strana 2
Škola dospělých
Ptáme se
V přízemí Palmovka Parku II zahájilo provoz nové
Centrum vzdělávání Skupiny Metrostav. Jeho moder
ně vybavené prostory jsou nyní pod jednou střechou
s centrálou Metrostavu i jeho divizemi a pouze přes
ulici od sídla Subterry. Výhodné umístění centra še
tří čas jeho návštěvníkům i pracovníkům. První kurz
v něm proběhl už 24. ledna, tři dny po přestěhování.
Centrum vzdělávání Skupiny Metrostav má variabilní
dispozici, která umožňuje prostor slučovat nebo dělit
do menších učeben pomocí posuvných příček. Tuto možnost jeho pracovníci využili poprvé 27. února při tematickém dni věnovaném problematice poptávání výrobků,
kterou změnilo nařízení Evropské komise číslo 305/2011/
EU. Vstoupilo v platnost 1. července 2013 a stanovuje
harmonizované podmínky pro uvádění výrobků na stavební trh. Účastníky tematického dne, který se vzápětí
ještě dvakrát opakoval, byli zaměstnanci z celé Skupiny
Metrostav (foto č. 1). S problematikou je seznamovali jak
Ing. Romana Vildnera,
vedoucího projektu z divize 8
1
Metrostav Slovakia zahájil další velkou zakázku
1
2
V Pravenci nedaleko Prievidze odstartovali slovenští
kolegové 24. února stavbu výrobní haly F pro společ
nost SLOVAKTUAL. Slavnostního poklepu základního
kamene se zde o tři dny později zúčastnil také generál
ní ředitel Metrostavu Slovakia Ing. Miroslav Zobaník,
MBA (foto třetí zleva). Rozsáhlý objekt na zastavěné
ploše 16 338 m² dokončí tým Ľubomíra Čanigy do polo
viny letošního listopadu. Získání této velké a význam
né zakázky patří v poslední době k nejvýraznějším
úspěchům slovenské dceřiné společnosti Metrostavu.
„Po vybourání překážejících konstrukcí nejprve upravíme podloží pro plánované zatížení,“ popisuje začátek
prací vedoucí projektu Ľubomír Čaniga a doplňuje: „Věřím, že výstavbu potom dokončíme v termínu, bez problémů a při zachování dobré spolupráce s investorem.“
Komplexně vybavená hala F bude sloužit k rozšíření
produkce plastových oken a kromě výrobní části obsáhne
i sklady výrobků, expedici, komunikace a administrativní
vestavbu se sociálním zázemím pro celý nový provoz.
Projekt potom zahrne navíc i terénní a sadové úpravy,
vybudování přístupových a areálových komunikací, nekrytých skladovacích ploch, parkovišť a drobnějších stavebních objektů, jako jsou třeba trafostanice či vrátnice.
Přízemní nepodsklepenou halu F vytvoří vyzdívaný železobetonový skelet s plochou ocelovou střešní konstrukcí. Jednotlivé provozní části objektu od sebe odliší fasády,
které budou vzhledem přizpůsobené stávajícím areálovým budovám – montážní halu pokryje pískově žlutá
hrubozrnná omítka, svislá obálka doplňkových provozů je
navržena v odstínu šedé. Dvoupodlažní administrativně-sociální část objektu bude mít obvodový plášť z cihlově
červených velkoformátových desek systému Trimo Qbiss
One. Vstupy do novostavby zvýrazní bílé pásy a markýzy.
Vzhledem k tomu, že Metrostav Slovakia má za sebou
mnoho zkušeností s výstavbou podobných halových
objektů, věří jeho vedení, že začátek stavby v Pravenci odstartoval příznivý rok, ve kterém se firmě podaří
úspěšně využít kvalifikované kapacity a posílit postavení
na místním stavebním trhu.
– red –, foto w w w.fotogros s.sk
Počátky osídlení Pravence sahají pravděpodobně
do období Velkomoravské říše. První písemná zmínka
o obci pochází z roku 1267. Historii dědiny dokladují
tři zámečky – ten nejstarší je renesanční. Nová
část Pravence, Kolónia, potom vznikla ve 40. letech
20. století, když zde Baťa založil kopytárnu. Po
znárodnění se změnila v Tatra Nábytok Pravenec, který
však asi před 20 lety zanikl. Největší firmou v obci
s 1300 obyvateli je dnes společnost SLOVAKTUAL.
