strana 3

z p r a v o da j s t v í z  d i v i z í

Podchod propojí centrum Vypich s Ladronkou

Pražská křižovatka Vypich patří k nejfrekventovanějším

uzlům v hlavním městě. Intenzita dopravy v této části

Prahy 6 se určitě ještě zvýšila po otevření Komerčního centra Vypich s Kauflandem, které vloni dostavěla

naše divize 6. Aby zde chodci nemuseli svádět nerovný

boj s  automobily, které na  Vypichu odbočují směrem

k Fakultní nemocnici Motol, buduje tým Ing. Miroslava

Pajera z divize 6 podchod pod Kukulovou ulicí. Propojí

Komerční centrum Vypich s  nedalekým Areálem volného času Ladronka a  bude sloužit jak chodcům, tak

in-line bruslařům, kterým umožní bezpečně projíždět

dráhy na obou stranách Kukulovy ulice.

Součástí stavby je nejen vybudování samotného podchodu, ale také přeložka a  zrušení části dešťové kanalizace v  ulici Kukulova, odvodnění podchodu a  přeložka

veřejného osvětlení a slaboproudých sítí.

Nosnou konstrukci 38,5 metru dlouhého podchodu

vytvoří uzavřený železobetonový rám, který bude mít

v  příčném směru zakřivený povrch vnitřních ploch (foto). Tubus podchodu z  monolitického betonu vybudují

betonáři z provozu železobetonových konstrukcí divize 6.

„Bednění jeho vnitřních a vnějších viditelných částí bude

provedeno tak, aby výsledný povrch měl kvalitu srovna-

telnou s  povrchem betonových konstrukcí zhotovených

v přesných kovových formách,“ říká přípravář Ing. Rostislav Jurka z týmu Ing. Pajera. Portály podchodu budou

následně obsypány zeminou, a aby se zemina na svazích

s poměrně velkým sklonem udržela, použijí stavbaři podle

potřeby zatravňovací textilie nebo mříže. Následovat pak

budou ještě nezbytné sadové úpravy.

Před začátkem prací stavbaři museli nejprve připravit

náhradní objízdnou komunikaci včetně přeložek inženýrských sítí. Ve  stavební jámě pro podchod pak betonáři

začistili základovou spáru a  připravili podkladní beton.

Dnes už je železobetonová deska hotová a probíhá betonáž vlastního tělesa podchodu. Po  uplynutí potřebných

technologických lhůt bude podchod zasypán a  stavbaři

nad ním nově vybudují část Kukulovy ulice.

„Až u podchodu upravíme portály, nainstalujeme

osvětlení a  dokončíme kanalizaci. Na  závěr nás budou

čekat ještě povrchové úpravy a montáž značení,“ vyjmenovává přehled prací Ing.  Jurka. To vše musí divize 6

stihnout během tří měsíců. Na začátku letošních prázdnin

by tak už cesta od obory Hvězda či Komerčního centra Vypich k areálu Ladronka měla být pohodlná a bezpečná.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Dráteník se „převléká“ do bezpečné podoby

Vodní dílo Dráteník se nachází asi 15 km na sever

od Příbrami. Vzniklo na místě někdejšího rybníka už

v 17.  století a od té doby kromě toho, že se zde scházejí rybáři a koupou lidé z širokého okolí, by mělo hlavně

sloužit k ochraně před „velkou vodou“ Červeného potoka. Ne vždy se mu to dařilo. V průběhu uplynulých

staletí porušila povodeň hráz celkem třikrát.

