cuc. na potvrzení jeho slov jsme vybrali ukázky, které dokládají, že stavby kolem vod naše společnost umí a stavěla je i staví po celé republice.

Poslední malá vodní elektrárna (MVE), kterou divize 6 dokončila, stojí u Vltavy na špici Císařského ostrova

v Praze (foto č. 1, 2). Vloni v srpnu ji dobudoval tým

Ing. Davida Štochla v tak dobré kvalitě, že získala Čestné

uznání v soutěži Vynikající betonová konstrukce roku

2009 v kategorii Tunely a ostatní inženýrské stavby.

Další dvě Kaplanovy turbíny zabudoval o rok a půl dřív

tým Ing. Luboše Jonáše z divize 6 do MVE na pravém

břehu Dyje u jezu Bulhary (foto č. 3). Obešel ji rybím přechodem, který v řece zachoval přirozenou migraci ryb.

profesorky evy jiřičné,

světoznámé architektky

1

Divize 6 vrací život pražské Kajetánce

1

2

Metrostav stavěl i na Labi. V listopadu roku 2006

na něm v Poděbradech ukončil opravu zdí plavební komory v říčním kilometru 177,158 (foto č. 4), včetně výměny

elektroinstalace a řídicího systému ovládání.

V současné době divize 6 buduje nejen plavební

komoru u jezu České Vrbné, ale podílí se i na stavbě

malých vodních elektráren v Lovosicích, v Litoměřicích

a u Berouna, kde součástí díla bude i rybí přechod. Pracuje na opravách vodních děl Vranov nad Dyjí a Dráteník

na Červeném potoce v povodí Berounky. Metrostav dnes

také modernizuje a intenzifikuje čistírny odpadních vod

v Jablonném v Podještědí, v Mohelnici a v obci Dolní

Roveň, kde pracuje – stejně jako na řadě dalších míst –

i na rekonstrukci a rozšiřování kanalizačních sítí.

Vpravo za křižovatkou Malovanka směrem na Vypich

budila až donedávna pozornost zanedbaná parcela

s parkem, jezírkem a ruinou staré usedlosti Kajetánka.

Co bylo, už není. červená stavební buňka s logem Metrostavu dává na vědomí, že v břevnovské zahradě začal pracovat tým Ing. Davida tůmy z divize 6. Do konce

roku 2011 zde vybuduje čtyři domy se 145 luxusními

byty uprostřed stylové zahrady, v sousedství renovované oranžerie a opravené barokní vily.

Historii Kajetánky začal psát rod Martiniců, který ji

v roce 1666 nechal postavit jako malý klášter a věnoval

ji italskému řádu theatinů, kterému se říkalo kajetáni. Po

zrušení kláštera v roce 1783 vystřídala usedlost mnoho

majitelů, byla v ní dokonce i továrna na voskové plátno,

kterou zničil požár. Po znárodnění využívali budovy pionýři a celý areál netrpělivě čekal na rekonstrukci...

Dočkal se až dnes. Díky novému projektu ožije Kajetánka jako luxusní obytný komplex nedaleko Pražského

hradu, zasazený do rozsáhlých zahrad (vizualizace č. 1).

Barokní vila projde rekonstrukcí a s částí parku bude

sloužit veřejnosti. Kolem ní budou nad podzemními parkovišti postaveny čtyři obytné domy, nadstandardní byty

vzniknou i ve zrekonstruované Oranžerii z roku 1760.

Nové budovy budou podle návrhu Ing. arch. Milana

Veselého z ateliéru LOXIA z vyzdívaného železobetonového skeletu obloženého pískovcem. Sousední domy v horní

části zahrady budou mít společnou podnož, třetí dům

bude propojen s Oranžerií. Přízemní byty ve všech objektech budou mít soukromé zahrady, dvou- až čtyřpokojové

bytové jednotky nad nimi zase velké balkony a terasy,

které nabídnou skvělý výhled na Prahu (vizualizace č. 2).

V nejvyšších patrech zájemci najdou atraktivní čtyřpo-

kojové mansardové apartmány se dvěma koupelnami,

klimatizací a opět velkoryse řešenými balkony a terasami.

Byty v přestavěné Oranžerii budou v barokním stylu a rustikální barevnosti a jistě zaujmou nejnáročnější klientelu.

