strana 3

z pr a v o d a j s t v í z d ivi z í

1

Střešní terasa Quadria nabídne výhled na Prahu

V pondělí 10. března pozval investor novináře na pro­

hlídku hotové hrubé stavby Quadria – multifunkčního

komplexu, který staví sdružení našich divizí 3 a 1 na

jedné z posledních volných parcel v samotném stře­

du Prahy. Více než 50členný průvod hostů ve žlutých

vestách a červených ochranných přilbách s logem Met­

rostavu prošel prvně kolem výstupů z přestavované

stanice metra Národní třída a poté vyšplhal do 8. nad­

zemního podlaží nového objektu (foto č. 3). Po cestě si

prohlédl precizní práci betonářů z divize 6 a ze střechy

měl jako na dlani celou Pražskou kotlinu.

„Zatím je hotová hrubá stavba celého čtyřlístku kancelářských budov,“ popisuje vedoucí projektu Ing. Radovan

Aulík z divize 3 a pokračuje: „U obytného domu, který

vyrůstá ze stejné podzemní podnože, chybí kolegům z divize 6 ještě dobetonovat jeden a půl patra.“

Zatímco ve stanici metra finišuje jiný dodavatel, aby

ji Dopravní podnik hlavního města Prahy už v červenci

otevřel pro veřejnost, v podzemí Quadria pracují zedníci

a montéři rozvodů technických zařízení budov. Chodci

zase mohou ze Spálené ulice vidět hotový kus modulové

fasády, která tvoří vnější obálku nového komplexu. Jejím

převládajícím prvkem budou velkoformátové tabule skla –

ta největší měřila téměř 3 x 5 m. Mezi okny vyniknou úzké

svislé pruhy z černé zimbabwské žuly. Poměrně široké

2

římsy, které objekt rozčlení vodorovně, jsou tenkostěnné

prefabrikáty ze sklovláknového betonu značky Rieder,

který umožňuje vytvarovat jakýkoliv profil, co stavbaři

potřebují. Celý plášť (foto č. 1) je modulový, vyrobený

v továrně a pro osazení nepotřebuje lešení, stačí pouze

jeřáb. Takové řešení je v historickém centru Prahy s malými možnostmi záborů téměř nezbytné.

Vnitřní objekt – stonek čtyřlístku – ozdobí unikátní prostorová 3D fasáda připomínající rozlámané sklo.

„Bude sestavená z lichoběžníkových a trojúhelníkových

skel zasazených do hliníkových profilů, které budou

připevněné k nosné ocelové konstrukci,“ říká Ing. Aulík

a pokračuje: „Na výšku podlaží bude sklo prolomené sice

jen o 25 cm, i tak to ale je spíš modelářská práce než

stavařina a bez lešení bychom ji provést nemohli. Kolem

této části budovy na něj naštěstí máme místa dost.“

Při symbolickém dokončení hrubé stavby Quadria

připomněl zástupce investora, ředitel developmentu CPI

Group Ing. Igor Klajmon (foto č. 2 uprostřed), že stavbu

zatím charakterizuje 100 000 m³ výkopů, cca 25 000 m³

betonu, 4 000 tun výztuže a víc než 100 000 m² bednění.

Už letos na podzim by se však měla stát úspěšnou referencí nejen architektonického ateliéru doc. Ing. arch. Jakuba Cíglera, ale také Metrostavu.

–red–, foto Josef Husák a Milada Fiserová

3

Metrostav a Subterra pracují na další stavbě

Slavnostní poklep na symbolickou kolejnici zahájil

10. března celkovou rekonstrukci železniční stanice

Český Těšín. Za Metrostav se kladívka ujal Ing. Josef

Neuwirth (foto druhý zprava), ředitel divize 4, která

zakázku provede ve sdružení s divizí 3 Subterra. Ve

společném realizačním týmu bude vedoucím projektu

za naši společnost Ing. Zdeněk Děd.

„V současné době poptáváme ve výběrových řízeních

dodavatele pro jednotlivé stavební objekty či provozní

soubory, a proto nemůžeme předem říct, kde bude kdo

pracovat vlastními silami. Před uzavřením výběrového

řízení se totiž může každý jeho člen rozhodnout, že dílo

Metrostav_05_2014.indd 3

provede sám, a to za nejnižší vysoutěženou cenu,“ vysvětluje Ing. Děd práci sdružení, které vede Subterra.