3
Rekonstrukce sportovní haly pokračuje
4
Na Letné pracuje od podzimu roku 2012 tým Ing. Jana
Krajdla z divize 3 na rekonstrukci bývalé sportovní haly
TJ Sparta ČKD Praha. Práci musel vloni na tři čtvrtě
roku přerušit zejména kvůli sanaci hlavní tribuny, jejíž
nosné železobetonové konstrukce byly v havarijním
stavu. Během prosince 2013 se stavba opět rozeběhla
a dnes už v objektu pracují nejen betonáři divize 6, ale
někde také obkladači a jinde dokonce i malíři.
Sportovní hala vyrostla na Letné u stadionu Sparty
v roce 1965 a sloužila převážně basketbalistům. I když
během let prošla dílčími úpravami, její vybavení přesáhlo
hranice životnosti a investor přistoupil k její modernizaci,
experti z Metrostavu – třeba Ing. Jaroslav Synek nebo
Ing. Jan Klečka, ale i Ing. Lubomír Keim, CSc., ředitel
Výzkumného ústavu pozemních staveb (foto č. 2).
V jedné z dalších učeben se ten samý den souběžně
uskutečnilo školení obsluhy dřevoobráběcích strojů, které
se dotýkalo i pil (foto č. 3). O variabilitě nabízených seminářů vypovídají také snímky č. 4 a 5, které fotograf pořídil
na kurzu poskytování první pomoci. Možnosti a program
Centra vzdělávání Skupiny Metrostav i materiály z proběhlých tematických dnů jsou k dispozici na skupinovém
intranetu v sekci Vzdělávání.
5
Metrostav_05_2014.indd 2
1
kterou spojil s rozsáhlými dispozičními úpravami. Zakázku svěřil sdružení firem Metrostav a HOCHTIEF CZ, jehož
lídrem je s většinovým podílem naše divize 3.
„Abychom mohli vybourat malou železobetonovou
tribunu včetně dělicí stěny mezi velkým a tréninkovým
hřištěm, museli jsme nejprve přes celou šířku haly podchytit její střechu příhradovým mostovým nosníkem (foto
č. 1),“ popisuje Ing. Krajdl a doplňuje: „K jeho výrobě naši
divizní oceláři použili táhla systému Macalloy (foto č. 2),
která tvoří mimo jiné třeba výplet Trojského mostu. Tento 43 metrů dlouhý a pohledově velmi vydařený nosník
podepírají nové ocelové sloupy založené na železobetonových patkách doplněných vrtanými mikropilotami.“
Během rozsáhlých bouracích prací montéři snesli část
uličního obvodového pláště a dělníci zdemolovali technický a komunikační trakt haly u sousední budovy Sokola,
jejíž integritu a provoz museli zachovat. Náročná práce
stavbaře čekala i při zahloubení celého objektu o jedno
podlaží, jehož konstrukce vytvořili betonáři z divize 6 jako
bílou vanu z vodostavebního betonu.
„Zaskočil nás špatný stav hlavní tribuny, jejíchž konstrukcí se stavba podle projektu téměř neměla dotknout,“
pokračuje Ing. Krajdl a vypočítává některé další problémy,
2
které jeho tým musel řešit: „Základy nosných stěn třeba
byly mnohem masivnější, než jsme čekali. Také logistika
byla náročná – úzké ulice pro dopravu rozměrných ocelových konstrukcí, nepatrný zábor pro zařízení staveniště,
dostavba ve vnitrobloku obklopeném bytovými domy...“
Na 2. etapě rekonstrukce, která má skončit v říjnu,
ještě pracují betonáři. V té části objektu, jejíž přestavba
má skončit o 4 měsíce dřív, se už ale objevili i malíři a část
uliční fasády se obléká do nového proskleného pláště.
Basketbalisté, ale i hráči futsalu či házené se tak už mohou
těšit na brzké otevření zmodernizovaného sportoviště.
Během 18 let praxe nastřádal Ing. Vildner mnoho zku
šeností. Pracovat totiž začal jako asistent mistra ještě
před maturitou, kterou skládal v oboru vodohospodář
ských staveb. Po dvou velkých stavebních firmách byl
krátce zaměstnán i v jedné menší společnosti. Zjistil
však, že její podmínky mu nevyhovují, a proto v roce
2011 nastoupil k Metrostavu.
Vaše cesta do divize 8 byla klikatá. Kdy začala?