Za normálních okolností voda znamená život. Za mimořádných přináší pohromu a mnohdy smrt. Poslední

záplavy na Moravě a v Čechách jsou toho více než dostatečným dokladem. Prakticky jedinou ochranu před těmito

událostmi představují vodní díla. Za předpokladu, že jsou

spolehlivá a plně funkční. Poslední velká rekonstrukce

na vodním díle Dráteník proběhla v letech 1957 až 1960

a čas je neúprosný... A byl také hlavním důvodem, proč

se loni v  květnu u Dráteníka objevili stavbaři z divize  6

1

Metrostav_5_10.indd 3

V Michli vzniká další administrativní budova

V  lokalitě známého BB centra nedaleko stanice metra Budějovická v  pražské Michli staví divize 9 a  tým

Ing.  Pavla Trojana od  začátku loňského září administrativní budovu pro společnost ČEZ Správa majetku.

Nová budova bude mít jednoduchý tvar, reagující

zaoblením jižního čela na  přilehlou rychlostní komunikaci. Zajímavě si architekti poradili s její fasádou, kterou

navrhli ve dvojím provedení: jako uzavřenou a otevřenou

(prosklenou). Uzavřený obvodový plášť vytvoří obklad

z  alucobondu a  stěrková omítka, přičemž alucobond se

uplatní na celém západním štítu budovy a na parapetech.

Prosklené části fasády budou pojaty jako jednoduché

průběžné pásy oken zasklené izolačním dvojsklem. Jižní

a východní strana objektu budou zastíněny pevnými slunolamy, které vedle své technické funkce budou zároveň

působit jako dominantní architektonický prvek.

Ze stavbařského hlediska je zajímavý také konstrukční

systém budovy. Suterény objektu vytvořila železobetonová hydroizolační vana. V nadzemních podlažích vnitřní

ocelobetonové kruhové sloupy a ztužující železobetonové

výtahové a schodišťové šachty ponesou lokálně podepřené stropní desky, působící v obou směrech.

Tým Ing.  Pavla Trojana začal se stavbou loni v  září

a  po  nepříznivém zimním období zatím spolu s  naší divizí  6 dokončil betonáže 3. nadzemního podlaží (fota).

Celý kombinovaný monolit se třemi podzemními a šesti

nadzemními podlažími by měl být hotový v květnu.

„Náš tým navíc zahájil práce na  technologických

místnostech v  suterénech budovy,  kolem ní dělá anglické dvorky,“ řekl Ing. Trojan a dodal: „V průběhu dubna

a května bychom chtěli provést přípojky inženýrských sítí.

Po dokončení železobetonové konstrukce nás čekají hrubé

rozvody vnitřních instalací a navazující stavební práce.“

Celý objekt by měl být hotový do konce letošního roku

a v kancelářích o celkové ploše 3340 m² nabídne prostor

pro práci zhruba 300 osobám. Modulové systémy řešení

umožní variabilní dispozici pater, v nichž pracoviště doplní

zasedací místnosti a nezbytné technologické a sociální

zázemí. Pro parkování budou k  dispozici dvě podzemní

patra a  venkovní stání. Některá parkovací místa budou

přizpůsobena i pro osoby se sníženou pohyblivostí stejně

jako vstup do budovy, výtahy a sociální zázemí.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Breakpoint na Budově služeb v EPC

do ko n č ení z e s t r. 1

Zpozdit se však může na každé stavbě cokoliv a kdykoliv

a z nejrůznějších i mnohdy banálních důvodů. A stavbaři

jsou až na samém konci řetězu realizace stavebního díla,

takže je nasnadě, že v případě problémů padá na jejich

vrub i to, co nezavinili. „Když se nám podaří udržet současné tempo stavby, můžeme získat mírný náskok k dobru. Proto se v maximální možné míře snažíme stavbu nové

přístavby prefabrikovat. Ušetřený čas nám přijde vhod při

realizaci dokončovacích prací,“ vysvětlil Ing. Magerov.

V současné době provádějí pracovníci divize 8 betonáž

patek, montáž kalichů a začali i s montáží železobetonového skeletu přístavku. To nejtěžší však mají stále před

sebou: totiž napojení nového přístavku na stávající objekt

tak, aby vznikl jediný harmonický celek. Pro celý realizační tým je tento krok velkou výzvou. Jde totiž o to, že

původní budova je montovaná z panelů a její vnější stěny

jsou plošně zkroucené a  nesymetrické. Což je problém,

který bude třeba předem vyřešit především u štítové zdi,

k níž bude nový přístavek Budovy služeb připojen.

