Metrostav

Strana 2

Divize 8 oživí historický vinohradský dům

Secesní dům č. 33 narušné Vinohradské ulici vPraze,

který se nachází asi 100 metrů odstanice metra Jiřího

z Poděbrad, se loni v listopadu zahalil do ochranné

sítě. Začala totiž jeho kompletní rekonstrukce, během

níž z domu zůstane zachována pouze větší část his-

torické fasády, supraporty vstupních dveří v přízemí

avybrané vnitřní výplně otvorů, které projdou repasí.

Původně čtyřposchoďovému domu přibudou ještě

další tři patra avrozsahu 1. podzemního a1. nadzemního

podlaží vznikne vedvoře přístavba. Dům doplní i výtah.

Tým Ing.Martina Kaštyla zdivize 8 rekonstrukci za-

hájil nezbytnými demolicemi. Stavbaři vybourali původní

krov, komíny asvislé konstrukce včetně části jižní fasády,

která má být zachována až doúrovně stropu nad 4. NP.

Natuto vybouranou část naváže nástavba (foto). Vezbyt-

ku objektu dělníci vrámci dispozic bourali všechny nenos-

né ičást nosných konstrukcí. To vše probíhalo zaspolu-

práce se statikem, který původní postup bouracích prací

změnil nazákladě skutečně zjištěného stavu objektu. Aby

dodrželi harmonogram stavby, museli nakonec stavbaři

použít naodvoz vybouraného materiálu pásové doprav-

níky, které mívají uplatnění spíš natunelových stavbách.

Dnes už jsou téměř všechny bourací práce dokončeny,

ato včetně probourání průjezdu zulice přes původní ob-

jekt dojeho dvorní části. Ze dvora už také zmizely zděný

plot, betonové zídky apůvodní krátké schodiště.

Vrámci nástavby je hotový betonový strop nad 6. NP

aprobíhají práce nasvislých konstrukcích v7. NP. Násle-

dovat bude montáž ocelové konstrukce krovu astřešního

pláště. „U přístavby ve dvorním traktu jsou dokončeny

zemní práce anazačátku března jsme zahájili práce nazá-

kladové desce,“ upřesnil Ing.Kaštyl.

Podokončení kompletní rekonstrukce nabídne už le-

tos vříjnu sedmipodlažní dům celkem 11 bytů sbalkonem

nebo terasou, dispozičně řešených od2+kk až po4+kk

asrozlohou od70 do140 m

. Vpřízemí navíc vzniknou

dvě kancelářské prostory ovelikosti 50 a143 m

. Výška

domu i všechny architektonické prvky fasády do Vino-

hradské ulice jsou přitom navrženy tak, aby dobře zapadly

doarchitektury okolních domů historického centra Prahy.

Jeho zadní část naopak vynikne moderní astylovou archi-

tekturou, která nastřeše přístavby nabídne pohodlí klidné

terasy vjinak rušném středu velkoměsta. Vpodzemním

podlaží bude garáž, vníž dostatečné množství parkova-

cích stání zajistí patrové autozakladače.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Pro radost bruslařů

V Jihlavě vyrostla řada výborných hokejistů. Pro pří-

pravu jejich následovníků, mladých krasobruslařek či

pro sportovní vyžití veřejnosti tu u Horáckého zimního

stadionu (foto č. 1) vzniklo nedávno další nové veřejné

sportoviště pro lední sporty (foto č. 2 a 3). Ve sdružení

s firmou Podzimek a synové je za 15 měsíců vybudoval

tým divize 6 pod vedením oblastního ředitele pro Kraj

Vysočina Ing. Luboše Daleckého.

V pátek 1. března ledové sportoviště slavnostně ote-

vřel primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Symbolický klíč

mu mezi jinými předal také ředitel divize 6 Metrostavu

Ing.Jan Cuc (foto č. 4 vlevo).

V Jihlavě měli milovníci bruslení zatím k dispozici jen

Horácký zimní stadion z šedesátých let minulého století.

Dnes vedle něj najdou další krytou ledovou plochu oroz-

měrech 58 x 26 m (foto č. 5). Nechybí u ní hráčské a trest-

né lavice, boxy pro rozhodčí ani místnost pro parkování

rolby. Doplňuje ji i galerie pro 96 stojících diváků.

Úpravou prošel také sousední objekt, kde se po re-

konstrukci nachází technické zázemí pro provoz budovy

aveřejného sportoviště, infocentrum, šatny pro veřejné

bruslení a fitness centrum se sociálním zázemím.

Nové veřejné sportoviště vyrostlo na ploše nevyuží-

vaného venkovního kluziště, které už dlouho sloužilo pro

parkování aut. Dnes je pro osobní vozy pod novou ledovou

plochou vyhrazen podzemní parking s téměř 70 místy.