„Kajetánka je podle vyjádření investora jeden z nejprestižnějších nově zahajovaných developerských projektů, které se ve střední Evropě rozbíhají. Jsme velmi rádi,

že jsme v téměř devítiměsíčním tendru na jeho výstavbu

uspěli. Chci za to poděkovat kolegům, pro které to jistě

byla jedna z nejnáročnějších absolvovaných soutěží,“ řekl

obchodní náměstek divize 6 Ing. Jiří Sládek. Pro jeho divizi tato zakázka představuje jednu z nejdůležitějších součástí výrobního programu v příštích dvou letech. Provede

ji ve sdružení s firmou Z & D stavební společnost, která

se ujme zejména externích objektů. Práce proběhnou po

etapách, v té první je už zahájen archeologický průzkum.

–ls–, vizualizace archiv firmy BoZnEr

2

Divize 3 > 3nity = 3 funkce + 3 obytné věže

3

4

Metrostav_5_10.indd 2

od letošního ledna se naše divize 3 stala generálním

dodavatelem stavby bratislavského komplexu, který

má jméno 3nity. Jeho původ je jasný – po dokončení nabídne ve 3 výškových věžích a v jejich podnoži prostor

hned pro 3 základní funkce: bydlení, obchod i relaxaci.

Železobetonové konstrukce objektu rostou od července 2009 a zatím bezezbytku vyplnily jeho 3 podzemní

podlaží. V některých částech nadzemního půdorysu

však už i přes nepříznivou zimu vyrostly do konečné

výšky čtyřpatrové obchodní podnože (foto).

„Sněhu a mrazu jsme si letos na Slovensku užili stejně

jako kolegové v Čechách,“ konstatoval vedoucí projektu

Ing. Jan Hehejík. „Museli jsme nasadit jak teplovzdušné

fukary, tak i vyhřívání bednění před samotnou betonáží

a po ní. Nejnepříjemnější však byl silný vítr, který nám

několik dní znemožnil používat věžové jeřáby.“

I přes nepřízeň počasí divize 3 úspěšně pokračuje

s betonáží 3. nadzemního podlaží dilatačního celku A, který se rozkládá asi na třetině půdorysu podnože. „Do konce

dubna bychom měli v celé ploše dokončit i její poslední,

čtvrté podlaží a podle pokynu investora přejít k třetí etapě

výstavby železobetonových konstrukcí, což bude betonáž

první věže, označené písmenem A,“ říká Ing. Hehejík.

Stavba probíhá v souladu s harmonogramem prací,

který investor upravil tak, aby jednotlivé etapy stavby

mohly být zprovozněny odděleně. „S tím původní řešení

nepočítalo, a proto bude zvládnutí generální dodávky

v etapovém členění náročné jak po technické stránce, tak

i s ohledem na časové limity,“ vysvětlil Ing. Hehejík.

Věž A s 21 patry by měla být hotová před koncem

letošního roku. Další dvě věže – s 25, respektive 22 patry

– se budou dostavovat v roce 2011, spolu s dokončením

obchodní a relaxační zóny v podnoži 3nity.

Na pozemku s rozlohou přes 12 000 m² vyroste díky

investorovi – izraelské společnosti NADLAN, která je členem skupiny VARA Group – a naší divizi 3 objekt s podlahovou plochou 92 tisíc m², který obsáhne:

 68 míst v třípodlažních podzemních garážích

 7468 m² pronajímatelné plochy pro supermarket, restaurace, obchody, banku, wellness a fitness centrum

 7377 m² kancelářských ploch v otevřené dispozici

 411 jedno- až pětipokojových bytů.

Další informace o zajímavé developerské nabídce najdete

na internetových stránkách www.3nity.sk.

Jeden z největších bratislavských projektů současnosti staví Metrostav ve spolupráci s firmou Zakládání staveb.

Ta s Metrostavem SK vyhloubila a zajistila stavební jámu

a prostřednictvím své dceřiné společnosti TERRACON se

podílí i na železobetonových konstrukcích.

lenka svobodová, foto Jan Hehejík

Eva Jiřičná, původem ze Zlína, vystudovala v Praze

architekturu jak na čVut, tak i na Akademii výtvarných

umění. Po roce 1968 se nemohla vrátit ze zahraničí

a dodnes žije v londýně. Ve světě proslula zejména

návrhy interiérů módních obchodů. Pro její elegantní

a jednoduchý styl je charakteristické časté využití

skla a subtilních ocelových konstrukcí. Za svou práci

Eva Jiřičná obdržela Řád britského impéria, stala se

čestnou členkou britské Královské akademie umění

a byla uvedena do Americké síně slávy interiérového

designu. Získala čestné doktoráty a profesury na různých vysokých školách, do roku 2008 vedla i ateliér

architektury na VŠuP v Praze. Jako první dostala vloni

Cenu Ministerstva kultury čr za architekturu.

