Metrostav

Strana 2

Rekonstrukce sportovní haly pokračuje

NaLetné pracuje odpodzimu roku 2012 tým Ing.Jana

Krajdla zdivize 3 narekonstrukci bývalé sportovní haly

TJSparta ČKD Praha. Práci musel vloni na tři čtvrtě

roku přerušit zejména kvůli sanaci hlavní tribuny, jejíž

nosné železobetonové konstrukce byly v havarijním

stavu. Běhemprosince 2013 se stavba opět rozeběhla

adnes už vobjektu pracují nejen betonáři divize 6, ale

někde takéobkladači ajinde dokonce i malíři.

Sportovní hala vyrostla na Letné u stadionu Sparty

vroce 1965 asloužila převážně basketbalistům. I když

během let prošla dílčími úpravami, její vybavení přesáhlo

hranice životnosti ainvestor přistoupil kjejí modernizaci,

kterou spojil srozsáhlými dispozičními úpravami. Zakáz-

ku svěřil sdružení firem Metrostav aHOCHTIEF CZ, jehož

lídrem je světšinovým podílem naše divize 3.

„Abychom mohli vybourat malou železobetonovou

tribunu včetně dělicí stěny mezi velkým a tréninkovým

hřištěm, museli jsme nejprve přes celou šířku haly pod-

chytit její střechu příhradovým mostovým nosníkem (foto

č.1),“ popisuje Ing.Krajdl adoplňuje: „Kjeho výrobě naši

divizní oceláři použili táhla systému Macalloy (foto č. 2),

která tvoří mimo jiné třeba výplet Trojského mostu. Ten-

to 43metrů dlouhý apohledově velmi vydařený nosník

podepírají nové ocelové sloupy založené naželezobeto-

nových patkách doplněných vrtanými mikropilotami.“

Během rozsáhlých bouracích prací montéři snesli část

uličního obvodového pláště adělníci zdemolovali technic-

ký akomunikační trakt haly usousední budovy Sokola,

jejíž integritu aprovoz museli zachovat. Náročná práce

stavbaře čekala ipři zahloubení celého objektu ojedno

podlaží, jehož konstrukce vytvořili betonáři zdivize 6 jako

bílou vanu zvodostavebního betonu.

„Zaskočil nás špatný stav hlavní tribuny, jejíchž kon-

strukcí se stavba podle projektu téměř neměla dotknout,“

pokračuje Ing.Krajdl avypočítává některé další problémy,

které jeho tým musel řešit: „Základy nosných stěn třeba

byly mnohem masivnější, než jsme čekali. Také logistika

byla náročná – úzké ulice pro dopravu rozměrných ocelo-

vých konstrukcí, nepatrný zábor pro zařízení staveniště,

dostavba vevnitrobloku obklopeném bytovými domy...“

Na 2. etapě rekonstrukce, která má skončit v říjnu,

ještě pracují betonáři. Vtéčásti objektu, jejíž přestavba

má skončit o4 měsíce dřív, se už ale objevili i malíři ačást

uliční fasády se obléká do nového proskleného pláště.

Basketbalisté, ale ihráči futsalu či házené se tak už mohou

těšit nabrzké otevření zmodernizovaného sportoviště.

Škola dospělých

V přízemí Palmovka Parku II zahájilo provoz nové

Centrum vzdělávání Skupiny Metrostav. Jeho moder-

ně vybavené prostory jsou nyní pod jednou střechou

s centrálou Metrostavu i jeho divizemi a pouze přes

ulici od sídla Subterry. Výhodné umístění centra še-

tří čas jeho návštěvníkům i pracovníkům. První kurz

vněm proběhl už 24. ledna, tři dny popřestěhování.

Centrum vzdělávání Skupiny Metrostav má variabilní

dispozici, která umožňuje prostor slučovat nebo dělit

domenších učeben pomocí posuvných příček. Tuto mož-

nost jeho pracovníci využili poprvé 27. února při tema-

tickém dni věnovaném problematice poptávání výrobků,

kterou změnilo nařízení Evropské komise číslo 305/2011/

EU. Vstoupilo v platnost 1. července 2013 a stanovuje

harmonizované podmínky pro uvádění výrobků na sta-

vební trh. Účastníky tematického dne, který se vzápětí

ještě dvakrát opakoval, byli zaměstnanci zcelé Skupiny

Metrostav (foto č. 1). Sproblematikou je seznamovali jak

experti z Metrostavu – třeba Ing. Jaroslav Synek nebo

Ing. Jan Klečka, ale i Ing. Lubomír Keim, CSc., ředitel

Výzkumného ústavu pozemních staveb (foto č. 2).

