strana 2

Pro radost bruslařů

v Jihlavě vyrostla řada výborných hokejistů. pro přípravu jejich následovníků, mladých krasobruslařek či

pro sportovní vyžití veřejnosti tu u Horáckého zimního

stadionu (foto č. 1) vzniklo nedávno další nové veřejné

sportoviště pro lední sporty (foto č. 2 a 3). ve sdružení

s firmou podzimek a synové je za 15 měsíců vybudoval

tým divize 6 pod vedením oblastního ředitele pro Kraj

vysočina Ing. luboše daleckého.

V pátek 1. března ledové sportoviště slavnostně otevřel primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Symbolický klíč

mu mezi jinými předal také ředitel divize 6 Metrostavu

Ing. Jan Cuc (foto č. 4 vlevo).

V Jihlavě měli milovníci bruslení zatím k dispozici jen

Horácký zimní stadion z šedesátých let minulého století.

Dnes vedle něj najdou další krytou ledovou plochu o rozměrech 58 x 26 m (foto č. 5). Nechybí u ní hráčské a trestné lavice, boxy pro rozhodčí ani místnost pro parkování

rolby. Doplňuje ji i galerie pro 96 stojících diváků.

přední štít

Zadní štít

Ing. Martina Sirotka,

výrobního náměstka divize 1

Šnek dopravující

rubaninu na pás

segmentové ostění

tlak podzemní vody tlak horniny

tlak rubaniny v komoře

tlak výplňové injektáže

technické zkušenosti z ražeb pomocí tBM I

1

2

dokončením ražeb tunelů metra v.a pomocí tBM (tunnel Boring Machine) Metrostav rozšířil své výrobní

nosné technologie o mechanizované ražby a zařadil se

mezi světové firmy, které ovládají nejen novou rakouskou tunelovací metodu (nrtM), tak tuto nejmodernější

technologii. přestože Metrostav pracoval s  tunelovacím zeminovým štítem epBM (earth pressure Balance

Machine) poprvé, jeho pracovníci nejen splnili, ale navíc i překročili plánované výkony a oba tunely dokončili

v předstihu před termíny řídicího harmonogramu.

O  použití technologie EPBM pro pražské metro V.A

se od začátku zasazoval konzultant Metrostavu profesor

Dr. Zdenek Eisenstein. O přednostech mechanizovaného

tunelování dokázal přesvědčit nejen jeho pracovníky, ale

i  odborníky z  firmy METROPROJEKT Praha, kteří tuto

technologii uplatnili už při přípravě projektu. EPBM má

ve srovnání s NRTM vyšší výkony, poskytuje bezpečnější

pracovní prostředí a při minimalizaci deformace nadloží

má i lepší předpoklady pro ochranu povrchové zástavby.

Zeminový štít EPBM už ve svém názvu předznamenává, že se jedná o stroj, který vyrovnává okolní zemní tlak.

Na čelbě jej zajišťuje opěrný tlak rubaniny nahromaděné

v komoře za řeznou hlavou (obrázek), který slouží především pro zajištění stability čelby proti kolapsu nesoudržné

nebo zvodnělé horniny nebo proti nadvýlomům. Kolísání

opěrného tlaku na čelbě, které způsobovalo časté střídání

geologických vrstev, kompenzovalo jeho udržování na vysoké hodnotě dva bary. Opěrný tlak se tím vyrovnával

původní geostatické napjatosti v  hornině, a  omezil tak

veškeré deformace před čelbou, které představovaly asi

30 % z celkové deformace výrubu.

Pro omezení zbývajících 70 % byl potřebný opěrný tlak

na stěnách výrubu podél štítu a za ním. Za štítem splňoval

funkci opěrného tlaku tlak výplňové injektáže, která byla

vháněna do prostoru za segmentovým ostěním. Zajištění

opěrného tlaku podél štítu však nepatřilo k  běžnému

vybavení EPBM. Přesto Metrostav v  době definování

technických specifikací stroje takové zařízení na výrobci

požadoval. Ten proto doporučil umístit na jednom ze závěsů EPBM bentonitové míchací centrum, které do prostoru

mezi štít a výrub injektovalo bentonit smíchaný s vodou.

Míchací centrum však bylo zásobováno bentonitem baleným v pytlích, což omezovalo jeho kapacitu, takže nestačilo připravit dostatečné množství 24 hodin aktivovaného

bentonitu. Proto bentonitová injektáž byla využita jako

ochranná obálka proti horninovému tlaku pouze při plánovaných dlouhodobých odstavkách štítů.