V Praze si můžeme prohlédnout třeba hotel Josef,

který byl postavený podle vašich návrhů, a hotel Maxmilián, který jste rekonstruovala. Co nového od vás

můžeme čekat v budoucnosti?

V londýnském studiu EJA v současné době navrhujeme

třeba přestavbu konferenčního centra v Monaku, výstavbu několika soukromých domů a projektujeme rozšíření

prodejny luxusních šperků v obchodním domě Harrods.

S pražským ateliérem AI-DESIGN připravujeme rekonstrukci funkcionalistického hotelu Avion v Brně.

Při návrhu střechy Kongresového centra ve Zlíně, na jehož stavbě se podílí i naše divize 3, jste se inspirovala

řasou rozsivkou. často hledáte inspiraci v přírodě?

Člověk se vždy inspiruje něčím, co je lepší než on. Nejdřív

se dívá, co dělají kolegové nebo co dělali naši předci. To

nejdokonalejší, co na naší planetě je, však dávno vytvořila

příroda. Takže nakonec u ní většinou skončím i já.

Jak jste přišla právě na rozsivku neboli diatom?

Napadla mě shodou okolností, když jsme hledali, jak

ztvárnit zdejší střechu. Kongresové centrum je totiž nízké

a bude na něj vidět ze všech vyšších míst v okolí a hlavně

ze sousedního Univerzitního centra. Střecha navíc musela

zůstat otevřená, aby řada vzduchotechnických zařízení,

která na ní budou umístěná, měla zachovaný dostatečný

přísun čerstvého vzduchu. Proto jsme pátrali, čím ji i se

všemi technologickými prvky přikrýt. Bezvýsledně jsem

prohlížela všechno možné, třeba i návrhy aut, lodí... Pak

jsem u jednoho francouzského kamaráda náhodou našla

knihu Nano Nature, kde byl mnohokrát zvětšený snímek

diatomu, a hned jsem si uvědomila, že to je ta pravá inspirace. Na modelu jsme střechu nejdřív navrhli přesně tak,

jak rozsivka vypadá, tedy se všemi jejími žilkami. Později

jsme tvar upravovali a zjednodušovali podle toho, jak to

konstrukce staticky vyžadovala. Hlavní páteř s rameny

však v návrhu zůstaly a už dnes jsou dobře patrné.

s Metrostavem se ve Zlíně potkáváte už na druhé stavbě. Jak se vám s našimi techniky spolupracuje?

Stavbyvedoucí Martin Churaň je neobyčejně schopný

člověk a jsem mu vděčná, že v roce 2008 zdárně dokončil

Univerzitní centrum, a to i přes nutnost dodržet minimální náklady. A na stavbě Kongresového centra? Zatím

to musím zaklepat, vše se daří. Každý tvůrčí proces má

sice tisíce těžkostí, které se musí překonat, ale to jinak

nejde. Myslím, že mi dnešní spolupracovníci potvrdí, že

jsme v přátelském vztahu. Když jsem přijela do Anglie,

jeden starý kolega mi řekl, že pro každého architekta je

nejdůležitější, aby až dílo skončí, měl víc přátel, než když

je začínal. I já to vidím jako nejdůležitější část své činnosti

a doufám, že stejně dopadne i stavba Kongresové centra.

Na konci každého projektu je vidět výsledek spolupráce

všech lidí – od architekta přes techniky až po posledního

člověka, který na stavbě zametá nebo který staví žebříky.

Všichni dohromady máme neobyčejně důležitý úkol něco

vybudovat. Jak teď vidím růst Kongresové centrum, jsem

přesvědčená, že při jeho stavbě táhneme všichni za jeden

provaz. Chtěla bych proto všem poděkovat a doufám, že

spolu spokojeně vydržíme až do konce stavby.

23.3.2010 14:46:23