A protože střecha nové haly bude porostlá intenzivní

vegetací, dílo divize 6 nejen vylepší sportovní možnosti

obyvatel Jihlavy, ale na jaře se i zazelená.

Ing. Martina Sirotka,

výrobního náměstka divize 1

Stejně jako mnoho dalších kolegů nastoupil Ing. Siro-

tek do Metrostavu ihned po skončení studia pozemních

staveb na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Původně

chtěl ve firmě získat jen praktické zkušenosti ze stav-

by, než zamíří do projektové kanceláře. Práce ho však

zaujala a divizi 1 zůstal věrný. Po čtrnáctileté praxi se

vloni v lednu stal jejím výrobním náměstkem.

Jaký byl pro divizi 1 loňský rok?

Rok 2012 sice hodnotím z pohledu jiné pozice než dřív, ale

stejně dobře jako minulá léta. A to především díky tomu,

že naše divize má dlouhodobě dobře nastavený vnitřní

řád, podle mého názoru v ní panuje pozitivní operativní

klima afunguje správně. Abychom vloni splnili všechny

plánované úkoly a některé parametry i přeplnili, jsme nic

zásadně neměnili, jen pokračovali v poctivé práci a sna-

žili se podchytit a eliminovat nově odhalené nedostatky.

Rentabilitu držíte na požadované úrovni. A co kvalitu?

Jedna z novinek, které jsme vloni zavedli, se týká právě

snahy zlepšit kvalitu prováděných prací, protože stavět

dobře je velmi důležité. Zřídili jsme proto pro některé zá-

sadní oblasti stavební výroby pozice odborných garantů,

kteří nejen pomohou zabezpečit kontrolu prací a postupů

na stavbách, a to i u subdodavatelů, ale zapojí se aktivně

i do fáze kontroly projektové dokumentace, vyhledávání

správných technických řešení a výběru vhodných dodava-

telů. V našich řadách jsme vyhledali odborníky, kteří do-

posud působili třeba v obchodním, či technickém úseku,

kde připravovali cenové nabídky, optimalizovali technická

řešení, plánovali časové postupy výstavby nebo řešili

konkrétní úkoly na svých úsecích. Tato práce jim zůstala.

Od ledna se však navíc a napříč divizí zapojili do jednotli-

vých fází výstavby, kde z pohledu svých zkušeností tipují

a hledají rizika a s projektovým týmem i řešení k jejich

minimalizaci. Máme již garanty pro technická zařízení

budov, statiku, stavební fyziku a hydroizolace.

Která ze staveb je podle vás pro divizi 1 nejdůležitější?

Na rozdíl od jiných divizí máme velké zázemí v regionech

– úspěšně působíme v Plzeňském kraji a po celé Moravě,

a s výjimkou Slovenska proto nemáme v současné době

velkou ambici působit v zahraničí. Ve většině našich ob-

lastí přitom máme ustálené obraty na hranici možností

daného regionu. Důležitá je pro nás ale každá zakázka.

Když bych měl jmenovat jen jednu, tak stavbu multi-

funkčního centra Šantovka v Olomouci, kterou považuji

za velmi složitou. Je objemově velká, má od počátku

napjaté termíny a stavíme ji pro náročného soukromého

investora. Získat ji byla velká výzva a předpokládám, že

náš realizační tým, složený z techniků všech našich ob-

lastí, ji úspěšně zvládne.

Co plánujete pro následující období?

Divize 1 si už od začátku, co v ní působím, zajišťovala vý-

robní obrat i díky množství menších projektů a její náplň

není vázána na stavby typu tunely Blanka nebo metroV.A.

Přesto nás velmi ovlivňuje okolní prostředí anové zakázky

hledáme stále obtížněji. Za velmi důležité považuji zajistit

výrobní program pro naše vlastní kapacity. Chtěli bychom

si totiž schopné pracovníky udržet zvlášť tam, kde máme

stabilizovaný a schopný kádr. Do divize 1 přitom spadají

střediska podzemí, izolací, venkovní kanalizace a vodo-

vodů či plynovodů. V lednu tohoto roku jsme do jednoho

provozu sloučili zámečnické středisko a elektroservis.

Navíc nově vzniklo středisko HSV, kam jsme zařadili

nastupující zedníky, bývalé smluvní žáky. Potřebujeme,

aby se svou práci pořádně naučili, a proto zatím dělají

především servis na našich stavbách.

Jak se změnil váš život, když jste se stal náměstkem?