Že chci být stavbařem, jsem najisto věděl už asi od dvanácti let. Děda totiž pracoval v projektové kanceláři, která
se kromě hornické činnosti zabývala i stavebnictvím.
Práce ho bavila a procestoval s ní kus světa. Asi jsme to
podědili, protože z táty se stal horník a mě živí stavařina.
Svého rozhodnutí rozhodně nelituji, protože je to pestrá
činnost a stále mě těší.
Vysokou školu jste vystudoval až při zaměstnání?
Po maturitě jsem chtěl rovnou do praxe, a proto jsem
nastoupil do Vodních staveb. Měl jsem štěstí na šéfy
i kolegy. Začínal jsem u starých kozáků, kteří mi předali
nejen stavbařské zkušenosti, ale pochytil jsem od nich i
způsob jednání s lidmi. Prozradili mi i řadu kliček, které
mi v práci později pomohly. Vodní stavby ale po pěti letech
skončily, tak jsem musel hledat nového zaměstnavatele a
vybral jsem si firmu Stavby silnic a železnic, později přetransformovanou do společnosti EUROVIA CS. To už jsem
ale pracoval jako stavbyvedoucí, později byl hlavním stavbyvedoucím a nakonec vedoucím střediska zaměřeného
na výstavbu velkých silničních děl. Firma tehdy koupila
pár lomů a já usoudil, že bych si měl doplnit vzdělání.
Vystudoval jsem proto dálkově Hornicko-geologickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Jak se studuje při práci a v rodině s malými dětmi?
Obtížně. Bylo to šest dlouhých a úmorných let. Ale i přesto
si myslím, že kdybych se mohl vrátit časem na průmyslovku, postupoval bych stejně. Praxe mi pro začátek dala
víc a byla důležitější než škola. To je ovšem jen můj názor,
lidé jsou různí, dostávají se do jiných životních situací
a nejde zhodnotit, která cesta k úspěchu je lepší.
Vaše odbočka do menší firmy trvala jen krátce...
Byla to slepá ulička, kdybych ji ale nezkusil, nevěděl bych,
o co přicházím. Zjistil jsem totiž, že mně víc vyhovuje
práce pro velkou firmu, která má jasně nastavená pravidla a pracovní postupy. Nemusím se v ní už zabývat jejich
vymýšlením, ale mohu se soustředit na stavební činnost.
Na které dílo, kde jste působil, vzpomínáte nejraději?
Bylo jich mnoho a nevím, zda bych všechny stavby dokázal vyjmenovat. Pocházím ale od Ústí nad Labem a vždycky mě potěší, když jedu po dálnici D8 do Trmic. Výstavbu
jejího úseku v části Trmice–Úžín jsem totiž vedl jako vedoucí výstavby. Bylo to zajímavé dílo, s mimoúrovňovými
křižovatkami, mohutnými mosty a řídil jsem při něm velký
pracovní kolektiv. Bylo to náročné, ale zajímavé.
Jakou zakázku řídíte teď a jak je rozpracovaná?
V současnosti vedu dva projekty kanalizace a souvisejících objektů. Protože jeden je v Horním Jiřetíně a druhý
v Černicích, což je jeho místní část, je to vlastně jen jedna
stavba. Patnáct kilometrů stok, deset protlaků, čistírna
odpadních vod – nic, co bychom neuměli. Proto mě mrzí,
že práce mají skluz. Na jejich zpoždění se ale podepsaly
nedostatečné zadavatelské průzkumy – a to včetně pyrotechnického, protože část města postihlo za 2. světové
války bombardování – a nadměrná administrativa. Věřím
ale, že stavbu v Horním Jiřetíně dokončíme už v červenci.
Litoval jste někdy, že jste nastoupil k Metrostavu?
Ne. U divize 8 mohu pracovat na stavbách pozemních,
dopravních, vodohospodářských i inženýrských. Cením si
zázemí velké firmy, která mimo jasně nastavených hranic
podnikání i stavební činnosti nabízí svým zaměstnancům
také možnost dalšího vzdělávání. Investuje do lidí a posílá
je na doplňující školení. Tuto výhodu si uvědomuji třeba
tehdy, když se setkám s kolegy se stejnou praxí i pozicí,
kteří pracují v menších firmách. Stavařina je všehochuť,
jenom praxe ale k jejímu dobrému zvládnutí nestačí.
18.3.14 16:23