Je to tedy jakýsi breakpoint průběhu celé výstavby: když se podaří v nastavené časové posloupnosti

zvládnout, s velkou jistotou bude včas i všechno ostatní

– včetně doprovodných prací, jako jsou přeložky sítí, elektroinstalace, voda či terénní úpravy. Tým divize 8 si proto

raději už předem připravuje pozici pro to, aby zakázku

dokončil v plánovaném termínu a v odpovídající kvalitě.

–rip–

2

Metrostavu v čele s vedoucím projektu Ing. Davidem Štochlem. Stavbu na Červeném potoce mají rozdělenou do

několika etap a dotknou se prakticky všech částí vodního

díla, včetně úprav okolí a vybudování nových cest. Podle

harmonogramu by ji měli skončit letos v říjnu.

Těžiště prací spočívá na divizi 6, jejíž pracovníci staví

vlastními silami železobetonové konstrukce a pracovníci

jejího elektrostřediska budují přípojku ke sdruženému objektu. Na výstavbě se však beranicími pracemi a zajištěním

stavební jámy podílela i divize 7 a na zámečnických konstrukcích, sanaci přelivu se spadištěm a na dalších částech

díla pracují i subdodavatelé. Koordinaci a  řízení stavby

komplikuje relativně malý prostor, na kterém probíhá.

„Vloni jsme provedli veškeré zemní práce včetně zajištění stavební jámy,“ zrekapituloval průběh investice stavbyvedoucí Ing. Marek Jiřík. „V další fázi jsme vybetonovali

konstrukce nového vlnolamu na hrázi a položili základové

desky sdruženého objektu, vývaru a skluzu. Letos jsme

i přes mimořádně ztížené klimatické podmínky postavili

věžový jeřáb (foto č. 1) a vybetonovali zhruba 60 % stěn

vývaru, skluzu a přelivu sdruženého objektu (foto č. 2).“

Ke zmírnění kontrastu přírody s novou stavbou by měla přispět i technologie výroby pohledových betonů. Do

systémového bednění totiž betonáři vkládají tenké tabule

s imitací dřevěného reliéfu, takže výsledek jejich práce je

podobný betonáži do bednění z nehoblovaných prken.

–rip–, foto Josef Husák

Na pravém břehu Vltavy dokončila divize 5 hráz protipovodňové ochrany (PPO)

Po půl metru výšky hutněný val (foto) odděluje od řeky pražskou čtvrť Troja a vjezd do tunelového komplexu Blanka. V patě

dosahuje šířky 40 m, po jeho 3,5 m široké koruně povede cyklostezka. Hráz rostla spolu s přeložkami dotčených sítí

necelých 10 měsíců. Je vysoká 8,9 metru nad původní terén a o 40 cm převyšuje i nejvyšší dosaženou úroveň hladiny Vltavy

při povodni v roce 2002. Její těleso vytvořily vrstvy zeminy s plynulou křivkou zrnitosti, s maximální velikostí zrna 6 cm a s

minimálním, nejvýš 20% podílem jemnozrnné frakce. Svahy protipovodňové ochrany už překryla vrstva humusu, a až to

počasí dovolí, budou osazeny stromořadím lip a dubů. Stavbu PPO zahájila divize 5 pod vedením Ing. Vladimíra Sáluse, od

kterého tým vloni převzal Ing. Petr Koukolík. Na díle od počátku pracuje jako stavbyvedoucí Ing. Petr Hybský, který hráz

na vzdušném líci nechal podle projektu doplnit i podélním drenážním systémem a čerpacími i revizními šachtami.

23.3.2010 14:46:29