Práce vedoucího projektu mě bavila. Byla uchopitelná,

přehledná a jasně vymezená. Poměrně brzo jsem věděl,

zda jsem se rozhodl dobře, nebo ne. Dnes mi trochu chybí,

že všechny stavby neznám do detailů, i když jsem se od

nich zcela neodtrhl. Jako náměstek považuji za důležité

předcházet problémům, pokud je to možné. Umět je vy-

tipovat předem ařešit je co nejlépe a nejrychleji. Právě

vtom by měli pomoci i nově ustanovení odborní garanti.

strana 2

PTÁME SE

Technické zkušenosti zražeb pomocí TBM I

Dokončením ražeb tunelů metra V.A pomocí TBM (Tun-

nel Boring Machine) Metrostav rozšířil své výrobní

nosné technologie omechanizované ražby azařadil se

mezi světové firmy, které ovládají nejen Novou rakous-

kou tunelovací metodu (NRTM), tak tuto nejmodernější

technologii. Přestože Metrostav pracoval s tunelova-

cím zeminovým štítem EPBM (Earth Pressure Balance

Machine) poprvé, jeho pracovníci nejen splnili, ale na-

víc ipřekročili plánované výkony aoba tunely dokončili

vpředstihu před termíny řídicího harmonogramu.

O použití technologie EPBM pro pražské metro V.A

se odzačátku zasazoval konzultant Metrostavu profesor

Dr.Zdenek Eisenstein. Opřednostech mechanizovaného

tunelování dokázal přesvědčit nejen jeho pracovníky, ale

i odborníky z firmy METROPROJEKT Praha, kteří tuto

technologii uplatnili už při přípravě projektu. EPBM má

vesrovnání sNRTM vyšší výkony, poskytuje bezpečnější

pracovní prostředí apři minimalizaci deformace nadloží

má i lepší předpoklady pro ochranu povrchové zástavby.

Zeminový štít EPBM už vesvém názvu předznamená-

vá, že se jedná ostroj, který vyrovnává okolní zemní tlak.

Načelbě jej zajišťuje opěrný tlak rubaniny nahromaděné

vkomoře zařeznou hlavou (obrázek), který slouží přede-

vším pro zajištění stability čelby proti kolapsu nesoudržné

nebo zvodnělé horniny nebo proti nadvýlomům. Kolísání

opěrného tlaku načelbě, které způsobovalo časté střídání

geologických vrstev, kompenzovalo jeho udržování navy-

soké hodnotě dva bary. Opěrný tlak se tím vyrovnával

původní geostatické napjatosti v hornině, a omezil tak

veškeré deformace před čelbou, které představovaly asi

30 % zcelkové deformace výrubu.

Pro omezení zbývajících 70 % byl potřebný opěrný tlak

nastěnách výrubu podél štítu azaním. Zaštítem splňoval

funkci opěrného tlaku tlak výplňové injektáže, která byla

vháněna doprostoru zasegmentovým ostěním. Zajištění

opěrného tlaku podél štítu však nepatřilo k běžnému

vybavení EPBM. Přesto Metrostav v době definování

technických specifikací stroje takové zařízení navýrobci

požadoval. Ten proto doporučil umístit najednom ze závě-

sů EPBM bentonitové míchací centrum, které doprostoru

mezi štít avýrub injektovalo bentonit smíchaný svodou.

Míchací centrum však bylo zásobováno bentonitem bale-

ným vpytlích, což omezovalo jeho kapacitu, takže nesta-

čilo připravit dostatečné množství 24 hodin aktivovaného

bentonitu. Proto bentonitová injektáž byla využita jako

ochranná obálka proti horninovému tlaku pouze při plá-

novaných dlouhodobých odstavkách štítů.

Ing.K. Rössler, Ph.D., pokračování příště

Dnešní pražské Vinohrady vzniklyroku 1788 jako

Viničné Hory. Vroce 1849 se staly obcí, o 18let později

získaly jménoKrálovské Vinohrady – Vinohrady podle

vinic, které se rozkládaly najejich jihozápadních

svazích a jméno Královské mělo zvěčnit zásluhu

KarlaIV. ovznik zdejšího vinohradnictví. Doroku

1875 zahrnovaly Královské Vinohrady iúzemí Žižkova,

vletech 1879 až 1922 byly městem. Těsně před

jejich připojením dotzv. Velké Prahy vroce 1922 byly

poPraze, Brně aOstravě čtvrtým největším městem

Česka apátým největším městem Československa.

Přední štít

Tlak podzemní vody Tlak horniny Tlak rubaniny v komoře Tlak výplňové injektáže

Zadní štít

Šnek dopravující

rubaninu na pás

Segmentové ostění

Metrostav a.s. - noviny