Stavba má skončit v červenci roku 2016 a bude probíhat za provozu nádraží. Dotkne se především hlavních kolejí ve stanici, a to jak jejich svršku, tak i spodku. Opravený

podchod na kompletně zrekonstruovaná nástupiště, jež

budou nově v normové výšce 550 milimetrů nad temenem

kolejnice, doplní tři výtahy pro bezbariérový přístup cestujících k vlakům. Rekonstrukce se bude týkat i mostních

objektů, propustků a ocelových konstrukcí návěstních

lávek a krakorců. Součástí projektu je i výstavba 1,651 km

protihlukových stěn a novostavba trakční měnírny.

Ve stanici stavbaři instalují kamerový systém pro

usnadnění řízení železniční dopravy, který bude sledovat

nástupištní hrany i podchod. Nahradí také stávající informační zařízení. Rekonstrukcí projde i trakční vedení,

dělníci provedou přeložky a úpravy kabelových vedení

a osvětlení. K bezproblémovému provozu v zimním období

přispěje elektrický ohřev výhybek. Moderní zabezpečovací zařízení získá nejen nádraží, ale také navazující traťové

úseky do Louk nad Olší a do Albrechtic u Českého Těšína.

Hlavním cílem projektu, který spolufinancuje EU, je totiž

zvýšení rychlosti přepravy, bezpečnosti a komfortu cestujících a současně zefektivnění železniční dopravy.

Opravený jez prodlouží splavnost Otavy

Přibližně od poloviny letošního roku budou moci vo­

dáci po řece Otavě doplout až do centra historického

Písku. Umožní jim to rekonstruovaný Václavský jez

na zhruba 27. říčním kilometru, který od poloviny loň­

ského roku opravuje tým Jaroslava Jedličky z divize 6.

Doplňuje jej i rybím přechodem a dvěma propustmi.

Během jednoho roku stavbaři nejen opraví jez, ale

upraví i oba břehy řeky a odtěží nánosy v nadjezí i podjezí. Součástí prováděné zakázky je i vybudování nových

objektů – na pravém břehu řeky vznikne rybí přechod

v podobě rampy s kamennými prahy. Na levém břehu bude zřízena sportovní propust, která uvolní cestu vodákům

do centra města, nová pevná část jezu a vorová propust.

„V první fázi výstavby jsme vybudovali hrázky, které

slouží k pohybu mechanizace v korytě řeky a také k částečnému zajímkování prostoru pro nové konstrukce,“ říká

Ing. Jedlička. Následně jeho tým potřebné území zatěsnil

štětovnicovými stěnami – ve spolupráci s firmou Pragis

– a vyboural staré jezové prvky, aby si uvolnil místo na budování nových. V tomto období na staveništi převládaly

hlavně stroje pro zemní práce.

Dnes už mají stavbaři u Písku dokončeny všechny

železobetonové a betonové konstrukce (foto). „Viditelné

plochy pilířů a opevnění právě obkládáme lomovým

kamenem, který beton zakryje a vzhled nového díla

přizpůsobí okolním starším objektům, které se nacházejí nedaleko stavby,“ popisuje stavbyvedoucí Ing. Milan

Hromádka a vzpomíná, jak při betonáži základových konstrukcí stavbaře potrápily velké průsaky vody do stavební

jámy, které způsobila vyšší úroveň skalního podloží, než

předpokládala projektová dokumentace.

Součástí opraveného jezu bude i nový rybí přechod

s železobetonovou konstrukcí ve tvaru písmene U, která

vytvoří koryto obdélníkového příčného profilu. Na jednotlivé klidové zóny – komůrky – je rozdělí clony tvořené

na výšku osazenými štíhlými kameny, mezi kterými

budou vynechané mezery, aby ryby mohly přirozeně

migrovat přes dosud nesplavný jez. Konstrukce rybího

přechodu bude vzhledem připomínat přírodní koryta,

a nenásilně se tak začlení do krajiny.

Průjezd přes jez pro běžné rafty a kánoe dovolí nová

sportovní propust. Vedlejší vorová bude vybavena hydraulicky poháněným klapkovým uzávěrem, který umožní

snadnou manipulaci s úrovní hladiny v nadjezí. V případě povodňových průtoků bude možné propust snadno

vyhradit, a tak přispět ke snížení hladiny. „Klapku bude

správce toku ovládat z novostavby na levém břehu Otavy.