I n g .  K . r ö s s l e r, p h . d . , p o k r a č o v á n í p ř í š t ě

Divize 8 oživí historický vinohradský dům

3

Úpravou prošel také sousední objekt, kde se po rekonstrukci nachází technické zázemí pro provoz budovy

a veřejného sportoviště, infocentrum, šatny pro veřejné

bruslení a fitness centrum se sociálním zázemím.

Nové veřejné sportoviště vyrostlo na ploše nevyužívaného venkovního kluziště, které už dlouho sloužilo pro

parkování aut. Dnes je pro osobní vozy pod novou ledovou

plochou vyhrazen podzemní parking s téměř 70 místy.

A  protože střecha nové haly bude porostlá intenzivní

vegetací, dílo divize 6 nejen vylepší sportovní možnosti

obyvatel Jihlavy, ale na jaře se i zazelená.

4

5

PtáMe Se

secesní dům č. 33 na rušné vinohradské ulici v praze,

který se nachází asi 100 metrů od stanice metra Jiřího

z  poděbrad, se loni v  listopadu zahalil do  ochranné

sítě. Začala totiž jeho kompletní rekonstrukce, během

níž z  domu zůstane zachována pouze větší část historické fasády, supraporty vstupních dveří v  přízemí

a vybrané vnitřní výplně otvorů, které projdou repasí.

Původně čtyřposchoďovému domu přibudou ještě

další tři patra a v rozsahu 1. podzemního a 1. nadzemního

podlaží vznikne ve dvoře přístavba. Dům doplní i výtah.

Tým Ing. Martina Kaštyla z divize 8 rekonstrukci zahájil nezbytnými demolicemi. Stavbaři vybourali původní

krov, komíny a svislé konstrukce včetně části jižní fasády,

která má být zachována až do úrovně stropu nad 4. NP.

Na tuto vybouranou část naváže nástavba (foto). Ve zbytku objektu dělníci v rámci dispozic bourali všechny nenosné i část nosných konstrukcí. To vše probíhalo za spolupráce se statikem, který původní postup bouracích prací

změnil na základě skutečně zjištěného stavu objektu. Aby

dodrželi harmonogram stavby, museli nakonec stavbaři

použít na odvoz vybouraného materiálu pásové dopravníky, které mívají uplatnění spíš na tunelových stavbách.

Dnes už jsou téměř všechny bourací práce dokončeny,

a to včetně probourání průjezdu z ulice přes původní objekt do jeho dvorní části. Ze dvora už také zmizely zděný

plot, betonové zídky a původní krátké schodiště.

V rámci nástavby je hotový betonový strop nad 6. NP

a probíhají práce na svislých konstrukcích v 7. NP. Následovat bude montáž ocelové konstrukce krovu a střešního

pláště. „U  přístavby ve  dvorním traktu jsou dokončeny

zemní práce a na začátku března jsme zahájili práce na základové desce,“ upřesnil Ing. Kaštyl.

Po dokončení kompletní rekonstrukce nabídne už letos v říjnu sedmipodlažní dům celkem 11 bytů s balkonem

nebo terasou, dispozičně řešených od  2+kk až po  4+kk

a s rozlohou od 70 do 140 m2. V přízemí navíc vzniknou

dvě kancelářské prostory o velikosti 50 a 143 m2. Výška

domu i  všechny architektonické prvky fasády do  Vinohradské ulice jsou přitom navrženy tak, aby dobře zapadly

do architektury okolních domů historického centra Prahy.

Jeho zadní část naopak vynikne moderní a stylovou architekturou, která na střeše přístavby nabídne pohodlí klidné

terasy v jinak rušném středu velkoměsta. V podzemním

podlaží bude garáž, v níž dostatečné množství parkovacích stání zajistí patrové autozakladače.

Martina vampulová, foto Josef Husák

dnešní pražské vinohrady vznikly roku 1788 jako

viničné Hory. v roce 1849 se staly obcí, o 18 let později

získaly jméno Královské vinohrady – vinohrady podle

vinic, které se rozkládaly na jejich jihozápadních

svazích a jméno Královské mělo zvěčnit zásluhu

Karla Iv. o vznik zdejšího vinohradnictví. do roku

1875 zahrnovaly Královské vinohrady i území Žižkova,

v letech 1879 až 1922 byly městem. těsně před

jejich připojením do tzv. velké prahy v roce 1922 byly

po praze, Brně a ostravě čtvrtým největším městem

česka a pátým největším městem československa.

stejně jako mnoho dalších kolegů nastoupil Ing. sirotek do Metrostavu ihned po skončení studia pozemních

staveb na Fakultě stavební čvut v praze. původně

chtěl ve firmě získat jen praktické zkušenosti ze stavby, než zamíří do projektové kanceláře. práce ho však

zaujala a divizi 1 zůstal věrný. po čtrnáctileté praxi se

vloni v lednu stal jejím výrobním náměstkem.