Vjedné zdalších učeben se ten samý den souběžně

uskutečnilo školení obsluhy dřevoobráběcích strojů, které

se dotýkalo i pil (foto č. 3). Ovariabilitě nabízených semi-

nářů vypovídají takésnímky č. 4 a5, které fotograf pořídil

nakurzu poskytování první pomoci. Možnosti aprogram

Centra vzdělávání Skupiny Metrostav imateriály z pro-

běhlých tematických dnů jsou k dispozici naskupinovém

intranetu vsekci Vzdělávání.

Ing. Romana Vildnera,

vedoucího projektu z divize 8

Během 18 let praxe nastřádal Ing. Vildner mnoho zku-

šeností. Pracovat totiž začal jako asistent mistra ještě

před maturitou, kterou skládal v oboru vodohospodář-

ských staveb. Po dvou velkých stavebních firmách byl

krátce zaměstnán i v jedné menší společnosti. Zjistil

však, že její podmínky mu nevyhovují, a proto v roce

2011 nastoupil k Metrostavu.

Vaše cesta do divize 8 byla klikatá. Kdy začala?

Že chci být stavbařem, jsem najisto věděl už asi od dva-

nácti let. Děda totiž pracoval v projektové kanceláři, která

se kromě hornické činnosti zabývala i stavebnictvím.

Práce ho bavila a procestoval s ní kus světa. Asi jsme to

podědili, protože z táty se stal horník a mě živí stavařina.

Svého rozhodnutí rozhodně nelituji, protože je to pestrá

činnost astále mě těší.

Vysokou školu jste vystudoval až při zaměstnání?

Po maturitě jsem chtěl rovnou do praxe, a proto jsem

nastoupil do Vodních staveb. Měl jsem štěstí na šéfy

ikolegy. Začínal jsem u starých kozáků, kteří mi předali

nejen stavbařské zkušenosti, ale pochytil jsem od nich i

způsob jednání s lidmi. Prozradili mi i řadu kliček, které

mi v práci později pomohly. Vodní stavby ale po pěti letech

skončily, tak jsem musel hledat nového zaměstnavatele a

vybral jsem si firmu Stavby silnic a železnic, později pře-

transformovanou do společnosti EUROVIA CS. To už jsem

ale pracoval jako stavbyvedoucí, později byl hlavním stav-

byvedoucím a nakonec vedoucím střediska zaměřeného

na výstavbu velkých silničních děl. Firma tehdy koupila

pár lomů a já usoudil, že bych si měl doplnit vzdělání.

Vystudoval jsem proto dálkově Hornicko-geologickou fa-

kultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Jak se studuje při práci a v rodině s malými dětmi?

Obtížně. Bylo to šest dlouhých a úmorných let. Ale i přesto

si myslím, že kdybych se mohl vrátit časem na průmys-

lovku, postupoval bych stejně. Praxe mi pro začátek dala

víc a byla důležitější než škola. To je ovšem jen můj názor,

lidé jsou různí, dostávají se do jiných životních situací

anejde zhodnotit, která cesta k úspěchu je lepší.

Vaše odbočka do menší firmy trvala jen krátce...

Byla to slepá ulička, kdybych ji ale nezkusil, nevěděl bych,

o co přicházím. Zjistil jsem totiž, že mně víc vyhovuje

práce pro velkou firmu, která má jasně nastavená pravi-

dla a pracovní postupy. Nemusím se v ní už zabývat jejich

vymýšlením, ale mohu se soustředit na stavební činnost.

Na které dílo, kde jste působil, vzpomínáte nejraději?

Bylo jich mnoho a nevím, zda bych všechny stavby doká-

zal vyjmenovat. Pocházím ale od Ústí nad Labem a vždyc-

ky mě potěší, když jedu po dálnici D8 do Trmic. Výstavbu

jejího úseku v části Trmice–Úžín jsem totiž vedl jako ve-

doucí výstavby. Bylo to zajímavé dílo, s mimoúrovňovými

křižovatkami, mohutnými mosty a řídil jsem při něm velký

pracovní kolektiv. Bylo to náročné, ale zajímavé.

Jakou zakázku řídíte teď a jak je rozpracovaná?