Také ta je součástí naší zakázky, která po dokončení sníží

povodňové nebezpečí pro obyvatele v oblasti pod jezem,

umožní přirozenou migraci ryb a usnadní přístup vodáků

do centra historického města, čímž přispěje i ke zvýšení

turistického ruchu. Pomůže tedy jak lidem, tak i přírodě,“

uzavírá Ing. Hromádka.

Martina Vampulová, foto David Hellebrant

Až vodáci přes Václavský jez proplují do Písku, budou

si moci ve městě prohlédnout i nejstarší dochovaný

most v republice. Říká se mu Kamenný, Jelení nebo

jednoduše Starý. Byl vybudován zřejmě ve 3. čtvrtině

13. století během vlády Přemysla Otakara II. První

písemné záznamy o něm pocházejí z roku 1348. Je

109,75 m dlouhý a 6,25 m široký. Stojí na 6 pilířích, má

sedm oblouků a byl stavěn na suchu. Řeka Otava byla

pod něj do nového koryta převedena uměle.

Jihomoravské Věstonice propojí kanalizace

Horní a Dolní Věstonice na úpatí Pálavských vrchů

(mapa) nespojuje pouze druhá část jejich názvu, mají

toho společného mnohem víc. O obou vesnicích se

objevuje písemná zmínka v roce 1312, mají společnou

základní školu a brzy budou mít i společnou čistírnu

odpadních vod. Obě vsi, které jsou od sebe vzdálené

asi dva kilometry, také propojí společná splašková ka­

nalizace. A právě tu včetně ČOV vybuduje ve sdružení

divize 1 Metrostavu společně s firmou VHS Břeclav.

Zatímco Dolní Věstonice jsou prakticky po celém

světě slavné díky nálezu sošky Věstonické venuše, který

učinil profesor Karel Absolon při archeologických výzkumech v roce 1925, jejich horní soused má zase více obyvatel. Během roku v obou Věstonicích dohromady žije jen

kolem 750 obyvatel, přes léto se ale jejich počet zhruba

zdvojnásobí, muzeum v Dolních Věstonicích pak ročně

navštíví dalších až 20 tisíc turistů.

Pro všechny obyvatele Věstonic teď tým Ing. Davida

Pohlodka z divize 1 staví splaškovou kanalizaci v celkové

délce asi 7500 m. Metrostav z ní vybuduje necelou polovinu, která bude sloužit 350 domácnostem. Důležitou částí

jeho stavby bude i čistírna odpadních vod navržená pro

2012 ekvivalentních obyvatel. Technicky bude řešena jako

samostatná technologická linka v sestavě mechanického

a biologického čistění, kterou rozšíří chemické srážení

fosforu. Čistírnu doplní kalová koncovka se strojním odvodněním kalu na dekantační odstředivce a mikrosítovém

česle na odtoku.

„V současné době pokládáme kanalizační stoky,

na objektu ČOV probíhají zemní práce,“ popisuje Ing. Pohlodek a dodává, že pokládku kanalizačního výtlaku

přípojky vody pro ČOV provádějí kolegové ze střediska

plynovodů z divize 1. Vše probíhá hladce a ani do budoucna se Ing. Pohlodek zásadních problémů neobává,

protože stavba není technicky složitá. Stavbaři si budou

muset poradit jen s běžnými komplikacemi, mezi které

bude vzhledem k blízkosti novomlýnských nádrží pravděpodobně patřit výskyt podzemní vody.

Dolní Věstonice se staly symbolem nejvýznamnějšího

tábořiště člověka na Zemi v době ledové a místem vzniku

nejstarších uměleckých tradic lidstva. Vždyť právě zde

byla kromě Věstonické venuše objevena nejstarší tkaná

textilie či keramika z pálené hlíny a popela. Zajímalo mě

proto, zda bude součástí prací archeologický průzkum.

„Nebude. Práce jsme sice nahlásili Archeologickému

ústavu, ale zadání o průzkumu nehovoří,“ říká Ing. Pohlodek. Stavbaři by pokládku kanalizace i ČOV měli dokončit během letošního srpna. Pak bude čistírna spuštěna

do ročního zkušebního provozu.

Martina Vampulová

D1

Hustopeče

POUZDŘANY

POPICE

IVAŇ

STRACHOTÍN

PASOHLÁVKY

ŠAKVICE

vodní nádrž

Nové Mlýny

Horní

Věstonice

BROD

NAD DYJÍ

Dolní

Věstonice

ZAJEČÍ

PAVLOV

DOLNÍ

DUNAJOVICE

MILOVICE

PERNÁ

18.3.14 16:23