Jaký byl pro divizi 1 loňský rok?

Rok 2012 sice hodnotím z pohledu jiné pozice než dřív, ale

stejně dobře jako minulá léta. A to především díky tomu,

že naše divize má dlouhodobě dobře nastavený vnitřní

řád, podle mého názoru v ní panuje pozitivní operativní

klima a funguje správně. Abychom vloni splnili všechny

plánované úkoly a některé parametry i přeplnili, jsme nic

zásadně neměnili, jen pokračovali v poctivé práci a snažili se podchytit a eliminovat nově odhalené nedostatky.

rentabilitu držíte na požadované úrovni. a co kvalitu?

Jedna z novinek, které jsme vloni zavedli, se týká právě

snahy zlepšit kvalitu prováděných prací, protože stavět

dobře je velmi důležité. Zřídili jsme proto pro některé zásadní oblasti stavební výroby pozice odborných garantů,

kteří nejen pomohou zabezpečit kontrolu prací a postupů

na stavbách, a to i u subdodavatelů, ale zapojí se aktivně

i do fáze kontroly projektové dokumentace, vyhledávání

správných technických řešení a výběru vhodných dodavatelů. V našich řadách jsme vyhledali odborníky, kteří doposud působili třeba v obchodním, či technickém úseku,

kde připravovali cenové nabídky, optimalizovali technická

řešení, plánovali časové postupy výstavby nebo řešili

konkrétní úkoly na svých úsecích. Tato práce jim zůstala.

Od ledna se však navíc a napříč divizí zapojili do jednotlivých fází výstavby, kde z pohledu svých zkušeností tipují

a hledají rizika a s projektovým týmem i řešení k jejich

minimalizaci. Máme již garanty pro technická zařízení

budov, statiku, stavební fyziku a hydroizolace.

Která ze staveb je podle vás pro divizi 1 nejdůležitější?

Na rozdíl od jiných divizí máme velké zázemí v regionech

– úspěšně působíme v Plzeňském kraji a po celé Moravě,

a s výjimkou Slovenska proto nemáme v současné době

velkou ambici působit v zahraničí. Ve většině našich oblastí přitom máme ustálené obraty na hranici možností

daného regionu. Důležitá je pro nás ale každá zakázka.

Když bych měl jmenovat jen jednu, tak stavbu multifunkčního centra Šantovka v Olomouci, kterou považuji

za velmi složitou. Je objemově velká, má od počátku

napjaté termíny a stavíme ji pro náročného soukromého

investora. Získat ji byla velká výzva a předpokládám, že

náš realizační tým, složený z techniků všech našich oblastí, ji úspěšně zvládne.

Co plánujete pro následující období?

Divize 1 si už od začátku, co v ní působím, zajišťovala výrobní obrat i díky množství menších projektů a její náplň

není vázána na stavby typu tunely Blanka nebo metro V.A.

Přesto nás velmi ovlivňuje okolní prostředí a nové zakázky

hledáme stále obtížněji. Za velmi důležité považuji zajistit

výrobní program pro naše vlastní kapacity. Chtěli bychom

si totiž schopné pracovníky udržet zvlášť tam, kde máme

stabilizovaný a schopný kádr. Do divize 1 přitom spadají

střediska podzemí, izolací, venkovní kanalizace a vodovodů či plynovodů. V lednu tohoto roku jsme do jednoho

provozu sloučili zámečnické středisko a elektroservis.

Navíc nově vzniklo středisko HSV, kam jsme zařadili

nastupující zedníky, bývalé smluvní žáky. Potřebujeme,

aby se svou práci pořádně naučili, a proto zatím dělají

především servis na našich stavbách.

Jak se změnil váš život, když jste se stal náměstkem?

Práce vedoucího projektu mě bavila. Byla uchopitelná,

přehledná a jasně vymezená. Poměrně brzo jsem věděl,

zda jsem se rozhodl dobře, nebo ne. Dnes mi trochu chybí,

že všechny stavby neznám do detailů, i když jsem se od

nich zcela neodtrhl. Jako náměstek považuji za důležité

předcházet problémům, pokud je to možné. Umět je vytipovat předem a  řešit je co nejlépe a nejrychleji. Právě

v tom by měli pomoci i nově ustanovení odborní garanti.