V současnosti vedu dva projekty kanalizace a souvisejí-

cích objektů. Protože jeden je v Horním Jiřetíně a druhý

v Černicích, což je jeho místní část, je to vlastně jen jedna

stavba. Patnáct kilometrů stok, deset protlaků, čistírna

odpadních vod – nic, co bychom neuměli. Proto mě mrzí,

že práce mají skluz. Na jejich zpoždění se ale podepsaly

nedostatečné zadavatelské průzkumy – a to včetně pyro-

technického, protože část města postihlo za 2. světové

války bombardování – a nadměrná administrativa. Věřím

ale, že stavbu v Horním Jiřetíně dokončíme už v červenci.

Litoval jste někdy, že jste nastoupil k Metrostavu?

Ne. U divize 8 mohu pracovat na stavbách pozemních,

dopravních, vodohospodářských i inženýrských. Cením si

zázemí velké firmy, která mimo jasně nastavených hranic

podnikání i stavební činnosti nabízí svým zaměstnancům

také možnost dalšího vzdělávání. Investuje do lidí aposílá

je na doplňující školení. Tuto výhodu si uvědomuji třeba

tehdy, když se setkám s kolegy se stejnou praxí i pozicí,

kteří pracují v menších firmách. Stavařina je všehochuť,

jenom praxe ale k jejímu dobrému zvládnutí nestačí.

strana 2

PTÁME SE

Metrostav Slovakia zahájil další velkou zakázku

V Pravenci nedaleko Prievidze odstartovali slovenští

kolegové 24. února stavbu výrobní haly F pro společ-

nost SLOVAKTUAL. Slavnostního poklepu základního

kamene se zde otři dny později zúčastnil také generál-

ní ředitel Metrostavu Slovakia Ing.Miroslav Zobaník,

MBA (foto třetí zleva). Rozsáhlý objekt na zastavěné

ploše 16338 m² dokončí tým Ľubomíra Čanigy dopolo-

viny letošního listopadu. Získání této velké avýznam-

né zakázky patří v poslední době k nejvýraznějším

úspěchům slovenské dceřiné společnosti Metrostavu.

„Povybourání překážejících konstrukcí nejprve upra-

víme podloží pro plánované zatížení,“ popisuje začátek

prací vedoucí projektu Ľubomír Čaniga adoplňuje: „Vě-

řím, že výstavbu potom dokončíme vtermínu, bez pro-

blémů apři zachování dobré spolupráce sinvestorem.“

Komplexně vybavená hala F bude sloužit krozšíření

produkce plastových oken akromě výrobní části obsáhne

isklady výrobků, expedici, komunikace aadministrativní

vestavbu se sociálním zázemím pro celý nový provoz.

Projekt potom zahrne navíc i terénní a sadové úpravy,

vybudování přístupových aareálových komunikací, ne-

krytých skladovacích ploch, parkovišť adrobnějších sta-

vebních objektů, jako jsou třeba trafostanice či vrátnice.

Přízemní nepodsklepenou halu F vytvoří vyzdívaný že-

lezobetonový skelet splochou ocelovou střešní konstruk-

cí. Jednotlivé provozní části objektu odsebe odliší fasády,

které budou vzhledem přizpůsobené stávajícím areá-

lovým budovám – montážní halu pokryje pískově žlutá

hrubozrnná omítka, svislá obálka doplňkových provozů je

navržena vodstínu šedé. Dvoupodlažní administrativně-

-sociální část objektu bude mít obvodový plášť zcihlově

červených velkoformátových desek systému Trimo Qbiss

One. Vstupy donovostavby zvýrazní bílé pásy amarkýzy.

Vzhledem ktomu, že Metrostav Slovakia má zasebou

mnoho zkušeností s výstavbou podobných halových

objektů, věří jeho vedení, že začátek stavby v Praven-

ci odstartoval příznivý rok, ve kterém se firmě podaří

úspěšně využít kvalifikované kapacity aposílit postavení

namístním stavebním trhu.

–red–, foto www.fotogross.sk

1 2

Počátky osídlení Pravence sahají pravděpodobně

doobdobí Velkomoravské říše. První písemná zmínka

oobci pochází zroku 1267. Historii dědiny dokladují

tři zámečky – ten nejstarší je renesanční. Nová

část Pravence, Kolónia, potom vznikla ve40.letech

20.století, když zde Baťa založil kopytárnu. Po

znárodnění se změnila vTatra Nábytok Pravenec, který

však asi před 20lety zanikl. Největší firmou v obci

s1300obyvateli je dnes společnost SLOVAKTUAL.

Metrostav_05_2014.indd 2 18.3.14 16:23

Metrostav a.s. - noviny